Saturday, January 20, 2018

Naethan Wesmyron

[ nejtfn vesmájron ]

 

Player: Katy

FC: Ross Butler


Tesserae: 7 | Defense: 8

Contact: ksmehlikova@seznam.cz

Age: 17 deceased - rozdrcená lebka: O. Wesmyron


Token: -



Stejně jako snad většina lidí v profi krajích, pokud to nejsou úplní blázni, i on zasvětil většinu svého života trénování na Hry. Upřímně, kdyby nemusel, tak to nedělá a válí si šunky doma. Ale pilně trénuje, aby se udržel na výsluní pozornosti svého otce. A z nějakého důvodu se mu to daří. Něco ho baví, jako třeba učení se ovládání zbraní a anatomie, aby věděl, jak nejlépe zranit, ale něco dělá jen z čisté povinnosti, třeba plavání nebo běh. Ne, že by v tom nebyl dobrý, právě naopak, fyzičku má ukázkovou. Hlavně kvůli tomu, že musí udržet krok se svou tréninkovou partnerkou, nevlastní sestrou Kirsten. A věřte mi, není to lehký úkol. Ale jemu se to daří, tak jako skoro všechno, na co sáhne. Je prostě nejlepší, to ví všichni, hlavně jeho otec. Posilování je věc, která ho opravdu chytla. Profi workout je věc, které se věnuje opravdu rád. Každé ráno začne krátkým rozběhem na zahřátí svalů, pak je tak hodinku v posilovně, občas trochu ztratí pojem o čase a je tam i déle. Navíc nemůže dovolit, aby jeho parťačka měla větší svaly než on. Kdyby polevil, docela jistě by to hrozilo. Ale není to jen hora masa předurčená k zabíjení. Světe div se, on něco v té palici má. I když by to většina lidí do něj netipla, je docela dobrý v bojových strategiích. Takže nebojuje jen tělem, ale i hlavou. Navíc pokud je potřeba, dokáže naplánovat strategii útoku. Ale co si budeme říkat, většina profíků to neprovozuje, ani nepotřebuje. Navíc je tu šance, že ho něco při boji naštve a nechá se vyvést z míry. To už tak strategicky nebojuje, prostě vás jen chce zabít co nejrychleji a nejbrutálněji. Co se týče zbraní, hrozně rád ovládá takové ty ninja zbraně. Asi to zdědil po své matce. Katany, nunčaky, shurikeny, to je přesně jeho gusto. Díky těmto zbraním se naučil v boji určité lehkosti a není tak těžkopádný a předvídatelný jako hodně ostatních. Sledovat ho je skoro jako by s protivníkem tančil. Akorát maličko smrtelnější. Nutno podotknout, že je zvyklý bojovat s živým partnerem, takže má boj skutečně nazkoušený na vlastní kůži, nejen na figurínách. I se zbraněmi na dálku dokáže strefit pohybující se cíl s celkem slušné vzdálenosti. Prostě ninja. Samozřejmě že ovládá i takové ty klasické zbraně jako je meč, mačeta nebo třeba vrhací nože, ale to mu přijde dost nudné. S tím se přece učí každý a on je naprosto jedinečný a nebude se snižovat na ničí úroveň. Často bojuje i beze zbraní, ale neužívá si to tolik jako zbraně, na rozdíl od své partnerky. Dá se říct, že se navzájem tlačí do svých oblíbenějších stylů boje a tím pádem se navzájem popostrkují k nejlepším výsledkům. Má geniální smysl pro orientaci. Ještě nikdy se neztratil, ani na novém místě. Jako by měl šestý smysl pro to vždy najít to, co potřebuje v rekordním čase. Další jeho zvláštní schopností je velice zvýšený práh bolesti. Skoro jako by bolest nevnímal. Dalo by se říct, že bolest miluje, ať už jí způsobovat nebo částečně i přijímat. Prostě mu běžná zranění z boje absolutně nevadí a skoro ho ani nebrzdí. Jo, má trochu úchylku. Ale to je v jejich rodině úplně normální. Většinou se chová jako arogantní hovado, dokud se kolem neotočí hezká holka. V to chvíli dokáže alespoň na chvilku zahodit všechnu svou aroganci a být dokonce i gentleman, pokud si to žádá, aby danou dívku dostal. A většina mu to žere, protože má přirozeně velké charisma. Co si budeme říkat, většina holek zbožňuje bad boye, protože si myslí, že je dokážou napravit. A když se kolem nich začne chovat jinak, mají pak dané dívky pocit, že dosáhly svého. Tím se pojí i schopnost přetvářky. Ne, že by jí nějak využíval, on je přece dokonalý a ten, kdo si to nechce přiznat, ten ať chcípne. Ale v případě nutnosti se dokáže chovat přesně tak, jak si daná situace žádá. Dokáže odhadnout, co ostatní chtějí, aby řekl nebo neřekl, udělal nebo neudělal a tím z daných situací pěkně vyklouznout. Co se týče přežití v přírodě, umí rozdělat oheň a postavit stan. Nic víc přece nepotřebuje.


