Monday, October 15, 2018

Raeli Coppola

[ raejli kopola ]

[player] Renaiti

[fc] Ellie Goulding
 

reality is for people who can't face drugs

× [species] human
× [date of birth] february 4 | ♒︎ aquarius
× [loyalty] neutral
× [credits] 0

× [level] 1
× [age] seventeen 17 永久
× [occupation] student
× [gems] 0




vitality [ 0 ] × defense [ 2 ]
  • Ačkoli nebyla nějakou premiantkou ve svojí třídě, tak přeci jen je něco, čemu přirozeně rozumí. Psychotropní rostliny dokáže rozeznat jako žádné jiné, vyzná se mezi nimi a dokonce by vám i z patra byla schopná říct nějaké základní vlastnosti. To samé platí i u chemie. Pokud se to týká způsobu jak vyrábět drogy, je to něco, v čem je vážně dobrá. Když tyhle věci spojíte dohromady, dostanete ty nejhlavnější přednosti Raeli. Na tohle má chytrou hlavinku a ví, že ji to v tomhle světě uživí. Navíc je tam ten bonus, že to zčásti může vyrábět i pro sebe. Možná by tedy zvládla vyrobit i nějakou nebezpečnou chemikálii, která by někomu mohla docela zavařit, ale musela by k tomu mít nějakou motivaci. Ačkoli se o svůj zevnějšek snaží pečovat, aby na ní nebylo hned na první pohled poznat, že je na tom úplně špatně, tak je zvyklá na to žít v horších podmínkách. Vlastně ani nikdy nežila v žádném luxusu, takže nic jiného nezná a bere to tak jak to je. Lidské tělo nějaký čas bez jídla vydrží a ona určitě není výjimkou. Nemá nějak zapotřebí ostatním dokazovat, že je silná, radši je nechává při tom, aby si mysleli, že je slabá a moc se o ni nezajímali. Nemusí být nutně středem pozornosti, občas to šedé myšky mají jednodušší, když jsou nenápadné. V tomto ohledu občas zvládá být i dobrá herečka. Když se přeci jen náhodou najde někdo, kdo by slabé květince chtěl pomoci v nouzi a zachránit ji před zlým drakem, neodmítne. Pokud se s ní někdo začne bavit, odpovídá a dá se poznat, že není až tak zkažená a ve své podstatě je i docela milá. Jen není ten typ, že by se někomu vnucovala, aby s ním udržela konverzaci. Tím, jak se často uchyluje i k nitrožilnímu užívání drog, tak má vyvinutý vysoký práh bolesti. Pokud by se někdo neprořezal až přímo ke kosti, ve vší pravděpodobnosti ji to bolet nebude. Ruce i nohy má celkem dost rozpíchané, takže těch míst, kde by ji něco působilo tak velkou bolest je docela málo. Celkově jí nevadí pohled na krev nebo třeba jehly. Tohle zvládá s přehledem. Dokonce si i dost potrpí na hygieně a sterilizaci, což by někoho mohlo třeba překvapit. Ošetření ran proto zvládá a nedělá jí problém ani šití. Možná se jí při tom trochu budou klepat ruce, ale když je potřeba, zašije to. Všechny tyhle schopnosti jak přežít ji naučila ulice. Ví, jak se skrývat ve stínech a tiše se pohybovat, aby o její přítomnosti nebylo vědět. V případě nutnosti by nejspíše zvládla i někam vylézt nebo skákat přes nějaké věci, ale určitě to není něco, co by dělala dobrovolně třeba pro zábavu. Tohle kdysi využila, když se potřebovala schovat před mírotvorci a určitě je to něco, co se nezapomíná. Je člověk, který k životu nepotřebuje někoho dalšího – ona si to tak myslí – a dokáže se o sebe postarat sama. Ale zároveň pokud se najde někdo, kdo jí přijde k něčemu dobrý, dokáže toho využít ve svůj prospěch, protože to by byla jinak hloupá. Jelikož ulice bývají často nebezpečné a obzvlášť ty v Šestém kraji, tak se naučila zacházet s kapesním nožem. Když by ale asi přišlo na věc, dokázala by použít i nějakou tyč, která by ležela poblíž nebo třeba kámen. Ubránit by se proto zvládla, protože zná i pár základních chvatů ze sebeobrany, jak útočníka zneškodnit nebo mu alespoň znemožnit na chvíli pohyb, aby mohla utéct. Samozřejmě všechno dost záleží na jejím psychickém rozpoložení, jestli by v dané situaci měla chuť přežít, nebo ne.
  • Její největší slabinou je právě její psychický stav. Je to s ní jako na horské dráze. Snaží se sice tvářit a působit vyrovnaně, ale během pár minut se dokáže sesypat na milión malých kousíčků nebo naopak napadnout kohokoli, kdo je poblíž. Má neskutečné výkyvy nálad i myšlení. Dost často se jí i stává, že vůbec nevidí realitu takovou, jaká skutečně je, ale spíše si ji přetvoří v hlavě takovou, jakou by ji chtěla mít. Dokáže proto někoho obvinit nebo třeba i nenávidět za něco, co vůbec neudělal, ale ona si vsugerovala, že ano. Dost se na tom podílejí právě drogy, které jí to v hlavě všechno docela pomotaly. Občas kvůli nim je až přespříliš přecitlivělá nebo naopak má kuráž na něco, co by ji klidně mohlo i zabít, ale v tu chvíli jí to nějak nedochází a myslí, jak jednoduché to přeci je. V tomto ohledu je taková dosti nevyzpytatelná a snad ani kvalifikovaný psycholog by nedokázal napravit ten bordel, co má v hlavě. Její závislost na drogách je také docela překážkou. Nedokázala by fungovat, pokud by více jak pět dní neměla přístup alespoň k marihuaně, ale nejspíše ani to by jí nevystačilo na dlouho. Jednou to zkusila, to v sobě našla zrovna pevnou vůli, že přestane a vícekrát už svoje limity testovat nechce. Jelikož v tu chvíli se cítila úplně příšerně. Třásla se, chvíli jí byla zima, potom horko a celkově jí bylo pěkně mizerně. Občas se u ní také objevují takové ty flashbackové stavy, kdy se cítí, jako by zrovna požila drogu, ale test by potvrdil, že je čistá. Přijde to zničehonic a netrvá to většinou nijak dlouho, ale už to dost naruší její chování v dané situaci. Samozřejmě jako většina lidí v tomhle kraji, nikdy neměla tu možnost se naučit plavat. Sice občas třeba dělá, že plave na posteli, když je mimo, ale to není totéž. Těžko říct, jak dlouho by se zvládla udržet nad hladinou, kdyby na to přišlo. Protože už jenom jeden velký otazník je to, jestli má skutečně zdravý pud sebezáchovy, když se tolik ničí. Těžko říct. Má takové stavy, kdy všechno předčasně vzdává a pokud poblíž není někdo, kdo by jí dodal kuráž, dost možná by si byla schopná i ublížit. Jenže na druhou stranu je obrovský srab na to, aby si třeba podřezala žíly. Zabít se předávkováním by jí nedělalo problém, ale sama na sebe vztáhnout ruku nedokáže. Mimo tohle všechno samozřejmě v ruce nikdy nedržela žádnou profesionální zbraň. Je tedy více než pravděpodobné, že by nevěděla, jak s určitými věcmi zacházet a nejspíše by to používala podle sebe, což by nemuselo být příliš efektní. Není to vychovaný zabiják, takže by od ní nemohl nikdo očekávat žádné zázraky. 

