Saturday, March 10, 2018

Shanti Weisberg

[ šentý fízberg ]

 

Player: Maddie

FC: Amiah Miller


Tesserae: 1 | Defense: 4

Contact: maddiepond@email.cz

Age: 12 deceased - udušena obrovitým pavoukem


Token: Stříbrný řetízek


Od Shanti není úplně očekáváno, že půjde do arény, a že by měla nějak bojovat. Má minimum lístečků v osudí a ani ona sama si nedělá nic z toho, že jistá pravděpodobnost, že by byla vybrána, tam je. Kdyby totiž byla vybrána, tak má jasný, že má hromadu sponzorů, třeba už jenom od své rodiny v Kapitolu, a taky nemá problém manipulovat s ostatními lidmi. To je asi její hlavní přednost, a sama si jí dokonce uvědomuje. Je skvělá, co se týče jakékoli komunikace s lidmi. Samozřejmě od své rodiny má východu zajištěnou a umí se chovat i vy vyšší společnosti, a to nejenom tady v kraji, ale i v Kapitolu. Nikdo by nepoznal, že se tam nenarodila, a že nepatří do nějaké extra významné rodiny, protože se tak umí chovat. Vlastně snad jenom na tom, že má trochu jinou výslovnost nějakých slov, což má právě z toho, že vyrůstala v kraji, tak vypadá jako Kapitolanka. Je skvělá herečka a umí se předvádět. A umí na sobě předvádět to, co považuje za své silné stránky. Dokáže se udělat extra roztomilá, dokáže brečet, když si umane, nemá problém se nějak zesměšnit, aby dostala to, co chce. Jinak je to totiž perfektní dáma, která nenechává emoce, aby ji ovládaly. Tady vůbec není poznat jako dvanáctiletá holka, co by si ještě měla hrát s ostatníma dětma. Může za to především odtažitá výchova jejích rodičů, protože v jejich vztahu je to spíš tak, že ona vychovávala je. Oni rozhodně nebyli připraveni na dítě, když se Shanti objevila mamince v bříšku, takže se o to musela postarat zase sama, jako se vždycky musí postarat o všechno. Už se naučila, že jestli něco chce, tak si to musí udělat sama, protože od nikoho jiného to nebude tak perfektní. A že všechno perfektní být musí, její chování, jeho hraní, vždycky musí být o krok napřed před ostatními. Je chytrá, toho se nemusí bát, a její největší přednost je, že umí číst v lidech. Pozná, když jí někdo lže, sama lže velmi dobře, dokáže odhadnout člověka na první pohled, hned si ho zanalyzuje a rozhodne se, pro co ho použije. Funguje to na všechny, u koho si umane. Navíc ještě vypadá jako malá princezna, a zkuste si jí říct ne. Její rodiče to nezvládli, a pokud by někdo měl říct Shanti ne, byli by to její rodiče. Přeci jenom je ale ještě dítě, takže má takovou tu dětskou energii, že se nikdy neunaví. Dokáže běhat vlastně bez přestání, nepotí se jako dospělý člověk, takže nemá ani nějaký psychický odpor k pohybu. Aby se nějak zbavila své přebytečné energie, rodiče ji už od mala vodili do různých sportovních kroužků nebo jí najímali soukromé trenéry přímo z Kapitolu. Shanti tedy dělá balet už od útlého věku, věnuje se sportovní gymnastice a velmi dobře je schopná se umístit na závodech v atletice. Je velmi sportovně nadaná, umí pracovat se svým tělem, i ve sportu vyžaduje, aby byla perfektní, což je. Baví ji hlavně pracovat s nějakými předměty, to v té gymnastice, je skvělá se stuhou nebo s obručí. Takže logicky by nemusela být úplně levá s nějakou takovouhle zbraní, ale ona je velmi všímavá na maličkosti, takže se dokáže rychle naučit s jakoukoli zbraní. Jenom to ještě nepotřebovala.