Slabiny, ty přece žádné nemá. Alespoň tak se Naethan snaží působit. Že je dokonalé stvoření samotného nebe (nebo spíše pekla). Ale tak jako každý, i on jich má pěknou řádku, jen si je možná neuvědomuje ani on sám. Což je možná právě první slabina. Přehnaně vysoké ego. Není se čemu divit, být nejoblíbenější synáček v rodině plné konkurence je něco, co vám zvedne ego na maximum. A neopovažujte se mu říct, že dělá něco špatně. Konstruktivní kritika se v jeho slovníku neobjevuje, takže ho tím pouze naštvete a odnesete si pěknou památku, při nejmenším nadvakrát zlomený nos. Protože, jak už tu bylo několikrát zmíněno, on je úplně nejdokonalejší. Je to zkrátka a dobře arogantní spratek, a v jeho životě se vyskytuje jen velice málo lidí, kteří, kteří ho snesou. Asi by se dali spočítat i na prstech jedné ruky. Možná za to může i fakt, že se ostatními lidmi nerad obklopuje. Obzvlášť, co se týče svých nevlastních sourozenců, s výjimkou Kirsten, se kterou je jako jedinou schopen vycházet. Ví, že má nějaké ve dvojce a vlastně všemožně po Panemu, ale taky ví, že si je nikdy nepřipustí k tělu. Všichni jsou žárlivá hovada toužící po krvi a jelikož on je číslo jedna na otcově seznamu, určitě by ho zabili mrknutím oka. Je trochu paranoidní, ale není tak daleko od pravdy. On svou paranoiu zavedl o krok dál. Není schopen věřit nikomu. Občas mívá paranoidní záchvaty, většinou bezdůvodně nebo kvůli prkotině, třeba že se mu zdá, že se na něj někdo křivě podíval. To z něj dělá v podstatě vlka samotáře, až na pár výjimek. Pak jsou tu záchvaty agrese, kterými taky čas od času trpí. Není to tak strašné jako třeba u Kirsten, ale pokud se to stane, kliďte se z cesty. Je mu jedno, kdo jste, pokud ho naštvete, je horší než Hulk. Naethan ničit. Je taky poněkud tvrdohlavější. Nedokáže si představit, že by aréně nebyl vůdcem svého spojenectví, pokud by vůbec dokázal nějaké navázat. Ne, že by to s lidmi neuměl, to ta paranoia. Rostliny mu moc neříkají. Je to jedna z těch věcí, na které otci opravdu nezáleží, takže na tyto lekce nechodil. Rozezná tak maximálně jahodu od borůvky. A to jen, když budou v krabičce a budou na sobě mít jmenovku, jinak si nebude jistý. Neříkají mu nic ani léčivé bylinky ani kuchyňské. Jednou se doma pokusil něco uvařit a museli vyměnit půlku vybavení kuchyně, protože jí podpálil. Takže tento úkol mu nesvěřujte, pokud nechcete upálit. Je to docela vybíravý jedlík. Celý život prožil v luxusu a není schopen pozřít nic, co se mu nepozdává. Neochucené maso? Nikdy. Voda ze špinavé řeky? To se v ní raději utopí. Na druhou stranu, když je to něco, co mu chutná, tak toho sní tuny. Nějak nemyslí na to, že by si mohl nechat zásoby. Prostě žere a žere. Takže se asi bude muset dostat do Arény s neomezenými zásobami nebo mít perfektní sponzory, jinak bude v háji. Taky nikdy nespal na zemi pod širákem, takže se mu v aréně bude špatně spát. Ale kdo to potřebuje, když vám v žilách koluje adrenalin. Fyzičku má sice v pořádku, ale je to spíše sprinter než dálkový běžec. Sprinty má ukázkové, takže mu většina lidí neuteče, ale na delší vzdálenosti neumí dost dobře pracovat s dechem, aby to zvládl. Pak je tu věc, na kterou není ani trochu pyšný. Má strach z hmyzu. Jako panický strach. Nemůže vystát vosy, včely, dokonce ani luční koníky, zkrátka všechno malinké s více než dvěma nohama, pokud je to moc blízko. A co teprve pavouci. Rozhodně nebude jeden z těch, co se mužně rozhodně zabít pavouka na stropě. On naopak bude jeden z prvních, co zahájí nouzovou evakuaci. Ale tuto svoji slabinu rozhodně nedává světu na odiv, protože se za ni opravdu stydí.


