Wednesday, May 30, 2018

Culture and Technology


• KULTURA

Náboženství, které v Panemu dnes již téměř neexistuje, přesto však přežívá v minimální míře, a ti, jež do této minoritní části obyvatelstva spadají, vyznávají křesťanství, případně populárnější buddhismus nebo taoismus. Najdou se i tací, kteří si zakládají vlastní náboženství a uctívají vlastní "bohy", tato náboženství však málokdo bere vážně a seriózních vyznavačů tedy moc nemají. Mnohem častější jsou v této době ateisté, agnostici a rozhodně zde není nikdo, kdo by věřil na nadpřirozené jevy. Valná většina jsou technokraté a volnomyšlenkáři, dokonce to někteří berou až do takové úrovně, že milují více stroje než lidský život. Což v podstatě vytváří další náboženství, kde lidé věří v technologii. Právě u takových jedinců se víra mění nezřídkakdy v posedlost a posléze se projevuje velmi silný fanatismus a často jejich náboženství přerůstá až v nebezpečné sekty, jejichž stoupenci dokážou být pro okolí velmi manipulativní a nebezpeční.

Životní styl se po celém Panemu liší kraj od kraje. Je tomu tak proto, že v každém kraji je jiná ideologie, jiné zaměření a jsou tam tak i odlišné úrovně života. Co je velmi patrné a často se to v souvislosti s Panemem zmiňuje, jsou velmi rozevřené pomyslné „nůžky“ právě v podobě rozdílu v životních úrovních jednotlivých krajů, kde existují značné rozdíly mezi kraji bohatými a chudými. De facto samostatná jednotka je pak hlavní město Kapitol, který má od krajů úplně jinou životní úroveň a jinou „politiku“. Nemá shodné názory s některými kraji. Má svůj vlastní a ke všem krajům nepřistupuje se stejnou mírou. Má své oblíbené, ale i neoblíbené a také takové, které jej moc nezajímají, pokud se tam zrovna něco nezákonného neděje. Panem je země, kde se najde od každého kousíček. Celonárodně je známo, že si Kapitol užívá ve svém blahobytu a okolní kraje za ně dělají špinavou práci a zpětně od nich nic moc nezískají. Právě kvůli těmto způsobům si každé dítě v Kapitolu narozené, odmalička zvyklo, že je nadstandardní a žádná nižší vrstva se jim nevyrovná. Najdou se výjimky, ale je to vcelku malé procento Kapitolanů. To vyšší číslo patří obyvatelům, kteří denně nemají nic na práci a zabíjí svůj čas na volnočasových aktivitách, které by jim jen každý záviděl. V Kapitolu mají všechno, co si jen může člověk přát - delikátní restaurace, noční kluby, bordely, zábavní parky, virtuální světy a i vzdušné závody. Pro ně nemusí ani platit zákon o sledování Hladových her, protože to je pro ně v podstatě jako droga. Veliké podobenství ve způsobu života s Kapitolem má První a Třetí kraj, obyvatelé v nich se od hlavního města opravdu moc neliší a srší stejným optimismem jako Kapitolané. Počítat se k nim může ještě kraj Druhý, který je stále miláčkem Kapitolu, ale kvůli specializaci kraje jsou zdejší obyvatelé citově otupělejší. Menší rozdíly nacházíme v krajích Čtyři a Pět, kde jsou na tom stále neutrálně a v ničem se od minulých let nezměnili. Možná je jen jejich pohled na svět o něco pochmurnější, ale mají stále chuť do života a zkrátka jsou ve svém pohodlí, které jim vyhovuje. To se ale nedá říct o zbývajících krajích, kteří na tom jsou bídněji než předtím. Chudoba je u nich vidět, ale dá se s málem přežít, pokud pracují a nejsou leniví. Nejhorší dopad to mělo na Dvanáctý kraj, který ztratil úplně všechno. Nemůže být většího opaku oproti Kapitolu a bohatým krajům. Objevuje se tam množství sebevražd a někteří na svou chudobu zemřou. Kapitol bohužel není tak empatický, aby jim dal za předešlé rebelie menší trest, tak se každým dnem snaží přežívat. Náhled na Hladové hry má každý jedinec jiný a nelze to házet na celý kraj, i v profesionálním kraji se najdou odpůrci a v chudém se naopak najdou milovníci tohoto klání. Větší část tvoří lidé, kteří se s Hrami usmířili a naučili se je brát jako normální věc a jako určitý prostředek zábavy. Ovšem si spousta lidí neustále myslí, že je to barbarský způsob řešení a „nutné zlo“ a že existují i humánnější způsoby.

Kapitolané milují krásu a dokonalost, proto je pro ně móda vším. Extravagance je ale už silně out a je to přežitek, žádné bláznivé barvy, žádné módní výstřelky, ale stále se najdou jedinci, kteří tyto trendy ještě oslavují. Jsou to ale starší lidé, kteří se již nechtějí měnit. Ať je tomu jak chce, přesto je tato móda dob minulých na ústupu. Nyní frčí spíše minimalismus a jednoduchost. V barvách převládá šedá, černá a bílá. Tato móda se rozšířila ve všech krajích, takže v tomto se kraje od hlavního města nikterak neliší, jenom to nejsou tak drahé a kvalitní kusy. Móda může být u některých lidí, zejména rebelů, klidně více ve stylu punk a mohou převládat pestré barvy, někdy to až evokuje vzhled neonových transparentů. V distriktech, jež nepatří mezi oblíbence Kapitolu, úplně styl bohatých a v „lepších“ krajích preferovaný, nefrčí, trendy se vůbec neřeší a všichni nosí to, co mají nebo najdou na ulici. Někde ani není na výběr. Pokud mají peníze, přijdou si i na jiné módní kusy, ale to pouze zase v těch krajích, které si ten luxus mohou dovolit.

Reklamy a značky jsou všudypřítomné a mocné. Kdo si může dovolit reklamu, má úspěch zaručený. Hlavně tedy v Kapitolu a ve vyspělejších krajích, kde jsou transparenty na nejnovější trendy anebo třeba na energetické drinky prakticky na každém kroku. Objevují se zde staré značky, které jistě nikdo až doposud neznal, ale povídá se, že tu byly už někdy dávno před Panemem. Poté tu jsou nové, oblíbené především v módě, kde záhy získaly na popularitě, např. NoGuard, Brandsnob, Caelistus. Z automobilů jmenujme například značky Helix, Rigel nebo Quasar. Šperky a jiné cennosti jsou převážně dovezené z Prvního kraje a jejich výroba spadá pod rod Carlisle nebo jsou přímo z dílen, takže doplňky a ozdoby jméno nezískávají, je to naprosto nepodstatné. Stejně tak nová kosmetika je bezejmenná. A nakonec samozřejmě největší popularitu získávají reklamy na nejnovější technologie, protože to je v dnešní době velmi důležitým dílkem života. Každá novinka je silně propagována a jako tomu bývá, je jen na lidech, zda prorazí nebo nikoliv. Reklama funguje také ve světě her a filmů, hojně se vyskytují reklamy na výrobu androidů a také na neméně zajímavý byznys v podobě sexu.

Při zmínce o trendech je také nutné zmínit subkulturu mládeže, ale i všech možných generací. Jsou to ale hlavně puberťáci, co všechno dělají oblíbeným. Přeci jen jsou hlavními hvězdami Hladových her a země se je naučila tolik milovat a hýčkat. A právě mladí vítězové mají největší vliv. Stačí, aby si někdo nechal udělat nový účes a do druhého dne to má dalších deset lidí. Pokud by se někdo oblékl do pytle, je možné, že to taktéž někdo provede. Dnešní mládež je děsně ovlivnitelná a všichni jsou jako kopie. Proto to bývá vše totálně efemérní a každý se snaží měnit trend ze dne na den. Častokrát se stává, že je někdo obětí drbů, protože si na sebe vzal něco, co už není populární. Stačí na to i pouhý týden a vše je nehorázně out. Držet krok v trendech je zkrátka náročné. Starší generace tyto věci rozhodně neřeší, ale to spíše platí pro lidi v krajích. Co se týče Kapitolu, tak tu se spousta lidí snaží být ikonou pro všechny. Zkrátka se na tom v hlavním městě tvoří závislost. Všichni by rádi koukali na lidi z obřích reklamních ploch a dělali reklamu na jakýkoliv kus oblečení. Označit jejich trend není jednoduché kvůli její rychlé pomíjivosti. Opět je ale všechno jednoduché a nikdo to nepřehání s doplňky či s účesem nebo make-upem. Co ale zůstává stejné je žánr hudby, která zní z podstatě v jakékoli podobě. Rock, pop, jazz, funk, reggae a další. Rozmanitost je značná. Hudební směr v Panemu udává v podstatě veškerá elektronická hudba - synthwave nebo glitch. Pokud ne tohle, tak alespoň s mírnou elektročástí je možno se setkat v hip hopu nebo alternativním songu. Taktéž punk rock není v nočních klubech cizí, ale opět to má podtón té robotické hudby. Elektronika hudbou prostoupila i do žánrů, kde by asi jinak neuspěla. U dospělých mimo Kapitol se popularita absolutně neřeší. Není určeno, do kterého stylu se lidé mají oblékat a u hudby je to zajistě stejné. Zakázaná jsou jen témata, která by vládě něčím mohla uškodit, což platí v hudbě. Jakékoli texty rozvracející režim jsou přísně trestány a zakázány.

