Wednesday, October 24, 2018

Drake Sycamore

[ drejk sykamór ]

 

Player: Larsyn

FC: Samara Weaving



Contact: creationoflars@gmail.com

Age: 18 deceased - probodnutá skrz naskrz: T.M.


Token: -



Jak už to většinou u lidí ze Sedmého kraje bývá, tak ani ona není výjimkou, co se týče manipulace se sekerou. Přiznejme si to, není žádná věda držet v ruce zbraň a někam se s ní trefit, něco jiného už je s tím umět správně bojovat, ale takové kraviny Drake vůbec neřeší. Jí stačí, že se tím dá někoho zabít a to je vše, co je pro ni důležité. Nikdy se nezaobírala tím, že by se měla naučit nějaké "profesionální" taktiky boje, protože to je ztráta času. Ovšem je potřeba umět té zbrani pořádně vládnout, ale s tím si ona umí vcelku poradit. To jí práce v lesích naučila automaticky, takže se zvládá trefovat na mířená místa a je bezmála nemožné, aby zasekla jinam, než do určeného místa. Kromě obyčejného sekání, se naučila i se sekerami vrhat. V kraji je věčná nuda, tudíž se musí něčím zabavit a zrovna vrhání patří mezi její volnočasové aktivity. Má perfektní přesnost, a proto evidentně nemine. Jenže to nikdy nezkoušela na živý terč, zda by její trefa byla taky tak přesná, to ani ona sama neví. To ale na ničem nemění, pořád by se raději své oběti dívala do očí, když bude umírat a nevadí jí si špinit ruce. Kdyby mohla, nejraději by oběti holýma rukama vyrvala srdce z hrudi, ale až takovou sílu ona bohužel nemá. Docela často se dostává do potyček, takže něco takového již zkoušela praktikovat, avšak pokus byl marný a ví, že se jí jen tak někomu nepodaří z těla vyrvat orgán. Možná tak ještě s pomocí velmi ostrého boxeru, ale prozatím se bez této krvavé slasti bude muset obejít. S dalšími zbraněmi už se neměla možnost potýkat, ale bude na ně mít stejný názor jako se sekerou, pokud to zabije, tak je to v naprostém pořádku. Rozhodně by se ani nebránila nastřelovací pistoli. Taková hračka je velmi užitečná, když se třeba setká s velmi vlezlými lidmi, a to pak stačí do toho dotyčného párkrát zatlouct hřebíky, a voilà, je z něj úžasná ozdoba na zdi. Fyzické týraní lidí je u ní až na denním pořádku, lidský život pro ni moc neznamená, do čehož se započítává i ten její. V tomhle ohledu je Drake velmi nebezpečná, protože nemá žádné hranice a zabila by vás ať to stojí, co to stojí. Není tak silná, jak by to u ní možná někdo očekával, spíše je nehorázně agresivní a to je důvod, proč dokáže přeprat i silnější jedince. V násilí si naprosto libuje a není to tak, že by si tím něco kompenzovala, dělá to prostě z čisté vášně. Nejprve to začalo tak, že tím chtěla někoho zaujmout a až později si v tom tu zálibu vypěstovala, že je v tuto chvíli nemožné s tím přestat. Mimo její agresivní epizody je vcelku dobrá v plavání. Jednoduše za to může vděčit svým bývalým kamarádům, se kterými si občas zašla do řeky jen tak zaplavat. Vylézt někam po stromě, to snad ani není potřeba moc vysvětlovat. Stromů je v okolí mnoho, strach z výšek určitě nemá, jelikož odmalička lezla po stromech, jak se jen dalo. Rozdělování ohně v zimních časech? Taky úplná prkotina. V podstatě všechno, co se týče přežívání v divočině, tak to ona zvládá na jedničku s hvězdičkou. Pohyb v přírodě samozřejmě také úplně parádní, protože se přeci jenom narodila v Sedmém kraji, tak by byla trochu ostuda, kdyby se ve svém rajónu neuměla vyznat. Manuálně je velmi zručná, kdyby přišlo na to, že by neměla u sebe žádnou zbraň, tak by si dokázala vytvořit funkční zbraň s nějakou lepší odolností vůči zničení. Lovení zvěřiny má tak nějak v krvi. Sice jí to musel někdo naučit, takže se nepředpokládá, že se s tím narodila, ale šlo jí to skoro už napoprvé. Nevadí jí zvířatům ubližovat, je přeci predátor, takže se vůbec nezajímá o to, že tím trápí zvířata, pro ni je to prostě jídlo. Avšak se ještě nikdy nestalo, že by jim nehumánně jen tak ze srandy ubližovala, většinou je rychle zabila, takže nemuseli pociťovat nějaké větší bolesti, což už lidé takové štěstí nemají, když se jí zapletou do cesty. Drake by se dala přirovnat ke švábu, dokáže přežít snad cokoliv až se člověk diví, jak to může někdo zvládnout. Ona si vždycky najde způsob, jak se dostat z problému nebo jak to aspoň oddálit, než vymyslí, jak se z toho dostat úplně. Jakýsi její um. Je pravda, že způsobem života, kterým ona žije, takovou schopnost vyžaduje, jinak by už dávno skončila s tělem bez hlavy vyvěšenou někde na náměstí.


