Friday, May 08, 2020

Landon Calloway

[ lendn kalouvej ]

[player] Larsyn

[fc] Thomas Doherty
 

i can't stop till the whole world knows my name

× [species] human
× [date of birth] may 31, 2208 | ♊︎ gemini
× [loyalty] neutral
× [credits] 0

× [level] 4
× [age] sixteen | 16
× [occupation] student, cult leader
× [gems] 0





vitality [ +10 ] × defense [ 1 ]
  • Ačkoli není největším nadšencem do Hladových her, v aspektu, že se tam dobrovolně hlásit nehodlá, tak není den, kdy nenavštívil výcvikové centrum. Miluje boj a násilí, proto je to ideální místo, kde se může bavit, aniž by se dostal do problému. Je tedy zřejmé, že se jedná o exemplárního profesionála a v repertoáru se nacházejí úplně všechny možné zbraně, počínaje od lehkých nožů až po válečná kladiva. Všechny zbraně si zaslouží jeho pozornost, i tedy dálkové, ačkoli s nimi neumí tak ukázkově jako třeba s ocelovou tyčí. Vybírá si především zbraně, jež nemají žádnou čepel, jelikož si vyžadují větší brutalitu a na tom si nejvíce libuje. Jistě, rozřezat protivníka na kousky zní také jako zábavná činnost, ale on se spíše cítí svěžeji a radostněji, když ten člověk trpí déle. Hlavně, když se jedná o někoho, kdo se mu nehorázným způsobem nechutí. Nedokáže být milosrdný ani k těm, kteří jsou k němu vstřícní, když už si jednou řekne, že je prostě rád nemá. Sice nebude tolik surový, ale jakmile se jednou dostane do ráže, není možné jej zastavit. Není tedy chytré ho vyprovokovat k boji, protože tím žije a i kdyby se jenom jednalo o přátelskou bitku, kde by se rovnala pouhá síla, bral by to příliš vážně. Nikdo s ním tedy netrénuje, a pokud někdy ano, tak pravděpodobně skončil na dlouhou dobu v nemocnici, když to někdo jiný včas neukončil. Navíc se vyžívá i na svém utrpení, tudíž se dokáže prát i za cenu vážného zranění. Kromě jeho přílišné agrese, za což mohou z velké části steroidy, je nebezpečná i jeho soutěživost. Dokáže si udělat soutěž i z té nejabsurdnější činnosti a nesnáší prohry, což znamená, že ho opět lehce rozčílíte, když se mu nebude v něčem dařit a tím pádem pak přijde na řadu jeho hněv. Rád si s lidmi pohrává, spousta lidí kolikrát ani nemusí tušit, že s nimi jenom manipuluje. Jedná se zpravidla o slabé oběti, ale neomezuje se jen na ně. Vše to dělá jen pro své dobro, ať je to něco nevinnějšího, jako přesvědčení ke krádeži, nebo něco trestanějšího, jako je vražda. Ta osoba to ani nemusí chtít, ale dokáže je přesvědčivě donutit k tomu, aby řekli jednoznačné ano. Jsou to většinou sliby různých druhů, i těch nemožných, které donutí člověka, aby se mu podřídil a udělal všechno, co se po něm chce. Samozřejmě v případě, že tomu podlehnou. Odporovat mu není moudré, protože to neumí řešit jinak než pěstmi. Vzhledem k tomu, že denně provádí fyzický trénink, tak to bude jistě bolestivé. Pokud je to před rodiči nebo jinými dospělými, tak samozřejmě s nechutí využívá svou inteligenci a pestrou slovní zásobu, ale není to první věc, která mu přijde na mysl. Většinou si ale umí zachovat chladnou hlavu, když musí hrát to své neoblíbené divadýlko dokonalého synáčka, jinak mu to v hlavě šrotuje úplně jinak a pravidelně smýšlí plán, jak se dotyčného zbavit, když mu bude drásat nervy. Dokáže se naoko krotit, protože moc dobře ví, že by to nedělalo dobrou reklamu rodinnému podniku. Další znalosti se nacházejí i mimo bojový rajón a je připravený takřka na všechno. Přežití v přírodě je u něj samozřejmostí, ačkoli je neschopný možná jedině při rozdělávání ohně, na to mu totiž postačí zapalovač. Nepředpokládá, že by ze sebe dělal jeskynního muže. S lovením je to jako s člověkem a s tím už nějaké zkušenosti má, takže na tom se zvířaty bude podobně. Na pastičky ho moc neužije, ale zvládne něco primitivní sestrojit, spíše se na to ale vykašle, protože na to nemá trpělivost. Běhat umí rychle a vytrvale, takže mu jen tak nějaká neschopná chudina neunikne. Je zvyklý plavat i na delší vzdálenosti a zřejmě by nějakou dobu dokázal bojovat i ve vodě, ale jak by dopadl s nějakým výborným plavcem, to není zcela jisté. Lezení po strmých skalách je pro Dvojkaře jako on docela základem, když se vesměs všude v kraji, mimo velká města, nacházejí skalnaté hory.
