Friday, April 17, 2020

Crimson Aswegan

[ krymsn asvegan ]

 

Player: Larsyn

FC: Yolandi Visser



Contact: creationoflars@gmail.com

Age: 17 deceased - rozseknuté břicho: A. Bennet


Token: Černé kontaktní čočky




Z profesionálního hlediska je průměrná, svalově až podprůměrná, ale má jiné kvality, se kterými se může pyšnit. Má nevýhodu, že se bojovému tréninku začala věnovat v pozdějším věku – cca ve čtrnácti, tudíž má od všech ostatních v kraji menší skluz, ale nikterak ji to netrápí. Výsledky v podobě čísel jsou pro ni absolutně nedůležité a zajímá se spíše o výsledky v praxi. Přeci jen má Hladové hry léta nastudované, a tak ví, že to nejsou je siláci, co se stávají vítězi. V některých ročnících to vidí spíše jako nevýhodu, proto se silovému tréninku nikdy tolik nevěnovala. Ano, samozřejmě zvedala činky a musela si nabrat nějaké to nezbytné svalstvo, ale soustředila se primárně na zvýšení vytrvalosti. Dokáže uběhnout několik kilometrů bez toho, aby se v cílové čáře zhroutila a po celý den by se snažila do svých plic nahnat nějaký kyslík. Podobně organizované to má s plaváním, je dobrý plavec, snad by se dala i přirovnat k obyvatelům Čtvrtého kraje, pokud není rovnou lepší než někteří. Nejzásadnější položkou ve schopnostech je repertoár zbraní, se kterými zvládá manipulovat. Má nepřeberné možnosti u sečných zbraní, upřednostňuje kór lehčí a kratší – menší meče, srpy, mačety a další podobné. Dokáže využít okolní prostředí a nachází vražednou zbraň v čemkoliv, i když by to měl být jen pouhý šutr. Ve vraždění má dlouholeté zkušenost, takže premiéru v prolévání krvi si již dávno odbyla. Nečekejte žádné vysoké číslo, ale i tak je to zřejmě na dívku v jejím věku dost. V boji je též výborná na uhýbání, neboť je velmi flexibilní a zvládá se ohnout do takových nepřirozených pozic, že to vypadá až nelidsky. Celkově má pohyby, že při pohledu na nich může být člověku nepříjemně. Vypadá to, jako kdyby měla elastické kosti, což ovšem nemá ani není gumová. Její specialitkou je luxace kloubů a tím se častokrát vyhnula zatčení. Nebylo jednoduché se to naučit. Zprvu to nehorázně bolelo, nyní je to stále bolestivé, ale přestala to vnímat. Repozice je už samozřejmostí, ačkoliv trénink vyžadoval poměrně velké množství lokální anestézie, což vyústilo k její závislosti. Dnes už se tomu ale raději straní. Vybudovala si tím však imunitu, tudíž není jednoduché ji podobnými sajrajty ihned uspat, na to je potřeba dávka jak pro koně, ale to by ji pravděpodobně rovnou uspalo na věky věků, jelikož by takovou dávku neměla šanci přežít.


Malé, zákeřné a škodolibé stvoření, jež trpí chorobnou megalomanií. Nutno tedy říci, že u nových lidí rozhodně nezaujme a pokud ano, jsou zřejmě podobní. Není dne, kdy se podceňuje, spíše se nezdravě přeceňuje a nemyslí si, že je porazitelná. Bohužel to je moc sladká myšlenka, aby to byla pravda. Crimson má spousty nekvalit, které ji dokáží totálně zničit. Především se však nacházejí v psychické sféře, poněvadž je lehce zmanipulovatelná a v případě, že si někoho oblíbí, tak pro něj dokáže udělat leccos. Absolutním Bohem je pro ni momentálně Landon, takže kdyby se někdy stalo, že by zemřel nebo by ji ze života vykopl, totálně by se zhroutila. Těžko říct, co by dokázala v té chvíli provést. Je vysoká pravděpodobnost, že by jej následovala, jelikož věří v posmrtný život. Nesnáší, když ji někdo uráží – pokaždé chytá přehnaný amok a je neschopná nad věcmi rozumně uvažovat, ale taková je vesměs pořád. Není vyloženě hloupá, ale občas udělá něco, nad čím si člověk kroutí hlavou, zdali je v pořádku. Má nelogické uvažování, které se mísí s její naivní představivostí, že dokáže konat nemyslitelné. Zřejmě je schopná si zlomit nohu kvůli tomu, že ignoruje fyzikální zákony, i když to bude spíše tím, že chce překonávat nebezpečné výzvy a je plná zavádějící odvahy. Sama očekává, že ji to jednou zabije, pokud to neudělá aréna. Postrádá jakoukoliv empatii a má mělké pochopení k emocím, klidně se bude smát ve zcela nemístních situacích. Ty jsou pro ni mnohdy dosti zábavné. Dále je třeba zmínit její fyzickou sílu, kterou má patrně nižší než většina profesionálů. Dokáže sice přechytračit silnějšího protivníka, ne-li rovnou nějakou korbu, ale kdyby je měla rozdrtit holýma rukama, tak to po ni chcete moc. Vyzáblá postava jí nedovoluje riskovat v boji tělo na tělo. Sice má neskonalou potřebu se přeceňovat, ale stále ví, že oproti hroudě svalů zkrátka šanci nemá. S tím se pojí fakt, že neumí bojovat s těžkými zbraněmi, jako je válečné kladivo. V nejnutnější situaci je ovšem schopná ji do ruky vzít a snad by to v náporu adrenalinu vydržet – nebylo by to poprvé, ale bude to pro ni sakramentsky náročné. Příroda je též jejím velkým nepřítelem, mimo město se nikdy nezdržovala, takže nezná, co ji tam může čekat. Ve výcvikovém centru tu možnost měla a jako menší se věnovala různým bylinkám, ale později se k tomu již nevrátila a všechno pozapomněla. Nejspíš by ještě poznala jednu či dvě jedovaté rostlinky, ale to je vzhledem k počtu flór vcelku k ničemu. Podobně to má se zvířaty, ale základy má, tudíž díkybohu rozezná kočku od psa.


