Sunday, May 13, 2018

Ulysses Vanderbilt

[ julisís vandrbilt ]

[player] Quinn

[fc] Tom Hiddleston
 

there must be no departure from the words of the law

× [species] human
× [date of birth] september 14, 2181 | ♍︎ virgo
× [loyalty] capitol
× [credits] 90 000

× [level] 1
× [age] forty-three | 43
× [occupation] minister of justice
× [gems] 1





defense [ 10 ]
  • Už na první pohled jde poznat, že Ulysses není nikdo obyčejný. Vysoké postavení prostě číší z celé jeho osoby, nejde to přehlédnout. Vždy vypadá a chová se naprosto perfektně. Musí se dobře prezentovat, aby dělal čest svému jménu, to je jedna z jeho hlavních priorit. Celkově si na svém původu dost zakládá a rád lidem připomíná, že patří mezi šťastlivce s elitní krví. Nepatří mezi introverty, spíše naopak společnost lidí vyhledává. Vždy se všechny snaží dostat na svou stranu, což je pro něj poměrně snadnou záležitostí. Byl totiž obdařen obrovským charisma a umí ho velmi dobře využít. Svá slova si vždy pečlivě vybírá a zkrátka to s nimi vážně umí. Lidé ho většinou mají rádi, protože se ke všem chová mile a zdvořile, jakkoliv mu to může být protivné. Nejspíše by se dal označit i za zábavného, nuda s ním není, dokáže táhnout konverzaci a vlastně je velice rád, když má hlavní slovo. I přes to všechno stále poměrně vzbuzuje respekt, musí, nemůže si dovolit být někomu pro smích. Jestli si o vás myslí něco špatného, nechá si to spíše pro sebe, pokud zrovna nejste někdo v hodně nízké společenské vrstvě, pak vás ve vašich nedostatcích klidně mile rád vymáchá. Absolutně nesnáší chudinu, především tedy tu v krajích. Velmi těmito lidmi pohrdá a považuje je za naprosto nepodstatné a nepotřebné. Nikdy tuto nenávist ale nedává znát na veřejnosti, to by z jeho strany byla obrovská chyba a ty on nedělá. Za každou cenu si jde za úspěchem, chyby opravdu nejsou jeho denním chlebem a když už nějakou udělá, tak to pak nese opravdu těžce, kolikrát si to ani nedokáže přiznat. Co se práce týče, je schopen kvůli ní být dost přísný a nekompromisní. Ví, jak velkou má zodpovědnost, svou pozici i z toho důvodu bere velmi vážně a vždy se ji snaží vykonávat jak nejlépe dokáže. Je opravdu velmi horkokrevný, i když by to do něj nikdo neřekl. Není to totiž ten typ cholerika, který by si všechno musel vybíjet okamžitě, raději v sobě všechno dusí a nechá si to na chvíli, kdy je sám. Stává se to velmi zřídka, že vybuchne na veřejnosti, to si prostě nemůže dovolit. Jakmile je ale o samotě, je mu všechno jedno, nemá problém házet s věcmi a ničit všechno, co mu přijde do cesty. Je to vážně zlé a on si to uvědomuje, i proto nechce, aby o tom veřejnost věděla. Co naprosto nesnese, je odmítnutí a neúspěch. Nemá rád, když mu někdo odporuje, všechno by přece mělo být podle něj, protože on má pravdu a on je nejdokonalejší. Za svými názory si pevně stojí a jediný, kdo mu je občas dokáže domluvit, je jeho žena. Nikdo jiný to nezvládne. Stejně tak to má s rozhodnutími. Když něco řekne, tak to prostě platí, můžete ho prosit na kolenou, vyhrožovat mu, cokoliv, on své rozhodnutí nezmění. Věří, že je vždy spravedlivý, alespoň se takový snaží být. Přátele si vybírá velmi pečlivě, není zrovna dvakrát důvěřivý, proto si nikoho moc k tělu nepouští. Všichni jsou pro něj jen “známí”, existuje opravdu málo lidí, které nazývá kamarády. Povyšuje se nad chudé a věří, že nejlepší způsob řízení státu je, když ho spravují ti nejlepší z nejlepších, elita národa. Jiný způsob mu přijde naprosto nepřijatelný. Takhle má všechno pořádek a úroveň, což jsou, dle jeho názoru, dvě nejdůležitější věci na světě. O první místo se v jeho životě dělí rodina a práce. Především pro rodinu by udělal naprosto cokoliv, ať už by ho to stálo cokoliv. Svým způsobem jsou i jeho slabinou, kdyby ho chtěl někdo naprosto zničit, bylo by to nejlehčí právě přes ně. Jinak příliš slabin nemá, nebo má, ale velmi dobře je skrývá před svým okolím. Člověk na jeho pozici si nemůže dovolit ukázat slabost, jinak by svůj post také mohl rychle ztratit. Ta jeho dobrosrdečnost a milost na veřejnosti není ve většině případů skutečná. Jenom to hraje, aby byl lidem sympatický. Jeho pravou tvář zná jen pár vyvolených jedinců a není to nic pěkného. Kdokoliv ho doopravdy pozná, zjistí, že je to velmi sebestředný člověk, který vždy bere sebe a své blízké jako naprostou prioritu a všichni ostatní pro něj naprosto nic neznamenají. Jakákoliv empatie je u něj pouze hraná a slova chvály od něj většinou nic neznamenají, protože to jsou všechno lži. Pokud vám složí upřímný kompliment, můžete se považovat za šťastlivce, není to u něj nic častého. Pokud jde o špinavou práci, na tu má lidi. Sám si většinou ruce nešpiní a když už, tak je vše provedeno v tajnosti. Opravdu nemá potřebu si tím kazit reputaci. Nedělá mu problém zabít, nebo udělat rozhodnutí, kvůli kterému budou ostatní trpět, to všechno mu přijde úplně normální a pouze jako součást jeho práce, nedává tomu velkou váhu.  Pro moc by byl schopen udělat cokoliv, je a vždy tím byl skoro až posedlý. Nikdy nemá dost, stále chce víc a to se mu možná jednou pořádně vymstí. Se svým nynějším místem je spokojený, má velké slovo v chodu státu, ale stále by ho chtěl mít ještě větší. Prozatím ale nic nepodniká a raději se věnuje tomu, aby svou práci dělal co nejlépe. Také se potřebuje věnovat své rodině, takže pro něj momentálně šla honba za lepším trošku do pozadí.
× × ×
  • [ file 001 ] I kdyby nyní nebyl jedním z hlavních představitelů národa, spousta lidí by stejně jeho jméno znala. Jméno Vanderbilt je totiž veřejně velmi známé, patří mezi naprostou elitu. Od doby, co se narodil, mu byla věnována jedinečná péče a žil v naprostém luxusu. Dá se říct, že nic jiného nezná. Jeho rodiče věděli, že z něj jednou bude někdo důležitý, proto ho v tom smyslu také vychovávali. Oni jsou hlavním důvodem, proč věří, že je něco extra, vždycky mu to totiž vtloukali do hlavy. Naučili ho pohrdat nižší třídou a samozřejmě měl povoleno bavit se pouze s dětmi na jejich společenské úrovni. Bylo mu poskytnuto to nejlepší vzdělání v Kapitolu, chodil na opravdu prestižní školy, nejen protože na to maminka s tatínkem měli prachy, ale také kvůli jeho mimořádným výsledkům. Byl chytrý a šel si za svým, ať se dělo, co se dělo. Ze strany rodičů od něj nebylo očekávané nic jiného než úspěch, vlastně to bylo ze začátku dost stresující a složité, on si ale postupem času na vysoké nároky zvykl, teď už nic jiného nezná a hodně je také promítá na své okolí. Už v mládí si byl ve skupinách schopen získat oblíbenost a vydobýt si vůdčí roli. Když se někdo pokusil proti němu vystoupit, jednoduše ostatním něco o tom dotyčném napovídal a tyhle pomluvy ho pak dokázaly zničit a umlčet všechny, kdo vůči němu měli nějaké připomínky. Vždy se nacházel v té nejlepší společnosti a to se na něm také dost podepsalo. Nejen že má perfektní vychování, ale také umí komunikovat na úrovni a lehce se naučil, jak si získat téměř kohokoliv. Tahle schopnost pro něj po celý dosavadní život byla klíčová. Přízeň lidí se vám vždy hodí a on ji v každé části svého života opravdu měl. Nikdy nebyl problémový, konflikty nevyhledával, ale občas je jen tak pro srandu vyvolal, aby dal svému okolí něco, o čem se může bavit a co je na chvíli zabaví a odvede pozornost od jiných záležitostí. Jeho láska pro manipulaci pomalu vznikala už v téhle době. Školu a vzdělání celkově, bral vždy velmi vážně. Vanderbilti jsou známí tím, že jsou velice vzdělaní a pro něj zkrátka neexistovalo, že by se na to vykašlal. Vystudoval nejprestižnější školy v celém Panemu a dá se považovat za velmi vzdělaného člověka. Na škole také poznal svou budoucí ženu - Celeste. Netuší, jak se to stalo, ale tahle žena mu dokázala pomotat hlavu tolik, že úplně přišel o rozum. Budoucnost s ní viděl od začátku jejich vztahu, byla pro něj naprosto perfektní. Nejednalo se o jeho první láskou, ale na rozdíl od těch ostatních si u ní byl od začátku jistý, že je tou pravou. Bezmezně jí věří a vždy pro ni byl, a stále je, schopen udělat naprosto cokoliv. Je to svým způsobem jediná osoba, která mu dokáže domluvit. Svatba na sebe nenechala dlouho čekat, vzali se velmi mladí a bylo to tenkrát považováno za velké bláznovství. Skoro nikdo jejich vztahu nevěřil, ale oni si ho nenechali vymluvit a udělali dobře. Po svatbě přišlo, možná trošku nečekaně, dítě. Samozřejmě potomka mít chtěli, určitě ale ne takhle brzy. Nakonec to ale ničemu nevadilo, svého syna milují stejně, jako by ho milovali, kdyby se narodil o pár let později. I z tohoto důvodu začal na svém společenském postavení a budování kariéry pracovat velmi brzy. Jeho syn měl sice zajištěnou úžasnou budoucnost, ale chtěl, aby ji měl ještě lepší, nehledě na jeho osobní touhu po tom, aby jeho slovo mělo velkou váhu. Společenské akce mu nebyly nějak cizí, kvůli svému původu měl přístup téměř kamkoliv a mohl si v klidu a pomalu budovat reputaci. S prací to nebylo tak jednoduché, tam se musel opravdu snažit, aby to dotáhl tam, kde je nyní. Jeho manželka ho v tom všem za každých okolností podporovala, za což byl samozřejmě rád. Stačilo by totiž jediné slovo od ní, že s tím má skončit a opravdu by to udělal. Byl by schopen pro ni takovou oběť přinést, ona to po něm ale naštěstí nikdy nevyžadovala. Jak plynul čas, měl stále větší a větší vliv mezi lidmi. Dokázal si získat jejich přízeň a brzy v popularitě přerostl celou rodinu a stal se jejím nejznámějším členem. Svou práci vždy vykonával dokonale. Své pozice si vždy zasloužil, jeho jméno v tom nikdy nehrálo roli. Dlouhou dobu nad sebou vždycky měl ještě nějaké mocnější lidi a to se mu samozřejmě nelíbilo. Rval se s tím statečně, i když ho to v té době vážně neskutečně štvalo. Potom se z ničeho nic všechno přehouplo v jeho prospěch, sama prezidentka si všimla jeho vlivu a jedinečně dobře provedené práce a nabídla mu místo ministra spravedlnosti. Bylo pro něj jako na míru ušité, a tak je jasné, že ho přijal. Mezi prací se samozřejmě věnoval i své rodině. Charon je jeho pýchou a radostí, velice rád se s ním chlubí a tráví s ním tolik času, kolik jenom může. Jeho výchova byla vždy spíše na Celeste a on s tím nikdy problém neměl, protože věří, že by ho nikdy neučila něčemu, s čím by on nesouhlasil. Očekává, že se z něj jednou stane někdo stejně významný, jako je nyní on a dělá vše pro to, aby svému synovi šel příkladem. Konečně je jeho život takový, jaký si ho představoval. Má moc, kterou má v celém Panemu jenom hrstka lidí a to ho neskutečně těší. Bez jeho podpisu se neobejde žádný zákon, který vejde v platnost a má vliv, o kterém se mu dřív ani nesnilo. Stále mívá chvíle, kdy se mu zdá, že by mohl pomýšlet ještě výš, ale vždycky ho to nějak přejde. Se svým současným místem je spokojený a nejspíš by neměnil. Dá se říct, že je se sebou poprvé v životě naprosto spokojený.