  • [ file 001 ] Její rodina nikdy nebyla nic moc a nezměnilo se to ani po jejím narození. Každý normální člověk by měl být přeci rád za narození dítěte. No, už jen to potvrzuje, že její rodiče nikdy nebyli normální. Byli to přímo ukázkoví obyvatelé tohoto kraje. Její matka si nedokázala drogy odpustit ani v těhotenství a v malém množství je užívala i přesto, že čekala malou Raeli. Měla štěstí, že to nezapříčinilo nic více, než že se narodila pouze s podváhou, která se s ní naneštěstí táhne od té doby už pořád. Ty drogy nejspíše něco narušily ve vývoji, že nezvládne pozřít tolik jídla, aby přibírala. Může se ládovat čokoládou od rána do večera – kdyby na ni samozřejmě měla peníze – a stejně se jí na těle neobjeví ani náznak tuku. Nějaká chytrá hlava v bílém plášti jí řekla, že je to problém se štítnou žlázou, ale co ona s tím nadělá. Nemá jen tak na to rozhazovat peníze za nějaké prášky a rozhodně po nikom nechce, aby jí je kupoval, na to má svoji vlastní hrdost. Nepotřebuje nějakou charitu. No, ale zpět k tomu, co se dělo po jejím narození. Otec většinu času trávil mezi feťáckými kámoši, takže se jí spíše vůbec nevěnoval. A matka. Pokud za dítě chtěla dostávat peníze, musela se o ni starat, aby případná kontrola viděla, že je o Rae dobře postaráno. V dnešní době to Raeli bere tak, že jí matka může být vlastně vděčná za její vlastní život, protože ji přinutila užívat drogy jenom minimálně a nescházet se tolik s pochybnými lidmi. Matka to ale asi vidí trochu jinak. Jistě, jako malé jí otec trochu scházel, protože z toho neměla rozum a nevěděla, co to s ním vlastně je. Když přišel do toho jejich malinkatého páchnoucího bytu, tak se vždycky choval divně. Ty vzpomínky na to, že se nejednou pokusil matce ublížit, když mu odmítla dát peníze, tak to jí z hlavy jen tak někdo už nevymaže. Možná i kvůli tomu je taková docela přecitlivělá a nesnáší, pokud na ni někdo zvyšuje hlas, to se jí snad pokaždé objeví v očích slzy. Když už byla větší a chodila do školy, tak se jí matka přestávala zase trochu věnovat a bylo to všechno spíše na ní samotné. Po nějakém čase, co otec nepřišel dlouho domů, tak jim přišlo oznámení o tom, že zemřel. Do této doby netuší, jak vlastně a dost možná ani její matka to neví, jestli ano, tak jí to nechce říct. Ale ona nemá potřebu to nějak zjišťovat, toho člověka stejně ani nepovažovala za někoho blízkého, natož aby ho ještě nazývala tátou. Lidi umírají, a tak to prostě bere. Jenže netrvalo to dlouho a do jejího života se připletl někdo, koho měla už nazývat otcem. Matka si našla nového partnera a dočista se proměnila. Té změny by si snad nevšiml jenom hlupák. Raeli z toho pochopitelně nebyla moc nadšená, protože to pro ni byla nevídaná změna a ona už byla zvyklá na to, jak to měli před tím. Získala tím i nevlastní sestru, Sesilii, což jí na dobrém pocitu také dvakrát moc nepřidalo. Dost se od celé svojí nové rodiny distancovala. Dokonce ani nepřijala jeho příjmení, protože s tím svým původním je spokojená. V tomto ohledu je a vždycky bude rebelka, nikdy nebude dělat to, co jí někdo poručí, chce dělat, co se jí zrovna zachce. Nelíbilo se jí, jak ten chlap její matku změnil a ona se najednou chtěla starat. Nikdy před tím taková nebyla a Raeli to vyhovovalo. Chtěla to všechno zpátky, a tak většinu času trávila mimo domov. Potulovala se po ulicích a chytila se partičky, která nebyla zrovna dobrá. Jí v tu chvíli přišla, ale mnohem lepší než její zatracená rodina. Stačilo jen pár týdnů, aby kvůli nim spadla do drog. Nebylo to obtížné, protože pro její tělo to bylo skoro jako něco známého a příjemného. Ten pocit je pro ni vždycky k nezaplacení. Jak už to tak ale bývá, ani tahle sranda není zrovna levná a brzy jí došly peníze na to si něco obstarat, tak zase zaklepala na dveře svojí “báječné rodinky”. Dokud jí dotují a ona si tak může kupovat materiál, tak je s nimi za dobře a dělá, jak strašně moc je má ráda. Našla si ale i další způsob, jak si vydělat. Má tu výhodu, že chemii rozumí a ví, jak se dá vyrobit kvalitní materiál. Občas proto pomáhá profíkům v tomto oboru a přivydělává si tak, nebo za to dostane trochu materiálu, obě varianty jsou pro ni dobré. Matka to na ní nejspíše vidí, když ona sama drogy brala, tak to chování pravděpodobně poznává, ale neodrazuje ji od toho, stejně by to nemělo smysl. Jediný, kdo se o ni dost stará je Sesilie. Před ní se jí to nepodařilo ututlat, protože ji nejednou našla v pokoji úplně sjetou. Nechápe, že se o ni tolik stará a snaží se jí pomoci, ani nejsou vlastní sestry. Na jednu stranu je za ni ale Raeli občas docela ráda, hlavně když má takový ten stav, že se potřebuje někomu vypovídat a cítí se, že na ni všechno padá, tak tahle osoba tam pro ni zatím vždycky byla, aby si ji vyposlechla. Nikdy by však nepřiznala, že ji má ráda, protože lidi umírají a s tím, jak ona si huntuje tělo, to dost možná nebude dlouho trvat a bude pod drnem také. Nechce, aby potom kvůli ní někdo truchlil, protože je bezvýznamná a nikomu by nemělo vadit, když umře.