Původně Crimson Montgomery, narozena v Druhém kraji, nikdy nepoznala své rodiče. Doteď stále neví, co jsou zač, ale upřímně ji to nezajímá. Skutečnost je taková, že po narození se jí zřekli, protože nepředstavovala vnější ideály Montgomeryových. Byla bledá, měla světlé oči a celkově vypadala jako z jiného světa. Albín, co jim naháněl strach, přesto ale nikdy nebyla ošklivé dítko. Po svém narození byla v košíku vyhozena před prahem mladé slečny, která byla shodou náhod i ošetřovatelkou v dětském domově. Slečna se jí v té době nemohla ujmout, poněvadž měla svých starostí už příliš a v tehdejší době by si při studiu jako svobodná matka nevedla moc dobře. Její rodiče byli sobci, tudíž ani oni nejevili žádný zájem, a tak bylo maličké nemluvně dáno do dětského domova, kde celý předpubertální období vyrůstala. Nebyla žádná rodina, která by se jí ujala. Nejprve to bylo zásadně kvůli tomu, jak vypadala, zkrátka všechny děsila. Později, když už nebyla jako bílá stěna, tak byla několika rodinami odmítnutá, protože byla už příliš velká. Nenesla to úplně nejlépe, protože nevěděla, co je na ní špatného. Může to být k neuvěření, ale bývala velmi vzorná, hodná a k lidem se chovala vstřícně. Její proměna začala ve dvanácti letech, kdy začala chodit do výcvikového centra a začala poznávat lidi mimo ústav. Bohužel se zapletla se špatnými lidmi. Hodně dlouhou dobu si ji dobírali, neboť byla v ní viděli slabý článek profesionální řady. Šikanovali ji a dělali jí nehorázné schválnosti, za kterých byla potrestaná, i když za to nemohla – respektive to na ni hodili. Chtěli ji za každou cenu vydeptat, což se jim po nějakém čase i povedlo. Snažila si to nebrat k srdci, ale pak přišel zlom, kdy se chtěla zabít, protože to pro ni nemělo prostě cenu, ale z té situace ji zachránil Landon. Jedno z mnoha důvodů, proč je na něm tolik závislá a je pro něj schopná cokoliv udělat, i když se někdy chová, že má navrch, ale nemá. Jsou to jen zuřivé stavy, které se v ní začaly po tolika letech tyranie probouzet. Landon jí naučil, aby se uměla před podobnou cháskou bránit, a tak se stalo. Všichni se jí začali vyhýbat, protože z ní měli divné pocit a nechovala se vždy lidsky. Několikrát lidem vyhrožovala, že je sežere a když jednou někoho kousla, začali to brát vážně. Nebylo to ani tak to, co jí Landon naučil, ten se spíš postaral o to, že nyní nemá žádná omezení. Svou novou identitu si stvořila sama, změnila si příjmení, respektive si přidala Aswegan – důvod to žádný nemá, pouze se jí zalíbilo, jak to fonicky zní. Ačkoliv byla v rodném listě stále Montgomery, ta rodina ji nikdy nepřijala za svou ani po tolika letech. Žila povětšinou sama a jako svou rodinu brala kult a hlavně Landona. Vzhledem k tomu, že nikdo z nich to nemá v hlavě v pořádku, tak neměla žádný normální vzor. Stala se mišmašem všech členů a prakticky nemá vůbec žádné zábrany. Provádí činy, které ostatní mohou brát za nepřirozené. Často zasahuje do osobního prostoru, je hlasitá a nemá korektní chování, protože jí to nikdo nenaučil. Má bizarní pojem o etice a lidstvu. Když chce, tak dokáže pro zmanipulování člověka, ale nikdy jí to dlouho nevydrží, jelikož je to otrava a též v tom není úplně zběhlá. Ve zkratce se nechová vůbec jako člověk a vidí to jako svou normu. Crimson je celkově člověk bez cíle, který se dá snadno zmanipulovat, i když tak nemusí působit, neboť se jeví jako svérázná hlavička.

Sunday, April 12, 2020

Ceyx Spinster

[ čejks spinstr ]

[player] Fion

[fc] Joel Kinnaman
 

there is no way to achieve perfection

× [species] cyborg
× [date of birth] september 5, 2192 | ♍︎ virgo
× [loyalty] neutral
× [credits] 5 000