  • Brysen Angela Roycaster × Moc ji nezná, ale když s ní jednou za čas prohodil pár slov, nepůsobila jakkoliv nepříjemně. Docela ho to překvapilo, protože Elijah jí toho o něm jistě spoustu napovídal. Jedná se o příbuznou jeho ženy Celeste, takže se s ní ani žádnou zlou krev nesnaží mít. Její rod respektuje a nemá tedy problém se s ní bavit na úrovni a uvolněně. Nechápe, jak se žena jako ona mohla zamilovat do někoho, jako je Wesmyron, není to ale jeho věc, takže se vůči tomu snaží nemít jakékoliv poznámky. Rozhodně vůči ní nechová nějakou nenávist jenom kvůli tomu, že nemá rád jejího může - to by bylo pod jeho úroveň. Celkově by jejich vztah označil za takový nějaký, příliš se neznají, ale když by se spolu měli bavit, nebyl by nejspíše žádný problém. Za něj je to v pohodě ženská, kterou ovšem nějak zvlášť neřeší.
  • Celeste Vanderbilt × Žena, jenž si dokázala získat jeho srdce. Jsou spolu již spoustu let, ale on je do ní pořád stejně zblázněný. Fascinuje ho tolik, jako žádná jiná osoba na světě. Jenom ona ví, jaké jsou jeho pravé cíle a zná celou jeho pravou povahu. To, že ho i přes to miluje, pro něj opravdu hodně znamená. Kdykoliv o ní mluví, nikdy nešetří slovy chvály, opravdu si o ní myslí, že je tím nejvíce perfektním stvořením na planetě. Jejich vztahu na počátku nikdo nevěřil, ale oni všechny přesvědčili, že k sobě patří. Samozřejmě spolu prožili pár nehezkých chvil a hádek také nebylo málo, ale to pozitivní nad tím negativním značně převládá. Na veřejnosti i v soukromí působí jako příklad naprosto perfektního manželství, nejedná se o nic hraného, opravdu jsou spolu dokonalí, kde kdo by jim jejich vztah mohl závidět. V jistých věcech se od sebe dost liší, ale právě to je spojuje ještě víc. Co chybí jemu, má ona a co chybí jí, má on, kolikrát to vypadá, že si vážně byli souzeni a vesmír zkrátka chce, aby spolu byli. Nedokáže si představit, jaký by byl jeho život bez ní. Dělá celý jeho život lepší a i z něj dělá každý den lepšího člověka. Zároveň ho Celeste také drží při zemi, nikdy se mu nebojí říct svůj názor, i když je třeba negativní a toho si on váží. Nutně k sobě potřebuje někoho, kdo mu občas připomene, že není úplně perfektní a právě ona tím někým je. Je to jediná osoba, které bezmezně věří a je schopen jí říct úplně cokoliv. Miluje ji tolik, že by se kvůli ní bez mrknutí oka vzdal všeho, co je mu milé. Kdyby chtěla, mohla by s ním klidně lehce manipulovat a on si toho je vědom, jenže ona takové úmysly nemá a nikdy neměla a to ho jenom utvrzuje v tom, že s ní opravdu chce strávit zbytek svého života.
  • Cerys Alsephyte Smyrna × S Cerys se setkává velmi často, je to jeho nadřízená, což mu velmi ráda připomíná. Ačkoliv jí vždy bude vděčný za své místo, nemá ji moc v oblibě. Ono se totiž často stává, že ho s něčím odmítne a to on nese špatně. Vadí mu, když nemá hlavní slovo a v jejich rozhovorech ho opravdu moc nemívá a to ho neskutečně frustruje. Před ní se ale nějak špatně nejeví, je k ní zdvořilý, jako k jakémukoliv jinému člověku. To, že ho nehorázně štve, si samozřejmě nechává pro sebe, není to idiot. Celkově mu není skoro vůbec sympatická, nějak pořádně neví, co si o ní má myslet. Možná to má také co dělat s tím, že by na jejím místě jednou rád viděl sebe, kdo ví. V každém případě k ní stále má jistý respekt a také se podle toho v její přítomnosti chová.
  • Charon Vanderbilt × Na svého syna vždy kladl a stále klade velice vysoké nároky. Někdy se k němu chová dost chladně a přísně, to ale jenom proto, aby mu nezvlčel. Chce z něj mít někoho, kdo bude perfektně reprezentovat jeho jméno a i nadále ukazovat, že jejich rod má úroveň a tradici. Celkově se k němu ale chová velice vstřícně a mile, dalo by se to v mnoha ohledech označit až za rozmazlování, protože mu dá a zařídí cokoliv, o co si řekne. Neexistuje, aby Charonovi něco chybělo, to by se pak cítil, že zklamal jako otec. Snaží se o něj zajímat jak jenom to jde a vyjadřuje mu podporu ve všech možných směrech. Ostatní výchovu nechává spíš na jeho matce, protože on na to nemá kvůli práci moc čas. Pevně věří, že z něj jednou vyroste někdo důležitý. I kdyby tomu tak nebylo ,stále ho bude podporovat, ať už bude dělat cokoliv. Je to jeho vlastní krev a nikdy by na něj nezanevřel. On jejich vztah vidí jako velice pozitivní, ale občas opravdu neví, jak to spolu mají. Je schopný to čas od času přehnat a vynadat mu i za to nejmenší blbost, doufá ale, že Charon ví, že on to většinou nemyslí vážně a dělá to pouze protože mu na něm velmi záleží. Většinou mu dělá velkou radost, proto se s ním velmi rád chlubí na veřejnosti a často ho s sebou bere na různé akce.Není žádných pochyb, že má svého syna rád a byl by pro něj schopen obětovat cokoliv.
  • Deimos × Není žádným tajemstvím, že Ulysses si své okolí bedlivě hlídá a zřídka do svého nejužšího kruhu pustí někoho nového. Je tedy jasné, že Deimosovi musí velmi věřit. Ještě aby ne, když vykonává práci bodyguarda pro celou jeho rodinu. Nikdy by nic takového nesvěřil někomu, o kom by měl pochybnosti. Ačkoliv je to android, vůbec ho tak nevnímá, zkrátka ho má jenom za vylepšeného člověka. Má k němu jistou citovou vazbu, cítí se za něj zodpovědný, jelikož se výrazně podílel na jeho vývoji. Chtěl, aby byl přesně takový, jakého ho mít chtěl, proto se nebál terorizovat veškeré mechaniky, techniky, vývojáře a tak dále svými návrhy a požadavky. Výsledkem je, dle jeho názoru, perfektní společník a hlavně dokonalý ochránce. Vždycky k němu bude mít kladný vztah, vkládá do něj spoustu své důvěry a i své okolí se vehementně snaží přesvědčit, aby ho neodsuzovali jenom protože to není tak úplně člověk. Snaží se ho normálně zapojovat téměř do všech rodinných záležitostí, protože pro něj součástí rodiny je. Nevědomky do něj promítá různé svoje ideje a tím si ho ještě víc tvoří k obrazu svému. Ví, že Celeste s Charonem jsou vůči Deimosovi mírně skeptičtí a jejich obavy chápe. Sám ale pevně doufá, že si na jeho přítomnost všichni časem zvyknou a plně ho přijmou jako součást jejich každodenního života.
  • Elijah Wesmyron × Tenhle člověk mu neskutečně leze na nervy a svým způsobem ho opravdu nesnáší. Jsou na stejné pracovní pozici, jenže Elijah má rozhodně větší slovo než on a to nemůže vystát. Nějakým způsobem si získal prezidentku a ta mu odsouhlasí skoro všechno, co navrhne, zatímco jeho často odmítá. Mimo práci a různé společenské akce s ním nemá žádný další kontakt, hlavně protože o to nestojí. I přes to se k němu chová slušně a dobře, jeho nenávist vůči němu je skrytá. Nechce si ho znepřátelit, nemá to zapotřebí. Také se mu zrovna dvakrát nelíbí jeho způsob života. Co takhle slyšel, má děti po celém Panemu a to mu nepřijde úplně normální. To je ale jeho věc a nehodlá se tím nějak do hloubky zaobírat. Zkrátka ho nemá rád a nejspíš ho ani rád nikdy mít nebude, protože ta rivalita kvůli práci je mezi nimi dost silná.
  • Manfred Cosgrove × Manfred mu přijde jako dobrý člověk, který ho ale svou prací ani původem nějak neohromuje. Je to hlavní trenér, takže jeho práce není zase tolik špatná, ale z jeho pohledu je to stále dost obyčejné a ne příliš důležité. Je to pro něj docela fajn chlap a přijde mu, že se s ním dá v pohodě bavit. Sice jeho rod není úplná elita, jako je ten jeho, ale ono je to asi i docela dobře. Zůstává tím totiž tak nějak normální a ono je občas dobré mít kolem sebe někoho takového, aby si připomněl, že ne každý žije a chová se jako on. Stejně jako proti jeho ženě, ani proti němu nemá žádné výhrady a vlastně ho má i docela v oblibě.
  • Marcellus Titus Sinclair × V podstatě s ním nemá žádný problém, ale také ho nemá nějak zvlášť v oblibě. Vidí ho jen a pouze jako svou konkurenci, to jest vše. Mimo práci se moc neznají, ví něco o jeho ilegálních aktivitách, ale nezaobírá se tím. Nemá proč, netýká se ho to a také není úplně hloupý, aby si začal dělat nepřátele mezi mafiány. Občas mu dělá starosti kvůli tomu, že toho o něm možná tuší víc, než by sám Ulysses chtěl. Přijde mu, že ho má tak nějak přečteného a ví o jeho touze po ještě větší moci. Snaží se před ním být velice opatrný, co se týče vybírání slov, aby náhodou neřekl nějakou věc, která by mu prozradilo ještě více. Také tak nějak nechápe, proč si muž na jeho úrovni vybral za ženu takovou prostou nicku, docela tím u něj klesl, ale nechává to být, jelikož nemá žádný větší důvod to řešit.
  • Severine Cosgrove × Proti Severine nic nemá, přijde mu docela v pohodě. Považuje ji ale jenom za známou. Mají podobný přístup k práci, oba jí v životě dávají obrovskou váhu a vždy ji chtějí provést jak nejlépe to jde. Respektuje její pozici a považuje ji v tomhle ohledu za sobě rovnou, co se původu týče, to už je horší. Nemůže ji brát úplně vážně, protože nepochází z žádné významné rodiny a vlastně ani ta, do které se vdala, není úplná elita národa. I přes to jí ale nepohrdá, musela by být na úplně jiné pozici, aby s tím začal. Z toho vyplývá, že mu na jejím slabším původu nějak extrémně nezáleží. Má k ní velký respekt za to, kam se dokázala sama dostat a také ji samozřejmě obdivuje za to, jakou úžasnou arénu ona a její tým dokáží každý rok připravit. Ví, že je to nejlepší kamarádka jeho ženy a to také jeho pohled na ni výrazně zlepšuje, jelikož věří, že Celeste by se s nikým špatným nebavila. 

