Sunday, November 11, 2018

Brysen Angela Roycaster

[ brájsn endžela rojkéstr ]

[player] Larsyn

[fc] Megan Fox
 

nô aru taka wa tsume wo kakusu

× [species] human
× [date of birth] july 4, 2182 | ♋︎ cancer
× [loyalty] capitol
× [credits] 4 000

× [level] 2
× [age] forty-two | 42 // 29
× [occupation] retired soldier
× [gems] 0





vitality [ 0 ] × defense [ 0 ]
  • xxx
  • xxx


  • Patrně by se nikdo nedomníval, že má Angela Roycaster něco společného s armádou. Nebýt svého příjmení, pravděpodobně by si ji mohl někdo lehce zaškatulkovat k hezkým tvářičkám, které nic neumí, z čehož není zrovna nadšená. Nachází se za tím jistý důvod, proč zrovna tohle žalostné oslovení nesnáší, ale mnohdy se s tím lidem moc nesvěřuje - beztak si ta coura, která si dovolila sáhnout na jejího chlapa, nezaslouží tolik její pozornosti, protože to by pak znamenalo, že se zajímá, a to není pravda. Ke všemu si je velice vědoma, že v tom měl větší roli spíše její muž, Elijah, jenže co tomu chlapovi také nepromine. Dalo by se říci, že je to její obrovská slabina, které by se nejraději zbavila, ale lásce zřejmě neporučí. Možná se ním nechává dost manipulovat, opravdu neví, proč by mu některé věci prominula. Jindy si u jiných lidí nenechává vůbec poroučet, takže je vůbec záhadou, že na ni má až takový vliv. Samozřejmě tomu tak není vždycky, na hlavu si určitě nikdy šlapat nenechá a řekne si, když se jí něco nelíbí. Ne, že by to někdy Elijah dělal, alespoň si toho nebyla nikdy vědoma, ale platí to spíše pro jiné lidi. Byla odjakživa velmi ambiciózní a militantní, což je umění její rodiny. Tvrdá výchova ji kompletně připravila na život, a tak se nestává často, že by mohla být z něčeho překvapená nebo by si s něčím nedokázala poradit. Jistě, není zcela dokonalá, ale vždy si ke všemu dokázala najít řešení a pak už bylo jedno, jak to celé dopadne. Není flegmatik, ale nedělá si moc těžkou hlavu z toho, že se ne pokaždé všechno vydaří. Realista k ní pasuje rozhodně lépe. Pozná hranice a nesnaží se, aby bylo všechno perfektní. V její rodině je to už obligátnost, zda je to dobré nebo špatné, na to si udělá každý jiný obrázek. Určitě to ale pro někoho může být nepříjemné, zejména lidem s přikrášlenými sny, kór s její nefiltrovanou upřímností. Již odmalička se názory lišila od svých vrstevníků. Nikdy totiž nelpěla po tom, aby se dostala do Hladových her a nezářila neukojeným egoismem či pocitem být někým obdivovaná. Není to její rajón, ačkoli se někdy může jevit povýšeně, doopravdy tomu tak není. Jenom si velmi pečlivě vybírá lidi, kterým může věřit. Dokáže sice nasadit tu tvář a dělat, že se zajímá a se všemi si bezmezně rozumí. Má skvělé komunikační a přesvědčovací schopnosti, byla by to skvělá manželka na ozdobu pro vlivného chlapa nebo snad i samotná paní "primátorka", ale to opravdu není něco, co by ji v životě naplňovalo - být jen krásným atributem. Každý jí může závidět její klidnou povahu, ale samozřejmě není trpělivost bezedná, takže čas od času se s někým do konfliktu dostane. Jakmile k tomu dojde, je to ve velkém, pravděpodobně na ni dolehnou všechny ty problémy z dřívějška, jež v sobě vždycky tak dlouho drží. Pakliže je třeba v terénu, nikdy nevytahuje svoje problémy a svojí práci se snaží odvést seriózně. Přisluhuje se samozřejmě Kapitolu a vkládá do toho hodně velkou důvěru, takže je v ní pořád zakotvena nenávist k rebelům. Vyrůstala v tom, tudíž ji nelze přesvědčit o jiném názoru, možná jen kdyby se stalo něco velmi závažného, že by ji to hodně zasáhlo. Kterýkoliv náznak vzdoru je pro ni špatný, je vůči tomu nesmírně přísná, což většinou vypovídají její pohledy a je ochotná za to položit život, kdyby to něčemu pomohlo a nebylo by to úplně zbytečné. Mluvě o její obálce, častokrát si vytrpěla pomluvy typu, že je nehorázná potvora a dále ještě horší označení. Většinou se to tak stávalo u ženských řad, možná někdy i u mužských, aby jen souhlasili se svými manželkami, což absolutně nechápala, ale moc si nad tím hlavu nelámala. Uvědomuje si moc dobře, že má nějakou tu kvalitku přitažlivosti a celkově se stará o svojí vizáž, jenže to nikdy na flirt nevyužívala. Neměla to zapotřebí, jelikož pro ni bylo vždycky nejdůležitější sloužit vlasti, vůbec nebylo v plánu se zamilovat a vytvořit si rodinu, jenže vůči tomu asi není úplně imunní. Dále o věci vzhledu, nedá se úplně říci, že by vypadala na svůj věk, minimálně mladší o dekádu. Hodně lidí mimo její rodinu polemizují o tom, jestli se nejedná o nějakou tvorbu DyneVision, vzhledem k tomu, že by měla být údajně mrtvá, a pak jsou tu další řeči od těch chytřejších, jestli nepobyla v nějakém kryogenickém stavu. Je pravda, že pro její rodiče jsou všichni jejich potomci hvězdnými dětmi, takže by se nedokázali úplně přenést přes to, kdyby někdo z nich odešel ze světa dříve než oni. Nikdo ty teorie taktéž úplně nepopřel, takže to může být klidně žhavé téma pro drbací kroužek. Ovšem by snad každý po magnetické rezonanci zjistil, že se opravdu jedná o člověka a ne mašinu. Na těle má stále jizvy a všechny suvenýry, které si odnesla z terénu nebo tréninku v mladistvých letech. Když se vezme v potaz, že denně létala v nějakém nebezpečí, tak je k té skutečnosti celkem překvapivé, že má ničím neponičený obličej - na něm nejvíce pozornosti upoutají její velmi dominantní plné rty a výrazné šedé oči. S výškou se zařazuje do průměrných, velmi zřídka si na sebe vezme podpatky, to jen příležitostně, pokud se potřebuje společensky prezentovat. Postavu má atletickou, ale tolik to zase nepřehání, jelikož si celkem dost potrpí na ženské jemné křivky. Zůstává tedy spíše štíhlá, ale svalová hmota je na ní rozhodně znatelná.
× × ×