× [level] 2
× [age] thirty-two | 32
× [occupation] hacker, spy
× [gems] 5





vitality [ +5 ] × defense [ 11 ] × replicas [ 0 ]
  • -
  • -


  • [ appearance ] Vzhledově není kdovíjak výrazný – světle hnědé vlasy, pohledný obličej, který mu získává plusové body u žen, vysoká svalnatá postava a tmavé oblečení typické pro lidi, kteří neradi poutají pozornost. Jeho tělo pokrývá značné množství jizev, které utržil během misí. Jakmile se však ocitne v Kapitolu, proměňuje se v typického obyvatele hlavního města. I přes velkou nechuť je mu chování Kapitolanů velmi blízké a do značné míry je pro něj přirozené. Mnohé tedy může překvapit jeho přízvuk, který rozhodně neodpovídá mluvě typické pro obyvatele Druhého kraje. Do značné míry se mu jej sice podařilo zamaskovat, ale zejména ve vypjatých situacích je zřejmé, že Kapitolem pouze neprojíždí. Dokonce se u něj projevuje i jistý smysl pro kapitolskou módu, který v něm vypěstovali adoptivní rodiče. Je-li to nutné, od klasického Kapitolana je tedy takřka k nerozeznání. Jediná část jeho těla, která poutá abnormální pozornost, je jeho bionická protéza, která nahrazuje pravou ruku.
  • [ modifications ] Vzhledem k nebezpečné povaze jeho práce bylo pouze otázkou času, kdy přijde k nějakému vážnému úrazu – jizvy po kulkách a čepelích nožů mezi vážné úrazy nelze počítat, protože se jedná prakticky o škrábance. Až po několika letech rebelského způsobu života Ceyx nešťastně přišel o celou paži, když mu při zpackaném (byť nakonec úspěšném) pokusu o záchranu prezidentčiny dcery strčili pravačku do větrací turbíny. Ceyx si chybějící končetinu přirozeně nechal nahradit, a když už musel, rozhodl se pro lehce extravagantní způsob. I přes to, že dnešní vyspělá medicína nabízí bionické protézy takového charakteru, že je na první pohled nelze rozeznat od části těla z masa a kostí, Ceyx se schválně rozhodl pro takovou, u níž je ihned zřejmé, že se jedná o technologickou náhražku. Jeho nová ruka začíná hned u ramene a až k zápěstí se jedná o nefalšovaný stroj vyvedený z hladkého, stříbrného kovu, jehož celistvost narušují pouze bílé diody. Dlaň a její hřbet už však pokrývá vysoce citlivá syntetická kůže, takže i když bionická ruka přirozeně necítí žádnou bolest, dokáže zaregistrovat dotek, tlak a rozeznávat rozdíly v teplotě.
  • [ personality ] Aby mezi rebely zapadl, musel se začít přetvařovat. Díky svému pohledu na svět se i přes to velmi často setkává s nepochopením. Neustále se v něm sváří protichůdné ideály – zásadní část svého života, která formovala jeho osobnost, strávil v manipulativním prostředí hlavního města a zároveň se snažil vrátit ke svým anarchistickým kořenům. Vlivem toho Ceyx získal prazvláštní charakter. Vášnivost typická pro obyvatele Druhého kraje se v něm snoubí s kapitolskou upjatostí a určitým smyslem pro nadřazenost. Má pochopení pro obyvatele krajů, ale zároveň je neskonale pyšný na svou příslušnost k panemské metropoli. Výsledkem těchto neustálých niterných sporů se sebou samým je rozervaný misantrop, který se pro jistotu rozhodl nenávidět úplně všechny a aby se neprozradil, nikdy jen tak neblábolí. Díky tomu se Ceyx nejlépe cítí na neutrální půdě, kterou však není zrovna jednoduché nalézt. Odjakživa věděl, že zbytek života nechce strávit v Kapitolu, ale ani mezi rebely není dokonale spokojený. Myšlením má nejblíže k anarchistům, kteří usilují o rozpad aktuálního společenského uspořádání. Rád by se dožil nastolení nového, demokratického řádu. Jelikož se však Kapitolu nikdy oficiálně neznelíbil a stále je jeho právoplatným občanem víc, než obyvatelem jednoho z krajů, často se tam vrací coby špeh a účastní se společenských akcí. Nejlépe se však cítí za oponou – Ceyx není zrovna sdílný, když už se však rozhodne obohatit konverzaci, srší cynismem. Je obezřetný a nedůvěřivý, díky čemuž může působit chladně a mrzutě. V soukromí jej lze nejčastěji nalézt za počítačem či v objetí sličné dámy. Společnost mu pravidelně dělají i cigarety a sklenička whiskey.
× × ×
  • [ file 001 ] Necelou polovinu svého pohnutého života strávil ve Druhém kraji. Narodil se jako Joshua Corbyn uprchlíkům z chudší oblasti Panemu, kteří se usadili na předměstí Prokyonu a celý život zasvětili tomu, aby zůstali skryti před zraky Kapitolu. Když bylo Joshuovi jedenáct let, odhalili je mírotvorci, jeho rodiče na místě zastřelili a spolu s nimi i všechny, kdo jim kdy pomáhali. Tato událost na něm zanechala hluboké šrámy – často se k němu vrací v podobě nočních běsů. Osud tomu však chtěl, že se nad ním mírotvorcům zželelo a poslali jej na převýchovu do Kapitolu, kde se jej ujal manželský pár, který se již mnoho let zoufale snažil o početí dítěte. Joshuovi adoptivní rodiče však neměli v kapitolské společnosti příliš vysoké postavení, takže se museli spokojit se starším dítětem, které ještě ke všemu bylo potomkem rebelů. Svého syna však i přes to velmi milovali a snažili se mu do života dát to nejlepší. Právě od nich Joshua získal své nové jméno, na nějž si překvapivě rychle zvykl a přijal jej za vlastní – Ceyx Spinster. Navzdory nekompromisní výchově v Kapitolu Ceyx však nikdy nezapomněl na své kořeny a rebelující část jeho osobnosti zůstala i přes veškeré snažení adoptivních rodičů poměrně prominentní. Nikdy si neoblíbil Hladové hry, nedokázal je považovat za zábavnou reality show jako většina jeho nových přátel. Díky tomu nebral blahobyt jako samozřejmost, i když během svého pobytu v Kapitolu pochopitelně značně zpohodlněl a částečně převzal tamější mentalitu. Jakožto kapitolskému dítěti se mu dostalo perfektního vzdělání – vystudoval prestižní střední školu a ve studiu následně pokračoval i na univerzitě, kde získal doktorát z programování. Rodičům tvrdil, že chce přispívat k dalšímu technologickému rozvoji země; jeho tvrzení se však od reality značně lišilo. V pětadvaceti konečně opustil Kapitol a odcestoval do divočiny. Aby se jej úřady nesnažily vyčenichat, jako svou oficiální novou polohu uvedl Třetí kraj, kde údajně začal učit informatiku na střední škole. Dostal se tak zpět na úplný začátek, mezi rebely, kde chtěl pokračovat v odkazu svých zesnulých biologických rodičů. Metaforický kruh se tímto krokem sice pomyslně uzavřel, ale až tehdy Ceyxův život doopravdy začal. Ještě během studia poznal neblaze proslulého Bruta Hexspoora, který mu nabídl jeho vůbec první pracovní příležitost ve svém herním studiu. Brutus pro Ceyxe představuje téměř otcovskou figuru – odjakživa si s ním rozuměl víc, než se svým adoptivním otcem. Svou roli v tom musel hrát i fakt, že ani Brutus Hexspoor není čistokrevný Kapitolan, díky čemuž mezi ním a Ceyxem vzniklo jakési pouto. Sdílí spolu některé politické názory a často spolu kooperují. Mezi rebely je Ceyx známý pod jménem, které dostal po svém narození – Josh. Je si totiž dobře vědom toho, že by jeho kapitolský původ mohl působit potíže. Minulost je jeho největší slabinou, a proto se o tyto informace zásadně nedělí. Jediným veřejně známým faktem je to, že pochází z Druhého kraje. Lze tak vysvětlit i skutečnost, že může často navštěvovat Kapitol. Získal tedy reputaci tajemného muže, což lze rozhodně přičíst i Hexspoorovu vlivu. 