  • Nedokáže přijmout skutečnost, že by byl jakkoli méněcenný a nedokonalý. Má o sobě velmi vysoké mínění, a proto dost přeceňuje své schopnosti, což pro něho znamená naprosto zničující vadu. Nevšimne si, že je někdo lepší než on a i přesto, že jej už někdo překonal, tak si to stále odůvodňuje tím, že měl dotyčný jenom štěstí. Nezná své limity a myslí si, že má nekonečno možností, a tak se do bojů může klidně hnát do svého skonání. Jakožto manipulant očekává, že si lidi získá lehce na svou stranu a zkrotí je lusknutím prstů, ale není to vždy jednoduché. Jak bylo již zmíněno, vyhledává si především slabé oběti, ale už se nejednou stalo, že to nedokázal, což jej dokázalo nesmírně nakrknout. Nezvládá, když nejsou věci podle jeho představ nebo to trvá příliš dlouho. Koneckonců svého cíle obvykle dosáhne, ale nesnáší překážky, obzvlášť když se těžko překonávají a nemůže to vyřešit jen tím, že zkrátka dotyčného zabije nebo jej psychicky zdeptá do takové míry, že se radši zabije sám. Všechno řeší násilím, čímž se dostáváme k další kapitole, která pouť teroru začala. Není pochyb, že se jedná o vraždícího maniaka s hordou svalů, ale pozor – steroidy jsou svině. Ačkoliv se dopoval pouze v jednom období, kdy ještě sportoval, a to navíc v malé míře, tak to ovšem mělo vedlejší účinky, neboť začal ve velmi nízkém věku. Ačkoliv na to byl upozorněn, stále ignoruje, že právě hypertenze může být jeho tichým zabijákem, i když má správnou životosprávu. Je neuvěřitelně tvrdohlavý, když si něco zamane, prostě to bude, ať to stojí, co to stojí. Nebojí se smrti, což je důvod, že je schopen svého cíle dosáhnout, i kdyby ho to mělo totálně zničit. Sám věří, že když někdy umře, bude to jeho dobrovolné rozhodnutí. Úplnou volnost však bohužel nemá u dospělejších autorit. I když je to po něm neustále vyžadováno, nerad se jim podřizuje, vyjma matky, ke které má respekt a není nic, co by jej toho zbavilo. Stačí od ní jediná prosba, ve které ani to „prosím“ být nemusí, a provede to bez cavyků. Umí se přetvařovat, když je to třeba a to pro svou rodinu udělá, ale mimo dosah rodiny už se mu několikrát stalo, že se jeho pravá osoba ukázala. Mezi jeho vrstevníky o něm kolují nepěkné drby, ale zatím se mu vždycky dařilo je zametávat pod kobereček a přesvědčit ostatní, že je to naprostá blbost. Přesvědčuje se o tom, že mu to všichni zobou z ruky. Celkově je náročné držet svoji druhou část osoby tajemstvím, ale dokud to neví rodina a všechno mu věří, tak je vše v naprostém pořádku. Ostatní jsou nedůležití. Paradoxně však neumí být sám, vždycky kolem sebe má lidi, které má svým způsobem rád, neboť potřebuje jejich obdiv a on jim na oplátku sype sladké lži – respektive taková vzájemná závislost, kvůli níž se cítí doceněný. V neposlední řadě jsou zkušenosti v odvětví, co nevyžaduje boj. Ovšemže má přístup k elektronickým výdobytkům, ale nemá vůbec žádné vlohy pro sestavování či opravování různých mašin a strojků. Jakmile je to zničené, považuje to za zničené a radši si koupí novou elektroniku. Stejně se chová i k lidem, když už mu připadá, že z nich nic užitečného nevytříská, tak se na ně ze dne na den vykašle a považuje je za vadné zboží, čímž si získal i mnoho nepřátel. Neočekávejte žádného výborného medika, nezvládá být trpělivý, akorát se přitom rozčiluje. Kritické rány zřejmě provede kauterizací a bude očekávat, že se mu tam nezanese nějaká infekce. Bylo mu trenérem sice několikrát řečeno, že to není nejlepší způsob, neboť si poškodí tkáně a vytvoří tím pohostinné prostředí pro růst bakterií, ale připadá mu to bezvýznamné a nijak se toho neobává, tak se jednoduše nestará. Pravděpodobně si i myslí, že k tomu nikdy nedojde a žádnou otevřenou ránu nebude muset řešit. Taktéž spoléhá na štědré dary sponzorů.