U Shanti je jasný, že nikdo neočekává, že bude nějak extra silná. To opravdu není, je to holka, je malá, je ještě dítě, není nějak silná. Má přednosti jinde. Je dost malá, takže ani tam nemůže nic velkého čekat, protože ji ještě nenavštívila puberta. Je to fakt ještě dítě, jenom její mysl je už dost starší, protože všechny ty intriky by dítě nevymyslelo. K tomu se váže, že je hodně podezíravá, pokud nemá svou jistotu, že všechno funguje podle ní, tak nikomu nevěří. A všichni musí taky fungovat podle ní, nenechá si od nikoho poroučet, to by ona sama nepřežila. Neumí to se zbraněmi, to je jasný, že na nic ještě nikdy nesáhla, ale na druhou stranu je skvělá s nářadím ve své milované gymnastice, takže určitě s věcmi pracovat umí a nemělo by jí dělat problém, že by byla nešikovná. Trochu větší problém má v přírodě, protože to není úplně její prostředí. Ona to umí spíš v Kapitolu nebo u nich v kraji ve městě, ale příroda už je horší. Samozřejmě parky má ráda a baví ji se koukat na různobarevné kytky, proti tomu nic nemá, ale někde v lese by byla poněkud ztracená. Neumí najít vodu, nedokáže si najít přístřešek, nezvládne rozdělat oheň. Neumí to se zvířaty, ale má nějaký speciální dar, že ji zvířata mají rády. Ona totiž vůbec není zlá, jak se může na někoho tvářit, protože když jí někdo není potřebný, tak si ho nevšímá, ale není na něj zlá, že by ho pomlouvala nebo by se neuměla chovat, tak se dáma nechová. Takže zvířata většinou zjistí, že není tak zlá, takže si je může pohladit. Jenže taky má astma a celkem problémy v přírodě, takže tam moc nepobývá, aby se třeba ještě něco nenaučila. Nedokáže ale nic vystopovat a vůbec, na takovéhle zálesácké práce ji vůbec neužije. Taky moc není zvyklá pracovat rukama, samozřejmě je šikovná, ale právě, kdyby měla za úkol vykopat díru, tak někoho přesvědčí svými schopnostmi, ať to udělá za ni, nebo, kdyby to nešlo, což nevylučuje, ale je to velmi nepravděpodobné, tak někomu zaplatí, ať to nedělá ona sama. Na špinavou práci ji tedy neužije. V přírodě se dál nevyzná v tom, jaká kytka je jaká. Ošetřovatelství jde taky mimo ni, ve škole mají samozřejmě nějaké kurzy první pomoci jednou za čas, ale ne že by si něco pamatovala, a už vůbec by si nenechala zaprasit ruce nějakou krví. Jak je perfekcionistka, tak nezvládne, když něco na ní není perfektní. I ona sama musí vypadat skvěle. S elektronikou si celkem rozumí, ale tím je myšleno to, že si zvládne zapnout televizi, a když nefunguje, tak do ní zvládne praštit, aby zase fungovala. Nějaké hraní si s drátky není vůbec její šálek čaje. Nedokáže si uvědomit, že třeba peníze jejích rodičů nejsou nekonečné, i když tady je to velmi těžké, protože peníze jejích rodičů jsou skoro nekonečné, takže je dost rozhazovačná a neuvědomuje si, že by si měla něco šetřit na zítřek.


Rodina Weisbergů není nijak zvlášť vlivná v kraji, ale je až nechutně bohatá. Oni si totiž koupili letní sídlo v kraji, to udělali už Shanti prarodiče, a její mámě se tady tak líbilo, že se sem nastěhovala i s manželem, i když oba pochází z Kapitolu. Koupili si všechny papíry, takže jsou teď občany Pětky a jejich děti jsou také občany Pětky. Takže i samotná Shanti je příbuzná s Kapitolem, má tam pěknou část rodiny, ti mají ale příjmení McNeal. Nevídá se s nimi tak moc často, protože v Kapitolu byla zatím jenom čtyřikrát, i když ona by tam mohla být pořád, jak moc miluje Kapitol, ale má je ráda. Jezdí tam za babičkou a dědou a potom ještě za strejdou a tetou. Má taky bratrance a dvě sestřenice, ale ti jsou o dost starší než ona. Stejně je má mega ráda, protože jsou z Kapitolu, to už vlastně stačí. Nejvíc z nich si rozumí se Selah, protože ta je od nich nejmladší a jsou vlastně nejblíž věkem, a hlavně ji vidí i trochu častěji, protože Selah často jezdí do Dvojky, tak se může stavit i u nich v Pětce. Takže Shanti má důvod, proč jezdit do Kapitolu, má tam rodinu a miluje to město. Její rodiče tam pořád jezdí, takže ona často zůstává sama a musí se o ni starat chůva. Má dokonce ještě mladší sestru, ale ta je o hodně mladší, protože když se narodila Shanti, tak rodiče byli ještě dost mladí, a ještě zdaleka neměli na to, aby se ji narodilo dítě. Takže s tím dalším počkali dost, a je to jenom mimino, takže k ní nemá Shanti vztah vůbec žádný. To bylo před půl rokem, kdy se ho narodilo, když zase naposled viděla celou svou rodinu, když se byli na to malé povídat. Je jí celkem jedno, že má mladší sestru, protože stejně rodiče se o ní nestarají, má chůvu, a je prostě moc malá, aby se o ni musela starat, takže zatím to je jako kdyby byla Shanti sama. Vypadá jako klasické rozmazlené děvčátko, ale je to s ní mnohem horší. Svoje rodiče už moc nebere jako nějakou autoritu, to rozhodně ne. Když si řekne, tak jede s nimi, i když oni pracují celou dobu a ona má povolené vycházky jenom se svou chůvou. I když je třeba u babičky, tak tam musí být její chůva, protože co kdyby se stalo něco špatně. A ona není zrovna holka, co by zdrhla, aby si mohla udělat něco po svém. Ona si to po svém udělá rovnou, protože ta chůva musí poslouchat její rodiče a její rodiče zase nejvíc poslouchají Shanti, protože ta je dost nezvladatelná, když se rozmyslí, že něco chce. Není vyloženě zlá, nemyslí nic nějak špatně, ale velmi dobře zná svou cenu a pod ní se chovat nebude. Takže všichni její kamarádi to musí ctít, že ona prostě nějakou špinavou práci dělat nebude, na to právě má své přátele, což jsou pro ni lidé, kteří dělají to, co ona nechce, a za odměnu můžou být viděni vedle ní. Je dost vybíravá v přátelích, protože si nemůže dovolit být viděna s někým, kdo si to moc nezaslouží. Nevadí jí moc, když její kamarádi nejsou stejně bohatí jako je ona, ale musí mít určitou noblesu a musí se umět chovat. Úplně nenávidí, když je někdo jako malé dítě, což by měla být ona, ale nenávidí to dětské chování, takže jí taky vadí, když si někdo myslí, že nic nezvládne, protože je prostě moc mladá. To by mu pěkně nakopala zadeček.