Saturday, April 04, 2020

Scarsia Aigle Nyph'thriss

[ skárša ajglh nýftris ]

 

Player: Rywaine

FC: Jenny Boyd

Vitality: +21


Contact: nielle.shine@gmail.com

Age: 17 deceased - sťatá hlava: A. I-D.


Token: Zbroušený kus zrcadla




Nie je práve obyčajnou obyvateľkou Jedenásteho kraja. Jej život bol všelijaký, len nie životom regulárneho obyvateľa. Stačí jej najmenšia zámienka a pustí sa s vami do boja na život a na smrť… Alebo sa vás minimálne pokúsi zmlátiť do bezvedomia. Svoju agresivitu sa nepokúšala krotiť, skôr ju podporovala každodenným viacfázovým tréningom. Toho sa tam nedočká len tak niekto. Proste do človeka pôjde alebo ho ovplyvní, len aby na ňu zaútočil sám. Samozrejme si svoje obete vyberá podľa toho, ako vyzerajú a ako sa správajú. Dáva si vždy veľký pozor, aby si nezobrala nejaký veľký kúsok, ktorý nezvládne, i keď sebavedomia má celkom dosť. Nemôžete o nej povedať, že by bola hlúpa, rozmýšľa celkom strategicky aj v návale spomínanej agresivity. Nevadí jej krv, dokonca ju v niektorých prípadoch fascinuje. Nerobí jej problém s človekom pod rukami urobiť čokoľvek. Naučila sa, že musí využívať prostredie okolo seba – tomu sa vie prispôsobiť veľmi rýchlo a má ho celé len vo svoj prospech. Zbrane nemala nikdy nejaké špeciálne – palice, pálky, sekery alebo čokoľvek, čo jej prišlo pod ruku, s tým do toho šla a s tým aj cvičila. Profesionál by sa podľa nej mal učiť práve na takýchto veciach – vedieť človeka zabiť s čímkoľvek, čo mu príde pod ruku, nie si odmalička osvojovať všetky druhy zbraní, ktoré im možno v niečom ako aréna ani nemusia pomôcť. Agresia, drzosť, odlúčenie od rodiny z nej spravili práve materiál do arény. Podieľala sa na tom aj jej túžba odísť z Jedenástky a usadiť sa v dedine víťazov. Práve kvôli nechuti žiť tam porušila zákony a celkom často odchádzala do iných krajov. Pretvárka a hra s ostatnými tiež patrí medzi jej schopnosti, takže sa jej nikdy nepodarilo dostať do nejakého väčšieho problému. To, že dokáže niekoho vyprovokovať do bitky neznamená, že nedokáže niekoho zmanipulovať do falošného priateľstva. Tých má viac v pár krajoch Panemu a keď niečo potrebuje, len sa za nimi obráti a má to. Aké ľahké, keď si človek vie zariadiť niečo také. Týmto cestovaním sa naučila niečo malo z viacerých oblastí – zistila si veci o krajoch, videla rôzne veci, ktoré by jej spolukrajania asi nevideli a naučila sa splývať s okolím a ukrývať v tieňoch. Tak sa dokáže skryť aj na miestach, kde by to na prvý pohľad nebolo možné. Keď si poviete, že vám ide o krk, tak je ale asi možné takmer všetko. Doma si vyrobila svojpomocne veľa posilňovacích strojov, ktorej jej boli vynikajúcou oporou v tréningu. Asi by sa bez nich nedostala na takú úroveň, na akej je teraz. Každý deň si tiež išla aspoň raz zabehať. Už prirodzene je veľmi rýchla – je chudá a postavu má atletickú. To, že tento svoj talent rozširovala je len a len plusom. Výdrž by tiež nemala k zahodeniu, ale obratná je ešte viac. Doma skúšala aj rôzne vlastné gymnastické prevedenia, ktoré jej dodali na pružnosti a obratnosti, ktoré sa jej len a len hodia v boji. Spolieha na svoju šikovnosť a rýchle reflexy. Mimo to vie plávať, naučila sa jazdiť na koni a nemá problém so základmi stopovania. Skôr ľudí ako zvierat. Naučila sa založiť oheň a vytvoriť si aspoň provizórny prístrešok – neraz zostala na noc mimo kraja. Dokáže zjesť aj úplný hnus, nejako má žalúdok na všetko. Ak by jej niečo zachránilo život, kľudne skočí do hnoja. Prežitie je niečo, v čom vyniká, lebo sa neprieči skoro ničomu. Zároveň nemá strach skoro z ničoho. Jej vnímanie všetkého je o niečo málo odlišné od vnímania ostatných ľudí. Nikdy nebola úplne normálna, ale aj to berie práve za jedno veľké plus u svojich schopností. Len tak ju nič nevykoľají a nedostane, ak to ona sama nechce. Do tejto formy sa dostala hlavne kvôli tomu, že sa už ako dieťa zatla, že zo seba niečo spraví. Tak sa aj stalo, už to len aj uplatniť a zdvihnúť ruku – následne si statočne napochodovať do "súťaže" o vlastný, avšak lepší život.