  • [ file 001 ] Díky rodinnému bohatství si žije nadmíru přepychově a snad ještě více, než je pro vyšší kraje obvyklé. Ačkoliv jeho rodina stále nepatří do elitní smetánky, i tak jsou rodiče velice vlivní. Vše je mu naservírováno pod nos a strádání tedy není něco, čemu by Landon čelil, tudíž mu jsou nuzné situace naprosto neznámé. S tím přichází i fakt, že má velmi pozitivní pohled na celkový život v Panemu i Hladové hry, které sice nikdy nebyly úplně jeho prioritou, ale naprosto chápe jejich důležitost. Násilí je totiž téma, které si velmi prosazuje, i když to tak zprvu nemusí vypadat, jelikož se na veřejnosti jeví jako perfektní gentleman bez sebemenších chybiček. To je však jen pouhá iluze, protože všechno dokonalé je ve skutečnosti shnilé. V případě, že mu ujedou nervy, dokáže být nesmírně arogantní, záludný až ohavně zlý a nemravný. Tuhle část jeho osoby zná jen úzký okruh jeho přátel, souvěrců a přívrženců. Ve společnosti dospělých osob se umí krotit. Může vděčit své matince, že se naučil umění přetvářek a manipulace, a proto jej ani vlastní rodina nedokáže odhadnout a opravdu si myslí, že je stvořen podle ideálů – především své matky, Leny. Obecně je známý jeho pohodový a veselý charakter vychovaného chlapce, jenž umí okouzlit své okolí svým značným charismatem, když se mu zachce. Společenskou etiketu má solidně naučenou a umí se chovat tak, jak je vyžádáno, i když je tím třeba nanejvýš znechucen. Prakticky si celá rodina o něm myslí bůhvíjak je dokonalý, ale o jeho druhém životě nemají vůbec ponětí. Možná jedině bratr, ale vzhledem k tomu, že se s ním moc nevybavuje, tak o sobě neví zhola nic. Zkrátka si ale jisté věci umí udržet v tajnosti, i když určitě přijde den, kdy to všechno vyjde napovrch, protože si to ambice budou vyžadovat a to pak bude pohroma. Hlavně ho kolikrát nebaví se neustále přetvařovat a nikdy si na to pravděpodobně nezvykne, protože mu to jeho pravá osoba nedovolí. Pravda je taková, že Landona řídí spíše jeho psychopatická nátura, která je jak jeho největší předností, tak i fatální vadou. Spolu s narcismem a zálibou ve hraní si na Boha bude se sebou vždycky bezpochybně šťastný, protože se prostě nezdravě miluje a přesvědčuje o tom i ostatní, což se mu ve většině případech daří, záleží na člověku. Jsou tací, kteří mu nepodlehnou – často ti, kteří neprosazují stejné názory, ale je natolik trpělivý a též přesvědčen o tom, že je schopen svého cíle dosáhnout. Nezvládá dobře rejekci a nesnáší, když někdo zpochybňuje