Saturday, March 31, 2018

Laoghaire Nogard

[ léjerh nougárd ]

 

    

Player: Larsyn

FC: Yulia Rose

Occupation: Fashion designer | Stylist → D2

Contact: creationoflars@gmail.com

Age: 35 deceased - selhání báze




Na svůj věk tato dáma rozhodně nevypadá a někdo by jí za to mohl mít za lhářku. Jenže taková zůstane již napořád, jelikož je umělotina. Má sice myšlení reálného člověka, ale jaksi už to není ta správná osoba. Původně byste Laoghaire znali jako Bradley, jenže s novou tělesnou schránkou přichází i nové jméno a osoba. Na své příjmení nesáhla, jelikož pod ním má svojí značku, ale svoje jméno neměla nikdy úplně v lásce a nechtěla si to spojovat s novou tváří. Taktéž chtěla to jméno více umělecké. Po své genezi se její vizuální stránka dost změnila. Je o něco vyšší, hubenější a perfektnější. Předtím bývala dost nesebevědomá a nespokojená ze svým zevnějškem, a tak toho dost změnila. Nemá vůbec skoro žádné chyby a i obličej má vcelku symetrický, avšak si na sobě nechala udělat "mateřské znamínko" v podobě pihy nad levým rohem rtů a po těle má ještě pár menších pih. To jí dělá o něco víc reálnější, ale jinak je jak panenka. Nemusí se ani o sebe starat, aby vypadala přirozeně dobře. Pravděpodobně se za čas namaluje jen pro dobrý pocit. Postavu si nezničí ani kdyby snědla tunu nezdravého jídla, ne že by potřebovala vůbec jíst, protože by dlouho přežila i bez toho. Co se týče jejího chování, měla trochu nehodu při chirurgickém zákroku. Její behaviorální reakce jsou bohužel omezené, takže z ní při konverzaci nejspíš nebudete někdy moct něco vyčíst. Samozřejmě se usměje nebo na ní bude vidět náznak vzteku, ale její cítění se celkově zhoršilo a může se k lidem vyjadřovat velmi necitelně. Tím asi pár lidí může urazit, ale není to myšleno zle, prostě za to nemůže. Snaží se své emoce ukazovat, ale není to pro ní jednoduché. Člověk si bude muset zvyknout na to, že se jí bude muset pokaždé ptát, jestli to myslí upřímně nebo to byl jenom sarkasmus. Jinak dokáže jako živá bytost milovat, nenávidět a to všechno, jenom to prostě nemusí ukazovat. Od svého předchozího Já se až tak moc nezměnila, možná je o dost sebevědomější a komunikativnější. Je na ní vidět, že si života užívá více než dříve a občas může znít jako kniha, protože si na všechno vzpomíná. Co vidí, co slyší, to s ní zůstane napořád, pokud to sama nevymaže z paměti. Nijak se nevychloubá s tím, že si všechno pamatuje, takže by to člověk jen tak na první setkání nevěděl. Jenže pro známé to může být dost frustrující, ale dá se na to zvyknout. Rozhodně by si před ní nikdo neměl vymýšlet nebo lhát, protože by to pak moc přátelsky nedopadlo. Nemá moc v lásce negativitu, sice si na to kvůli splátcům z Druhého kraje zvykla, ale i tak by nerada, kdyby na ní začal někdo bezdůvodně řvát. Je naprosto nekonfliktní, ale když bude muset, tak zakročí. Ve svém nejlepším světle je na lidi dost milá a v její společnosti se budete cítit jako ten nejlepší člověk na světě.