V předešlém Panemu se nikdo nemohl setkat s tzv. popkulturou, to se objevilo až později s high-tech érou. Pravděpodobně mohli někteří znát filmy jako Avatar, Vetřelec, Kmotr nebo oblíbený Jurský park. Ne však všechny blockbustery se udržely. Filmový žánr není v podstatě nijak omezen a v kinech se lze setkat s rozličnými druhy filmů - od romantiky po komedie, nebo i thrillery a horory. I zde existují výjimky. Filmy, které pracují s nadpřirozenými jevy, nebo v nich vystupují lidé s nadlidskými silami anebo mají politický podtext, který by narušil v zemi pořádek, jsou zakázané a na jejich promítání nenarazíte. Filmy s těmito tématy ukazují značně iluzorní svět a realitu, která ve skutečnosti nefunguje, a jde tak o matení diváka. Kdo s těmito tématy pracuje, vystavuje sebe i všechny spolupracující osoby těžkým a často i hrdelním trestům. Co se týče muziky, tak jak již bylo zmíněno, hudba je velice volná a pro každého se něco najde, ale všechno má nádech elektroniky, rozhodně nikdo neposlouchá klasickou hudbu nebo třeba country.

Do zábavného průmyslu taktéž patří sporty, ale kvůli rozšířené technologii se pohyb pomalu ztrácí. Avšak si tu sportovní nadšenec ještě stále nalezne dost zábavy - hokej, lakros, fotbal, baseball a basketbal, v zimě například snowboarding nebo lyžování. To patří mezi nejoblíbenější, jinak samozřejmě existuje několik dalších sportů. V hokeji se vyskytují menší odlišnosti - místo bruslí jsou vzdušné boty, které se nad povrchem lehce vznášejí společně s holí a pukem. Pak jsou velmi známé vzdušné závody v autech, ale tam toho pohybu moc není, nicméně je Panem zařazuje do sportů. A kdo je pro adrenalin, tak se může přihlásit ke frisbee hře, která je v některých situacích až smrtelná. Mluvíme-li o nebezpečí, tak se o první místo uchází s velkým náskokem Hladové hry. Sport a jeho druhy provozování se liší od krajů. Například v profesionálních krajích je populární dělat jakýkoliv bojový sport, ve kterém si může osoba přijít na nějaké to povolené násilí. S rozvojem technologií se do sportů zařazují i úplně nové - futuristické.

Jde s lehkostí říci, že je literatura v současnosti úplně upozaděna a je velmi obtížné se s ní v klasické formě setkat. Všichni jsou spíše on-line, než aby si něco četli, takže nikdo knížky nezná a nevlastní. Pokud ano, tak jsou v elektronické formě, a než čtečky knih jsou to spíše komiksy. Převažují témata velmi násilná, o androidech nebo cokoliv nadmíru pozitivního jako taková romance. Komiksy superhrdinů jsou jako filmy striktně zakázané, což platí i o jiných tématech ve filmu zapovězených, ale sem tam se na scéně objeví ilegální číslo, ve kterém se něco takového nachází. Pokud se s ním zachází s opatrností, nejspíš se o tom vláda vůbec nedozví, nutno však říci, že popularita daného nelegálního dílu se může stát problémem. Další texty nacházíme v kapitolských magazínech o módě, technologiích a třeba i ten proradný bulvární Guilty Pleasure se počítá, ale literatura je to velmi hloupá a pro někoho dokonce povrchní, ale bohužel populární u mladších vrstevníků. Lidé jsou minimálně čtiví, ale pokud jde o umění, tak je to velice bohaté. Je to vlastně jako s módou, kreativita se nachází všude. Ať už je to v hlavním městě nebo hlavně v Osmém kraji, který se tím živí. Ovšem tu nenajdete žádné složité obrazy, spíše ale úplně fantasmagorické kresby, které nedávají smysl nebo nějaká minimalistická tečka, které se v tomto období říká mistrovské dílo. Taková kreativita se v Panemu drží a obdivuje to snad každý, protože to má hloubku. Zde totiž platí, že v jednoduchosti je síla.

Vzdělávání je životní styl, alespoň takhle je tomu v Panemu. Ačkoliv se někteří chovají jako Homo sapiens neanderthalensis, hlavně co se týče každoročních Hladových her, tak se v zemi vyskytuje veliké procento vzdělaných jedinců. Kapitol jim zrovna nevládne, ale je tam aspoň čtvrtina populace, kteří se mohou chlubit svým inteligenčním kvocientem. Pak je tu samozřejmě Třetí kraj, který současný Panem stvořil. Kapitol by se bez nich rozhodně neobešel a spousta chytrých hlaviček z toho kraje se do hlavního města přestěhovala. Taktéž pracovníci ve vládě nepatří mezi hloupé, jako tomu bývalo před staletími v některých dnes již neexistujících zemích, když se jim daří držet kraje v poslušnosti. Ano, sem tam se objeví nějaká ta vzpoura, která stejně dlouho nevydrží, protože Kapitol má přece jenom větší moc, a tak je tahle výjimka vždy snadno potlačena, nebo je jí zamezeno už v samotném zárodku. Škola je v Panemu brána vážně a každý, kdo má peníze, se dostane do prestižní školy, ale musí se tam se svými známkami udržet, jinak se tam již nemohou vrátit. Vyhození ze školy je vždy konečné. Samozřejmě se v krajích nacházejí i veřejné školy bez jakékoliv roční platby, ale to je prostě jiná úroveň, rozhodně to nemá na školství v technologickém kraji. Ve všech je ale nastavená základní látka, hlavně historie se musí všude učit stejná - taková, která je odsouhlasená vládou. Historie sahá i pod ročník Richarda Masona, ale nejde v ní o nic jiného než o to, že byly Hladové hry a lid byl poslušný a další informace, že někdo něco založil a podobná témata, rozhodně nikdo neučí o válce nebo vzpourách. Je to způsob, jakým dětem vymývají mozek. I když se najdou tací, kteří si jistě najdou jiný názor, ten ale najdou jedině tehdy, pokud budou chytřejší než vláda. A takových moc není. V biologii se učí všechno, co se v Panemu nachází, každý kraj má nejhlavnější ten svůj obor - třebaže se Čtyřka bude učit spíše o mořském životě a v Sedmém to bude o přirozeném lese. Nechybějí zde ani jazyky, což je angličtina a v lepších školách sekundárně i japonština nebo čínština. V některých rodinách se drží jiné jazyky, ale ve školách se to neučí a je to zakázané. Do základu patří také matematika a tím základní předměty končí. Poté je to jenom pouze o specializaci kraje, v některých se navíc učí chemie, fyzika, návrhářství, šperkařství, nebo zemědělství a další možnosti jsou takřka neomezené, na vše ovšem dohlíží ministerstvo školství a současná prezidentka.

• TECHNOLOGIE

Advansy je společnost, kterou vlastní Digita Soldaire ze Třetího kraje. Je to nejstarší firma, která se věnuje technologickým hračičkám a vůbec technologii. Každý, kdo vlastní chytrý telefon, jej má právě od Advansy. Nikde jinde se mobily neseženou a jiné značky neexistují. Mobilní telefon je ve tvaru tenkého obdélníku, který má uprostřed místo na otisk prstu a rozpoznávač očí, tím se spouští celé to zařízení, které je hologramové a reaguje přes čidla nebo hlas majitele. Jsou drahé, a proto je žádný chudý krajan vlastnit nemůže, ledaže by si vydělal jen na to než na jídlo. Jsou dělané ve všech barvách, ale nejpopulárnější jsou bílé nebo černé, jiné designy se na trhu již nevyskytují. Kromě takových telefonů ještě vyrábějí spotřebiče do domácností, vysavače s umělou inteligencí nebo třeba mobilní partnery v podobě malých hologramových avatarů - mohou po celý dny dělat společnost a nikdo se nemusí cítit osamělý. Jsou roztomilí, a tak je většinou vlastní menší děti, nemusí si tedy povídat s imaginárními kamarády. Nechat si je vyrobit si mohou v různých podobách, mohou to být třeba i víly.