Jednoho krásného dne nemocniční sál naplnil zvuk dítěte plačícího ze všech sil. Jeho matka ho pojmenovala Naethan. Byl výsledkem jednoho milostného románku mezi ní a jistým mírotvorcem jménem Wesmyron. Jak se později jeho matka dozvěděla, měl takových dětí po Panemu už několik, včetně Prvního kraje. Ona si to však nenechala líbit a donutila toho nevěrníka platit alimenty. A dost vysoké. Díky tomu se Naethan i jeho matka žijí v pořádném luxusu. Má i svou práci, ale ne tak dobrou, aby jejich život na vysoké noze zaplatila sama. Často svému synkovi říká malý poklade, i když už malý rozhodně není. Nemají vůbec špatný vztah na to, že byl úplná nehoda a vzhledem k tomu, jaký divočák jako malý byl. Vlastně je do teď, jen jiným způsobem. Navíc ho otec tu a tam při svých cestách navštěvuje. Nějak se stalo, on sám ani neví proč, ale Naethan se brzo stal otcovým miláčkem. Není to jeho první syn, takže tím to není. Možná, že je to tím, že mají podobný smysl pro humor i povahu a mají si i co říct. Je pravda, že tu a tam spolu prohodí pár slov a dalo by se říct, že si svým způsobem rozumí. Což ho staví do nepříjemné situace vůči ostatním sourozencům. Potkal jen pár z nich a s nikým ani moc nemluvil, ale ví, že ho nemají rádi, ba přímo nesnáší. Možná o něm otec až moc vypráví, což je zvláštní, protože jemu se o nich moc nesvěřuje. Asi nejsou tak jedineční, skvělí a dokonalí. Už od malička poctivě trénuje, aby se udržel na výsluní otcovi pozornosti. Ví, že je hodně vrtkavá a jemu na tom z nějakého důvodu záleží. Začal v podstatě hned, co byl schopen udržet v rukou zbraň. A jeho matka ho v tom velmi podporovala. I ona snila o tom, že se dostane do Her, ale otěhotněla už v osmnácti a propásla svou poslední šanci. Právě po ní má nadání na své ninja zbraně. Za jejích dob byla v jejich kraji taková malá hvězdička a každý se s ní chtěl bavit. Jejích pět minut slávy skončilo, když otěhotněla. Často však Naethovi opakuje, že ničeho nelituje. V centru potkal Kirsten. Tak nějak se vetřela do jeho přízně a on jí nechal. Časem si vybudovali docela dobrý vztah. Dalo by se říct přátelství. I když celkem divné, protože často chodí s holkama, které jsou jí až nápadně podobné. Ale ani jeden nemůže říct, že by k tomu druhému opravdu něco cítil. Nevnímá jí moc jako sestru, spíš jako tréninkového parťáka. Nevyrůstali spolu, takže jen těžko vnímá kteréhokoliv ze svých sourozenců jako sourozence. Spíš konkurenci. Takhle to u nich zkrátka funguje. Jsou jako smečka lvíčat bojující o vůdcovství ve smečce a věčnou slávu jejich otce. Co se týče jeho osobního života má jen pár kamarádů, takovou svou smečku, které už kraluje, protože se s ním všichni kamarádí z nutnosti. Taky si tu a tam nabalí nějakou holku, ale ty s ním nikdy moc dlouho nevydrží. Má v jejich kraji velmi zvláštní pověst, přesto se tu a tam do jeho sítí nějaká ta rybka chytí. Celkově je se svým životem velmi spokojen. Přesto čeká na moment, kdy se opravdu přihlásí do Her, aby dokázal otci, že je doopravdy ten nejlepší a nemusí o tom vůbec pochybovat.

Thursday, January 18, 2018

Magnitude Wesmyron

[ maegnitůd vesmájron ]

 

Player: Rywaine (Diddi)