Tuesday, March 06, 2018

Genesis


Před několika měsíci, krátce po 133. Hladových her, byla založena firma DyneVision. Majitel firmy Atom Skarlexton z 3. kraje se rozhodl, že nám poprvé živě v Kapitolu představí svou novou technologii. Při vzniku se dobrovolně podílelo několik kapitolských obyvatel, a vděčíme jim za jejich účast. Teď nastala nová hi-tech éra, a je na vás, jestli se připojíte nebo budete proti tomu. Každopádně si nenechte ujít šanci a přijďte na tuto výjimečnou akci. Pozvánky byly automaticky doručeny všem velikánům v Kapitolu a oblíbeným vítězům, tudíž se budete možná moct setkat s určitými hosty - zejména tedy prezidentka Smyrna, Ulysses Vanderbilt, Elijah Wesmyron, Severine Cosgrove, Manfred Cosgrove, Timotei Winstanley, Abel de St. Clair, Ricardo Zancanella, Daryl Douglas, Bradley Nogard, Henry Gibbs. Mezi zvanými vítězi patří Christian Rutherford, Emerson Caelum, Chace Styron, Desirée Mason, Gunner Cosgrove, Lewis Holbourn, Toriana Mikaelson, Tyrell Gilbert, Charles Regnard, Emma Finefeather, Ezra Donnovan, Archer Francis a Lacey Bennet.

  • Cena: pozvánka, plus one či $1 000 | mírotvorci pracovně nic
  • Koná se: 24.3. | 18:00 - 23:00
  • Místo: restaurace Octopus
  • Zváni jsou: Kapitol, vítězové, plus one
  • Dress code: společenský oděv
  • CO BUDE NA AKCI
    • Uvítací drink, švédský stůl, bar
    • Casino, soutěže, tombola...
    • Představení 6. Pentagames a technologie Dynevison (možnost si jí vyzkoušet)
    • Tajný salónek (jen vybraní)

Rozhovor s Tyrellem

Nyx Kesington: *Naladěná na dobrou náladu se vydává ke světlům reflektorům a přivítá se s lidem Panemu.* Dobrý večer, dámy a pánové! *Věnuje úsměv do publika a i zabloudí pohledem do kamer.* Včera v nočních hodinách jsme se dozvěděli o novém vítězi, který nás sem právě přišel navštívit. Naši nejlepší doktoři ho stačila do kupy nesmírně rychle, tak už to nebudu zdržovat. *Otočí se do zákulisí, kde by měl stát Tyrell, kterého následně představuje.* Přivítejte prosím Tyrella Gilberta z Třetího kraje! *Pobízí publikum k potlesku a sama si pro něj párkrát zatleská, načež se přesouvá ke křeslu a přenechává moment slávy pro nového vítěze.*