Dalším zakladatelem je Atom Skarlexton, který vytvořil od úplného základu společnost DyneVision, která je v současné době velmi vychvalovaná. Soustředí se hlavně na androidy, které prodává a nabízí všem, kteří si projdou nutnými psychologickými testy, pokud nejsou členy vlády. Lze si vybrat v několika variantách - buď jako nastavené roboty, kteří dělají to, co se jim řekne nebo riskantnější modely s umělou inteligencí. K nim do firmy mohou docházet i lidé, kteří si chtějí změnit tělesnou schránku a přesunout své vědomí do dokonalejšího těla. Změnit se mohou i v opačné pohlaví, to totiž už nikdo neřeší a neodsuzuje, také je to nejméně bolestivý způsob. Kromě toho dokáží změnit jen určitou část na těle - výměna oka za nějakou high-tech verzi, která bude sledovat okolí jako ostří nebo cokoliv jiného, co si bude klient přát. To vše je samozřejmě jen na vlastní nebezpečí, firma neručí za omyl. Nabízejí se i replikanti, kteří nejsou ale moc oblíbení, jelikož se nejvíce podobají lidem a jsou to vlastně klony v dokonalejší podobě, a kteří mají bohužel trvanlivost. Využívají se hlavně jako zboží, které zabijí a jejich orgány pak předávají originálům. Kdyby se někomu něco stalo, replikanti jsou jejich pojistka, že stoprocentně dostanou transplantaci orgánu.

Helix Corp. někteří považují za zlý korporát, jenž své androidy využívá pouze na různé nekalosti. Spousta androidů od nich se používají jako sexuální pracovníci, potom je využívá vláda jako nájemné vrahy. Jejich působiště je Kapitol, protože odsud pochází i zakladatel Zane Blaisdale. Tvoří je stejným stylem jako DyneVision, protože vlastně od nich to celé převzal a některé věci si vymyslel i on sám. Lidé si často myslí, že právě ty LED zařízení pro androidy patří Atomovi, ale je to Zane, kdo je nechal vytvořit. V současnosti vyrábějí jen technologické věci. Určitě se nestane, že se v budoucnosti budou soustřeďovat na klonování nebo změnu schránky. O této firmě se prozatím nic moc neví, jelikož majitel žádné informace veřejnosti nevydává, nicméně o ní bude každý často slýchat a to zrovna v nedobrém světle. Velmi dobrou reklamu získávají ze svých drahých aut, kterých po Kapitolu jezdí nespočet.

< ZPĚT | DÁLE >

Character Creation

ÚPRAVA (JIŽ NEPLATNÉ, NEČÍST)

Tato sekce působí jako pomocníček pro výtvor postavy, jestliže nemáte žádné problémy, můžete přejít na další stránku. Níže jsou také uvedené informační texty s populárními řemesly.

• ÚVODNÍ TVORBA

1. Není zde pravidlem, že se musíte držet svého pohlaví a vytvářet si podle toho postavu. Počet postav taktéž nezná hranic, ale buďte přitom obezřetní a vytvářejte si tolik, kolik stačíte stíhat. Opuštěné postavy nic nového do hry nepřinášejí a jsou v některých případech spíše přítěží, platí zejména u stálých postav.

2. Při výběru jmen dbejte na to, aby nebyla již dříve někým použita. Pro ujasnění si zkontrolujte seznam hráčů, kde naleznete jména všech postav. Křestní jména se mohou samozřejmě opakovat, s příjmením buďte ale už originálnější, pokud ovšem nepatříte do stejné rodiny. V Panemu rodiče pojmenovávají své děti podle specializace kraje (v Druhém kraji jsou jména občas podobná Kapitolanům, kteří mají svá jména převzata ze starověkého Říma - gladiátorské hry jako koncept Hladových her), tudíž si můžete vzít třeba nějakou inspiraci z anglických slov nebo použijte jednoduše svojí fantazii, jmenovat se mohou jakkoliv.

3. Výběr FC je zcela na vás, ale nesmí se opakovat, pokud není dovoleno jinak, zkontrolujte si proto seznam obsazených osobností. Vyvarujte se hercům z filmové série, kresleným a počítačovým postavám, přijímáme jen reálné osoby. Fotografie musí být v nejlepší kvalitě a ve formátu jpg, png nebo gif, minimální velikost 250x250, posílejte raději větší.

4. Amulet a inspirativní hudba slouží jen jako doplněk a přikrášlení do profilu, do hry to nepřidává žádnou výhodu. Avšak pozor s amuletem, mohou to být jen neškodné malé předměty.

5. V každém bodě je třeba napsat min. 200 slov - opravdu to není moc. Pokud nejste zrovna pisálek, dejte si na čas, odfláknuté profily nepřijímáme a zpravidla hledíme na kvalitu. Mějte to jako rozcvičku na budoucí hry u nás.

• PSANÍ TEXTŮ

  • SPLÁTCI
1. schopnosti - xxx

2. slabiny - xxx

3. data - xxx
  • OBYVATELÉ
1. popis - xxx

2. život - xxx

3. životní události - xxx

4. konexe - xxx

• PROFESE

1. Tvůrce | Gamemaker - Tvůrce hraje v aréně za Vypravěče. Nemáte povoleno si vymýšlet vlastní útoky a arény, jste nižší tvůrci, kteří musí vyřizovat úkoly od hlavního tvůrce. Po registraci dostanete heslo do řídicího centra, kde budete moct zhlédnout dění za kamerou. Hlavní tvůrce tam většinou rozdává povely, ovšem máte povoleno tam hrát normální rpg mezi ostatními kolegy. Nejsme ani proti tomu, aby se tvůrci hlásili se svými nápady. Pokud tak nastane, stačí to v řídicím centru zahrát jako rpg a uvidíte jak zareaguje hlavní tvůrce. → $10 - $1 000

2. Stylista | Stylist - Navrhuje oblečení pro svůj kraj, který si vyberete. Kostýmy na přehlídku se musí kreslit, takže pokud máte malířské nebo návrhářské schopnosti, tak se klidně registrujte. Hlavní stylisty si pečlivě vybíráme, aby byly kresby aspoň na stejné úrovni. Podívejte se proto na kresby hlavních stylistů, než se za ně přihlásíte. Pokud máte pocit, že takové nápady a kresby nedáte, ale chcete stále být stylisty, můžete se tak hlásit za náhradní. Ti zaskakují za všechny nepřítomné stylisty, a tím pádem se i stane, že může mít víc práce než hlavní a někdy zas vůbec žádnou. Nemusí to být žádné mistrovské práce, ale vypadat to musí. Při rozhovorech můžete skládat obrázky z internetu. Jestliže se objeví nějaká akce nebo turné vítězů, můžete navrhovat i jim, sobě nebo jiným osobám, pokud si u Vás kostým zažádají. → $50 - $600 | Než pošlete registraci, pošlete svou kresbu kostýmu kluka i holky na e-mail: rpg-onhg@seznam.cz

3. Uvaděč/Společník | Escort - Určitě všichni známe Effie Trinket. Při sklizni vybírá jména z osudí, v tomhle případě Vám admin poví na chatu šeptem jména. Předtím se ještě musíte zeptat na dobrovolníky, jestli se v kraji objeví dobrovolník, musíš to oznámit adminovi. Na turné vítězů může uvaděč psát nebo pomoct s proslovy vítězům, též jim dělá společnost. Společníci by měli být komunikativní a přátelští, v podstatě jsou to osobní průvodci pro vítěze a splátce. → $100 - 300

4. Redaktor | Editor - Pokud jste pisálci nebo aspoň rádi hledáte špínu, tak je tohle dělané přímo pro Vás. Guilty Pleasure je časopis, bulvár a všeho možného dohromady. Pokud zvládáš často psát a máš fantazii, určitě se připoj k redakci a oživ kapitolské drby. → $10 - $500 | Než pošlete registraci, pošlete úvodní článek na e-mail: rpg-onhg@seznam.cz

5. Moderátor | Master of Ceremonies - Přesně jako Ceasar Flickerman. Má na starosti rozhovory a také komentuje Hunger Games. Je nutné mít při období Her čas, náladu a také gramatiku na úrovni. Vlastně toho moc nedělá, hlavně aby byl komunikativní, dokázal publikum zvednout ze sedaček a hezky všechny pobavit. → $200 - $500