FC: Marlon Teixeira


Tesserae: 8 | Defense: 10

Contact: nielle.shine@gmail.com

Age: 18 deceased - probodnutý žaludek: R.W


Token: Přívěšek ve tvaru kotvy


Magnitude Wesmyron, chlapec, pre ktorého sú jeho schopnosti zo všetkého najdôležitejšie. Už len kvôli tomu, aby sa stal tým najsilnejším a najlepším spomedzi svojich súrodencov, keďže väčšinu z nich z duše nenávidí. Vždy sa predovšetkým spolieha na svoju silu a na to, že to vie výborne so zbraňami. Mal dostatok času na to, aby sa dostal na výbornú úroveň. Výcvikové centrum vo svojom kraji navštevoval i ďalej navštevuje každý deň minimálne trikrát na niekoľko hodín. Precvičoval si to so všetkými zbraňami, čo tam našiel. Harpúny, trojzubce, kopije, ale aj sekery, meče, luky, kuše, vrhacie nože a kadejaké iné. Samozrejme trojzubec a harpúna je jeho, ale nepohrdne ani kopijou či oštepom. Tieto zbrane sú ako jeho tretia ruka. Je s nimi spätý ako s ničím. Zbrane sú jeho najlepší priatelia. Spolieha sa len na ne, na nič iného. Podľa neho sú zbrane lepšie ako ľudia. Preto ho väčšina ľudí považuje za čuďasa. Ale ak by mu to povedali do očí, hneď by im to vysvetlil ručne-stručne. Následne nemá problém zabiť nič ani nikoho. Je to trochu magor, ale zase, že by bol šialenec, to ani náhodou. Nemal by problém niekomu rozraziť čeľusť len preto, že by sa mu nepáčil jeho hlas. Je väčšinou nevrlý. Hold, niekedy je aj trochu agresívny a nepríjemný. Je ale rád, že svojim vyšportovaným telom pôsobí aspoň ako čiastočná hrozba. Popravde je to rebel, neriadi sa pravidlami, všetko je mu ukradnuté… Je to extrémne dobrý plavec, veď to by bolo, ešte to tak, keď sa narodil v štvorke. Je to jeho každodenná činnosť. Niekedy popritom chytá aj ryby holými rukami. Ďalšia užitočná schopnosť, ktorou oplýva. Rovnako tak ich vie pochytať do sietí, naporciovať, vybrať každú jednu kostičku a tak sa postarať o to, aby sa ryba mohla zjesť hneď. Pozná anatómiu každej z nich, vie rozoznať druhy, vie, ktoré ryby sú nebezpečné a ktoré nie. Asi jediná takáto vec, ktorú sa bol ochotný naučiť. Na rovinu, chvíľkami ho to aj bavilo. Tiež vie na veľmi dlhú dobu zadržať dych, niekedy aj tri minúty, pri sústredení dokonca štyri. Na jeho povahu docela slušné, keďže je cieľavedomý a za tým čo chce by išiel doslova cez mŕtvoly. Ak by ho niekto vo vode dokonca napadol, má značne navrch, lebo aj takto sa naučil bojovať. Na hladine ale aj pod vodou či na úplnom dne. Kvôli tomu všetkému s vodou má aj vynikajúcu kondičku. Beh na výdrž je u neho na vysokej úrovni, takže toho zvládne omnoho viac ako ostatní, rovnako ako výdrž v boji. A beh na rýchlosť? Ani tu nie je pozadu, i keď má radšej beh na vytrvalosť. Nohy sú ale rovnako ako celé telo dostatočne silné a vyšportované, takže by nemal nijaký problém kadekoho chytiť. Je tiež vcelku otužilý, keďže chodí do vody stále, či je leto alebo zima. Jeho telo je teda zvyknuté aj na ostré mrazy, pri ktorých nemusí byť oblečený tak ako ostatní. Nikdy nepociťuje veľkú zimu. Prežitie v prírode nikdy nebola práve jeho parketa, ale keďže sa pripravoval na všetko a jeho kraj mu toho dosť poskytoval, niečo sa naučil aj z tejto časti. Nájsť vodu pre neho nie je najmenší problém, stačí mu niekoľko minút a je to. Rovnako ako nájdenie severu, veď kto by to nevedel… Rozložiť oheň sa naučil tiež, na ktorom si vie opiecť ryby. Jednou z jeho najväčších schopností je chladnokrvnosť. Nemal by najmenší problém niekoho zabiť. Absolútne žiadny. Už len aby dokázal to, že nie je nijaká bábovka. Maximálne by nezabil svoju matku. Citových vzťahov má len veľmi málo. A len k tým ľuďom sa správa v jeho mierach normálne. K ostatným je iný. Ako už bolo spomenuté, stále chodí do výcvikového centra. A často sa tam i rad predvádza. Má ale dostatočne vyvinuté strategické myslenie, takže by vedel vymyslieť plán aj v krížovej situácii. Zároveň vie ako by sa mal správať k nepriateľom. Ak by nezabralo nič zo všetkého čo sa naučil a čím oplýva, naučil sa základy maskovania, ktoré postupne zdokonaľoval. Presne vie čo použiť na to, aby bol v istých situáciách úplne neviditeľný, alebo ak nevyjde, aspoň čiastočne. Ak by bol v ohrození dokáže nehybne stáť/sedieť/ležať aj hodinu. A aby sa nezabudlo, dokáže dobre šplhať po stromoch a po horách. V horách sa dokonca aj vyzná, lebo do nich často chodí. Všetky svoje schopnosti ale využíva čo najčastejšie môže aby sa v nich precvičoval a napokon bol vo všetkom najlepší. Zatiaľ to je ale len sen, za ktorým si tvrdo ide. Už len, aby sa to podarilo.


