Saturday, February 02, 2019

Lena Neith Calloway

[ lína nýtf kalouvej ]

[player] Quinn

[fc] Angelina Jolie
 

never settle for less

× [species] human
× [date of birth] march 21, 2181  | ♈︎ aries
× [loyalty] capitol
× [credits] 1 600

× [level] 1
× [age] forty-three | 43
× [occupation] chief executive officer
× [gems] 0




defense [ 5 ]
  • [ personality ] Její povaha rozhodně není jednou z těch, které by se daly popsat několika slovy. Formovalo ji za ta léta tolik věcí, že se dá jen těžko říci, jaká je doopravdy a jakou by byla, kdyby se všechny ty věci nestaly, kdyby ji vychovával někdo jiný a kdyby se nacházela v jiné společnosti. Možná se někde pod tou tvrdou,bezcitnou schránkou skrývá citlivá, milá žena, kdo ví. I kdyby tomu ale tak bylo, tahle její část je dlouho mrtvá a rozhodně neočekávejte, že by se jen tak znovu vrátila k životu. Již od nízkého věku byla vedena k dobré morálce, na které si velmi zakládá i nyní. Neexistuje, aby pochybila na veřejnosti, zachovala se nekorektně, nebo před někým ukázala jakoukoliv slabost, to má prostě v mysli zakázané. Stejně tak to má i s city, které ukazuje s mírou a pouze k vybraným osobám. Veřejnost ji zná jako dokonalou, sofistikovanou ženu, která si svým charisma a dokonalou prací se slovy dokáže získat úplně každého. Ano, je velice přesvědčivá a ani nějaká ta manipulace jí nebude cizí. Vlastně to patří mezi jedny z jejích nejvíce rozvinutých schopností. Manipulátorství je klíčovou součástí její povahy a za ta léta praxe se našlo velmi málo lidí, kteří její myšlenkové hry prokoukli. Když něco chce, dostane to, a pokud chce někoho přesvědčit o své pravdě, také není možnost, že by se jí to nepovedlo. Ten její dokonalý veřejný život je odrazem dokonalosti jí samotné. Tedy, alespoň si to takhle ráda říká. Samozřejmě není dokonalá, ale nenašel by se žádný člověk, který by jí to zvládl vymluvit. Má o sobě velice vysoké mínění a neexistuje moc lidí, které považuje za sobě rovné. Nadřazenost jí byla do hlavy vryta výchovou, kterou její rodiče praktikovali. Vždy měla přesně nalinkovaný život a i když se nakonec dokázala od svého osudu lehce odlišit, stále dělá přesně to, k čemu byla zrozena. Nemá příliš ráda změny plánu a kdykoliv něco nejde tak, jak to ona nalinkovala, začíná být velice nervózní a je schopna vás pak totálně psychicky zničit i za tu největší kravinu. Možná v tom budou nějaké menší problémy s agresí, má ovšem nad svými city takovou kontrolu, že se nikdy nestane, aby po vás úplně vyjela, je to vždy spíše zvýšení hlasu, nebo zraňování obyčejnými slovy, s tím nejchladnějším hlasem, který kdy v životě uslyšíte. Kolikrát je to i horší jak ten řev, protože u ní jste si vždy jistí, že svá slova myslí smrtelně vážně. Jestli jí něco opravdu jde, je to právě urážení lidí. Má dobrou znalost lidské psychiky a dokáže vás pouhými slovy zasáhnout tam, kde vás to zraní nejvíce. Empatie je pro ni něco cizího, většinou nechápe lidské emoce, protože jich sama moc na sobě nerozeznává. Pokud s ní ovšem nemáte nějaký rozpor, není možné, abyste na ni jakýkoliv z těchto problémů poznali. Je to výborná herečka a před ostatními vždy působí jako nejsvatější, nejmilejší osoba pod sluncem. Jednoduše řečeno, buď ji nesnášíte, nebo ji milujete, není nic mezi. Jestli u vás platí to první, je zde velice vysoká pravděpodobnost, že se raději budete držet dál nejen od ní, ale raději i od celé její rodiny. Cokoliv rozhodne nebo udělá nějakým způsobem souvisí s větším plánem, který má v hlavě. Nikdy nejedná bez rozmyslu, což je její velkou silou. Ačkoliv by si ji na první pohled nikdo nespojil s inteligencí, ve skutečnosti je velmi chytrá, ať už se jedná o strategické myšlení, nebo vypořádávání se s různými situacemi, vždy přichází s inovativními nápady, které mění hru. Jediná inteligence, která jí chybí, je ta emoční, tu ovšem ona nepovažuje za důležitou a velice ráda ji oželí. Je to výborná vůdkyně, kterou jen tak něco nezastaví. Její ambice vždy míří co nejvýše. Není náhoda, že právě za jejího vedení se firma Callowayů stala tak populární a začala být úspěšnější, než kdy dříve. Sice pro svou pozici nikdy nemusela hnout prstem a nikdy ta cesta na vrchol nebyla nějaká trnitá, i tak je to ale vcelku obdivuhodný výkon, za který ji mnoho lidí respektuje. Respekt je pro ni taktéž velmi důležitou věcí. Je ráda, když od ní lidé mají jistý odstup a uznávají ji za její úspěchy. Pokud si ji chcete získat, jde to úplně lehce přes komplimenty, které zbožňuje a svým způsobem z nich žije. Není na světě moc věcí, na kterých by jí záleželo, pár se jich ale přeci jen najde. Hlavními z nich jsou její druhorozený syn a dědictví, kteří na sobě v podstatě závisí. Neví, jak by reagovala, kdyby svého syna ztratila, jelikož už má pro něj naplánovaný celý život a bez něj by se jí zhroutil celý svět. Má potřebu po sobě zanechat v Panemu stopu a prostřednictví dědictví jí to bude umožněno. Když vše předá mladší generaci, bude mít jistotu, že bude v jisté formě žít navždy a o to jí jde. Co se vzhledu týče, určitě nevypadá na svůj věk. Vypadá mnohem mladší a je si toho vědoma. Pro svou krásu dělá vše, jelikož je to součást té celkové dokonalosti. Na její postavě není absolutně poznat, že by za sebou měla dvě těhotenství. Stále se věnuje tréninku, ať už se zbraněmi, nebo jenom obyčejným věcem, jako je běh, plavání a další věci. Je jedno z těch, které to nepustilo ani po tom, co už nebyli ve věku splátců. Její rodiče ji navíc nenutili trénovat kvůli Hrám, ale kvůli tomu, aby byla co nejlepší ve všem možném, takže ani nepřemýšlela o tom, že by prostě někdy přestala. Samozřejmě toho v jejím věku nezvládne tolik, co zvládala ve dvaceti, stále je ale velmi aktivní a na její postavě je to vidět. Je velkou vyznavačkou zdravého životního stylu a do těla si nepustí nic, co by jí mohlo nějak uškodit. Alkohol a jiné návykové látky jsou pro ni tedy velkým ne. Věří, že tyto věci by jenom zastiňovaly její mysl a o to opravdu nestojí. Když to všechno shrneme, celkový dojem z ní velice závisí na vašem postavení a chování. Naleznou se lidé, kteří se jí bojí, ale jsou zde i tací, kteří ji berou jako svého idola. Ona to bere tak, že se v životě nemůže zavděčit každému a kohokoliv, kdo ji úplně nemusí, zkrátka nevnímá a nesnaží se mu nic dokazovat, jelikož ona si je ve svém mínění o sobě samotné velmi jistá a nepotřebuje, aby ji kdokoliv jiný něco dokazoval. 
× × ×
