Monday, February 05, 2018

Serina Redmond

[ syrína redmond ]

 

Player: Renaiti

FC: Shay Mitchell



Contact: renaiti@seznam.cz

Age: 17 deceased - probodnuté srdce: T. Kyle


Token: Tarotová karta - Smrt


Její neutuchající úsměv je natolik nakažlivý, že po nějakém čase stráveném s ní se snad musí, byť jen na sekundu, usmát snad každý. Říká se, že ti nejšťastnější lidé zvenčí, jsou uvnitř ti nejsmutnější. Možná to tak u ní je taky. Jenže nikdy to nedává najevo. Je zvyklá se se svými problémy porvat sama, na to je silná dost. Nechce soucit někoho jiného, potom by si připadala jako malý ufňukánek. Ačkoli by to do ní nejspíše jen tak někdo neřekl, během pár chvilek o vás dokáže zjistit mnohem více, než by si kdo myslel. I když nikdy neměla možnost studovat psychologii nebo tak něco, od té doby, co trávila hodně času mezi lidmi se naučila pozorovat každý jejich postoj, mimiku v určitých situacích. Postavení těla jí tak dokáže prozradit mnohem více, než třeba taková slova, protože v tomto ohledu je hodně vnímavá a navíc lidi dokáží kontrolovat, to co říkají, ale jak se při tom chová jejich tělo, mnohdy už ne. Pozná tak dobře i to, když někdo lže nebo třeba rozpozná, co člověk udělá, mnohdy i dříve, než to ví sám jedinec. Její sourozenci jí za to ne jednou nazvali čarodějkou, když se jim při rvačce ubránila, jelikož jejich pohyby byly velmi průhledné a snadno odhalitelné. Mimo to se nejedná ani o žádnou křehkou květinku, co se fyzické síly týče. Tím, že už od velmi útlého věku nastoupila do práce si získala schopnost pracovat dlouho a tvrdě. Získala tak lepší kondici, výdrž a tak trochu i svalovou hmotu. Od té doby už jí třeba lezení po stromech nedělá žádný problém, protože má v rukou dost síly na to, se tam udržet, i když třeba ještě něco musí nést. Nebojí se vylézt kamkoli, i do méně přístupných míst, protože v tomto ohledu si je se sebou jistá. K tomu všemu hodně přispěla i práce na polích, kde třeba takové celodenní kopání s motykou je také docela slušnou posilovnou. Kdysi měla asi největší problém se srpem, kdy od něj získala na jedno hezké zranění. Ale jak se říká všechno zlé je k něčemu dobré – naučila se díky tomu si ošetřit zranění i z toho mála co měla u sebe. Navíc od té doby si tak po na tajno o polední pauze zkoušela nějaké triky, zaprvé aby se zabavila a zadruhé aby se s ním trochu sžila a nedělal jí takový problém. Navíc se zocelila i co se týče extrémních počasí. Přílišné vedro nebo naopak déšť či chladné teploty už jí nijak výrazně nedělají problém, prostě zatne zuby a dělá, co je potřeba. I když je to divné, mírotvorcům také za něco vděčí. Především za svoji preciznost, které by bez jejich ustavičného kontrolování nikdy nedosáhla a také za to, že si díky nim utvořila hroší kůži. Kdokoli na ni může řvát, dobírat si ji, smát se jí a jí to bude úplně jedno. Prostě se na toho člověka usměje a půjde si zase po svém. Tak nějak je zvyklá na ne příliš dobrý nebo dlouhý spánek a naučila se s tím žít, už jí to více méně nechybí. Naučila se jíst po velmi malých porcích, proto nehrozí, že by někdy strádala hladem, vystačí i z trochy, kterou má u sebe. Není typ holky, co by se hned složil z pohledu na krev nebo z větší námahy. Nehrozí, že by zamrzla v případě nějakého ohrožení, protože pud sebezáchovy je prostě silnější. V případě nebezpečí by se asi s malou improvizací naučila zacházet s čímkoli, co by bylo po ruce. Je poměrně inteligentní, to jí nikdo nemůže upřít. Není tedy pochyb, že by to mohlo být také jednou z těch nebezpečnějších vlastností.


Je to dobrá duše. V jiné době a na jiném místě by to možná bylo to nelepší, co by kdy mohla mít, ale v tomhle světě? Asi ta nejhorší vlastnost. Je velmi empatická vůči ostatním lidem. I když člověka příliš nezná, dokáže si s ním povídat tak, jako by jej znala třeba celou věčnost. Nedělá jí problém se vcítit do něčí situace, protože si dokáže více než dobře představit, když někdo nemá lehký život. Nedokáže v lidech rozpoznat dobro a zlo. V každém se snaží vidět jen to nejlepší. Naivní? Ano, to ona v tomto ohledu vskutku je. Sice ví, že život je takový jaký je, ale i přes to jí to nedonutilo k tomu vidět lidi v jiném světle. Nedokáže prostě jen tak někoho odsoudit podle prvního pohledu, je si totiž jistá, že všechno je zapříčiněno něčím z minulosti. Pokud je v ohrožení někdo, kdo pro ni znamená opravdu hodně, byla by schopná za něj položit i život, pokud by to bylo potřeba. Navíc pokud se někdo dostane do ne příliš schůdné situace, snaží se mu pomoci, jak nejlépe dokáže a rozhodně se k nikomu nikdy takhle neotočí zády. Neuvědomuje si totiž, že by ji to jednou mohlo stát krk nebo přinejmenším jí to zadělat na pěkné problémy. Její hnací motor je vděk, má strašnou potřebu, aby jí někdo byl vděčný a ukázal jí, že na tomhle světě není úplně zbytečně. Vůbec se neumí přetvařovat. Buď člověka má ráda nebo ne. Každý to na ní hned pozná. Neumí být jako chameleon a měnit svá rozhodnutí podle toho, jak se jí to zrovna hodí. Jednou když nějaký postoj zastává, byla by schopná se za něj porvat do krve. Počkat, cože? Ano, sice je to dobračka od kosti, ale naštvat se taky umí a když se naštve někdo jako ona, to potom teprve stojí za to. Tuhle svoji stránku se však snaží hodně potlačovat, protože je to něco jako takové její temnější já. Nenávidí se za to. Pokud ji něco opravdu naštve, je jako běsnící zvíře a úplně se jí zatmí před očima. Nikdo by ji v tu chvíli nepoznal. Nutno podotknout, že se snaží tuto stránku hodně potlačit, ale jak se říká, když už pohár přeteče, není cesty zpět. Je ten typ hodné holčičky, která se nikdy nepouštěla do křížku se zákonem. Nikdy neudělala nic, za co by měla být potrestána mírotvorcem, na to k nim má až moc velký respekt. Tak jako každý má prostě strach o svůj vlastní krk. Nechce přijít o život jen kvůli nějakému hloupému rozhodnutí. Na to má i ten svůj mizerný život natolik ráda. Je hodně sebekritická a nikdy jí to, co udělá nepřijde dobré, i když někdo jiný to může vnímat jinak. V určitých věcech je naopak velmi hrdá. Zakládá si na tom, jak ji ostatní vnímají, někdy možná až příliš. Chce být viděna jen v tom nejlepším světle a ukázat, že se jen tak něčeho nezalekne a není to žádná bábovka. K takovým těm fyzickým slabinám bez pochyb patří plavání, vždyť tahle holka nikdy neviděla nic většího než je vana. Neví, jak se plave. S těží by asi kopala a máchala rukama, ale rozhodně by to nepřipomínalo ani z dálky plavání, spíše topení. Chvíli by se asi zvládla nad vodou udržet, dokud by jí někdo nepomohl, ovšem záleží, jestli by se někdo takový vůbec našel. Tak jako snad každý v jejím kraji, nikdy ani nesáhla za profesionální zbraně. Viděla jen ty, které nosí mírotvorci a tím tak nějak její znalosti končí. Vlastně si ani nemyslela, že by to někdy mohla potřebovat. Její život se vždycky točil pouze kolem školy a práce, nic jiného neznala, tak jí to ani nepřišlo.