6. Mírotvorce | Peacekeeper - Většinou jsou to muži, ale najdou se mezi nimi i ženy. Mírotvorce má přístup do všech krajů, měl by se spíše jen zdržovat ve svém kraji, kde pracuje nebo v Kapitole, ale může si občas zajet i do jiných krajů nebo chytat obyvatele na neutrální zakázané půdě. Mírotvorci mají akademii ve 2. kraji, takže tam se většinou verbují a trénují, nemusí však nutně pocházet z 2. kraje. → $300

7. Tréninkový instruktor | Trainer - V tréninkovém centru pomáhá splátcům a radí se vším o aréně, metodách boje atp. Trenéři by měli být nadaní ve všech stanovištích nebo u některých mít aspoň ty základy, aby mohli dobře poradit. Splátci za trénink s trenéry mohou získat zvýšený bod síly nebo získají schopnosti, které nejsou hned DOKONALÉ, ale jenom začátečnické. → $100 - 500

8. Avox - Člověk, který byl potrestán, jinými slovy zrádce. Avoxové mají vyříznuté jazyky, čímž je němý - proto může být velmi dobrý posluchač. Obsluhují splátce, vítěze a obyvatele Kapitolu. Můžete se stát i osobním avoxem někoho, kdo avoxe bude chtít. Jsou to prostě sluhové. Avox se může pohybovat v Kapitolu, ve vlaku a někdy i v kraji pro vítěze na zažádání. → plat jídlem a místem na spaní

9. Záskok | Replacement - Platí pro uvaděče a stylisty. Pokud tu někteří nejsou, tak za ně zaskočí. Žádná věda, ale tyto postavy musí počítat s tím, že většinou musí za někoho zaskočit, takže by si měli hlídat kontakty nebo být hodně aktivní. Pokud není čas, není problém nám to dopředu oznámit, a budete ze všech činností omluveni. Za záskok stylisty musíte též před registrací posílat e-mail s kresbou. → podle toho, na co jste záskok

10. Obyvatel Kapitolu | Resident - Žádné povinnosti, jen se flákají, sází a sledují Hunger Games. Mají své práce, které nepatří mezi skupinu lidí, co pracují na Hunger Games. Můžete to klidně dodat do registrace, pokud byste vyžadovali nějakou profesi, která není placená. → pokud si seženou nějakou práci (doktor, právník, učitel atd...), můžeme se dohodnout na nějakou provizi | pracovník musí pak do měsíce aspoň 10x hrát (klidně jen normální hru)

< ZPĚT | DÁLE >

Saturday, May 19, 2018

Esoteric Obscurity


Nedávno byla vypuštěná zpráva, že se velmi rychle blíží tajná párty, která už tak tajná pro Panem vlastně není. Jestlipak si někteří vzpomínáte na akci "Who is who?", pro některé to bude novinka, ale právě v takovém duchu se bude nést velkolepá narozeninová oslava Archera Francise a Ezry Donnovana na počest 26. roku života. Akci sponzoruje vítězka Emerson Caelum, která nám poprvé přináší jeden ze svých veřejných večírků. Účast na akci je možná pouze s pozvánkou od oslavenců či sponzorky, ale pokud byste se i tak chtěli zúčastnit, podepište se do seznamu a třeba se stanete šťastlivcem a někdo vás na akci rád uvidí. Taktéž můžete přispět na záchranu roztomilých šelem a pozvánku budete mít bezpochyby jistou. Upozorňujeme, že na akci rozhodně nepřicházejte bez masky, buďte mysteriózní. Přítomní jsou potřeba i bodyguardi, kdo by chtěl tuto pozici, prosíme také hlásit. Všechno hlaste přes komentáře, pokud přispíváte penízky, dodejte i sumu. 

PŘEHLED AKCE / Vybrané peníze: 2 385 kreditů
  • Cena: dobrovolné přispívání, peníze půjdou na záchranu ocelotů
  • Koná se: 15.6. od 19:00
  • Místo: dům Wynter Caelum
  • Zváni jsou: osoby, které pozvou sami oslavenci - Archer Francis Jr., Ezra Donnovan
  • Dress code: honosný společenský oděv s maskou
  • CO BUDE NA AKCI
    • Formální bál, můžete však očekávat i modernější hudbu
    • Švédské stoly od předkrmů po dezerty
    • Možná adopce ocelota
    • Volná zábava a hádání osob pod maskou (za body)

Sunday, May 13, 2018

Ulysses Vanderbilt

[ julisís vandrbilt ]

[player] Quinn

[fc] Tom Hiddleston
 

there must be no departure from the words of the law

× [species] human
× [date of birth] september 14, 2181 | ♍︎ virgo
× [loyalty] capitol
× [credits] 90 000

× [level] 1
× [age] forty-three | 43
× [occupation] minister of justice
× [gems] 1