Aj keď vám povie, že sa ničoho nebojí, má predsa len jednu fóbiu – arachnofóbiu. Tá z nej však robí vystrašené a ešte agresívnejšie monštrum, utekajúce a búchajúce okolo seba rukami hlava-nehlava. Samotná agresivita by mohla byť ako plusom, tak i mínusom, keď ide o boj. Nie vždy si dáva pozor na okolie a rada ide po hlave. Ak ju to prepadne, nemá zábrany a jediné, na čo dokáže myslieť, je práve násilie. V tej chvíli by dokázala spôsobiť fatálne zranenia aj priateľovi. Rovnako ako v amoku hnevu alebo inej silnejšej negatívnej emócie, kedy si nie je vedomá toho, čo robí. Nie po celý čas, ale v istých častiach áno. Takto si dokáže pokaziť aj tie vzťahy, na ktorých už má zapracované a ktoré krásne ovláda ťahaním za svoje nitky. Práve táto jej stránka často odradí veľké množstvo ľudí. To, že sa s tým nenaučila nikdy pracovať a len to podporovala z nej urobilo tohto povedzme… psychopata. Vo svojej nálade nemyslí na ľudské potreby – zabúda piť a jesť, potom sa čuduje, čo je s ňou v neporiadku. Tieto stavy sú celkom časté, ak si nevenuje dostatočnú pozornosť. Vždy si hľadá niečo, čomu by sa mohla venovať, nedokáže obsedieť na meste, nedokáže vyčkávať dlho. Je až príliš impulzívna. Jej strategické myslenie a nedočkavosť spolu nie vždy robia práve dobrú kombináciu a ona z toho nie vždy vyťaží práve najlepšiu vec. Aj napriek jej častým vychádzkam mimo rodný kraj sa naučila o technológii málo. Nejaké znalosti sa k nej dostali, ale že by niečo uplatnila v praxi? Asi ťažko bez menšieho tréningu. Nevie veľmi dobre variť, rastliny rozozná, ale vyrobiť si masť alebo nejaký  čaj po nej nechcite. Proste žiadna žienka domáca ani lekárnička. Ošetrí seba, ale keby má pred sebou takú zlomeninu, tak vôbec netuší, čo s tým má robiť. Vyrábanie pascí ide tiež úplne mimo ňu. To by sa radšej pustila do lovu, s ktorým však nanešťastie nemá žiadne skúsenosti. Ale verí si u toho o niečo viac, ako pri vytváraní nejakých vecí. Nie je technický typ. Nevie šiť, viazať uzly. Jej spomínaná impulzívnosť a reflexy sú niekedy spúšťačmi jej agresie. Niekedy akoby sa jej zatmelo pred očami a do tela jej vošiel niekto úplne iný. V mnohých prípadoch zastrašujúce, ale má to rada. Čo je však dôležité, že musí mať svoj spánok. Ak nemá aspoň pár hodín v noci, na ďalší deň je úplne bez energie, ako nejaká vypľutá haluška, tackavo sa snažiac dostať z miesta na miesto. Ani voda do ksichtu by ju nezobudila. Tiež ako každý človek zle zvláda, ak dlho nepije. Vždy si so sebou všade berie aspoň malú fľašku vody, ak by sa dostala do nejakých problémov. Nie je čestná, nie je športová hráčka, ak sa jej to hodí, človeka zabije v spánku a má ho z krku. Dokáže si len jediným pohľadom urobiť veľa nepriateľov, a tak to mať oveľa ťažšie v svojej ceste za cieľom. Ani tá cieľavedomosť a veľké sebavedomie jej nie je niekedy k úžitku. Úplný horenos nebude, ale dokáže sa preceniť a potom musí niesť následky. Dokonalosť vo vlastných očiach je niečo v čo verí, ale zároveň sa to snaží ešte a ešte zlepšovať. Stále pre seba nie je presne tým, čím by chcela. Má v hlave jasnú predstavu, ktorú chce dosiahnuť. Rada sa preto ako dôkaz tomu dostáva do nebezpečných situácií, ako je aj napríklad lezenie bez istenia na vysoké miesto – či už sú to hory alebo stromy. Berie, že riziká ju dostávajú ďalej a z času na čas, ako keby sa jej zastavilo akékoľvek rozmýšľanie a ona by skočila to jamy k levom, ak by to šlo.