Její život byl těžký už od jejího prvního nadechnutí, ostatně jako u každého v 11.kraji. Matka ji porodila v tajnosti a malé uplakané děťátko nechala u své nejlepší přítelkyně, aby se o něj postarala. Od té doby proto nosí příjmení Redmond namísto McAlister. Každý den pod rouškou noci, snad proto, že nechtěla být sledována, se její biologická matka plížila do tohoto malého domečku, jen aby se se svojí dcerkou mohla vidět. Takhle to trvalo zhruba pět let než z ničeho nic její návštěvy přestaly. Malá Serina z toho neměla tehdy rozum, prostě si myslela, že se její maminka s tou paní pohádala a nějaký hlubší význam v tom neviděla. Vyrůstala ve společnosti tří dalších dětí a nebylo to pro ni zrovna nejlehčí. Nebyla samozřejmě ten typ, který by si všechno nechal líbit, a tak se občas strhla nějaká ta rvačka. Jenže pokaždé za to byla potrestána, a tak se časem naučila všechno schraňovat uvnitř sebe a raději držet jazyk za zuby. Proto nijak neprotestovala, když jako malá musela nastoupit do práce, jelikož zajistit obživu pro šestičlennou rodinu není legrace a jejich rodiče to přestali zvládat, jak dítka postupně rostla. Každý den po škole nastupovala proto jako výpomoc do polí či sadů. Nijak jí to však nevadilo, brzy si na to zvykla, ostatně bylo to lepší než se doma dohadovat s jejími blbými sourozenci nad malichernostmi. Naučila se tam lézt po stromech, zacházet s motykou, srpem a dalšími užitečnými zemědělskými nástroji nebo třeba zvedat těžké věci. Vlastně si tam z toho dokázala pro sebe udělat zábavu, aby se tam pokaždé těšila. Navíc tam získala smysl pro řád a poslušnost, jelikož když jí pořád nějaký mírotvorce stál za zády a usměrňoval její chování, poznamenalo ji to. Zvykla si i na to, že se s ní prostě nikdy nebude zacházet jako v bavlnce. Od malička zná život v chudobě, proto si na to ani nijak nestěžuje, protože vlastně ani neví, že by to mohlo být lepší. I přes to všechno, co si se sourozenci dělali, je měla velmi ráda a cítila vůči nim takové to rodinné pouto, které ji hnalo k tomu pracovat, aby se měli alespoň o chloupek lépe a nemuseli tolik strádat. Kvůli tomu také ve dvanácti letech z vlastní iniciativy začala pravidelně odebírat oblázky. Nedá se asi úplně říct, že by její sourozenci pro ni udělali totéž, ale v tomto ohledu je docela slepá, naivně si myslí, že by se zachovali stejně. Její den se postupně přehoupl v jednu velkou monotónnost. Vstát, jít do školy, pracovat do soumraku, přijít domů, pomoci s domácími pracemi a jít si lehnout. Takhle to bylo až do té doby, dokud nedokončila základní vzdělání. Od té doby chodí do práce na celý den. Nikdy si nemyslela, že by její život mohl být nějak zajímavý či něčím zvláštní. Jak už to tak bývá, mýlila se. Před pár měsíci ji při práci zastavila postarší žena a předala jí tarotovou kartu s obrázkem smrti. Serina byla právem vyděšená. Když ji ukázala doma matce, ta věděla, že bude muset s pravdou ven. Pravdou je to, že tihle lidé s nimiž celý život vyrůstala a které bezmezně miluje nejsou vůbec její rodinou. Její pravá matka zemřela před dvanácti lety údajně na rakovinu, ale kdo ví. Rodina z otcovy strany má totiž natolik pokřivené myšlení, že si Serina myslí, že ji nechali zavraždit. Důvodem proč vyrůstala u Radmondových bylo to, že McAlisterovi jsou členové jakéhosi kultu, který uznává boha, jemuž musí každý sezdaný pár vždy obětovat své prvorozené dítě při dovršení osmnáctého roku. Její biologická matka si naivně myslela, že by ji mohla před tímhle osudem ochránit, jenže nepočítala s tím, že se jí Serina bude tolik vzhledově i povahově podobat. Je jí jasné, že pokud už vědí jak vypadá a kde žije, není už tu ta možnost, že by ji nechali žít. Serina je však natolik hrdá na to, aby byla popravena jako nějaké prase na porážce, že se rozhodla pro – alespoň pro ni – lepší řešení. V blížící se sklizni se přihlásí dobrovolně. Svým způsobem udělá i dobrý skutek, dá nějaké jiné dívce ještě rok k tomu, aby se na Hry třeba připravila.

Wednesday, January 24, 2018

Akhalia Yei Neieress

[ akhálija džeji néjers ]

 

Player: Rywaine

FC: Ali Larter



Contact: nielle.shine@gmail.com

Age: 18 deceased - jedovatá směsice jídla




Je škoda veľkého potenciálu, ktorý je hlboko zakorenený vo vnútri tohto dievčaťa. Keby bola v profi kraji, určite by ju čakala veľmi dobrá budúcnosť. Ale tu? V Desiatke? Každý by povedal, že bude slabá a nič sa tu nenaučí, ale opak je pravdou. Podarilo sa jej aspoň čiastočne rozvinúť jej talent. Akhalia má dokonalé svaly, ktoré sa na nej neocitli len tak zrazu. Tvrdo drela a pracovala. A na rovinu, už od svojich šiestich rokov. Najprv to bola nedobrovoľná práca, ale nakoniec bola rada, že ju k tomu rodina donútila, lebo ju všetko začalo nesmierne baviť. Na prvý pohľad môže pôsobiť drsne a odstrašujúco, čoho aj zrejme využíva. Aspoň sa okolo nej nikdy neobšmieta nijaký úchylák, čo sa jej stalo keď bola mladšia. Vtedy prvýkrát niekoho zranila. Danému mužovi zlomila nos a doteraz ho má z väčšej časti na krivo. Od vtedy cvičí v každú chvíľu, čo jej den dovolí a má väčšinou navrch aj nad dospelými mužmi. Väčšinu svojho dňa trávi u koní, pri ktorých teda nijaká krehotinka byť nemôže. Naučila sa všetkému, čo s nimi súvisí, dokonca sa na nich nejakým spôsobom napojená – majú puto. Samozrejme nič magické alebo tak, no je pri nich iná a nikdy sa jej so žiadnym nestala akákoľvek nepríjemnosť. Dokonca vie väčšinu zvierat upokojovať. Iné dni trávi s ďalšími zvieratami, o ktoré sa treba starať. Ďalej trávi čas porciovaním mäsa, chodí strihať ovce alebo robí hocijakú inú prácu čo sa zvierat a hospodárstva týka. Nemá problém s ničím. Ani so špinou, bahnom a inými látkami, ak by bolo treba, aj by sa do toho ponorila. So zvieratami to vie dokonale, dá sa povedať, že ich má radšej ak ľudí a dáva im to aj svojou prítomnosťou značne pocítiť. Zmenilo sa to hlavne po tom incidente a následne aj po tom, čo istý čas pracovala v hostinci v ich kraji. A popravde častejšie odtiaľ vyhadzovala opitých ľudí viac ako by ostatných obsluhovala. Preto tú právu okamžite nechala. Zo zbraní vie narábať iba so všetkými typmi nožov a s bičom, aj keď ho nerada používa. Nože sa naučia rozoznávať a používať hlavne, keď pracovala s mäsom. Bič sa naučila používať len kvôli krízovým situáciám, ktorí by mohli nastať, avšak na nikom ho ešte nepoužila. Nemá problém s krvou, smradom a všetkým čo k tomu patrí. Vyzná sa v prírode a horách, keďže sa dá povedať, že i tam vyrastala. Rodina totižto nebola práve jedna z tých bohatých. Nemali veľmi dobré podmienky na život. Museli veľa pracovať. Aspoň čiastočne sa to upokojilo, keď začala pracovať aj Akhalia. A keďže nechcela aby všetko jedlo šlo len jej, naučila sa ďalšiu podstatnú vec a tým aj sama seba prekonala. Vždy nájde sever, larvy na jedenie, vodu a iné veci potrebné k prežitiu. Larvy dokonca aj jedla a nemá s tým najmenší problém, berie ich ako normálne jedlo, ktoré je dôležité k prežitiu. Nie pre nič za nič má prezývku šrotovník. Tiež stopuje zvieratá. Nie raz mala za úlohu nejaké zatúlané doviesť späť, napríklad ovečku čo utiekla niekam na lúku. Alebo splašeného koňa, ktorý sa rozhodol bežať rovno do lesa alebo hôr. Keď nepracuje alebo nepomáha, chodí si každé ráno behať. Kondička je pre ňu nesmierne dôležitá. Má výbornú výdrž, vie dobre dýchať a niekedy je jej málo aj 30 kilometrov. Taktiež jazdí každý deň a tak je sila v jej nohách ešte väčšia. V stajni si dokonca urobila vlastné provizórne posilňovacie zariadenia, ktoré každodenne využíva. Vie plávať, ale nerobí to tak často ako iné záležitosti s cvičením. Nemá na to priestor, keďže vždy má celý deň zabraný programom. Keďže všetko robí za každého počasia, je otužilá, takže v zime sa ledva oblečie a nie je jej vôbec zima, neprechladne, neochorie. Je úplne v poriadku.