defense [ 10 ]
  • Už na první pohled jde poznat, že Ulysses není nikdo obyčejný. Vysoké postavení prostě číší z celé jeho osoby, nejde to přehlédnout. Vždy vypadá a chová se naprosto perfektně. Musí se dobře prezentovat, aby dělal čest svému jménu, to je jedna z jeho hlavních priorit. Celkově si na svém původu dost zakládá a rád lidem připomíná, že patří mezi šťastlivce s elitní krví. Nepatří mezi introverty, spíše naopak společnost lidí vyhledává. Vždy se všechny snaží dostat na svou stranu, což je pro něj poměrně snadnou záležitostí. Byl totiž obdařen obrovským charisma a umí ho velmi dobře využít. Svá slova si vždy pečlivě vybírá a zkrátka to s nimi vážně umí. Lidé ho většinou mají rádi, protože se ke všem chová mile a zdvořile, jakkoliv mu to může být protivné. Nejspíše by se dal označit i za zábavného, nuda s ním není, dokáže táhnout konverzaci a vlastně je velice rád, když má hlavní slovo. I přes to všechno stále poměrně vzbuzuje respekt, musí, nemůže si dovolit být někomu pro smích. Jestli si o vás myslí něco špatného, nechá si to spíše pro sebe, pokud zrovna nejste někdo v hodně nízké společenské vrstvě, pak vás ve vašich nedostatcích klidně mile rád vymáchá. Absolutně nesnáší chudinu, především tedy tu v krajích. Velmi těmito lidmi pohrdá a považuje je za naprosto nepodstatné a nepotřebné. Nikdy tuto nenávist ale nedává znát na veřejnosti, to by z jeho strany byla obrovská chyba a ty on nedělá. Za každou cenu si jde za úspěchem, chyby opravdu nejsou jeho denním chlebem a když už nějakou udělá, tak to pak nese opravdu těžce, kolikrát si to ani nedokáže přiznat. Co se práce týče, je schopen kvůli ní být dost přísný a nekompromisní. Ví, jak velkou má zodpovědnost, svou pozici i z toho důvodu bere velmi vážně a vždy se ji snaží vykonávat jak nejlépe dokáže. Je opravdu velmi horkokrevný, i když by to do něj nikdo neřekl. Není to totiž ten typ cholerika, který by si všechno musel vybíjet okamžitě, raději v sobě všechno dusí a nechá si to na chvíli, kdy je sám. Stává se to velmi zřídka, že vybuchne na veřejnosti, to si prostě nemůže dovolit. Jakmile je ale o samotě, je mu všechno jedno, nemá problém házet s věcmi a ničit všechno, co mu přijde do cesty. Je to vážně zlé a on si to uvědomuje, i proto nechce, aby o tom veřejnost věděla. Co naprosto nesnese, je odmítnutí a neúspěch. Nemá rád, když mu někdo odporuje, všechno by přece mělo být podle něj, protože on má pravdu a on je nejdokonalejší. Za svými názory si pevně stojí a jediný, kdo mu je občas dokáže domluvit, je jeho žena. Nikdo jiný to nezvládne. Stejně tak to má s rozhodnutími. Když něco řekne, tak to prostě platí, můžete ho prosit na kolenou, vyhrožovat mu, cokoliv, on své rozhodnutí nezmění. Věří, že je vždy spravedlivý, alespoň se takový snaží být. Přátele si vybírá velmi pečlivě, není zrovna dvakrát důvěřivý, proto si nikoho moc k tělu nepouští. Všichni jsou pro něj jen “známí”, existuje opravdu málo lidí, které nazývá kamarády. Povyšuje se nad chudé a věří, že nejlepší způsob řízení státu je, když ho spravují ti nejlepší z nejlepších, elita národa. Jiný způsob mu přijde naprosto nepřijatelný. Takhle má všechno pořádek a úroveň, což jsou, dle jeho názoru, dvě nejdůležitější věci na světě. O první místo se v jeho životě dělí rodina a práce. Především pro rodinu by udělal naprosto cokoliv, ať už by ho to stálo cokoliv. Svým způsobem jsou i jeho slabinou, kdyby ho chtěl někdo naprosto zničit, bylo by to nejlehčí právě přes ně. Jinak příliš slabin nemá, nebo má, ale velmi dobře je skrývá před svým okolím. Člověk na jeho pozici si nemůže dovolit ukázat slabost, jinak by svůj post také mohl rychle ztratit. Ta jeho dobrosrdečnost a milost na veřejnosti není ve většině případů skutečná. Jenom to hraje, aby byl lidem sympatický. Jeho pravou tvář zná jen pár vyvolených jedinců a není to nic pěkného. Kdokoliv ho doopravdy pozná, zjistí, že je to velmi sebestředný člověk, který vždy bere sebe a své blízké jako naprostou prioritu a všichni ostatní pro něj naprosto nic neznamenají. Jakákoliv empatie je u něj pouze hraná a slova chvály od něj většinou nic neznamenají, protože to jsou všechno lži. Pokud vám složí upřímný kompliment, můžete se považovat za šťastlivce, není to u něj nic častého. Pokud jde o špinavou práci, na tu má lidi. Sám si většinou ruce nešpiní a když už, tak je vše provedeno v tajnosti. Opravdu nemá potřebu si tím kazit reputaci. Nedělá mu problém zabít, nebo udělat rozhodnutí, kvůli kterému budou ostatní trpět, to všechno mu přijde úplně normální a pouze jako součást jeho práce, nedává tomu velkou váhu.  Pro moc by byl schopen udělat cokoliv, je a vždy tím byl skoro až posedlý. Nikdy nemá dost, stále chce víc a to se mu možná jednou pořádně vymstí. Se svým nynějším místem je spokojený, má velké slovo v chodu státu, ale stále by ho chtěl mít ještě větší. Prozatím ale nic nepodniká a raději se věnuje tomu, aby svou práci dělal co nejlépe. Také se potřebuje věnovat své rodině, takže pro něj momentálně šla honba za lepším trošku do pozadí.
× × ×
  • [ file 001 ] I kdyby nyní nebyl jedním z hlavních představitelů národa, spousta lidí by stejně jeho jméno znala. Jméno Vanderbilt je totiž veřejně velmi známé, patří mezi naprostou elitu. Od doby, co se narodil, mu byla věnována jedinečná péče a žil v naprostém luxusu. Dá se říct, že nic jiného nezná. Jeho rodiče věděli, že z něj jednou bude někdo důležitý, proto ho v tom smyslu také vychovávali. Oni jsou hlavním důvodem, proč věří, že je něco extra, vždycky mu to totiž vtloukali do hlavy. Naučili ho pohrdat nižší třídou a samozřejmě měl povoleno bavit se pouze s dětmi na jejich společenské úrovni. Bylo mu poskytnuto to nejlepší vzdělání v Kapitolu, chodil na opravdu prestižní školy, nejen protože na to maminka s tatínkem měli prachy, ale také kvůli jeho mimořádným výsledkům. Byl chytrý a šel si za svým, ať se dělo, co se dělo. Ze strany rodičů od něj nebylo očekávané nic jiného než úspěch, vlastně to bylo ze začátku dost stresující a složité, on si ale postupem času na vysoké nároky zvykl, teď už nic jiného nezná a hodně je také promítá na své okolí. Už v mládí si byl ve skupinách schopen získat oblíbenost a vydobýt si vůdčí roli. Když se někdo pokusil proti němu vystoupit, jednoduše ostatním něco o tom dotyčném napovídal a tyhle pomluvy ho pak dokázaly zničit a umlčet všechny, kdo vůči němu měli nějaké připomínky. Vždy se nacházel v té nejlepší společnosti a to se na něm také dost podepsalo. Nejen že má perfektní vychování, ale také umí komunikovat na úrovni a lehce se naučil, jak si získat téměř kohokoliv. Tahle schopnost pro něj po celý dosavadní život byla klíčová. Přízeň lidí se vám vždy hodí a on ji v každé části svého života opravdu měl. Nikdy nebyl problémový, konflikty nevyhledával, ale občas je jen tak pro srandu vyvolal, aby dal svému okolí něco, o čem se může bavit a co je na chvíli zabaví a odvede pozornost od jiných záležitostí. Jeho láska pro manipulaci pomalu vznikala už v téhle době. Školu a vzdělání celkově, bral vždy velmi vážně. Vanderbilti jsou známí tím, že jsou velice vzdělaní a pro něj zkrátka neexistovalo, že by se na to vykašlal. Vystudoval nejprestižnější školy v celém Panemu a dá se považovat za velmi vzdělaného člověka. Na škole také poznal svou budoucí ženu - Celeste. Netuší, jak se to stalo, ale tahle žena mu dokázala pomotat hlavu tolik, že úplně přišel o rozum. Budoucnost s ní viděl od začátku jejich vztahu, byla pro něj naprosto perfektní. Nejednalo se o jeho první láskou, ale na rozdíl od těch ostatních si u ní byl od začátku jistý, že je tou pravou. Bezmezně jí věří a vždy pro ni byl, a stále je, schopen udělat naprosto cokoliv. Je to svým způsobem jediná osoba, která mu dokáže domluvit. Svatba na sebe nenechala dlouho čekat, vzali se velmi mladí a bylo to tenkrát považováno za velké bláznovství. Skoro nikdo jejich vztahu nevěřil, ale oni si ho nenechali vymluvit a udělali dobře. Po svatbě přišlo, možná trošku nečekaně, dítě. Samozřejmě potomka mít chtěli, určitě ale ne takhle brzy. Nakonec to ale ničemu nevadilo, svého syna milují stejně, jako by ho milovali, kdyby se narodil o pár let později. I z tohoto důvodu začal na svém společenském postavení a budování kariéry pracovat velmi brzy. Jeho syn měl sice zajištěnou úžasnou budoucnost, ale chtěl, aby ji měl ještě lepší, nehledě na jeho osobní touhu po tom, aby jeho slovo mělo velkou váhu. Společenské akce mu nebyly nějak cizí, kvůli svému původu měl přístup téměř kamkoliv a mohl si v klidu a pomalu budovat reputaci. S prací to nebylo tak jednoduché, tam se musel opravdu snažit, aby to dotáhl tam, kde je nyní. Jeho manželka ho v tom všem za každých okolností podporovala, za což byl samozřejmě rád. Stačilo by totiž jediné slovo od ní, že s tím má skončit a opravdu by to udělal. Byl by schopen pro ni takovou oběť přinést, ona to po něm ale naštěstí nikdy nevyžadovala. Jak plynul čas, měl stále větší a větší vliv mezi lidmi. Dokázal si získat jejich přízeň a brzy v popularitě přerostl celou rodinu a stal se jejím nejznámějším členem. Svou práci vždy vykonával dokonale. Své pozice si vždy zasloužil, jeho jméno v tom nikdy nehrálo roli. Dlouhou dobu nad sebou vždycky měl ještě nějaké mocnější lidi a to se mu samozřejmě nelíbilo. Rval se s tím statečně, i když ho to v té době vážně neskutečně štvalo. Potom se z ničeho nic všechno přehouplo v jeho prospěch, sama prezidentka si všimla jeho vlivu a jedinečně dobře provedené práce a nabídla mu místo ministra spravedlnosti. Bylo pro něj jako na míru ušité, a tak je jasné, že ho přijal. Mezi prací se samozřejmě věnoval i své rodině. Charon je jeho pýchou a radostí, velice rád se s ním chlubí a tráví s ním tolik času, kolik jenom může. Jeho výchova byla vždy spíše na Celeste a on s tím nikdy problém neměl, protože věří, že by ho nikdy neučila něčemu, s čím by on nesouhlasil. Očekává, že se z něj jednou stane někdo stejně významný, jako je nyní on a dělá vše pro to, aby svému synovi šel příkladem. Konečně je jeho život takový, jaký si ho představoval. Má moc, kterou má v celém Panemu jenom hrstka lidí a to ho neskutečně těší. Bez jeho podpisu se neobejde žádný zákon, který vejde v platnost a má vliv, o kterém se mu dřív ani nesnilo. Stále mívá chvíle, kdy se mu zdá, že by mohl pomýšlet ještě výš, ale vždycky ho to nějak přejde. Se svým současným místem je spokojený a nejspíš by neměnil. Dá se říct, že je se sebou poprvé v životě naprosto spokojený.