Nikdy by předtím nevěřila, že by se dopustila takového zneuctění lidského života. Několikrát se jí Dynevision snažil přesvědčit, zda se nestane pokusným králíčkem pro jejich úžasný projekt, který předtím až tak úžasný nebyl. Neměla zapotřebí na to kývat, což udělala vlastně dobře, protože by tu jinak ani už nemusela být. Od svého minulého života se toho mnohé změnilo. Její kariérní postup byl rychlejší než předpokládala. Zvládla si po několikaleté dřině konečně vytvořit vlastní módní značku No Guard. Kvůli svému odkazu, který zanechala při přehlídkách Hladových her, se stala populárnější. Poté přišla tragédie, ve které jí zemřeli oba rodiče. Moc dobře to nesnášela, a tak se ještě více soustředila na svojí práci, aby zahnala všechny špatné myšlenky. To vedlo k závěru, že si na svůj život nedokázala najít čas. Její mozek se nikdy nedostal k odpočinku a po nocích pila kafe jen proto, aby byla vzhůru a stačila nakreslit návrh, který měla v hlavě. Bála se, že by se vzbudila s tím, že na to zapomene a to si nemohla dovolit. Dokonce to několikrát došlo k oblbovákům. Samozřejmě si našla čas i na spánek, ale stávalo se to zřídkakdy. V podstatě už ani neměla tak život, stal se z ní těžký workoholik. Bylo toho na ní jako na člověka moc. Několikrát kvůli tomu přemýšlela nad nabídkou Skarlextona, ale nikdy jí to zdravé myšlení nedovolilo, protože to nebylo stoprocentní řešení. Věděla moc dobře, že mohla přijít o život a to si nemohla dovolit. To se vše změnilo v jednom večeru při akci v Kapitolu. Přišla s tím, že vůbec neměla žádné očekávání a chtěla se jenom po dlouhé době bavit, jenže to vyústilo úplně v něco jiného než čekala. V ten večer se stačila seznámit s Ricardem Zancanellem, který to všechno změnil. Po jeho dočasné zkoušce v nové schránce změnila nakonec názor. Dávalo jí to zabrat, ale když jí pověděl, jak moc se cítil v mladším těle víc energetický, cvaklo jí v hlavě. Bylo to přesně to, co potřebovala, a tak si prošustila svojí kreditku a nasolila do své nové mladé schránky několik kreditů. Při změně se sice naskytly nějaké ty komplikace, ale vyvázla z toho celkem v pořádku. Požádala si rovnou o ten nejlepší model s několika dalšími vychytávky. Současně je z ní kyborg, zůstala v ní malá část Bradleyino myšlení, ale z většiny je kyberneticky řízená. Spánek už není tím jediným řešením, může se klidně na pár hodin nabít a je zase plná energií. Dokáže věci, která lidská bytost rozhodně nezvládne. Třeba, že má v sobě nastavenou databázi obyvatel, takže pokud bude někdo poblíž, bude vědět o koho se jedná, protože se jí to před očima ukáže. Také si umí její tělo nahrávat konverzace, ale to je jen taková malá vychytávka. Co je ale úplně skvělý, tak je to její jakoby astrální forma. Pokud se zrovna nabíjí, může své vědomí přesunout do prostoru, ale jsou na to v okolí potřeba čidla, která jí pohyb umožňují. To se pak může ukazovat v nehmotné podobě hologramu, kvůli tomu může pracovat neustále, kdyby to měla náhodou zapotřebí. Sice její vědomí nedokáže být na několika místech najednou, ale její tělo se v klídku může někde nabíjet, mezitímco se ona bude procházet a bavit se. Tímhle způsobem si získala lepší společenský život. Je to úplně senzační, kolik věcí teď může najednou dělat. Zdá se, že žije teď o dost více než předtím, i když je nějaká ta její část mrtvá.


    

    
    
    


× Avacyn - Tuhle umělou inteligenci v podobě mladé dívky si koupila nejdříve kvůli tomu, aby si jí nekoupil nějaký zvrácený člověk. Měla v plánu si je koupit všechny a vypustit je do světa, ale nakonec zůstala jen u jedné. Nechala si jí jako kamarádku a taky jako módní ikonu pro její značku, takže jí využívá hlavně jako modelku. Avšak nechává jí dost volného prostoru, aby si nemyslela, že z ní dělá nějakou otrokyni. Nechává ji u sebe bydlet a všechno, chová se k ní jako ke člověku a je s ní v rovnocenném vztahu. Ví moc dobře, že má svou vlastní vůli a kvůli tomu se jí snaží naučit dobré věci, aby se z ní pak nestala nějaká vražedná technika. Má k tomu respekt a zprvu byla velmi proti tomu, aby do světa vydávali androidy s vlastním myšlením, ale najde se na tom nějaký ten klad.

× Christian Jack Rutherford - doplň...

