Monday, July 16, 2018

6th Pentagames - Panem's District

TRIBUTES

D1 - Mentor: Victoria Garnet Wallace | Stylista: Laoghaire Nogard | Uvaděč: Charlotte Sheil Gether
 Kirsten Wesmyron
Body: [7+1]; [8]; [13] +2 → Celkem [31 = 0]
Vztah s mentorem: 
• Stav: deceased
Hlavní zbraň: dlouhý meč
Spojenci: Naethan Wesmyron
Počet zabitých: 1
 Naethan Wesmyron
• Body: [7+1]; [7+1]; [14] +2 → Celkem [32 = 0]
• Vztah s mentorem: 
• Stav: deceased
• Hlavní zbraň: katana
• Spojenci: Kirsten Wesmyron
• Počet zabitých: -

D2 - Mentor: Gunner Cosgrove | Stylista: Laoghaire Nogard | Uvaděč: Selah McNeal
 Retha Wesmyron
• Body: [8+1]; [10+1]; [15] +2 → Celkem [37 = 4+ 3]
• Vztah s mentorem: 
• Stav: deceased
• Hlavní zbraň: kukri
• Spojenci: Omar Wesmyron, Thais Wesmyron
• Počet zabitých: 3
 Omar Wesmyron
• Body: [8+1]; [6+1]; [17] +2 → Celkem [35 = 0+3]
• Vztah s mentorem: 
• Stav: alive
• Hlavní zbraň: čakram
• Spojenci: Retha Wesmyron, Sigourney Wesmyron
• Počet zabitých: 5

D3 - Mentor: Tyrell Gilbert | Stylista: Záskok | Uvaděč: Dewerlix von Zarevey
 Trixie Rimmer
• Body: [6+1]; [0+1]; [7] → Celkem [15]
• Vztah s mentorem: 
• Stav: deceased
• Hlavní zbraň: -
• Spojenci: -
• Počet zabitých: -
 Henry Gallagherr
• Body: [6]; [0]; [0] → Celkem [6]
• Vztah s mentorem: 
• Stav: deceased
• Hlavní zbraň: -
• Spojenci: -
• Počet zabitých: -

D4 - Mentor: Nibswan E. Finefeather | Stylista: Kesame Brannan | Uvaděč: Ricardo Zancanella
 Thais Wesmyron
• Body: [7+1]; [6+1]; [11] +1 → Celkem [27=20]
• Vztah s mentorem: 
• Stav: deceased
• Hlavní zbraň: trojzubec
• Spojenci: Magnitude Wesmyron, Retha Wesmyron
• Počet zabitých: -
 Magnitude Wesmyron
• Body: [7+1]; [7+1]; [11] → Celkem [27 = 0]
• Vztah s mentorem: 
• Stav: deceased
• Hlavní zbraň: trojzubec
• Spojenci: Thais Wesmyron
• Počet zabitých: 1

D5 - Mentor: Adrienne Emilia Reyes | Stylista: Gabi Marcy Peréz | Uvaděč: Zachary Cabrrera
 Shanti Weisberg
• Body: [7+1]; [3]; [17] +1 → Celkem [29 = 27]
• Vztah s mentorem: 
• Stav: deceased
• Hlavní zbraň: bič
• Spojenci: -
• Počet zabitých: -
 Rory Chase
• Body: [7]; [0]; [8] → Celkem [15]
• Vztah s mentorem: 
• Stav: deceased
• Hlavní zbraň: -
• Spojenci: -
• Počet zabitých: -

D6 - Mentor: Ezra Donnovan | Stylista: Gabi Marcy Peréz | Uvaděč: Záskok
 Quinci Wesmyron
• Body: [6+1]; [5+1]; [13] +2 → Celkem [28 = 22]
• Vztah s mentorem: 
• Stav: deceased
• Hlavní zbraň: vysouvací zbraně
• Spojenci: Lawrence Wesmyron
• Počet zabitých: -
 Nicholas Christenson
• Body: [6+1]; [7]; [12] +1 → Celkem [27]
• Vztah s mentorem: 
• Stav: deceased
• Hlavní zbraň: kopí
• Spojenci: Zeelandian Northsound
• Počet zabitých: -

D7 - Mentor: Archer Francis Jr. | Stylista: Laoghaire Nogard | Uvaděč: Madina Cohen
 Sigourney Wesmyron
• Body: [6+1]; [1+1]; [17] +2 → Celkem [28 = 0]
• Vztah s mentorem: 
• Stav: alive
• Hlavní zbraň: tomahawk
• Spojenci: Omar Wesmyron
• Počet zabitých: 6
 Jared Wesmyron
• Body: [6+1]; [5+1]; [17] +1 → Celkem [31 = 30]
• Vztah s mentorem: 
• Stav: deceased
• Hlavní zbraň: sekera
• Spojenci: -
• Počet zabitých: -

D8 - Mentor: Claudia Riqueti | Stylista: Záskok | Uvaděč: Záskok
 Jessie Rosemoon
• Body: [3+1]; [0+1]; [6] +1 → Celkem [12 = 5]
• Vztah s mentorem: 
• Stav: deceased
• Hlavní zbraň: -
• Spojenci: Amanda Young
• Počet zabitých: -
 Bellisarius Lizardcourt
• Body: [3]; [4+1]; [11] → Celkem [19 = 13]
• Vztah s mentorem: 
• Stav: deceased
• Hlavní zbraň: kukri
• Spojenci: -
• Počet zabitých: -