  • [ file 001 ] Narodit se do rodiny Roycaster má již několik výhod. Patří mezi elitní smetánku a jejich rodina se táhne daleko do minulosti. Mají hodně zkušeností, které převádí svým potomkům, takže i Angela zná moc dobře pravou historii Panemu. Samozřejmě by se o tom diskutovat nemělo, proto to zůstává jenom v rodině a u důvěryhodných osob. Jsou pro Kapitol veleváženým rodem a velmi věrným, tudíž mají neomezený zdroj výhod. Neprošli si ani žádnými problémy, alespoň o tom nejsou žádné veřejné záznamy. Jediné problémy, které kdy řešili, jsou rebelové a teroristé, co se bouří proti systému. Právě kvůli tomu mají strašně moc nepřátel. Obvykle z chudých krajů, jelikož je u nich větší pravděpodobnost, že se proviní nezákonnými operacemi. Taktéž se určitě najdou i někteří rovnou z kraje, protože třeba nesouhlasí s tím, že mají tolik možností a lidem to nepřijde zrovna fér. Musí si opravdu dávat pozor na to, kdo jim dýchá za zády. Z toho důvodu je její terénní přezdívka Brysen, jelikož je pak nedohledatelná osoba, kdyby se vyskytl nějaký problém. Zvykla si na to a na jméno reaguje, ale přátelé ji spíše oslovují jejím pravým jménem. Je naučena odhalovat lež a manipulace, stejně tak jako ostatní členové rodiny nebo další rekruti v jejich programu. Nutno podotknou, že dostat se k nim je velmi složité a každý si musí projít zkouškou loajality. Jakmile si někdo získá jejich důvěru, tak je na scéně možnost, že pro dotyčného udělají téměř vše. Jednou z jejich speciálních vlastností je umět všechno zamést pěkně pod kobereček, aniž by to prostý lid věděl. Hodně velký problém byl třeba právě Elijah Wesmyron, jelikož děti v několika krajích úplně tak utajit nelze, proto ho nemají její rodiče moc v oblibě a to by se dalo říct i u zbylých ve starší generaci. Co se týče finanční základny, tak to ani nestojí za dlouhou řeč, jelikož jsou samozřejmě skvěle zabezpečeni, že děti jejich dětí nemusí klidně nic dělat, ale u nich to takhle zajistě nefunguje. Rodina je velmi rozvětvená a u všech se vyskytuje více jak jedno dítě, že je na dlouhou dobu nemožné, aby jejich rod v blízké době vymřel. To jen v případě, kdyby se stal nějaký hromadný masakr. Otec Invictus a matka Priscilla jsou momentálně největšími jmény Roycasterů. Bývá u nich zvykem, že nejstarší vedou a ostatní do toho ovšem přikládají rovnocenně pomocnou ruku. Ona se svým bratrem Hunterem jsou v mladší generaci nejstaršími dětmi, takže rodinný podnik automaticky přikládá jim. Bývá zvykem, že jsou to spíše muži, ale není to však pravidlem. Angela po takové pozornosti a zodpovědnosti nikdy nezatoužila, je ráda za to všechno, co dokázala a nic by na tom neměnila. Jenže omyl se stal, když se do jejího života připletl "ten" Wesmyron. Začali si rozumět docela dost rychle, ale zprvu to nikdy Angela nebrala jinak než přátelství, ačkoli už tušila, že je něco špatně. Věděla moc dobře, co je zač, a proto bylo ještě více ubíjející, že o něj pak později měla ještě větší zájem. Nedopadlo to podle jejího očekávání, prostě se bohužel nebo bohudík zamilovala, zatracené feromony. Fakt už přesně neví, co si o tom měla tehdy myslet. Člověk by se z toho pomalu dostal na psychiatrickou léčebnu, když se s ním zasnoubila a nedlouho poté ji podvedl s tou modelkou. Jméno ani netuší, ani jí to nepřišlo na chuť, že by ji měla znát víc jak modelku. Z toho vzešel syn a v tu chvíli si byla jistá, že v takovém šíleném vztahu nebude a také tam byla dlouhá rozmluva od rodičů, aby s tím kompletně skoncovala. Jenže to se později zázračně zahojilo a opakovaly se zásnuby a následně i svatba. Potom odjel pracovat do Prvního kraje a ona zůstala sama doma bez vědomí, že tam tropí zase nějaké laskominy či co rovnou s dvěma ženami - z toho by se rovnou člověk mohl dostat na psychiatrii podruhé. Roycasterovi nejsou blbí a samozřejmě přišli na to, že má Elijah zase další děti, ale jejich vědomí své dceři i jejímu choti utajili. V té době řešili větší problémy než nemluvňata. Později na to se jí narodilo první děcko - dcerka Sigourney. Bylo to celkem roztomilé stvoření, takže obávané myšlenky na to, že původně vlastně v tak mladém věku žádné dítě nechtěla, se vypařily. Roky plynuly a život začal být celkem normální, ačkoli spíše nevnímala fakt, že není její manžel vůbec doma a nejspíše se zase něco nekalého děje. Měla ale tolik starostí s dcerou a taky neměla zájem být jen žena v domácnosti, že musela i na své vlastní mise. Zkrátka z toho byla fakt vyčerpaná, že vůbec nepomyslela na jiné věci. Jenže všechno krásné jednou končí, když byl další poprask s dítětem se stejnou ženou, původně zmíněná jako modelka měla už rovnou přezdívku Rozhoďnožka. Byla to třešnička na dortu, kterou nedokázala úplně přehlédnout a hodit za hlavu, ale i tak byli s Elijahem ještě pár, ačkoli mu dávala dost zabrat a jednu dobu k němu cítila jen velkou nenávist. Po pár měsících se zjistilo, že je zase těhotná. Problém už byl v tom, jestli byl vůbec jeho, když většinu času vůbec nesdíleli společnou lóži, ale pravděpodobně ano. Narodila se tedy Thais, a pak byla opět blbá a zamilovala se, nedalo jí to, doopravdy ho tolik miluje. Zdálo se, že se život obrátil k lepšímu společně i s věrným manželem. Následně přišla velká rána po třech letech, když konečně zjistila o dětech z Prvního kraje. Nebyla ani tak naštvaná, že má muž další děti po Panemu, spíše se cítila zrazena, že jí o tom nic nepověděl. Provedla úplně to samé jemu, jelikož mu neřekla, že o tom něco ví, popravdě na to nebyl ani čas. V následujících dnech musela provést obranu Kapitolu, kde si poprvé nedávala pozor a v terénu vytáhla své problémy. Zahltila se myšlenkami na svůj neperfektní život a po útoku nebyla z její strany odezva, jen nepříjemný táhlý zvuk z vysílačky. Její tělo se nenašlo a po pár měsících bylo oznámeno její úmrtí. Pravda je taková, že to Roycasterovi všechno ututlali. Angela nebyla samozřejmě úplně v pořádku, vlastně byla daleko od toho, aby byla v pořádku. Utrpěla až skoro smrtelná zranění, ale s tím si doktoři poradili. Co už bylo horší byla její paměť. Snažili se, aby si na něco vzpomněla a v podstatě na ni rodina tlačila, protože ji nechtěli ztratit. Z toho se naprosto zbláznila a chytla nějakou paranoiu, ale za to mohl taky ten stísněný prostor, ve kterém ji drželi, aby se jí nic nestalo. Možná nejvíc nedomyšlená věc, kterou kdy tato rodina provedla. Trpělivost v té době nebyla asi jejich silná stránka. Potom se rozhodli ji zmrazit, technologie byla totiž všechno, co měli a nechtěli, aby žila tímhle způsobem nebo spíše ji nechtěli vidět v tom stavu. Měli dojem, že se po několika letech vytvoří něco evolučního a zázračně jí to vrátí paměť raz dva. No, nestalo se, protože na to prostě nic bohužel nefunguje a trvalo jim dlouho, než se rozhodli odstranit svoji zatvrzelost. Po dekádě ji tedy odmrazili a najali na to tým, aby ji pozorovali a postupně ji dali do kupy. Trvalo to měsíce a pořád nebyla stejná jako předtím. Možná potřebuje ještě více času, a pak to bude dobrý, ale momentálně má problém rozeznat, kdo je kdo. Ano, je to pořád někde hluboko v ní, ale občas se stává, že to po týdnu zase neví, než jí to někdo připomene. Neví se, jestli jen hraje, že to ví, protože nechce někoho urazit nebo si to doopravdy nepamatuje. Největší progrese se stala u smrti své dcery Thais a přežití Omara - syna její nemesis, něco v ní cvaklo a od té doby má větší přehled o svém životě.