× Val-Kyrie - Její androidová kamarádka, která je pro ni velice důležitá. Už jen proto, že dohlíží na její zdravotní stav, kdyby se náhodou něco zvrtlo. Pořád stále věří, že ta její schránka nemusí být úplně bezpečná, ale právě s Val se cítí o dost lépe. Stejně jako Avacyn jí nechává dost prostoru pro osobní život a nedělá z ní žádného otroka. Občasně ji zaměstnává jako asistentku při stylizování splátců, aby se postarala třeba o jejich kožní problémy, protože velmi ráda drží zevnějšek svých modelů čisté a zdravé. Investuje do ní, jako kdyby to bylo její vlastní dítě. Občas je velmi protekční, co se týče scházení se s lidmi. Má pocit, že by jí mohl někdo ukrást už jen proto, že by pro někoho mohla být výjimečná.

Damian Peréz

[ dejmien peréz ]

[player] Quinn

[fc] Jesse Rutherford
 

in the end, i'd do it all again

× [species] human
× [date of birth] may 17, 2191 | ♉︎ taurus
× [loyalty] capitol
× [credits] 0

× [level] 1
× [age] thirty-three | 33
× [occupation] trainer
× [gems] 0


vitality [ 0 ] × defense [ 0 ]
  • doplním...
  • doplním...