D9 - Mentor: Lacey Bennet | Stylista: Tatiana Roth Herman | Uvaděč: Záskok
 Erissa Ikarhé
• Body: [4+1]; [3+1]; [7] → Celkem [16]
• Vztah s mentorem: 
• Stav: deceased
• Hlavní zbraň: lovecký nůž
• Spojenci: -
• Počet zabitých: -
 Lawrence Wesmyron
• Body: [4+1]; [4+1]; [10] → Celkem [20 = 0]
• Vztah s mentorem: 
• Stav: deceased
• Hlavní zbraň: motýlí meče
• Spojenci: Quinci Wesmyron
• Počet zabitých: -

D10 - Mentor: Bentley Grayson | Stylista: Gabi Marcy Peréz | Uvaděč: Gabi Marcy Peréz
 Prue Azaela Wesmyron
• Body: [5+1]; [9+1]; [15] +2 → Celkem [33 = 18+3]
• Vztah s mentorem: 
• Stav: deceased
• Hlavní zbraň: vrhací nože
• Spojenci: -
• Počet zabitých: 1
 Milton Sarsechim 
• Body: [5+1]; [2+1]; [12] → Celkem [21 = 20]
• Vztah s mentorem: 
• Stav: deceased
• Hlavní zbraň: laso
• Spojenci: -
• Počet zabitých: -

D11 - Mentor: Rhys Malphite | Stylista: Tatiana Roth Herman | Uvaděč: Deborah Blackweather
 Amanda Young
• Body: [4+1]; [4+1]; [9] +1 → Celkem [20 = 3+3]
• Vztah s mentorem: 
• Stav: deceased
• Hlavní zbraň: mačeta
• Spojenci: Jessie Rosemoon
• Počet zabitých: 1
 Zeelandian Northsound
• Body: [4+1]; [5+1]; [11] → Celkem [22]
• Vztah s mentorem: 
• Stav: deceased
• Hlavní zbraň: řemdih
• Spojenci: Nicholas Christenson
• Počet zabitých: -

D12 - Mentor: Marva Grainer | Stylista: Tatiana Roth Herman | Uvaděč: Elise Byrne
 Sivana Lanamea Straszewski
• Body: [3]; [2+1]; [8] → Celkem [14 = 13]
• Vztah s mentorem: 
• Stav: deceased
• Hlavní zbraň: dýka
• Spojenci: Hades Wolfthal
• Počet zabitých: -
 Hades Wolfthal
• Body: [3+1]; [3+1]; [9] +1 → Celkem [18 = 16]
• Vztah s mentorem: 
• Stav: deceased
• Hlavní zbraň: cepín
• Spojenci: Sivana Lanamea Wolfthal
• Počet zabitých: -
VISUALS
  • Podoba arény
  • Mapa











Sunday, July 08, 2018

Donkervoort Sinerger

[ dankrvurt sinergr ]

 

Player: Pietro

FC: Dan Stevens


Tesserae: 7 | Defense: 12

Contact: Butschek.Petr@seznam.cz

Age: 18 deceased - vykrvácení: Nadir Calloway


Token: Stará prázdná karta bez kreditů


Dovednosti, které získal, nabral až později v mládí svou… mno… obživou. Aby se akce vydařily, musel také trénovat. Jelikož šlo o jeho život, obživu a ze začátku dokonce nejen jeho, vzal to důsledně a nenechával nic náhodě. V kraji není moc míst, kde se dá trénovat, ale i okna níže u země poskytují alespoň nějakou možnost, jak se naučit někam lézt a případně i těch výšin seskakovat bez toho, aby si ublížil nebo zanechal nějaké stopy. Na co je obzvláště pyšný je jeho tichý pohyb, ani v haldě šustícího listí by nebyl slyšet. Zpočátku jej tichý pohyb ani trénovat nenapadlo, ale když jej při prvních akcích chytili, protože byl hlučný, musel se tím začít zaobírat. Za tu dobu získal i slušné technické znalosti a cit do rukou, takže klíče nebo ještě hůře vykopávání dveří není vůbec třeba a zámek otevře i kancelářskou sponkou. Technické znalosti využije jen tehdy, pokud je potřeba si sestrojit nějaký nástroj pro ulehčení práce a snaží přístup k vytipovanému cíli. Je z něj díky těmto svým dovednostem prostě malý kriminálníček par excellence. Aby jím byl ve vším všudy – musel se naučit ovládat i nějakou tu zbraň, kdyby se nedejbože stala chyba a bylo to třeba. V začátcích si bral krátkou kovovou tyč, ale ta se ukázala později jako nepraktická a když ji někde opřel, cinkala a vydávala zvuk. A tak se vyzbrojil noži. Pokoutně si sehnal jeden balíček vrhacích za výdělky, za rozvoz „jistých“ zásilek. Poctivě se s noži naučil zacházet a ovládat je. A že začátky stály za houby. Nože sice moc často nepotřebuje, spíše vůbec, ale není ke škodě umět něco navíc. A aby výčet jeho schopností byl úplný – je obstojný běžec. Není ani moc zbytí, jinak už by jej chytili dávno.