Spousta lidí, zejména takových profíků si slabiny vůbec nechtějí připustit. Drake je toho opakem, protože si moc dobře uvědomuje, že nějaké má. Samozřejmě by to svému protivníkovi nikdy neprozradila, protože k tomu přeci není žádný důvod a taky by musela být dost hloupá. Jednoduše ví, co jí škodí a čeho se bojí – má ofidiofobii. Hady naprosto nesnáší, kdykoliv je vidí, tak totálně ztuhne a vůbec se k ničemu nemá, protože toho není v té chvíli schopná. Začne reagovat až na poslední chvíli, a pokud se setká zrovna s těmi jedovatými, tak to pro ni může být zhoubný konec. Raději se těmto plazům bude obloukem vyhýbat nebo je vůbec nevyhledávat, takže nikdo od ní nemůže očekávat, že by je snědla, i kdyby to bylo to jediné jídlo v aréně. Naštěstí je to ale k jejím chorobným strachům vše, ke všemu ostatnímu už se staví odvážněji a najde se opravdu málo věcí, které by nezvládla zpracovat. Jak již bylo zmíněno, tak je to velmi agresivní člověk a s tím se nedá bohužel nic dělat, ne že by o to snažně stála. Ona je se sebou značně spokojená a stejně tak je i tvrdohlavá, takže si nenechá do něčeho jen tak mluvit. Moc kamarádů tedy nemá, řekněme, že v současné době jich na kontě má nula, nepočítaje osoby, které jsou známostmi jen na jednu noc, ve výjimečných případech je dokáže strpět ještě na pár dní, ale to je evidentně využívá ve svůj prospěch. Mívala sice svojí partu lidí, jenže postupem času jí to začalo nudit, a tak se na ně vykašlala úplně. Byla to chyba teda z její strany, protože ona byla ta, která se nehorázně změnila, což by si nikdy nahlas nepřiznala, protože bude věčně argumentovat tím, že taková byla vždycky. Z toho všeho vyplývá, že nejspíše nevyhraje cenu za nejsympatičtějšího člověka. Totálně nesnáší lidi z vyšších vrstev, protože nemůže vystát, když je někdo strašně arogantní – paradoxně se ale zabouchla do osoby, která je všechno, co ona nesnáší. Zde asi platí to pravidlo, že se protiklady přitahují. Ta je dokonalá a není nic, co by jí neprominula. Je schopná snad skočit i z okna, kdyby to něčemu přispělo. Pravděpodobně by nespáchala sebevraždu, ale kdyby z toho vyvázla třeba jen se zlomenýma nohama, šla by do toho stoprocentně. Pro ostatní by takovou hloupost už neudělala. První, co by se rozhodla zničit, jsou právě profesionálové, což jí může být osudným. Jak víme, tak není zrovna nejlepší bojovnicí. Není to tak, že by se neuměla ohánět se zbraní, jenom nikdy nebyla tak pravidelně trénovaná jako profesionálové. Nemá ve své taktice žádný řád, sekat a bodat bude tak, jak uzná za vhodné. Hlavní pro ni je, že prolije krev, ať už to vypadá jakkoliv. Spoustu zbraní nevyzkoušela a některé snad ani nezná, takže kdyby přišla někdy na takovou věcičku jako kusarigama, určitě by s tím byla naprosto levá, ačkoli by to nakonec stejně nějak zvládla, když to bude mít ostrou čepel. Střílet taktéž neumí, vlastnit kvalitní luk je docela těžké a nikdy jí nenapadlo, že by si mohla vytvořit vlastní. Nepřišlo jí to potřebný – je zvyklá na sekery, kterých je v kraji plno, tak se tomu nelze divit. A sice se narodila a vyrůstala v kraji plné přírody, nikdy jí nepřišlo důležité porozumět rostlinám. Rozdíly v nich vidí jen takové, že jedna kytka je hezká a druhá hnusná. Většina kytek jí taky dost smrdí, takže by si je rozhodně dobrovolně nenatrhala domů do vázičky. Taková technologická cinkrlátka jsou pro ni španělskou vesnicí. Hlavně to v kraji nikde nemají a také na to nejsou finance, takže je zcela nemožné, aby například uměla ovládat s mobilem. Ano, asi by na tom něco namačkala a číst zřejmě umí, není neandrtálec, ale prostě je to pro ni tak strašně cizí a matoucí. Sestrojení evolučního vynálezu tedy nepřipadá v úvahu, takové inteligentoviny přenechá raději Třetímu kraji.


Každému postačí jen pár sekund, aby si stačil všimnout, že je Drake nenapravitelná mrcha s maniakální náturou. Jestli někdo čekal, že tomu tak bylo odjakživa, nesmírně se mýlí. Narodila se jako druhá a poslední do skromné rodiny, jež dokázala přežívat nepříznivou situaci v kraji. Byla vychována přísnou, avšak velmi milující rodinkou. Nelze tedy říci, že za její současné chování mohou rodiče. Zde ten problém nikdy nebyl. To se u ní vyvinulo v pozdějším věku, kdy si procházela náročnou adolescencí a byla v té době snadno ovlivnitelná. Bývala to velmi milá a slušná holčina, taková kostelní šedá myška, která svému okolí nikterak neškodila. Jenže pak si prošla značnou proměnou, jak ve vizáži, tak i v povaze. Doopravdy nikdo netuší, co nebo kdo to zapříčinil, ale začala být pekelně nezvladatelná. Prvně to všichni omlouvali pubertou, pak v tom prý měly roli zase ženské problémky či nedostatek spánku, protože něco drobného vinit museli, jelikož si nikdo nechtěl připustit, že se s ní děje něco obsáhlejšího a trestat ji za to taktéž nemohli, protože by to bylo tak akorát horší. Dokonce si jednou připustili, že by za tím mohl být nedostatek oxytocinu, ačkoli by byli neradi, kdyby byla jejich dcera sexuálně aktivní. Tahle poslední možnost od pravdy tak daleko nebyla, nicméně je to také špatně podložená skutečnost, ale každý si na to může udělat svůj obrázek. V té době se totiž zamilovala do jedné dívčiny, byla to až posedlost, kterou k ní chovala. Drake se nedařilo s ní prohodit řeč, protože dotyčná neměla zájem o přátelství s nikým z jejich vrstevníků. Jenže ani to ji neodradilo, a tak si našla způsob, jak k ní může být ještě blíž. Jedná se konkrétněji o Sigourney Wesmyron, která je pro ni něco jako modla. Začala se zajímat o věci, které zajímaly jí. Právě kvůli tomu se jej nakonec podařilo si ji nějak spřátelit, i když to bylo takové dost utajované přátelství. Dala by ruku do ohně za to, že to bylo oboustranné. Nikdy by si sobě nepřiznala, že by mohlo jít o manipulaci nebo využívání. Je pravda, že byly dny, kdy na sebe nechala mluvit, jako kdyby vůbec nebyly kamarádky. To jí vše prominula, protože pro ni byla vším. Je ochotná pro ni udělat první poslední, a tak jednou zabila chlapce ze školy, protože o Sigg řekl jedno křivé slovo, které nebylo nijak extrémně urážející. V tomhle je naprosto chorá, protože zabila nevinného člověka a samozřejmě se po incidentu žádné špatné svědomí neobjevilo. Neměla z toho žádný problém, vyvázla z toho s čistým štítkem a neexistuje svědek, který by věděl o jejím trestném činu. Bohužel se ale kvůli tomu dostal do vězení někdo jiný, což je s velkou pravděpodobností nějaký další nevinný chudák. Touha po Siggině pozornosti a uznání pro ni bylo to nejdůležitější, že jí to udělalo v hlavě nehorázný chaos. Ztratila při tom procesu samu sebe a už ani nevěděla, jak by se měla chovat, ani neměla zájem se začít chovat jinak. Všechno na ní je protivné a zahořklé, její způsob vyjadřování bez nadsázky nezní vůbec jako od inteligentní bytosti. Najdou se i dny, kdy se chová normálně a o její mentální inteligenci se dá ještě diskutovat, ale musí se podotknout, že je to její norma, a ta je od emocionálně stabilních lidí dosti odlišná. Na všechno, co se pohne a je jí nesympatické či se na ni jen křivě podívá, tak se to snaží zruinovat. Smrtelně zatím ne, to se stalo jen jednou, ale není pochyb, že by toho nebyla schopná znova. Jinak si své problémy řeší tak, že člověku zlomí nějakou končetinu nebo na něm realizuje nelidské pokusy. Je jednoduše úplně šílená, nezná morální hranice a dělá si takřka co chce, nestará se o životy jiných lidí. Neuvědomuje si, že to na ni může mít otřesný dopad, protože kdyby se tak stalo, pravděpodobně by to ani nepostřehla a bylo by jí jedno, že by skončila někde v kriminálu. S rodiči ještě na nějaký čas pobyla po tom, co se z ní stal naprosto jiný člověk, ale pak se velmi rychle odcizila, jakmile přišla ta fáze, kdy chtěli napravit její osobu. Nenechala se, neviděla v sobě žádný problém a názor na to má dodneška úplně stejný. Lítá z průšvihu do průšvihu a navíc do problému dostává i své rodiče. Jedině na školu se nevykašlala, ale také to není žádná pilná studentka a docela pravidelně to zatahuje. Zvláštní ale je, že se jí to daří všechno obcházet – nejspíše se na její straně drží štěstí. Takže ani se vzděláním to není nijak slavné. Jediné, co jí teď jde, je lezení do cizích postelí. To jenom kvůli tomu, aby nějak přežila, měla střechu nad hlavou a nemusela se vracet domů. Nemá ani žádné své životní cíle, prostě se nechává vést a je jí šumák, kam ji ten život dovede. Přemýšlela o tom, že by se přihlásila do Hladových her, jelikož není na pochybách, že by to nezvládla. Hlavně po tom, co vyhrála její kamarádka, tak má ještě větší touhu poukázat, že ona je taktéž podobně skvělá. Není to ovšem pravidlem, aby se do Her dostala nebo se stala vítězem. Vystačí si s málem, nikdy toho moc nepotřebovala, pokud se nezapočítá její nepotlačitelná potřeba si získat náklonnost své oblíbenkyně. Zda je to všechno vina slečny Wesmyronové, tak to ani tak zcela pravda není, ovšem na tom rozhodně nějaký podíl má. Drake Sycamore by i bez ní normální nebyla, nicméně by to nejspíš nebylo v takovém velkém měřítku jako je teď. Něco abnormálního v ní bylo zaseto odjakživa, to již mohly prozradit její velké šílené oči, ve kterých si původně každý našel roztomilou nevinnou panenku. Jenže stačilo jen stisknout spoušť a zrodila se tahle bestie.