jeho dominanci a mocnost. Bere se příliš jako Alfa všeho a jakoukoliv opozici se snaží ihned zlikvidována. Cennost lidského života mu absolutně nic neříká, takže nemá problém někomu ukončit život bez mrknutí oka a přitom si to bude náramně užívat. Zbožňuje, když může rozhodovat o tom, kdo bude žít a kdo ne. Krutý vrah, který nezná hranic, to z něho učinila jeho matka. Možná je přehnané to svést na osobu, která z něho chtěla vytvořit dokonalého synáčka, ale právě to z něho udělalo takové monstrum. Přeci jenom není nic dokonalé, a tak si to vzalo určitou daň, což on samozřejmě nevidí a myslí si, že nedělá nic špatného. Má svůj kult, v němž má velké množství lidí, kteří glorifikují jeho existenci a nemorální názory. Už jen to, že pro něj dokáží udělat leccos není zcela normální, ale právě jejich idolatrie je jeho největším palivem. Dalo by se říci, že kdyby ti lidi jednoho dne zmizeli, bude se bez nich cítit jako úplná troska. Míří vysoko a chce dosáhnout nejvyšší pozice, které jen může. Nicméně to není rodinné dědictví. Nemá zájem, je to nuda a nejraději by se toho zbavil a přenechal zodpovědnost staršímu bratrovi, ale momentálně to jaksi nevychází. Kdyby jen možná dokázal své matce více vzdorovat, nejspíš by se o to už nemusel starat, ale to jej nenapadne. I přes ten zvláštní vztah, je na všechny své členy v rodině velmi závislý a nedá na ně dopustit. Hlavně na Nadira, ačkoli s ním má neexistující vztah. Našel si ve svém bratrovi jistý mužský vzor, obzvlášť když je nyní vítězem. Vidí v něm větší autoritu než u otce, protože ani ten si u něj nezískává takový respekt jako u matky, která mu nahání mnohem větší hrůzu. V otci nenalézá správného chlapa a spíše ho jen toleruje, než aby ho měl opravdu rád. Každopádně nemá problém přepnout a znenadání se třeba rozhodne, že je všechny do jednoho zabije, poněvadž to nemá v hlavě v pořádku, ale s rodinou je to takové, že jenom on jim může ublížit nebo je shazovat, ale nikdo jiný už ne. Odmalička byl samozřejmě naučený nenávidět chudé kraje, je nemožné ho přesvědčit o opaku a je vůči tomu dost ignorantský. Nehodlá se bavit s někým, kdo jenom vykazuje mírnou známku slabosti. Z takových lidí by se nejraději zeblil a raději je obětuje při pravidelných kultovních rituálech, při nichž ostatním nalhává, že tím získají neomezenou krásu a mládí – šílenec schopný úplně všeho. Ne, že by takovým kravinám skutečně věřil, ale přesvědčuje tímhle způsobem lidi, aby měl dobrou záminku někoho zavraždit, neboť je to sranda.