Slabosti jsou v podstatě to všechno ostatní. Nožům se věnoval s takovou pečlivostí a dlouho, že už jinou, účinnější nebo větší zbraň neovládá. Do ruky si jí vezme, ale delší boj je věc při níž jde o životy a to hlavně ten jeho. Čeho občas zalitoval bylo, že neměl kde se naučit plavat. Kraj, kde žije je silně industrializovaný a tam na vodu není místo. Jediný v čem tak mohl plavat, byl olej z aut a jiných prostředků, kde se u nich v kraji vyrábí. Zmíněná šikovnost je u něj sice dovednost, ale i slabost. Má cit pro jemnou práci, ale ne všechno jde vyřešit „jemně“. Hrubá síla mu je mu tak víceméně cizí. Je také docela na sebe opatrný. Není sice cimprlich, ale je-li to nutné, rozmyslí si, kam ruce strčit a kam ne. Však ho i živí. Slabostí a to celkem velkou, která ho už málem jednou stála krk je jeho občas se projevující neschopnost říct si, kdy má dost a kdy ještě hromadit. Kdysi zcizil několik desítek kreditů na čísi kartě, ale než, aby se sbalil a vypadnul, musel ještě prohledat i další prostory. To ho už ale zaslechli majitelé a měl co dělat, aby utekl a oni ho nepoznali a posléze nenahlásili. Co je dalším jeho nedostatek, který jde na vrub kraji, je příroda. Jediná zelená, kterou viděl, je na leda barva na autech, případně zelené byly nějaké tabletky, co byly v jednom balíčku. Rád by se naučil alespoň poznat, co je k jídlu a co není. Celkově by se dalo říct, že je sice vyspělý v oblasti fyzické, leč v té druhé, nefyzické stránce je to amatér – rostlinky nezná a oheň nerozdělá, pokud nemá kanystr benzínu a zapalovač.


Donkervoort neměl v dosavadním životě mnoho štěstí – spíše žádné. Už jen to, že se narodil v Šestém kraji je znamení, že sudičky neměly při jeho narození asi dobrou náladu. Odjakživa mu všichni říkali jen a pouze Don, jelikož jeho jméno vyslovit činilo zpočátku velké potíže. Rodina nikdy bohatá nebyla, však, kde by taky bohatství v kraji mohli nashromáždit. Korunu k tomu dalo to, že otec v jeho šesti letech odešel na druhý břeh a matka byla všechno možné, jen ne matkou. Přihlásil se tedy jako sirotek a doufal, že si jej vždy někdo vezme. Také vzal. A on nelenil a konal. Napřed u rodiny vždy uzmul nějaké malé jídlo a pečlivě jej střádal, aby se poté provinila vážněji a rodina jej vrátila jako nezvladatelného. Postupně jeho kariéra drobného lapky rostla. Ve 14 letech už uzmul první kredity a hned je utratil. Když se ho ptali, kde je sebral, prostě nalhal, že si vydělává bokem a myje okna u aut na pumpě. Později na své akce, když už byl právně volnější – bylo mu 15 – přibíral i brášku Cartera, který se náramně hodil, pokud byla akce větších rozměrů. Akce ale plánovali tak, aby je nechytli anebo si přivlastnili tolik, aby měli dost, a zároveň okradení mnoho nepoznali. S tím občas byly problémy, Don prostě hledal někdy tak dlouho, až celou akci málem zkazil. Samozřejmě s jídlem roste chuť, a tak se v 16 nechal zasvětit do dealerství drog, které má v Šestce velkou tradici. Nikdy si nic nevzal, na to má své zdraví až moc rád, ale pokud má zájem, a nebo je bez kreditů, plní funkci dodavatele, pouze přebírá zásilky a předává danému cíli. Podle toho, jak moc zásilku při přepravě zničí nebo poztrácí, je mu zaplaceno. Dává si ale pozor, a tak odměny nejsou malé. Pořád žije na hraně zákona, ale občas i života. Jedno chycení může být v novém Panemu fatálním a také tak k všemu přistupuje.

Wednesday, July 04, 2018

Owen Lunsford

[ ouven lansfrt ]

 