Monday, October 22, 2018

Ragnar Forsythe

[ ragnar forsajft ]

[player] Pietro

[fc] Ryan Kwanten
 

the most valuable things are money and information, and I have both

× [species] human
× [date of birth] february 22, 2192 | ♓︎ pisces
× [loyalty] capitol
× [credits] 1 300

× [level] 2
× [age] thirty-two | 32
× [occupation] unemployed
× [gems] 6


defense [ 9 ]
  • Hnědé vlasy, trocha těch vousů, někdy bez nich a někdy i s brýlemi a samozřejmostí je vycvičená postava. Na té si zakládal. Nyní už to není úplně zrovna maniak do cvičení a posilování, ale stejně si hlídá, co jí, aby nebyl jako kulička. Bůh Adonis to sice není, ale přesto se od narození mohl těšit z toho, že tak nějak lépe vypadá. Krása je druhořadý pojem, u něj se o ní ale mluvit musí. Do modelingových soutěží se nehlásil. Jako tak na odiv to dávat zase není potřeba. Stejně bude v popředí a vidět, až ten rodinný majetek bude jednou jeho, ať už celý, nebo část. Po stránce chování prodělal hodně obratů a změn. Jako malý byl prostě „dítě na zabití“, protivný, agresivní a lakomý. Když nedostal hračku, co chtěl, v lepším případě jen řval, v horším se neváhal i poprat. Bujará mladistvá léta agresivitu a všechny jeho dětské neduhy postupně smazaly, ale se školou a učením se dostavovaly spíše deprese a výbušnost, nikoli však agresivní. Byl ve stresu. Mejdany a večírky měly také svůj podíl. Na nich byl jak utržený z řetězu, živý a energický, ale po nich dokázal i dva tři dny být naprosto potichu a nemluvit a být jak utlumený. Leckteří by ze života, který vede, byli asi po několika dnech závislí na kdečem, ale on ne, naučil se v tom fungovat a užívat si toho v míře, kterou chce nebo případně potřebuje. Každý den vstane se svým osobním mottem „Současnost není samozřejmost.“ Jednou se totiž může probudit a nic z toho, co má, nebude, nebo nebude mít cenu. Ačkoli jsou majitelé banky, přesto si ukládá stranou. Má prostě rád své jisté. Jak bylo již naznačeno, nemá žádnou vážnou známost, přítelkyni, prostě nikoho. Ne, že by mu tento stav vadil, to ne, ale mít nějakou tu dámskou společnost nejen pro potřeby kapitolských akcí by také nebylo od věci. Není mu moc příjemné, když se někde ukáže bez doprovodu, obzvláště když jej ostatní mají. Není to jen muž oplývající bohatstvím, ale je i celkem zručný, i když práce se v rodině nemusí zrovna moc provozovat, koukal na všechny ty dělníky, které rodiče platili, aby udělali tohle a tamto. Stlouci dvě prkýnka zvládne, zašroubovat šroub také. Velké stavby ale raději nechává zkušeným. Stejně tak to je s mechanikou a technikou. Nebojí se zašpinit od oleje nebo benzínu, ale velké opravy motoru, nebo převodovky, raději svěří servisu. Co si spraví sám, je sekačka. Sekat trávu se naučil jako samouk, první pokusy v raném mládí odnášel zahradník velkým vyhubováním od otce nebo matky, protože zahrada byla křivá a spoustu míst neposečených. Dovede se otáčet i v kuchyni, na pětihvězdičkový restaurant „Le Ragnar“ to není, ale snazší jídla jako špagety, bramborové kaše, karbanátky, hranolky, řízky a další dokáže. Je tak záhadou, proč je vlastně sám.
× × ×
  • [ file 001 ] Ten se uměl narodit! Nosit jedno z nejdůležitějších a nejvíce prominentních rodin je samo o sobě čest a jemu se jí dostalo už od samého počátku. Se všemi pozitivy i negativy, které to nese. Jméno sice dává vědět, že je členem rodinného klanu, ale doposud byl takovým tím vzadu, který jen pozoroval, jak se ostatní členové rodiny spolu dohadují a řeší kdejaké problémy. I přes spousty bratrů a sester před i po něm, se do centra dění moc nehrnul a zaujal podobný přístup jako bratr Colton, jen ne tak moc, ale postupně. Dětství jako on by chtělo snad každé dítě, a které ne, tak lže. Stačilo se jen zasnít o nějaké hračce a hned se změnila v realitu. Nic nebylo odpíráno, nebyly žádné limity. A Ragnar si toho vážil. Mohl dělat děsný věci a být černou ovcí rodu, ale kolem osmnácti si uvědomil, že tahle cesty by jej mohla připravit i o případnou část dědictví nebo rovnou úplného zatracení. Už ve školních letech vzhledem k tomu, že klan vlastní největší (a jedinou) banku v zemi, byl veden k lásce k číslům a těm pěkným šustivým papírům, kterým se říkalo peníze. Nyní je všechno elektronické, ale principy jsou pořád stejné. Ve škole se stal na číselné a ekonomické obory přímo expertem. I jeho se ale během studií týkaly Sklizně. Na rozdíl od několika sestřenic jeho jmenovka vytažena nebyla a šest let, kterých se ho to týkalo, přežil. Ne že se nesnažil do Her přihlásit. Zkusil to a nejednou, ale vždy se našel někdo rychlejší, komu ta ruka vyletěla rychleji nahoru. Podařilo se mu tedy dokončit studia, a pak to začalo. Jelikož studia měl hotová a v kapse, přestal být vázán povinnostmi a začal si naplno užívat života. A nedržel se při zdi. Vždy, když si pořídil nějaké auto, do týdne jej prostě buď prodal a nebo nechal někde stát, protože ho jednoduše už nebavilo. Klíčky si od něj nechal a první z lidí, kdo ho na ten vůz upozornil, ty klíčky dostal. Stejně proměnlivé jako vozy byly i drahé polovičky opačného pohlaví. Která vydržela v jeho přízni dva týdny, mohla si gratulovat. Ale děvčata si zoufat nemusela, za ten týden do nich nacpal a dal jim tolik peněz, že měly pár měsíců z čeho žít. Roky plynuly a jeho život, čím dál více proměňovaný v bohémský, ho pomalu a jistě přestával bavit. Něco tomu chybělo. Pitky do pozdních ranních hodin, nestoudné útraty po podnicích různých kvalit mu už nedodávaly to potěšení, co dřív. Samozřejmě, nejen pitím se dalo slušně bavit, ale jakékoli jiné povzbuzení mu přišlo odporné a stranil se toho. Něco jiného je vyspat se z opice a něco jiného být několik dní mimo z jednoho šňupnutí. Na dveře mu klepe třicítka a on sám se chce trochu usadit. Jen najít tu pravou. Za ty roky plných párty a bujarých oslav žádnou, která se mu líbila, zatím ale nenašel. Rozhodl se hledat. Začal dobře, ví dobře, co by měla splňovat a jak vypadat.