  • [ appearance ] Co se vzhledu týče, není zrovna kapitolský ideál, ale šlo by na něm poznat, že z tohoto města pochází. Má spoustu tetování skoro po celé horní části těla, to je na něm asi ta nejzajímavější část. Jako jediný z rodiny je po otci velmi vysoký, dal by se řadit mezi nadprůměr. S postavou na tom celkově není zle, za což vděčí tréninku, kterého se mu dostávalo od mala. Atletika, bojové sporty, běh, vymyslete si cokoliv a můžete si být jistí, že on na tom za svůj život pravděpodobně alespoň chvíli makal. Jelikož ho nikdy nebrala kapitolská móda, barvy a vlastně všechny ty šílenosti, co Kapitol nabízí, není v tomto městě pro nikoho příliš zajímavý. Popravdě by spíš zapadal do nějakého kraje než sem
  • [ personality ] Damianově povaze dávalo podobu hlavně jeho dětství, což si také pořádně odnesl. Stačilo by, kdyby se narodil o pár let déle, nebo třeba až jako druhé dítě a vše mohlo být jinak, jenže on to štěstí prostě neměl. On totiž zatím neměl štěstí absolutně v ničem. Zní to docela smutně, ale je to pravda. Dětství nestálo za nic, protože neustále musel býti za příklad svým mladším sourozencům, přičemž byl nucen odrážet útoky na sebe i svou rodinu od ostatních dětí, protože zrovna nebyli ti nejlepší a nejbohatší v Kapitolu. Je od té doby dost ostrý a nejenom na lidi, co s ním mají problém. Nejspíše byste ho při prvním setkání nepopsali jako milého člověka, spíše naopak vám bude dost nesympatický. Zároveň je také ztělesněním zodpovědnosti. Nikdy nevyvádí žádné kraviny, na to on vůbec není. Když už, tak se vám tu kravinu ještě bude snažit vymluvit. Vždy má plnou hubu keců a mile rád vám je všechny poví. V tom se ty geny Perézů nezapřou. Mluví hodně, jenom to většinou není nic hezkého, pokud vás nezná. Působí dost bezcitně, i když takový vůbec není. Jenom si vypracoval tu image, často se mu to hodí. Celkově má kapitolskou povahu úplně nulovou. Nic nějak moc neprožívá a když už ano, tak to nedává najevo. Je zvyklý táhnout celou rodinu, několik let už to dělá, takže by bylo asi dost na nic, kdyby si na to za tu dobu nezvykl. Každodenní stres mu tedy není cizí a je potřeba hodně úsilí, abyste ho vyvedli z míry. Většinou mluví s dost chladným klidem v hlase a není to pro jeho okolí nic příjemného. Zatímco jeho sourozenci jsou všichni dost veselé a šťastné povahy, on je ten, co je většinou trošku krotí. Svým poměrně pesimistickým pohledem na svět je všechny tak nějak vyvažuje. Dokáže být celkem dost agresivní,to ho ale musíte vážně hodně nasrat. Není ale takový, že by toho pak litoval. Vždy věří, že je v právu a ona je to vlastně většinou pravda. I přes jeho chladnou povahu to není konfliktní člověk a musí vás mít opravdu nerad, aby nějakou hádku, či rvačku, začal sám. Často se od všeho drží dál, moc se s nikým nevadí a je to dost samotář. Samota mu perfektně vyhovuje a nějak mu hory kamarádů nechybí. Má svých pár lidí a to mu bohatě stačí. Tohle vše ale naprosto mizí, když přijde domů. Tam se mění v naprosté sluníčko, která se zajímá, stará a je šťastné. Ta změna se děje především kvůli tomu, že musí svým mladším sourozencům poskytnout co nejvíc pozitivity. Byli opravdu malí, když jim zemřela matka a on se za ně cítí zodpovědný. Také aby ne, když se o ně od té doby stará téměř úplně sám. Ztratil tím naprostou většinu svého mládí, ale to mu je úplně jedno. U něj platí a vždy platilo, že rodina je na první místě. Byl v tom smyslu vychován, tedy není divu, že ho to k tomu dost táhne. Pokud dokážete skousnout první nemilé setkání s ním, druhé už bude lepší a při třetím už se k vám bude chovat normálně. To celé, jak působí na společnost, je jenom divadlo. Je dost nedůvěřivý, tedy si raději lidi prověří, než se s nimi začne normálně bavit. Jaký tedy doopravdy je? To je otázka, kterou ani on sám asi nedokáže zodpovědět. Je to nervák, o tom není pochyb, a často se až moc stará o ostatní. Občas mívá pocit, že to jeho divadélko vlastně už vůbec není hra a je to doopravdy, ale vždy je v něm nějaký ten kus dobra, který mu připomene realitu. Když už vás zná, nemá problém normálně komunikovat a vlastně je s ním docela zábava. Jenom mu musíte dát trošku čas, aby si na vás zvykl, žádné jiné kouzlo v tom není. Vždycky byl člověkem velmi aktivním. Neexistuje u něj, aby prostě hodiny někde seděl a nic nedělal. Pořád musí mít nějakou práci, jinak začíná být nervózní. Slova "být v klidu" jsou pro něj naprosto neznámá. Nedokáže být v klidu, neustále ho něco žere, vidí ve všem chyby a snaží se je nějakým způsobem napravit. Možná i kvůli tomuhle všemu má dost problémy s vnímáním a posloucháním ostatních. Vyžaduje to opravdu veškerou jeho pozornost, aby zpracoval to, co jste mu řekli. Vůbec nečekejte, že by u toho dokázal dělat ještě něco jiného. Když vede konverzaci, musí všechnu svou energie soustředit pouze na to, jinak po vás bude házet jenom zmatené pohledy. 