Magnitude svoje slabiny takticky skrýva, ale je jasné, že niektoré sú na prvý pohľad jasné viditeľné a má hold smolu, lebo ich neskryje. Najhoršie u neho je asi flóra, je rád, že vie rozoznať ihličnatý strom od listnatého. Taktiež pozná akurát tak materi dúšku, šípky a… To je asi tak všetko. Radšej sa preto teda týmto veciam vyhýba. Okrem koreninám na ryby, tie sa ako jediné naučil. Alebo sa mu skôr vtĺkli nejakým zázrakom do hlavy úplne samé. Akože byť zato naozaj rád. Aspoň by si v prípade núdze vedel ochutiť jedlo. Nepozná žiadnu technológiu, netuší poriadne ničomu čo sa toho týka a je pre neho naozaj záhada, že môže normálne pozerať priebeh hier. Ale nemá nijakú chuť to ani zisťovať. To je od neho trochu hlúpe. Čo proste nevie a nebaví ho, nechce ani len trošku vyskúšať. Proste si povie nie, dobre, že si ešte nedupne. Nevŕtal by sa v tom. Rovnako ako v tých hlúpych bylinkách! Okrem pascí na ryby nie je dobrý ani v tejto časti. Pravdepodobne by sa v nej sám zamotal keby sa o to čo i len pokúsil. To u neho ale nehrozí. Spolieha sa na to, že by zviera ulovil len tak, nechce paste, stačia mu jeho zbrane. To je tiež tá slabina. Vkladá do nich všetku svoju dôveru a myslí si, že nie je nič čo by ho s nimi zastavilo alebo čo by s nimi nedokázal. Trochu hlúpy pohľad, ale takto to vníma Magnitude. Je taktiež pravda, že má dobré zmysly, ale niekedy je to na škodu, lebo keby mu niekto skríkol do ucha, tak mu v ňom píska minimálne pol hodiny. Čo ho neskutočne štve a preto sa snaží nikoho si nepúšťať k telu. A zároveň aj preto, že nemá dostatok dôvery. Má pocit, že len čo zavrie oči, každý koho nepozná by po ňom rád skočil a zrazil ho na zem ako nič. Skrýva to ale aspoň čiastočne. Spoločenský by bol aj napriek tomu, ale je zjavné, že nenávidí prvý a druhý kraj, takže ak by k tomu došlo, neprehodí s nimi ani jediné slovíčko. Nestáli by mu za to, opovrhuje nimi ako len najviac dokáže. Lepšie vzťahy máva s dievčatami ako s chlapcami a istým príkladom je aj jeho nevlastná sestra Thais. Okrem nej a mami je ale ku každému stále nepriateľsky zaujatý, aj keď to pri prvých stretnutiach/rozhovoroch skrýva. Snaží sa hrať svoje hry, ale radšej sa na to nespolieha, lebo by sa do nich ľahko mohol sám zamotať a to rozhodne nechce. Ešte aby sám seba zabil svojim chovaním a niekedy aj hlúposťami, ktoré sa mu tvoria v hlave by bolo naozaj neprípustné. A ruku na srdce, cítil by sa ako najväčší debil. Ďalšou slabinou je ľavačka. Všetko sa učil robiť oboma rukami, aj ovládať zbrane, ale je už na prvý pohľad jasné, že s pravačkou mu všetko ide excelentne a s ľavačkou ľahko zaostáva. Snaží si ale vykompenzovať tým, že to nedáva nijako najavo. Nechcel by, aby to niekto využil a poranil mu pravú ruku. To by ho potom značne oslabil a Magnitude by bol ľahšia korisť pre potenciálneho vraha. Bomba. Aj keď vie liezť do výšok a nerobí mu to problém, ak už je nad zemou viac ako tých desať-dvadsať metrov, nie je mu práve najpríjemnejšie s niekedy môže dostať aj ľahké závrate, ktoré mu robia zle. Po tom nasledujú krátke bolesti hlavy. Ďalšou vecou, ktorá by mu veľmi nepomohla je opovrhovanie mierotvorcami a Kapitolom, už kvôli jeho oteckovi, ktorý je pre neho stále istým tajomstvom, keďže ho nikdy nevidel. A riadne ho to štve. Aj kvôli tomu, že iný jeho nevlastní súrodenci sa s ním aj stretávajú. Nemá žiadny rešpekt, čo by ho mohlo značne poškodiť. Matka si s ním sama nevedela rady, takže si Magnitude robil skoro celý život to čo chcel a nikto ho nekorigoval. Celý on spel smerom, ktorým jeho matka chcela, ale mala smolu, mala mať nad ním pevnejšiu ruku.