Sunday, October 21, 2018

Mariko Amari

[ mariko amári ]

[player] Quinn

[fc] Kiko Mizuhara
 

my v is for vendetta

× [species] human
× [date of birth] july 5, 2206 | ♋︎ cancer
× [loyalty] neutral
× [credits] 0

× [level] 3
× [age] eighteen | 18
× [occupation] student
× [gems] 0




vitality [ 0 ] × defense [ 16 ]
  • Mariko byl poskytnut ten nejlepší trénink již od raného dětství. Není tedy divu, že neexistuje moc věcí, které by nezvládala. Ze všeho nejdřív začínala s atletikou a gymnastikou, aby se své tělo naučila pořádně ovládat. Od přírody jí bylo naděleno ohebné tělo, takže s těmito disciplínami neměla nikdy větší problémy. Vybudovala si tím určitou sílu a obratnost. Zkrátka měla výborný základ, se kterým se dalo dál pracovat. Její trénink nikdy nebyl procházkou růžovým sadem. Už v téhle fázi po ní byly vyžadovány nadprůměrné výkony. Vždy musela být schopna zvládnout vše úplně bravurně a kolikrát ještě lépe. Chyby v jejím životě neexistovaly. Lépe řečeno, existovaly, ale postupem času musely vymizet. Ze začátku se snažila hlavně kvůli svým rodičům, ale jakmile se jí do hlavy dostala ta chtíč po uznání a sama chtěla být nejlepší, začala na všem pracovat ještě dvakrát více. Potřebovala to, aby měla klid na mysli. Svým způsobem tréninkem utíkala od reality, což bylo přesně, co její rodiče chtěli. Bylo to rozptýlení a velmi dobré. Když byla ve školním věku, otec ji začal vyučovat různá bojová umění, nejvíce se jí ale zalíbilo judo, kvůli tomu, jak moc je kontaktní. Dnes už ho zvládá na velmi vysoké úrovni a nebála by se vyzvat k souboji i někoho mnohem staršího a zkušenějšího. Tahle část tréninku ji bavila mnohem více než pouhá atletika a gymnastika. Mohla při ní totiž vybít svou agresivitu, což jí neskutečně psychicky pomohlo. Celkově si dokáže vždy nějakým chytrým způsobem odpomoci od hněvu, aby v afektu nejednala iracionálně. Je to velice dobrá schopnost, protože ji drží dál od dělání rozhodnutí, která by pro ni nebyla výhodná. Co se týče soubojů tělo na tělo, dost ji také ovlivnily pouliční zápasy, které se teprve v posledních pár letech staly její každodenní zábavou. Ví, jak bojují trénovaní lidé i naprostí začátečníci, což jí také dává velkou výhodu. Umí zaútočit podle toho, proti komu stojí a nedělá jí problém svojí mrštností a rychlostí přeprat třeba i dospělého chlapa. Má na něj totiž nejen silově, ale navíc ho dokáže přechytračit a to je něco, co je v jejím boji velice patrné. Každý pohyb dělá s rozmyslem, vždycky je o krok napřed a je velice těžké ji zaskočit. Samozřejmě se to stává, ale musíte být alespoň na stejné úrovní jako ona, aby se vám to podařilo. Jak už bylo řečeno, síla jí rozhodně nechybí, i když na to nevypadá. V jejím roztomilém a křehkém vzhledu se také skrývá spousta výhod, nikdo by do ní totiž neřekl, že dokáže bez problému zabít. Ano, nedělá jí problém ani krev ani zabíjení, minimálně to první je pro ni naprosto normální věcí. Kdyby musela zabít, udělá to, problém s tím nemá a nikdy mít nebude, protože sebe staví na první místo. Důležité je pro ni její vlastní přežití a co se stane s ostatními, to už jí je vcelku jedno, hlavní je, že vyvázne živá ona. Kdyby to bylo na ní, možná by na to takhle nenahlížela, ale jelikož jí to bylo do hlavy vtloukáno odmala, je to něco, co má zkrátka zafixované. Nebyl by to pravý trénink, kdyby se později nedostala i ke zbraním. Její repertoár obsahuje vše, od střelných zbraní po sečné a bodné. V ruce držela snad vše, co si dokážete představit. Její nejoblíbenější ovšem zůstává mačeta, se kterou se jí pracuje a zachází nejlépe. Zaměřila svou pozornost tedy především na ni a určitě by po ní sáhla, kdyby se měla bránit. To, co s ní předvádí, je někdy až neuvěřitelné. Když se skloubí její pohybové nadání a to, co zvládne se zbraní, vznikne něco, co je na pohled neskutečně estetické a v praxi velice účinné. Často také sahá po válečném kladivu, to používá, když se chce pobavit. Je to taková její relaxační zbraň, to ale neznamená, že s ní není stejně smrtelná jako s mačetou, ne-li i více. Kdyby byla potřeba, zvládla by si zbraň udělat v podstatě z čehokoliv. Hrubé síly má dostatek na to, aby vás zvládla dostat ze hry i třeba za pomoci obyčejné cihly. Trénuje každý den, ať už doma profesionálně, nebo sama pouze pro zábavu. Snaží se každý den pracovat více a více na své fyzičce, protože ví, že ta je pro ni naprosto klíčová a bez ní by nemohla dělat všechny ty ostatní super věci, které tak neskonale miluje. Svůj denní program začíná již brzy ráno a snaží se ho dost obměňovat, aby nedělala a netrénovala stále to samé. Co ovšem považuje za svou největší přednost, je její vytrvalost. Svou neodbytností se mnoha svým protivníkům zdá otravná a čím otrávenější jsou, tím lehčí je pro ni dostat je k zemi. Ať už jí ublížíte jakkoliv, nikdy od ní neuslyšíte žádné nářky. Ze svých chyb se poučí a vrátí se, silnější než před tím, aby vám vše dala pořádně sežrat. Jestli existuje něco, co miluje, je to pomsta. Mstí se opravdu ráda, jelikož si tím dokazuje, jak dobrá je. Čas od času si zkrátka musí dokázat, že patří mezi nejlepší. Vězte, že i kdyby byla zmlácená téměř do bezvědomí a vy jste byli v těžké přesile, nikdy by vám neřekla, že boj vzdává. Sice má vysoký pud sebezáchovy, ale její hrdost ho stále přerůstá a rozhodně by radši zemřela, než aby přiznala porážku. 