× × ×
  • [ file 001 ] Damian je v podstatě začátkem jednoho dlouhého příběhu s tragickým koncem. Narodil se mladému páru a byl spíš nehodou, než úmyslem. Tito lidé spolu sice chtěli mít rodinu, ale rozhodně ne tak brzy. No, nedalo se s tím nic dělat a Damian jim zůstal na krku. Donutilo je to přehodnotit své budoucí plány, které už po jeho narození neobsahovali žádné budování kariéry. Místo toho mu pořídili hned rok na to malou sestřičku a po třech letech další. Jeho rodiče nikdy nebyli nějak bohatí, pracovali na podřadných, skoro až těch nejubožejších místech v Kapitolu, ale vždycky si našli způsob, jak svým dětem zajistit to nejlepší. Bylo opravdu vidět, že je mají rádi nadevše, ale občas ta láska prostě nestačila. Tím, že nebyli bohatí, se Damianovi a později i jeho sourozencům ve škole dostávalo hodně posměchu. Nebylo to nic příjemného a jelikož on byl nejstarší, vždy to schytal nejvíc. Schválně vyřizoval účty i za své sourozence, protože se za ně cítil zodpovědný. Jejich rodina vždy držela pohromadě a on byl pro dobro svých sester schopen udělat cokoliv. Pár let na to, to byl ve školním věku, se do jejich rodiny přidal ještě bráška a další sestřička. Dohromady má tedy čtyři mladší sourozence. To se v Kapitolu jen tak nevidí. I kvůli tomu byli často terčem divných pohledů a nehezkých řečí. Jak už asi tušíte, neměl to dětství zrovna nejlehčí, ale nějak se jím prokousal. Zanechalo to na něm ale značné následky. Od své rodiny se vždy nesmírně lišil. Za prvé, nezdědil absolutně žádný talent, co se uměleckých věcí týče. Za druhé nepobral ani moc inteligence. Není hloupý, ale také to není žádný génius, jako například jeho sestra Fallon. Celkově ho tyhle duševní schopnosti minuly, on byl vždy více fyzický typ. Od mala vykazoval velké pohybové nadání a rodiče dělali vše pro to, aby ho v něm podporovali. Navštěvoval nespočet kurzů a byl mu poskytován opravdu kvalitní trénink. Neví sice, jak to jeho rodiče zvládli, ale talenty svých dětí vždy finančně podporovali mimořádně dobře. Jednu dobu se opravdu moc chtěl stát mírotvorcem, dokonce byl připraven odcestovat do Druhého kraje na výcvik, jenže štěstí mu nepřálo. Zrovna v tu dobu tragicky zemřela matka, což ho přinutilo zůstat v Kapitolu. Od téhle události šlo všechno v jeho životě jen a jen dolů. Rodina se mu rozpadala před očima, nejstarší sestry obě odešly za kariérou a otec se naprosto zhroutil. V rodině tak zbyly dvě vykulené děti, Newt a Cadence, které ještě ani pořádně nemohly pochopit, že jim umřela maminka. Jelikož byl tatík z toho všeho dost špatný a nebyl schopen zajistit těm dvěma prckům stabilní domov, byl to právě Damian, kdo se o ně staral a vlastně pořád stará. Bylo těžké pro něj sehnat práci, ale vždy se něco podřadného našlo, aby je to dostatečně uživilo. Přece jen žijí v Kapitolu, tam na ně žádný hladomor a bída nečeká. Oba jeho nejmladší sourozenci teď žijí u něj, s tátou se moc nevídají, protože se od nich úplně distancoval a sestry mají evidentně jiné zájmy, než se s nimi scházet. Má jim to všem hrozně za zlé. Jediný, s kým docela vychází, je Gabi, u které je alespoň trošku vidět zájem. Fallon je úspěšná lékařka, pracuje opravdu mezi elitou, ale o svou rodinu ztratila úplně zájem a asi se snaží dělat, že neexistují. Hrozně ho to štve a nejspíš by jí to nebyl schopen odpustit. Naprosto nechápe, jak jim tohle mohla udělat a aby pravdu řekl, už jí ani nepřeje nic dobrého. Kvůli tomu, že se staral o děti, ztratil valnou většinu svého mládí. Jasně, že ho to občas mrzí, ale věří, že se rozhodl správně. Nemohl ty dva nechat s tátou, který je i po tolika letech stále zralý na cvokhaus. Chápe, že měl mámu rád, ale osobobně si myslí, že kdyby mu na nich záleželo, tak se dá dohromady. Alespoň pro Newta a Cadence by to mohl udělat, když už ne pro tu starší část rodiny. Ví, že je špatné mu to vyčítat, ale on si prostě nemůže pomoct. Nechce s ním mít nic společného, dokud (a pokud) se nesebere. Teď když už jsou prckové trošku starší, koenčně se mu naskytla příležitost dělat to, co měl v plánu původně. Je sice jen trenér a žádný trénink na mírotvorce do budoucna nechystá, ale pořád je to alespoň něco.