  • [ file 001 ] Lena měla už odmala veškerá privilegia dítěte z bohaté rodiny. Nikdy nepoznala, jaké je něco postrádat, vždy se nacházela v té nejlepší společnosti a její život se mnohým na první pohled mohl zdát dokonalý. Ovšem jako každý život, i tenhle měl své stinné stránky. Její rodiče jí ho totiž prakticky celý naplánovali, od začátku až téměř dokonce a ona byla vždy vychovávána tak, aby tento osud mohla naplnit co nejlépe. Co si budeme povídat, nebyl to zrovna ideální způsob výchovy. Kromě perfektního tréninku, který se jí dostával ne kvůli Hladovým Hrám, ale kvůli dosažení dokonalosti v každém možném ohledu, se taktéž velmi brzy musela naučit příliš neukazovat své emoce. Ty se v představě dokonalosti její rodiny totiž nevyskytovaly a na sebemenší emoční kolaps bylo nahlíženo skrz prsty. Od dětství věděla, kdo se stane jejím mužem, tehdy z toho ještě neměla moc rozum, ale jakmile si začala uvědomovat, jak moc se jí do plánovaného manželství nechce, začalo jí to vcelku dost vadit. Svatba ovšem byla daleko a tak tento problém přenesla do pozadí, kde na něj téměř úplně zapomněla. To, jak se k ní všichni v dětství chovali, ten chlad a jistá morálka, kterou museli dodržovat, se výrazně podepsala na její povaze. Neznala nic jiného, a tak zkrátka napodobovala to, co viděla. Z těla ji jistým způsobem byla vyňatá veškerá radost, cit a porozumění. To vše bylo nahrazeno cílevědomostí, ambicemi a přílišnou dávkou sebevědomí. Ačkoliv byla její výchova tvrdá, nikdy nevedla k tomu, aby se nesnášela, ba naopak její učení kázalo, že je nad ostatními a měla by se podle toho chovat. Otázkou zůstává, jestli na to jejich rodina vůbec měla právo, byli to zbohatlíci, ale rozhodně se nejednalo o žádnou šlechtu ani někoho známého. Měli peníze a to jim stouplo do hlavy, žádnou hrdost rodu, ani nic jiného, v tom nehledejte. Nic z tohohle ale neznamenalo, že si Lena občas sama nedupla. Jakkoliv se její rodiče snažili zformovat ji k obrazu svému, nikdy se jim to tak úplně nepovedlo. Jinými slovy, nikdy jí nemohli vymýt mozek úplně a ona brzy začala mít vlastní ambice a cíle, začalo se z ní stávat něco, co by nejspíše spoustu lidí děsilo. Jediné, co jí kazilo plány, byla svatba, která se kvapem blížila. Byla z toho všeho dost nervní, nevěděla, co očekávat a nejednou přemýšlela, jak se od toho všeho dostat pryč. Nepodařilo se jí to a brzy si nuceně vzala Philipa Callowaye. V jejich vztahu ze začátku nebyla ani špetka citu, vždyť toho chlapa ani pořádně neznala, časem si na něj ale zvykla a přestavěla svůj životní plán tak, aby svého nového partnera mohla co nejvíce využít. Nikdy do toho nepletla city, ale on ano a to jí celkem dost hrálo do karet. Nepotřebovala mnoho k tomu, aby si ho omotala kolem prstíku a za krátkou chvíli mu přebrala vše, co mělo být jeho prioritou. Ačkoliv nikdy nebyla a stále není vlastníkem jeho rodinné firmy, už dlouho ji vede sama a nenechává si do toho moc hovořit. Její plán byl tímto dokonán, společnost a téměř všechen majetek měla pod palcem ona a plánovala svého muže nějak vyšachovat. Vše šlo úplně nádherně a bylo by to pro ni skončilo naprosto pohádkově, kdyby nečekaně nepřišlo dítě. Ve velmi mladém věku se jí narodil syn, Nadir, který jí zkazil a zkomplikoval vše, čeho chtěla dosáhnout. Byla z něj nešťastná, ale před svým okolím musela hrát dokonalou matku roku, jinak by každý prokoukl, o co jí ve vztahu s Philipem doopravdy šlo. Zapřísáhla se, že tomu dítěti nedá ani špetku své pozornosti a také to velmi důsledně plnila. Na druhou stranu nechtěla, aby bylo úplně nevychované, stále byl součástí rodiny, ačkoliv nechtěnou. Dala ho služkám, ať ho pořádně vychovají a sama se dále věnovala svému životu. Jakkoliv se ale od svého dítěte chtěla držet dál, stále o něj měla alespoň trochu zájem, i když vždy velmi skrytý. Byla kvůli tomu  dost naštvaná na sebe, nechtěla k němu nic cítit, ale byla to její krev a nikdy se od něj nedokázala úplně oprostit. Rozptýlením od tohohle všeho mělo být druhé dítě, které si tentokrát naplánovala a ještě než se vůbec narodilo, dala mu přesný osud, jako rodiče tenkrát jí. Opravdu se stalo, že na malého Nadira tak nějak pozapomněla a věnovala veškerý svůj čas svému dědici a naprostému favoritovi, Landonovi. Dala mu úplně všechno, dokonce ho snad i má ráda, což by u ní bylo poprvé. Tolik byla posedlá tím, aby ze svého druhorozeného vychovala někoho tak dokonalého, jako je v jejích očích ona sama, že se za prvním synem ani neohlédla. Když pak po několika letech musela čelit následkům jejího nezájmu a viděla, co z Nadira je a předpokládat, co z něj ještě být může, celkem ji to zhrozilo. Byla to totiž kompletně její chyba a takovou zodpovědnost si na svá ramena opravdu brát nechtěla. Snažila se to ještě zachránit tím, že ho jako malého seznámila s dětmi svých přátel. Tak nějak doufala, že se pak začne chovat lépe a nebude působit takové trable, ale šeredně se mýlila a nejspíš to ještě zhoršila. Místo toho, aby se se vším pořádně a rozumně vypořádala, začala si k němu budovat nenávist, protože se v něm odrážela její nedokonalost. Zanedlouho už v něm neviděla nic jiného, než jednu velkou chybu, všechny city byly pryč a přestala se kompletně zajímat. Její pozornost převzal Landon a postupně se na něm stala až závislou. Nedá mu pokoj, dokud nebude na jejím místě a již nyní na něj pokládá obrovskou zodpovědnost. Nechává ho trénovat jak nejlépe to jen jde, učí ho strategickému myšlení a seznamuje ho se všemi různými problémy a zodpovědnostmi vedení tak velké společnosti, jako je ta jejich. Nutně potřebovala, aby alespoň jedno její dítě bylo perfektní a udělala by pro to absolutně cokoliv. Nikdy si při tom ale neuvědomila, že tím bezhlavě může ničit jeho život, stejně tak, jako byl jednou zničen jí. Nemá tušení, že by Landon třeba jednou dědit nechtěl, má prostě smůlu, je to pro něj jasná věc a nezmění to, protože by mu to ona nikdy nedovolila. Její manžel ji v tom podporuje, protože se nechává slepě vést čímkoliv, co ona nařídí. Osobně děti nikdy nechtěl, ale kvůli ní je schopný alespoň Landona přetrpět a Nadira si nevšímá, stejně jako ona. Události jejího života ji úplně změnili a kdokoliv se držel v její blízkosti, to mohl pozorovat. Stala se z ní egocentrická, nepříjemná, mnohdy až nesnesitelná bestie, které záleží jen na své společnosti, dědici a reputaci. To o ní ale veřejnost neví a pokud bude po jejím, nikdy vědět nebude. Přesně tak,jak ji to učili, se jeví perfektně a svou rodinu tak prezentuje také. Bývá to velmi těžké, protože dostat Nadira do rodinného obrázku je pro ni absolutně nesnesitelné, ale neexistuje nic, co by pro dobrou pověst neudělala.