Player: Renaiti

FC: Tom Hardy


Tesserae: 8 | Defense: 38

Contact: renaiti@seznam.cz

Age: 18 deceased - probodnuté srdce: N. Calloway


Token: Zlatý řetízek s boxovacími rukavicemi



Každý má svůj osud, a tím Owenovým je právě život v Prvním kraji. Nutno však přiznat, že na svůj původ je náležitě hrdý, snad jako většina obyvatel tohoto kraje, a rozhodně by ani za nic na světě neměnil. Je si totiž až moc dobře vědom toho, jaké tu má možnosti, co se týče tréninku. Hry jsou tady něco jako znak prestiže a odmala měl prostě to podvědomí se do nich dostat, protože nechtěl zůstávat pozadu od ostatních. Jakmile mu to jen věk dovolil, začal chodit do Výcvikového centra. Od té doby v téhle budově tráví svůj volný čas a vlastně tak trochu se postupem času tahle povinnost stala i jeho koníčkem, což je nejlepší možný výsledek. Začínal trochu neobvykle oproti svým vrstevníkům, a to s bojem tělo na tělo. Než se však mohl vůbec proti někomu postavit, bylo potřeba, aby si získal nějakou fyzičku a měl sílu ve svojí ráně. Začínal nejdříve pozvolna, pod velením svého otce, což i tak ale bylo docela náročné. Nikdy od něj neznal žádné slitování, a proto ani on sám neví, jak to vůbec vypadá. Vždycky, když do něčeho jde, tak na sto procent, nikdy neustupuje. Ze začátku to bylo takové posilování s vlastní vahou, aby se nepřelomil jako stéblo suché trávy ve větru a také se hodně zabýval gymnastikou. Neopomínal ani akrobatické cviky, jako byly přemety, kotouly a další věci. Chtělo to hodně silnou vůli a výdrž – díkybohu Owen nepostrádá ani jedno z toho. Vždycky, když se mu něco nepovede, zatne zuby a zkusí to znovu, dokud není spokojený s výsledkem. Jako základní kámen prostě musel mít zpevněné tělo, dobrou rovnováhu a posílení. Nic z toho mu dodnes nechybí. Mimo centrum se zabýval a stále zabývá běháním a skoky přes švihadlo, aby měl trochu té výdrže. Nedělá mu tak problém běhat delší tratě, protože umí dobře pracovat se svým dechem. Zvládne se dostat i přes nějaké ty překážky, aniž by si nějak výrazně ublížil. Nejspíše by neměl problém ani vylézt na nějakou skálu či strom, protože v rukou má dost velkou sílu na to, aby se tam udržel. Potom se už konečně dostal k tomu thai boxu a kickboxu. V tom se hodně našel a přišel na to, že tam může vybít svoji přebytečnou energii a především, že je to něco, co mu opravdu jde. Jeho rána není zrovna nějakým pohlazením a dokáže i holou pěstí soupeři pěkně pocuchat ciferník. Kromě toho strašně rád posiluje, hlavně tedy ruce, je pravda, že nohy občas opomíná. Ruce jsou jeho prioritou, protože mu právě jde o to, aby měl silnou ránu. Pořád se snaží překonávat svoje hranice a zvedat čím dál tím těžší váhy. Svaly jsou prostě něco, na čem on si bezprostředně zakládá. Box mu však přinesl i jednu velkou výhodu a tou je to, že přesně ví, jak si má krýt obličej a více zranitelná místa. Nikdy je nenechává odhalené natolik, aby se do nich soupeř mohl strefit. Ačkoli se snaží hlídat si vždycky pohyb těla protivníka a trochu předvídat i jeho kroky, nemusí se tím tolik trápit, protože má hodně rychlé a dobré reflexy. Mimo to se naučil i se zbraněmi u nich v centru, což bral vždycky jako takové odreagování. O všech něco ví a se všemi umí zacházet, ale nejvíce si rozumí s dýkami, protože tam také hodně záleží na práci rukou, jen jako by ruce měl o něco prodloužené a ostřejší. Aby však byli všichni spokojení, naučil se i dobře zacházet s kuší, protože si musel někde získat přesnou mušku a tahle zbraň mu na to přišla ideální. Líbí se mu ten pocit, že tímhle může někomu ublížit i z docela velké vzdálenosti. Celkově se mu nikdy nehnusila myšlenka někoho zmrzačit či hůře, dokonce ani nemá nějaké zábrany, co se týče boje s dívkami. Když si o to koleduje, pak nemá problém jednu vrazit i holce. Hodně v něm vždycky podporovali myšlenku, že je nejlepší a zvládne úplně všechno, takže se rozhodně nevyhnul ani tomu, že mu narostlo vysoké sebevědomí. 


Jeho nejlepším přítelem není nikdo jiný, než pár činek. Zatímco malé děti v ohrádce si hrály s plyšovými hračkami nebo plastovými zbraněmi, jemu tam otec hodil půl kilové činky. Samozřejmě z toho neměl moc rozum a hlavně si s nimi nemohl hrát, což bylo najednou k breku, ale teď když se zpětně ohlédne, tak si uvědomuje, že vlastně už od té doby mu činky dělaly společnost. Nedá se říct, že by byl úplný asociál, s lidmi se dokáže bavit a navázat s nimi nějaký kontakt, ale moc to nevyhledává. Myslí si totiž, že všechno zvládne vždycky sám a nikdy nebude nikoho potřebovat, protože má za to, že další osoba by ho jen tahala dolů. Ovšem i přesto mu strašně záleží na tom, co si o něm ostatní myslí a vždycky chce být viděn jen v tom nejlepším světle a jako ten nejlepší. Paradoxně k tomu však trpí hodně takovými paranoidními stavy, kdy si najednou zničehonic myslí, že všichni mu kydají hnůj na hlavu a on by nejraději všechny zmlátil, aby utnul pomluvy hned v zárodku. Celkově jeho smysl pro humor je pod bodem mrazu a něco jako vtipy, které jsou mířeny na jeho osobu, vůbec nesnese. Bere to jako útok na něj a vlastně obecně, pokud někdo něco řekne, hodně si věci vztahuje na sebe, ačkoli to tak třeba vůbec nemuselo být mířeno. V centru svého vnímání má prostě jen sebe a svoje pocity, jak jsou na tom ostatní ho moc nebere a ve většině případů je mu to i srdečně jedno. Pokud někdy schytá nějakou ránu, netrvá mu dlouho se oklepat a vrátí to soupeři i s úroky, což ve většině případů prostě vede k pořádné bitce. On si prostě jen tak něco líbit nenechá. Takovou jeho slabostí je jídlo. Hodně si na svůj jídelníček dbá, aby měl všechno vyvážené a nic mu nebránilo v tom nabírat svalovou hmotu. Úplně proto nesnáší, když mu někdo dává něco sladkého nebo všelijaké tyhle kalorické pochutiny. S tím souvisí i to, že je docela závislý na proteinech. Přišel totiž na to, že podporují svaly a výsledky potom vidí rychleji, takže do čeho to jenom jde, tak přidává proteiny. Jednou se dokonce i stalo, že mu jeho milovaný pistáciový protein došel a on proto v záchvatu zuřivosti prokopl dveře. S tím také souvisí to, že je horká hlava. Nedokáže moc věcí řešit tím, že by si třeba s někým promluvil, prostě se rovnou popere. Jenže když se dostane do toho svého módu, je úplně nezastavitelný a vypadá jako nějaký robot – vůbec nepřipomíná člověka. V ten okamžik vůbec necítí bolest a od protivníka by ho neodtrhlo ani stádo volů, v ringu s ním také kolikrát mají rozhodčí co dělat, aby ho přinutili přestat. Kdyby ho nikdo nezastavil, byl by určitě schopný někoho umlátit do krve, když by na to přišlo. Ve většině případů prostě nutně potřebuje, aby bylo po jeho, jinak je nepříjemný a nevrlý – tedy ještě více než obvykle. Není totiž zvyklý na to, že by někdo neudělal to, co on řekne. Tím, jak vždycky se zabýval spíše tou fyzickou sílou, tak nikdy neměl možnost se dostat k bylinkám a podobným, podle něj, kravinám. Takže rostlinstvo mu nic moc neříká. Rozezná tak maximálně keř od stromu, ale více by po něm asi nikdo chtít nemohl. Moc mu nepřijde důležité tyhle vlastnosti mít. Ačkoli by to do něj nejspíše nikdo moc neřekl, jednou jeho nejhlavnější slabinou je to, že je čestný a férový. Naučil ho to box, kde jsou prostě pravidla, jaké chvaty se nesmí používat a on se toho drží. Pokud by se k němu někdo třeba otočil zády a začal utíkat, nevrazí mu kudlu do zad, prostě si ho doběhne, aby mu stál čelem.