Wednesday, May 06, 2020

Levaneth Cealin Mariseaon

[ levanefh kejlyn marisíjn ]

[player] Rywaine

[fc] Merve Boluğur
 

reaching the top

× [species] human
× [date of birth] october 3, 2200 | ♎︎ libra
× [loyalty] capitol
× [credits] 500

× [level] 1
× [age] twenty-four | 24
× [occupation] gamemaker
× [gems] 7




defense [ 5 ]
  • Levaneth už na prvý pohľad zaujme jemne opálenou pokožkou, očami farby medu a čiernymi havraními vlasmi. Vždy musí byť dokonale upravená. Líčenie aj šaty, ktoré nosí sú zväčša drahými kúskami. Správa sa aj podľa toho, ako sa snaží pôsobiť - je to žena na úrovni a vie, akú má cenu. Je veľmi elegantná a vo všetko precízna. Rozhodne môže pôsobiť tajomne, keďže rada býva tichým, však vnímavým pozorovateľom. Mimo to je vždy oblečená len do čiernej a veľmi tmavých odtieňov - aj tým dokáže zaujať, i keď to môže byť až po pár stretnutiach. Nikdy toho o seba neprezrádza veľa a skôr sa snaží nenápadne vymámiť informácie od niekoho iného. Vždy rada vie, s kým má tú česť. K cudzím ľuďom sa snaží väčšinou správať milo, rada má potencionálne známosti vždy na svojej strane. Je vysoko ambiciózna a sebavedomá. Nenechala by sa pripraviť o žiadnu príležitosť, z ktorej by mohla vyťažiť. Myslí na svoju budúcnosť a snaží sa pre ňu urobiť čokoľvek. Dokáže ľuďmi dobre manipulovať a dostať sa tak kamkoľvek sa jej len zažiada alebo získať čokoľvek sa jej len zažiada. Nebola zvyknutá žiť v úplnom prepychu, tak si ho teraz udržiava aj zubami-nechtami. Nerada ale niečo robí násilným spôsobom. Nie je ten typ, čo by využíval fyzickú silu, za každú cenu využíva práve svoje ženské prednosti, svoju nežnosť, eleganciu, šarm a pôvab. Už len štýl jej chôdze je akoby ladným tancom. Je názoru, že stačí správny úsmev, pohyb a slovo, aby muži urobili pre ňu všetko. Stále tomu tak nie je, ale verí v to a tej myšlienky sa nie je hodná vzdať. Nebojí sa povedať svoj názor a je vždy pripravená s vami argumentovať, nech už ide o čokoľvek. Nevyhľadáva priamo nejaké hádky, ale nemá problém byť stredom pozornosti a zapojiť do diskusie, niekedy sa jej to dokonca aj páči. Má talent na umenie - tanec, maľovanie a dokáže aj celkom pekne spievať. Postráda čo-to na empatii a súcite a nezaujímajú ju životy cudzích ľudí, z ktorých by nevedela veľmi vyťažiť. Naučila sa, že keď niečo potrebuje, nemôže sa pozerať na ostatných a ich potreby. Každý je len sám za seba. Možno už len preto, že je tvorkyňou. Presne naopak jej ale na jej najbližších záleží najviac na celom svete. Ktokoľvek by na nich len zlého slovka povedal, by s ňou mal menší problém. Nie je šanca, že by sama dokázala byť zmanipulovaná. Keďže sama tak žila väčšinu života, začala si to všímať na ostatných a vypestovala si tak imunitu.
× × ×