  • Nadir Calloway × Bez větších problémů by ho zvládla popsat jedním jediným slovem - chyba. Je perfektní ukázkou toho, že není dokonalá a sama dokáže pochybit. No a přesně to je ta věc, kterou na něm tolik nesnáší. Když ho vidí, nedokáže v něm najít syna, kterého má milovat, ale místo toho v něm nachází vše, co se jí v životě nepovedlo. Už jenom to, že je na světě, je pěkná katastrofa. Nemluví s ním, nevyhledává jeho přítomnost, zkrátka ho nechce mít za žádnou cenu na očích. Jakkoliv to ale popírá, stále jí na něm někde v hloubi duše záleží a ona neví, jak se s tím pocitem vyrovnat. Má teď sice jeho bratra, kterým zaměstnává svou pozornost, stále to ale nikdy úplně neustává. Možná to je také jeden z důvodů, proč se z jejích pocitů vůči němu stala opravdová a čirá nenávist. Nemůže si od něj najít cestu, protože se ten grázl vždycky vrátí a ona nad ním nemá žádnou moc. Kdyby ve Hrách umřel, bylo by teď asi vše lehčí, jenže on to vyhrál a stále se ho nelze zbavit. Od té doby, co se narodil, se smiřuje s jeho existencí a nejspíš s tím bude muset pokračovat i nadále, jelikož je stále zde. Proti své srsti se ho jednou za čas snaží zatáhnout do rodinných záležitostí kvůli veřejnému mínění, postupně se to ale začíná stávat těžším a těžším, jelikož působí pouze problémy a není vůči jejím požadavkům benevolentní.

Friday, February 01, 2019

Athene Bennet

[ atén benet ]

[player] Rywaine

[fc] Elizabeth Turner
 

queens don’t compete with hoes

× [species] human
× [date of birth] november 23, 2205 | ♐︎ sagittarius
× [loyalty] capitol
× [credits] 640