Saturday, May 12, 2018

Brian Cabrrera

[ brájen kabréra ]

[player] Renaiti

[fc] Skeet Ulrich
 

hey, you, shoot me again, you best pray I'm dead

× [species] human
× [date of birth] november 8, 2182 | ♏︎ scorpio
× [loyalty] capitol
× [credits] 0

× [level] 1
× [age] forty-two | 42
× [occupation] peacekeeper
× [gems] 2




vitality [ 0 ] × defense [ 13 ]
  • -
  • -

  • Většina lidí, která se s ním setkala v práci nebo třeba jen viděla, jak on trestá provinění, už chápe, proč má tenhle chlapík svoji přezdívku. Co se tedy skrývá pod povrchem tohoto „Terminátora“? Na první pohled se může jevit jako milý chlápek, jenže problém je v tom, že tomu tak opravdu není. Sice se na vás může usmát, říct nějaký vtípek, ale v hloubi duše si už na vás vymýšlí plán zničení. Nemá moc rád lidi, kteří se ho snaží oblafnout a dělat z něho pitomce. To je jedna z věcí, kterou opravdu nepřekousne. Také se jedná o hodně tvrdohlavého muže. Žene se do věcí, které by si měl promýšlet, ale vždycky z toho zatím vyvázl živý. Holt má hodně velké štěstí. Brian je energický, neustále aktivní. Obecně vzato mu stačí v noci jen pár hodin spánku, po kterých je připraven do nového dne stejně dobře jako kdokoliv jiný. Jeho energická povaha se ale projevuje též v jeho cholerismu, který se dočkává průběhu nejčastěji během konverzací, co se často zvrhnou v hádku, protože on prostě zásadně má svoji pravdu a neustupuje. Už uběhla docela dlouhá doba, co žije pořád sám se sebou, stále však svůj temperament neumí úplně kontrolovat. Stačí ho naštvat i maličkostí, aby úplně vylétl z kůže. Natož, když budete někomu vydávat tajné informace, které může vědět třeba jen pár lidí, především jeho osobní tajemství. Poté už se tomu jen zasměje a zmáčkne spoušť, kdy vám kulka do sekundy provrtá díru v hlavě. Ale to on naopak může a hlavně chce vědět informace, protože on tomu tady velí. Dokáže proto mučit člověka několik dní, ale ještě nikdy se z jeho mučení nedostal žádný člověk živý, vždy kdokoli skončil mrtvý. Je prostě krutý tak, jak si to jeho práce vyžaduje. Nepřijde mu to jako nic neobvyklého, bere to jako úplně normální věc. Brian nevypadá na první pohled tak zkaženě, ale to co je uvnitř, už tak vábné není, co? Opravdu se dokáže chovat jako milý chlapík, protože se toto stvoření umí i smát, to především, když se mu daří nebo pokud to vyžadují pravidla zdvořilého chování na nějakých akcích. Pokud tomu zrovna tak není, tak si uchovává neutrální výraz ba dokonce i ten nasraný, který budí respekt. Jeho vztah k lidem je tak poměrně složitý. Nikdy si s nimi tak úplně nerozuměl a jen s málokým si padl do noty, protože je takový ten vůdčí typ, který si nenechá jen tak někým prostě rozkazovat. Navíc, jak už to tak bývá, byl hodně ovlivněn tím, kde vyrůstal a tak má velmi velké předsudky vůči chudším krajům v Panemu. Pramení to ze způsobu jeho výchovy. I přes to všechno má tento muž obrovský smysl pro čest rodiny. Nikdy by neudělal nic, aby zhanil jméno jeho rodu a všechno dělá jen pro to, aby jej povznesl výše a dostal tak příjmení Cabrerra do podvědomí co nejvíce lidí. Samozřejmě tohle všechno je jen jeho profesní maska. V soukromém životě, před svými blízkými, se dokáže chovat úplně jinak. Dokonce je to i báječný, sice trochu přísný, otec. Tohle byl popis toho, co se vlastně skrývá pod tou Brianovou slupkou, ale co jeho vzhled? Samozřejmě jsou věci, kterých si oko pozorovatele všimne hned – černé vždy perfektně upravené vlasy, tmavé oči nebo mírné strniště. To co už však není tak patrné, jsou třeba jeho jizvy, kterých nemá po těle zrovna po málu. Některé má z dětství, jiné z práce. Také si dobrovolně nechal udělat několik tetování. Všechna pro něj mají nějaký hlubší význam. Často všechno tohle má ale skryté pod uniformou. Pokud výjimečně není v práci, tak stejně nosí dlouhé rukávy. Nejčastěji je na něm možné spatři jeho nerozlučnou koženou bundu. Nikdy vlastně ke kapitolské módě netíhl a nechystá se s tím ani nijak začít.
× × ×
  • [ file 001 ] Cabrerra, tohle slovo není jen pěkně zvučné, ale má také jistou historii, pojící se s jednou rodinou. Lidem v krajích nejspíše příjmení nebude nic moc říkat, ale Kapitolané si jsou jistě dobře vědomí o koho se jedná. Fredrick Cabrerra se totiž postaral o vybudování obrovského rodinného impéria, které spočívá v obrovské stavitelské činnosti. Dalo by se tedy říci, že toto jméno svým nositelům dokáže otevřít i těžce přístupná vrátka. Ale to je trochu jiná kapitola. Začněme od začátku. Brian se nikdy nezajímal o to, jak se jeho rodiče vlastně setkali, jediné, co je hlavní, tak že z jejich manželství vzešel on a potom i jeho dva mladší bráškové. Narodil se jako prvorozený a jelikož matka byla původem z Druhého, vyrůstal tam také. Ačkoli by to do tak křehkého stvoření nikdo neřekl, jejich matka byla trenérkou mírotvorců. To se na něm proto docela tvrdě podepsalo. Již od útlého věku bylo jeho povinností navštěvovat Výcvikové centrum. Ze začátku se mu to moc nelíbilo, protože z toho jako malý neměl moc rozum a prostě to dělal jen z donucení. Jakmile však začal vnímat všechny ty věci, které se točí kolem Her, tak tomu začal přicházet na chuť. Vždycky se mu líbila ta možnost dobrovolně se přihlásit, jako to dělala většina lidí u nich v kraji. To jej motivovalo k mnohem lepším výsledkům. V té době se v něm cosi zlomilo a on doslova propadl posilování. Neodsuzuje proto lidi, kteří berou drogy, protože on taky jednu takovou má, na níž je opravdu extrémně závislý. Pokud si dlouho nejde zacvičit, dokáže být opravdu hodně nepříjemný a v takovém případě je lepší se mu vyhýbat obloukem. Ke svojí výborné, avšak tvrdě vymakané, fyzičce se ještě přidala bravurní znalost zbraní. Dokázal by všechny druhy vyjmenovat i o půlnoci, pokud by ho někdo vzbudil. Naučil se i většinu z nich používat, ne však všechny, samozřejmě. K jeho smůle má den pouze 24 hodin, a tak na to nebyl dostatečný čas, aby uměl všechny ovládat. Všechno to dělal pod vedením svojí matky, která na mohla být právem pyšná. Jeho společníkem v těchto situacích potom, až na to byl dost starý, začal být Simon. Společně se hecovali k lepším výkonům. Jako snad každá puberta, tak ani ta jeho se neobešla bez nějakých těch temnějších časů. V hlavě se mu totiž často rojily takové dosti nelegální plány. Jenže on z toho nikdy neměl strach, protože věděl, že tatínek to vždycky zaplatí, aby se to nakonec ututlalo. Vlastně by se dalo říct, že se s tátou vídal jen tehdy, když za něj žehlil nějaký problém. Což taky nebylo jen párkrát za rok. O víkendech totiž většinu času trávil v centru a neměl potřebu netrénovat jen kvůli tomu, že mu domů přijel otec. S odstupem času ty situace vnímá jako takové ty klukoviny a s úsměvem na ně vzpomíná. V žádném případě jich nelituje. Nakonec přišel ten den s velkým D, kdy se chystal přihlásit do Her. Byl perfektně připravený, jak se domníval. Jenže si nejspíše všechno štěstí vyplácal na ty průšvihy, které otec vždy bravurně zametl pod koberec a jemu se díky tomu nestalo nic, a proto byl natolik pomalý, že ho někdo předběhl. To jméno jej nejspíše bude pronásledovat až do smrti. Jason Reweneu. A takhle neslavně tedy skončila jeho touha dostat se do Her. Úplně jej to sebralo, že se tam nedostal a nemohl všem ukázat, jak je dobrý. Na pár měsíců se úplně odřízl od světa a měl dokonce i takové sebevražedné sklony. Nakonec jej matka přesvědčila, že by z něj přeci jen něco mohlo být. Začal pravidelně navštěvovat její hodiny a dříve než se nadál, byl zapsaný na akademii mírotvorců. Chvíli to trvalo, než ho všechno tohle zase začalo naplňovat, ale nejspíše to má prostě v krvi. Podařilo se mu složit všechny zkoušky na mírotvorce a tak se jednoho krásného dne prostě přestěhoval do Kapitolu za otcem. Zde působil velmi dlouhý čas u jednotky, která hlídala pořádek v ulicích nebo případně na nějakých velkých akcích. Ačkoli by si to nikdy nemyslel, dokázal se tady zabydlet, postavit se na vlastní nohy a dokonce si i najít lásku svého života. Teď je z něj tedy hrdý otec dvou dětí, sice už se nepyšní titulem manžel, ale i přes to se snaží se svojí bývalou ženou vycházet dobře, tedy pokud po něm zrovna nehází talíře. Ne, že by jej to v Kapitolu nebavilo, ale vždycky musí být prostě on ten vedoucí, a proto, když se uvolnilo místo v 6. kraji, tak se ihned rozhodl tam odjet. Přeci jen, vždycky ho takovým morbidním způsobem uspokojovalo ubližovat sockám, a to v něm prostě zůstalo. Dvojkař se v něm rozhodně nezapře. V Kapitolu se toho trestání zrovna moc nedočkal, a proto se právě nechal převelet do Šestého. Tam se totiž děje tolik nelegálních věcí. Už je to však několik let, co tam odjel a opravdu rychle si tam vydobyl svoji reputaci a přesně o tom snil. Takže nakonec to pro něj přeci jen dopadlo vcelku dobře.