  • [ file 001 ] Už od detstva bola veľmi ambiciózna. Vždy, keď si niečo zaumienila, musela to dosiahnuť a darilo sa jej. Medzi súrodencami bola vždy to najlepšie dieťa. Išlo jej naozaj všetko. Bola poslušná, vedela variť, mala veľa kamarátov a tie najlepšie známky. Taktiež jej nechýbal cit pre umenie. Stále si našla nejaký dôvod na to, aby v niečom vyhrala. Páčilo sa jej byť hviezdou, vyžívala sa v tom. Už od mladého veku si dávala pozor na to, ako vyzerá a veľmi veľa času venovala práve svojmu zovňajšku. Verila, že práve vďaka nemu sa v budúcnosti dostane na miesta, na ktoré bude potrebovať. Rodičia ju podporovali vo všetkom a väčšinu financií vkladali práve do jej rozvoja. Ona sa im to rozhodla oplatiť. Napriek faktu, že ani jeden z rodičov nebol známy a ani ktovieako bohatý, Levaneth sa podarilo časom dosiahnuť na post samotnej tvorkyne Hier. Cesta tam ale nebola vôbec ľahká. Psychicky sa stala veľmi silnou a odolnou. I keď sa nikdy neznížila k práci zahrňujúcu sex, dokázala sa dostať na vyššie miesta aj pomocou mužov - stačilo si ich nakloniť a urobiť si z nich dobrých priateľov. Taktiež si ľahko robila priateľky zo žien. Nemuseli to byť nutne ľudia opačného pohlavia, dokázala zapôsobiť na väčšinu ľudí, len do toho musela dať trošku snahy a pozorovania. Vyžívala sa v tom hrať malé nevinné hry a prikláňať si tak ľudí na svoju stranu. Darilo sa jej priam famózne. Čím ďalej, tým vyššie sa v spoločenskom rebríčku nachádzala. Využívala svoju inteligenciu a ženskosť. Tieto dve veci ju nikdy nesklamali. Nepotrebovala ani zbrane ani hrubú silu, neboli by v porovnaní s jej skutočnými zbraňami ničím. Konexie boli všetko, čo považovala za dôležité pri svojom vzostupe za slávou. Mala aj niekoľko priateľov vo vysokých kruhoch a dokázala na nich aj z času na čas aj pekne zarobiť - snažila sa im ale byť aj naozajstnou priateľkou, niekedy na ňu totižto tlačilo svedomie. Neskôr hľadala voľné miesta na vysokých pozíciách, ktoré by takto mohla z ľahkosťou dostať. Samozrejme šla na všetko veľmi nenápadne. Snažila sa tváriť, že sa pýta akoby mimochodom alebo za niekoho iného. V predstieraní je veľmi dobrá, takže to vždy išlo ako po masle. Vtedy jej bola dokonca priamo ponúknutá práca tvorkyne Hier. Prikývla na to a v duchu sa radovala ako nikdy. Verila v to, že by sa jej to mohlo podariť, ale nie v tak mladom veku. Bola na seba hrdá, tak ako nikdy. Dávala si ale pozor, aby neupustila od svojej cieľavedomosti. Práca tvorkyne bola pre ňu ako stvorená a našla v nej veľkú záľubu, určite ju nechcela stratiť. Konexie si ale stále udržiavala, rada sa obklopovala významnými ľuďmi a stále s nimi bola zadobre. Aj keď mala vyššie postavenie, bolo jej to málo. Známostí si hľadala čím ďalej tým viac. Chcela si byť istá, že bude mať náhradný plán nech by už nastala situácia akákoľvek. Jej sestry ani brat to nedotiahli ďaleko. Rodičia tiež neboli ambiciózny a nechceli siahať vyššie. Preto to bolo všetko len na nej samej. Začala veľmi dobre zarábať, istú sumu posielala aj domov. K rodine sa vždy správala omnoho inak. Nikdy by na nich krivého slova nepovedala. Sú pre ňu tým najdôležitejším čo má, aj keď v mnohých prípadoch to vyzerá, že jej záleží len na peniazoch. Kedysi to tak bývalo, ale čím bola staršia, tým viac si uvedomovala, čo je naozaj dôležité. Stala sa skutočnou dámou, takou akou vždy túžila byť. V posledných rokoch premýšľala nad trvalým vzťahom, ale nikdy nemala to šťastie nájsť niekoho, kto by bol pre ňu tým pravým. Totižto nikdy nepotrebovala nejaký vážny vzťah na to, aby sa cítila šťastná a spokojná.