× [level] 1
× [age] nineteen | 19
× [occupation] student
× [gems] 0




vitality [ 0 ] × defense [ 4 ]
  • Aj napriek faktu, že sa narodila v Deviatom kraji sa považuje za mimoriadne schopnú, silnú a skúsenú vo väčšine schopností, ktoré by jej mohli byť ako v živote, tak aj napríklad v aréne nápomocné. Jej babka je víťazka Lacey Bennet a svoje vnúčatá si vychovala naozaj dobre. Dokonca ich aj máličko rozmaznávala, ale to sa jej snáď ospravedlní, keď mala toľko prachov a väčšinu im dala len na dobré účely, ktorým jeden bol aj výcvikové centrum alebo skôr väčšie fitko. Že tam toho mali teda dosť. Rôzne posilňovacie stroje, menší bazén a niekoľko typov rôznych zbraní, samozrejme ich nebolo veľa ale aspoň v niektorých sa mohli Bennetovci precvičiť. V tých chvíľach sa Athene cítila ako skutočná profíčka. Niekedy sa zasnívala, že by sa mohla dostať do Prvého, Druhého či Štvrtého kraja, ale to sa vždy po chvíli rozplynulo a ona si povedala, že je rada, že má aspoň toto. Samozrejme, všetko bolo len v jej hlave, navonok predsa musela byť vždy sviňa a ostatných zastrašovať hrozným správaním kontrastujúcim z krásnym vonkajškom. Jej obľúbené zbrane sú sečné a malé vrhacie zbrane, ku ktorým si vypestovala veľké puto a vie s nimi bojovať. Jej najčastejším protivníkom je Aiolos, ale nejako nemá zrátané, kto vyhráva častejšie, berie to tak, že sú proste rovnaké dvojčatá. So staršími sa bila, ale nemala takú úspešnosť ako s mladšími. Stále sa snaží zlepšovať a že je ona veľmi cieľavedomá. S dvojčaťom robí parkour a veľmi ju to baví, asi by si bez tohto športu nevedela predstaviť život. Nevie ako sa Aiolosovi všetko páči, rada ho totiž do niektorých vecí núti, lebo “sú dvojčatá” a všetko musia robiť spoločne. Aj napriek tomu sa bez neho ale vie v živote zaobísť. V tom slova zmysle, že ho nemusí držať za ručičku ale určite nechce, aby umrel. Naučila sa slušnému správaniu a ako to v Kapitole chodí - hlavne od svojej babky, ktorá v tom mala veľmi veľkú prax. Má nejakú tú skúsenosť s rastlinami, ovocím, stromami a všeobecne prírodou. Hlavne s exotikou, o ktorú sa veľmi zaujíma. Keď už ide o to, tak nemá problém ani s vecami ohľadom varenia a pečenia. Považuje sa dokonca za veľmi dobrú kuchárku. Nejaké tie základy prežitia v prírode by jej tiež už z princípu nemali chýbať. Založenie ohňa alebo nájdenie si bezpečného prístrešia je snáď úplne jednoduché. Minimálne pre ňu áno. Považovala to za úplný základ. Aj keď sa na to nezdá, ako už bolo a bude spomenuté, je naozaj múdra a má myseľ stratéga. Dokáže behom minúty vymyslieť vynikajúci plán, ktorý by mohol byť práve priamou čiarou k víťazstvu alebo k cieľu.
  • Táto časť by sa dala zhrnúť do troch slov - i keď samozrejme, nejakých menších slabín má viac. Hlavými slovami sú Aiolos, namyslenosť a pohodlnosť. Aiolos a zároveň aj jej rodina sú pre ňu vždy na prvom mieste. Boli a aj budú. Síce sa zdá, že ich nemá rada a ani by to nepriznala, ale naozaj ich miluje. Urobila by pre nich a kvôli nim snáď skoro čokoľvek. Možno by to niekto pokladal za prázdne reči, ale oni pre Athene znamenajú viac ako by si bola ochotná pripustiť a vyjadriť. Keď ide o namyslenosť, stačí jej poštekliť ego a ona už začne klábosiť o tom, aká je skvostná a všetky tie omáčky okolo toho. V prípade, že ju zase urazíte, zabudne na všetky svoje strategické myšlienky a bezhlavo sa do vás pustí či je to múdre alebo totálne hlúpo. Inak berie urážky od rodiny, kamarátov a cudzích ľudí. Jej reakcie často bývajú nepredvídateľné a niekedy sú odlišné od minulých reakcií na úplne zhodné situácie. Kvôli tejto vlastnosti je pre ňu zároveň ťažké nájsť si nejakých väčších kamarátov a v aréne by sa nemala spoliehať na spojencov, hlavne čo ide o jej správanie. Keď ide o pohodlnosť, Athene aj napriek svojmu výcviku je veľmi zvyknutá na luxus a vzdala by sa ho len v krajnom prípade. Keby mala zase nejakú možnosť si niečo dobré dovoliť, asi by danú príležitosť okamžite využila, doslova by po nej skočila. Keď ide o ďalšie menej dôležité slabiny sú to také, ktorých výcvik trochu zanedbala. Napríklad také plávanie. Nedá sa povedať, že by plávať nevedela, ale nemá rada vodu a vždy keď sa dá, vyhne sa jej, aj keby sa neutopila. Zvykne ale vyšilovať a veľmi ľahko dostáva kŕče. Podobne ani nechce šplhať. Nemá rada výšky. Samozrejme, ani toto by jej v krajnej núdzi nerobilo problém, ale proste ju to štve, že by sa mohla nejako zašpiniť alebo sa zraniť pri lezení. Príde jej to ako veľmi nepríjemná činnosť. Hlavne nezaujímavá, keď stačí, aby sa vám pod nohou zlomil konár a vy sa zmeníte na placku. Od nepríjemností ale preč. Niečo ako stopovanie alebo lovenie jej nič nehovorí. Získať si potravu dokáže len z rastlín. A k tomu všetkému sa mäsu rada vyhýba. A už vôbec by ho nezjedla tepelne neupravené (ďalší znak jej pohodlnosti, jedlo a voda musia byť v dokonalom stave). Nedá sa považovať za vegetariánku, ale niekedy má také obdobia, že si mäso nahrádza všetkým iným a potom obdobia, kedy si ho dopraje.