Hlavnou slabinou je jej rodina. Nikdy by na ňu nedala dopustiť jediného krivého slovka. Rodina je pre ňu všetko a urobila by kvôli nej úplne všetko. Každá jedna jej myšlienka je venovaná jej rodičom, starým rodičom, bratrancom a sesterniciam… Bola by sa za nich obetovala. Ale to nie je všetko. Slabín má oveľa viac. Napríklad by nedokázala ublížiť bezbrannému zvieraťu. Nikdy by ho nezabila ani len tak pre jedlo. Ona to nerobí a nikdy pri tom nie je. Mäso zje, ale len ak vie, že dané zviera už bolo na pokraji smrti. Vtedy by problém nemala, brala by to tak, že zvieraťu pomáha. Ale určite by si i tak poplakala. A nevinnému človeku? Ktovie… Zrejme nie. Skôr len ak by ju niekto chcel zabiť bola by ho vedela zabiť ona. Inak nikdy nemyslela na to, že by mala niekoho zasiahnuť zbraňou. Biť a brániť, byť silná a pôsobiť neohrozene bolo niečo iné. Taktiež má smolu, že sa narodila v kraji, v ktorom sa narodila. Nepozná teda žiadnu technológiu a prístroje. Okrem pozerania na film pri losovaní a hľadiac na Hry, nevidela ani jednu malú súčiastku, ktorá by jej niečo povedala. Takže v tomto prípade je úplne nevzdelaná, netuší ani mäkká f. Ďalšia vec, o ktorej nevie absolútne nič je napríklad tvorba pascí a zároveň poznávanie pascí. V živote žiadnu nevidela a je rada, že pozná aspoň definíciu slova. Jednou z posledných vecí sú napríklad bylinky. Akhalia môže byť rada, že pozná niekoľko liečivých, ktoré by jej mohli poznať. Ostatné sú pre ňu španielska dedina. Preto radšej chňapne len po tých, ktoré naozaj pozná. A poslednou vecou je varenie. Kto by to bol povedal, že desiatka nebude vedieť variť. Hold, nevie dobre variť. Vie zjesť hocaké mäso, vie zjesť larvy, no to je tak všetko, čo si vie pripraviť. Rozložiť oheň vie, ale natrápi sa s tým, to teda naozaj. S plávaním by to bolo tak, že plávať vie, ale nevenuje sa tomu tak, ako by chcela, čiže nijakou extrémne dobrou plavkyňou nie je. Má niekedy krátke výpadky pamäte. Často po tom, čo sa ráno prebudí alebo ak dlho len chodí a nič iné nerobí – nerozpráva, na nič sa nesústredí. Pamäť sa ale vždy do niekoľkých minút až hodiny vráti. Je to len akoby na chvíľu zabudla čo sa stalo a kým jej to dôjde… Každý sa aspoň trošku načaká. Ale nie je to také hrozné, ako sa to na prvý pohľad môže zdať. Trpí aj niekoľkými fóbiami. Je dosť paradox, že pláva a chce sa tomu venovať, aj keď trpí akrofóbiou, alebo inak, strachom z hĺbok. Nesmie sa teda pozerať po kadiaľ voda siaha. Inak by dostala nejaký ten panický záchvat a bez pomoci by sa vo vode utopila od strachu. Hĺbka by si ju nakoniec vzala ako nič. A smrť utopením berie za tú najhoršiu zo všetkých. Druhá z fóbií je taktiež fóbia z jedov, odborne nazývaná tiež iofóbia. Veľmi sa boji, že by v sebe mohla mať nejaký keď. Hadov, škorpiónov alebo zvierat produkujúcich jed sa nebojí, len toho, že ju uštipnú, a že nevie čo potom bude robiť. Trochu zvláštne, ale ona si veľkú hlavu sama so seba nerobí. Ešte to tak, aby sa zaoberala práve svojimi slabinami. Snaží sa ich skrývať, aj keď jedna je až príliš viditeľná. Nedokáže hrať. Je asertívna, takže všetko povie na rovinu aj keď by si najradšej odhryzla jazyk. Ak sa jej niekto nepáči ale chcela by ho za spojenca, povie mu to. Ak je podľa nej niekto debil, nemá problém vypustiť to z úst, aj keby to bol chlap ako hora. No čo už, v Kapitole by si veľa kamarátov teda rozhodne neurobila, na to každý môže vziať jed. Ktovie, či by si tam našla čo i len jedného kamaráta alebo kamarátku. Ani takto v kraji veľa známych nemá, je menej komunikatívna, ale keď sa to tak vezme, záleží hlavne na téme rozhovoru, keďže často človeka odbije, že ju o niečom sa baviť… Proste nebaví.


Akhalia sa narodila v 10. kraji do jednej z tých rodín, čo toho na jazyk veľa nemali. žila teda chudým životom, v ktorom sa rýchlo musela naučiť držať nad hladinou. To malo za následok, že často jedla larvy zo stromov miesto obyčajného jedla. V jedenástich sa naučila, že fyzická sila je najdôležitejšia, keď ju napadol úchyl a ona mu zlomila nos. Od toho dňa usilovne cvičí a urobila si aj osobnú posilňovňu. Jej život bol vcelku nezaujímavý a každý deň rovnaký. Nič zaujímavé nezažila. Svoj život venuje koňom a iným hospodárskym zvieratám, ktoré sú jej niekedy ako rodina. Má k nim pozitívnejší vzťah ako k ľuďom. Nemá ani veľa priateľov, maximálne tak svoju rodinu a pár ľudí, s ktorými pracuje. Snaží sa začleniť len minimálne, málokto jej totiž sadne. Všetok svoj voľný čas venuje tréningu a zvieratám, na rodinu má čas až potom. Stačí jej, že za väčšinu pracuje, keďže posledné mesiace sú v zlej situácii. Väčšina veci je stále odvádzaná do Kapitolu, a keďže ich pozemky a majetky vôbec nie sú jedny z tých najväčších, mávajú to hrozné. Akhalia má preto cez víkend aj štyri práce, aby uživila rodinu. A sama sa živý všetkým, čo nájde. Dokonca sa stalo, že párkrát aj kradla, ale to len v naozaj výnimočných situáciách, kedy nič iné nemali do úst. Už keď bola mladšia musel robiť prace, ktoré vôbec neboli pre jej kategóriu veku. Keď mala pätnásť rokov, narodila sa jej mladšia sestra, takže bolo treba robiť viac a viac. Niekoľko rokov sa s rodinou stýkala naozaj málo. Ona sa o nich starala, ona im nosila peniaze, ona im nosila jedlo. Ak by nebolo jej nevedno, čo by sa stalo jej rodine… Nemyslí na to, ale poháňa ju to vpred. Je však už konečne dospelá, a tak chce začať nové plány, pri ktorých by mala viac času na seba. Na prvý pohľad je Akhalia priemernej výšky, asi takých 175 centimetrov o dosť svalnatejšia ako ostatné ženy v jej veku a s jasným pohľadom plným rozhodnosti. Vlasy sú blond farby a oči sa pohybujú okolo tej hnedej béžovej. Môže vyžarovať akúsi dominanciu, no nie vždy len po fyzickej stránke. Je naozaj inteligentná, niekedy ma vopred všetko naplánované o ostatný i o tom ešte ani netušia. Povaha Akhalie je niekde medzi kladným a neutrálnym charakterom – ide nie len o ňu ale aj o váš postoj k nej. Je uvedomelá, múdra a samozrejme veľmi trpezlivá. Väčšinou ale aj tak vsadí na svoju fyzičku, ktorú pokladá za viac ako dobrú. Ak by ale mala prežiť, dokázala by niekomu kľudne ublížiť a možno aj zabiť, ale sama to o sebe ešte dobre nevie. Mala by ale veľké výčitky svedomia. To ma skoro za všetko, čo sa jej nezdalo dobré, zdá sa jej nespravodlivé alebo tak podobne.

Thais Wesmyron

[ téjz/tajíz vesmájron ]

 