Tyrell Gilbert: *Fyzicky se cítí vcelku fajn, kapitolští lékaři opravdu umí dělat zázraky. Psychicky na tom ale pořád není úplně dobře. Je na něm vidět, že je unavený a celkově dost strhaný. Nějak moc ještě nestihl vstřebat, co se vůbec stalo a že je tady, živý a zdravý. Když je vyzván k příchodu na pódium, nasadí na obličej milý výraz a vydá se k moderátorce. Cestou jenom letmo mávne do publika a věnuje několik pohledů i kamerám. Je na něm vidět, že je šťastný, ale nedává to na sobě tolik znát. Kdo je všímavý, může zaznamenat, že nejde tak sebevědomě jako při jeho rozhovoru před arénou. Ty kroky jsou vcelku nejisté a vůbec ještě není ve své kůži. * Ahoj Nyx. *Lehce na ni při pozdravu kývne hlavou a usměje se. * a zdravím i všechny ostatní. *Pohlédne zpátky do publika a taktéž mu věnuje úsměv. Poté si sedá do připraveného křesla a čeká na první otázku. *

Nyx Kesington: *Pousměje se při jeho příchodu.* Ahoj. *Mrkne na něj a posune k němu talíř s ovocem a sklenku vody.* Vypadá to, že na tobě není žádná známka popálenin. *Moc toho sice nerozezná, protože je vítěz docela dost zahalený, ale na obličeji a rukách nic nevidí.* Netušila jsem, že se uzdravíš tak brzo, asi jsi velmi silný chlapec. *Přestane na chvíli mluvit a pohlédne do publika, aby si je vyslechla. Vypadá to, že jsou s vítězem prozatím slečny velice spokojené.* Už jsme si mysleli, že na konci opravdu padneš, ale Malachai umřel tak nešťastnou náhodou a Triston nejspíš podcenil tvůj sponzorský dar. Těch si dostal opravdu mnoho. Sice jsi nemohl sledovat, jak si ostatní vedli se sponzory, ale společně s Tristonem Kylem jste toho získali nejvíce. Myslíš si, že ti to k něčemu pomohlo nebo by ses bez nich obešel? Byli jsme svědky toho, že sis docela za krátkou dobu poradil s profesionálem ze Čtvrtého kraje, Williama.

Tyrell Gilbert: *Pozorně poslouchá každé slovo.* No, to nevím. To spíš ti doktoři jsou tady úžasní. Fakt, to co předvádějí je něco neuvěřitelného. *Řekne poměrně skromně, s neutrálním výrazem. Opravdu si nemyslí, že je tu kvůli tomu, že je silný. Spíše kvůli pořádné dávce štěstí. To je ale jedno, o tom by teď přemýšlet neměl.* Neobešel bych se bez nich, to klidně přiznávám. *Řekne bez jakéhokoliv rozmyslu. Kdyby neměl ty sponzoráky, mrtvý už by byl asi dávno.* Ony ty dary totiž dávají hodně i po psychický stránce. Hned je vám v aréně líp, když víte, že ve vás ještě někdo věří. *Poznamená, na tváři má vděčný výraz. Celou dobu je otočený k publiku. Ví, že za své vítězství vděčí i právě sponzorům, takže tady nehodlá dělat machra, že by to bez nich v pohodě zvládl.* Sám jsem byl překvapenej, že se mi ho povedlo takhle zabít. Asi to byla ta síla okamžiku, co mě tak povzbudilo. Každopádně to nebylo nic lehkýho. *Pokrčí rameny. Při slově "zabít" se na zlomek vteřiny zamračí, ale dále pokračuje opět s normální, sympatickým výrazem. Nehodlá si to tu teď kazit, je to jeho chvíle, měl by si ji užívat.*

Nyx Kesington: *Poslouchá ho pozorně a přikyvuje na každou zajímavou věc.* Ano, to spousta splátcům sponzoráky pomáhají a ty sis je zasloužil. Musíš být lidem sympatický, aby ti dary posílali, to není jen tak. *Mile se usměje a přejde k dalším otázkám.* Ve spojenectví jsi byl s Katie, ale po celou arénu jste byli od sebe dost odloučeni. Ať to byla tvoje domluva s Halcyone nebo že jsi šel například hledat suroviny na hostinu, úplně jsi se na ní neohlížel. *Odmlčí se na sekundu.* A to jsem si myslela, že budete nerozluční. Bylo pro tebe tvoje záchrana důležitější? Jak jsi se vůbec smířil s její smrtí? Bylo to rychlé a podle vašich bojů, alespoň teda z Katie strany to byl úsměvný a pozitivní boj. Byl to snad jen nějaký akt a byli jste na oko s profesionály z Dvojky spojenci nebo opravdu byli vaši nepřátelé? Vrtalo nás to v hlavě, když jsi několikrát vyvázl živý při setkání s nimi.