Owenův život je jako vystřižený z akčního filmu, který nikdy nepůjde do kin, protože by byla nutná cenzura. A tím by z toho filmu zbylo možná tak pět minut. Už od útlého dětství bylo jasné, že z něj nevyroste klidný účetní, nesmělý učitel nebo vůbec příkladný občan. Jeho život odmala tvořila akce. Rvačky nejen s vrstevníky, ale také se staršími výrostky, později pouliční bitky a dospělo to až k boji v ringu. Zkrátka a jednoduše tenhle mladík si prostě užívá všeho, co mu v tomhle ohledu život nabízí. Jeho matka z něj často mívá těžkou hlavu a neví, co si s ním počít. Jenže nezná jednu dost podstatnou část jeho života a to tu, proč je tím, čím je. Nenarodil se takhle, někdo ho takhle stvořil. Byl tím jeho otec. Ten zřejmě nechtěl jen bezduchou schránku, která bude trénovat na Hry, chtěl něco trochu jiného. Matka pocházela z bohatší rodiny, která se jí však zřekla, když si vzala takovou – oproti nim – nulu, jako byl Lunsford. To však nikdo nevěděl, odkud většina jeho příjmů pramení. A protože se mu již nejspíše nechtělo žít v nejistotě, tak ho napadlo, že když si vychová vlastního bojovníka do ringu, na kterého bude moci vsázet, tak bude za vodou. A tenhle plán začal realizovat, hned od chvíle, kdy byl Owen schopný začít chodit do Výcvikového centra. Zatímco matka se jej snažila vychovávat docela pevnou rukou, aby z něj vyrostl vychovaný člověk, otec mu povoloval co jen mohl. To je nejspíše ten důvod, proč je z něj teď takový zmetek, který si myslí, že může vše, co se mu jen zlíbí. Nutno však podotknout, že alespoň trochu zná své hranice a ví, co už je přes čáru. Co se však týkalo tréninku, tak v tomto ohledu na něj byl otec velmi přísný. Konec konců, jeho působení jako mírotvorce se prostě nedalo zapřít. Sice utrpěl zranění, které ho přinutilo opustit práci a usadit se v Prvním kraji, ale neznamenalo to, že by se z něj najednou stal měkota. Tím, jak moc se mu otec snažil věnovat pozornosti, tak odmítal další děti, takže to nakonec dospělo až do bodu, že Owen je jedináčkem. On si to ale tak nijak nepřipouští, nikdy nepotřeboval mladšího usmrkaného sourozence, o kterého by se musel starat. Snad jako každé malé dítě ze začátku trochu protestoval, když všechen volný čas musel trávit jenom trénováním. Netrvalo to však dlouho a přišel tomu na chuť. Čím více trénoval, tím více měl potřebu si svoje dovednosti na někom vyzkoušet. Jelikož od otce to měl zakázané, zvolil cestu, kde na něj jeho drahý táta nemohl. Ve škole vyvolával konflikty u takových vrstevníků o nichž se vědělo, že jsou vznětliví a na něj potom tak nebyla svalena vina, že byl tím, který zasadil první ránu. V téhle době už se jeho život točil jen kolem školy a tréninku, nic jiného pro něj neexistovalo. Přátelé? Rodina? Ztráta času. Prostě pořád jen trénoval a nic jiného pro něj neexistovalo. Po několika letech tvrdého tréninku potom konečně přišel jeho první zápas. Přišlo mu to až příliš jednoduché, protože jeho soupeř byl spíše tlučhuba, než aby ho vůbec dokázal srazit k zemi. Od té doby absolutně nesnáší takové ty kecy kolem boje, přijde mu to jako úplná ztráta času. Navíc proč by měl dávat prostor k tomu, aby jeho protivník nabral další síly a odpočinul si? U amatérského boxování nezůstal příliš dlouho, přišlo mu to moc nudné a přesunul se proto rovnou až do toho profesionálního, kde už nejsou žádné vyztužené rukavice ani chrániče hlavy. To pro něj bylo přesně to pravé ořechové. Navíc se mu strašně moc líbilo, jak ho otec podporuje. Nikdy nezjistil, že to nikdy nedělal z čisté lásky k němu, ale že si na něj prostě vsázel, dokonce nejednou si vsadil i proti němu, když se mu Owen sám svěřil, že si myslí, že na to ten den zrovna nemá. To by si nejspíše zasloužilo cenu otce roku, co? Když už mu připadalo, že i box je takovou procházkou růžovým sadem, začal se hlásit ještě navíc i do soutěží K-1, které jsou na pomezí právě thai boxu a kickboxu, které ho vždycky tolik bavily. Prostě a jednoduše, když může být v boxerských kraťasech a do někoho mlátit hlava nehlava, je to ten nejšťastnější člověk pod sluncem. Po některých vyhraných zápasech si dokonce nadělil i odměnu v podobě nějakého toho tetování, protože ho potom rád dával v ringu na obdiv. A takhle prostě pořád teď vypadá jeho život. Spánek, jídlo, trénink, zápas, nic jiného se u něj nestřídá.