Player: Larsyn

FC: Cindy Kimberly


Tesserae: 5 | Defense: 16

Contact: creationoflars@gmail.com

Age: 15 deceased - probodnuté srdce: O. Wesmyron


Token: Motivační dopis od otce



Možná by si každý tipl, že Thais bude zrovna ten typ člověka, co sní o kariéře profesionálního splátce a vítěze. Hlavně, když nese jméno Wesmyron, to však ale není již nějakou dobou pravda. Bývaly dny, kdy byla předurčena k tomu, aby se stala tím slavným vítězem. Jenže život k ní byl velmi nespravedlivý, a ta touha časem vyprchala. Narozena byla v Druhém kraji a zůstala tam až do svých osmi let, tudíž se bere v potaz to, že byla vcelku ovlivněná společností jednou z nejprivilegovanějších krajů v Panemu. Ostré bojování má v krvi, i když zrovna ve svém rodném městě nenavštěvovala výcvikové centrum, tak se odmala snažila být dobrou bojovnicí. Imitovala své oblíbence z arény a učila se jejich taktikám. Po přestěhování do západního kraje se musela naučit jinému způsobu boje i života. Dalo jí to hodně kvalit i nekvalit. Především se naučila plavat a potápět se. Zvládá nádechové potápění a ve svém statickém stavu vydrží pod vodou přes pět minut. K jejím dalším zkušenostem patří spearfishing, ulovit si rybu tedy pro ni není obtíž. Vypilovala si schopnost se pod vodou pohybovat rychle a obratně. Je zřejmé, že pro ni nebude problém se v hlubokých vodách jakkoliv poprat třeba s žralokem – i když s žralokem bílým by asi přišla o nějaké ty části těla nebo dokonce o ten život. Přece jenom není ve vodě rychlejší než nějaká ta paryba. Pakliže by po ní šel neplavec, byla by to pro ni zcela hračička. Právě z tohoto důvodu si vybírá za svou zbraň harpunu, samozřejmě pokud by se jednalo o boj ve vodě. Jinak by po souši sáhla po jiných zbraní. Za těch pár let se toho celkem naučila dost, vždy se snaží vypilovat své nedokonalosti. I když zrovna netouží po něčem velkém, naslibovala si, že se každý den v něčem zlepší – neplatí to jen pouze na boj, ale také do toho patří zkušenosti v oblasti přežívání. Umí se sama o sebe postarat a určitě nebude jedna z těch, která zemře na infekci. Zvládá základní první pomoc a i s horšími úrazy si dokáže poradit. Nechybí jí dobrá orientace v přírodě – mapování terénu, nacházení zdroje vody a rozpoznání světové strany. To však není zdaleka vše. Jejími vzory jsou její starší sourozenci, vždy obdivovala, jak moc jsou snaživí a silní. Ona se pokouší o to samé, aby poukázala otci, že patří do této rodiny a je to jeho krev. On je ten největší důvod, proč by lidi vraždila, udělala by pro něj totiž cokoliv. Právě proto se tak snaží a denně se drtí, aby byla v té nejlepší kondici. Její způsob boje je ale od nich dost odlišný. Jelikož se nerada špiní, tak se snaží, aby se k protivníkovi nestavila tak blízko. Proto jsou u ní nejčastější boje s trojzubcem, samurajským mečem nebo kusarigamou. Není to vždy úplně tělo na tělo, ale i kdyby k tomu někdy došlo, dokáže rozdat pár pěkných úderů. Hlavně, když má po ruce svůj tessen, což je její válečný vějíř. Ovládá ho téměř dokonale. Umí se s ním jak bránit, tak i protivníkovi napáchat dost škod. Pokud by se proti ní stavil někdo se střelnými zbraněmi, jako jsou vrhací nože nebo s lukem a šípy, s velkou pravděpodobností by všechny útoky odrazila. Taktéž je to dobrá pomůcka při plavání a trendy doplněk do společnosti, duh! Kvůli svému stylu boje se naučila mít rychlé reflexy a silné soustředění, dokáže například rozmáčknout mouchu oběma prsty velmi prudkým pohybem. Všímá si věcí, kterých by si většina lidí nevšimla. Takže bude většinou ve střehu a jen tak ji něco nepřekvapí. Celá ta její bojová taktika je estetická na pohled. Vše provádí s velkou elegancí, pohyby jsou rychlý a většinou vypadají jakoby se bojováním vůbec nenamáhala. Ve skutečnosti je to ale velice náročné. Na mozek i fyzicky. Kvůli tomuto způsobu boje, má sílu hlavně v rukách. Nemluvě o tom, že dost často posiluje, aby nabrala nějaké to svalstvo. Takové shyby na hrazdě nebo lezení po stěnách jsou pro ni nejčastější záležitosti. Také si občas zajde na box, protože ten je dobrý nejen na fyzičku ale i na psychiku, takže ji to částečně uklidňuje. Snaží si udržet svojí vytrvalost tím, že denně běhá. Vybírá si těžší terény, aby byla připravená na možné překážky. Docela dobře se vypořádá s tlakem, tedy nemá problém doplavat do velké hloubky. Stejně tak to má s adaptací ve výškách. Celkově nemá problémy si zvyknout na jakýkoli klima a prostředí. Je naučená k tomu, aby přežila i v těch nejhorších podmínkách. Sice nikdy nezažila tu největší zimu, takže se nedá úplně říci, že by to přežila bez újmy, ale jelikož zná zimu z Druhého kraje a taky si doma dává takovou klimatizaci jak někde na "Severním pólu", tak ji zima rozhodně není cizí. Nějaká ta špína ji také nerozhodí, i když by raději volila čistotu, kdyby měla na výběr, že? Bolest zná velmi moc dobře, a také jí to nevadí. Není to tak, že by to adorovala, ale spíše se je naučila snášet. Na svůj věk toho zažila až přespříliš. Proto ji nedokáže jen tak nic vyvést z rovnováhy, dalo by se říci, že je docela imunní. Platí to i k její psychice. I když zrovna dvakrát nevyhrává v emocionální inteligenci, dokáže si stále poradit v těch horších chvilkách a leccos vydrží.


Thais žije život, který by si nikdo snad na světě nepřál. S tím přichází mnoho traumat a slabin. Sice toho dokáže hodně vydržet, ale kdokoliv by na ní stále dokázal vytáhnout psychickou bombu. Dost často osoby se silnějším charakterem. Ačkoliv to vypadá, že jí celá ta rodinná záležitost nevadí, tak ji to uvnitř i tak sžírá. Nemůže si stěžovat, takže svojí depresi utlumuje cigaretami nebo alkoholem. Nekouří denně, ale plíce nejsou zrovna ve zdravém stavu. Ne, že by to řešila. Sice se zhoršila v potápění, jelikož bývalo, kdy dokázala vydržet i přes sedm minut bez kyslíkové bomby a její vytrvalost v běhu taktéž pokulhává, ale to je minulost a nebere to jako nic vážného. Jenom toho asi v aréně moc neuběhne, jak by si klasicky přála. Mívá sebevražedné sklony, ale sama se jen tak nedokáže zabít, tak se občas modlí za to, aby ji ty drogy dostihly. Možná by v tomhle ohledu dokázala zavřít oči a nechala by na někom jiném, aby ji zabil. Emočně na tom není zrovna nejlépe, je to největší nedokonalost, kterou má. Nezná normu lidských vztahů, proto neví, co je vlastně dobré a co ne. Jenom se řídí pravidly starších a dělá vše, co se jí řekne. Osobou je velmi submisivní, bylo jí naučeno, že tak se normální člověk chová a dominanci si musí zasloužit. Má nízké sebevědomí, nikdy neměla ten správný ženský vzor. Všechny dospělé ženy v jejím životě byly svině a nikdy se k ní nechovaly nejlépe. Také se stalo, že byla obětí znásilnění, což ji na dost dlouho poznamenalo. Jenže časem došla k závěru, že je to tak vlastně v pořádku. Viní za to sebe, že je s ní něco špatně, a proto se k ní všichni chovají nehezky. Dost jednoduše s ní manipulují lidé, co si nemají problém získat respekt anebo jim nechybí sebevědomí. Lehce se pak dotyčnému odevzdá. Vždycky je na někom závislá. Bývala to třeba její sestra Sigourney. Pak i další blízcí sourozenci, jako je Retha a Omar, jenže dost ji vzalo, když se od nich odloučila. Přišla si k ničemu, a nic pro to její sourozenci neudělali. Teď si uvědomuje, že jako děti toho moc udělat nemohli, ale pořád nemůže dostat z hlavy, proč se tak vlastně stalo, že byla poslaná pryč. Zkrátka je toho na ní moc, že ne vždy může být silná a udržet se pevně při zemi. Další slabé stránky se zejména najdou u těžších zbraní, které snad ani nikdy nedržela v ruce. Stylem, kterým bojuje stejně takové zbraně nepožaduje. Akorát by jí to překáželo a moc by toho nesvedla. Nikdy nepředpokládala za důležité z člověka udělat kaši. Raději poukazuje na to, jak moc dobře může boj vypadat, což je také jedna z mála věcí, který je problémový, jelikož se bude občas více soustředit na estetiku než na samotný boj. Ke štěstí umí tento boj ovládat vcelku výborně. Stejně tak se nikdy neměla třeba k luku. Párkrát z toho střílela a něco trefila, ale určitě to nepatří do jejího repertoáru zbraní. Není manuálně zručná, takže po ní nikdy nechtějte, aby rozdělala oheň, vytvořila smyčku na laně nebo vytvořila past. Nezvládne to, na takové věci nemá trpělivost. Což je taky dost možný důvod, proč by nikdy nechtěla zbraně, na které je potřeba šíp. Musela by pak vyrábět další šípy, což je nepřijatelné, aby tím ztrácela čas. Maskování je něco, co jí přijde naprosto zbytečné a nepřipadá v úvahu, že by se to v nejbližší době naučila. Nepotřebuje se před nikým v aréně schovávat, a když už by to k něčemu bylo, stejně se k tomu nikdy nebude mít. Zaprvé jí to přijde jako velká ztráta času, když to může zabít třeba tím, že si obstará něco k snědku nebo bude někoho nahánět a zabíjet. Zadruhé je asi úplná blbost se schovávat, když v programu profesionála bude spíše hledání sockoidních krajů, které se věčně schovávají a nic nedělají. Takže z toho vyplývá, že tahle schopnost je úplně nanicovatá. V podobném měřítku jsou na tom elektrická udělátka. Pravděpodobně je to kvůli tomu, že jí to nic neříká a tím pádem ani netuší, co všechno se s tím vlastně dá dělat. Ke všemu se nachází v kraji, kde je samá voda. Slečinka bývá docela primitivní, nikdy nebyla nejnadanější studentkou a taky ji většinou všechno trvá, než jí to docvakne. Tudíž je hrozně složité jí něco vysvětlovat, je s ní potřeba mnoho trpělivostí. Zkušenosti v oblasti knížek taky nepřevládají. Není to odborník na flóru a faunu, které se vyskytují na souši. Třeba takovou mořskou řasu pozná, protože jich mají v kraji plno. Rybičky a savce ve vodě taktéž bezproblémově pozná, spíše ne jejich odborný název, ale rozhodně se vyzná, co je býložravé a co ne. Nebývá ani tak moc strategická, takže se do věcí pouští bez přemýšlení a nedochází jí, že z toho mohou být špatné následky. Prostě se řídí jednoduchým "teď nebo nikdy", přináší to sice i nějaké kvality, ale je to spíše méněcenná záležitost.