  • Celeste Vanderbilt × Bylo by asi trochu divné, kdyby ji vůbec neznala. Však jsou v podstatě rodina a taky se nacházejí v podobném věku, takže si s ní určitě několikrát na rodinných sešlostech prohodila řeč. Blízké kamarádky to nejspíše úplně nejsou, ale dokáže si najít téma, které bude vyhovovat oběma. Nikdy o ní nesmýšlela špatně, protože se jí vždycky jevila strašně sympaticky a mile. Je sice pravda, že ji taky moc nezná a mohla by na ni klidně později změnit názor, ale zatím se tak nestalo. Ačkoli Celeste nepatří k lidem, kterým věří, tak ji nemá v plánu podrazit, jelikož k tomu ani nemá žádný důvod. Vyrůstala u lidí, kteří své rodině neubližují, takže by jí spíše se vším pomohla, i když si nejsou moc blízké.
  • Desirée Mason × Nenosí sice stejné příjemní, ale je si vědoma toho, že je to její sestřenice. Nikdy na ní neměla špatný názor, jen si někdy myslí, že to s některými věcmi nemálo přehání. Možná je to tím, že je Angela spíše opak Desirée, a není tolik cholerická. Každopádně jsou si za dobře a nemá problém jí vyjít vstříc, kdyby byla potřeba, a v některých ohledech si i rozumí. Nescházejí se moc často, kvůli událostem, co se stalo v minulosti s jejím otcem. Dítě si sice rodiče nevybírají, ale nejspíše se nestane v blízké době zázrak, že by Masonovou někdy přijali jako Roycaster. To prostě není za žádnou cenu možné, prezentace rodiny z její strany by byla podle jejích rodičů ohavná, což tedy pro Angelu nikdy neznamenalo, že by ji měla ignorovat a vymazat ji z existence. Stejně to úplně nejde, když se jedná o vítěze Hladových her.
  • Elijah Wesmyron × O tomhle člověku by mohla mluvit hodiny, možná i dny. Zná ho jako své boty, ačkoli se párkrát už pomýlila. Nicméně je to chlap, kterého neskonale miluje a je ochotná kvůli tomu dělat věci, které by za normálních okolnostech vůbec nedělala. Má na ni šílený vliv a je pro ní nesmírně důležitý. Již několikrát se stalo, že ho prostě poslala k vodě, ale vždycky se to nějak spravilo. Momentálně je to ale složitější, vzpomíná si na něj a to vše, ale dost ho nenávidí. Není snad třeba vyjmenovávat proč, těch důvodů je opravdu několik. Naštěstí je dobré, že si nevzpomíná úplně na všechny věci, které v minulosti udělal špatně. To ale neznamená, že se to nikdy znovu nedozví, ale současně je asi lepší ji nezatěžovat negativitami, ze kterých by se akorát mohla znovu zbláznit. Také si někdy přeje, aby ho nikdy nepotkala, ale to jemu ani nikomu jinému nikdy neřekla. Je to její tajemství.
  • Lewis Holbourn × V hlavě ho má označeného jako pohledného manžela Desirée Mason, ačkoli to tak nejspíše není. Úplně si není jistá, co je pro Des zač, ale nějak se v tom nenípe. Viděla ho, mluvila s ním párkrát a jediné, co si o něm myslí je, že svůj potenciál hloupě hodil do Hladových her, protože mohl být klidně lepší a respektovanější, ale to už ona nezmění, ne že by se snažila. Zná ho velice málo, všechno jde spíše z vyprávění Desirée, což znamená, že je to občas úděs, ale opravdu tomu věří. Pamatuje si ho spíše z pubertálních let, protože to byl syn vítězky Shelii a po svém vítězství byl hodně oblíbený, že tomu jednu dobu také propadla, ale to bylo jen takové chvilkové pobláznění, nic víc se v tom nalézt snad nedá.
  • Manfred Cosgrove × Jelikož to je velmi dobrý přítel jejího muže, tak je nadmíru jasné, že ho bude znát. Dalo by se říct, že se znají docela dobře, alespoň tedy z její strany, když o něm třeba Elijah něco pověděl, a to bylo vždy v dobrém. Nemá důvod o tomto muži říct jakékoli křivé slůvko. Myslí si o něm, že je to správný gentleman a občas si přeje, aby něco podobného zažila i u Elije. Je to takový ukázkový manžel, ale rozhodně se Severine musí někdy obávat, že by po něm někdy vyjela, jelikož to taky není vůbec její styl. Respektuje jak jeho, tak i jeho ženu a jen tak jednoduše se to nezmění. Jediné, co by jejich vztah mohl kdy pokřivit je fakt, o kterém Angela vůbec neví, a to je, že si není vědoma smrti jeho dvou dcer a neuvědomila by si svá slova.
  • Marcellus Titus Sinclair × Je to už doopravdy dávno, pro ní teda jen chvilka, ale ví, že ten chlap k ní choval jakousi náklonnost. Ačkoli si spíše myslí, že to bylo kvůli tomu, aby naštval svého kolegu. Nikdy se jí nelíbil a nezmění se to. Důvodem je jeho celková povaha a rozhodně jeho vedlejší prácičky mimo politiku. Není zrovna odvařená z toho, že nějaký takový člověk má takovou moc, ale nic s tím nejspíše neudělá, když je to respektovaná osoba. Drogy nejsou úplně její parketa a taky není ráda za ty jeho podniky se slečnami, ale za to ho už tolik neodsuzuje, protože to je i volba těch dívek, které jsou asi se sebou spokojené, když se tak odhalují na potkání neznámým chlapům a určitě dělají další věcičky. Nevrtá se do toho a snaží se jeho kontaktu vyhýbat, což si moc nepamatuje, že si kdysi před svou "smrtí" dala takový příslib.
  • Severine Cosgrove × Strašně moc pěkná žena, takhle si ji neustále pamatuje. Neví, co je na jejím vzhledu tak fascinující, ale podle Angely je taková strašně třídní a královská. Možná za to může její pozice jako Tvůrkyně Her nebo má k tomu předurčenou povahu. Má na ní jen ten nejlepší názor na vnitřní i vnější krásu. Stejně jako u Manfreda, tak i ji zná kvůli Elijahovi, ale určitě ji několikrát viděla v tréninkovém centru nebo někde po kraji pobíhat, když ještě byly obě ve sklizňovém věku. Nikdy však nebyly blízké předtím a ani teď. Angela je prostě taková, že se moc nevnucuje do něčí společnosti a pobývá spíše se svojí rodinou. Avšak je Severine asi jediná ženská mimo rodinu, se kterou se vídá nejčastěji, nebo alespoň tomu tak bylo v minulosti.
  • Sigourney Wesmyron × Současně její jediné dítě a další rozhodně neplánuje. Mateřství je pro ní strašně náročné, jelikož nedokáže dělat jen to, prostě na to není stavěná nebo se nesnaží být. Když se narodila, byla za ní nakonec ráda a samozřejmě ji nadevše miluje. Jenže pak uběhlo několik let a z její dcery se najednou stala dospělá žena. Zanedbala úplně vše a viní za to své rodiče. Není vůbec ráda za to, kde skončila a nedokáže pochopit, proč něco takového mohl Elijah provést. Nehledě na její mentální stav, nikdy by svojí dceru neposlala pryč. Po rozmrazení si jí chvíli nepamatovala a občas má pořád pocit, že žádné dítě nemá, proto se k ní dlouho nehlásila a měla strach z odezvy. Byla radostí bez sebe, když vyhrála Hladové hry, ale její blízký vztah k Omarovi už moc necení. Nesnaží se syna Rozhoďnožky trestat, jenom se nedokáže přenést přesto, že je to prostě zrovna její dítě.
  • Ulysses Vanderbilt × Manžel Celeste a kolega Elijahi. Jednou nebo později se s ním potkat musela a taky se tak stalo. Ačkoli o něm slyšela jen špatné věci ze strany jejího muže, tak si nemyslí nic špatného. Nejednou se s ním bavila a přišel jí strašně zábavný a komický, což stejný názor ovšem manžel nesdílel. Taktéž si nemyslí, že je úplně špatný, když si ho Celeste vzala a vypadá to, že jsou spolu šťastní. Rozhodně to vypadá, že je jí věrný až za hrob a to ona cení. Takový luxus ona neprožívá, tak může být ráda aspoň u jiných osob. Soudit ho více nemůže, protože to není zrovna typ člověka, se kterým by si zašla na kávu, takže ho potkala jen na akcích a prohodila s ním opravdu jen málo slov, že je tedy vůbec hloupé si odvodit, zda je to člověk špatný nebo dobrý. Ať je jaký chce, neřeší to, protože ani sama Angela není dokonalá.