  • Gabi Marcy Peréz × Nezkrácená verze jejího jména je Gabriella, Gabi se chytilo až později a on se s tím pořád nějak nemůže smířit. Pro něj je to prostě Ella, mladší sestřička, kterou měl vždy tak trochu nejraději, i když by to v žádném případě neřekl nahlas. Ví moc dobře, že to s tím jejím přílišným strachem nemá lehké a mívá o ni proto dost starost. Jako jediná se na něj úplně nevykašlala, když mamka umřela. I když ta jejich komunikace nebyla po těch událostech nějak úžasná, vždy si našla čas alespoň se zeptat, jak se daří, nebo jestli může jakkoliv pomoct. Toho on si nesmírně váží. Dle jeho názoru má srdce ze zlata a neskutečně ho ničí, když si ho tou svou naivitou ničí. Kdykoliv jí někdo ublíží, nemá problém si to s tím člověkem jít na férovku vyřídit. Zastává se jí ve všech situacích, protože věří, že ona by pro něj udělala to samé. Občas se dost neshodují, protože jsou naprostými protiklady, nikdy to ale není nic vážného. Spíše to vždy končí jenom takovým tím sestersko-bratrským pošťuchováním.

  • obsidiánový box [k otevření potřeba 5 obs. klíčů]

Monday, March 26, 2018

Lissette Harris

[ lýset heris ]

 

Player: Renaiti

FC: Kat Dennings


Tesserae: 9 | Defense: 6

Contact: renaiti@seznam.cz

Age: 18 deceased - zmasakrované torzo: N. C.


Token: Kočičí ocásek



Snad jako každý v jejich kraji i ona je velmi chytrá, občas by někdo řekl, že až moc. Rodiče se už od první chvíle, co dokázala držet v ruce tužku a podepsat se, snažili trénovat její mozek. Takže by se vlastně dalo říct, že v tomto ohledu jim může poděkovat, neboť má vskutku úžasnou paměť i logické myšlení a pokud se jí zrovna chce, dokáže se velmi dobře soustředit. Díky tomu, že jí to poměrně pálí, tak se může pyšnit svojí dobrou znalostí chemie, kde jí vyčíslení rovnic nedělá poměrně žádný problém a jen tak si na ni někdo s něčím v tomto předmětu nepřijde. Aby toho nebylo málo, je docela i nebezpečná, co se týče praktického využití chemie, kde zvládá věci od slabých kyselin, přes pěkné chemické reakce až po nějaké jedy na hubení škůdců, či vlastní rodinky. Stejně jako chemii zbožňuje i technologii a všechny tyto elektronické věcičky protkané drátky. Baví ji je sestrojovat, opravovat či vylepšovat, v tomto ohledu je velmi zručná. Vzhledem k tomu, že mnohokrát jí tělem projel i nějaký ten slabý elektrický šok, tak se naučila bolest moc nevnímat a nenechat se tím rozházet. Mimo to ji však baví i šťourat se v životech jiných a hrát si na hackerku. Dokáže si více méně poradit s každým počítačem či mobilem v jejich kraji, samozřejmě jí to bude pokaždé trvat různě dlouho, ale prozatím selhala snad jen jednou či dvakrát. Tak nějak nenachází soucit s ostatními lidmi. Bere je jako součást populace, pokud někdo zemře, někde jinde se zase někdo narodí, nemá důvod z toho dělat nějakou vědu, prostě to bere tak jak to je. Rozhodně jí proto není proti srsti někoho zabít vlastní rukou, není ten typ, který by si to potom vyčítal, možná by se tomu dokonce i zvládla zasmát. Díky knihám, které má dosti načtené, se dozvěděla nějaké lidské slabiny, takže by v případě nutnosti věděla, kam efektivně někoho zasáhnout, aby to nadělalo co nejvíce škody. Také se mezi řádky dočetla pár podstatných informací o rostlinkách, které je dobré sbírat a kterým je naopak lepší se obloukem vyhnout. Co se týče však její fyzické stránky, tak na tom není až tak špatně, jak by se mohlo na první pohled zdát. Umí využít své přednosti ke svému prospěchu. Získala si poměrně dobrou kondičku, takže se jen tak při nějaké velké námaze nezadýchá. Ze začátku se snažila trénovat s kuchyňským nožem, takže matce trochu pomáhala při vaření, aby se s ním sžila a později to dospělo až k takové té hře s nožem, kdy si člověk jeho ostří zabodává do mezer mezi prsty na druhé ruce. Poté přišly na řadu nunchaky. S těmi to ze začátku měla docela obtížné, než se naučila koordinovat své pohyby a dávat do toho sílu. Teď už je dokáže používat i s takovými těmi vychytávkami, jako je třeba přehození z jedné ruky do druhé nebo výkop proti protivníkovi. Mimo to umí dobře zacházet i s dýkami. Jelikož měla trochu náskok s nožem, šlo jí to poměrně rychle se s nimi naučit. Ačkoliv na to dýky nebyly moc stavěné, zkoušela s nimi i vrhat, aby se naučila trochu mířit a nutno podotknout, že to zkoušela tak dlouho, dokud se jí to alespoň jednou nepovedlo. Zvládá docela i boj tělo na tělo, protože má v rukou sílu a nebojí se do toho opřít. Nedělá si totiž ani těžkou hlavu z toho, že by si nějak mohla poničit zevnějšek.