Tyrell Gilbert: *Jenom se usměje, když mu řekne, že musí být lidem sympatický. Těší ho to, ale nebude to nějak komentovat. Poslouchá ji dál a jak čekal, dostává se i na Katie. Tohle téma mu zrovna dvakrát nevyhovuje, ale nenechává to na sobě znát. * Vždycky jsem věděl, že se o sebe dokáže postarat, proto mi nedělalo až takový problém být od ní někde dál. *Při téhle části odpovědi se ještě usmívá. *I když to zní asi dost sobecky, tak ano, důležitější jsem pro sebe byl v hlavě já, celou dobu. Když zemřela, byl to pro mě především šok. Na její smrti mám taky velký podíl já, nesplnil jsem podmínky, nedokázal jsem ji zachránit. Mrzí mě to, ale to je prostě aréna. Mohl jsem pro ni udělat víc, ale zkrátka jsem na to neměl. Jinak to říct asi nejde. *Řekne dost suše a rychle, chce to mít za sebou. Je na něm dost znát, že už se chce přesunout k dalšímu tématu.* Já ani nevím, co ta naše dohoda měla znamenat. Nesplnil jsem jí a tím to hasne. Asi to bylo čistě pro jejich zábavu, nedokážu si to jinak vysvětlit. Určitě si nemyslím, že to bylo nějaký spojenectví. *Zavrtí hlavou. On se v tom taky pořádně nevyzná, ještě si to ani všechno nestihl srovnat v hlavě, takže o tom nedokáže teď mluvit nějak obsáhleji. *

Nyx Kesington: *Chytne ho za ruku, aby mu poukázala nějakou tu empatii, i když jí příliš k neznámým lidem nemá. Prozatím mu ruku nepouští.* Tak to byla velice šikovná holka, dostala se opravdu daleko. *Usměje se. Vůbec se na povrch nedere žádná emoce na zesnulé oběti. Mluví s ním o mrtvých jako o bezvýznamných věcech, ale snaží se být na hosta milá.* To je přesně ono, musíš se vždy zohledňovat na sebe. *Pochválí ho, protože to je asi jediná věc, kterou mohou mít ti dva společného.* Aréna je právě o tom, a když se někdo stará o jiné, přijde mi to jako kdyby zahazoval se životem, ale je to tak dojemné. *Obrátí se k publikum.* Nemám pravdu? *Poté se otočí zpátky na Tyrella.* Na takové se vždycky tak hezky kouká, hlavně, když je tam zamilovaný pár. A už když jsme u toho. Čeká na tebe nějaká v kraji? Teď ti snad žádná nedá pokoj. *Zasměje se.* Teď jsi po dlouhé době první mužský vítěz ve Třetím kraji. Tento rok byla za Rosie a Meg náhrada, a to zrovna z profesionálních řad, to ti asi dalo i nějaký plus. Příště to ale budeš jen ty a budeš se muset vypořádat s mentorováním. Jak se k tomu stavíš?

Tyrell Gilbert: *Když chytne jeho ruku, nějak se nebrání, hlavně tedy kvůli divákům. On z té smrti zase tak zničený není, spíše ho štve, že nebyl schopen nějak zasáhnout a té smrti zabránit. Má ji na svědomí a je si toho stoprocentně vědom. Chvíli jenom souhlasně kývá hlavou a neodpovídá, protože na ta slova nemá co pořádně říct. Když úplně opustí tohle téma, opět se mu na tváři objeví jeho sympatický úsměv a tentokrát už v něm je i náznak toho člověka, který tu byl před arénou. Její otázce se lehce zasměje. * Ne, nečeká. *Zakroutí hlavou a nepřestává se usmívat. Vůbec ještě ani nepřemýšlel o tom, co s ním vlastně teď v blízké budoucnosti bude, s kým se bude stýkat, co bude v kraji dělat. Bude to muset pořádně promyslet. * To určitě, Emerson mi byla oporou hlavně v aréně. Bez jejích sponzorských darů bych tu dost možná teď nebyl. *Myslí tím hlavně ty super rukavice, které ho zachránily před bojem s Tristonem ve finále a byly jedním z hlavních důvodů, proč se stal vítězem. * Noo.. *Musí si promyslet svou odpověď, protože věci jako mentorování ještě na mysli opravdu neměl.* Dost se na to těším. *Konečně řekne s širokým úsměvem na tváři.* Rád splátcům pomůžu, pokud budu mít jak a hlavně pokud oni budou mít zájem *Odpoví a úsměv opět trochu zmírní, aby to nevypadalo moc falešně. Následně se opět otočí na publikum. *