„Oh please, call me Nightmare…“ Nenávidí svoje meno – Aigle, nenávidí svoju rodinu, nenávidí kraj, v ktorom žije. Celý život pociťuje práve len túto emóciu. Niečo, ako je čerstvý vzduch, ktorý by ste čakali v uzavretej miestnosti. Hovorí si Scarsia. Už odmalička bolo jej cieľom dostať sa preč od svojho vlastného života a založiť si nejaký vlastný. Z podkrovia ich domu si urobila nedobytnú pevnosť už vo veku siedmich rokov. Nikoho tam nepustila a ak sa o to niekto pokúsil, neskončil veľmi dobre. Už vtedy sa začala vyvíjať jej prílišná agresivita. Dokáže si nájsť aj tú najmenšiu zámienku, len aby sa mohla s niekým do krvi pobiť. Krv – tá ju priam fascinuje. Rada vidí, ako sa ľudské telo rozpadá pod dopadmi jej pästí, kameňa alebo iných predmetov v jej dosahu. Niekedy sa dokonca snaží ostatných prinútiť na ňu zaútočiť provokáciou. Potom sa do toho pustí po hlave a nedá si pokoja, kým ju niekto neodtiahne alebo je jej obeť minimálne v tom bezvedomí. Ako bolo spomenuté, už ako malá nebola normálna. Raz v spánku skoro udusila jedného z rodičov, ani si neráči pamätať, ktorý z nich to bol. Proste jej niečo nedovolili a ona videla len jeden jediný spôsob, ako to celé napraviť – smrťou. Pekné myšlienky desaťročného dieťaťa, všakže? Snažili sa nejako zvládnuť jej správanie, ale nešlo to. Bola priam nedotknuteľná a nemala sa problém pobiť aj s príslušníkmi vlastnej rodiny. A keď boli náhodou silnejší, tak ich kľudne pohrýzla a utiekla do svojho podkrovia. Tam cvičila. Mala tam rôzne provizórne posilňovacie stroje, ktoré jej veľmi pomáhali s vylepšením fyzickej kondície skoro až na maximum. Takže aj s vzhľadom nežnej krásnej kvetinky je to nekontrolovateľný psychopat, ktorý vám v jednej sekunde zlomí väzy a v ďalšej si lakuje nechty. Nepotrebovala trénera, nepotrebovala nikoho. Naučila sa žiť sama za seba. S rodinou sa absolútne nebaví, ak niečo robia v kuchyni, bez ostychu im všetko vezme, ale neprehovorí s nimi ani slovo. Žije s nimi v dome, ale robí sa, ako keby to boli len duchovia. Dokonca im z času na čas robí aj naschvály, zoberie si peniaze a potom odíde. V noci sa vracia. Niekedy už má dosť tých odsudzovačných pohľadov, tak si cez malé okno prehodí lano a z domu sa tak dostane nepozorovane kedy sa jej len zachce. Je to naozaj, ako keby bola v tej dobe úplne cudzou osobou. Celý ten jej tréning a nenávisť sa len kopili a kopili – rozhodla sa totiž prihlásiť do Hier a zruinovať ich tam všetkých. Jedenástka bola presným opakom toho, čo v živote chcela dosiahnuť. Preto sa zdalo ako najlepším spôsobom zo seba urobiť profíka v nesprávnom kraji a potom im tam všetkým krásne nakopať zadky. Nenávidí celý ten systém krajov, kvôli ktorému sa narodila do debilného zapadákova, kde môže tak akurát obdivovať poľnohospodárstvo, ktoré ju absolútne nezaujíma. Pracovala len keď naozaj nemala čo robiť alebo si potrebovala zarobiť nejaké peniaze navyše. Nemohla donekonečna vykrádať jej rodinu. Tá už si začala na peniaze dávať lepší pozor a Scarsia sa k nim tak len tak hneď nedokázala dostať. Bola teda nútená si ich nájsť nejako sama. Nie že by to zase bol nejaký problém, ale veľa ľudí si svojim chovaním poštvala. A aj tak v tom stále pokračuje. Proste si potrebuje na niekom vždy vybiť aspoň časť svojej agresivity. Má jej v tele snáď za desať ľudí a nevie, čo s ňou. Preto je pre ňu boj tou najlepšou aktivitou – a keďže sa do neho nikto nehrnie dobrovoľne, musí si vždy niekoho nájsť. Okrem toho si každý deň ide kvôli kondičke zabehať a hľadá miesta, kde by mohla ja plávať. Odkedy sa rozhodla, že chce ísť do arény, snaží sa zlepšiť v každej jednej veci v akej len môže – nechce byť potom prekvapená tým, čo uvidí. Ak by sa dostala niekam do vody, musí vedieť plávať, v lese musí vedieť stopovať, a tak ďalej. Síce nevie, čo by robila v takom meste, ale aj tam by si určite našla niečo, čoho sa držať. Proste je v jej záujme prežiť a ostatným popritom spôsobiť čo najväčšiu ujmu na zdraví či už len obyčajným mučením alebo smrťou. Nie je to ťažké. Je drzá, je hnusná, ale ak potrebuje, vie zahrať pekné divadielko a dostať sa z a do situácií akých len chce. Za svoj život skúsila snáď všetko a prežila toho omnoho viac akoby niekto v jej kraji mal. Porušila totiž pravidlá a išla mimo hranice viac ako raz. Nejakým spôsobom ju nikto nikdy nechytil, aj keď mala pekne namále. Skúsila si drogy, párty, alkohol, cigarety, sex. Všade sa cítila lepšie ako doma. O to väčšia motivácia k tomu, aby cvičila viac, učila sa viac a nakoniec zdvihla ruku a išla si za svojou vysnívanou budúcnosťou. Keď za to bojuje celý život, verí, že sa jej to podarí a nesklame samu seba.

Wednesday, April 01, 2020

Kimberly Cavazos

[ kimbrhly kavasos ]

[player] Renaiti

[fc] Lily James
 

amor vincit omnia

× [species] human
× [date of birth] september 15, 2207 | ♍︎ virgo
× [loyalty] capitol
× [credits] 1 000