Ačkoliv se momentálně nachází ve Čtvrtém kraji, její kořeny jsou původem z Druhého kraje. Je dcerou hlavního mírotvorce "slash" známého panemského magnáta Wesmyrona a hvězdičkové agentky z rodu Roycaster. Celý její příběh pro ni začal vcelku šťastně, a to společně s její sestrou Sigourney. Měla dostatek lásky a všeho, co si jen přála. I když byl otec velmi promiskuitní a rozhodl se mít ve svém životě více žen, ona byla přesvědčená o tom, že její matka byla ta, kterou bezmezně miloval. Ono je na tom něco i pravdy, kdyby nebylo matky jejích dalších sourozenců, která ji a Sigg neměla nikdy v lásce. Jenže nějaké to pozitivum se v tom našlo, jelikož poznala Rethu a Omara, kteří byli úžasnými staršími sourozenci. Rethu brala dokonce jako svojí nejlepší kamarádku a s Omarem se tak moc často nebavila jako její nejpokrevnější sestra, ale byl k ní vždycky vstřícný a měla ho velice ráda. Jako děti spolu strávily nezapomenutelné chvíle, byla to nejradostnější část života. Jenže to se pak vše obrátilo, když jí matka zemřela na jedné tajné vládní službě. Nikdy nebyla nalezena, takže neměla ani tu možnost se s ní rozloučit. Dokonce jí nebylo vysvětleno, co se s ní stalo. Bylo jí tehdy čerstvých pět let, takže si na matku moc nevzpomíná. Jediné, na co si pamatuje, je její ukolébavka, se kterou ji uklidňovala. Občas si ji zazpívá, když se nachází v úzkých. Právě tahle tragédie započala další nešťastné série v jejím životě. Musela se naučit vyžít s macechou, se kterou to nebylo úplně jednoduché, ale klady na tom byly, že mohla trávit každý den s Rethou. Již v minulosti bylo známo, že se matky navzájem nesnášely. Tím pádem nebylo zvláštností, že ta nenávist přešla na ni a Sigourney. Vždycky jim dělala schválnosti a přesvědčovala otce, že jsou to děti Satana a nezvládá je, což není daleko od pravdy. Častokrát dělaly velké trable a byly vskutku nezvladatelné. Tak se jednoho dne rozhodla, že se jich zbaví napořád a to se také povedlo, ani na to nepotřebovala dlouhé přesvědčování. Po smrti matky byl otec úplně jak vyměněný, nikdy nedokázal podlehnout manipulaci té ženské, co si říká modelka. Thais si stále namlouvá, že ji otec má rád – vyžaduje si jeho pozornost. Po přestěhování do Čtvrtého kraje si s ním dopisovala a nadále s tím pokračuje i v současnosti. Na rozdíl od své starší sestry to zvládala celkem v klidu. Kraj jí byl sympatický a dokázala si nalézt mnoho kamarádů, i když se musí přiznat, že to zprvu bylo náročné. Většinou na ni byli jen milí a to postačilo k tomu, aby je označila za kamarády. Snažila se ve všem vidět to dobré než to špatné. Nastěhovala se do pěstounské rodiny, která byla bez dětí, takže to byla ona a Sigourney. Vždycky to byly jen ony pospolu. Pár let to takhle vydrželo, než se stalo něco hrozného. Jejich otčím byl pěkný prase a malou Thais využíval ke svým sexuálním potřebám. Stalo se to ráno, když byli všichni pryč. Vzpomíná si, že poprvé slyšela svůj vnitřní křik a svíjela se v bolestech, stékaly ji přitom slzy a polštář byl celý uslzený. Našla si však kotvu, na kterou se soustředila, aby se u toho totálně nezhroutila. Byli to rackové poletující nad pláží, které viděla z pokojového okna. Jen se modlila, ať to skončí. Jenomže to nebylo jen jednou, začalo se to opakovat. Otčím si ji dokázal udržet na uzdě a stvořil z ní úplně jinou osobu. Před zraky Sigourney se měnila, byla prázdná a v chování se změnila na nějakou napodobeninu Lolity. To právě dosáhla svých jedenácti let, ani netušila, jak se chovat, protože byla nevidomé děcko. Prostě dělala to, co jí bylo řečeno. Doteď bývá, že se k mužskému pohlaví chová děsně odevzdaně. Sestře to začalo být zvláštní a začala se v tom hrabat, nedopadlo to dobře, když zjistila, co se vlastně s Thais děje. Byl to děsný masakr, to bylo poprvé, kdy spatřila stinnou stránku své sestry. Byla agresivní, otčím však nedělal nic, protože kdyby jen vztáhl ruku na jednu z nich a byly by viditelné důkazy, nedopadlo by to pro něj dobře. Naštěstí si vybral Thais, která byla ještě v takovém nevědomí a slabší. Tudíž byla nucená stát při něm a poslouchala jeho rozkazy. Jediné, co z toho vzešlo bylo, že svojí sestru ztratila. Bylo jí řečeno, že je psychicky labilní a musí se jít léčit do jiného kraje, dále ji už nespatřila. Jako by se historie opakovala, jelikož se s ní nemohla rozloučit, stejně tak jako tenkrát s matkou. Byla to její vina, jelikož otčíma nepráskla a v podstatě sestru zradila. V kraji to také nezačalo být obzvlášť jednoduché. Vždycky a stále na ni lidi koukají zvláštně, o žádném incidentu pod jejich střechou samozřejmě nevědí, neví to ani její biologický otec. Lidé z ní mají zvláštní pocity, kdy si říkají, jestli není nemocná nebo zpomalená. Její charakter je totiž dost vychýlený, perverzní a jak již bylo zmíněno, tak je velmi poddajná. Chová se tak téměř ke všem, kteří jsou převládající. Příkladem je třeba její bratr Magnitude, se kterým se snaží být v pohodě. Jelikož svoje nejovlivnitelnější roky strávila ve Čtvrtém kraji a čas od času s ním, dá se říci, že k němu má asi nejbližší sourozenecký vztah, i když se to tak zprvu nejeví. Rozhodně umí udržet tajemství a je nekonfliktní. Samozřejmě si umí na někoho otevřít hubu, ale v nejbližší době se nejspíš omluví a ještě to bude dávat za vinu sobě. Má svojí sociální normu, kterou by zdravý člověk bral za naprostý psychopatismus.

Tuesday, January 23, 2018

Sigourney Wesmyron

[ sigorny vesmájron ]

[player] Larsyn

[fc] Dua Lipa
 

    

just remember all the good the purge does

× [species] human
× [date of birth] november 15, 2201 | ♏︎ scorpio
× [loyalty] capitol
× [credits] 47 750

× [level] 3
× [age] twenty-three | 23
× [occupation] espionage, game designer
× [gems] 20