  • replika

Tuesday, May 05, 2020

Arvid Jorgensen

[ árvid džorgensn ]

[player] Rozinka

[fc] Bridget Regan
 

quiet people have the loudest minds

× [species] human
× [date of birth] march 11, 2191 | ♓︎ pisces
× [loyalty] capitol
× [credits] 8 100

× [level] 1
× [age] thirty-three | 33
× [occupation] stylist
× [gems] 0





defense [ 2 ]
  • [ appearance ] Bledá pokožka, tmavé vlasy, jež se jen stěží dají popsat jako tmavě hnědé v kontrastu s jejími nordicky modrými kukadly a štíhlým nosem nad dominujícími plnými rty – to je obličej Arvid. Věčně zasněný pohled je u ní na denním pořádku, protože, i když je kdekoliv ve společnosti, její mysl se prodírá tisíci kreacemi, které se snaží dokonale zkombinovat, aby je následně dokázala přenést na papír. Moc společnosti nevyhledává, nejraději by byla zavřená mezi čtyřmi zdmi a celý den proseděla jen u navrhování, no, její práce a touha posouvat se výše jí to bohužel nedovoluje, a právě proto musí překonávat svou nechuť a je dost možné, že na každé větší společenské události okolo ní projdete, aniž byste si jí všimli. Její tichá a až moc vnímavá povaha z ní dělá člověka, kterému dost lehko někdo začne důvěřovat. Když je potřeba mluvit, dokáže to. Nedělá jí až takový problém mluvit s jednotlivci, menší skupinkou, ale předstoupit před davy by nejspíše dokázala až po pár skleničkách. Většinou je k nalezení ve volných šatech všech možných barev, vévodící je ale andělská bílá. I když nedává svoje tělo moc na odiv, nestydí se z něj. Roky touhy navrhovat pro nejvyšší vrstvu společnosti ji donutily udělat ze sebe “rádoby modelku”, protože žádnou jinou u sebe neměla, že ano? Do společnosti se vydává pravidelně ve svých vlastních modelech, aby přitáhla zraky – a ty teda nejsou její oblíbené. Nazývá je “jeptiškovské pytle”.
  • [ personality ] Kromě toho, že mluví jen když je to potřeba a zbytek času mlčí, je dost zvědavá. Když se na něco upne, vykecá danému klidně díru do hlavy, byť by to bylo jen kvůli dvěma sekundám pohledu na manžetový knoflíček – poté v tichosti zase zmizí. Průbojnost – alespoň ta hlasitá – je jí dosti cizí, místo toho se prodírá skrze životní nástrahy spíše rukama a svou prací. Respekt si zaslouží, to sice ano, ale jen málokdo ji dokáže respektovat od první chvíle, na čemž má asi podíl její “zasněnost” a vytrženost ze světa. Je to citlivka, dost často brečí – ovšem v soukromí, zlobení se jí ale nikdy moc nevydrží. Není zrovna dvakrát hádavý typ a možná právě proto, že se jen málokdy umí ozvat, je považována za naprosto obyčejnou tuctovku, kterou potkáte na každém rohu. No, není to pravda, nikdy by sama sebe mezi ty tuctovky nezařadila, nikdy by o sobě neřekla, že je obyčejná. Vnímavá, citlivá, tichá, jen málokdy agresivní a to vše proto, že sama sebe skrývá. Ono přání, aby byla její práce viděna, ji zahání do kouta, protože už jednou bylo zmíněno, že velké davy nejsou její oblíbenou věcí. Možná to zní divně, ale kvůli zklamání, které zažila ze strany svého otce, se stále hledá a ačkoliv jí je, kolik jí je, stále si nedokáže stát za svým, přestat se snažit chovat jako dáma a ono dítě, které v ní kdysi bylo tak zapíráno, se stále okamžiky prodírá na povrch. Její nejoblíbenější barvou je rudá, ale málokdy ji vkládá do svých modelů, protože rudá prostě sluší málokomu.
× × ×