Pre jeho matku by to bol deň ako každý iný, keby nestretla toho fešáka Wesmyrona. Ten deň bol príčinou toho, že Magnitude je na svete už osemnásť rokov. Jeho matka totiž prepadla jeho šarmu a nechala sa ním opantať. Aférka bola na svete. A nejakým spôsobom sa z toho vykľul práve Magnitude. Otca v živote nevidel, leda tak o ňom počul. Najlepší mierotvorca, a tak ďalej, všetko dookola. Popravde ho to mierne štve, že ani raz nevidel svojho otca, ktorý sa ani nepokúsil sa s ním skontaktovať. Aspoň čo on vie, nedostal jediný signál. A ešte viac ho rozzúrilo, keď zistil o svojich súrodencoch z jednotky. Miláčikovia. Z celého srdca ich nenávidí. Taktiež nemá rád ani súrodencov z dvojky, ale popravde tí na tom u neho zase tak zle nie sú. Jeho život bol dlhý čas úplne v poriadku, matka ho vychovávala aj keď bola značne mladá a s malým chlapcom si nevedela rady. Starí rodičia sa o neho starať odmietali, bol na nich až príliš energický. Preto z neho vyrástol, kto z neho vyrástol. Ale bol rád, že má aspoň dosť finančných prostriedkov na žitie, takže by sa dali pokladať za jednu z najbohatších rodín vo štvorke, aj keď to tak na prvý pohľad nevyzeralo. Ich dom bol luxusnejší len zvnútra. Zvonku úplne obyčajný, ako ostatné. Jeho matka už nechcela vzbudzovať pozornosť. Keď mal šesť rokov, začal so svojim výcvikom a už vtedy si povedal, že bude usilovne trénovať, aby raz všetkým dokázal, že stojí za viac ako za nejaké ryby – aj keď má ryby a zameranie svojho kraja rád. Síce je šťastný, že sa z neho stal riadny profík ale určite by si radšej žil v inom prepychu, v jednotke, alebo bol čo najviac pri zbraniach ako v dvojke. Mohol skončiť aj horšie, napokon mu to predsa vyhovuje. Od dvanástich začal byť riadny rebel. Utekal v noci z domu, chodil za hranice kraja, kašľal na všetky povinnosti. Matka sa z neho išla doslova zblázniť. A že doma trénoval s vrhacími nožmi na každom kroku, o tom nechcela už ani počuť. Následne prišlo aspoň čiastočné uvoľnenie, keď do kraja prišli jeho dve nevlastné sestry Thais a Sigourney. Mal chuť všetko porozbíjať ale napokon sa zo záporného vzťahu stal neutrálny, bral ich v pohode. Prvotné rozčúlenie nebolo nič hrozné, pominulo naozaj rýchlo. Následne však odišla Sigourney preč, čo ho prekvapilo, ešte aj kvôli dôvodom, pre ktoré bola odvedená do iného kraja. Vyvolalo to v ňom ďalšie otázky na jeho otca, na ktoré ale nanešťastie odpovede aj tak nepoznal. Tak zostal v kraji len s Thais. Vtedy zistil, že ju má dokonca máličko rád, aj keď by to nikdy nahlas nepripustil. Takže sa to snaží skrývať, aj keď by rád zistil, či je na tomto u nej rovnako. Dokonca by sa ale dalo povedať, že od príchodu sestier začal trénovať viac a viac. Doslova si brúsil zuba na výcvikové centrum a všetky silové práce len aby dokázal, že on je tam ten najlepší. Matku už začal ignorovať a ona sa teší už aj tomu, že na noc spí doma a nie niekde v horách. Stále ju má ale rád. A občas jej aj nejakú tú radosť spraví. Len musí mať svoju náladu. A na rovinu, nie vždy ju práve má. Hlavne, ak ho niekto vytočí do nepríčetná. Ako ale dospel, snaží sa vybudovať si u každého väčší a väčší rešpekt. Povahovo je to skôr nevrlý agresor – rád zapára a keď sa mu podarí človeka naštvať, využíva svoju silu. Keby ste ho spoznali, vedeli by ste, že je docela zahľadení len do svojej sily. Spolieha sa na ňu a rád pôsobí práve ako hrozba. Je to trošku magor. K opačnému pohlaviu má lepší vzťah. Ak by sa objavil v aréne, všetky jeho negatívne vlastnosti by sa zrejme ešte vyhrotili a on by bol naozaj nebezpečný. Miestami sa správa akoby mu všetko patrilo, ale to len okrajovo, ak asi naozaj nevie čo so sebou. V srdci je ale poväčšine rovnaký ako to aj prejavuje navonok. Nič svetoborné. Obyčajný Magnitude. Vzhľadovo má bujné hnedé kučery, niekedy fúzy aj bradu tej istej farby. Tmavohnedé, čokoládové oči sa na svet pozerajú nedôverčivo. Čím bol starší, tým viac. Smiech sa z nich ľahko vytratil a nahradili ho jeho terajšie vlastnosti. Pery má plné. Je vysoký rovné dva metre, čo mu dáva naozaj veľkú výhodu. A jeho telo je svalnaté, vyšportované… A podľa neho aj dostatočne závideniahodné.