  • Je sice fajn, že toho tolik umí, na své slabiny už ale tolik nemyslí, takže si často ani není vědoma, že nějaké má. Pak je to pro ni docela šok, když je uprostřed nějaké nepříjemné situace a najednou si vzpomene, že něco neumí. Vyloženě jí vadí, že by měla nějaké slabiny mít, takže je dost vypuzuje z mysli. Proč se tím zaobírat, když to není důležité, že? Důležitý pro ni byl a je pouze trénink, nic jiného. Běh nikdy nebyl její silnou stránkou, neběhá příliš rychle a ani s dechem jí to často nevyjde. Prostě si to neumí rozložit a její maratony a sprinty nekončívají příliš úžasně. Plavání je další schopností, kterou nikdy moc neřešila. K čemu by jí taky v Prvním kraji byla? Možná má z vody i tak trochu strach, hlavně z té hluboké. Ten pocit nejistoty, jenž přichází s tím, že neví, co se pod ní nachází, by ji nejspíše dokázal dost pocuchat s psychikou a možná by se jí to stalo i osudným. Dále má obrovský strach z výšek, dělá se jí z toho zle a motá se jí hlava. Lezení tedy také není její nejoblíbenější činností a snaží se mu obloukem vyhýbat. Co se týče znalostí, přiznejme si to, nepatří mezi nejchytřejší. Nechává za sebe mluvit své činy, ne svou inteligenci. Určitě radši něco vyřeší pěstmi, než aby se to snažila nějak racionálně řešit slovy. Rozhodně by vám nebyla schopná vyjmenovat nějaké rostlinky a už vůbec by vám neřekla, které ji zabijí a které sníst může. Však o co jde, kdyby neměla jídlo, nebude přeci žrát nějaký kořínky, ne? To je silně pod její úroveň. To je dalších z jejích problémů, má trošku nosánek nahoru a je zvyklá na poměrně luxusní život. Jakkoliv měla přísnou výchovu, vždy se jí dostávalo všeho, na co si vzpomněla a kdyby tomu tak najednou být nemělo, asi by to moc nezvládala. Rovněž je zvyklá, že jde vše podle ní a ráda přebírá vůdčí role. Jakmile má být součástí skupiny, které není lídrem, už jí to začíná vadit a dokáže být pěkně protivná. Lidi, se kterými se baví, si vybírá pečlivě a pokud se jí nezamlouváte, vůbec se s vámi nebude zaobírat. Zároveň má ale obrovskou potřebu socializovat se, což není ideální kombinace. Pokud by s někým dlouho nekomunikovala a měla by být sama, nejspíše by se zbláznila, nehledě na to, že by ji to přeneslo zpět do jejího dětství, na které ona vzpomíná velmi nerada. Celkově není psychicky úplně v pořádku a kdekdo by ji mohl označit za blázna. K lidskému životu necítí absolutně žádný respekt, to může být jak výhoda, tak i obrovská nevýhoda. Bez problémů by vyměnila svůj život za život ostatních a ještě by těmto lidem zamávala, zatímco by je předávala do rukou protivníka. Je tedy vcelku jasné, že jí chybí jakékoliv týmové smýšlení. “Jeden za všechny, všichni za jednoho” u ní naprosto neplatí a nejspíše by se vám vysmála, kdybyste jí něco takhle trapného řekli. Dokáže dobře přemýšlet za pochodu, ale když má vytvořit nějaký dlouhodobý plán, tak jí to nejde. Vůbec nemyslí na detaily a její plány často nevyjdou tak, jak by si to představovala, což ji akorát tak naštve. Mariko je velmi agresivní a pokud dlouho nemá nic, na čem by se mohla vyřádit, skončí to pro vás nejspíš špatně, pokud jste v její blízkosti. Je posedlá perfektností a musí mít vždycky všechno nejdokonalejší. To se týče i jejího vzhledu. Cítí se nesvá, když nevypadá naprosto úžasně, proto od ní nečekejte, že by se obrátila k nějakému maskování či schovávání se v křovinách. To s ní prostě nejde dohromady. Navíc by třeba takové maskování určitě ani nezvládla. Výtvarný talent jí chybí a nehodlá s tím nic dělat, protože ho nepotřebuje. Je zvyklá na život ve městě, v přírodě byla jen párkrát v životě a moc se jí to nelíbilo. Takové rozdělání ohně, sehnání potravy, líčení pastí, to jsou schopnosti, které nikdy nezískala a pravděpodobně si o nich myslí, že jsou naprosto podřadné. Mezi její nevýhody patří také brutální upřímnost. Chybí jí jakákoliv empatie, sdělí vám tedy svůj názor, i když o to nestojíte a je jí úplně volné, jestli vám to třeba nějak neublíží. Zákony jsou takové, jaké si ona určí, takže rozhodně není nějaká svatá. Popravdě nejspíš panemské zákony ani nezná, takže by nevěděla, kdyby je porušovala.