  • cestovní doklad

Wednesday, October 24, 2018

Drake Sycamore

[ drejk sykamór ]

 

Player: Larsyn

FC: Samara Weaving



Contact: creationoflars@gmail.com

Age: 18 deceased - probodnutá skrz naskrz: T.M.


Token: -



Jak už to většinou u lidí ze Sedmého kraje bývá, tak ani ona není výjimkou, co se týče manipulace se sekerou. Přiznejme si to, není žádná věda držet v ruce zbraň a někam se s ní trefit, něco jiného už je s tím umět správně bojovat, ale takové kraviny Drake vůbec neřeší. Jí stačí, že se tím dá někoho zabít a to je vše, co je pro ni důležité. Nikdy se nezaobírala tím, že by se měla naučit nějaké "profesionální" taktiky boje, protože to je ztráta času. Ovšem je potřeba umět té zbrani pořádně vládnout, ale s tím si ona umí vcelku poradit. To jí práce v lesích naučila automaticky, takže se zvládá trefovat na mířená místa a je bezmála nemožné, aby zasekla jinam, než do určeného místa. Kromě obyčejného sekání, se naučila i se sekerami vrhat. V kraji je věčná nuda, tudíž se musí něčím zabavit a zrovna vrhání patří mezi její volnočasové aktivity. Má perfektní přesnost, a proto evidentně nemine. Jenže to nikdy nezkoušela na živý terč, zda by její trefa byla taky tak přesná, to ani ona sama neví. To ale na ničem nemění, pořád by se raději své oběti dívala do očí, když bude umírat a nevadí jí si špinit ruce. Kdyby mohla, nejraději by oběti holýma rukama vyrvala srdce z hrudi, ale až takovou sílu ona bohužel nemá. Docela často se dostává do potyček, takže něco takového již zkoušela praktikovat, avšak pokus byl marný a ví, že se jí jen tak někomu nepodaří z těla vyrvat orgán. Možná tak ještě s pomocí velmi ostrého boxeru, ale prozatím se bez této krvavé slasti bude muset obejít. S dalšími zbraněmi už se neměla možnost potýkat, ale bude na ně mít stejný názor jako se sekerou, pokud to zabije, tak je to v naprostém pořádku. Rozhodně by se ani nebránila nastřelovací pistoli. Taková hračka je velmi užitečná, když se třeba setká s velmi vlezlými lidmi, a to pak stačí do toho dotyčného párkrát zatlouct hřebíky, a voilà, je z něj úžasná ozdoba na zdi. Fyzické týraní lidí je u ní až na denním pořádku, lidský život pro ni moc neznamená, do čehož se započítává i ten její. V tomhle ohledu je Drake velmi nebezpečná, protože nemá žádné hranice a zabila by vás ať to stojí, co to stojí. Není tak silná, jak by to u ní možná někdo očekával, spíše je nehorázně agresivní a to je důvod, proč dokáže přeprat i silnější jedince. V násilí si naprosto libuje a není to tak, že by si tím něco kompenzovala, dělá to prostě z čisté vášně. Nejprve to začalo tak, že tím chtěla někoho zaujmout a až později si v tom tu zálibu vypěstovala, že je v tuto chvíli nemožné s tím přestat. Mimo její agresivní epizody je vcelku dobrá v plavání. Jednoduše za to může vděčit svým bývalým kamarádům, se kterými si občas zašla do řeky jen tak zaplavat. Vylézt někam po stromě, to snad ani není potřeba moc vysvětlovat. Stromů je v okolí mnoho, strach z výšek určitě nemá, jelikož odmalička lezla po stromech, jak se jen dalo. Rozdělování ohně v zimních časech? Taky úplná prkotina. V podstatě všechno, co se týče přežívání v divočině, tak to ona zvládá na jedničku s hvězdičkou. Pohyb v přírodě samozřejmě také úplně parádní, protože se přeci jenom narodila v Sedmém kraji, tak by byla trochu ostuda, kdyby se ve svém rajónu neuměla vyznat. Manuálně je velmi zručná, kdyby přišlo na to, že by neměla u sebe žádnou zbraň, tak by si dokázala vytvořit funkční zbraň s nějakou lepší odolností vůči zničení. Lovení zvěřiny má tak nějak v krvi. Sice jí to musel někdo naučit, takže se nepředpokládá, že se s tím narodila, ale šlo jí to skoro už napoprvé. Nevadí jí zvířatům ubližovat, je přeci predátor, takže se vůbec nezajímá o to, že tím trápí zvířata, pro ni je to prostě jídlo. Avšak se ještě nikdy nestalo, že by jim nehumánně jen tak ze srandy ubližovala, většinou je rychle zabila, takže nemuseli pociťovat nějaké větší bolesti, což už lidé takové štěstí nemají, když se jí zapletou do cesty. Drake by se dala přirovnat ke švábu, dokáže přežít snad cokoliv až se člověk diví, jak to může někdo zvládnout. Ona si vždycky najde způsob, jak se dostat z problému nebo jak to aspoň oddálit, než vymyslí, jak se z toho dostat úplně. Jakýsi její um. Je pravda, že způsobem života, kterým ona žije, takovou schopnost vyžaduje, jinak by už dávno skončila s tělem bez hlavy vyvěšenou někde na náměstí.


Spousta lidí, zejména takových profíků si slabiny vůbec nechtějí připustit. Drake je toho opakem, protože si moc dobře uvědomuje, že nějaké má. Samozřejmě by to svému protivníkovi nikdy neprozradila, protože k tomu přeci není žádný důvod a taky by musela být dost hloupá. Jednoduše ví, co jí škodí a čeho se bojí – má ofidiofobii. Hady naprosto nesnáší, kdykoliv je vidí, tak totálně ztuhne a vůbec se k ničemu nemá, protože toho není v té chvíli schopná. Začne reagovat až na poslední chvíli, a pokud se setká zrovna s těmi jedovatými, tak to pro ni může být zhoubný konec. Raději se těmto plazům bude obloukem vyhýbat nebo je vůbec nevyhledávat, takže nikdo od ní nemůže očekávat, že by je snědla, i kdyby to bylo to jediné jídlo v aréně. Naštěstí je to ale k jejím chorobným strachům vše, ke všemu ostatnímu už se staví odvážněji a najde se opravdu málo věcí, které by nezvládla zpracovat. Jak již bylo zmíněno, tak je to velmi agresivní člověk a s tím se nedá bohužel nic dělat, ne že by o to snažně stála. Ona je se sebou značně spokojená a stejně tak je i tvrdohlavá, takže si nenechá do něčeho jen tak mluvit. Moc kamarádů tedy nemá, řekněme, že v současné době jich na kontě má nula, nepočítaje osoby, které jsou známostmi jen na jednu noc, ve výjimečných případech je dokáže strpět ještě na pár dní, ale to je evidentně využívá ve svůj prospěch. Mívala sice svojí partu lidí, jenže postupem času jí to začalo nudit, a tak se na ně vykašlala úplně. Byla to chyba teda z její strany, protože ona byla ta, která se nehorázně změnila, což by si nikdy nahlas nepřiznala, protože bude věčně argumentovat tím, že taková byla vždycky. Z toho všeho vyplývá, že nejspíše nevyhraje cenu za nejsympatičtějšího člověka. Totálně nesnáší lidi z vyšších vrstev, protože nemůže vystát, když je někdo strašně arogantní – paradoxně se ale zabouchla do osoby, která je všechno, co ona nesnáší. Zde asi platí to pravidlo, že se protiklady přitahují. Ta je dokonalá a není nic, co by jí neprominula. Je schopná snad skočit i z okna, kdyby to něčemu přispělo. Pravděpodobně by nespáchala sebevraždu, ale kdyby z toho vyvázla třeba jen se zlomenýma nohama, šla by do toho stoprocentně. Pro ostatní by takovou hloupost už neudělala. První, co by se rozhodla zničit, jsou právě profesionálové, což jí může být osudným. Jak víme, tak není zrovna nejlepší bojovnicí. Není to tak, že by se neuměla ohánět se zbraní, jenom nikdy nebyla tak pravidelně trénovaná jako profesionálové. Nemá ve své taktice žádný řád, sekat a bodat bude tak, jak uzná za vhodné. Hlavní pro ni je, že prolije krev, ať už to vypadá jakkoliv. Spoustu zbraní nevyzkoušela a některé snad ani nezná, takže kdyby přišla někdy na takovou věcičku jako kusarigama, určitě by s tím byla naprosto levá, ačkoli by to nakonec stejně nějak zvládla, když to bude mít ostrou čepel. Střílet taktéž neumí, vlastnit kvalitní luk je docela těžké a nikdy jí nenapadlo, že by si mohla vytvořit vlastní. Nepřišlo jí to potřebný – je zvyklá na sekery, kterých je v kraji plno, tak se tomu nelze divit. A sice se narodila a vyrůstala v kraji plné přírody, nikdy jí nepřišlo důležité porozumět rostlinám. Rozdíly v nich vidí jen takové, že jedna kytka je hezká a druhá hnusná. Většina kytek jí taky dost smrdí, takže by si je rozhodně dobrovolně nenatrhala domů do vázičky. Taková technologická cinkrlátka jsou pro ni španělskou vesnicí. Hlavně to v kraji nikde nemají a také na to nejsou finance, takže je zcela nemožné, aby například uměla ovládat s mobilem. Ano, asi by na tom něco namačkala a číst zřejmě umí, není neandrtálec, ale prostě je to pro ni tak strašně cizí a matoucí. Sestrojení evolučního vynálezu tedy nepřipadá v úvahu, takové inteligentoviny přenechá raději Třetímu kraji.