Sunday, January 07, 2018

Lawrence Wesmyron

[ lóvrenc vesmájron ]

 

Player: Nightmare (Pietro)

FC: Brenton Thwaites


Tesserae: 5 | Defense: 5

Contact: aschmied55@gmail.com

Age: 15 deceased - otrava toxinu


Token: Fotka otce



On je v podstatě profík ve špatném kraji, ale je dost možné, že kdyby nebyl v Devítce, tak by tak vytrénovaný nebyl. Sice je to především díky jeho otci, tedy spíš díky jeho penězům, neboť si mohl zařídit jakési domácí výcvikové centrum, které pravidelně navštěvuje. Má opravdu dobrou fyzickou kondici, umí dobře a docela rychle běhat, a to jak na dálku, tak i na vytrvalost, ale na delší běhy je přeci jen o něco zdatnější. Reflexy má také dobré a celkově se na tyto schopnosti hodně soustředí. Nechybí mu ani síla a zvedne i těžší břemena. Dokázal by někomu ublížit jak v boji tělo na tělo, nebo se zbraní. Ovládá mnoho zbraní. Co se týče střelných, tak to ho zas tak nebere. Sice s lukem zacházet umí, ale není v tom žádný master. Co se týče bodných zbraní, tak s těmi je na tom lépe, ale pořád to pro něj není nejlepší volby. Má rád oštěp, ale přesto dává přednost různým mečům a mezi jeho oblíbené patří třeba ty motýlí. Líbí se mu, jak můžete zaútočit s jedním a poté překvapit s tím druhým. Svou techniku vypiloval téměř k dokonalosti, protože s nimi cvičí každý den. Stále čeká na den, kdy se bude moc otci ukázat jako jeho opravdový syn. Plavat umí také celkem v pohodě. Doma mají menší bazén, ve kterém si čas od času zaplave, protože mu to pomáhá ke zbavování nepříjemných myšlenek. Ačkoliv to není úplně schopnost, ale dokáže vydržet spoustu bolesti. Z nějakého důvodu mu bolest nevadí a občas se mu to dokonce líbí. Ne že by si nějak často ubližoval, ale občas sám sebe přistihne, jak si zabodává tužku do ruky, nebo si záměrně vytrhává vlasy. Je to pravděpodobně vlastnost, kterou zdědil po svém úžasném tatínkovi. Co se pak týče přežití i v tom je na tom poměrně dobře. Je připraven na jakoukoliv situaci v aréně a bedlivě sleduje všechny možné taktiky. Hry jsou v podstatě jediné, na co se soustředí, a proto se snaží na lidi okolo moc nevázat, jediný, koho má opravdu rád, je jeho pěstounka. On je ale spíš optimista než realista, takže se zatím nijak nesmiřuje s tím, že v aréně umře, ale určitě se do ní jednoho dne přihlásí. Umí založit oheň či naklást oko na ulovení nějaké menší zvěře, jako je třeba králík. Postaví si menší přístřešek z věcí, co se dají nalézt v různých biotopech a umí většinu základních uzlů. Díky zaměření svého kraje se vyzná i v rostlinách, ale pozná spíš jen ty jedlé. A co se týče komunikačních schopností, tak si opravdu jednoduše dokáže najít přátele. Má celkem smysl pro humor a často se většinu věcí snaží využít k vytvoření nějakého vtipu. Hodně rád si povídá a občas bývá ukecanější, než je zdravé. Vždycky dokáže odhalit na lidech tu lepší vlastnost, a proto se radši nehodlá v aréně s někým víc seznamovat, protože se bojí, že by ho pak nedokázal zabít. Sice mu nevadí koukat na krev a na to, jak lidi umírají, ale bylo by mu nepříjemné, kdyby to byl jeho kamarád, navíc, kdyby ho měl zabíjet on sám. Je hodně soutěživý typ, už jen proto, že se dlouhá léta snaží docílit toho, aby si ho táta všiml.


Rence mívá občas docela problém, že po své matce bývá až moc veliký dobrák. Sice to zní jako kladná vlastnost, ale pro chladnokrevného profíka se to moc nehodí. Když ho někdo, ke komu má nějaký vztah, o něco prosí, tak mu obvykle vyhoví, ale velice to záleží na situaci, a co po něm vyžaduje, protože stále se dost stará o sebe. Dá se také opravdu jednoduše zmanipulovat ostatními lidmi, zkrátka si toho většinou nevšimne, když se o to někdo snaží. Nemá žádný poker face a obvykle je na něm dost znát, co si myslí, takže to s žádnou přetvářkou moc nepůjde. Všechno to zkrátka souvisí s tou jeho dobrosrdečností, a i když sám takový nechce být, tak je prostě až moc hodnej. Další jeho problém, který by se jinak považoval za kladnou vlastnost, že vidí lidi lépe, než jací jsou. Vždycky má takové nutkání si skoro až "nalhávat", že ten člověk přeci není tak zlý… Možná mívá problém odhadnout soupeřovu kondici. Jakože nějakýho namakanýho profíka rozezná od hubenýho tintítka z chudších krajů, ale pokud to není tak znatelné, tak se mu špatně odhaduje síla, kterou by od určité osoby měl očekávat. Taky se neumí pohybovat nějak extra tiše. Je to takový lehký hromotluk a většinou při chůzi dupe nebo omylem shazuje předměty okolo sebe. Taky občas jedná mírně roztržitě a často vůbec nepřemýšlí nad tím, co vlastně říká, a potom toho třeba lituje. Není úplně jisté, čím to je, jestli to způsobilo občasné škrcení od sestřičky, o které vlastně neví, že je jeho sestřička, nebo něco jiného, ale občas se mu zničehonic udělá strašně nevolno a začne se mu motat hlava. Stává se to celkem výjimečně, ale mohlo by to značně ohrozit jeho situaci, kdyby byl uprostřed boje. Občas se mu vrací bolest do kdysi zlomené levé ruky. Většinou to bývá taková palčivá chvilková bolest, která taky může na moment oslabit. Protože vyrostl v kraji, kde kam se koukneš, tak tam samý obilí, tak nemá příliš zkušeností s věcmi, které se objevují v ostatních krajích. Elektronika jde úplně mimo něj, nebo nějaké pistole a granáty, to taky ne. Ve vodě by si nějakou rybku taky nechytil a nic by si asi nezašil, ale to nepokládá za nějak podstatné. Občas má taky problém se zabíjením holek a menších dětí, takže když proti němu pošlete osmnáctiletého frajera z Dvojky, tak mu to nebude vadit tolik, jako kdybyste proti němu postavili dvanáctiletou holčičku. Ale zdá se, že aby si získal otcovu pozornost, tak by dokázal zabít kohokoliv…