Friday, October 12, 2018

Fright Nights


Do Kapitolu konečně dorazila ta správná podzimní nálada, a proto se v centru zábavy chystá událost pro všechny milovníky hororů. Nekoná se žádná běžná Halloweenská zábava v kostýmech, namísto toho se můžete těšit na dvě noci děsu. Jakmile vstoupíte do pekelného území, není cesty úniku. Záleží jen na vás, zda jste odvážní si lístek koupit a vydržet až do konce. Nedoporučujeme jedincům se slabým srdcem a ženám v těhotenství.
  • Cena: 400 kreditů | mírotvorci pracovně [honorář: 1 000 kreditů/1 den]
  • Koná se: 2.11. - 17:00 | 3.11. - 13:00, večírek od 19:00
  • Místo: zábavní středisko
  • Zváni jsou: všichni s přístupem do Kapitolu, plus one z kraje [příplatek 600 kreditů]
  • Dress code: žádný (zabalte si do kufru vaše potřebné věci)
  • CO BUDE NA AKCI
    • Ubytování ve strašidelném hotelu
    • Hrůzná atmosféra
    • Stánky s občerstvením
    • Úkoly na "přežití"
    • Historie Hladových her
    • Hra v týmech - transformace do nadpřirozených bytostí

Monday, October 08, 2018

Elyon Atkinson

[ elijen ádkinsn ]

 

Player: Larsyn

FC: Jade Weber


Tesserae: 2 | Defense: 3

Contact: creationoflars@gmail.com

Age: 13 deceased - udušená: Owen Lundsford


Token: Srpek měsíce




Kvůli specializaci Devátého kraje a také své chudobě, neměla moc možností, jak by do svého života zakomponovala trénink do Hladových her. Rozhodně měla možnosti, a rozhodně by se svou chytrou hlavičkou něco vymyslela, ale vždycky kolem ní byli tací, kteří se jí za nápady vysmívali, a tak se jí motivace časem úplně vytratila, potom zase navrátila a opakovala se historie pořád dokola. Vyrůstala za příšerných podmínek, tudíž je zvyklá na špínu a drsné zacházení. Nikdy to neměla úplně jednoduché a je až k nevíře, že si do současných dob dokázala udržet svůj optimismus. Díky tomu má vůli žít, někdo by řekl přežívat, ale ona si svůj život dokáže doopravdy užít, jak to jen jde. Právě proto se nesnaží plýtvat čas tréninkem, protože si je jistá, že se nikdy hlásit dobrovolně nebude. Je si vědoma, že může být kdykoliv vybrána, ale naivně věří, že se jí to obloukem vyhne. Kdyby došlo k přežívání, neměla by problém se ošetřit. Občas se stává, že se na poli při práci poraní ona nebo jiný člověk, a vždycky si s tím uměla poradit. Její další schopnosti mediky potvrzuje fakt, že je znalá v bylinářství. Již odmalička se o to zajímala a přišlo jí to zajímavé. Vyzná se ve valné většině léčivých bylinek a i těch, co dokáží lidskému tělu velmi ublížit. Jsou to hlavně její lektvary, jež dokáží dříve nebo později dohnat na smrtelnou lóži. V boji už moc znalá není, spíše vůbec. Zvládne možná tak někoho zapíchnout dýkou, ale skutečnost praví, že nedokáže ublížit ani mouše, a ty jsou dost otravné. Dokáže si udržet klid i ve společnosti nejnáročnějšího človíčka. Najde si důvod, proč by někomu měla pomoci nebo ho nezabít, protože v každém je přece aspoň trochu toho dobra – našla by to snad i v profesionálovi. Její talent je hlavně milé chování, a proto se majoritě lidí jeví sympaticky. Někdy dokáže i manipulovat, o čemž ani ona sama neví, zkrátka velmi dobře používá slovíčka ve větách. Hodně často sázela na roztomilou vizáž, když šla čas od času žebrat o prachy nebo jídlo. Později už ani nemusela, protože si v kraji vysloužila celkem dobrou reputaci, kvůli dobrovolné výpomoci a tím si pak vlastně začala vydělávat a ke všemu dostává i bonusy. Zvládá se poprat s každou situací, sice ještě oproti Smrti nikdy nestála, ale i v tomhle případě by se jen tak nevzdávala. Je to takový menší přínos, že se nachází na totální mizině a níže už to snad ani nejde, a proto ji jen tak něco nepřekvapí a v podstatě nemá ani co ztratit, ale raději by se vyvarovala všemu, co je spjaté se smrtí. Námaha a zodpovědnost, to ona všechno zná. Má velkou výdrž, protože se málokdy za den dostane k odpočinku, a tak je očividné, že nemá problém ujít dlouhé tůry a leccos uběhne.


Ačkoli má skvělou výdrž, tak bohužel nepatří mezi ty nejrychlejší běžce. Stejně tak není dobrá v plavání, protože se zdržovala jen na souši. Jasně, viděla řeku a nějaké to vodstvo, ale popravdě jí nikdy nenapadlo, že by se do toho šla koupat. Proč taky? Dost jí ta představa děsila, že by někdy měla vstoupit do vody. Kdyby to bylo rozhodování mezi životem a smrtí, pravděpodobně by to i riskla, protože pořád je v ní ten chtíč tu smrt co nejvíce oddálit. Není zběhlá v boji se zbraněmi a vlastně ani bez, není v tom dobrá vůbec a lhala by, kdyby jí to netížilo, ale stejně s tím nehodlá nic dělat. Má za to, že se jí to prostě vyhne. Vyhledávat si potyčky v aréně se silnějšími protivníky nikdy nebude. Pro ni to není soutěž o tom, kolik jich zabije. Stačí si přece poradit s posledním. Dění ve Hrách jde hodně mimo ní, proto si neuvědomuje, že by její strategie ani nemusela vůbec vyjít. Muti jí také nic moc neříkají, ale je si vědoma jejich existence, jenže si myslí, že jsou tam jen na okrasu a splátcům by ublížit neměli. Celá ta záležitost s reality show je jí šumák. Nestará se, většinou ignoruje tu skutečnost, že to existuje. Je tedy dost možné, že by začala dělat něco, co by vůbec dělat neměla, tudíž by se Kapitolu moc nezalíbila. Když to běží v televizi, tak to nesleduje, ačkoli by měla. Jenže ji u toho ještě nikdo nenachytal, takže se jí tresty zatím stále dost vyhýbají. Fyzicky je velmi neschopná, hodně jí v tom překáží věk – nemá tolik zkušeností. Nedokáže se jen tak někde udržet nebo viset. Lezení po stromech by ovšem zvládla, jen kdyby tam nebyl nějaký časový limit. Rozhodně jen tak někomu neuteče tím, že vyleze někam do výšek, jelikož jí to bude trvat. A také ta její mizerná síla v rukách, v tomhle by se gravitace postarala o její smrt, kdyby se nacházela hodně vysoko. Velmi špatně se adaptuje do chladného počasí, nedokáže strpět zimu. Pro ni je to něco nemožného. Zimu dobře zná, ale nikdy si na to nedokázala zvyknout. Musí mít na sobě několik vrstev, aby se cítila, že je jí alespoň trochu teplo, ale i tak to není žádná lahoda. Hodně rychle na ni přicházejí omrzliny, a pak nastane selhání imunitního systému, což není nic příjemného. Naštěstí ještě bydlí v části kraje, kam nedopadá brutální zima, tak se to dá jakžtakž přežít. Podobně to má se syrovým masem. Kdyby to byla její poslední možnost, jak přežít, tak si do toho nekousne, prostě umře. Zaprvé je to nechutné, a tak zvrací už jen z té myšlenky, že má jíst cokoli syrového, natož něco živého. Zadruhé je to pro ní nesmírně neetické – ano, i v nejhorších situacích nemůže být za žádnou cenu amorální. Všechno má podle ní svůj řád a cokoliv jiného, tedy i rebelského, se jí příčí. V tomhle by si s vládou Panemu možná i rozuměla, ctí totiž pravidla.