Friday, June 29, 2018

Justine Slater

[ džastýn slejtr ]

 

Player: Quinn

FC: Lauren Jauregui


Tesserae: 8 | Defense: 9

Contact: hg.annquinn@gmail.com

Age: 18 deceased - zelená žíravá tekutina


Token: Obroušený střípek skla



Justine disponuje spoustou schopností, které valné většině lidí z Pětky nic neříkají. Je tomu tak hlavně kvůli podmínkám a prostředí, ve kterém vyrůstala. Můžeme s klidem říct, že její život není žádná procházka růžovým sadem, ale spíše pěkně trnitým křovím. Všechno, co se v jejím životě pokazit mohlo, se pokazilo, proto je dost zvyklá na neúspěch. Jen tak něco ji nerozhodí a ať už do ní ryjete jakkoli, většinou je to naprosto marné. Vždycky dokáže sebrat své poslední síly a vydrápat se z úplného dna. Tím pádem má obrovskou psychickou sílu. To, co vydrží ona, vydrží jen málokdo. Jakkoliv je její situace špatná, vždycky si dokáže najít cestu, jak si ji alespoň trošku zlepšit. I když by si to při prvním pohledu na ni nikdo nemyslel, je opravdu chytrá. Patří to mezi její vrozené schopnosti a popravdě neví, po kom to má, protože oba její rodiče jsou dle jejího názoru úplně vygumovaní. Třeba jí to předal nějaký dávný předek, kdo ví. Obelstít ji je opravdu těžké. Lež pozná v podstatě po čuchu a ještě vás v tom hezky vymáchá, když se vůbec odvážíte jí lhát. Nemá žádný problém se za sebe postavit. Může být sebevíc chudá, neslušná a nepříjemná, stále o sobě bude mít úplně to nejvyšší mínění, takže sebevědomí má opravdu na rozdávání. Vždycky si věří, ať už se pouští do čehokoliv a v tom tkví její největší přednost. Život mezi spodinou Pětky ji naučil spoustě věcí. Tak například je to vážně dobrá zlodějka. Kdykoliv bylo potřeba něco sebrat, byla právě ona první volbou. Pokud chce, dokáže působit dost nevinně. Mrkne na někoho, obmotá si ho kolem prstíku a jakmile ztratí pojem o svém okolí, jednoduše si od něj tu potřebnou věc sebere. Pokud náhodou tohle nefunguje, přichází na řadu její rychlost a šikovnost. Občas je to až neuvěřitelné, jak jsou její prsty rychlé, když je potřeba. I když už se zlodějině příliš nevěnuje, stále jí tyto schopnosti zůstávají. Je to jako jízda na kole, když se to jednou naučíte, pravděpodobně to budete umět do konce života. Protože si nemohla dovolit být v jejich skupině jakkoliv slabá, taky trošku mákla na svojí fyzičce. Snaží se cvičení věnovat minimálně obden, aby nevyšla z formy. Na rozdíl od ostatních v Pětce, se ona většinou živí rukama a to jí na té síle také dost přidává. Určitě by se dalo říct, že by byla schopná podat si jakéhokoliv cápka z bohatší rodiny v jejich kraji, protože to jsou většinou ti inteligentní, slabí jedinci, co pracují pouze hlavou a kdyby měli vzít do ruky třeba lopatu, nejspíše by se u toho zranili. Navíc by to s její bojovou technikou také nemuselo být vůbec špatné. Protože ta společnost lidí, ve které se dříve pohybovala, nešla pro ránu daleko, rychle se naučila alespoň základní sebeobraně. Mimo to dokáže použít naprosto cokoliv jako zbraň. Nemá problém na vás zaútočit třeba s cihlou a myslet to smrtelně vážně. Její kreativitě se v tomhle případě meze nekladou. Když už by si nějakou zbraň měla vybrat, nejspíš by to byla nějaká palice, nebo tyč. Pokud je potřeba, nebojí se být vážně surová, hlavně když to budete vy, kdo první zaútočí. Pro záchranu svého života by udělala cokoliv, i když by to znamenalo nehrát zrovna fér. Slovo "fér" a ona totiž nejsou zrovna kamarádi. Fér k ní nikdy nikdo nebyl, tedy je jasné, že jí přijde normální, aby taková nebyla k ostatním ani ona. Nikoho a ničeho se nebojí, což jí občas může dát vážně velkou výhodu. Její kuráž vás kolikrát může až překvapit. Před pár lety dostala pořádnou ránu do hlavy a v tu chvíli jako by se jí rozsvítilo a dostala rozum. Začala si uvědomovat, čeho je a není schopná a své oponenty a činnosti si vybírá adekvátně ke svým dovednostem. Je jí jasné, že nepřepere dvoumetrového chlapa, tak si z něj radši udělá kámoše a využije ho ke svým účelům. Dala by se označit za opravdu dobrou manipulátorku, je to něco, co ji vážně baví. Získávat lidi na svou stranu prostřednictví hraní si na něco jiného, byla schopnost, jenž se musela naučit už v dětství. Dnes už je v tom naprosto výborná a jen tak někdo její lži neprokoukne. I přestože je to dost impulzivní člověk a často skáče do všeho po hlavě, na všechny větší akce si vymýšlí naprosto perfektní plány. Nemůže si dovolit selhat, protože to by v jejím případě často znamenalo smrt nebo uvěznění a na takové kraviny ona rozhodně čas nemá.