  • [ file 001 ] Athene je zastaraný názov mena Aténa, po aticky Athéna, po iónsky Athéné, po dórsky Atháná, po novogrécky Athina. A toto meno má ešte mnoho ďalších znení. Mimo tieto názvy používa aj iné mená (Pallas, Parthenos, Promachos, Glaukópis, Areia, Ergané, Atrytóne, Polias, Patroié), keďže si s radosťou vyhľadala všetko o Aténe a tým pádom používa práve to meno, na ktoré má náladu. A že je ona náladová. Keď proste niečo chce a nechce sa s nikým baviť, tak to proste dostane. Keď sa s niekým chce rozprávať, tak sa bude. K tomu je aj trošku hádavá a v tých hádkach sa niekedy aj vyžíva, hlavne so svojou sesternicou Lyrrou, s ktorej si v tomto smere urobila hlavný terč. Vtedy ju to nesmierne baví. Bohvie či Lyrru áno, ale to ju nezaujíma. Nedalo by sa ale povedať, že je vždy hnusná a hlúpa, naopak je veľmi múdra a má myseľ pravého stratéga. Na prvý pohľad ale väčšinou vyzerá ako jedna z tých pekných, ale nie práve bystrých dievčin. Aj napriek týmto názorom je inteligentná možno až cez čiaru. Pravda je ale aj v tom, že je pekná a má ten štýl pekných dievčat - svetlé vlasy, žiarivé oči a dokonalé líčenie. Výšku má ledva stosedemdesiat a jej postava je krásne atletická s jemnými črtami svalov, lebo sa venuje fitnessu. Všetko len preto, že si to môže dovoliť, inak by bola asi pekne v háji. Athene je vnučka víťazky Lacey Bennet ako už z jej mena vyplýva a narodila sa v krásnej Deviatke spolu so svojim dvojčaťom Aiolosom. Má s ním dobré vzťahy, ale už si zvykla, že ho väčšinou majú radšej ako ju - za to môže tá jej náladovosť. Dvojča je pre ňu ale to najdôležitejšie na svete, i keď by to nahlas nikdy nepriznala. So svojimi bratrancami a sesternicami má poväčšine neutrálny vzťah, aj keď ich má rada. S Lyrrou je to trošku divné, ale tiež ju má rada, veď je to jej rodina - berie to tak už z princípu. V kraji ich ale kvôli babči nemusia, keďže nesú meno Bennet a ona nie je v kraji práve obľúbená. Hold si už museli zvyknúť. To ale neznamená, že v Deviatke nič nerobila. Chodila sa prechádzať na polia a niekedy aj s ostatnými komunikovať, pár tých kamošov má, veď kto by si z času na čas nechcel pohovieť v luxusnej domácnosti bohatšieho kamaráta. Práci sa našťastie vyhla takmer vo všetkých smeroch. Mali peniaze od babči, ktorá ich rozmaznávala kedy sa dalo, všetkých mala rada rovnako, takže aj väčšinu vecí dostávali narovnako a nijako sa nemuseli s ostatnými deliť alebo sa o niečo biť. Dokonca mali aj taký vlastný spoločný provizórny výcvikáč, kde trénovali fyzičku a všetko, čo bolo potrebné. Skôr sa to podobalo na nejakú posilku, ona tomu ale hovorí fitko. Je extrémne vzácne, že by tam niekoho pozvali, keďže to berú ako ich súkromné centrum. Mimo to, že nepracovali - minimálne až na jej posadnutosť exotikou, kedy sa z času na čas vyberie a pomáha s rastlinami, ovocím a tak - a boli doma ich babka učila veľa o Kapitole a ako sa správať v prítomnosti ľudí na vyššej úrovni. A k tomu všetkému sa im dostalo asi celkovo viac vzdelania. Museli vedieť všetko o politike a každého poznať. Nedá sa ale povedať, že by boli úplne poslušní, keďže minimálne Athene s Aiolosom radi chodia mimo kraj a zabávajú sa tam. Život akokoľvek luxusný, po istom čase začína byť ten každodenný nudný stereotyp. Tak sa naučila krásne vykrádať von, vymýšľať výhovorky a hrať sa na neviniatko, keď sa jej na niečo prišlo. A asi by sa nikto nečudoval, keby Athene alebo niekto z jej rodiny povedal, že sú pravdepodobne jednou z najbohatších rodín Deviatky, ak nie práve tou najbohatšou. Berie to ale len ako privilégium rodiny. Sú proste najlepší v okolí. A ona si to aj tak myslí. Veď jej život je v skratke len o vzdelaní a zábave. A ešte väčšia sranda to je, keď je vás v rodine naozaj veľa a lumpáčiť môžete spolu.

  •  cestovní doklad

Thursday, January 31, 2019

Jordan Laiken

[ džórdn lejken ]

 