  • Andrea Ryanaird × Jeho drahá kolegyňka. Asi by si jí dost možná ani nevšímal, kdyby na něj tehdy v lese nemířila pistolí, tím se mu prostě zaryla do paměti. Sice mu ze začátku dělalo problém si zapamatovat její jméno, ale teď už ho zná. Je strašně tvrdohlavý na to, aby přiznal, že i žena by mohla práci mírotvorce odvádět dobře. Vždycky ji bude podceňovat a mít tendenci si ji dobírat, protože ho to jednoduše baví. Jenom se mu už moc nezamlouvá, když ona se snaží udělat to samé. Čas od času má také tendenci se nad ni povyšovat, ale není to nic osobního, povyšuje se nad každého. Moc jí zatím nevěří. Pokud by šli společně do nějaké akce, nejspíše by si od ní záda jen tak krýt nenechal. Ale opět, není to nic proti ní, kromě svojí jednotky v kraji by nenechal nikoho, aby mu kryl záda. Občas taky neví, co by si o ní měl myslet a jak se k ní chovat. Ačkoli to nahlas nikdy nepřizná, rozhodně se mu na ní líbí to, že se mu nebojí postavit a říct si svoje, to rozhodně oceňuje, ačkoli se u toho šklebí, ale to na tom nic nemění.
  • Sigourney Wesmyron × Pamatuje si její arénu, kde některé její činy na něj udělaly rozhodně dojem. Spolu s bandou dalších vítězů ji měl potom na starosti při jejich Turné. Měl za to, že je to od vedení za trest a věděl proč. Hlídat ji bylo jako starat se o časovanou bombu. Na jednu stranu v některých krajích říkala nahlas to, co on nikdy nebude moci, vzhledem ke svojí pozici, říct. Vždycky se k ní ale snažil chovat profesionálně, jako k ostatním. Nechce jí poskytovat nějaké úlevy, třeba kvůli jejímu jménu. Jenže když ho jednou na ulici jen tak zničehonic prostě políbila a řekla to, co řekla, někam se jeho zábrany a profesionalita ztratily. V ten okamžik jí podlehl více, než by měl v plánu. Neumí se s tím vypořádat, co v něm vlastně vzbuzuje a dělá mu v hlavě strašný zmatek. Láska to není, tím si je jistý, protože má za to, že on milovat neumí. Jenže co když se mýlí? Ta holka je pro něj jedna velká otázka. Zároveň se ale bojí se tomu postavit čelem, protože nemá čas řešit nějaké pitomé city. Rozhodně si nechce vůbec připustit, že by s ním někdo dokázal kdy, jakýmkoli způsobem, manipulovat. Ale zase musí uznat, že Sigourney je dobrým člověkem na hádání. Ví jak argumentovat a nebojí se říct svůj názor.
  • Simon Cabrerra × Paradoxně má k nejmladšímu bráškovi nejblíže. Samozřejmě mezi nimi probíhaly a z části pořád probíhají jisté rivality, vždycky si z něj totiž rád utahuje a sleduje, jak se Simon rozčiluje. To však nemění nic na tom, že spolu vyrůstali a zažili toho spoustu. Z těchto dvou je Brian prostě ten vedoucí a to je to, co se mu líbí. Všechny průšvihy a nápady vždycky přišly z jeho hlavy, ale ani jednou ho v tom Simon nenechal samotného a to je jistě to, co mu přidalo na plusových bodech. Ačkoli ho pořád považuje za takového toho šampónka, který na rozdíl od něj opravdu hodně dbá na svém vzhledu, ví, že mají stejný pohled na věc, co se týče trénování a násilí. Nejspíše proto je ochotný všechny ostatní věci jednoduše přehlížet. Sice jsou teď od sebe docela daleko, ale vždycky když jede do Kapitolu, tak se alespoň sejdou a společně si zacvičí, jako za starých časů.
  • Zachary Cabrerra × Tomuhle chlápkovi prostě moc na jméno přijít nemůže. Nicméně je si více než vědomý toho, že je to pravděpodobně oboustranné. Tak nějak si úplně odvykl na to tomuto člověku říkat bratr. Ne, že by ho úplně neměl rád, do jisté míry obdivuje, že našel tu odvahu - kterou on na rozdíl od něj neměl - na to převzít rodinný byznys. Nikdy by však tohle nedokázal říct nahlas, to by si radši vyřízl jazyk a dal se k avoxům, než aby to před někým prohlásil. Pokud se však někde setkají, na formální úrovni se s ním dokáže bavit, ale je jasné, že jejich vzájemné vztahy jsou opravdu hodně hluboko pod bodem mrazu. Pokud by mu někdy, z jakéhokoliv důvodu, musel ublížit, udělal by to naprosto bez mrknutí oka. Nikdy mu prostě neodpustí, že si vybral radši peníze než rodinu.

Zachary Cabrrera

[ zakery kabréra ]

[player] Renaiti

[fc] Tom Ellis
 

i never dreamed of success, i worked for it

× [species] human
× [date of birth] april 17, 2186 | ♈︎ aries
× [loyalty] capitol
× [credits] 1 600