  • [ file 001 ] O rodině Amari toho nikdo moc neví. Na ulicích se o nich šeptá, že jsou zapleteni do všelijakých ilegálních aktivit, takováto obvinění ovšem oni sami zuby nehty popírají. Mariko příliš neví, jaká je pravda, ale dle jejích zkušeností si je skoro jistá, že tyhle pomluvy jsou pravdivé a její rodina je jen banda lhářů a podvodníků. Kvůli způsobu výchovy svou rodinu malá Mari nikdy nemusela a stejný přístup k ní má i dnes. Sebrali jí dětství a vyměnili ho za tvrdý režim doplňovaný ještě tvrdším tréninkem. Na rozdíl od ostatních měl její trénink ovšem úplně jiný účel než nějaké pitomé Hladové hry. Tahle reality show byla její rodině těžce ukradená. Musela být perfektně trénovaná, aby se případně jednoho dne dokázala bez sebemenších problémů ubránit, kdyby po jejich rodině někdo šel. Byla to taková pojistka jejich rodičů. V případě, že by je někdo dostal, měla místo nich být nasazená Mari. O tom ale ona vůbec nevěděla a nikdy se to také nedozvěděla, tyto plány jí tedy jsou dodnes neznámé. Je to před ní udržováno jako tajemství. Vždycky byla velmi společenská a zvídavá a to jejím rodičům zrovna dvakrát nevyhovovalo. Co kdyby jednou něco někomu řekla a oni se potom dostali do problémů? Tenhle scénář byl nepřijatelný, proto život své dcerky přebrali do své kontroly. Její pozornost a zvídavost upoutali tréninkem a do hlavy jí vtloukali, že je to jediná důležitá věc na světě. V myšlenkách se Mariko vždy zdálo, že na tom něco nehraje, ale nikdy nějak zvlášť neodporovala, protože jí trénink nevadil. Vypěstovala si jakousi závislost na uznání, které se jí po zvládnutí něčeho složitého dostalo. Její obrovskou výhodou byla tvrdohlavost, jež ji vždy nutila trénovat více tvrdě než předešlý den a neohlížet se za neúspěchy. Není to tak, že by si svých chyb nebyla vědoma, ale nehodlá se s nimi smířit, takže na nich pracuje, dokud nevymizí. Ani škola ji nemohla jakkoliv rozptýlit, jelikož jí rodiče zvládli zajistit domácí vyučování. Kolikrát se stalo, že několik týdnů byla pouze v domě a měla úplně zakázáno jakkoliv se stýkat s okolím. To bylo pro někoho jako ona naprosté psychické mučení, ale musela to vydržet. Co jiného jí také zbývalo, že? Jakkoliv špatně se cítila, vždycky se z toho dokázala sama vyhrabat. Svoji rodinu často viděla jako smečku lvů. Nikoho nepustili k sobě, nikoho nepustili ven a trvali na tom, že každý člen musí být co nejsilnější, jinak se k němu chovali naprosto příšerně. Sama se ráda přirovnávala k lvovi, jelikož se jí líbila síla a hrdost tohoto zvířete. Takhle nějak vypadalo celé její dětství a stálo to dost za nic. Je jasné, že za těchto podmínek z ní nemohl vyrůst nikdo normální. Je trošku mimo realitu, má posunutou hranici psychické i fyzické bolesti a ostatní lidi většinou nevnímá jako někoho jí rovného. Jakmile se dostala do puberty, začala se dosti bouřit. Už ji nebavily neustále lži a vysoké nároky jejích rodičů, tak začala utíkat. Díky jejím tréninku to nebylo nic těžkého, její rodiče si tím dost ztížili práci, jelikož díky němu byla o dost silnější, rychlejší a chytřejší a nedělalo jí problém je přelstít a dostat se ven. Komunikace s ostatními pro ni byla klíčová a rychle si zvládla najít přátelé, těžko říct, jestli na nejlepších místech. Protože celý život byla vychovávána v dosti násilném duchu, našla zálibu v pouličním zápasení. Odsuď právě většina jejích kámošů pochází, naprostá spodina společnosti, kterou nezajímá nic a nikdo. Vlastně tam perfektně zapadla, jelikož lhostejnost k životu ostatních a bojovnost v ní byla zarytá natolik, že adaptovat se na zdejší prostředí nebyl vůbec žádný problém. Ačkoli měla několik možností zůstat a domů už se nevracet, vždycky ji něco přitáhlo zpět. I když je to naprosto nepochopitelné, stále k tomu místu má jistou citovou vazbu a má někde hluboko uvnitř dáno, že se od své rodiny nemůže úplně oddělit, jakkoliv si tím sama ubližuje. Kdykoliv se domů vrátí, čeká jí peklo, které ji ale svým způsobem dost posiluje. Čím tvrdší její režim je, tím jí to připadá lepší. Uvědomuje si, že to není nejlepší způsob života, ale jestliže nechce zlenivět a stále chce být lepší, tuhle disciplínu a trénink, co jí rodiče poskytují, nutně potřebuje. Na jednu stranu je úplně nenávidí za to, co z ní udělali, na druhou jim děkuje. Před nimi ovšem ukazuje pouze tu nenávist. Dost si na nich vybíjí agresivitu, protože si myslí, že si to zaslouží. Kdekdo by mohl říct, že by si to po tolika letech striktní výchovy neměla dovolit a mít k nim silný respekt, to se jim ovšem nějak nevyvedlo a ona jimi možná tak maximálně pohrdá, nic jiného k nim necítí. Není to tak, že by svůj život nenáviděla, to rozhodně ne, ale také ho nějak nemiluje. Její život je spíš přežívání a neustálá potřeba seberealizace, která nikdy není ukojená, jelikož je naučená dávat si co nejvyšší nároky. Co se její povahy týče, nejedná se o nikoho nepříjemného, pokud usoudí, že jste na její úrovni. Své přátelé a lidi, se kterými se baví, si pečlivě vybírá. Nejde daleko pro ránu ani pro nadávku, ráda vám řekne, co si o vás myslí, i když to třeba není nejhezčí. Vždy je upřímná a nesnáší lži, protože už jich má za ta léta dost a nestrpí je. Náladovost je u ní na denním pořádku, své emoce ale často dobře skrývá, jelikož ví, jak velkou slabinou jí mohou být.

Monday, October 15, 2018

Raeli Coppola

[ raejli kopola ]

[player] Renaiti

[fc] Ellie Goulding
 

reality is for people who can't face drugs

× [species] human
× [date of birth] february 4 | ♒︎ aquarius
× [loyalty] neutral
× [credits] 0