Každému postačí jen pár sekund, aby si stačil všimnout, že je Drake nenapravitelná mrcha s maniakální náturou. Jestli někdo čekal, že tomu tak bylo odjakživa, nesmírně se mýlí. Narodila se jako druhá a poslední do skromné rodiny, jež dokázala přežívat nepříznivou situaci v kraji. Byla vychována přísnou, avšak velmi milující rodinkou. Nelze tedy říci, že za její současné chování mohou rodiče. Zde ten problém nikdy nebyl. To se u ní vyvinulo v pozdějším věku, kdy si procházela náročnou adolescencí a byla v té době snadno ovlivnitelná. Bývala to velmi milá a slušná holčina, taková kostelní šedá myška, která svému okolí nikterak neškodila. Jenže pak si prošla značnou proměnou, jak ve vizáži, tak i v povaze. Doopravdy nikdo netuší, co nebo kdo to zapříčinil, ale začala být pekelně nezvladatelná. Prvně to všichni omlouvali pubertou, pak v tom prý měly roli zase ženské problémky či nedostatek spánku, protože něco drobného vinit museli, jelikož si nikdo nechtěl připustit, že se s ní děje něco obsáhlejšího a trestat ji za to taktéž nemohli, protože by to bylo tak akorát horší. Dokonce si jednou připustili, že by za tím mohl být nedostatek oxytocinu, ačkoli by byli neradi, kdyby byla jejich dcera sexuálně aktivní. Tahle poslední možnost od pravdy tak daleko nebyla, nicméně je to také špatně podložená skutečnost, ale každý si na to může udělat svůj obrázek. V té době se totiž zamilovala do jedné dívčiny, byla to až posedlost, kterou k ní chovala. Drake se nedařilo s ní prohodit řeč, protože dotyčná neměla zájem o přátelství s nikým z jejich vrstevníků. Jenže ani to ji neodradilo, a tak si našla způsob, jak k ní může být ještě blíž. Jedná se konkrétněji o Sigourney Wesmyron, která je pro ni něco jako modla. Začala se zajímat o věci, které zajímaly jí. Právě kvůli tomu se jej nakonec podařilo si ji nějak spřátelit, i když to bylo takové dost utajované přátelství. Dala by ruku do ohně za to, že to bylo oboustranné. Nikdy by si sobě nepřiznala, že by mohlo jít o manipulaci nebo využívání. Je pravda, že byly dny, kdy na sebe nechala mluvit, jako kdyby vůbec nebyly kamarádky. To jí vše prominula, protože pro ni byla vším. Je ochotná pro ni udělat první poslední, a tak jednou zabila chlapce ze školy, protože o Sigg řekl jedno křivé slovo, které nebylo nijak extrémně urážející. V tomhle je naprosto chorá, protože zabila nevinného člověka a samozřejmě se po incidentu žádné špatné svědomí neobjevilo. Neměla z toho žádný problém, vyvázla z toho s čistým štítkem a neexistuje svědek, který by věděl o jejím trestném činu. Bohužel se ale kvůli tomu dostal do vězení někdo jiný, což je s velkou pravděpodobností nějaký další nevinný chudák. Touha po Siggině pozornosti a uznání pro ni bylo to nejdůležitější, že jí to udělalo v hlavě nehorázný chaos. Ztratila při tom procesu samu sebe a už ani nevěděla, jak by se měla chovat, ani neměla zájem se začít chovat jinak. Všechno na ní je protivné a zahořklé, její způsob vyjadřování bez nadsázky nezní vůbec jako od inteligentní bytosti. Najdou se i dny, kdy se chová normálně a o její mentální inteligenci se dá ještě diskutovat, ale musí se podotknout, že je to její norma, a ta je od emocionálně stabilních lidí dosti odlišná. Na všechno, co se pohne a je jí nesympatické či se na ni jen křivě podívá, tak se to snaží zruinovat. Smrtelně zatím ne, to se stalo jen jednou, ale není pochyb, že by toho nebyla schopná znova. Jinak si své problémy řeší tak, že člověku zlomí nějakou končetinu nebo na něm realizuje nelidské pokusy. Je jednoduše úplně šílená, nezná morální hranice a dělá si takřka co chce, nestará se o životy jiných lidí. Neuvědomuje si, že to na ni může mít otřesný dopad, protože kdyby se tak stalo, pravděpodobně by to ani nepostřehla a bylo by jí jedno, že by skončila někde v kriminálu. S rodiči ještě na nějaký čas pobyla po tom, co se z ní stal naprosto jiný člověk, ale pak se velmi rychle odcizila, jakmile přišla ta fáze, kdy chtěli napravit její osobu. Nenechala se, neviděla v sobě žádný problém a názor na to má dodneška úplně stejný. Lítá z průšvihu do průšvihu a navíc do problému dostává i své rodiče. Jedině na školu se nevykašlala, ale také to není žádná pilná studentka a docela pravidelně to zatahuje. Zvláštní ale je, že se jí to daří všechno obcházet – nejspíše se na její straně drží štěstí. Takže ani se vzděláním to není nijak slavné. Jediné, co jí teď jde, je lezení do cizích postelí. To jenom kvůli tomu, aby nějak přežila, měla střechu nad hlavou a nemusela se vracet domů. Nemá ani žádné své životní cíle, prostě se nechává vést a je jí šumák, kam ji ten život dovede. Přemýšlela o tom, že by se přihlásila do Hladových her, jelikož není na pochybách, že by to nezvládla. Hlavně po tom, co vyhrála její kamarádka, tak má ještě větší touhu poukázat, že ona je taktéž podobně skvělá. Není to ovšem pravidlem, aby se do Her dostala nebo se stala vítězem. Vystačí si s málem, nikdy toho moc nepotřebovala, pokud se nezapočítá její nepotlačitelná potřeba si získat náklonnost své oblíbenkyně. Zda je to všechno vina slečny Wesmyronové, tak to ani tak zcela pravda není, ovšem na tom rozhodně nějaký podíl má. Drake Sycamore by i bez ní normální nebyla, nicméně by to nejspíš nebylo v takovém velkém měřítku jako je teď. Něco abnormálního v ní bylo zaseto odjakživa, to již mohly prozradit její velké šílené oči, ve kterých si původně každý našel roztomilou nevinnou panenku. Jenže stačilo jen stisknout spoušť a zrodila se tahle bestie.