  • Brysen Angela Roycaster × Moc ji nezná, ale když s ní jednou za čas prohodil pár slov, nepůsobila jakkoliv nepříjemně. Docela ho to překvapilo, protože Elijah jí toho o něm jistě spoustu napovídal. Jedná se o příbuznou jeho ženy Celeste, takže se s ní ani žádnou zlou krev nesnaží mít. Její rod respektuje a nemá tedy problém se s ní bavit na úrovni a uvolněně. Nechápe, jak se žena jako ona mohla zamilovat do někoho, jako je Wesmyron, není to ale jeho věc, takže se vůči tomu snaží nemít jakékoliv poznámky. Rozhodně vůči ní nechová nějakou nenávist jenom kvůli tomu, že nemá rád jejího může - to by bylo pod jeho úroveň. Celkově by jejich vztah označil za takový nějaký, příliš se neznají, ale když by se spolu měli bavit, nebyl by nejspíše žádný problém. Za něj je to v pohodě ženská, kterou ovšem nějak zvlášť neřeší.
  • Celeste Vanderbilt × Žena, jenž si dokázala získat jeho srdce. Jsou spolu již spoustu let, ale on je do ní pořád stejně zblázněný. Fascinuje ho tolik, jako žádná jiná osoba na světě. Jenom ona ví, jaké jsou jeho pravé cíle a zná celou jeho pravou povahu. To, že ho i přes to miluje, pro něj opravdu hodně znamená. Kdykoliv o ní mluví, nikdy nešetří slovy chvály, opravdu si o ní myslí, že je tím nejvíce perfektním stvořením na planetě. Jejich vztahu na počátku nikdo nevěřil, ale oni všechny přesvědčili, že k sobě patří. Samozřejmě spolu prožili pár nehezkých chvil a hádek také nebylo málo, ale to pozitivní nad tím negativním značně převládá. Na veřejnosti i v soukromí působí jako příklad naprosto perfektního manželství, nejedná se o nic hraného, opravdu jsou spolu dokonalí, kde kdo by jim jejich vztah mohl závidět. V jistých věcech se od sebe dost liší, ale právě to je spojuje ještě víc. Co chybí jemu, má ona a co chybí jí, má on, kolikrát to vypadá, že si vážně byli souzeni a vesmír zkrátka chce, aby spolu byli. Nedokáže si představit, jaký by byl jeho život bez ní. Dělá celý jeho život lepší a i z něj dělá každý den lepšího člověka. Zároveň ho Celeste také drží při zemi, nikdy se mu nebojí říct svůj názor, i když je třeba negativní a toho si on váží. Nutně k sobě potřebuje někoho, kdo mu občas připomene, že není úplně perfektní a právě ona tím někým je. Je to jediná osoba, které bezmezně věří a je schopen jí říct úplně cokoliv. Miluje ji tolik, že by se kvůli ní bez mrknutí oka vzdal všeho, co je mu milé. Kdyby chtěla, mohla by s ním klidně lehce manipulovat a on si toho je vědom, jenže ona takové úmysly nemá a nikdy neměla a to ho jenom utvrzuje v tom, že s ní opravdu chce strávit zbytek svého života.
  • Cerys Alsephyte Smyrna × S Cerys se setkává velmi často, je to jeho nadřízená, což mu velmi ráda připomíná. Ačkoliv jí vždy bude vděčný za své místo, nemá ji moc v oblibě. Ono se totiž často stává, že ho s něčím odmítne a to on nese špatně. Vadí mu, když nemá hlavní slovo a v jejich rozhovorech ho opravdu moc nemívá a to ho neskutečně frustruje. Před ní se ale nějak špatně nejeví, je k ní zdvořilý, jako k jakémukoliv jinému člověku. To, že ho nehorázně štve, si samozřejmě nechává pro sebe, není to idiot. Celkově mu není skoro vůbec sympatická, nějak pořádně neví, co si o ní má myslet. Možná to má také co dělat s tím, že by na jejím místě jednou rád viděl sebe, kdo ví. V každém případě k ní stále má jistý respekt a také se podle toho v její přítomnosti chová.
  • Charon Vanderbilt × Na svého syna vždy kladl a stále klade velice vysoké nároky. Někdy se k němu chová dost chladně a přísně, to ale jenom proto, aby mu nezvlčel. Chce z něj mít někoho, kdo bude perfektně reprezentovat jeho jméno a i nadále ukazovat, že jejich rod má úroveň a tradici. Celkově se k němu ale chová velice vstřícně a mile, dalo by se to v mnoha ohledech označit až za rozmazlování, protože mu dá a zařídí cokoliv, o co si řekne. Neexistuje, aby Charonovi něco chybělo, to by se pak cítil, že zklamal jako otec. Snaží se o něj zajímat jak jenom to jde a vyjadřuje mu podporu ve všech možných směrech. Ostatní výchovu nechává spíš na jeho matce, protože on na to nemá kvůli práci moc čas. Pevně věří, že z něj jednou vyroste někdo důležitý. I kdyby tomu tak nebylo ,stále ho bude podporovat, ať už bude dělat cokoliv. Je to jeho vlastní krev a nikdy by na něj nezanevřel. On jejich vztah vidí jako velice pozitivní, ale občas opravdu neví, jak to spolu mají. Je schopný to čas od času přehnat a vynadat mu i za to nejmenší blbost, doufá ale, že Charon ví, že on to většinou nemyslí vážně a dělá to pouze protože mu na něm velmi záleží. Většinou mu dělá velkou radost, proto se s ním velmi rád chlubí na veřejnosti a často ho s sebou bere na různé akce.Není žádných pochyb, že má svého syna rád a byl by pro něj schopen obětovat cokoliv.
  • Deimos × Není žádným tajemstvím, že Ulysses si své okolí bedlivě hlídá a zřídka do svého nejužšího kruhu pustí někoho nového. Je tedy jasné, že Deimosovi musí velmi věřit. Ještě aby ne, když vykonává práci bodyguarda pro celou jeho rodinu. Nikdy by nic takového nesvěřil někomu, o kom by měl pochybnosti. Ačkoliv je to android, vůbec ho tak nevnímá, zkrátka ho má jenom za vylepšeného člověka. Má k němu jistou citovou vazbu, cítí se za něj zodpovědný, jelikož se výrazně podílel na jeho vývoji. Chtěl, aby byl přesně takový, jakého ho mít chtěl, proto se nebál terorizovat veškeré mechaniky, techniky, vývojáře a tak dále svými návrhy a požadavky. Výsledkem je, dle jeho názoru, perfektní společník a hlavně dokonalý ochránce. Vždycky k němu bude mít kladný vztah, vkládá do něj spoustu své důvěry a i své okolí se vehementně snaží přesvědčit, aby ho neodsuzovali jenom protože to není tak úplně člověk. Snaží se ho normálně zapojovat téměř do všech rodinných záležitostí, protože pro něj součástí rodiny je. Nevědomky do něj promítá různé svoje ideje a tím si ho ještě víc tvoří k obrazu svému. Ví, že Celeste s Charonem jsou vůči Deimosovi mírně skeptičtí a jejich obavy chápe. Sám ale pevně doufá, že si na jeho přítomnost všichni časem zvyknou a plně ho přijmou jako součást jejich každodenního života.
  • Elijah Wesmyron × Tenhle člověk mu neskutečně leze na nervy a svým způsobem ho opravdu nesnáší. Jsou na stejné pracovní pozici, jenže Elijah má rozhodně větší slovo než on a to nemůže vystát. Nějakým způsobem si získal prezidentku a ta mu odsouhlasí skoro všechno, co navrhne, zatímco jeho často odmítá. Mimo práci a různé společenské akce s ním nemá žádný další kontakt, hlavně protože o to nestojí. I přes to se k němu chová slušně a dobře, jeho nenávist vůči němu je skrytá. Nechce si ho znepřátelit, nemá to zapotřebí. Také se mu zrovna dvakrát nelíbí jeho způsob života. Co takhle slyšel, má děti po celém Panemu a to mu nepřijde úplně normální. To je ale jeho věc a nehodlá se tím nějak do hloubky zaobírat. Zkrátka ho nemá rád a nejspíš ho ani rád nikdy mít nebude, protože ta rivalita kvůli práci je mezi nimi dost silná.
  • Manfred Cosgrove × Manfred mu přijde jako dobrý člověk, který ho ale svou prací ani původem nějak neohromuje. Je to hlavní trenér, takže jeho práce není zase tolik špatná, ale z jeho pohledu je to stále dost obyčejné a ne příliš důležité. Je to pro něj docela fajn chlap a přijde mu, že se s ním dá v pohodě bavit. Sice jeho rod není úplná elita, jako je ten jeho, ale ono je to asi i docela dobře. Zůstává tím totiž tak nějak normální a ono je občas dobré mít kolem sebe někoho takového, aby si připomněl, že ne každý žije a chová se jako on. Stejně jako proti jeho ženě, ani proti němu nemá žádné výhrady a vlastně ho má i docela v oblibě.
  • Marcellus Titus Sinclair × V podstatě s ním nemá žádný problém, ale také ho nemá nějak zvlášť v oblibě. Vidí ho jen a pouze jako svou konkurenci, to jest vše. Mimo práci se moc neznají, ví něco o jeho ilegálních aktivitách, ale nezaobírá se tím. Nemá proč, netýká se ho to a také není úplně hloupý, aby si začal dělat nepřátele mezi mafiány. Občas mu dělá starosti kvůli tomu, že toho o něm možná tuší víc, než by sám Ulysses chtěl. Přijde mu, že ho má tak nějak přečteného a ví o jeho touze po ještě větší moci. Snaží se před ním být velice opatrný, co se týče vybírání slov, aby náhodou neřekl nějakou věc, která by mu prozradilo ještě více. Také tak nějak nechápe, proč si muž na jeho úrovni vybral za ženu takovou prostou nicku, docela tím u něj klesl, ale nechává to být, jelikož nemá žádný větší důvod to řešit.
  • Severine Cosgrove × Proti Severine nic nemá, přijde mu docela v pohodě. Považuje ji ale jenom za známou. Mají podobný přístup k práci, oba jí v životě dávají obrovskou váhu a vždy ji chtějí provést jak nejlépe to jde. Respektuje její pozici a považuje ji v tomhle ohledu za sobě rovnou, co se původu týče, to už je horší. Nemůže ji brát úplně vážně, protože nepochází z žádné významné rodiny a vlastně ani ta, do které se vdala, není úplná elita národa. I přes to jí ale nepohrdá, musela by být na úplně jiné pozici, aby s tím začal. Z toho vyplývá, že mu na jejím slabším původu nějak extrémně nezáleží. Má k ní velký respekt za to, kam se dokázala sama dostat a také ji samozřejmě obdivuje za to, jakou úžasnou arénu ona a její tým dokáží každý rok připravit. Ví, že je to nejlepší kamarádka jeho ženy a to také jeho pohled na ni výrazně zlepšuje, jelikož věří, že Celeste by se s nikým špatným nebavila. 