× [level] 1
× [age] thirty-eight | 38
× [occupation] escort
× [gems] 0




defense [ 1 ]
  • Zach je sebejistá a nezávislá osobnost. Jeho ostřížímu zraku neunikne žádná chyba, a dokáže nemilosrdně kritizovat úplně cokoli, protože on má hodnoty toho, co je správně, nastavené trochu jinak. Zda přitom bude jednat bezohledně, je mu naprosto lhostejné. Vždy je však ochoten naslouchat věcným argumentům, je velmi nadaným řečníkem a dokáže strhnout a přesvědčit i ostatní. Mezi jeho nejsilnější stránky patří právě plánování, dlouhodobé úvahy, kreativní řešení problémů a dokonale přesné analýzy situací. Je vynikající stratég; jeho světem je logika, systematika a teoretické úvahy. Tohle všechno totiž potřebuje ve svojí práci. Učil se to všechno už od velmi nízkého věku, proto je to již zcela jeho součástí a nikdo by nyní nedokázal říct, že se umí chovat i jinak. Je velmi dobrý v tom, že si dovedete vypočítat důsledky svých činů předem, podobně jako na šachovnici, a že se podle toho dokáže rozhodnout pro jednu alternativu. Radši bude déle přemýšlet a nechá toho druhého na něj vyhrknout všechny jeho argumenty, až potom nebude mít už vůbec nic, čím by se Zacharyho slovům mohl ubránit. Tak jako někdo používá ostré meče ke zranění nepřítele, on to nemá zapotřebí, dokáže si vystačit s informacemi, které se dozví. Slova jsou jeho zbraně, nutno podotknout, že občas trochu nebezpečné. Pokud však jednou učiní nějaké rozhodnutí, jak k určité věci přistupovat, dokáže docela klidně nasadit ostré lokty a pak nebere žádné ohledy - ani na sebe, ani na ostatní. Vzhledem k tomuto by se Zachary dal označit za cynika. Na druhých mu příliš nezáleží a často jedná bezohledně a beze studu, který zraňuje city druhých, zejména zpochybňuje a zesměšňuje to, co druzí uznávají jako základní morální a lidské hodnoty. Co mu je absolutně proti srsti jsou právě hlupáci a patolízalové. Pokud se někdo chce vetřít do jeho přízně pomocí lichotek nebo fňukání o tom, jak měl strašný život, nejspíše je na špatné adrese. V takovém případě člověk letí dveřmi jeho kanceláře ven nebo klidně i oknem. Ačkoli lidé vysokého postavení takoví nebývají, Zach se i v tomto trochu vymyká standardům. Ve svém jednání je vždy naprosto přímý. Nemá potřebu lhát, ani sám sobě, ani ostatním. Proto si vždy pečlivě dává pozor na to, co říká. Než aby někomu lhal, tak to řekne na plné pecky nebo bude mlčet. Jako muž je velmi sebevědomý, těžko říct zda je ješitný nebo jájínkovský, rozhodně ale věří v sebe a své schopnosti. To ho vlastně dostalo tam, kde je teď. Celkově je poměrně aktivní osobou. Nesnáší nudu a všechno s ní spojené, pořád musí něco dělat a nějak se zaměstnávat. Ať už ve formě práce nebo něčeho trochu uvolněnějšího, jako jsou párty, alkohol a ženy. Pokud je potřeba vyřešit nějaký problém, často se rovnou staví do čela a jde ho vyřešit. Jestli se k němu ostatní přidají nebo ne, to už je mu docela jedno. Má své metody a ty dodržuje. Neuznává moc autority, má s nimi problém, protože si je rád svým pánem, ale naopak umí jednat v rámci slušnosti, pokud si to společenská pravidla vyžadují. Fascinující vlastností toho mladého muže, je jeho odhad na lidi. Velmi snadno pozná s kým má tu čest, kdo mu lže a co od druhých očekávat. Zpravidla stačí pár pohledů, slov, nějaké to gesto a jeho intuice člověka odhadne. Jen málokdy se plete v prvním dojmu. Jak však na první pohled působí na lidi okolo on sám? Snaží se vždy zapůsobit jak jen nejlépe dokáže. Navíc je přesvědčen, že k tomu mu hodně napomáhá i jeho vzhled. Zach má jednoduše svoje charisma. Vždy perfektně sestřižené a upravené černé vlasy, které dokonale ladí s jeho tmavýma, také možná skoro až černýma očima. Občas, pokud chce být trochu výstřední a extravagantní, tak si nasazuje červené kontaktní čočky. Má to štěstí, že má vysokou atletickou postavu, na níž sedí každý oblek. To je jeho další charakteristický rys, nikdo ho ještě nikdy neviděl bez obleku nebo alespoň ne bez košile, tu nosí bezpodmínečně na každou příležitost. Pokud se k němu někdy někdo dostane natolik blízko, pravděpodobně nějaká žena, může si povšimnout také jeho tetování. Na zádech má totiž vytetované logo svojí firmy.
× × ×
  • [ file 001 ] Na území Kapitolu je jeho jméno již docela profláknuté. Měl totiž to štěstí, že se narodil vlastníkovi jedné z těch větších stavebních firem v Panemu. Kdo stojí vlastně za všemi těmi návrhy a výstavbou domů vítězů a luxusních budov v Kapitolu? Ve většině případů prostě lidé, kteří chtějí prvotřídní stavbu, zaklepou právě na dveře Cabrerra's Company. Pojďme to vzít ale trochu od začátku, i v jeho dětství se najdou zajímavé věci. Už tak nějak od narození prostě věděl, že do Druhého kraje nepatří. Matka jednou do Výcvikového centra zkusila vzít i jeho. Neskončilo to zrovna slavně. Prostě na nějaké bezduché máchání z noži asi neměl buňky, nic mu to neříkalo. Brian mu to tam tehdy dal hodně sežrat a to nejspíše jeho pohledu na něj, taky zrovna nepřidalo. Bylo to vlastně poprvé, co mu bylo ukázáno, jak dokáže být život nelítostný. Ty modřiny a šrámy mu zůstaly ještě docela dlouho. Nicméně hodně mu to přidalo po psychické stránce, stal se díky tomu mnohem silnější. Místo trénování se mnohem raději začal vkrádat do takové provizorní pracovny svého otce, kterou si v domě nechal zřídit, když tam zrovna trávil nějaký čas. I když v osmi letech úplně, nebo spíše vůbec, nerozuměl nějakým paragrafům a právnickým odborným textům, tak ho bavilo hrát si na důležitou osobu. Na základě toho matka nakonec přesvědčila otce, aby si ho vzal s sebou do Kapitolu. Asi to nebyla zrovna malá suma, kterou musel zaplatit, ale nakonec se to přeci jen povedlo a Zach získal svoje občanství v tomhle velkém městě. Jak se později ukázalo, tenhle svět byl pro něj jako stvořený. Nikdo by v dnešní době nepoznal, že pochází z jiného kraje, protože sem zapadá snad ve všech měřítkách. V ten moment se mu však úplně přetrhaly vztahy s rodinou. I když otec tam občas jezdil, on radši zůstával doma sám. Přes týden dělal tátovi společnost při každém meetingu a zkrátka ve všem, co se týkalo provozování firmy. Byl to takový tichý pozorovatel. Mlčel a učil se. To je vlastně i jeho heslo, které razí v současné době. Žil tedy trochu jiné dětství než ostatní, ale on nikdy nebyl ten typ člověka, který by si dokázal dlouhé hodiny hrát s hračkami a vlastními představami. Mnohem radši pozoroval jak se vlastně taková velká firma vede. Už když mu padl jeho první oblek, tak od té doby začal sbírat kravaty. Ženy sbírají boty, on kravaty. Má pro ně dokonce vymezený i jeden samostatný pokoj a pečlivě si vybírá, aby se mu žádná z nich neopakovala. Vždycky byl velmi aktivní a kreativní osobou, takže ne jednou zkoušel vytvořit nějaké své vlastní návrhy. Stejně jako tehdy, tak ani v této době nemá strach z neúspěchu. Pokud se něco nepovede, prostě to udělá znovu a lépe. Talent na rýsování nebo třeba i prostorovou představivost mu rozhodně nikdo nemůže odepřít. Jakmile dospěl, tak nastoupil na prestižní vysokou školu a při tom ho otec den ode dne více zapojoval do rodinného byznysu. Čím více rozhodnutí však padalo na Zacharyho bedra, tím stresuplnější se jeho život stával. Jenže čím dál tím více se snažil otci dokázat, že na to prostě má a že vkládá naděje do správného člověka. Po úspěšném vystudování to dospělo až do toho bodu, že na něj byla přepsána celá firma. V ten moment se mu začala jeho osobnost ze všeho nejvíce formovat a přibližovat té, kterou má v současné době. Otec se odstěhoval do Druhého, aby mohl být se svojí ženou. Zachary to na jednu stranu bral jako podraz, protože ho v tom nechal úplně samotného. Stres a tíhu práce se snažil utápět v pití. Dalo by se vlastně říct, že tak jako jeho bratři dokáží vyjmenovat druhy zbraní, on to zvládne u alkoholu. Pokud chce někdo nějakou radu v tomto oboru, je na správné adrese. Ví, co se hodí na zpití do němoty, na přátelské popití nebo třeba na utopení žalu. V pití má hodně velkou výdrž a jen tak někdo jej proto nepřepije. Každý den si vždycky dá alespoň sklenku něčeho, co má zrovna po ruce. Ačkoli se tedy snaží působit ohledně práce velmi vyrovnaně, občas mu to také prostě přerůstá přes hlavu. Jednou se mu to vymklo opravdu z rukou a svého podřízeného doslova vyhodil z okna svojí kanceláře. Nebožák byl už asi čtvrtý za ten den, který mu sdělil zprávu, kterou nechtěl slyšet a už se prostě neudržel. Byla z toho jakási tahanice, avšak nic, co by nezvládl se svojí šekovou knížkou a trochou argumentace. Od té doby se snaží hodně kontrolovat, aby už k ničemu podobnému nedocházelo. Rád upustí páru na nějaké kapitolské párty a tak podobně. V okolí organizování Her se nikdy nijak příliš neangažoval, ale nakonec si uvědomil, že by to možná nebylo až tak špatné, jak pro něj, tak pro jméno firmy. Ačkoli je tedy ne zrovna málo vytížený, vypadá to, že mu to nestačí, když se přihlásil ještě na pozici uvaděče. 