× [level] 1
× [age] seventeen 17 永久
× [occupation] student
× [gems] 0




vitality [ 0 ] × defense [ 2 ]
  • Ačkoli nebyla nějakou premiantkou ve svojí třídě, tak přeci jen je něco, čemu přirozeně rozumí. Psychotropní rostliny dokáže rozeznat jako žádné jiné, vyzná se mezi nimi a dokonce by vám i z patra byla schopná říct nějaké základní vlastnosti. To samé platí i u chemie. Pokud se to týká způsobu jak vyrábět drogy, je to něco, v čem je vážně dobrá. Když tyhle věci spojíte dohromady, dostanete ty nejhlavnější přednosti Raeli. Na tohle má chytrou hlavinku a ví, že ji to v tomhle světě uživí. Navíc je tam ten bonus, že to zčásti může vyrábět i pro sebe. Možná by tedy zvládla vyrobit i nějakou nebezpečnou chemikálii, která by někomu mohla docela zavařit, ale musela by k tomu mít nějakou motivaci. Ačkoli se o svůj zevnějšek snaží pečovat, aby na ní nebylo hned na první pohled poznat, že je na tom úplně špatně, tak je zvyklá na to žít v horších podmínkách. Vlastně ani nikdy nežila v žádném luxusu, takže nic jiného nezná a bere to tak jak to je. Lidské tělo nějaký čas bez jídla vydrží a ona určitě není výjimkou. Nemá nějak zapotřebí ostatním dokazovat, že je silná, radši je nechává při tom, aby si mysleli, že je slabá a moc se o ni nezajímali. Nemusí být nutně středem pozornosti, občas to šedé myšky mají jednodušší, když jsou nenápadné. V tomto ohledu občas zvládá být i dobrá herečka. Když se přeci jen náhodou najde někdo, kdo by slabé květince chtěl pomoci v nouzi a zachránit ji před zlým drakem, neodmítne. Pokud se s ní někdo začne bavit, odpovídá a dá se poznat, že není až tak zkažená a ve své podstatě je i docela milá. Jen není ten typ, že by se někomu vnucovala, aby s ním udržela konverzaci. Tím, jak se často uchyluje i k nitrožilnímu užívání drog, tak má vyvinutý vysoký práh bolesti. Pokud by se někdo neprořezal až přímo ke kosti, ve vší pravděpodobnosti ji to bolet nebude. Ruce i nohy má celkem dost rozpíchané, takže těch míst, kde by ji něco působilo tak velkou bolest je docela málo. Celkově jí nevadí pohled na krev nebo třeba jehly. Tohle zvládá s přehledem. Dokonce si i dost potrpí na hygieně a sterilizaci, což by někoho mohlo třeba překvapit. Ošetření ran proto zvládá a nedělá jí problém ani šití. Možná se jí při tom trochu budou klepat ruce, ale když je potřeba, zašije to. Všechny tyhle schopnosti jak přežít ji naučila ulice. Ví, jak se skrývat ve stínech a tiše se pohybovat, aby o její přítomnosti nebylo vědět. V případě nutnosti by nejspíše zvládla i někam vylézt nebo skákat přes nějaké věci, ale určitě to není něco, co by dělala dobrovolně třeba pro zábavu. Tohle kdysi využila, když se potřebovala schovat před mírotvorci a určitě je to něco, co se nezapomíná. Je člověk, který k životu nepotřebuje někoho dalšího – ona si to tak myslí – a dokáže se o sebe postarat sama. Ale zároveň pokud se najde někdo, kdo jí přijde k něčemu dobrý, dokáže toho využít ve svůj prospěch, protože to by byla jinak hloupá. Jelikož ulice bývají často nebezpečné a obzvlášť ty v Šestém kraji, tak se naučila zacházet s kapesním nožem. Když by ale asi přišlo na věc, dokázala by použít i nějakou tyč, která by ležela poblíž nebo třeba kámen. Ubránit by se proto zvládla, protože zná i pár základních chvatů ze sebeobrany, jak útočníka zneškodnit nebo mu alespoň znemožnit na chvíli pohyb, aby mohla utéct. Samozřejmě všechno dost záleží na jejím psychickém rozpoložení, jestli by v dané situaci měla chuť přežít, nebo ne.
  • Její největší slabinou je právě její psychický stav. Je to s ní jako na horské dráze. Snaží se sice tvářit a působit vyrovnaně, ale během pár minut se dokáže sesypat na milión malých kousíčků nebo naopak napadnout kohokoli, kdo je poblíž. Má neskutečné výkyvy nálad i myšlení. Dost často se jí i stává, že vůbec nevidí realitu takovou, jaká skutečně je, ale spíše si ji přetvoří v hlavě takovou, jakou by ji chtěla mít. Dokáže proto někoho obvinit nebo třeba i nenávidět za něco, co vůbec neudělal, ale ona si vsugerovala, že ano. Dost se na tom podílejí právě drogy, které jí to v hlavě všechno docela pomotaly. Občas kvůli nim je až přespříliš přecitlivělá nebo naopak má kuráž na něco, co by ji klidně mohlo i zabít, ale v tu chvíli jí to nějak nedochází a myslí, jak jednoduché to přeci je. V tomto ohledu je taková dosti nevyzpytatelná a snad ani kvalifikovaný psycholog by nedokázal napravit ten bordel, co má v hlavě. Její závislost na drogách je také docela překážkou. Nedokázala by fungovat, pokud by více jak pět dní neměla přístup alespoň k marihuaně, ale nejspíše ani to by jí nevystačilo na dlouho. Jednou to zkusila, to v sobě našla zrovna pevnou vůli, že přestane a vícekrát už svoje limity testovat nechce. Jelikož v tu chvíli se cítila úplně příšerně. Třásla se, chvíli jí byla zima, potom horko a celkově jí bylo pěkně mizerně. Občas se u ní také objevují takové ty flashbackové stavy, kdy se cítí, jako by zrovna požila drogu, ale test by potvrdil, že je čistá. Přijde to zničehonic a netrvá to většinou nijak dlouho, ale už to dost naruší její chování v dané situaci. Samozřejmě jako většina lidí v tomhle kraji, nikdy neměla tu možnost se naučit plavat. Sice občas třeba dělá, že plave na posteli, když je mimo, ale to není totéž. Těžko říct, jak dlouho by se zvládla udržet nad hladinou, kdyby na to přišlo. Protože už jenom jeden velký otazník je to, jestli má skutečně zdravý pud sebezáchovy, když se tolik ničí. Těžko říct. Má takové stavy, kdy všechno předčasně vzdává a pokud poblíž není někdo, kdo by jí dodal kuráž, dost možná by si byla schopná i ublížit. Jenže na druhou stranu je obrovský srab na to, aby si třeba podřezala žíly. Zabít se předávkováním by jí nedělalo problém, ale sama na sebe vztáhnout ruku nedokáže. Mimo tohle všechno samozřejmě v ruce nikdy nedržela žádnou profesionální zbraň. Je tedy více než pravděpodobné, že by nevěděla, jak s určitými věcmi zacházet a nejspíše by to používala podle sebe, což by nemuselo být příliš efektní. Není to vychovaný zabiják, takže by od ní nemohl nikdo očekávat žádné zázraky. 