Je všeobecně známo, že rodina Atkinson nepatří do žádné elitní krve. Bohužel ne každý se narodí správně, a zrovna tak čisté duši jako Elyon se nepoštěstilo. Nezná nic, než chudobu, což je v některých případech docela výhoda. Zní to jako vtip, ale je to pravda. Cokoliv nového a dobrého se jí přihodí, je něco jako dárek. Takovému človíčku udělá radost i ta největší prkotina. Mohla by si na svůj život stěžovat, ale překvapivě na to, kolik má kolem sebe negativních lidí, to nedělá. Ona jim zase dá kousek svého optimismu, což může být občas otravné, ale vlastně to ke konci dne udělá každému radost. Nemá sice takovou moc jako prezidentka Panemu, ale pořád je ráda za to, že někomu může zpříjemnit den. Kromě té životní úrovně, je na ní v podstatě všechno perfektní. Nikoho za svůj současný status neviní, i když klidně může, jelikož jsou její rodiče totálně neschopní, že je až k údivu, že je Elyon takhle normální a během výchovy se z ní nestala nějaká troska. Její rodiče jsou jedna kapitola sama o sobě. Mají několik děcek a žijí z jejich oblázků, je jim úplně jedno, že mají jejich vlastní děti více lístků v osudí. Nikdy moc nepracovali, dokud je nedostihli mírotvorci. To pak museli nějakou chvíli pracovat až si pak zase našli další důvody, proč pracovat nemohou, než je někdo zase nabonzoval. Elyon je druhá nejmladší z rodiny, nemusí toho moc dělat, ale i tak se pokouší do domácnosti dát nějakou tu pomocnou ruku. Po zbytku času se pak rodině straní, protože má své vlastní cíle. Nepatří mezi ty sourozence, pro které je rodina vším a musejí se jeden o druhého postarat. Ona chce být něčím lepším a nežít si tak mizerně. Nejednou měla nápad se do Hladových her přihlásit, jenže pak došla k závěru, že by to s velkou pravděpodobností nemusela přežít, protože v něčem je pořád realista a není úplně zcela naivní, ačkoli se tak může neustále jevit. Ely si to moc dobře uvědomuje, že má nějaké své nápady trochu oslazené, ale i tak má pořád nějakou víru, i když jí to stejně někdo z rodiny nebo okolí pokazí. Její pozice v rodině je taková různorodá. Vztah s rodiči má docela dost nenávistný, ale nikdy by si to nahlas nepřiznala, protože matka je furt žena, která ji porodila a pak se o ní starala, i když to je bohužel minulostí. Otec býval úžasným mužským vzorem, ale to se postupem času také pokazilo, když začal pít tvrdý alkohol. Pravděpodobně je to vinou toho komfortu, který získávají z oblázků, potom i ta přehnaná péče od jejích sourozenců není úplně zdravá – jediná ona to omezuje, protože jí to nepřijde úplně fér. Někdy to zanedbá a úplně se na to vykašle, jelikož je to samé rozdávání a žádná zpětná vazba nepřichází, pokud nepočítá otcovy cholerické projevy o tom, jak nevychovaný někdo je. Prostě se o to raději nestará a tváří se pozitivně, a to jí vlezlo tak moc do hlavy, což je důvodem, proč se chová v současnosti tak barevně. Se zbytkem rodiny má kladný vztah, ovšem nastávají i dny, kdy u nich vládne chaos, ale to je u sourozenců zcela normální. Snad bude mít jednou ve svém životě štěstí a obrátí se jí to všechno k dobrému, kdy si bude žít bezstarostně – pro někoho nemožná představa, pro ni docela reálná. Byla by pak nejšťastnější a stačí jí k tomu fakticky málo.

Monday, September 24, 2018

Atrox

Jste Divák nebo Hráč?

Atroxu vládne přímá demokracie, kde diváci rozhodují o úkolech. Diváci mohou své favority sledovat odkudkoliv, taktéž mají za úkol hráče živě natáčet, tudíž se ničeho nelekejte. Zúčastnit se hry může kdokoliv po celém Panemu - slavní i neslavní bez věkové hranice. Potřebné je mít přístup na web a pro hráče je nutností vlastnit elektroniku. Každý si rád myslí, že je hráč; jeden z lidu, který baví ostatní svým stylem a vzrušujícími výzvami. Ve skutečnosti ale ne každý může být hráčem. Vyžaduje to spoustu odvahy. Je to snad ve vaší moci? Jen dva hráči s největším počtem diváků postoupí do do finálového kola, kde vítěz bere vše.

• Existují 3 pravidla
  1. Výzvy se musí točit vlastní elektronikou hráče.
  2. Jsou jen dva způsoby, jak se nechat vyřadit - selhat, nebo se vzdát.
  3. Bonzáci se trestají!
Pro hráče: Stejně tak jako Hladové hry, tak i Atrox se opakuje, akorát nemusí být pravidlem, že se bude akce uskutečňovat pravidelně. Hra je v Panemu zakázaná, jelikož se při ní mohou vaše postavy dostat do ilegálních aktivit, a proto se udržuje v tajnosti. Přístup do aplikace mají jen Diváci a Hráči, jinak nelze hru sledovat, bez výjimek. Informace o manipulaci se hrou získávají jen přihlášení členové Atroxu. Styl hraní se může kdykoliv změnit kvůli lepším vymoženostem či nápadům.

© ANO, nápad je převzatý od Nerve.