Player: Larsyn

FC: Jamie Campbell Bower


Tesserae: 7 | Defense: 7

Contact: creationoflars@gmail.com

Age: 18 deceased - sežrán krokodýlem


Token: -




Bezpochyby se jedná o profesionálního splátce. Jordan svůj trénink rozhodně nezanedbává, ale taktéž to přespříliš nepřehání. Nehodlá patřit do skupiny děcek, pro které jsou Hladové hry vším, co by ve svém životě chtěli a udělali by pro to první poslední, jelikož mu to celé přijde jako velká ztráta času. Hlavně z toho důvodu, že z toho nic nového nezíská. Jasně, slávu a peníze, ale to nikdy nespadalo pod jeho priority. Trénuje jen čistě kvůli zábavě a také aby si udržel správnou kondičku a nebylo to žádné vyžle nebo naopak přehnaná tuna svalů. Obvykle si párkrát do týdne zajde zaběhat nebo tráví hodiny na trenažérech a u různých závaží. Všechno to jde lehce a hodně mu v tom pomáhá jeho zdravý životní styl, čehož je velkým příznivcem. Na svém jídelníčku si dává velmi záležet, chce zkrátka žít dlouho a vyhýbá se všemu škodlivému, hlavně rakovinotvornému, ale zase se úplně neomezuje, i když to tak mnohdy nevypadá. Jakožto fanoušek bojového umění se naučil různým bojovým taktikám. Využití svého těla k souboji je u něj při normálních denních záležitostech přijatelnější, než se zbraní – zdá se mu to férovější a hlavně se u toho lépe porovnává pravá síla. Pakliže by se setkal se zbraněmi, určitě jim nepohrdne, kor v aréně, kde je pro něj už relevantnější přežití, i kdyby měl destruktivní zbraň nevýhodnou pro jeho protivníky. Férovost je v té chvíli zcela vedlejší. Nejvíce si oblíbil kratší meče a katary, pro něho nejpraktičtější zbraně, ale neodmítne ani harpuně nebo obyčejnému kopí. Schopný s nimi je tak na úrovni průměrného profesionála, takže by se schopnějším zabijákem měl možná menší problémy, ale v těchto situacích zapojí spíše hlavu a bude doufat, že mu jeho selský rozum poradí, stratégem totiž nikdy nebyl. Pohyb v boji jinak zvládá vcelku suverénně, má rychlé reflexy a obranu má ve většině případech v malíku. Takové velké plus do Her, kdyby se nedejbože ozvalo jeho jméno při sklizni, a samozřejmě ho trénink baví, jinak by se do toho nenutil. Nikdy nedělá nic s nechutí, prostě se do ničeho nenutí, což může být občas špatné, ale vždy záleží na konkrétní situaci. Rozhodně to není ten běžný profík, který by se slastí všechny vykuchal, nenachází v tom žádnou zálibu, ba naopak mu to přijde nechutné a barbarské. To ovšem neznamená, že by nezabíjel, toho je schopný už jen přirozeně z pudu sebezáchovy. Avšak ho pravděpodobně nikdy nespatříte se smát nad mrtvolou, ani kdyby to byl člověk, kterého fakt ze srdce nenávidí. Mívá velmi klidnou povahu a je trpělivý – právě tyto vlastnosti mu dopomáhají k tomu, aby si zachoval chladnou hlavu i pod velkým tlakem. Rovněž je imunní proti všem manipulacím a zvládne snadno odhalit faleš. Nemá takovéto lidi rád a obloukem se jim vyhýbá, a tak by se nikdy nespojil s nějakým pochybným individuem, co by ho ve spánku ještě zradil.


To, že se právě vyhýbá toxickým lidem, ho občas nutí k tomu, aby se společnosti vyhýbal úplně. Jordan je ve své podstatě spíše samotář a takový život mu vyhovuje. Je na to zvyklý odjakživa, jelikož částečně vyrůstal sám. Na spojence tedy není moc tvořený, ale předem to vědět nemůže. Taktéž o dobrovolnictví nikdy nepřemýšlel, tedy ani o tom, že by byl někdy v aréně a vymýšlel by kvůli tomu nějaké strategické plány, což by mu stejně nešlo. Strategie mu nedává smysl, protože i když umí odhadnout manipulaci, tak na odhadování kroků svého protivníka je totálně marný. Třeba právě takové šachy nesnáší. Pravděpodobně by ani nebyl skvělým vůdcem, ale po tom on nijak stejně netouží. Rád se drží v ústraní a k věcem se moc nevyjadřuje, aby si ho lidé nevšímali, jelikož je to tak prostě nejlepší. Pokud nepočítáme trénink v centru, tak se spíše pohyboval v moři. Umí lovit se sítí a na přímo s oštěpem či harpunou, ale na vytváření pastiček nebo lovení velkých zvěří na souši moc stvořený není. Zaprvé to nikdy nezkoušel, a zadruhé k tomu neměl vůbec důvod, když vše, co potřeboval, už u moře bylo. Pak je celkem ostuda, že neumí rozdělat oheň jinak než se zapalovačem nebo sirkami. Sice ho to zkoušel otec naučit, ale na to není moc zručný a taky v tom byla menší nechuť se to naučit. Živlem je voda, tak se s ohněm celkově moc nekamarádí. Ještě horší to ale má s rostlinami, nerozeznává fakt žádnou bylinu, co by mu mohla v horších časech pomoct. Mořská řasa je tak jediná flóra, kterou zvládne poznat. Kytky jsou podle něho jen na okrasu, takže z něj žádný kvítečkový medik určitě nebude. Jiná první pomoc ho také úplně minula, popravdě o tom nikdy moc nepřemýšlel a nikdy se nestalo, že by musel někoho zachraňovat. Jedině možná umí resuscitaci kvůli práci plavčíka, co brával po víkendech, ale stoprocentní to není, jelikož to v praxi ještě nikdy nezkusil. Holt v kraji umí většina dost dobře plavat. A dále i samotný boj je slabinou, jelikož má trochu "defekt" toho, že se na to nikdy nesoustředil prioritně. V mnoha věcech není tak dokonalý, jako někteří extrémisté. Není to nic za co by se styděl, je si svých chyb vědom, ale je to jen člověk a nechtěl své dětství prodat za nějaký pošetilý sen, co má valná většina v profesionálních krajích. Příkladem je jeho neschopnost se všemi zbraněmi na dálku či těžkými zbraněmi jako je válečné kladivo, které se mu do boje zdá nepraktické. Spíše tedy holduje lehčím zbraním, které moc nezatěžují.