vitality [ 0 ] × defense [ 39 ] × replicas [ 0 ]
  • Ne každému se poštěstí odcestovat do jiného kraje, a právě u ní to byly rovnou tři - hory, moře, lesy. Je to celkem velkým přínosem pro trénink do Hladových her, kór když si mohla ozkoušet rozdílná prostředí. Svých výhod využívala naplno již od svého útlého věku, takže se dá očekávat, že má Sigourney všechny předpoklady pro špičkově trénovaného profesionála. Začalo to ve Dvojce, kde si získala mnoho kvalitních vlastností, především od svých rodičů. Průbojnost a vůli být tou nejlepší má zasazenou v krvi, proto ji máloco umí zastavit a jde si stoprocentně za svým cílem. Rozhodně není lenivá a pouští se do věcí s veškerou razancí, je to aktivní člověk a potřebuje být neustále zaměstnaná. Při svých studiích z Hladových her pochytila nějaké ty základy boje, které pak převedla do praxe. Pouhým sledováním se totiž dokáže něčemu rychle přiučit a aby to bylo efektivní, tak jsou v tom samozřejmě roky nesmírné dřiny. Je velmi vynalézavá, to je důvodem, že si jako dítě dokázala najít způsob, jak se po zavíračce dostat do výcvikového centra. Nutno podotknout, že je na vysoké úrovni sociopata, proto jí takové strategické a logické myšlení rozhodně nechybí. Co jí naopak naprosto chybí, tak je jakákoli forma empatie, proto pro ni nikdy nebude složité kohokoli zabít. Miluje manipulaci s lidmi a dělá jim život schválně horší, nejvíce to ale schytají ty největší chcíplotiny, které jsou v nižších společenských třídách. Baví se na bezmocnosti a strachu bezvýznamné minority. Sigourney je skutečně ten typ člověka, který prakticky dostane, oč žádá, půjde klidně i přes mrtvoly. Dost si jako malá zakládala na výuce lidské anatomie, což v současné době využívá hlavně na mučení lidí. Dokáže tak člověka udržet dlouho naživu a přesto mu vyvolat takové bolesti, že by si dotyčný přál raději zemřít. Též si ráda udržuje respekt, i za cenu, že ji nikdo nebude mít v lásce. Je vůdčí typ, takže úplně nesnáší, když se ji někdo snaží předčit. Jsou výjimky, kdy ustoupí, ale je to u takových lidí, kteří dávají smysl a samozřejmě musí být tak trochu na její úrovni. Ona sama se bere jako nadčlověk, ačkoliv to tak samozřejmě není, protože nic takového neexistuje. To ale zkuste přesvědčit jí, když má božský komplex. Později získala kvality Čtvrtého kraje, takže se očividně naučila plavat i potápět. Umí se ve vodě parádně pohybovat a nemá problém uplavat dlouhé vzdálenosti. S potápěním je na tom sice o něco hůře, ale i tak něco málo vydrží a ulovit si harpunou rybu zvládne vcelku bezproblémově. Avšak se raději pohybuje po pevné zemi, jaksi voda není jejím živlem. Věnovala se tedy spíše tréninku ve výcvikovém centru, proto zvládá ovládat téměř s každou sečnou zbraní alespoň základově. Dokonce je s těmi zbraněmi tak spjatá, že dokáže odhadnout jakost zbraně a zda se nachází v dobrém stavu či je to totální šunt. Ničím jiným než být dobrou bojovnicí nežije, je to celičký její život. Do svého programu zařadila posilování na sílu a později i rohování, jelikož je to dobrý způsob, jak legálně někoho zmlátit, tak se v tom dost surově vyžívá. To, že je to v některých krajích možná zakázané, to zcela ignoruje. Ovšem si kvůli tomu zajistila skvělou obratnost a rychlé reflexy, také to přidalo na její fyzičce a mohla si tím zmírnit svojí agresivitu, které má plno na rozdávání. Ke všemu má až zvrácené chutě vraždit ty, které nemá ráda, a při horší náladě by sáhla i po nevinných. Nejvýše na nenávistném žebříčku si stojí i několik takzvaných podřadných sourozenců, které ani tak nebere jako příbuzné, ale spíše jako špínu lidstva. Boha jeho, jak ta je nenávidí. Pokud by se dostala do takového stavu, kdy potřebuje všechno ničit, dokáže ji uklidnit už jenom otec nebo Omar. Patří mezi ty blázny ve výkonnostním běhu, tudíž zvládne uběhnout klidně deset kilometrů do čtyřiceti minut skoro denně. Skoro protože si sem tam dává na den nebo dva dny pauzu, aby si nepřečerpala svojí energii. Je pro ni důležité, aby si udržela kvalitu své energie a nepotřebuje se dřít úplně každý den. Jindy si v klidnějších dnech zajde třeba lézt na vysoké skály, samozřejmě s jištěním. Do toho začala jíst zdravě a dává si na své figuře dost záležet. Samozřejmě se ale nijak neomezuje, a pokud si bude chtít někdy dát junk food, tak si ten junk food prostě dá a nazdar bazar. Tohle myšlení se naučila až v Sedmičce, čistý vzduch jí pravděpodobně pročistil mozek. Právě v tomto kraji začala její nejdůležitější tréninková etapa. Sice neměla možnost jít někam trénovat, ale našly se jiné bonusy. Jelikož už sama měla nějaké zkušenosti z dřívějška, neměla problém to zkombinovat s tímto mizerným stromovým krajem. Lesové prostředí ji přimělo k tomu, aby si vyzkoušela všechny různé možnosti v přírodě. Lezení po stromech nepochybně zvládá a umí se pohybovat nepozorovaně po lesích, je tichá a nedělá takový hluk. Samozřejmě věc o hlasitosti platí jen v jejím klidném módu. Taktéž je dobrou stopařkou, tudíž jí jen tak něco neuteče, nenechává se ani zmást falešnými stopami, ale dá se ji nějakým způsobem zmást. Dokáže nalézt zdroj vody, umí rozdělat oheň jen z pouhých dřívek a lov je v podstatě jejím denním chlebem. Zkrátka všechno, co se týče přežívání, tak ona má vskutku hvězdičkové. Společně se školou ještě pracovala, dejme tomu, že je docela odborník v "multitaskingu", ale samozřejmě na těch lidských hranicích. Má holt v sobě hodně energie. Začala pomáhat v lesích - kácela stromy, nosila dříví a odváděla v podstatě každou fyzickou práci, která se jí v okolí naskytla. Kvůli tomu dokáže unést velmi těžká břemena. Později si osvojila schopnost ovládat se sekerami, když si mohla domů nebo do lesa propašovat nějakou z nich. Je jedno, jestli je to tomahawk, dvoubřitá, vrhací nebo jen normální sekera. S každou umí ovládat naprosto výkonně. Co by si ale vybrala, tak to bude s největší pravděpodobností tomahawk, který je lehčí a do boje tvořený. Řekněme, že je to pro Sigg totálně snová zbraň. Obzvlášť, když má takovou super multifunkčnost a může s ním rozdávat tupý údery, pak sekat, z druhé strany zase může bodat nebo se s tím dá i dobře vrhat. Osobně si vyzkoušela všechny obranné taktiky a útočné chvaty, které zhlédla na těch lepších profesionálních splátcích, dokonce to má natrénované s živáčkem, což jsou většinou její oběti šikany. Nemá ani tak vyhrazený styl boje, zvládá skoro všechny možné taktiky, tudíž si dokáže poradit s kterýmkoli protivníkem, který proti ní bude stát. Má dokonce snížené receptory bolesti, takže ani to by ji nijak neoslabilo. Muselo by to teprve být vážné zranění, aby polevila. Rovněž je jedna z těch, která se na bolesti vyžívá. Je to taková její další abnormalita, ne že by jich neměla už dost.
  • Error, error! Ohledně něčemu, co se říká slabina, to Její Veličenstvo Sigourney Wesmyron ve svém slovníku nenalézá. Sama se přesvědčuje, že nic takového nemá. Ke své smůle to ale není pravda a přece jenom bychom na ni něco vytáhli, ačkoli je toho poměrně málo. Již bylo zmíněno, že trpí antisociální poruchou osobnosti. Pro zabijáky v aréně je to sice nehorázná výhoda, ale když dojde ke společenskému sdružení, je tak trochu konec. Absolutně nechápe, jak se ke člověku chovat. Ano, zná takovou tu manipulaci a dokáže být na člověka občasně milá, pokud něco fakt chce. Vstřícnost určitě nepatří do jejího charakteru, tudíž se na povrchu tato část povahy zdržuje jen na krátkou dobu neurčitou. Normální člověk s city by s ní špatně vycházel, takže si rozhodně najde mnoho nepřátel. Samozřejmě se dokáže chovat jako normální člověk a nikdo by ani nepoznal, že trpí nějakou chorobou. Jenomže také se nikdy nedá zjistit, jestli lže nebo mluví upřímně. Obojí umí dost rafinovaně, je to pak jen o tom, jak moc si všímáte její osobnosti a jak dobře ji znáte. Čas od času se i otevře, ale takovým lidem, kterým fakticky důvěřuje. A těch má ve svém životě opravdu malé procento. A i když ji můžete jakkoliv nenávidět, může se vám zdát i tak v něčem fascinující, svůj egocentrismus netají a dokonce umí přesvědčit o tom, aby byla ona jen vaším jediným vesmírem. Tomu více podlehnou takoví tupci, co z ní budou paf jen z vnější podoby. Ve většině případech si se člověkem jen hraje, to je potom na dotyčném, aby rychle utekl. Jak se s tím vším netají, tak je v podstatě celá její povaha viditelná a chytřejší si od ní mohou dát odstup. Další věc s její poruchou nemá nic společného, je to spíše z minulosti. Dost lidí ji za tu krátkou dobu zradilo, proto se jí nedaří lidem moc věřit a trvá jí než si na člověka zvykne. Z tohoto důvodu není vůbec loajální, sice se najdou výjimky, ale je jich málo. Nejspíš by si kvůli tomu nedokázala najít spojence, aspoň sama od sebe by určitě nešla dobrovolně hledat. Taktéž je dost cholerická a vybouchne klidně z maličkostí, které si přebere v hlavě dost v nadsázce. Potom se její logické myšlení zcela vytratí, a proto dokáže nadělat hrozné trable sobě i okolí, to je s ní již zcela nemožné přežít v jedné místnosti. Následující slabina je na ní poněkud neobvyklá, jelikož se v nich nacházejí city, a to docela velké. Nikdy by nedovolila, aby se něco stalo jejím oblíbeným sourozencům. Sice má neustálý pocit, že ji všichni zradili, hlavně její nejbližší sestra Thais, jenže jí to nějak dokázala odpustit. Dost dlouho se neviděla ani s Rethou a Omarem, ale vždycky a doteď k nim chová až nezdravou náklonnost, protože je miluje. Ono, kdyby neměli stejného otce, to by se pak mluvilo o něčem jiném. Do její ochrany spadají ještě pár dalších nejmenovaných lidí, s tím by se nikdy nesvěřila. Nemůže si dovolit, aby si o ní někdo myslel, že jí na někom záleží. Přijde jí to dost slabošské a trapné. Také výchova v raném dětství nepřispěla na jejím dobrém chování. Naučila se nemít respekt k autoritě, rozhodně ne poté, co se stalo s jejím otčímem ve Čtvrtém kraji. Nemá žádný slovní filtr, je šíleně drzá a na plnou hubu řekne, co si o někom myslí. Rychle se uráží, i kdyby ji urazil někdo s vyšší mocí, tak by se neudržela. Nenechává si nic líbit a dokáže kvůli tomu být velmi zlá, vůbec jí nezajímá, že z toho vzejde nějaký průser. Vcelku vzato ráda riskuje, takže by z toho stejně měla nějaké potěšení. Na druhé straně se zase bojí smrti, ale nehodlá ještě v brzké době umírat. Uklidnit ji dokáže pouze otec nebo Omar, většinou ji ale musí rovnou vytahovat z průšvihu. Dokonce za těch pár let v kraji přilnula k Archerovi, takže snad i tenhle týpek by ji uklidnil. Za celý život se nikdy nenaučila se střelnou zbraní, dokonce ani s pistolí, protože v té době byla ve Dvojce ještě dost malá. Tedy jedna nula pro střelné zbraně, jelikož s nimi tahle slečna umí zacházet nulově. Na seznam se připojí vrhací nože, oštěpy a překvapivě nunchaky. S nunchakama by leda tak uměla někoho škrtit nebo bezhlavě mlátit, ale účelný boj s tím nesvede. Zbytečnosti jako jsou léčivé a jedovaté rostliny, to od ní neočekávejte. Všechno je to pro ni plevel a nepředpokládá to za důležité. Bude přece jíst to, co zná. Léčit se bylinkami taky nebude, protože se spíše spoléhá na sponzorské dary. Též nepatří mezi ty jedince, co se umí správně ošetřit. Jo, asi není zcela tupá, aby na sebe stříkla dezinfekci, ale to je tak asi vše. Jediné, co by ještě provedla, tak by hluboké rány propálila a tím to ucpala. Jak má vysoký práh bolesti, tak jí to ani moc nezabolí a možná si to ještě užije. To je vlastně další zádrhel, který ji bude oslabovat v tom, že si lehce přehlédne svá zranění nebo to bude zcela ignorovat, což je více pravděpodobné. Maskování je taky jedna velká ztráta času, i když se párkrát v lesích povalovala v bahně, což může být jednoduchá verze kamufláže. Jednou se nutně potřebovala poprat s veverkou, která jí ukradla klíče od baráku. Byl to celkem boj, z toho důvodu fakt nenávidí veverky a jiná podobná zvířátka, ba dokonce má panickou hrůzu z jednoho zvířete. Zní to absurdně, ale je to los, protože je podle ní prý agresivní zvěř. Není to ani tak věc, za kterou se stydí. Docela se s tím svěřuje a vysvětluje ostatním, jak jsou nebezpečná a chtějí lidi napíchnout na ta ohavná paroží. Může se dost bezpečně říci, že slabiny v oblasti boje toho moc nemá. Jediné, co by stálo za zmínku je to, že by jí otec mohl snížit ego. Potom by se tak destruktivně snažila, až by nezvládala zdatně bojovat. Celkově jí kdokoliv řekne, že je slabá, tak ji tím dost rozhněvá. Dost si zakládá na tom, aby patřila mezi jeho oblíbence, ale zároveň se od něj maximálně distancuje a nesnáší ho. Nepřijímá od něj alimenty, protože si tím dokazuje, jak moc dobrá dokáže být bez něj. Občas je tak pomatená, že vlastně ani neví, co vůbec potřebuje. Bývá nerozhodná, tudíž jí nikdy nedávejte na poslední chvíli na výběr, protože si to nedokáže určit.