• SEZÓNY

2219 – winner: Ricardo Zancanella, 11 731 kreditů | runner-up: Sigourney Wesmyron
2224 – winner: Leonardo Zamora, 23 300 kreditů | runner-up: Larsyn Kai Scorsese

• VĚZNI

Larsyn Kai Scorsese

Saturday, September 01, 2018

Celeste Vanderbilt

[ selest vandrbilt ]

[player] Renaiti

[fc] Blake Lively
 

my family is my strenght

× [species] human
× [date of birth] july 3, 2184 | ♋︎ cancer
× [loyalty] capitol
× [credits] 0

× [level] 1
× [age] forty | 40
× [occupation] professional dancer
× [gems] 1




defense [ 10 ]
  • Její výchova byla komplikovaná, ne z toho důvodu, že by byla neposlušná, ale proto, že se toho musela strašně moc naučit. Pochází z rodiny, která si velmi zakládá na tom, aby její členové reprezentovali rod v co nejlepším světle a přesně takhle k tomu Celeste byla vedena. Vždy se chová tím nejvybranějším způsobem, ať už mluví s nějakým chudým člověkem nebo někým, kdo se jí svým postavením může rovnat. Nikdo cizí by na ní nikdy nepoznal, že podřadné lidi naprosto neuznává, ale je to tak. Občas je potřebné se s nimi bavit a ona to tak také bere, ale nechce se jimi obklopovat více, než je potřeba. Stále má totiž touhu udržovat si jistou prestiž a nechce, aby si ji ostatní až moc spojovali s takovými lidmi. Pokud ale dojde na věc, zvládne se s nimi bavit úplně bez problému a působit na ně velmi mile. Z toho důvodu ji mají lidé většinou rádi. Pokud se ale tahle malá drobnost odsune do pozadí a ona se pohybuje ve společenských kruzích, které dobře zná, je skutečně poznat jakou osobou doopravdy je. Nikdy neměla nějak důvod to skrývat a maskovat. Ono by to stejně většinu času ani nešlo, protože úsměv je něco, co jí z tváře jen tak nezmizí. Je velmi extrovertní a dokáže vytáhnout kohokoli z nějakého opuštěného kouta, aby se bavil. K tomu, aby měla dobrou náladu nepotřebuje žádný alkohol ani jiné návykové látky, tímhle si nikdy tělo ničit nebude, zkrátka zvládne být příjemná i bez toho. Nikdy se před nikým nepřetvařovala, vždycky jedná s čistým srdcem a říká věci tak, jak je opravdu vidí. Občas lidé kritiku nesnášejí dobře, ale ona není taková, aby jim lhala. Během jejího života se s ní samozřejmě pár lidí snažilo manipulovat a využít ji k vlastnímu prospěchu, kvůli jejímu jménu, avšak ona má ten dar nebo spíše cítění, že umí charakter druhých docela dobře odhadnout. Většinou i správně, pouze párkrát se v člověku zmýlila. Takovým, kteří by se přes ni chtěli dostat k nějaké lepší budoucnosti se nebojí otočit zády, protože je ve svém životě nepotřebuje. Není nijak pomstychtivá, jenom se s nimi přestane stýkat, to jí stačí. Má takový kroužek bližších přátel a úplně nepotřebuje si ho v současné době nějak rozšiřovat. Není to osoba, která by k vám jen tak přišla a vylila si srdíčko, to od ní nikdo nemůže čekat. Kromě Ulyssea, kterému bezmezně důvěřuje, se nikomu nějak příliš nesvěřuje. Nepokládá za důležité, aby někdo věděl, z čeho má třeba strach. U něj totiž ví, že by to nikdy nepoužil proti ní, ale u ostatních si člověk nikdy nemůže být jistý. Ačkoli, stejně jako v jiných manželstvích, občas nastane nějaká hádka, nemá strach, že by zneužil věcí s nimiž se mu svěřila. Už na první pohled vypadá jako velmi ambiciózní žena a rozhodně taková i je. Nikdy se ale nežene do ničeho po hlavě, nejdříve všechno promyslí až potom jedná. Díky tomu se může pyšnit tím, že neprovedla něco, čeho by později litovala. Je velmi chytrá a dostalo se jí dobrého vzdělání, což je ta nejlepší možná kombinace. Není zvyklá na to, že by jí někdo bránil v tom, co dělá. Od rodičů měla plnou podporu a mohla si dělat co chce, neboť o ní věděli, že je rozumná a nebude dělat blbosti. To jí zůstalo. Vlastně se hodně snaží stejným způsobem vychovávat i jejich syna, tak jako byla vychovávána ona. Má vštípeny ty nejlepší morální zásady a o totéž se snaží i u Charona. Je taková dost klidná. Když ji něco rozčílí, prostě to řekne, ale ve většině času se prostě snaží zachovat chladnou hlavu. Ačkoli nesnáší, když se jí něco nedaří, má tu trpělivost to zkoušet pořád dokola, protože ví, že nakonec se to povede. Tuhle vlastnost si vypilovala hlavně v tanci, když se učila novým krokům. Nikdy po celý život neztratila na svojí noblese a ačkoli se dokáže bavit s kýmkoli, občas je na ní přeci jen poznat, že byla vychovávána rodinou, která se řadí k elitě. Když byla mladší, byla velmi sebestředná a neviděla nikoho kromě sebe. Jenže to ji potom začala formovat společnost a ona poznala i pár svých přátel, kteří nejsou tak zlí a ona by se za ně klidně postavila. Rvát do krve by se však zvládla jen za svého muže a syna, ti dva jsou teď celý její svět a udělala by pro ně všechno. Dříve měla sklony upínat se k materiálním věcem, ale po tom, co poznala Ulyssea se to naprosto změnilo. Rodina je pro ni vším. Snaží se být manželkou, kterou si někdo jako Ulysses zaslouží. Hodně proto dbá na svůj zevnějšek, aby byla stále tou ozdobou po jeho boku a on se za ni nemusel stydět. K jejímu štěstí má krásu prostě v rodině a na ní je si ji pouze udržovat. Díky tanci má pohyb, který brání nějakému nechtěnému přibírání na váze a stále má tak pěkný úzký pas a je téměř nemožné na jejím těle najít nechtěný tuk. To, že se vždy chová jako pravá dáma a neztrácí nad sebou na veřejnosti kontrolu, spolu s jejím vzhledem tvoří takovou docela smrtící kombinaci. Na pozornost mužů je zvyklá, ale nějak ji to nevyvádí z míry, neboť ona má oči jen pro toho jednoho a to se nikdy nezmění.
× × ×