Jelikož nikdy žádné moc milé lidi nepotkala a jejími vzory byli většinou největší grázlové z celého kraje, nemůžete od ní čekat, že by byla jako milius. Mnohým lidem její povaha nevyhovuje. Je dost ostrá, přímočará a své názory dává najevo dost nahlas. Většinou je na ostatní hnusná a to jí dává vážně velkou nevýhodu. V posledních letech si dost zvykla na samotu a opravdu neví, jestli by ještě měla nervy na to být součástí nějaké skupiny. Věří, že ji ostatní lidé pouze zpomalují, proto se s nimi většinou nezdržuje moc dlouho. I když se hrozně tváří, jak jí je všechno jedno, ve skutečnosti to tak vůbec není. Hluboko uvnitř jí záleží na všem, co dělá a i na tom, co všechno už udělala. Hodně si svá rozhodnutí vyčítá, ale většinou až v soukromí, protože žije v domnění, že nesmí ukazovat žádnou slabost. Kvůli celému jejímu dětství má dost velké psychické problémy, které se jí ale stále daří držet na uzdě, protože prostě nemá na výběr. Není to nic, za co by mohla ona. Všechno špatné, co se odehrává v její hlavě, je jenom důsledkem špatné výchovy, příšerných rozhodnutí a několika chyb, kterých nikdy nepřestane litovat. Je jaká je a nejspíš se nikdy nezmění. Kdokoliv si  k její osobě dovolí mít nějaké připomínky, nejspíše skončí se zlomeným nosem. Takhle ona totiž řeší všechno, na co neví, jak reagovat. Násilí je její reflex, neví, jak jinak by se měla bránit. Celý svůj život žila ve městě a nic jiného vlastně nezná. Ve volné přírodě by asi dlouho nepřežila, pokud by neměla něčí pomoc. Také veškeré rostlinstvo a zvířectvo jde úplně mimo ni. Tyhle věci jí nezajímají a věnovat se jim nikdy nehodlá. Samozřejmě ani bojové schopnosti u ní nejsou na úplně profesionální úrovni. Ano, umí se bránit, ale rozhodně ne jako třeba někdo z Druhého kraje. Její trénink jsou pouze pouliční bitky a tím to končí. Zbraně jdou také mimo ni, prostě použije to, co jí přijde pod ruku a je jí úplně jedno, jestli s tím zachází úplně špatně. Když už jsme u těch zbraní, s čímkoliv na dálku jí to nepůjde určitě. Důvod je jednoduchý – opravdu špatně vidí na levé oko. Někdy je to lepší, ale většinu času je to tak vážné, že by se to dalo označit až za slepotu. Když se jí náhodou něco nepodaří, bývá opravdu extrémně vzteklá. V tu chvíli rozhodně není moudré se k ní přibližovat, protože by vám v té ráži byla schopná vážně ublížit bez svého vědomí. V podstatě je neustále v jakémsi stavu naštvanosti. Je naštvaná na sebe, na své okolí, na svůj život, prostě úplně na všechno. Neví, jak se s tím má vyrovnat, proto bývá kvůli tomu dost protivná. Pokud má někdo to štěstí a ona si ho oblíbí, byla by najednou pro toho člověka schopná udělat cokoliv. Přátel si váží víc než čehokoliv na světě, protože jí pomáhají zapomenout na její hrozný život. Bez mrknutí oka by pro ně byla schopná obětovat svůj život, což také není úplně dobře. Z velké části jsou právě její blízcí její největší slabinou. Je neskutečně tvrdohlavá a nikdy své názory nezmění, jakkoliv přesvědčivé by vaše argumenty byly. Taktéž jí chybí slušné vychování. Neví, jak se má chovat v kultivované společnosti, protože nikdy nebyla její součástí. Vulgarismy jsou u ni na denním pořádku a vůbec by se nebála je používat před širokou veřejností. Nikdy jakkoliv netrénovala na Hladové hry, protože jí je celá tahle divnoakce úplně šumák. Všechno, co umí, používá pouze ke svému přežití v kraji a neví, co by dělala někde v aréně. Tak nějak počítá s tím, že když už má v životě tolik smůly, už ji nějaká ta vyšší síla nebude trápit a nebude ji posílat ještě někam támhle do hlavního města na smrt. Celé tohle dění jde úplně mimo ni, proto je občas dost mimo, když se o něčem významném mluví. S pravidly a zákony si nikdy moc starostí nedělala. Věří, že jsou zde od toho, aby byly porušovány a přesně to dělá každou chvíli. I když by o různých mechanických a technologických věcech měla něco vědět, opak je přesně pravdou. Nemá k tomu vůbec blízko, asi by věděla nějaké základy ze školy, ale to by bylo všechno. Vlastně jde skoro celé zaměření jejího kraje mimo ni, kvůli čemuž má také velký problém sehnat jakoukoliv pořádnou práci, za kterou by jí slušně platili.