Monday, October 22, 2018

Ragnar Forsythe

[ ragnar forsajft ]

[player] Pietro

[fc] Ryan Kwanten
 

the most valuable things are money and information, and I have both

× [species] human
× [date of birth] february 22, 2192 | ♓︎ pisces
× [loyalty] capitol
× [credits] 1 300

× [level] 2
× [age] thirty-two | 32
× [occupation] unemployed
× [gems] 6


defense [ 9 ]
  • Hnědé vlasy, trocha těch vousů, někdy bez nich a někdy i s brýlemi a samozřejmostí je vycvičená postava. Na té si zakládal. Nyní už to není úplně zrovna maniak do cvičení a posilování, ale stejně si hlídá, co jí, aby nebyl jako kulička. Bůh Adonis to sice není, ale přesto se od narození mohl těšit z toho, že tak nějak lépe vypadá. Krása je druhořadý pojem, u něj se o ní ale mluvit musí. Do modelingových soutěží se nehlásil. Jako tak na odiv to dávat zase není potřeba. Stejně bude v popředí a vidět, až ten rodinný majetek bude jednou jeho, ať už celý, nebo část. Po stránce chování prodělal hodně obratů a změn. Jako malý byl prostě „dítě na zabití“, protivný, agresivní a lakomý. Když nedostal hračku, co chtěl, v lepším případě jen řval, v horším se neváhal i poprat. Bujará mladistvá léta agresivitu a všechny jeho dětské neduhy postupně smazaly, ale se školou a učením se dostavovaly spíše deprese a výbušnost, nikoli však agresivní. Byl ve stresu. Mejdany a večírky měly také svůj podíl. Na nich byl jak utržený z řetězu, živý a energický, ale po nich dokázal i dva tři dny být naprosto potichu a nemluvit a být jak utlumený. Leckteří by ze života, který vede, byli asi po několika dnech závislí na kdečem, ale on ne, naučil se v tom fungovat a užívat si toho v míře, kterou chce nebo případně potřebuje. Každý den vstane se svým osobním mottem „Současnost není samozřejmost.“ Jednou se totiž může probudit a nic z toho, co má, nebude, nebo nebude mít cenu. Ačkoli jsou majitelé banky, přesto si ukládá stranou. Má prostě rád své jisté. Jak bylo již naznačeno, nemá žádnou vážnou známost, přítelkyni, prostě nikoho. Ne, že by mu tento stav vadil, to ne, ale mít nějakou tu dámskou společnost nejen pro potřeby kapitolských akcí by také nebylo od věci. Není mu moc příjemné, když se někde ukáže bez doprovodu, obzvláště když jej ostatní mají. Není to jen muž oplývající bohatstvím, ale je i celkem zručný, i když práce se v rodině nemusí zrovna moc provozovat, koukal na všechny ty dělníky, které rodiče platili, aby udělali tohle a tamto. Stlouci dvě prkýnka zvládne, zašroubovat šroub také. Velké stavby ale raději nechává zkušeným. Stejně tak to je s mechanikou a technikou. Nebojí se zašpinit od oleje nebo benzínu, ale velké opravy motoru, nebo převodovky, raději svěří servisu. Co si spraví sám, je sekačka. Sekat trávu se naučil jako samouk, první pokusy v raném mládí odnášel zahradník velkým vyhubováním od otce nebo matky, protože zahrada byla křivá a spoustu míst neposečených. Dovede se otáčet i v kuchyni, na pětihvězdičkový restaurant „Le Ragnar“ to není, ale snazší jídla jako špagety, bramborové kaše, karbanátky, hranolky, řízky a další dokáže. Je tak záhadou, proč je vlastně sám.
× × ×
  • [ file 001 ] Ten se uměl narodit! Nosit jedno z nejdůležitějších a nejvíce prominentních rodin je samo o sobě čest a jemu se jí dostalo už od samého počátku. Se všemi pozitivy i negativy, které to nese. Jméno sice dává vědět, že je členem rodinného klanu, ale doposud byl takovým tím vzadu, který jen pozoroval, jak se ostatní členové rodiny spolu dohadují a řeší kdejaké problémy. I přes spousty bratrů a sester před i po něm, se do centra dění moc nehrnul a zaujal podobný přístup jako bratr Colton, jen ne tak moc, ale postupně. Dětství jako on by chtělo snad každé dítě, a které ne, tak lže. Stačilo se jen zasnít o nějaké hračce a hned se změnila v realitu. Nic nebylo odpíráno, nebyly žádné limity. A Ragnar si toho vážil. Mohl dělat děsný věci a být černou ovcí rodu, ale kolem osmnácti si uvědomil, že tahle cesty by jej mohla připravit i o případnou část dědictví nebo rovnou úplného zatracení. Už ve školních letech vzhledem k tomu, že klan vlastní největší (a jedinou) banku v zemi, byl veden k lásce k číslům a těm pěkným šustivým papírům, kterým se říkalo peníze. Nyní je všechno elektronické, ale principy jsou pořád stejné. Ve škole se stal na číselné a ekonomické obory přímo expertem. I jeho se ale během studií týkaly Sklizně. Na rozdíl od několika sestřenic jeho jmenovka vytažena nebyla a šest let, kterých se ho to týkalo, přežil. Ne že se nesnažil do Her přihlásit. Zkusil to a nejednou, ale vždy se našel někdo rychlejší, komu ta ruka vyletěla rychleji nahoru. Podařilo se mu tedy dokončit studia, a pak to začalo. Jelikož studia měl hotová a v kapse, přestal být vázán povinnostmi a začal si naplno užívat života. A nedržel se při zdi. Vždy, když si pořídil nějaké auto, do týdne jej prostě buď prodal a nebo nechal někde stát, protože ho jednoduše už nebavilo. Klíčky si od něj nechal a první z lidí, kdo ho na ten vůz upozornil, ty klíčky dostal. Stejně proměnlivé jako vozy byly i drahé polovičky opačného pohlaví. Která vydržela v jeho přízni dva týdny, mohla si gratulovat. Ale děvčata si zoufat nemusela, za ten týden do nich nacpal a dal jim tolik peněz, že měly pár měsíců z čeho žít. Roky plynuly a jeho život, čím dál více proměňovaný v bohémský, ho pomalu a jistě přestával bavit. Něco tomu chybělo. Pitky do pozdních ranních hodin, nestoudné útraty po podnicích různých kvalit mu už nedodávaly to potěšení, co dřív. Samozřejmě, nejen pitím se dalo slušně bavit, ale jakékoli jiné povzbuzení mu přišlo odporné a stranil se toho. Něco jiného je vyspat se z opice a něco jiného být několik dní mimo z jednoho šňupnutí. Na dveře mu klepe třicítka a on sám se chce trochu usadit. Jen najít tu pravou. Za ty roky plných párty a bujarých oslav žádnou, která se mu líbila, zatím ale nenašel. Rozhodl se hledat. Začal dobře, ví dobře, co by měla splňovat a jak vypadat.

Sunday, October 21, 2018

Mariko Amari

[ mariko amári ]

[player] Quinn

[fc] Kiko Mizuhara
 

my v is for vendetta

× [species] human
× [date of birth] july 5, 2206 | ♋︎ cancer
× [loyalty] neutral
× [credits] 0