  • [ file 001 ] Vyrůstala s tím, že ať se představila komukoli, její jméno každý znal. Respektive tedy její příjmení. Forsythe totiž není něco, co by člověku neutkvělo v paměti. Nejenže jejich zástupci se již několikrát objevili v Hladových hrách, ale především, tady v Kapitolu, se jedná o jednu z nejvýznamnějších rodin. Dokonce ani člověk nebude tolik přehánět pokud by řekl tu nejbohatší. Již od nepaměti provozují banku a mají pod kontrolou úplně všechny transakce každého jednoho člověka v Panemu. Není tedy divu, že každý vždycky věděl kam si ji zařadit. A ačkoli takto významní lidé často bývají velmi zaneprázdněni svojí prací, její matka se naplno mohla věnovat její výchově, protože její rodiče byli takoví, že by ji nesvěřili žádné podřadné avoxce nebo chůvě, která by jejich poklad mohla vychovat úplně špatně a nepřípustně. Rodičovská láska jí tedy v žádném případě nechyběla, matka jí ji sice projevovala více než otec, ale důležité je, že základem jejího dětství bylo fungující manželství jejích rodičů, kteří svoji dcerku bezmezně milovali. Navštěvovala velmi prestižní soukromou školku, čímž se už od útlého dětství setkávala pouze s osobami, jež měly tu nejlepší možnou krev. Nebylo možné aby se dostala do kontaktu s nějakou chudinou, tudíž to začala vnímat jako naprosto normální. Její dětská osobnost se tímhle začala formovat. Odjakživa se pohybovala pouze v těch nejlepších kruzích a to poté platilo samozřejmě i o výběru dalších škol. Pokud ve vyučování nebyly zahrnuty hodiny etikety, nebylo to místo, kam by byla hodna chodit. Jako každé dítě odmalička snila o pohádkovém životě, a proto nijak proti společenské etiketě neprotestovala, protože si byla vědoma toho, že pravá princezna se přeci musí chovat dokonale. Časem z tohoto snu vyrostla, jelikož pochopila, že svět není tak úplně pohádka, ale společenské cítění jí už zůstalo. Ani na minutu nikdy neztratí kontrolu nad tím, jak se chová. Má naprosto vytříbené chování, které se k jejímu jménu vždycky hodilo. Bylo jí vštěpováno, aby neustále myslela na blaho svého rodu, a to ji také poznamenalo. Její chování tomu bylo hodně přizpůsobeno. Nikdy v životě nešlápla v ničem vedle a i za to je na sebe pyšná. V období puberty měla takové ty trochu rebelské sklony, ale ne až tak extrémní, jako většina. Dobré vychování v ní pořád zůstalo, jen měla najednou pocit, že nechce, aby ji lidé uznávali pouze kvůli příjmení, měla neskutečnou touhu dokázat i něco sama. Její rodiče měli peníze na cokoli, tak bylo jen na ní, co si zvolí. A ona si zase na chvíli šla cestou té princezny, která v ní pořád trochu ještě byla. Začala se věnovat tanci a ne pouze jednomu. Její srdce si ukradly standardní a latinskoamerické tance. Ne však jen tak nějak pro vlastní zábavu. Opravdu na sobě tvrdě makala, aby se dostala až na profesionální úroveň a nebyla to zrovna hladká cesta, bylo na ní spousta trnů, které jí hodně znepříjemňovali život. Jenže ona nikdy nebyla člověk, který by něco vzdal jen kvůli strachu z neúspěchu. Ačkoli to trvalo docela dlouho, nakonec se jí přeci jen podařilo dostat na tu profesionální úroveň. V té době už byla na vysoké škole, jež ji sice v té době naprosto vytěžovala a občas se tak zdálo, že sport v její budoucnosti nebude hrát žádnou roli, protože jejím hlavním cílem bylo vždycky úspěšně vystudovat. Jenže potom se jí to všechno nějak podařilo skloubit. Rodiče ji vždycky ve všem, co dělala podporovali, takže to nebyl žádný problém. Byli na ni hrdí a ona začala čas od času předtancovávat na různých akcích, které byly nějak spojeny s jejich rodinnou bankou až se později žádná podobná akce bez jejího tanečního vystoupení neobešla. Stala se tak ozdobou tanečního parketu. Na jedné takové akci poprvé spatřila muže, kterému se následně podařilo ukradnout její srdce. Nejspíše to bylo tím jeho charismatem, které z něj vyzařovalo, že ji ten večer zaujal. Až později zjistila, že chodí na stejnou školu, jen mají jiné zaměření. Chtěla ho poznat, a tak se také stalo. Byl její první a také jediná láska. Nikdy na podobné city neměla čas, protože všechno úsilí věnovala právě studiu a tanci, jenže Ulysses byl prostě výjimečný. Propadla mu dříve než by se tomu nadála. Už od prvních okamžiků věděla, že přesně na takového muže se vyplatí počkat. Jsou jen dvě osoby o nichž moc dobře ví, že je miluje více než sebe samotnou a jednou z nich je právě Ulysses. Byla by pro něj schopna udělat bez váhání úplně cokoli, oč by ji jen požádal. Byli poměrně mladí, když ji požádal o ruku, což pro ni byl jako sen a ona neměla důvod nesouhlasit. Jistě se našli kolem nich takoví lidé, kteří jejich vztahu nikdy moc nevěřili a měli za to, že jim to nemůže vydržet. Jenže se šeredně spletli. Krátce po svatbě se v jejich životě ale objevil někdo další. Byl jím jejich syn Charon. Zprvu měla strach, jak na to bude její manžel reagovat, ale naštěstí to všechno dopadlo dobře a je z nich jedna velká šťastná rodinka. Právě Charon je tou druhou osobou, které by bez mrknutí oka dala přednost před sebou samotnou. Výchova malého synka jí zabírala dost času, jelikož stejně jako její rodiče, nebyla schopná ho předhodit nějaké podřadné avoxce a chtěla jej vychovávat sama. Ačkoli měla po dostudování vždy přehled o rodinném businessu, nikdy nebyla předurčena k řízení banky, to u nich spadá na muže, tudíž v tom nebyl žádný velký problém, že trávila čas doma se synem. Její manžel tvrdě pracoval na svém postavení a ona mu při tom byla vždycky oporou. Vlastně není snad nic, v čem by ho nepodpořila. Ona sama vypiplávala Charona tak, aby z něj vyrostl ten nejlepší mladý gentleman v Kapitolu. Při tom se stále ještě občas věnovala tanci, jen aby nevyšla ze cviku, už to nebylo tak moc jako dříve, protože výchova syna občas dala velmi zabrat. Ačkoli nikdy neví, kde se to v ní bere, snaží se na něj být přísná tak, jak to situace vyžaduje, aby jim před očima nezvlčel. Nemá manželovi nijak za zlé, že výchova připadla na ní, protože to takhle viděla i ve svém dětství, má prostě zaryté, že takhle to chodí. Věří, že stejně jako jeho otec i Charon jednou dosáhne velkých věcí a snaží se ho na to připravit. Určitě by občas nedostala cenu té nejhodnější matky roku, ale jde jí hlavně o to, aby i on udržoval dobré jméno, jak Vanderbiltům, tak i Forsytheům, jelikož jejich krev mu také proudí v žilách. Když jim syn trochu vyrostl a začal trávit více času ve škole, aby se zaměstnala, opět se vrátila k tanci. Nevyšla ze cviku, a tak nebylo zase tak obtížné, aby se dostala zpět. V současné době se stále objevuje na některých akcích, které Kapitol pořádá, aby předtancovávala. Celkově je se svým životem nadmíru spokojená, protože v něm má vše, na čem jí záleží. Má úžasného manžela, nádherného syna a může dělat to, co ji baví.