Nyx Kesington: Tak to hodně štěstí při dalších Hrách, snad se setkáme s dalšími úžasnými splátci z vašeho kraje. *Mrkne po něm a pouští se jeho ruky. Již na ně tlačí čas, takže zrychlí než začne být její mátinka netrpělivá.* A teď přejdeme k poslední otázce. *Nechá za sebou dramatickou pauzu, aby si všichni lámali hlavy.* Doufám, že se u nás v Kapitolu bude zdržovat tak často jako někteří vítězové. Třeba opět probudíš v Rosie ty společenské návyky, v poslední době jsme jí moc nezaznamenali. Určitě si tady lehce najdeš nové přátelé, ale to co nás zajímá nejvíce. Máš už plány do budoucna? Každý vítěz se na něco soustředí, tak už jsi přemýšlel o něčem takovém. Je něco v čem doopravdy vynikáš?

Tyrell Gilbert: *Je rád, že už jsou u poslední otázky. Ne, že by ho to tu nějak obtěžovalo, ale jeho nálada je z toho všeho, co se v posledních dnech událo, dosti všelijaká a prostě by byl radši teď někde sám. Soustředí veškerou svou pozornost na Nyxina slova, na otázky lehce přikyvuje.* Trávit čas tady rozhodně chci. Když už mám tu možnost, tak proč bych toho nevyužil? *Při vyslovování té řečnické otázky mrkne do publika. Čím déle rozhovor trvá, tím víc se dostává do své kůže. Potom se na chvíli zarazí a hledí někam do prázdna. Zhluboka se nadechne. Vůbec neví, co říct.* Jestli mám být upřímnej, tak vůbec netuším. Zatím žádné plány nemám, ani jsem nad tím ještě neměl pořádně čas přemýšlet. *Pokrčí rameny, vypadá to, že si s těmi otázkami opravdu neví rady.* Věcí, ve kterých vynikám, je celkem dost. Bude těžké si vybrat. Mám na to ale dost času, ne? Tak proč se stresovat... *Zakončí svou odpověď pohodově a s úsměvem. *

Nyx Kesington: *Někdy to chce už úplně ukončit za něj, ale dává mu pořád na odpovědi prostor. Jakmile skončí, tak přikývne a věnuje mu kratičký upřímný úsměv.* Tak to by bylo. Děkuji ti moc za dnešní rozhovor, Tyrelle. Jsem ráda, že jsme se tu opět sešli. *Věnuje mu pár posledních slov a přesune se ke korunovaci.* Teď bych prosila o klid v sále a přivítejte prosím naši úžasnou prezidentku, Cerys Alsephyte Smyrnu! *Odklidí se od nich, aby nebyla před světly reflektorů a nechává, aby si vítěz celou tuto událost užil a taky aby prezidentka měla dostatek pozornosti, protože by jí jinak samozřejmě kradla.*

Cerys Alsephyte Smyrna: *Stojí v zákulisí a sleduje, jak se tam její dceruška vybavuje s tím nesympatickým člověkem. Kdyby mohla, tak by to i letos nechala na Severine, jenže to by mohlo někomu značit slabost a to nehodlá dopustit. Alespoň, že je tenhle vítěz z kraje, který je teď v Kapitolu celkem populární. Když ji pozvou na pódium, tak si jen povzdychne a nasadí svůj okouzlující úsměv. Urovná si šaty a následně se vydá na pódium.* Jaké to milé přivítání. *Pronese do publika.* Doufám, že každý v Panemu má dnes tak úžasný večer, jako my. *Pronese s úsměvem a následně se otočí k Nyx a Tyrellovi.* Nyx. *Pokývne jí na pozdrav a pak jenom s potlačenou nechutí mluví k Tyrellovi.* Gratuluji k vítězství, Tyrelli Gilberte. Bojoval jste opravdu statečně. *Poví Tyrellovi a vezme si korunku, kterou jí donesli na polštářku.* Věřím, že svůj kraj budete reprezentovat i nadále ukázkově. *Poví a položí mu na hlavu korunu. Následně už jen čeká na rekapitulaci Her, která ji však nikterak nevzrušuje.*

Tyrell Gilbert: *Na konečná slova Nyx jenom kývne a usměje se. Když na pódium přichází prezidentka, samozřejmě se postaví. Tahle žena má veškerý jeho respekt a rozhodně netouží po tom, mít s ní nějaké problémy. Nějaká koruna mu je šumák, byl by vítěz i bez ní, ale je to tradice a navíc je hezké, že ji dostane přímo od prezidentky. Stojí s narovnanými zády a čeká, až prezidentka domluví. Veškerá pozornost je směřována na něj, což se mu opravdu hodně líbí. Tohle je pro společensky založeného člověka jako splněný sen.* Děkuji, budu se snažit. *Řekne prezidentce a mírně se na ni usměje. Dále už jenom dostává tu fešnou korunu a čeká na rekapitulaci. Nějak moc ho to video nezajímá, ale nedává to na sobě znát. Je rád, že už to má za sebou, takže vypadá dost spokojeně.*