Jordan, syn obyčejného rybáře Laikena, se nemá ničím ve svém životě moc chlubit. Nenarodil se do žádné privilegované rodiny a jejich dědictví stojí vážně za starou bačkoru. Ne, že by to pro něho bylo bídné. Je to nesmírně skromný chlapec a ke štěstí mu postačí opravdu málo. Jeho příběh začal velmi tragicky smrtí své matky, která to nezvládla a po porodu ihned zemřela. Je jedináček a žije momentálně jen s otcem, který se je snaží oba uživit. Nechce po svém synovi, aby dřel s ním a namísto toho se soustředil raději na to důležité, na školu, aby z něj pak mohl být něco lepšího, než jen rybář s mizerným honorářem. Avšak si i tak najde Jordan čas na to, aby svému otci pomohl, protože z vlastní vůle chce a taky potřebuje trávit nějaký kvalitní čas s rodičem, když se tolik nevídají. Může si za to sám poděkovat, protože se na lodi leccos naučil. Chytání ryb v síti sice nezní jako velká parádička, ale zvládne kvůli tomu unést docela masivní množství ryb, a to rozhodně není žádná lehká sranda. Má to vlastně místo tréninku, když zrovna není ve výcvikovém centru. Tam také tráví většinu času, pokud se nesoustřeďuje na vzdělání, jelikož má trochu takový sen být mořským biologem, ale to si prozatím uchovává v tajnosti. Současně si do toho všeho vzal brigádně práci plavčíka, tudíž s tréninkem trochu zaostává a rozvrh není tak akurátní jako to bývalo, ale až tak rozdílné to není. Prozatím všechno zvládá a je ve svém životě vcelku systematický, takže se nestává, že by v něčem hořel. Dává si na tom záležet, když si nemůže dovolit luxus. Vůbec mu práce navíc nevadí, alespoň je seznámený s tím, že život není žádná pohádka a do náruče mu jen tak nic zdarma nespadne. Alespoň se na něj může každý spolehnout. Věří, že s tvrdou prací přijde den, kdy se mu to všechno vrátí. Jen snad ne v podobě Hladových her. I kdyby to byl schopný vyhrát, tak si tím nechce projít. Nechce mít na svědomí něčí smrt, ale taky by se nechtěl vzdát, protože není ještě připravený zemřít. Celkově chce ten život a svět ještě probádat, ale to je pro některé v Panemu docela náročný úkol, pro něj to bohužel platí. Nenechává se tím však zastrašit a snaží se ten život nějak prožít v klidu, proto je tak poslušný, co se týče zákonů a je vůbec těžké ho přesvědčit k nějakým nekalostem. Samozřejmě, asi jako každý zkusil něco, co se nemá, ale na seznamu, jako jiní jeho vrstevníci, toho tolik nemá. Problémy jsou něco, čemu se chce zcela vyhnout, nesnáší konflikty a vůbec si to nemůže dovolit. Už tak má jeho otec konflikty se šéfem, jelikož to není zrovna nejvlídnější člověk a je na všechny své zaměstnance nepříjemný. Dokonce Jordanovi nikdy za výpomoc neplatil, ale tak pomáhal spíše jen kvůli otci, aby toho neměl moc. Někdy se zdá, že dává více ostatním lidem než sobě, ale jemu to nikterak nevadí, protože mu postačí nadšení z radosti jiných.

Wednesday, January 30, 2019

Cassie Bennet

[ kéhsí benet ]

[player] Renaiti

[fc] Hannah Murray
 

positivity is the key to happiness

× [species] human
× [date of birth] january 4, 2206 | ♑︎ capricorn
× [loyalty] capitol
× [credits] 0

× [level] 2
× [age] eighteen 18
× [occupation] student
× [gems] 0




vitality [ 0 ] × defense [ 11 ]
  • Na první pohled stále usměvavá, křehká dívka, která toho moc nezvládne. Takhle ji většinou vidí ostatní a takto se ona chce prezentovat. Má totiž nezkrotnou touhu všem vždy dokázat, že je lepší, než si myslí. A také to tak je. Po fyzické stránce není rozhodně žádné ořezávátko. Nařízeným posilováním od babičky v jejich posilovně a následnou prací na poli si rozhodně nějaké to svalstvo zvládla vybudovat. Má zpevněné tělo a jen těžko by někdo našel nějaký přebytečný tuk. A tak se jí to líbí. Je se sebou ve všech směrech spokojená a nebojí se svoje sebevědomí předvést i ostatním. Ačkoli by to do ní na první pohled nikdo jen tak neřekl, opravdu je ten typ člověka, který vás dokáže hravě využít. Dost možná je to v rodině, její babička je taky taková. Ačkoli chce být pro všechny tou nejlepší, nedělá jí problém někoho bez mrknutí oka podrazit, pokud už se jí nehodí do jejích plánů a ještě to všechno svést na svoji oběť. Dokonce i ví, jak se prát, to se svými příbuznými také trénovala. Sebeobrana je jednou z věcí, kterou ovládá opravdu dobře. Pokud proti ní jde někdo větší a silnější, je schopná využít jeho sílu proti němu samému. Zná pár těch fíglů, jak se ubránit někomu, kdo by ji nečekaně napadl. Má ty reakce tak zažité, že nad tím nemusí ani moc přemýšlet a udělá to jako naprostou samozřejmost. Pokud by soupeř měl ale zbraň, asi by to bylo horší. Ona osobně se nikdy nesetkala s ničím jiným, než jsou nástroje na poli. Srp a krumpáč jsou její oblíbenci. S nimi práci zvládá už celkem hladce. Nejjistější si je však v rostlinkách a bylinkách. Odmalička měla tu nejlepší učitelku, svoji babičku, která jí všechno trpělivě vysvětlovala, co k čemu slouží. Vyzná se nejen v tom, co najde u nich v kraji, takové ty běžné rostliny, ale zvládne si poradit i s něčím exotičtějším, což babička v zahradě má také. Na tohle má mozek jako stavěný. Pokud má někdo rýmičku nebo třeba se nějak pořezal, je schopná udělat takovou směs z bylinek, aby to bylo co nejefektivnější a pomohlo to. Na tuto svoji schopnost je právem pyšná. Není snad žádná rostlina, na níž byste ji nachytali, kterou by neznala a alespoň něco vám o ní neřekla. 
  • Je až příliš posedlá tím, co si o ní ostatní myslí. Nezvládne jen pomyšlení na to, že by o ní někdo mohl říct nějaké křivé slůvko. Pořád potřebuje být pro všechny ta dobrá, ta, kterou mají všichni rádi. Dost často se právě z tohoto důvodu uchyluje k nějakým lžím a intrikám. Nezvládne přiznat svoji vlastní chybu a raději o tom zalže, jen aby si někdo náhodou nepomyslel, že to byla její vina. Ještě větší problém je to, pokud vlastní lži uvěří i ona sama. Není to nějaké ojedinělé, tím jak často ostatní balamutí, tak už ani pořádně někdy nedokáže rozeznat pravdu od lži. Na druhou stranu by nebyla schopna přežít sama. Samota ji děsí a pokud by se ze všeho nejdříve nezabila, určitě by brzy přišla o rozum a vytvořila si nějakého imaginárního přítele s nímž by se mohla bavit. Neumí být samostatnou jednotkou, stále musí mít za svým vypracovaným zadkem někoho, kdo jí bude dělat společnost. S velkou pravděpodobností by ani dlouho nezvládla jen tak strádat hlady. Je zvyklá na plný žaludek a nemít co k jídlu a pití by pro ni bylo nejspíše dost náročné, jelikož moc neví, jak si ho jinak obstarat, pokud by poblíž nebyl nějaký strom či rostlina s jedlými plody. Ačkoli se s ostatními snažila v jejich posilovně nějak připravovat, nikdy hrozbu Her nebrala nějak vážně. Vlastně na to ve všech těch svých spletích lží neměla čas, starat se o Hry. Nikdy netrénovala pro to, aby se tam jednoho dne sama přihlásila, to není její touha. Tyto myšlenky jsou trochu mimo ni, dělala to spíše z donucení, že musela. Proto se také nenaučila úplně všechno, vybírala si jen to, co ji bavilo. Přežití v přírodě? Nuda, v žádném případě. Zbraně ji taky nikdy moc nechytly. Možná dokáže poznat rozdíl mezi mečem a oštěpem, ale zacházet už s tím nedovede. Tím, že žije tady, snad v jednom z nejteplejších krajů, tak v nějakých větších zimách se nejspíše rychleji podchladí a bude jí dříve zima, protože na chlad není zrovna dvakrát zvyklá. Vlastně ani pořádně neví, jak chytit nějaké zvíře a třeba ho zabít, přijde jí totiž nechutné jíst takovouto zdechlinu, i kdyby byla připravena nad ohněm. To raději bude na ovoci, než jíst něco, co by někdo chytil v divoké přírodě.