Saturday, May 12, 2018

Brian Cabrrera

[ brájen kabréra ]

[player] Renaiti

[fc] Skeet Ulrich
 

hey, you, shoot me again, you best pray I'm dead

× [species] human
× [date of birth] november 8, 2182 | ♏︎ scorpio
× [loyalty] capitol
× [credits] 0

× [level] 1
× [age] forty-two | 42
× [occupation] peacekeeper
× [gems] 2




vitality [ 0 ] × defense [ 13 ]
  • -
  • -

  • Většina lidí, která se s ním setkala v práci nebo třeba jen viděla, jak on trestá provinění, už chápe, proč má tenhle chlapík svoji přezdívku. Co se tedy skrývá pod povrchem tohoto „Terminátora“? Na první pohled se může jevit jako milý chlápek, jenže problém je v tom, že tomu tak opravdu není. Sice se na vás může usmát, říct nějaký vtípek, ale v hloubi duše si už na vás vymýšlí plán zničení. Nemá moc rád lidi, kteří se ho snaží oblafnout a dělat z něho pitomce. To je jedna z věcí, kterou opravdu nepřekousne. Také se jedná o hodně tvrdohlavého muže. Žene se do věcí, které by si měl promýšlet, ale vždycky z toho zatím vyvázl živý. Holt má hodně velké štěstí. Brian je energický, neustále aktivní. Obecně vzato mu stačí v noci jen pár hodin spánku, po kterých je připraven do nového dne stejně dobře jako kdokoliv jiný. Jeho energická povaha se ale projevuje též v jeho cholerismu, který se dočkává průběhu nejčastěji během konverzací, co se často zvrhnou v hádku, protože on prostě zásadně má svoji pravdu a neustupuje. Už uběhla docela dlouhá doba, co žije pořád sám se sebou, stále však svůj temperament neumí úplně kontrolovat. Stačí ho naštvat i maličkostí, aby úplně vylétl z kůže. Natož, když budete někomu vydávat tajné informace, které může vědět třeba jen pár lidí, především jeho osobní tajemství. Poté už se tomu jen zasměje a zmáčkne spoušť, kdy vám kulka do sekundy provrtá díru v hlavě. Ale to on naopak může a hlavně chce vědět informace, protože on tomu tady velí. Dokáže proto mučit člověka několik dní, ale ještě nikdy se z jeho mučení nedostal žádný člověk živý, vždy kdokoli skončil mrtvý. Je prostě krutý tak, jak si to jeho práce vyžaduje. Nepřijde mu to jako nic neobvyklého, bere to jako úplně normální věc. Brian nevypadá na první pohled tak zkaženě, ale to co je uvnitř, už tak vábné není, co? Opravdu se dokáže chovat jako milý chlapík, protože se toto stvoření umí i smát, to především, když se mu daří nebo pokud to vyžadují pravidla zdvořilého chování na nějakých akcích. Pokud tomu zrovna tak není, tak si uchovává neutrální výraz ba dokonce i ten nasraný, který budí respekt. Jeho vztah k lidem je tak poměrně složitý. Nikdy si s nimi tak úplně nerozuměl a jen s málokým si padl do noty, protože je takový ten vůdčí typ, který si nenechá jen tak někým prostě rozkazovat. Navíc, jak už to tak bývá, byl hodně ovlivněn tím, kde vyrůstal a tak má velmi velké předsudky vůči chudším krajům v Panemu. Pramení to ze způsobu jeho výchovy. I přes to všechno má tento muž obrovský smysl pro čest rodiny. Nikdy by neudělal nic, aby zhanil jméno jeho rodu a všechno dělá jen pro to, aby jej povznesl výše a dostal tak příjmení Cabrerra do podvědomí co nejvíce lidí. Samozřejmě tohle všechno je jen jeho profesní maska. V soukromém životě, před svými blízkými, se dokáže chovat úplně jinak. Dokonce je to i báječný, sice trochu přísný, otec. Tohle byl popis toho, co se vlastně skrývá pod tou Brianovou slupkou, ale co jeho vzhled? Samozřejmě jsou věci, kterých si oko pozorovatele všimne hned – černé vždy perfektně upravené vlasy, tmavé oči nebo mírné strniště. To co už však není tak patrné, jsou třeba jeho jizvy, kterých nemá po těle zrovna po málu. Některé má z dětství, jiné z práce. Také si dobrovolně nechal udělat několik tetování. Všechna pro něj mají nějaký hlubší význam. Často všechno tohle má ale skryté pod uniformou. Pokud výjimečně není v práci, tak stejně nosí dlouhé rukávy. Nejčastěji je na něm možné spatři jeho nerozlučnou koženou bundu. Nikdy vlastně ke kapitolské módě netíhl a nechystá se s tím ani nijak začít.
× × ×
  • [ file 001 ] Cabrerra, tohle slovo není jen pěkně zvučné, ale má také jistou historii, pojící se s jednou rodinou. Lidem v krajích nejspíše příjmení nebude nic moc říkat, ale Kapitolané si jsou jistě dobře vědomí o koho se jedná. Fredrick Cabrerra se totiž postaral o vybudování obrovského rodinného impéria, které spočívá v obrovské stavitelské činnosti. Dalo by se tedy říci, že toto jméno svým nositelům dokáže otevřít i těžce přístupná vrátka. Ale to je trochu jiná kapitola. Začněme od začátku. Brian se nikdy nezajímal o to, jak se jeho rodiče vlastně setkali, jediné, co je hlavní, tak že z jejich manželství vzešel on a potom i jeho dva mladší bráškové. Narodil se jako prvorozený a jelikož matka byla původem z Druhého, vyrůstal tam také. Ačkoli by to do tak křehkého stvoření nikdo neřekl, jejich matka byla trenérkou mírotvorců. To se na něm proto docela tvrdě podepsalo. Již od útlého věku bylo jeho povinností navštěvovat Výcvikové centrum. Ze začátku se mu to moc nelíbilo, protože z toho jako malý neměl moc rozum a prostě to dělal jen z donucení. Jakmile však začal vnímat všechny ty věci, které se točí kolem Her, tak tomu začal přicházet na chuť. Vždycky se mu líbila ta možnost dobrovolně se přihlásit, jako to dělala většina lidí u nich v kraji. To jej motivovalo k mnohem lepším výsledkům. V té době se v něm cosi zlomilo a on doslova propadl posilování. Neodsuzuje proto lidi, kteří berou drogy, protože on taky jednu takovou má, na níž je opravdu extrémně závislý. Pokud si dlouho nejde zacvičit, dokáže být opravdu hodně nepříjemný a v takovém případě je lepší se mu vyhýbat obloukem. Ke svojí výborné, avšak tvrdě vymakané, fyzičce se ještě přidala bravurní znalost zbraní. Dokázal by všechny druhy vyjmenovat i o půlnoci, pokud by ho někdo vzbudil. Naučil se i většinu z nich používat, ne však všechny, samozřejmě. K jeho smůle má den pouze 24 hodin, a tak na to nebyl dostatečný čas, aby uměl všechny ovládat. Všechno to dělal pod vedením svojí matky, která na mohla být právem pyšná. Jeho společníkem v těchto situacích potom, až na to byl dost starý, začal být Simon. Společně se hecovali k lepším výkonům. Jako snad každá puberta, tak ani ta jeho se neobešla bez nějakých těch temnějších časů. V hlavě se mu totiž často rojily takové dosti nelegální plány. Jenže on z toho nikdy neměl strach, protože věděl, že tatínek to vždycky zaplatí, aby se to nakonec ututlalo. Vlastně by se dalo říct, že se s tátou vídal jen tehdy, když za něj žehlil nějaký problém. Což taky nebylo jen párkrát za rok. O víkendech totiž většinu času trávil v centru a neměl potřebu netrénovat jen kvůli tomu, že mu domů přijel otec. S odstupem času ty situace vnímá jako takové ty klukoviny a s úsměvem na ně vzpomíná. V žádném případě jich nelituje. Nakonec přišel ten den s velkým D, kdy se chystal přihlásit do Her. Byl perfektně připravený, jak se domníval. Jenže si nejspíše všechno štěstí vyplácal na ty průšvihy, které otec vždy bravurně zametl pod koberec a jemu se díky tomu nestalo nic, a proto byl natolik pomalý, že ho někdo předběhl. To jméno jej nejspíše bude pronásledovat až do smrti. Jason Reweneu. A takhle neslavně tedy skončila jeho touha dostat se do Her. Úplně jej to sebralo, že se tam nedostal a nemohl všem ukázat, jak je dobrý. Na pár měsíců se úplně odřízl od světa a měl dokonce i takové sebevražedné sklony. Nakonec jej matka přesvědčila, že by z něj přeci jen něco mohlo být. Začal pravidelně navštěvovat její hodiny a dříve než se nadál, byl zapsaný na akademii mírotvorců. Chvíli to trvalo, než ho všechno tohle zase začalo naplňovat, ale nejspíše to má prostě v krvi. Podařilo se mu složit všechny zkoušky na mírotvorce a tak se jednoho krásného dne prostě přestěhoval do Kapitolu za otcem. Zde působil velmi dlouhý čas u jednotky, která hlídala pořádek v ulicích nebo případně na nějakých velkých akcích. Ačkoli by si to nikdy nemyslel, dokázal se tady zabydlet, postavit se na vlastní nohy a dokonce si i najít lásku svého života. Teď je z něj tedy hrdý otec dvou dětí, sice už se nepyšní titulem manžel, ale i přes to se snaží se svojí bývalou ženou vycházet dobře, tedy pokud po něm zrovna nehází talíře. Ne, že by jej to v Kapitolu nebavilo, ale vždycky musí být prostě on ten vedoucí, a proto, když se uvolnilo místo v 6. kraji, tak se ihned rozhodl tam odjet. Přeci jen, vždycky ho takovým morbidním způsobem uspokojovalo ubližovat sockám, a to v něm prostě zůstalo. Dvojkař se v něm rozhodně nezapře. V Kapitolu se toho trestání zrovna moc nedočkal, a proto se právě nechal převelet do Šestého. Tam se totiž děje tolik nelegálních věcí. Už je to však několik let, co tam odjel a opravdu rychle si tam vydobyl svoji reputaci a přesně o tom snil. Takže nakonec to pro něj přeci jen dopadlo vcelku dobře.