  • Brian Cabrerra × No. Co by jen o tomto stvoření řekl? Není to úplně jeho nejoblíbenější bratr, ale jelikož nosí stejné příjmení, snaží se ho respektovat. Ví totiž, že ho možná jednou ještě bude potřebovat, nechce si s ním tedy dělat nějakou zlou krev. Názorově jsou však úplně pravým opakem. Brian je muž činu, zatímco Zachary si všechno radši dvakrát promyslí. Navíc, oba vždycky stojí o to ostatní vést. Jak už to tak na světě chodí, tak vedoucí může být vždy jen jeden. I toto je jeden z důvodů proč si nikdy moc nepadli do noty. Pokud se tedy někde setkají, nemají zrovna mnoho společných témat, na nichž by mohli založit svůj hovor. Zkrátka s ním udržuje jen takové formální vztahy, kterých by jednou potenciálně mohl využít, nějaké bratrské city se mu do toho nepletou.
  • Simon Cabrerra × Tady už je ten vzájemný vztah mnohem lepší. Především tedy od té doby, co se Simon přestěhoval do Kapitolu. Zjistil totiž, že s ním má jeden velmi důležitý společný zájem - vzhled. Oba se o svoji vnější fasádu snaží starat, jak nejlépe to jen jde - občas možná až příliš přehnaně. Mají tedy hned první směr, kterým se může jejich hovor ubírat. Navíc pokud se Simon ukáže někde na nějaké párty, Zach nebude příliš daleko. Sám totiž moc dobře ví, že pro jeho image dobrého muže, je potřeba, aby byly vidět i fungující rodinné vazby. Z části se se Simonem tolik baví z vypočítavosti, ale na druhou stranu si s ním opravdu rozumí, takže to vlastně ani nehraje. Občas se ještě snaží trochu vynahradit všechny ty časy, kdy ho nechal hnít ve Dvojce, zatímco on si žil tady v Kapitolu.

Simon Cabrrera

[ sájmn kabréra ]

[player] Renaiti

[fc] Adam Levine
 

i'm not telling you it's going to be easy, but it's going to be worth it

× [species] human
× [date of birth] august 19, 2189 | ♌︎ leo
× [loyalty] capitol
× [credits] 0