  • [ file 001 ] Stačí jen, aby se tady v kraji představila a každý na ni má hned svůj vlastní obrázek, aniž by stačila říct cokoli dalšího. To přímo od srdce nesnáší. Narodila se totiž do Bennetovic rodinky. Ano, přesně, to je ta rodina, která má za člena vítěze Her, konkrétně tedy vítězku. Svoji babičku má strašně ráda, ale občas jí prostě vadí, že nezapadá do kraje tak, jak by si přála. Už od začátku bylo její dětství jedno z těch šťastnějších a pohádkovějších. Hlavním důvodem bylo to, že nikdy nepoznala co to je hlad nebo chudoba, díky penězům od babičky. Ačkoli si to třeba nepřipouští, je v tomto ohledu vážně zhýčkaná. Tím, že má svoji sestru a ještě i pár bratranců a sestřenic, tak již odmalička byla zvyklá vyrůstat v nějaké partě lidí a podnikat různé lumpárny. Ta její dětská neposednost jí zůstala a nejspíše se jí hned jen tak nezbaví. Když se vždy něco semlelo, byl zázrak pokud v tom nějak nefigurovala právě Cassie. Jako snad každé dítě se bavila neštěstím ostatních, obzvláště pokud tomu nějak dopomohla. Často svoje vtípky zkoušela právě na svojí drahé sestřičce, která byla jako vždy první na ráně. Bylo zde však přeci jen ještě něco, co měla mnohem raději, než tropení neplech. Tím byla babiččina zahrada. V přítomnosti těch exotických rostlin se v ní vždy probudila jemnost dívky, která se na její vzhled hodí a patří. Nechávala si od babičky dlouho vyprávět o všech těch rostlinách a čas od času padla i nějaká ta historka týkající se arény. Lásku k rostlinám má určitě po ní, o tom se nedá pochybovat. Jakmile byla v takovém tom školním věku, tak jí bylo odkryto i takové to jejich rodinné “tajemství” v podobě jejich soukromé a vlastní posilovny, které po čase začala říkat jednoduše centrum. O centru v Kapitolu jim babička několikrát vyprávěla a ona měla strašný pocit, že je to vlastně to samé. Lacey jim to zařídila, aby se mohli alespoň nějaké základy naučit. Cassie to však dělala spíše z toho důvodu, že tam chodili ostatní, ona sama v tom nikdy nenašla příliš zalíbení. Rozhodně tam netrávila více času, než opravdu musela. Tím, jak ve škole trávila čas se spolužáky a poslouchala jejich příběhy a příhody z práce na poli, najednou se cítila jako páté kolo u vozu, protože s nimi neměla nic společného a cítila, jako by byla odstrčená a ten pocit se jí vůbec nelíbil. Není taková jako většina z její rodiny, jí záleží hodně na tom, co si o ní ostatní myslí. Čas od času se tedy začala vytrácet z domu a vytvořila si takovou svoji druhou identitu. K práci se přihlašovala pod jiným jménem, aby se to k jejím rodičům náhodou nedoneslo. Lyrra byla první, která si toho všimla. Ještě aby ne, když Cassie občas přijde, že jí zná ještě více než ona samu sebe. Naštěstí držela při ní a nikomu to nepověděla. Od té doby Cass konečně pochopila co to je práce, jaké to je, když ji bolí ruce a nohy po několika hodinách na poli. A tím to všechno začalo. Její dvojí život. Zbožňuje svoji rodinu a nedá na ni dopustit, ale zároveň chce být oblíbená i mezi ostatními. Je to pro ni takový začarovaný kruh. Stále ještě navštěvuje jejich centrum, ale najde si i čas na to jít na pole mezi ostatní lidi. V tomto ohledu je takový dost outsider jejich rodiny a je si toho vědoma. Proto se před nimi snaží vždy tvářit jako naprostý andílek, který všemi v kraji pohrdá, stejně jako oni, ale ve skrytu duše to má vlastně úplně jinak. Prakticky už ztratila samu sebe a jen těžko jde vlastně říct, kdo Cassie Bennet skutečně je. 

  • 1x propustka do jiného kraje

other worlds

stranger2s.jpg https://lh3.googleusercontent.com/Pw0zB0hurIqLYe3Dbii8mgZ8-m5myKuUtsQ2qtwficdo5n9uKQvLA3mzvOkjh7iL3CUXJzXut2adFoTqKA=w200-h92