× [level] 3
× [age] eighteen | 18
× [occupation] student
× [gems] 0




vitality [ 0 ] × defense [ 16 ]
  • Mariko byl poskytnut ten nejlepší trénink již od raného dětství. Není tedy divu, že neexistuje moc věcí, které by nezvládala. Ze všeho nejdřív začínala s atletikou a gymnastikou, aby se své tělo naučila pořádně ovládat. Od přírody jí bylo naděleno ohebné tělo, takže s těmito disciplínami neměla nikdy větší problémy. Vybudovala si tím určitou sílu a obratnost. Zkrátka měla výborný základ, se kterým se dalo dál pracovat. Její trénink nikdy nebyl procházkou růžovým sadem. Už v téhle fázi po ní byly vyžadovány nadprůměrné výkony. Vždy musela být schopna zvládnout vše úplně bravurně a kolikrát ještě lépe. Chyby v jejím životě neexistovaly. Lépe řečeno, existovaly, ale postupem času musely vymizet. Ze začátku se snažila hlavně kvůli svým rodičům, ale jakmile se jí do hlavy dostala ta chtíč po uznání a sama chtěla být nejlepší, začala na všem pracovat ještě dvakrát více. Potřebovala to, aby měla klid na mysli. Svým způsobem tréninkem utíkala od reality, což bylo přesně, co její rodiče chtěli. Bylo to rozptýlení a velmi dobré. Když byla ve školním věku, otec ji začal vyučovat různá bojová umění, nejvíce se jí ale zalíbilo judo, kvůli tomu, jak moc je kontaktní. Dnes už ho zvládá na velmi vysoké úrovni a nebála by se vyzvat k souboji i někoho mnohem staršího a zkušenějšího. Tahle část tréninku ji bavila mnohem více než pouhá atletika a gymnastika. Mohla při ní totiž vybít svou agresivitu, což jí neskutečně psychicky pomohlo. Celkově si dokáže vždy nějakým chytrým způsobem odpomoci od hněvu, aby v afektu nejednala iracionálně. Je to velice dobrá schopnost, protože ji drží dál od dělání rozhodnutí, která by pro ni nebyla výhodná. Co se týče soubojů tělo na tělo, dost ji také ovlivnily pouliční zápasy, které se teprve v posledních pár letech staly její každodenní zábavou. Ví, jak bojují trénovaní lidé i naprostí začátečníci, což jí také dává velkou výhodu. Umí zaútočit podle toho, proti komu stojí a nedělá jí problém svojí mrštností a rychlostí přeprat třeba i dospělého chlapa. Má na něj totiž nejen silově, ale navíc ho dokáže přechytračit a to je něco, co je v jejím boji velice patrné. Každý pohyb dělá s rozmyslem, vždycky je o krok napřed a je velice těžké ji zaskočit. Samozřejmě se to stává, ale musíte být alespoň na stejné úrovní jako ona, aby se vám to podařilo. Jak už bylo řečeno, síla jí rozhodně nechybí, i když na to nevypadá. V jejím roztomilém a křehkém vzhledu se také skrývá spousta výhod, nikdo by do ní totiž neřekl, že dokáže bez problému zabít. Ano, nedělá jí problém ani krev ani zabíjení, minimálně to první je pro ni naprosto normální věcí. Kdyby musela zabít, udělá to, problém s tím nemá a nikdy mít nebude, protože sebe staví na první místo. Důležité je pro ni její vlastní přežití a co se stane s ostatními, to už jí je vcelku jedno, hlavní je, že vyvázne živá ona. Kdyby to bylo na ní, možná by na to takhle nenahlížela, ale jelikož jí to bylo do hlavy vtloukáno odmala, je to něco, co má zkrátka zafixované. Nebyl by to pravý trénink, kdyby se později nedostala i ke zbraním. Její repertoár obsahuje vše, od střelných zbraní po sečné a bodné. V ruce držela snad vše, co si dokážete představit. Její nejoblíbenější ovšem zůstává mačeta, se kterou se jí pracuje a zachází nejlépe. Zaměřila svou pozornost tedy především na ni a určitě by po ní sáhla, kdyby se měla bránit. To, co s ní předvádí, je někdy až neuvěřitelné. Když se skloubí její pohybové nadání a to, co zvládne se zbraní, vznikne něco, co je na pohled neskutečně estetické a v praxi velice účinné. Často také sahá po válečném kladivu, to používá, když se chce pobavit. Je to taková její relaxační zbraň, to ale neznamená, že s ní není stejně smrtelná jako s mačetou, ne-li i více. Kdyby byla potřeba, zvládla by si zbraň udělat v podstatě z čehokoliv. Hrubé síly má dostatek na to, aby vás zvládla dostat ze hry i třeba za pomoci obyčejné cihly. Trénuje každý den, ať už doma profesionálně, nebo sama pouze pro zábavu. Snaží se každý den pracovat více a více na své fyzičce, protože ví, že ta je pro ni naprosto klíčová a bez ní by nemohla dělat všechny ty ostatní super věci, které tak neskonale miluje. Svůj denní program začíná již brzy ráno a snaží se ho dost obměňovat, aby nedělala a netrénovala stále to samé. Co ovšem považuje za svou největší přednost, je její vytrvalost. Svou neodbytností se mnoha svým protivníkům zdá otravná a čím otrávenější jsou, tím lehčí je pro ni dostat je k zemi. Ať už jí ublížíte jakkoliv, nikdy od ní neuslyšíte žádné nářky. Ze svých chyb se poučí a vrátí se, silnější než před tím, aby vám vše dala pořádně sežrat. Jestli existuje něco, co miluje, je to pomsta. Mstí se opravdu ráda, jelikož si tím dokazuje, jak dobrá je. Čas od času si zkrátka musí dokázat, že patří mezi nejlepší. Vězte, že i kdyby byla zmlácená téměř do bezvědomí a vy jste byli v těžké přesile, nikdy by vám neřekla, že boj vzdává. Sice má vysoký pud sebezáchovy, ale její hrdost ho stále přerůstá a rozhodně by radši zemřela, než aby přiznala porážku. 
  • Je sice fajn, že toho tolik umí, na své slabiny už ale tolik nemyslí, takže si často ani není vědoma, že nějaké má. Pak je to pro ni docela šok, když je uprostřed nějaké nepříjemné situace a najednou si vzpomene, že něco neumí. Vyloženě jí vadí, že by měla nějaké slabiny mít, takže je dost vypuzuje z mysli. Proč se tím zaobírat, když to není důležité, že? Důležitý pro ni byl a je pouze trénink, nic jiného. Běh nikdy nebyl její silnou stránkou, neběhá příliš rychle a ani s dechem jí to často nevyjde. Prostě si to neumí rozložit a její maratony a sprinty nekončívají příliš úžasně. Plavání je další schopností, kterou nikdy moc neřešila. K čemu by jí taky v Prvním kraji byla? Možná má z vody i tak trochu strach, hlavně z té hluboké. Ten pocit nejistoty, jenž přichází s tím, že neví, co se pod ní nachází, by ji nejspíše dokázal dost pocuchat s psychikou a možná by se jí to stalo i osudným. Dále má obrovský strach z výšek, dělá se jí z toho zle a motá se jí hlava. Lezení tedy také není její nejoblíbenější činností a snaží se mu obloukem vyhýbat. Co se týče znalostí, přiznejme si to, nepatří mezi nejchytřejší. Nechává za sebe mluvit své činy, ne svou inteligenci. Určitě radši něco vyřeší pěstmi, než aby se to snažila nějak racionálně řešit slovy. Rozhodně by vám nebyla schopná vyjmenovat nějaké rostlinky a už vůbec by vám neřekla, které ji zabijí a které sníst může. Však o co jde, kdyby neměla jídlo, nebude přeci žrát nějaký kořínky, ne? To je silně pod její úroveň. To je dalších z jejích problémů, má trošku nosánek nahoru a je zvyklá na poměrně luxusní život. Jakkoliv měla přísnou výchovu, vždy se jí dostávalo všeho, na co si vzpomněla a kdyby tomu tak najednou být nemělo, asi by to moc nezvládala. Rovněž je zvyklá, že jde vše podle ní a ráda přebírá vůdčí role. Jakmile má být součástí skupiny, které není lídrem, už jí to začíná vadit a dokáže být pěkně protivná. Lidi, se kterými se baví, si vybírá pečlivě a pokud se jí nezamlouváte, vůbec se s vámi nebude zaobírat. Zároveň má ale obrovskou potřebu socializovat se, což není ideální kombinace. Pokud by s někým dlouho nekomunikovala a měla by být sama, nejspíše by se zbláznila, nehledě na to, že by ji to přeneslo zpět do jejího dětství, na které ona vzpomíná velmi nerada. Celkově není psychicky úplně v pořádku a kdekdo by ji mohl označit za blázna. K lidskému životu necítí absolutně žádný respekt, to může být jak výhoda, tak i obrovská nevýhoda. Bez problémů by vyměnila svůj život za život ostatních a ještě by těmto lidem zamávala, zatímco by je předávala do rukou protivníka. Je tedy vcelku jasné, že jí chybí jakékoliv týmové smýšlení. “Jeden za všechny, všichni za jednoho” u ní naprosto neplatí a nejspíše by se vám vysmála, kdybyste jí něco takhle trapného řekli. Dokáže dobře přemýšlet za pochodu, ale když má vytvořit nějaký dlouhodobý plán, tak jí to nejde. Vůbec nemyslí na detaily a její plány často nevyjdou tak, jak by si to představovala, což ji akorát tak naštve. Mariko je velmi agresivní a pokud dlouho nemá nic, na čem by se mohla vyřádit, skončí to pro vás nejspíš špatně, pokud jste v její blízkosti. Je posedlá perfektností a musí mít vždycky všechno nejdokonalejší. To se týče i jejího vzhledu. Cítí se nesvá, když nevypadá naprosto úžasně, proto od ní nečekejte, že by se obrátila k nějakému maskování či schovávání se v křovinách. To s ní prostě nejde dohromady. Navíc by třeba takové maskování určitě ani nezvládla. Výtvarný talent jí chybí a nehodlá s tím nic dělat, protože ho nepotřebuje. Je zvyklá na život ve městě, v přírodě byla jen párkrát v životě a moc se jí to nelíbilo. Takové rozdělání ohně, sehnání potravy, líčení pastí, to jsou schopnosti, které nikdy nezískala a pravděpodobně si o nich myslí, že jsou naprosto podřadné. Mezi její nevýhody patří také brutální upřímnost. Chybí jí jakákoliv empatie, sdělí vám tedy svůj názor, i když o to nestojíte a je jí úplně volné, jestli vám to třeba nějak neublíží. Zákony jsou takové, jaké si ona určí, takže rozhodně není nějaká svatá. Popravdě nejspíš panemské zákony ani nezná, takže by nevěděla, kdyby je porušovala.