Tak se jednou stalo, že se v Pětce narodila malá Justine. Co pro většinu rodin bývá velkou slávou, pro ně nebylo nic radostného a její matka z toho byla na prášky, protože si dítě nepřála. Kdo by si ho taky přál, když ho máte s někým, koho vlastně nemilujete. Její rodiče dala dohromady dohoda dvou rodin, což většinou nedopadá dobře. Máti se s Justine a jejím otcem tolik trápila, až jí z toho jednou přeskočilo a jednoduše je opustila – to jí byly asi dva roky. Zůstala tedy s tátou sama. Už si nepamatuje, jaké to je být v kompletní rodině, protože otec se nikdy znovu neoženil. Ani šťastnou rodinu nikdy nepoznala. Jo, měli se sice docela dobře, ale i tak tomu prostě chyběl ten pocit opravdové rodiny. Od otce má do hlavy vryté, že je její máma nejhorší osoba na světě. Nikdy jí neodpustí, že je nechala samotné, i když k tomu měla sebelepší důvody. Její dětství nebylo zrovna radostné. Provázela ho spousta problémů a to na ní zanechalo následky, které si nejspíš ani dnes neuvědomuje. Celkově by se její život dal označit za jedno velké neštěstí. I když se tatík snažil, nikdy nedokázal vydělávat nějaké pořádné peníze, a proto skončili v té nejchudší části Pátého kraje. Odmala musela být zvyklá na ty nejhorší podmínky, nedostatek jídla a občas i děravou střechu nad hlavou. Už tenkrát se jí to zdálo hrozně nefér. Co udělala tak hrozného, že ji svět takhle trestal? Tahle otázka se jí vrací do myšlenek celý život. Jelikož její výchova také nebyla nějaká světoborná, stala se z ní poměrně neslušná a nepříjemná osoba. Je asi docela jasné, že kamarádů moc neměla. Vždycky se kolem ní dělo nějaké drama a nikdo s ní nechtěl mít nic společného. Fám a pomluv o ní stále po Pětce koluje spousta, ale to je jí úplně jedno, protože ona má větší problémy, než svou reputaci. V brzkém věku se začala zahazovat s dost špatnými lidmi. Tátovi se to nelíbilo a několikrát se ji od toho snažil dostat, ale ona si nikdy nedala říct. Tenkrát ještě neměla vůbec žádný rozum a tihle lidé se jí zdáli normální. Mluví se zde o lidech, co nejdou pro ránu daleko a ilegální činnosti jim nejsou vůbec cizí. Hodně se jí v téhle partě zalíbilo, jednoduše kvůli ideám, které propagovali a způsobu života. Nebylo jí ani čtrnáct, když se s nimi zapletla do první akce. Protože byla rychlá, chytrá a šikovná, dokázala jim s kdečím pomoct a dostávala za to celkem tučné finanční odměny. V tu chvíli si řekla, že se možná její život konečně obrací k lepšímu. To jí vydrželo do prvního velkého problému. Jejími přidrzlými poznámkami a nepříjemným výstupem se jí brzy podařilo dostat do konfliktu, který nakonec skončil pořádnou rvačkou. Zbraní v tomhle případě bylo vše, židle, stoly a především láhve. Vedla si docela dobře, než jí jeden chlap rozbil skleněnou láhev o hlavu. Po této ráně se probrala až o několik hodin později, se zkrvavenou tváří a téměř úplnou slepotou na levé oko. Dostalo se jí do něj několik malých střepů a s tím už bohužel nejde nic moc dělat. Nechala si to nějakým způsobem ošetřit, ale rovnou jí bylo řečeno, že na to oko už nikdy nebude vidět pořádně. Tenhle incident na ní zanechal nejen pár vad na kráse, ale také na psychice. Byla z toho dlouho dost špatná, nesla si kvůli tomu velké následky a dokonce svých rozhodnutí začala i litovat. Tahle jediná rána jí konečně dala rozum a donutila ji přerušit veškeré kontakty s tímto typem lidí. Táta na ni byl vážně hodně naštvaný, když domů přišla s tím, že se porvala a má trvalé následky a také nad ní kvůli tomu tak trochu zlomil hůl. Byla to pro něj poslední kapka a po mnoha letech snášení veškerých jejích průšvihů konečně řekl dost. Usoudil, že je jeho drahá dcera nezdařená a ztratil o ni veškerý zájem. To pro Justine byl ten nejhorší trest. Dalších pár měsíců měli tichou domácnost. Velmi si spolu nerozuměli a začali být vůči sobě nepříjemní. Jediným útěkem od reality pro ni tehdy byla škola, kde měla alespoň chvíli klid. Nebyla nějaký zázračný student, ale určitě nebyla nejhorší. Chytrá je od přírody a zapamatovat si těch pár věcí, co je tam učili, pro ni nebyl žádný problém. Aby toho nebylo málo, když jí bylo šestnáct, zničehonic se do jejího života rozhodla vrátit její matka. Nejdřív moc nevěděla, jak má reagovat, její konečný přístup k ní byl ale nakonec neskutečně negativní. Možná by byla schopná si s ní vybudovat nějaký lepší vztah, kdyby důvod jejího návratu nebyl naprosto mizerný. Vrátila se, aby Justine představila nějakého cápka, kterého si podle slov její matky měla vzít. V životě se s ním nebavila a protože viděla, jakým způsobem skončilo manželství jejich rodičů, v žádném případě do toho nechtěla jít. Její matka ovšem byla neoblomná, a tak Justine nezbývalo nic jiného, než prostě utéct a schovávat se. To je teď její život. Živí se kdejakou prací, většinou legální, ale občas je to i něco menšího nezákonného. Snaží se nějak přežívat a neupozorňovat na sebe. Nemá se moc dobře a je si toho vědoma, ale alespoň je volná. Na tom jí záleží nejvíc a to ji žene kupředu. Na svých nynějších cestách také potkala jednoho kluka. Nejdříve to byl jenom její kamarád, ale brzy to přerostlo v něco víc. Je to asi první člověk, do kterého kdy byla opravdu zamilovaná. Má to jenom jeden háček, ten kluk je přesně tím, kým ona nikdy znovu nechtěla být – kriminálník. Neustále na něj apeluje, aby toho nechal, jenže je to marné. Jelikož se ho nechce vzdát, rozhodla se ho nakonec podpořit, jakkoliv je jí to proti srsti. Neví, jestli jim ten zatím poměrně krátký vztah vydrží, ale dost doufá, že ano, protože dělá její mizerný život alespoň trochu snesitelnější.

other worlds

stranger2s.jpg https://lh3.googleusercontent.com/Pw0zB0hurIqLYe3Dbii8mgZ8-m5myKuUtsQ2qtwficdo5n9uKQvLA3mzvOkjh7iL3CUXJzXut2adFoTqKA=w200-h92