× [level] 1
× [age] thirty-five | 35
× [occupation] trainer
× [gems] 0




vitality [ 0 ] × defense [ 1 ]
  • -
  • -

  • Na první pohled si nejspíše řeknete, že tenhle chlapík je úplně v pořádku a nebudete s ním mít problém vycházet. Vždy perfektně upravený, co se vzhledu týče, přesně jak se to od něj očekává. Stejně jako jeho sourozenci i on má vždy svoje černé kadeře zastřižené profesionálem a dokonce má z jejich rodiny i největší slabost pro tetování. Na rozdíl od bratrů je jeho hruď téměř celá pokryta tetováním, dokonce i ruce. Dává to velmi rád na obdiv, hlavně při tréninku, kdy nosí pouze upnutá tílka. Celkově se velmi rád chlubí svojí vypracovanou postavou a moc často ji nezkovává pod vrstvy oblečení. Jenže v jeho případě není zrovna dobré dát na první dojem, neboť Simon je přesně ten typ chladného parchanta, kterému bude více méně všechno jedno a bude se nad vás povyšovat v každé situaci, nezáleží mu na situaci, nebo na tom jak se vlastně cítíte. Bude tam a bude se snažit vaší situaci co nejlépe zhoršit, protože to je ten způsob, jak on to vede. Nemá rád slabé jedince a snaží se je tím trochu popohnat k nějaké akci, aby se třeba začali bránit nebo se za sebe postavili. Rozhodně nesnáší ufňukánky, kteří s brekem někam odběhnout hledajíc někoho hodného, kdo je polituje a ukonejší. Vidí to prostě tak, že ten kdo je neschopný se postarat sám o sebe, tak si vůbec nezaslouží jeho pozornost a byla by to akorát tak ztráta času. Celkově některé jeho reakce na dané situace jsou zcela jiné než u jiných. Třeba, když se stane nehoda, tak jeho názor bude, že si za to můžou účastníci vlastně sami a nebude si tím špinit zbytečně ruce, bude mu to dočista ukradené. Další citové pochody moc vnímat také neumí, i když se pousměje, většině lidí i tak připadá uvnitř chladný, protože výraz jeho očí je prakticky neměnný. Hodně času tráví sám a společnost přímo nijak nevyhledává ani mezi těmi, co se chovají stejně jako on. Nemá to jednoduše zapotřebí a nemusí se pak o něco starat, protože každý nakonec něco chce a on by musel pryč od svých velice důležitých věcí, jako je spánek, starání se o svůj vzhled a nebo cvičení. Všechno je to pro něj velice důležité. Simon zkrátka patří mezi ty kluky, kteří si jsou jistí sami sebou. Svými dovednostmi, znalostmi a stejně tak i vzhledem. Sebevědomí je tedy rozhodně něco, co mu nechybí a díky tomu ho jen tak něco ohledně jeho osoby nerozhodí. Raději řeší věci s chladnou hlavou, protože dobře ví, že řešit něco v afektu není nikdy dobrý nápad. Abyste ho naštvali, tak se musíte vážně hodně snažit a udeřit do nějakého slabšího místa, je však poměrně těžké nějaké najít. I když něco se samozřejmě také najde. Má strach ze selhání, že prostě zklame sám sebe, což je něco, co by nikdy neunesl a proto pořád něco musí dělat, aby se nikdy nezklamal a vždycky podává ty nejlepší výkony, kterých je schopen. V tomto ohledu je velmi ambiciózní, ale to tak v jeho rodném kraji asi bývá. Má prostě nutnou potřebu vždycky ve všem vyhrávat. Asi nejdůležitější je to, že na první pohled vypadá, že by vás dokázal rozmáčknout pěstí jako nějaká otravný hmyz. Možná by to skutečně zvládl, těžko říct. Jeho svalstvo je prostě to, na čem si zakládá. Chce v ostatních budit respekt, chce aby se ho možná i trochu báli. Myslí si, že tohle ve svojí práci potřebuje ze všeho nejvíce. Na druhou stranu se jedná přesně o ten typ člověka, co mu zemře i kaktus. Nebyl by absolutně schopný se postarat o nic, krom sebe. A i když má zvířata a rostliny rád, drží se od nich dál. A velmi podobně to má právě se vztahy. Ať už měl přátelský a nebo milostný vztah, většinou ztroskotal, protože nedokázal pochopit potřeby osoby na druhé straně. A taky v tom většinou bylo i něco jiného. Kdo není dost dobrý pro jeho maminku, není dobrý ani pro něj. V tomhle ohledu je opravdu obrovský mamánek. Autority sice neuznává, ale osobu, která si říká jeho máma, poslechne na slovo. Možná je to tím, že je nejmladší, ale prostě to takhle má nastavené. Jestliže mu něco neschválí, je to pro něj uzavřená věc. O tom, že je inteligentní a zběhlý ve svém oboru nemůže být pochyb. O tématu, do něhož je zapálený, by dokázal básnit klidně celé hodiny. Má znalosti dokonce i z vlastních zkušeností, což mu přidává na jeho rozhledu. Zná tak i spoustu vychytávek, které se v praxi dají použít. Všechny druhy zbraní, bojová umění a fitness to je prostě jeho.
× × ×
  • [ file 001 ] Asi tou největší otázkou je, proč se vůbec osoba, jako je on, chtěl stát trenérem? K tomu, abychom ji zodpověděli, potřebujeme znát jeho životní příběh. Všechno to začalo dnem, kdy se dívka potkala se svým bohatým princem. Zprvu to vypadalo, že by trenérka mírotvorců dokázala nápadníkovi pořádně pocuchat ciferník, ale nakonec si ji ten Kapitolan dokázal získat. Byl to románek přesně jak má být. Nakonec se to všechno přehouplo až v zásnuby a následně i tu svatbu. O tom, že to byla velká věc, jeho matka mluví pořád, když se jí na to zeptá. Postupem času na svět přišli dva synové a jako ten poslední přírůstek do rodiny byl Simon. Stejně jako jeho bratři, i on se narodil do Druhého kraje a na svůj původ je náležitě pyšný. Jen co se trochu naučil chodit, už prý s ním chtěl Brian zápasit, což samozřejmě on netušil, a proto, kdy ho nějak bouchl, tak vždycky začal křičet jako neurvalý. To ho naštěstí postupem času přešlo a přestal být tolik citlivý. To, že neměl do dětství tak velký zásah otce, jej nijak nepoznamenalo, protože matka na ně byla hodně přísná, takže tu jeho absenci ani nijak nepocítil. I přes to, že se k nim matka nechovala jako k princeznám, tak si k ní vybudoval úžasný vztah. Ví, že je to