× [level] 8
× [age] seventeen 17
× [occupation] student
× [gems] 5




vitality [ +31 ] × defense [ 23 ]
  • Asi by nikoho nemělo zrovna dvakrát překvapit, že je schopná si prakticky poradit s jakoukoli technologickou moderní vymožeností, kterou jí dáte do ruky. Přeci jen, její kraj je téměř takovou kolébkou všech těchto věciček, tak by bylo zvláštní, kdyby s nimi neuměla pracovat. Rozhodně to ale není žádná její specializace, spíše to považuje automaticky za vlastnost, kterou musí ovládat. Není tedy žádný blázen do počítačů, v tomto ohledu je mnohem staromódnější. Spíše ji totiž najdete s knihou v ruce. Nejen, že se ráda nechává unášet fiktivními světy, ale dost často právě nějaké romány střídá s odbornou literaturou. Díky ní si rozšiřuje své obzory, protože chce mít všeobecný přehled a povědomí ze všech oborů. Ví, že na to ten mozek má, a tak se toho snaží využít. Nemá totiž ráda ten pocit, když někdo o něčem začne mluvit a ona vůbec neví, oč se jedná. Má neustálou potřebu být ve všem v obraze, a tak jí vůbec nevadí si něco nastudovat třeba i navíc – v tomhle se v ní Třetí kraj rozhodně nezapře. Její znalosti začínají v oblastech chemie, biologie, kde opravdu exceluje, ale díky odborné literatuře si získala i povědomí ohledně historie, fyziky, geografie a psychologie. Dokonce se učí i cizím jazykům, přičemž nejlépe zatím ovládá latinu, ale chce se naučit i čínsky a japonsky. V rozporu s její romantickou a naivní stránkou, stojí její realismus. Moc dobře si totiž uvědomuje, jak to ve světě chodí a že to není úplně nejrůžovější místo k životu. Právě proto tuhle svoji tvář raději skrývá za tu romantickou a naivní dívku, která je mnohem veselejší, než kdyby se užírala tím, jak je svět nespravedlivý. Nicméně, ať to může vypadat, že má hlavu v oblacích sebevíc, uvědomuje si nepříjemné skutečnosti, jenom je prostě na sobě nedává znát. Vzhledem k počtu načtených knih a široké slovní zásobě, to opravdu umí se slovy. Ať už v psané formě, tak i v té mluvené, pokud se na nějaký rozhovor může připravit. Je zvyklá celkem často používat nějaké metafory či přirovnání a vlastně tím tomu dotyčnému jistým způsobem i říct, že je úplně blbý, ale vzhledem k tomu, že nepoužívá vulgarismy ani jiné hrubé výrazy, tak si to dotyčná osoba nemusí ani uvědomit, že mu vlastně nadává. To nejzajímavější na ní jsou však znalosti v oblasti chemie, které má opravdu na skvělé úrovni. Periodickou soustavu prvků by zvládla odříkat jako básničku i včetně různých vlastností daných prvků. Dokonce i ví, se kterými chemikáliemi je bezpečné manipulovat holýma rukama, ačkoli ostatní by automaticky nejraději použili jeřáb, když uslyší v názvu kyselina. Pro tenhle obor se prakticky narodila a vážně mu rozumí. Po fyzické stránce na tom není zase tak špatně, jak by se čekalo. Sice jí zdravá strava nic neříká a jednoduše papká to, co zrovna chce, ale má tu výhodu, že její metabolismus pracuje velmi rychle, tudíž se neustále může pyšnit hubenou postavou. Když se k tomu přidá ještě fakt, že musela svoje tělo posílit kvůli vzdušné gymnastice, tak ve výsledku vypadá skoro jako nějaká fitnessačka. Ruce má na svém těle asi nejsilnější, ale zase není žádná kulturistka, aby zvedala těžké váhy. Nicméně ví, že svoji váhu rukama udrží a to je pro ni nejpodstatnější. Díky gymnastice se naučila dobré rovnováze a také mrštnosti. Nemá problém předvést hvězdu, stojku či provaz.
  • Není úplně ten nejspolečenštější člověk na světě. Když se s ní někdo začne bavit, tak se dokáže rozpovídat, ale aby ona sama za někým přišla a začala hovor, to je velice nepravděpodobný scénář. Má totiž až chorobnou potřebu, aby všechno šlo podle plánu. Když se něco maličko odkloní, tak už neví, jak má na danou situaci reagovat. Není zrovna nejlepší improvizátorkou, a tak je na ní poznat, když ji něco vyvede z míry. Často si v hlavě totiž nalajnuje, jak přesně bude hovor s daným člověkem vypadat, jenže už jí nedochází, že její život není jeden z jejích psaných příběhů. A nemůže tudíž ovlivnit, co ten druhý odpoví a jak zareaguje. A přesně v ten moment se dostává do úzkých. Není to konfliktní člověk, všechno se snaží řešit diplomatickou cestou a ne se prát jako zvíře, protože to jí přijde barbarské. Je tedy jasné, že Hladové hry ji nikdy příliš neuchvátily. Ráda se podívá, kdo je nový vítěz, ale aby sledovala napnutě všechny boje, to opravdu ne. Z tohoto faktu tedy jasně vyplývá, že nikdy neměla potřebu se na arénu jakkoli připravovat. Ani ve snu by ji nenapadlo, že by někdy mohla potřebovat přežít v přírodě a ačkoli zná všechny možné rostliny, hmyz, biotopy a podobné věci, asi těžko se z knížek naučila, jak rozdělat oheň. Sice má nesmírné znalosti v různých oborech, ale nikdy si nevyzkoušela jejich aplikaci v praktickém životě, kde by jí opravdu šlo o život. S tím souvisí i fakt, že se nikdy nedotkla žádné zbraně. Umí si sice v kuchyni ukrojit chleba nožem, či nakrájet maso na kostičky, ale nůž má od vražedné zbraně, používané v aréně, pořád docela daleko. Z některých arén si pamatuje určité druhy zbraní, jako je třeba kopí, mačeta, luk, meč a podobné, ale nikdy neměla možnost se něčeho takového dotknout fyzicky a nejspíše by ji to stejně ani nelákalo. Není vraždící stroj. Dokonce by se i maličko dalo polemizovat s tím, jestli náhodou v jistých ohledech není až příliš naivní. Jistě, jen tak ji někdo neobelže hezkými slovíčky – pokud to samozřejmě není nějaký pěkný klučina – ale tak nějak jednoduše věří, že dobro zvítězí nad zlem. Má totiž za to, že všechno špatné se druhým vrátí, neboť karma je zdarma. Jako další její nevýhodou je, že je až přílišnou romantičkou. Věří v pravou lásku, která hory přenáší a snaží se svůj perfektní protějšek najít prakticky na každém kroku, protože chce strašně moc tuhle lásku prožít. Její hubená postava si na ní však vybírá jistou daň. Trpí totiž hypertyreózou, kvůli které musí brát prášky, které regulují činnost její štítné žlázy, jež právě způsobuje její rychlý metabolismus. Problém je však v tom, pokud prášky vynechá na nějakou delší dobu. Jako malá je brala nepravidelně, protože to pro ni byla nepříjemná obtíž, ale vždycky se potom cítila neskutečně mizerně a bylo jí vážně špatně. Od té doby se tedy naučila brát prášky pravidelně. Takovým jejím nešvarem je, že když se pro něco nadchne, tak je schopna tomu dát sto procent, ale nezvládá věci často dokončit, protože ji to zase rychle omrzí, když nevidí výsledky, které si vysnila. Nejraději by totiž všechno měla hned, což takhle nefunguje.