  • [ file 001 ] V prvních letech svého života si žila na nejvyšší možné úrovni a byl jí dopřán veškerý komfort. Bývalo, kdy s otcem měla vážně dobrý vztah. Bylo to právě kvůli její matce Angele, která tu rodinu spojovala. Po její náhlé smrti se vše změnilo a tím dnem se začalo všechno hroutit. Jednak proto, že se musela přestěhovat do domu své rigorózní macechy, která jí dávala dosti zabrat. Sledovala na ní každičký detail a čekala, kdy Sigourney konečně udělá nějakou chybu. Ono to jaksi nikdy nebyl problém, protože již odmalička byla velmi chaotické dítě a všechno bourala. Poté jí byla diagnostikovaná ta Anetická psychopatie. Ke všemu je bezohledná, impulzivní a nezodpovědná. Častokrát se stalo, že ublížila svým sourozencům, což nikdy nebrala vážně, protože to byla jen hra. Nikdy jim ale neublížila natolik, aby kvůli tomu šli na pohotovost, takže naprosto nechápala, proč na ni ta fúrie pořád řve. Hlavně měla po smrti své matky fakt špatné období a nedávala, když po ní řval ještě někdo, kdo ani není její pravá maminka. Reagovala na to tak, že po ní házela vším, co jí přišlo do cesty. Chtěla ji umlčet, jenže jako malé dítě toho moc nesvedla. Poté na ni začal být přísný otec, to už nevystála a od té doby k němu chová zášť. Poslali ji na léčbu, ale moc dlouho to nevydržela, jelikož neměla dostatečnou motivaci. Macešin plán tedy nevyšel a musela vymyslet něco stálejšího, proto začalo přesvědčování otce, aby obě dcery Sigg a Thais, poslal pryč. Prý měly špatný vliv na její děti, což absolutně nebyla žádná pravda. Vztah s Rethou nebyl pochybný, protože jí byla dobrou starší sestrou a někdy jí dokázala poradit, i když to byly takové dětské rady. Taktéž s Omarem si velice dobře rozuměla, dokonce s ním měla partičku kamarádu, se kterými se bavili. Právě oni jsou důvodem, proč se tak snaží být lepším člověkem, ale moc dobře jí to nejde. Za ten čas, co byli pospolu, si k nim vypěstovala doslova závislost. Více lpí na Omarovi, jelikož je starší a nalézá u něj bezpečný azyl. Co se týče Thais, tak tu bere jako samozřejmost, ale moc jí připomíná tu dokonalou minulost, tudíž se k ní po rozpadu rodiny nikdy neměla. Ani ne dlouho musela přežívat to peklo s tou vychrtlou modelkou, protože se macešce doopravdy povedlo přesvědčit otce, aby je poslal do jiného kraje. Byl to od něj největší podraz, tím pak začala celá ta nenávist k němu a úplně se od něj odloučila. Nevěří, že tohle něčím může kdy napravit. Dokonce pro něj stvořila slovník s urážkami, což je takový tenký poznámkový blok s básničkami, které jsou o tom, jak moc je její otec na nic. To, že se dostala do Čtvrtého kraje pro ni byl velký mínus. S nikým si nerozuměla, celý kraj jí přišel ohavný. Nesnažila se mít nový domov ráda, protože byla zvyklá na Dvojku a nic pro ni nebylo lepší. Jenže neměla na výběr, a tak tam nějakou dobu pobyla, než si pak nechtěně koupila lístek do Sedmého kraje. Zastihla totiž otčíma s Thais u nechutné aktivity, kterou by nejraději vymazala z paměti. V té době bylo Sigourney třináct. Byla z toho nehorázně v šoku a ani nechápala, proč se s tím o tom sestra nikdy nesvěřila. Vybouchla a vrhla se agresivně po otčíma. Měla to štěstí, že se po ní nevrhl on, a něčím ji nepraštil. Vlastně celý ten masakr byl jen z její strany. Otčím ji nechal být a jediné, co udělal, tak zavolal otce Wesmyrona, který ji odvedl jinam. Nikdo jí nevěřil, že to celý mělo nějaký důvod. Sestra ji v tom nepodporovala a každý věděl, že má problém s chováním. Dále to ani neprožívala, protože ztratila všechnu energii a důvěru. Zkrátka jí začalo být všechno jedno, i to, že se dostala někam, kde je naprostá nuda. Otec ji ani nechtěl dávat do normální rodiny, protože by se mohlo stát to samé a taky se tam lidé neměli moc dobře. Stejně tak jí nemohl koupit dům a nechat ji samotnou, tak vyhledával pomoc u vítězů. Nejprve šli ke Callistě, na kterou přede dveřmi koukala tak vražedně, že si otec řekl ne. Poté přešli k Archerovi, na kterého se pro změnu koukala hladově. Taky si řekl, že to není dobrý nápad, ale ona sama ho přesvědčila, že se jí dům líbí a chce u Francise zůstat. Musela si zvyknout na zcela jiný život. Osamostatnila se a nepřijímala žádné peníze od otce, nechtěla mu za to být vděčná, tak raději "trpěla". Ne však na dlouho, protože si našla práci. Zpočátku to bylo složité, protože není zvykem, aby se ženy zaměstnávaly v lesích. Na práci v papírně by nikdy nekývla, a tak jim nabídla, že bude pracovat pro bono, a pak se mohou rozhodnout, zda ji za to později budou chtít vyplácet. Dlouhé týdny se snažila a dokazovala jim, že může být v této práci stejně výkonná jako muži. Začala s tím v hodně mladém věku, proto jí to šlo dost těžce, ale po pár měsících si našla to správné tempo a začalo to pro ni být čím dál tím více snazší. Měla pár úrazů, ale přesto se nevzdávala, protože to by nikdy stejně neudělala. Je prostě tak vytrvalá a tvrdohlavá. Také je to jediná věc, která ji nejvíce zaměstnává kromě školy. Nemá v kraji moc kamarádů, řekněme, že spíše žádné. Možná by si nějaké stejné domýšlivce, jako je ona dokázala najít, ale prostě nechce. Raději se soustředí na to, že ostatní šikanuje a libuje si v tom, má to v podstatě za svůj koníček. Říká se o ní, že je dost "severe", což se taky stalo její přezdívkou. Též si je vědoma toho, že má v kraji dalšího sourozence Jareda, kterého sem tam párkrát zahlédla a bavila se sním, ale jinak jeho existenci totálně ignoruje. Zprvu si na něm zkoušela hledat druhého Omara, ale připadal jí nezáživný, tak to prostě nechala být. Občas bývá otravná tím, že je to Omar sem, Omar tam. Jaksi má v hlavě hodně "vyomarováno". Dokázala si vcelku snadno zvyknout na život v Sedmičce, přestože má občas chuť vyrazit někam za lepším. Bohužel si to dovolit nemůže, tak je pro ni ještě další východisko v podobě Hladových her, na které se tak pečlivě připravuje. Do těch se chce dostat i z toho důvodu, že chce ty rádoby vychvalované sourozence zabít. Jakkoliv se snaží nebýt dcerou Wesmyrona, tak je tam stále chtíč po jeho pozornosti a rodičovské lásce. Někdy by si přála, aby si mohla ještě jednou popovídat s mamkou, což se nejspíš už nestane. Má ji ale uchovanou v paměti, a na její památku si vytetovala "Angel" na pravém rameni. Rozhodně to tam není kvůli tomu, že by Sigg byla nějaký andílek, ona je spíše opak.