jediný člověk, který tu pro něj pořád bude a vždycky se ho zastane, pokud to bude potřebovat. Už v té době začínal být takovým mamánkem, to co řekla, bylo svaté. To platí i do dnes. Pamatuje si, že byl trochu smutný z toho, když Zachary odjel do Kapitolu, ale to ho rychle přešlo, když mu jich Brian pár vrazil. Od té doby se prostě hodně přimkl k trénování. Sice byl malý a neměl moc síly, ale právě to chtěl změnit. Vždycky se v této otázce chtěl - nejspíše i pořád chce - vyrovnat Brianovi. Toužil po tom svému bratrovi ukázat, že není taková nula, za jakou ho pokládá a taky mu to jeho pošťuchování oplatit i s úroky. Stali se z nich v tomto parťáci na život a na smrt, i když je oproti němu o dost mladší. Nebyl den, kdy by spolu nešli do Výcvikového centra, občas pod drobnohledem matinky, která je třeba učila i něčemu, co neuměli. Brzy to přerostlo až k tomu, že mu trénování nestačilo a začal navštěvovat i různé kroužky bojových umění. Nejdříve začal s karatem a potom se k tomu přidalo i judo. Jejich trenér byl na ně docela přísný, přesně tak, jak to malý kluk potřebuje. Hnalo ho to k lepším výsledkům, obzvláště když viděl, jak se blíží Hladové hry, do nichž se Brian chce přihlásit. Bylo mu ne víc než jedenáct, když se Brian po neúspěchu začal stranit úplně všemu a všem. Neměl z toho moc rozum, nevěděl, proč se najednou bratr takhle chová. On totiž trénoval proto, že ho to bavilo, nikdy nebyl jeho sen dostat se do Her a neměl ani ponětí, že někdo by to mohl mít nastavené až tak moc, že to byl jeho život. Jednou ho našel v koupelně, jak v bezvědomí leží na zemi. Díky bohu se ten trouba jen předávkoval práškem na spaní a nebylo to nic, co by se nedalo vyřešit. Ten pohled na jeho bezvládné tělo, jej však bude ničit pořád. Možná i to je ten důvod, proč se radši k nikomu moc nechce upínat, protože nic podobného už prožít prostě nechce. Matka to s Brianem začala řešit a i když si s ním občas šel ještě zacvičit, už měl jiné priority. Simon ale nepřestával v trénování. Chtěl se zlepšit v každé zbrani, kterou uměl ovládat. Jeho specialitou vždycky byly chladné zbraně, ať už střelné, sečné či bodné. Už odmala znal jejich názvy a už mu jen zbývalo, aby se s nimi naučil zacházet. Hodně mu pomáhalo, pokud mu matka vyčítala techniku a učila jej, jak je to správně. Každý rok se dostavoval na losování, jak si to pravidla vyžadovala, ale k jeho štěstí, ani jednou nebyl vybrán. Spokojeně se tak věnoval i nadále věcem, které jej bavily. Nejspíše si připadal málo vytížený, protože začal ještě navštěvovat box a lekce ninjutsu. Odsud si vlastně odnesl všechny ty znalosti, které má dnes ohledně lukostřelby, výbušnin, ošetření a jedů. V kraji zůstával i po své plnoletosti a plně si to tam užíval. Občas i matce pomáhal v práci a peskoval tam ty nemehla, která se měla stát mírotvorci. A tam to vlastně všechno začalo. Přišel na to, že ho baví, předávat svoje poznatky ostatním, obzvláště, pokud se najde někdo, kdo je dokáže využít. Dodává mu to zkrátka pocit za dosti učinění, když se od něj někdo něco naučí. Dlouho tedy pobýval v akademii a pod rukama mu prošla spousta mužů, občas i nějaká ta žena, ale ty by dokázal spočítat i na jedné ruce. Až mu jednou přišel dopis z Kapitolu, že místo trenéra splátců je jeho. Byl z toho dost překvapený, protože o ničem nevěděl, netušil, že rodiče pro svého milovaného chlapce tohle udělali. Na jednu stranu na ně byl naštvaný, jelikož byl zvyklý na svůj život a měl to rád, ale nakonec přeci jen tady do Kapitolu odjel. Tam měl znovu možnost shledat se se svými dvěma bratry. Zjistil, že Zachary vůbec není tak špatný a toto tvrzení se mu prohloubilo, když ho začal brát i na nějaké ty večírky, aby mu ukázal, jak se má bavit. Celý jeho život je vlastně ovlivněn velmi jeho staršími bratry, ale nijak moc mu to nevadí. I nadále dělá to, co jej baví a jestli je to v Kapitolu nebo doma ve Druhém, je mu prakticky jedno, hlavně, že má tu možnost trénovat.

  • Brian Cabrerra × Nejstarší brácha, ke kterému bezmezně vzhlíží. Sice by mu to nikdy neřekl do očí, ale dává mu to dost najevo. Vždyť je to člověk, který ho naučil bojovat. Nebýt něj, nechtěl by vědět, co by z něj vyrostlo. Navíc s ním prožil mnoho "klukovin", na nichž se mohl podílet. Vždycky to byl sice Brian, kdo je tak dostal do nějakého maléru, ale pokaždé to stálo za to. Do dnes jsou spolu zvyklí cvičit, sice ne už tak moc jako tomu bývalo dříve, ale když se sejdou, tak si ještě pořád zvládnou dát pořádně do zubů. Ví, že ze strany Briana je to všechno takové pošťuchování a provokování, ale ani přes to to nemá rád, protože on musí být vždycky ten nejlepší. Ale i přes občasné neshody je to brácha, kterého by nevyměnil. Jejich společným tématem je právě fyzická síla.
  • Zachary Cabrerra × Paradoxně má dobrý vztah i s tímto bráchou. Brian a Zach se nemají vzájemně rádi a on to vnímá více než dobře. Nicméně on ani s jedním nemá problém. Zachary se o něj dobře postaral od té doby, kdy se přistěhoval do Kapitolu. Z části mu vděčí i za svůj nynější post, protože mu dodal odvahu k tomu, se tam přihlásit. Čím více má možnost jej poznat, tak si docela vyčítá, že spolu v dětství netrávili více času. Společně by dokázali vykoupit snad celý nákupní dům, pokud by na to přišlo. V téhle otázce si zase rozumí s ním, protože Zach chápe jeho zapálenost, co se týče vzhledu a oblékání. Navíc, zná ho z úplně jiného pohledu než většina lidí. Ví, že má stejně velkou slabost pro klavír a hudbu, jako třeba pro pití a ženy. 

other worlds

stranger2s.jpg https://lh3.googleusercontent.com/Pw0zB0hurIqLYe3Dbii8mgZ8-m5myKuUtsQ2qtwficdo5n9uKQvLA3mzvOkjh7iL3CUXJzXut2adFoTqKA=w200-h92