  • Brysen Angela Roycaster × K tomu, aby byly rodina nepotřebují stejné příjmení. Podle vidění i jména ji zná, především z rodinných akcí, takže ji automaticky řadí k těm lidem, kterým by bezmezně pomohla. Jen tak si spolu asi na kávičku nezajdou, až tak dobrý vztah mezi nimi nikdy neměl šanci vzniknout, každopádně pokud už se někde potkají, rozhodně se Celeste nebojí se s ní pustit do řeči. Sice ji až tak moc dobře nezná, to však nemění nic na tom, že jí přijde jako skvělý člověk. To, že nasazuje krk v misích je od ní dost odvážné a jí to vždy přišlo strašně statečné. Když podle všeho na jedné z misí měla zemřít, tak se z toho Celeste sice nehroutila, ale přišlo jí to samozřejmě líto. Určitě je spousta jiných, kteří by si smrt zasloužili více než ona. Pokud by ji teď někde viděla na nějaké rodinné slavnosti, dost možná by si myslela, že přišla o rozum a vidí duchy, ale nakonec by byla ráda, že žije, protože jí nikdy nepřála nic špatného.
  • Deimos × Je vůči androidům tak trochu skeptická, není to tudíž nic osobního, že jej bere čistě profesionálně a ne vyloženě jako blízkou osobu. Vždy chtěla jenom bezpečí pro svoji rodinu a kdyby mohla, bránila by Ulyssea a Charona vlastním tělem, ale na to nemá ty správné fyzické propozice, proto se v jejich životech objevil právě Deimos, který by to měl udělat za ni. Ještě nemá v určitých věcech její plnou důvěru a asi nějaký čas potrvá, než si ji získá, jestli vůbec. Avšak chová se k němu velmi mile a vstřícně, jenom se mu nějak více nesvěřuje, pořád je v určitých věcech docela ostražitá a opatrná. Avšak ví, že Ulysses mu věří, a tak se snaží i ona, protože má za to, že její manžel vše vždy pečlivě promýšlí a do ničeho se nevrhá jen tak bez rozmyslu.
  • Elijah Wesmyron × Když byla ještě na škole, rodiče jí často najímali nějaké bodyguardy, pokud chodila na akce, kam oni nemohli a jednou jím byl právě Elijah. Snažil se ji v průběhu večera dokonce i bavit. Možná si to ale všechno nakonec vyložil trochu jinak. Nikdy s ním neflirtovala, milá je prostě na všechny. Už v té době znala Ulyssea a rozhodně to, co mezi sebou měli, nechtěla nějak zničit tím, že by si s Elijahem nějak začala. Zdálo se však, že na odmítnutí není zrovna stavěný a čas od času to zkrátka zkouší dál. Může, jenže u ní se to nikdy nijak nezmění. Má jen jednoho člověka, kterého tímhle způsobem miluje a pan Wesmyron se mu v tomto nemůže rovnat. Pokud by na ni zase někdy něco zkusil, může se připravit na spršku šampaňského ve tváři jako tehdy. Ví, že její manžel ho nemá zrovna v lásce a ona dělá, že to nevnímá, ale chtěla by ty dva nějak usmířit. Sice pořádně neví jak, ale snaží se na tom pracovat. Je jí jasné, že asi nikdy nedocílí toho, aby byli přátelé, ale chce, aby se alespoň vídali i mimo práci, což by pro oba mohlo být dobré, jelikož by si je třeba noviny tolik nedobíraly.
  • Gunner Cosgrove × V současné době už jediné dítě Severine. Nějak moc se s ním nezná, především z vyprávění od Severine, to o něm ví opravdu hodně. Osobně s ním měla čest pouze párkrát, ale doufá, že když je teď ten vítěz, tak se na některých akcích třeba budou potkávat častěji. Přijde jí jako správný mladý muž a vzhledem k tomu, že je to syn Severine, tak nemůže být nijak špatný. Kdyby se bavil s Charonem, rozhodně by to svému synovi nijak nezakazovala, protože má za to, že v Gunnerovi je něco, co by jí vůbec nevadilo, kdyby Charon měl také. To, že dokázal vyhrát Hladové hry zkrátka něco značí samo o sobě. Navíc by bylo hezké kdyby syn její přítelkyně byl kamarádem jejího syna. Ale to si zase možná představuje až moc růžově.
  • Hunter Roycaster × Stejně jako s Brysen, ani s Hunterem si není zase tak blízká, aby se navštěvovali a byli nejlepšími přáteli. Nicméně nedá se říct, že by ho vůbec neznala. Koneckonců je to její bratranec, tudíž o něm něco přeci jenom ví. Vždy se k němu chovala mile a nikdy jí nedal záminku, aby své chování jakkoliv měnila, neboť se k ní pokaždé chová velmi hezky. Pokud se setkají, nevadí jí dát se s ním do řeči, ba naopak, tím jak se moc nevídají, tak se s ním vždy ráda někde setká. Pravděpodobně asi nemají zrovna nevyčerpatelná společná témata, ale něco se vždycky najde, aby řeč nestála. A vzhledem k tomu, že se jedná o člena její rodiny, rozhodně by nestrpěla o něm poslouchat nějaké špatné věci. Rozhodně by ho bránila a stůj co stůj by se všechny snažila přesvědčit o tom, že je to dobrý člověk.
  • Charon Vanderbilt × Její milovaný syn. Ačkoli občas musí být tou přísnou a něco mu zakázat, má ho nade všechno ráda. Sice se jí narodil, když byla ještě docela mladá a hodně žen potom své děti třeba z toho důvodu označují jako za nějakou "chybu", ale to ona rozhodně ne. Je strašně ráda za to, že ho mají. Už by si bez něj nedokázala život ani představit, stejně jako by to nezvládla bez manžela. Hodně pro ni znamená, a proto si potrpí na tom, aby měl jen to nejlepší. Od oblečení počínaje. Snaží se ho vychovávat tak, aby z něj vyrostl mladý muž, který bude reprezentovat svoje jméno. Chce, aby to Charon v životě dotáhl co nejdále, a proto mu také poskytuje veškeré potřebné věci k tomu. Prvotřídní vzdělání je samozřejmostí a zájmové kroužky příjemným bonusem k tomu. Nikdy ho netlačí do věcí, do nichž se mu nechce, ale to co je potřeba, aby udělal, tak k tomu ho vždy nějakou oklikou přivede, aniž by se třeba stačil vzepřít. Je na něj moc pyšná a dává mu to najevo. Vidí v něm určité znaky v povaze, které má po svém otci, ale s tím si nedělá nějaké vrásky. Pokud by z něj měla vyrůst alespoň z poloviny tak úžasná osoba jako Ulysses, pak bude nadmíru spokojená. Hodně se v její výchově promítlo to, že nemá ráda chudinu a má na ně svůj specifický názor. Snažila se ho předat i synovi, protože se ho vždy snažila držet dál od nevýznamných lidí. Možná mu i čas od času kontroluje kamarády, aby se ujistila, že se na něm žádný chudák nesnaží přiživit a dostat se na výsluní. Kromě tohoto mu však nebrání v tom, aby byl kým chce.