Takovou její největší poruchou je to, že pokud se někdo zmíní o rodině – vlastní či její, na tom nezáleží – docela jí přeskočí. V ten moment se začne nekontrolovatelně smát a v pravém oku jí začne cukat. Nijak to neovládá, nemůže ovlivnit jestli se jí to stane nebo ne, prostě to tak je. Většinou to odezní tak nějak samo, někdy dříve a někdy zase později, většinou záleží na situaci. To, že špatně snáší všechny stresové situace, kde je na ni kladen hodně velký tlak, je známé už od malička. Na rozdíl od ostatních se ona v takovém případě nezhroutí, místo toho v ní propukne takové docela zvláštní nálada, při níž je asi nejlepší se jí stranit. Její mozek totiž není úplně něco, na co by se v tomto ohledu mohla spolehnout, jelikož v takové situaci jde její racionální myšlení úplně stranou a na povrch vyplouvají takové lehce agresivní nebo spíše psychopatické myšlenky. V ten moment jí je úplně jedno, kdo nebo co jste, postavili jste se jí do cesty a ona půjde klidně i přes mrtvoly. Takovým docela varovným signálem, že by něco podobného mohlo přijít, často bývá to, že se jí rapidně změní nálada a nebere si servítky v tom, co vám řekne. Pokud vás to urazí, je to dobře, pokud ne, bude muset přidat. Prostě si jednoduše nevidí do pusy a nějak ji nenapadá, že by její slova mohla mít nějakou špatnou odezvu, v tomto ohledu je opravdu až přehnaně upřímná a nad tím co říká, nepřemýšlí. Stejně jako každý živý tvor ani ona není neomylná. Občas se také splete i v tom, v čem si je jistá na sto procent. Často je to způsobeno její nepozorností. Jediné o co se tahle holka stará, tak je ona sama a kočičky. Ano, čtete dobře, úplně ujíždí na kočkách. Pro toto stvoření by byla schopná udělat prakticky a úplně cokoli, protože je jednoduše miluje. Kdyby byla nějaká tato čtyřnohá kočkovitá šelma v nesnázích, neváhala by ani minutu, aby ji zachránila, i přes svoje vlastní nebezpečí. Někdy to až hraničí s posedlostí, neboť kočky má úplně všude. Na sešitech, učebnicích, pyžamu, oblečení, prostě všude. Moc si neví rady s první pomocí. Někomu jinému by určitě nezvládla pomoci, tím si je jistá. A u sebe, těžko říct. Asi by něco malého splácala a napáchané škody by se nějak snažila minimalizovat, ale v žádném případě netuší co dělá, takže by to byla jedna velká improvizace. Po fyzické stránce se u ní samozřejmě najde také několik slabin. Hned na první pohled je jedna z nich patrná. Výškově je docela malá se svými 160 cm, takže jen tak někam nedosáhne a pokud je něco na vysoké polici, prostě si musí přitáhnout žebřík, židli nebo se pokusit po tom vyšplhat nahoru, samozřejmě pokud se jedná třeba o nějakou stabilnější skříň. I když snila o velkém Výcvikovém centru, žádný takový luxus u nich doma není, takže si musela vystačit s odbornými knihami a vlastní pevnou vůlí. Zná sice teoreticky velké množství zbraní a v tomto ohledu je jistě znalá více než někteří kluci z jejího kraje, ovšem v ruce je nikdy nedržela a neměla tedy možnost si zkusit, jak se jí s nimi bude zacházet.