  • Andrea Ryanaird × Jeho drahá kolegyňka. Asi by si jí dost možná ani nevšímal, kdyby na něj tehdy v lese nemířila pistolí, tím se mu prostě zaryla do paměti. Sice mu ze začátku dělalo problém si zapamatovat její jméno, ale teď už ho zná. Je strašně tvrdohlavý na to, aby přiznal, že i žena by mohla práci mírotvorce odvádět dobře. Vždycky ji bude podceňovat a mít tendenci si ji dobírat, protože ho to jednoduše baví. Jenom se mu už moc nezamlouvá, když ona se snaží udělat to samé. Čas od času má také tendenci se nad ni povyšovat, ale není to nic osobního, povyšuje se nad každého. Moc jí zatím nevěří. Pokud by šli společně do nějaké akce, nejspíše by si od ní záda jen tak krýt nenechal. Ale opět, není to nic proti ní, kromě svojí jednotky v kraji by nenechal nikoho, aby mu kryl záda. Občas taky neví, co by si o ní měl myslet a jak se k ní chovat. Ačkoli to nahlas nikdy nepřizná, rozhodně se mu na ní líbí to, že se mu nebojí postavit a říct si svoje, to rozhodně oceňuje, ačkoli se u toho šklebí, ale to na tom nic nemění.
  • Sigourney Wesmyron × Pamatuje si její arénu, kde některé její činy na něj udělaly rozhodně dojem. Spolu s bandou dalších vítězů ji měl potom na starosti při jejich Turné. Měl za to, že je to od vedení za trest a věděl proč. Hlídat ji bylo jako starat se o časovanou bombu. Na jednu stranu v některých krajích říkala nahlas to, co on nikdy nebude moci, vzhledem ke svojí pozici, říct. Vždycky se k ní ale snažil chovat profesionálně, jako k ostatním. Nechce jí poskytovat nějaké úlevy, třeba kvůli jejímu jménu. Jenže když ho jednou na ulici jen tak zničehonic prostě políbila a řekla to, co řekla, někam se jeho zábrany a profesionalita ztratily. V ten okamžik jí podlehl více, než by měl v plánu. Neumí se s tím vypořádat, co v něm vlastně vzbuzuje a dělá mu v hlavě strašný zmatek. Láska to není, tím si je jistý, protože má za to, že on milovat neumí. Jenže co když se mýlí? Ta holka je pro něj jedna velká otázka. Zároveň se ale bojí se tomu postavit čelem, protože nemá čas řešit nějaké pitomé city. Rozhodně si nechce vůbec připustit, že by s ním někdo dokázal kdy, jakýmkoli způsobem, manipulovat. Ale zase musí uznat, že Sigourney je dobrým člověkem na hádání. Ví jak argumentovat a nebojí se říct svůj názor.
  • Simon Cabrerra × Paradoxně má k nejmladšímu bráškovi nejblíže. Samozřejmě mezi nimi probíhaly a z části pořád probíhají jisté rivality, vždycky si z něj totiž rád utahuje a sleduje, jak se Simon rozčiluje. To však nemění nic na tom, že spolu vyrůstali a zažili toho spoustu. Z těchto dvou je Brian prostě ten vedoucí a to je to, co se mu líbí. Všechny průšvihy a nápady vždycky přišly z jeho hlavy, ale ani jednou ho v tom Simon nenechal samotného a to je jistě to, co mu přidalo na plusových bodech. Ačkoli ho pořád považuje za takového toho šampónka, který na rozdíl od něj opravdu hodně dbá na svém vzhledu, ví, že mají stejný pohled na věc, co se týče trénování a násilí. Nejspíše proto je ochotný všechny ostatní věci jednoduše přehlížet. Sice jsou teď od sebe docela daleko, ale vždycky když jede do Kapitolu, tak se alespoň sejdou a společně si zacvičí, jako za starých časů.
  • Zachary Cabrerra × Tomuhle chlápkovi prostě moc na jméno přijít nemůže. Nicméně je si více než vědomý toho, že je to pravděpodobně oboustranné. Tak nějak si úplně odvykl na to tomuto člověku říkat bratr. Ne, že by ho úplně neměl rád, do jisté míry obdivuje, že našel tu odvahu - kterou on na rozdíl od něj neměl - na to převzít rodinný byznys. Nikdy by však tohle nedokázal říct nahlas, to by si radši vyřízl jazyk a dal se k avoxům, než aby to před někým prohlásil. Pokud se však někde setkají, na formální úrovni se s ním dokáže bavit, ale je jasné, že jejich vzájemné vztahy jsou opravdu hodně hluboko pod bodem mrazu. Pokud by mu někdy, z jakéhokoliv důvodu, musel ublížit, udělal by to naprosto bez mrknutí oka. Nikdy mu prostě neodpustí, že si vybral radši peníze než rodinu.

other worlds

stranger2s.jpg https://lh3.googleusercontent.com/Pw0zB0hurIqLYe3Dbii8mgZ8-m5myKuUtsQ2qtwficdo5n9uKQvLA3mzvOkjh7iL3CUXJzXut2adFoTqKA=w200-h92