  • Manfred Cosgrove × Manžel její kamarádky, nějak blíže ho nevnímá. Pokud si to situace vyžaduje, tak s ním pár slov prohodí. Nezdá se jí nějak špatný a hlavní je, že Severine opravdu miluje, to je pro ni to nejdůležitější. Díky tomu si ho zaškatulkovala mezi lidi, které má taky ráda. Bylo by špatné, kdyby nevycházela s mužem, kterého si její přítelkyně vzala. Pokud jde ale o něj, není na něj milá jenom kvůli tomu, že je se Severine. Přijde jí fajn a nedělá jí problém se v jeho přítomnosti cítit uvolněně. Možná se úplně neumí občas ve společnosti chovat, ale to ji nutí si myslet, že alespoň nic nepředstírá a je prostě takový jaký je, což ona dost oceňuje. 
  • Ragnar Forsythe × Jejich rodina je vcelku rozrostlá, a proto těch příbuzných nemá zrovna pomálu. I tohle je další z jejích bratránků. Ovšem nedalo by se říct, že zrovna s Ragnarem by nějak dobře vycházela. Není konfliktní člověk a spíše jde tedy o to, že se s ním vídá jen opravdu málokdy. Určitě by se s ním zvládla bavit bez problému, ale nedá se říct, že by se jí zamlouval jeho předešlý neřízený život. Pořád to ale asi bylo lepší, než když si uvědomí, koho má teď za ženu. Vůbec se jí nezamlouvá, že vybíral prakticky i z celého Panemu a i té spodiny a nevzal si nikoho s pořádným jménem. Dokonce byla i na jejich svatbě, ale rozhodně si nemyslí, že by to manželství přineslo něco dobrého. O tom se však svěřila pouze manželovi a jinak si to nechává pro sebe. Mimoto nemá s Ragnarem sebemenší problém a pořád si uvědomuje, že je to její rodina, i když vzdálenější.
  • Severine Cosgrove × Přesně takhle vypadá člověk, za něhož by byla schopná se rvát. Zná se s ní už docela dlouho a prostě tak nějak od začátku hned věděla, že budou velmi dobré přítelkyně. V její společnosti je strašně ráda. Říká jí věci, které by jen tak někomu na potkání neřekla. Vážně jí věří a myslí si, že nemá důvod se z její strany obávat nějakého podrazu. Zároveň samozřejmě obdivuje její cílevědomost s níž se dostala až na hlavní tvůrkyni. Přesně takové lidi uznává. Snaží se brát i to, že nemá tolik volného času, aby se spolu mohly potkávat, alespoň si potom mají vždycky o čem povídat, když se sejdou. Vnímá ji zkrátka jako důležitou osobu ve svém životě. Kdykoli by za ní přišla, že potřebuje s něčím pomoci, tak je tu Celeste pro ni. U ní má Severine vždycky dveře otevřené, ať už by šlo o cokoli.
  • Ulysses Vanderbilt × Tenhle muž je u ní vždycky na prvním místě. Z její strany to byla ta pohádková láska na první pohled. Byla si jistá, že nechce žádný vztah do té doby než dokončí školu, jenže to se pak právě objevil on a všechno kvůli němu přehodnotila. Lidé kolem sice jejich vztahu nijak nevěřili a měli to spíše jen za mladistvou lásku, která stejně nevydrží, ale oni je vyvedli z omylu a dokázali jim, že i v jejich věku je možné si najít toho pravého životního partnera. Oba měli jisté cíle, co se vzdělání týkalo, takže jí strašně vyhovovalo, že se spolu mohli učit a zároveň tak trávili čas spolu, byla to tehdy dokonalá kombinace, která zajistila, že mu den ode dne více a více propadala. Ne jen díky tomu samozřejmě. Na Ulysseovi ze všeho nejvíce zbožňuje to... no prostě všechno. Když se jedná o jeho osobu, vidí ho v tom nejlepším světle, a tak se ho také snaží prezentovat svému okolí. Neříká samozřejmě takové ty věci, které o něm ví pouze ona, to ne, ty si pěkně střeží u sebe. Spíše o něm na veřejnosti mluví vždy velmi hezky. Sice se snaží vypadat jako naprosto nezávislá žena, jež zvládne úplně cokoli, ale dost podstatné je, že bez Ulyssea už by nezvládla nejspíše ani dýchat. Je její velkou součástí a dost možná už by bez něj ani nevěděla, kdo vlastně je. On ji i její celý život dělá naprosto perfektním. Na veřejnosti vždycky působí jako ideální příklad manželství, ale nutno podotknout, že to není pouze před zraky ostatních, mají to takhle i v soukromí. Občas se objeví nějaké ty hádky nebo neshody, ale to je jen zlomek z těch všech krásných chvil, které spolu prožívají. Vždycky byla ten typ romantičky, která si čas od času potrpí na pěknou květinu či večeři a to u ní stále přetrvává. Ačkoli některé ženy mají často sklon k tomu se snažit svůj protějšek nějak změnit, ona to nemá zapotřebí. Ulyssea miluje takového jaký je a ačkoli ví, že by si klidně mohla jen lusknout prsty a udělal by pro ní cokoli, nezneužívá toho. Samozřejmě není puťka, která si by si neřekla svůj názor, ale nikdy mu ho nevnucuje, předloží mu ho a je na něm, jestli ho uzná nebo ne. V každé situaci mu vždy byla oporou a stála na jeho straně. Občas se mu snaží ukázat pozitivní stránku celé věci, i když to na první pohled může být dost negativní, ona na tom vždycky něco dobrého najde, a jak by to celé mohl využít ve svůj prospěch. Moc dobře totiž ví, jak horlivý její muž dokáže být a nerada ho vidí, když jedná nějak v afektu. Snaží se být takovou jeho největší oporou, když to potřebuje. Má za to, že neexistuje nic, co by je od sebe mohlo rozdělit.

other worlds

stranger2s.jpg https://lh3.googleusercontent.com/Pw0zB0hurIqLYe3Dbii8mgZ8-m5myKuUtsQ2qtwficdo5n9uKQvLA3mzvOkjh7iL3CUXJzXut2adFoTqKA=w200-h92