Jakožto prvorozené dítě, do ní oba rodiče vkládali opravdu obrovské, možná až astronomické naděje. Věřili totiž, že všechny jejich nejlepší vlastnosti zdědil právě tento andílek. Těžko říct, jestli se pletli nebo ne. Zdá se totiž, že ve 3. kraji je chytrý snad úplně každý od přírody. Tak jako se někdo v Panemu narodí se sekyrou v ruce, ona se narodila s obličejem v knihách. Hned jak se naučila podepsat a trochu zacházet s tužkou, už po ní její dospěláci chtěli, aby řešila jednoduché hádanky či spojovačky a čím byla starší, tím obtížnější se snažili jí nastavit úroveň. Hráli s ní také různé hry, jako bylo pexeso či puzzle. V těchto dvou disciplínách je prakticky neporazitelná. Do školy tedy nastupovala s bravurními schopnostmi a velkým náskokem oproti standardům. Rodiče se s ní stále učili dopředu, protože chtěli, aby byla tou nejchytřejší. Jenže si neuvědomovali, že v ní pomalu začínají probouzet takové vzdorovité myšlenky. Nechtěla se pořád jen učit a něco se biflovat, to ji nebavilo. Až v druhé třídě začala mnohem více tedy nějak vnímat Hladové hry a místo učení tíhla spíše tímto směrem. Na tajno se nabourala k rodičům do počítačů, na čemž pracovala mnoho měsíců, ale poté se dostavilo kýžené ovoce a ona odsud mohla sledovat archív Hladových her. Snažila se v těch ročnících nakoukat především taktiku a veškeré strategie, takže by se dalo tvrdit, že od té doby je dosti vypočítavá a za vším co udělá ona sama pro někoho, tak samozřejmě čeká něco na oplátku. Celkově se z těch videí hodně naučila, jak to v této soutěži chodí. Od té doby však začala docela dost kašlat na školu. Známky raději rodičům neukazovala a lhala jim o nich, aby ji nechali být. Jednou se jí dokonce podařilo napojit se na tatíkův pracovní mail a objednala si z něj nunchaky a sadu dýk. Věděla totiž, že pokud někdo chce přežít ve Hrách, musí něco umět. Od té doby začala hodně trénovat svoji fyzičku. Dřepy, zakopávání, posilování bicepsů a tricepsů, to všechno a ještě více se zařadilo do jejího denního plánu. Když došel balíček se zbraněmi, samozřejmě to pořádně slízla. Rodičům ani tak moc nešlo o peníze, jako spíše o to, že její otec za to byl dosti nepříjemně popotahován, protože je to přeci jen nedovolené ozbrojování. Naštěstí byl tatínek dobrý přítel s jeho nadřízeným, tak se rozumně domluvili na tom, že ho "jenom" vyhodí. Liss to nijak netrápilo, protože ona svého cíle dosáhla, mohla konečně trénovat s něčím pořádným a ne pouze s kuchyňským nožem. Ztráta otcovy práce byla pouze vedlejší škoda. Samozřejmě to pro ni i tak mělo následky. Rodiče ji mnohem více sledovali a hlídali. Nakonec jí dali ultimátum. Dokud dostávala dobré známky, mohla trénovat, když však sebeméně klopýtla a její průměr se zhoršil, všechno jí sebrali, dokud si znovu svoji reputaci u nich nevylepšila. Samozřejmě její trpělivost nebyla nikdy tak velká, takže po nějakém čase přišla na to, kam ty věci schovávají a vždy se k nim potají nějak dostala. Jednoho večera, kdy se zrovna snažila vylepšit domácím úkolem svůj průměr v chemii se stalo něco, co ji opravdu hluboce poznamenalo. Nechala pootevřené dveře do jejího pokoje, kam vběhla její milovaná kočička a nikdy už odsud znovu živá nevyšla. To, že její domácí úkol ji zabil pro ni bylo opravdu obrovské sousto. Několik dní, možná i týdnů, zůstala zavřená ve svém pokoji, mazlila se s uříznutým ocáskem, protože na svého mazlíčka chtěla mít památku, navíc chtěla být stále s ní, a vymýšlela pomstu. Nakonec se jí podařilo nahradit tabletky na posílení imunitního systému, které maminka, tatínek i její povedený bráška, zobali ve velkém. K její smůle nebyla tak precizní a všichni tři skončili se slabou otravou v nemocnici. Od té doby je už nikdy neviděla. Sbalila si své věci a šla si po svém. V té dobře pověsila studium doslova na hřebík a začala se o sebe starat podle svého. Liss teď žije u svého kamaráda, který pro ni vždycky byl takovou tou morální oporou a dokázal ji vytáhnout ze všech těch sraček, jež se jí odehrávají v mysli.

other worlds

stranger2s.jpg https://lh3.googleusercontent.com/Pw0zB0hurIqLYe3Dbii8mgZ8-m5myKuUtsQ2qtwficdo5n9uKQvLA3mzvOkjh7iL3CUXJzXut2adFoTqKA=w200-h92