  • Archer Francis Jr. × Byla to její první láska a dokonce si myslela, že bude poslední, ale to byla nejspíše jen pubertální naivita. Pravděpodobně by nějaký vztah mezi nimi stále fungoval, kdyby nebyl svůj, a právě v tom je problém. Jsou si v několika ohledech strašně odlišní, proto ty nekonečné rozepře mezi nimi. Samozřejmě nenapomáhaly manipulace k jejímu prospěchu ani necitlivé poznámky vůči celé jeho osobě, ale to si ona nedokázala uvědomit a stejně tak by tomu bylo i dodnes. K tomu ten hloupý fakt, že je smířený se svou smrtí v budoucí aréně, jí drásá na nervy. V podstatě se do něj zamilovala zvláště kvůli tomu, že byl starší a to jí zřejmě dodávalo nějakou sílu nadřazenosti. Měla z něho trofej a objekt zakázané touhy. Je vůbec záhadou, jaký názor na něj současně má, ale nejspíše k němu pořád chová kladné city, ačkoli k němu má dost despekt. Celý jejich vztah byl velkým tajemství, vědomě to tajila kvůli studu. Ne ani tak kvůli jeho původu, ale spíše to byla chyba z její strany. Nebyla si schopna veřejně přiznat, že by byla v nějakém intimním vztahu. Hlavně to pro ni bylo dost nové a nedokázala si s tím poradit, proto tak rychle sabotovala jejich vztah tím, že odešla za jiným, který optimálně zapadal více do jejích poměrů. Za všechno, co pro ni udělal, je mu v rámci svých možností vděčná, ale kdyby si to měla nahlas přiznat, tak si už raději podřízne hrdlo. Nebývá vděčná nikomu, což je značný důkaz, že ho má upřímně v oblibě.
  •  Elijah Wesmyron × Ve svém životě nenalézá osobu, jež by respektovala více jak otce. Ano, zní to absurdně, když se vezme v potaz její nenávistné chování vůči němu. Skutečnost je ale taková, že ho nesmírně adoruje - to však ponechá svým tajemstvím, protože by moc poukazovala slabost. Samozřejmě byla doba, kdy ho chtěla považovat za mrtvého, jelikož se jí a Thais zbavil. Nebyly to její nejsvětlejší chvíle a pěknou řádku let žila v domněnce, že ji nenávidí a ona mu to cítění oplácela s ještě větší vervou. Posílil to hlavně fakt, že její zesnulou matku vyměnil hrozně rychle a také mu vůbec netolerovala, že se zajímal o nějaké mouly z Prvního kraje. Několikrát se pokoušela si získat jeho přízeň, a pokud ne ona, tak to aspoň chtěla pro svojí mladší sestřičku, která to potřebovala více než ona, jenže to se nestalo a pak už bylo pozdě. Každopádně se ten vztah po jejím vítězství v Hladových hrách obrátil k pozitivu. City do svého života nikdy moc nemotala, tudíž nebylo problémem nechat minulost za sebou a dokonce mu dost věcí prominula. Dokáže být spokojená už jen s tím, že se mnohem více zajímá o Omara, a jeho štěstí je pro ni důležitější než ten její, i když by si i něco ráda ukradla pro sebe. Ve výsledku je jí jedno, jaký na ni má současně pohled, protože se přes tu nezdravou touhu po pozornosti již přenesla.
  •  Gunner Cosgrove × Patří mezi její nejlepší kamarády, ale ono to ani není nic zvláštního, když se vezme v potaz, že Sigg moc přátel nemá. Gunnera zná už odmalička a taky to měl být její manžel, jenže se kvůli nešťastným událostem v jejím životě svatba neuskutečnila. Srdíčko jí to ale rozhodně nedrtilo, protože ho vůbec nebrala jako partnera na celý život, taktéž byla v té době ještě dítě, aby vůbec pochopila, co je láska zač. Samozřejmě nikdy nepopře, že by se jí nelíbil, z vizuální stránky je ideální, jinak by se s ním přeci nevyspala, ale to je tak všechno, tečka. Jsou si ve svých vlastnostech nehorázně podobní, což je v mnoha případech super, ale u nich by to pravděpodobně bylo katastrofální, jelikož spolu sdílí zrovna ty nejhorší povahové rysy. Velmi ráda si ho dobírá nebo se s ním hádá až to někdy působí, že je za tím něco více, ale je to opravdu jen kamarádské pošťuchování. Vlastně má někdy dojem, že je do ní zamilovaný, ale že by si s tím lámala hlavu, to zrovna ne. Rozhodně to není hrozba pro jejich přátelství. Koneckonců má o sobě dost velké mínění, takže je pochopitelné, že si myslí, jak je do ní celý Panem poblázněný. Kromě toho má k němu majetnické sklony, takže si docela hlídá teritorium kolem něj, kdyby se náhodou poblíž ochomýtala nějaká nevhodná holka.
  • Omar Wesmyron × Vzhledem k tomu, že se jedná o jejího bratra, tak si dost hlídá, jak se s ním prezentuje na veřejnosti. Nikdy mu zatím nelegitimizovala své romantické city vůči němu. Uvědomuje si moc dobře, že tohle není vhodný vztah, ač je jakkoli mentálně vadná. To ji ovšem nebrání k tomu, aby se těch citů zbavila úplně. Naštěstí je docela mistrem potlačování citů, spíše je většinou ani nemá, tudíž se dokáže skvěle ovládat, aby náhodou neudělala nějakou hloupost. Není známo, odkud se to všechno v ní bere. V minulosti, ještě bez své pošramocené osobnosti, ho skutečně brala jen jako staršího bráchu a kamaráda, ale po odloučení se jaksi upnula na nějakou vizi, jež jí pomáhala zvládat život mimo rodný kraj, a především smrt její matky na ní zanechaly hluboké šrámy. Měla nějakou nereálnou představu o svém bratrovi a stvořila si ho perfektního, což se jí později při shledání potvrdilo, že není tak docela pravda, ale stále to na ničem neměnilo. Možná právě kvůli tomu ho prostě miluje. Přesvědčila se o tom už v aréně, kde si byla naprosto jistá, že by bez něj prostě nechtěla být a byl by to pro ni nenávratný konec. Udělala by pro něj první poslední, nemusí ji o to ani žádat, zkrátka je na jejím prvním místě, ale nikomu by se o tom jen tak nesvěřila. Dost se jí příčí představa, že by měl ve svém životě přítelkyni, ale donekonečna mu v tom zabraňovat nemůže a ani nechce. Jelikož bude vždycky šťastná, když bude šťastný on, jakkoli moc ji to bude ničit. Je to jediný člověk, který z ní dokáže vytáhnout tak lidské emoce.

  • Interview | ID Card
  • 3x obsidiánový klíč, obsidiánový box [k otevření potřeba 5 obs. klíčů]
  • cestovní doklad, mobil - Advansy, řidičský průkaz: Quasar Xenox-0.1

other worlds

stranger2s.jpg https://lh3.googleusercontent.com/Pw0zB0hurIqLYe3Dbii8mgZ8-m5myKuUtsQ2qtwficdo5n9uKQvLA3mzvOkjh7iL3CUXJzXut2adFoTqKA=w200-h92