Nadešla ta chvíle, na kterou každý poblázněný fanoušek Hladových her čeká. Jenže než se zrekapitulují nejlepší chvilky v aréně, ať to jsou krvavé nebo nekrvavé scény, tak si předtím Panem vychutná ještě několik bezvadných reklam. V posledních měsících to v Kapitolu začalo být hodně komerční, takže nejsou vítězové zaměstnáni jen svými záliby, ale dokonce mohou nalézt i talent v herectví. První na řadu přichází kráska Toriana Mikaelson se svou active kolekcí #ForeverFierce. Následně i reklama na zasmátí od miláčka Christiana Rutherforda, který si v poslední době dost libuje na mobilní hrách. A v neposlední řadě zlatou Emerson Caelum se svou duhovou kolekcí na festivaly, která je velmi dobře prodávaná. Potom už se může každý kochat krásnými momenty z arény, jelikož se spustí REKAPITULACE HER.

Nyx Kesington: *Korunovace je u konce a i rekapitulace je u konce. Celkem se zasmála u některých částí, ale to hodně dobře skrývala, i když sem tam to bylo náročné. A tak se zase vrací na pódium vedle Tyrella a posledně promluví k publiku.* Letošní ročník je oficiálně u konce, a my se znovu můžeme těšit na Hladové hry příští rok. Děkuji za pozornost a dobrou noc Paneme! *Rozloučí se se všemi a rozdává úsměvy i vzdušné polibky. Poté za ní hraje už jen hudba a ona odvádí vítěze pryč z pódia.*

Saturday, February 24, 2018

Dorian

[ dorien ]

[player] Renaiti

[fc] John Newman
 

the quieter you become the more you are able to hear

× [species] human
× [date of birth] march 3, 2200 | ♓︎ pisces
× [loyalty] capitol
× [credits] 0