  • [ file 001 ] Dětství Arvid nebylo zrovna procházkou růžovým sadem. Její matka při porodu naposledy vydechla, bez toho, aby na ni byť jen pohlédla, a právě proto žila celý život pod křídly vlastního otce, který se k ní dlouhou část jejího života choval jako k princezně a div ji nezamkl ve věži. Od útlého věku byla vyučována domácími učiteli, jelikož pustit ji ven mezi lidi prostě nepřipadalo v úvahu a věřte tomu, že za to papánek zaplatil téměř i krví. Proč tomu tak bylo? Na to se ptejte otce a ne jí, protože ona sama to nikdy nepochopila. Když dovršila onoho rebelského věku, kdy puberta házela své nálady jak se jí zachtělo, začala se Arvid – jak táta rád říkal – vybarvovat po své mámě. Nevěděla toho o ní moc, většina rodiny ji ani neznala, jelikož ji k nim otec nepustil. Zdědila po ní jak touhu po vzdělání, tak lásku k umění, oblékání a očitou shovívavost k méně zámožným jedincům. Zatímco její papánek nosil domů výplaty, ona je ukládala a kdykoliv mohla, anonymně darovala, ať už to bylo na cokoliv. Když jí bylo osmnáct let, otec se tak jako pokaždé vydal kvůli práci do Osmého kraje. Snad aby potěšil svou jedinou dcerušku, dovezl jí nejjemnější látky, které se jinde nedaly sehnat. Netušil, že Arvid v hlavě nemá prázdno, a právě proto ho požádala, aby mohla jet s ním. Potom, co jí nevyhověl, uplatila otcova nejbližšího pobočníka a pod záštitou služebné vyjela s ním. V půlce cesty se však odhalila a otci nezbývalo nic jiného, než ji vzít sebou. To, že byl celou dobu nervózní a apeloval na ni, aby zůstala ve voze, se zdálo až moc podezřelé. Ovšem tvrdohlavá Arvid by nebyla sama sebou, kdyby otcova slova byť jen na pár sekund poslechla. Prvotní pohled na chátrající Osmý kraj jí sesadil úsměv z tváře, ale když se dostali na trh, kde zahlédla všemožné látky, šaty, obrazy a podobné umělecké cennosti, opět ožila. V nákupní horečce se dostala až k zapadlému stánku, kde ji “přepadla” cizačka. Ne fyzicky, ale spíše psychicky. Vyslechla si od ní chválu na její vzhled a že měla dceru, jež vypadala úplně stejně. Pár slov stačilo k tomu, aby se dozvěděla, že její dceru před necelými devatenácti lety odvlekl jistý muž do Kapitolu. O pár chvil později, po příchodu jejího otce, začalo všechno dávat smysl. Tajná láska, útěk, falešné papíry, tajná svatba, dítě, porod a smrt. Vše maskováno ve jménu její tety, sestry otce, která potratila a následně spáchala sebevraždu. A tak tatínek vychovával “dceru své sestry” jako svou – pravdu nevěděl téměř nikdo. Pouhých pět lidí, z čehož čtyři jsou už dávno po smrti. V ten den se Arvid dozvěděla, že polovina jejích předků je z Osmého kraje. Bylo to na její doteď nedotčenou psychiku více než dost a ztratila se ve tmě. Probrala se až doma, kde se jí otec snažil vysvětlit, jak to vše bylo. Nějakou chvíli byla Arvid jako tělo bez duše, než si protestně prosadila svou – za veškeré lži chtěla pryč od otce. Ten, po pěti letech smlouvání a výhrůžek, nakonec svolil, zařídil jí vlastní bydlení, služebnou a pravidelnou finanční podporu. Arvid to nestačilo. Začala toulky městem až objevila to, po čem její srdce prahlo nejvíce – spřízněnou duši. Mladík, jehož jméno je dnes dávno zapomenuto, syn jednoho z módních průkopníků v Kapitolu. Přes jejich společný románek se dostala i do onoho kouzelného průmyslu, ale nic netrvá věčně. Po pár letech, co se románek díky zrzce od vedle, ukončil, skončilo i její učení u mistra a od té doby fungovala na volné noze. Když jí odbila třicítka, přestalo jí stačit dělat jen záskok ve velkých událostech a vlastnit butik na rohu. Její ambice ji zkrátka přerostly s hlavním cílem – být viděna. A když ne ona, tak její díla. A právě tam začala její cesta coby stylisty pro Hladové hry.


    

    

    

    

other worlds

stranger2s.jpg https://lh3.googleusercontent.com/Pw0zB0hurIqLYe3Dbii8mgZ8-m5myKuUtsQ2qtwficdo5n9uKQvLA3mzvOkjh7iL3CUXJzXut2adFoTqKA=w200-h92