  • [ file 001 ] Její narození byla obrovská událost, protože její rodiče tolik toužili po dítěti, ale doktoři a věda, jako by se proti nim spikli a oznámili jim, že prakticky není možné, aby dítě měli. Zkoušeli všemožné i nemožné, až už pomalu ztráceli naději na to, aby miminko měli. Nakonec to dopadlo tak, že účinným se ukázalo být umělé oplodnění. Jakmile se její matka po nějaké době dozvěděla, že miminko skutečně čeká, nemohla tomu uvěřit. Narození malé Kim bylo takovým malým zázrakem. Není proto divu, že už od jejího prvního nadechnutí, by pro ni rodiče udělali naprosto cokoli. Snesli by pro ni i modré z nebe. Ačkoli svoji dcerušku oba nesmírně milovali, přeci jenom práce pro ně byla také důležitá, jelikož bez ní by si nemohli dovolit žít na nějaké slušné úrovni. Naštěstí mohli péči o své miminko a práci dobře zkombinovat dohromady. Ze začátku matka pracovala z domu a otec odváděl veškerá zkoumání v laboratořích, aby je jeho drahá žena poté mohla doma zpracovávat. Jakmile však Kimberly povyrostla, začali ji brávat s sebou do laboratoří. Často je sledovala za skly, jak se tam pohybují v ochranných oblecích a hýbají s různými věcmi. Dovnitř pochopitelně nesměla, ale byla vychována jako velmi poslušné dítě, takže neměla potřebu tropit nějaké lumpárny. Byla schopna oba rodiče zaujatě pozorovat a nebo si vzít kousek papíru a celé hodiny si něco kreslit. Jen co nastoupila do školy, tak ji rodiče přihlásili do několika zájmových kroužků, protože v ní chtěli probudit toho malého génia nadaného na všechno, jakého v ní viděli. Celkem brzy se přišlo na to, že nemá zrovna hudební sluch, proto hudební kroužky odpadly vcelku brzy. Vše se hezky vytřídilo, až jí zůstala pouze vzdušná gymnastika, která jako jediná vydržela až do nynější doby. Přijde jí, že to je jediná činnost, při které opravdu může vypnout, nevnímat svět a soustředit se jenom na své pohyby. Je to pro ni takový únik z reality. Ačkoli si poradí se všemi gymnastickými pomůckami, její favoritkou je ta vzdušná gymnastika. Srdce jí sice netluče jen pro tenhle sport, ale stalo se to příjemným zpestřením jejího života, který se jinak skládá především z nějakého biflování informací, což už jen takhle nezní zrovna záživně. Rodiče by z ní do budoucna totiž rádi měli někoho, kdo učiní nějaký obrovský objev a zapíše se tak do dějin. To je důvod, proč po ní chtějí, aby zkoušela tolik samostatných projektů a hodně se zaměřovala na studiu. Všechno to asi začalo tím, když se jí povedlo vyhrát její první chemickou olympiádu. Bylo to jednoduše jedno malé tlesknutí v horách, které spustilo lavinu. Sice je technologie v posledních letech hlavní prioritou kraje, avšak díky všem těm vymoženostem se úroveň zkoumání v chemii také posunula na mnohem vyšší level a rodiče to vidí jako skvělou příležitost pro to se v tomto oboru prosadit. Gymnastika je jediná věc, kterou rodiče tolerují jako její volnočasovou zábavu. Všechno ostatní ji podle nich pouze rozptyluje od učení. V tomhle je však Kim tak trochu rebelka a zvládne si najít způsob, jak se ke knihám či filmům dostat i za jejich zády. Dělá to z toho důvodu, že tak může dočista zapomenout na svůj život a prožívat alespoň na chvíli příběh někoho jiného. Moc dobře si uvědomuje, že se jedná často jen o vymyšlené postavy, ale i přesto ji to baví. Přijde jí to totiž strašně kouzelné, jak si pravá láska nakonec najde svoji cestu. Dokonce se párkrát snažila napsat i vlastní příběhy, ale žádný se jí nepodařil pořádně dopsat. Nikdy totiž netoužila po tom se stát nějakou uznávanou vědkyní. Jejím snem je mít milujícího manžela, s nímž by mohla prožívat vlastní romantický příběh a jež by jí dodával inspiraci k psaní. Nic víc by ke svému štěstí nepotřebovala. Jenže nechce zklamat rodiče, takže tohle zůstává jako takové její malé tajemství, které se snaží skloubit dohromady společně s tím, co po ní požaduje její rodina.

other worlds

stranger2s.jpg https://lh3.googleusercontent.com/Pw0zB0hurIqLYe3Dbii8mgZ8-m5myKuUtsQ2qtwficdo5n9uKQvLA3mzvOkjh7iL3CUXJzXut2adFoTqKA=w200-h92