  • [ file 001 ] O rodině Amari toho nikdo moc neví. Na ulicích se o nich šeptá, že jsou zapleteni do všelijakých ilegálních aktivit, takováto obvinění ovšem oni sami zuby nehty popírají. Mariko příliš neví, jaká je pravda, ale dle jejích zkušeností si je skoro jistá, že tyhle pomluvy jsou pravdivé a její rodina je jen banda lhářů a podvodníků. Kvůli způsobu výchovy svou rodinu malá Mari nikdy nemusela a stejný přístup k ní má i dnes. Sebrali jí dětství a vyměnili ho za tvrdý režim doplňovaný ještě tvrdším tréninkem. Na rozdíl od ostatních měl její trénink ovšem úplně jiný účel než nějaké pitomé Hladové hry. Tahle reality show byla její rodině těžce ukradená. Musela být perfektně trénovaná, aby se případně jednoho dne dokázala bez sebemenších problémů ubránit, kdyby po jejich rodině někdo šel. Byla to taková pojistka jejich rodičů. V případě, že by je někdo dostal, měla místo nich být nasazená Mari. O tom ale ona vůbec nevěděla a nikdy se to také nedozvěděla, tyto plány jí tedy jsou dodnes neznámé. Je to před ní udržováno jako tajemství. Vždycky byla velmi společenská a zvídavá a to jejím rodičům zrovna dvakrát nevyhovovalo. Co kdyby jednou něco někomu řekla a oni se potom dostali do problémů? Tenhle scénář byl nepřijatelný, proto život své dcerky přebrali do své kontroly. Její pozornost a zvídavost upoutali tréninkem a do hlavy jí vtloukali, že je to jediná důležitá věc na světě. V myšlenkách se Mariko vždy zdálo, že na tom něco nehraje, ale nikdy nějak zvlášť neodporovala, protože jí trénink nevadil. Vypěstovala si jakousi závislost na uznání, které se jí po zvládnutí něčeho složitého dostalo. Její obrovskou výhodou byla tvrdohlavost, jež ji vždy nutila trénovat více tvrdě než předešlý den a neohlížet se za neúspěchy. Není to tak, že by si svých chyb nebyla vědoma, ale nehodlá se s nimi smířit, takže na nich pracuje, dokud nevymizí. Ani škola ji nemohla jakkoliv rozptýlit, jelikož jí rodiče zvládli zajistit domácí vyučování. Kolikrát se stalo, že několik týdnů byla pouze v domě a měla úplně zakázáno jakkoliv se stýkat s okolím. To bylo pro někoho jako ona naprosté psychické mučení, ale musela to vydržet. Co jiného jí také zbývalo, že? Jakkoliv špatně se cítila, vždycky se z toho dokázala sama vyhrabat. Svoji rodinu často viděla jako smečku lvů. Nikoho nepustili k sobě, nikoho nepustili ven a trvali na tom, že každý člen musí být co nejsilnější, jinak se k němu chovali naprosto příšerně. Sama se ráda přirovnávala k lvovi, jelikož se jí líbila síla a hrdost tohoto zvířete. Takhle nějak vypadalo celé její dětství a stálo to dost za nic. Je jasné, že za těchto podmínek z ní nemohl vyrůst nikdo normální. Je trošku mimo realitu, má posunutou hranici psychické i fyzické bolesti a ostatní lidi většinou nevnímá jako někoho jí rovného. Jakmile se dostala do puberty, začala se dosti bouřit. Už ji nebavily neustále lži a vysoké nároky jejích rodičů, tak začala utíkat. Díky jejím tréninku to nebylo nic těžkého, její rodiče si tím dost ztížili práci, jelikož díky němu byla o dost silnější, rychlejší a chytřejší a nedělalo jí problém je přelstít a dostat se ven. Komunikace s ostatními pro ni byla klíčová a rychle si zvládla najít přátelé, těžko říct, jestli na nejlepších místech. Protože celý život byla vychovávána v dosti násilném duchu, našla zálibu v pouličním zápasení. Odsuď právě většina jejích kámošů pochází, naprostá spodina společnosti, kterou nezajímá nic a nikdo. Vlastně tam perfektně zapadla, jelikož lhostejnost k životu ostatních a bojovnost v ní byla zarytá natolik, že adaptovat se na zdejší prostředí nebyl vůbec žádný problém. Ačkoli měla několik možností zůstat a domů už se nevracet, vždycky ji něco přitáhlo zpět. I když je to naprosto nepochopitelné, stále k tomu místu má jistou citovou vazbu a má někde hluboko uvnitř dáno, že se od své rodiny nemůže úplně oddělit, jakkoliv si tím sama ubližuje. Kdykoliv se domů vrátí, čeká jí peklo, které ji ale svým způsobem dost posiluje. Čím tvrdší její režim je, tím jí to připadá lepší. Uvědomuje si, že to není nejlepší způsob života, ale jestliže nechce zlenivět a stále chce být lepší, tuhle disciplínu a trénink, co jí rodiče poskytují, nutně potřebuje. Na jednu stranu je úplně nenávidí za to, co z ní udělali, na druhou jim děkuje. Před nimi ovšem ukazuje pouze tu nenávist. Dost si na nich vybíjí agresivitu, protože si myslí, že si to zaslouží. Kdekdo by mohl říct, že by si to po tolika letech striktní výchovy neměla dovolit a mít k nim silný respekt, to se jim ovšem nějak nevyvedlo a ona jimi možná tak maximálně pohrdá, nic jiného k nim necítí. Není to tak, že by svůj život nenáviděla, to rozhodně ne, ale také ho nějak nemiluje. Její život je spíš přežívání a neustálá potřeba seberealizace, která nikdy není ukojená, jelikož je naučená dávat si co nejvyšší nároky. Co se její povahy týče, nejedná se o nikoho nepříjemného, pokud usoudí, že jste na její úrovni. Své přátelé a lidi, se kterými se baví, si pečlivě vybírá. Nejde daleko pro ránu ani pro nadávku, ráda vám řekne, co si o vás myslí, i když to třeba není nejhezčí. Vždy je upřímná a nesnáší lži, protože už jich má za ta léta dost a nestrpí je. Náladovost je u ní na denním pořádku, své emoce ale často dobře skrývá, jelikož ví, jak velkou slabinou jí mohou být.

other worlds

stranger2s.jpg https://lh3.googleusercontent.com/Pw0zB0hurIqLYe3Dbii8mgZ8-m5myKuUtsQ2qtwficdo5n9uKQvLA3mzvOkjh7iL3CUXJzXut2adFoTqKA=w200-h92