  • [ file 001 ] Její rodina nikdy nebyla nic moc a nezměnilo se to ani po jejím narození. Každý normální člověk by měl být přeci rád za narození dítěte. No, už jen to potvrzuje, že její rodiče nikdy nebyli normální. Byli to přímo ukázkoví obyvatelé tohoto kraje. Její matka si nedokázala drogy odpustit ani v těhotenství a v malém množství je užívala i přesto, že čekala malou Raeli. Měla štěstí, že to nezapříčinilo nic více, než že se narodila pouze s podváhou, která se s ní naneštěstí táhne od té doby už pořád. Ty drogy nejspíše něco narušily ve vývoji, že nezvládne pozřít tolik jídla, aby přibírala. Může se ládovat čokoládou od rána do večera – kdyby na ni samozřejmě měla peníze – a stejně se jí na těle neobjeví ani náznak tuku. Nějaká chytrá hlava v bílém plášti jí řekla, že je to problém se štítnou žlázou, ale co ona s tím nadělá. Nemá jen tak na to rozhazovat peníze za nějaké prášky a rozhodně po nikom nechce, aby jí je kupoval, na to má svoji vlastní hrdost. Nepotřebuje nějakou charitu. No, ale zpět k tomu, co se dělo po jejím narození. Otec většinu času trávil mezi feťáckými kámoši, takže se jí spíše vůbec nevěnoval. A matka. Pokud za dítě chtěla dostávat peníze, musela se o ni starat, aby případná kontrola viděla, že je o Rae dobře postaráno. V dnešní době to Raeli bere tak, že jí matka může být vlastně vděčná za její vlastní život, protože ji přinutila užívat drogy jenom minimálně a nescházet se tolik s pochybnými lidmi. Matka to ale asi vidí trochu jinak. Jistě, jako malé jí otec trochu scházel, protože z toho neměla rozum a nevěděla, co to s ním vlastně je. Když přišel do toho jejich malinkatého páchnoucího bytu, tak se vždycky choval divně. Ty vzpomínky na to, že se nejednou pokusil matce ublížit, když mu odmítla dát peníze, tak to jí z hlavy jen tak někdo už nevymaže. Možná i kvůli tomu je taková docela přecitlivělá a nesnáší, pokud na ni někdo zvyšuje hlas, to se jí snad pokaždé objeví v očích slzy. Když už byla větší a chodila do školy, tak se jí matka přestávala zase trochu věnovat a bylo to všechno spíše na ní samotné. Po nějakém čase, co otec nepřišel dlouho domů, tak jim přišlo oznámení o tom, že zemřel. Do této doby netuší, jak vlastně a dost možná ani její matka to neví, jestli ano, tak jí to nechce říct. Ale ona nemá potřebu to nějak zjišťovat, toho člověka stejně ani nepovažovala za někoho blízkého, natož aby ho ještě nazývala tátou. Lidi umírají, a tak to prostě bere. Jenže netrvalo to dlouho a do jejího života se připletl někdo, koho měla už nazývat otcem. Matka si našla nového partnera a dočista se proměnila. Té změny by si snad nevšiml jenom hlupák. Raeli z toho pochopitelně nebyla moc nadšená, protože to pro ni byla nevídaná změna a ona už byla zvyklá na to, jak to měli před tím. Získala tím i nevlastní sestru, Sesilii, což jí na dobrém pocitu také dvakrát moc nepřidalo. Dost se od celé svojí nové rodiny distancovala. Dokonce ani nepřijala jeho příjmení, protože s tím svým původním je spokojená. V tomto ohledu je a vždycky bude rebelka, nikdy nebude dělat to, co jí někdo poručí, chce dělat, co se jí zrovna zachce. Nelíbilo se jí, jak ten chlap její matku změnil a ona se najednou chtěla starat. Nikdy před tím taková nebyla a Raeli to vyhovovalo. Chtěla to všechno zpátky, a tak většinu času trávila mimo domov. Potulovala se po ulicích a chytila se partičky, která nebyla zrovna dobrá. Jí v tu chvíli přišla, ale mnohem lepší než její zatracená rodina. Stačilo jen pár týdnů, aby kvůli nim spadla do drog. Nebylo to obtížné, protože pro její tělo to bylo skoro jako něco známého a příjemného. Ten pocit je pro ni vždycky k nezaplacení. Jak už to tak ale bývá, ani tahle sranda není zrovna levná a brzy jí došly peníze na to si něco obstarat, tak zase zaklepala na dveře svojí “báječné rodinky”. Dokud jí dotují a ona si tak může kupovat materiál, tak je s nimi za dobře a dělá, jak strašně moc je má ráda. Našla si ale i další způsob, jak si vydělat. Má tu výhodu, že chemii rozumí a ví, jak se dá vyrobit kvalitní materiál. Občas proto pomáhá profíkům v tomto oboru a přivydělává si tak, nebo za to dostane trochu materiálu, obě varianty jsou pro ni dobré. Matka to na ní nejspíše vidí, když ona sama drogy brala, tak to chování pravděpodobně poznává, ale neodrazuje ji od toho, stejně by to nemělo smysl. Jediný, kdo se o ni dost stará je Sesilie. Před ní se jí to nepodařilo ututlat, protože ji nejednou našla v pokoji úplně sjetou. Nechápe, že se o ni tolik stará a snaží se jí pomoci, ani nejsou vlastní sestry. Na jednu stranu je za ni ale Raeli občas docela ráda, hlavně když má takový ten stav, že se potřebuje někomu vypovídat a cítí se, že na ni všechno padá, tak tahle osoba tam pro ni zatím vždycky byla, aby si ji vyposlechla. Nikdy by však nepřiznala, že ji má ráda, protože lidi umírají a s tím, jak ona si huntuje tělo, to dost možná nebude dlouho trvat a bude pod drnem také. Nechce, aby potom kvůli ní někdo truchlil, protože je bezvýznamná a nikomu by nemělo vadit, když umře.

Friday, October 12, 2018

Fright Nights


Do Kapitolu konečně dorazila ta správná podzimní nálada, a proto se v centru zábavy chystá událost pro všechny milovníky hororů. Nekoná se žádná běžná Halloweenská zábava v kostýmech, namísto toho se můžete těšit na dvě noci děsu. Jakmile vstoupíte do pekelného území, není cesty úniku. Záleží jen na vás, zda jste odvážní si lístek koupit a vydržet až do konce. Nedoporučujeme jedincům se slabým srdcem a ženám v těhotenství.
  • Cena: 400 kreditů | mírotvorci pracovně [honorář: 1 000 kreditů/1 den]
  • Koná se: 2.11. - 17:00 | 3.11. - 13:00, večírek od 19:00
  • Místo: zábavní středisko
  • Zváni jsou: všichni s přístupem do Kapitolu, plus one z kraje [příplatek 600 kreditů]
  • Dress code: žádný (zabalte si do kufru vaše potřebné věci)
  • CO BUDE NA AKCI
    • Ubytování ve strašidelném hotelu
    • Hrůzná atmosféra
    • Stánky s občerstvením
    • Úkoly na "přežití"
    • Historie Hladových her
    • Hra v týmech - transformace do nadpřirozených bytostí

other worlds

stranger2s.jpg https://lh3.googleusercontent.com/Pw0zB0hurIqLYe3Dbii8mgZ8-m5myKuUtsQ2qtwficdo5n9uKQvLA3mzvOkjh7iL3CUXJzXut2adFoTqKA=w200-h92