× [level] 1
× [age] twenty-four | 24
× [occupation] avox, spy
× [gems] 0




defense [ 0 ]
  • Jeho vzhled vás na první pohled nijak výrazně nezaujme. Nic moc Kapitolského na něm není. Možná snad ten jeden nabarvený pramínek vlasů v jeho ofině, jinak nic jiného. Vždy se spíše zajímal o výrazné oblečení a ne celkový vzhled. Taky si hodně vždycky zakládal na drahých doplňcích, ať už ze zlata nebo posázené drahokamy, to bylo hold jeho. Vždycky mu všichni říkali, že je to taková straka. Od malička nosí na krku řetízek, na němž je zavěšený prsten, kde je vyryto jeho jméno i příjmení společně i s jeho datem narození a místem bydliště - adresa na rodiče, kterou musel potom zaškrtat, pokud by se však někdo hodně soustředil, asi by dokázal písmenka rozeznat. Takhle na první pohled působí jako ten největší pokorný mazlíček, který by pro vás klidně skočil i z okna, kdybyste mu to přikázali. Konec konců to je jediné, co smí vlastně dělat. Něco, co mu někdo jiný přikáže. Vždycky byl strašně komunikativní, jenže se ztrátou jeho jazyka se to změnilo. Nicméně i tak strašně rád tráví čas mezi lidmi. Je prostě společenský. Dříve by si jen tak od někoho poroučet nenechal, ale jeho postavení mu nedovoluje v poslední době mít jiný názor. S úsměvem musí dělat vše, co je mu přikázáno. Působí tak velmi poslušným dojmem. Nikdo ve skutečnosti už nezjistí, jak popichovačný a provokativní dokáže být. Všechny své jízlivé poznámky a připomínky má už jen ve svojí hlavě. Občas je vidět, že se tím hodně baví, když si o lidech myslí různé věci a oni ho za to nemohou nijak odsoudit, protože vůbec neví, co se v mysli toho usměvavého hocha děje. Vždycky byl hodně vypočítavý a to mu tak nějak zůstalo do teď. Najednou se mu otevřel svět plný možností. Může se pohybovat kdekoli a slyšet všechno, protože má s Kapitolem trochu jinou dohodu. Vůbec mu nedělá problém dělat krysu a odhalovat možné rebely, kteří se skrývají za Kapitol.
× × ×
  • [ file 001 ] Nenarodil se nikam jinam než sem do Kapitolu. Možná se ptáte, co se s ním stalo, že skončil takhle. Je to docela prosté a nijak složité, jen nad tím mnoha lidem zůstává rozum stát. Ale vezmeme to hezky od začátku, co myslíte? Jeho rodiče sice neplnili první stránky Guilty Pleasure, ale i tak si nežili nijak špatně. Peněžně byli takový ten střed, což je oproti okolním krajům hodně dobré finanční zajištění. Už jako malý měl naprosto vše, na co si jen ukázal a po čem jeho srdce - či spíše mozek - toužil. Nijak mu to nepřišlo divné, prostě byl na to zvyklý. Ukázal na nějakou hračku a ihned ji jen tak pro nic za nic dostal, jelikož kdyby tomu tak nebylo, předvedl by před výlohou takovou scénu, za niž by se rodiče studem propadli do horoucích pekel. Nástupem do školy se trochu umírnil, co se týkalo těch hraček, věci si vymrouskával i nadále, to ho nepřešlo. Už v tak útlém věku byl tím hlavním v jejich úžasné partě. Nedělalo by mu problém někoho jen tak šikanovat, ale nebylo to potřeba, tady v Kapitolu není nikdo taková socka, která by si to zasloužila. Jednou si dokonce i vyplakal zlatý mikrofon, i když se zpěvem nezabýval, prostě se mu velmi zalíbil, jak jen tam byl tak vystavený. Sem tam si ho vzal doma do ruky a zkoušel do něj zpívat oblíbené písničky, ale nikdy ho to úplně nechytlo. V šestnácti to všechno teprve začalo. Se svými kamarády nevynechal jedinou party, jež jen byla na dosah. Byl zvyklý na hodně panáků - se zákonem si hlavu nelámal, věděl, že rodiče všechno případně zaplatí - a většinou to s ním nic nedělalo, nebyl nijak agresivní nebo naopak přehnaně veselý, jediné k čemu jej to nutilo, byl zpěv a občas také k sázkám, pokud tedy stály za to. Na jednom večírku si jej všiml jakýsi skladatel, který mu nabídl spolupráci. Samozřejmě si to moc dobře nepamatoval, ale do dvou měsíců měl na svém stole svoji první vlastní písničku s níž se vyšvihl do paměti mnoha Kapitolanů. Na večírcích už nejen popíjel, ale i zpíval se svým zlatým mikrofonem, který mu k něčemu konečně byl. Na oslavě svých osmnáctin se mu popíjení se stalo osudným. Zapletl se s jakýmsi dealerem, který mu nabízel prvotřídní zboží. Peněz měl na rozhazování a tak si umanul ho vyzkoušet. Byl naprosto v extázi, ale to trvalo jen několik hodin, ihned potom následovaly prudké deprese. Nedokázal se z nich dostat ani když chtěl, připadalo mu, jako by na něj byl celý svět zlý a nikdo ho neměl rád. Chtěl to skoncovat, ale na sebevraždu neměl dostatek kuráže. Dostavil se proto na místo, kde končila cesta mnoha rebelů, které mírotvorci chytili. Za pomoci peněz je přinutil, aby i z něj udělali avoxe, i když není rebel a vzbouřence ze srdce nenávidí, nabízel tolik, že ten chlapík ho tam prostě propašoval. Teď už má od všech naprosto svatý pokoj, i když sám svého činu nyní lituje, jelikož jeho zlato v hrdle nyní už zní jen v jeho myšlenkách. Brzy se však naučil, co je po něm požadováno a svoji práci odvádí - jak si sám myslí - více než dobře. Zvykl si, i když mu tedy upřímně ten přepych chybí, ale byla to jeho blbost, zavinil si to sám. Nicméně už od začátku měl s Kapitolem jistou dohodu. Pomáhá jim v odhalování rebelů, kteří se skrývají jako obyčejní obyvatelé Kapitolu. Odposloucháváním, které mu jde dobře, prostě získá potřebné informace, které přes papír poté předává vyššímu vedení. Většina lidí se totiž neostýchá před ním mluvit, jelikož snad všichni vědí, že všichni avoxové mají zakázáno mluvit, vlastně ani nemohou. To však nikdo netuší, jakou dohodu má s vedením on. Možná proto je pořád tak veselý, jelikož na rozdíl od ostatních avoxů má prostě určité výhody.

Thursday, February 22, 2018

other worlds

stranger2s.jpg https://lh3.googleusercontent.com/Pw0zB0hurIqLYe3Dbii8mgZ8-m5myKuUtsQ2qtwficdo5n9uKQvLA3mzvOkjh7iL3CUXJzXut2adFoTqKA=w200-h92