Lawrence se původně narodil v Šestém kraji, ale na toto období nemá téměř žádné vzpomínky. Jeho matka se zapletla s jistým mužem, který nesl příjmení Wesmyron. Byl to takový románek na jednu noc, bohužel se však stalo, že se narodil Lawrence. Jeho otec se o jeho matku delší dobu nestaral, ale najednou se objevil a ujistil se, že syn bude nést jeho příjmení. Wesmyron poté nenápadně zařídil, aby se jeho matka seznámila s jistou ženou, která měla dceru jménem Quinci. Ani Lawrence, ani jeho matka netušili, že Quinci je ve skutečnosti Rencova sestra, akorát má jinou matku. V útlém dětství se hodně skamarádili, a jelikož oba v sobě měli jakousi temnou část otcovy osobnosti, takže Quinci měla sklony k tomu Lawrence neustále škrtit a jemu se to líbilo. Bolest mu totiž nikdy nevadila a zrovna od Quinci se nechával škrtit opravdu rád. Otec si toho ale všiml a poté, co Rencova matka zemřela na nějakou těžkou nemoc, tak se rozhodl rázně zakročit a díky svým konexím přestěhoval svého syna do Devátého kraje. Nebylo to jeho nejoblíbenější dítě a nechtěl kvůli němu utrácet nějaké velké peníze, ale zase ho nechtěl poslat do nějaké špinavé díry. Sehnal mu příjemnou pěstounku, slečnu Werner, která se tehdy šestiletého chlapečka ujala. Dostala samozřejmě poměrně dost peněz od Wesmyrona, aby si mohla koupit lepší bydlení, které bylo v jejím kraji opravdu něčím hodně výjimečným. Celkově jsou díky financováním Lawrencova otce hodně bohatí a mají i nějaké dovezené luxusní zboží. Ačkoliv je Rence dítě, na které otec často zapomíná, protože má i větší oblíbence, i přesto se o něj hodně stará. V pozdějším věku mu prozradil existenci dalších sourozenců a z otcova vyprávění ví skoro o všech. Jediný, kdo mu zůstává "utajen" je Quinci. Jediné, co ví, je, že má nějakého sourozence v Šestém kraji, který ho velice zajímá, ale nechápe, proč se otec vždy snaží odvést řeč jinam, a jako jediného by ho chtěl poznat, protože neví, že už se s ním (nebo spíš s ní) už zná. Jinak všechno o tom, že se narodil v Šestce, ví. Celý svůj život se snaží svého otce zaujmout, protože mu přijde, že ho občas přehlíží a jeho návštěvy nejsou úplně časté. Snaží se být jako on, aby na něj byl hrdý a aby si ho více všímal. Proto si nechal doma zřídit takové "osobní výcvikové centrum" kde pravidelně cvičí a snaží se naučit zacházet se všemožnými zbraněmi a díky tomu je na tom tak na úrovni profíka. Co se týče jeho pěstounky slečny Werner, která je stará panna z vyšší vrstvy Devátého kraje, je sestřenicí starosty devítky. S Lawrencem mají skvělý vztah, protože Rence je od přírody celkem přátelský typ a se svou pěstounkou si rozumí. Jeho matku mu nahradila ve všech směrech a vždy tu byla pro něj. Co se týče vzdělání, tak je na tom poměrně dobře. Je od přírody zvědavý typ a všechno si pamatuje, takže ho to celkem zajímá, ale často ho nebaví dávat v hodinách pozor, takže je na tom tak všelijak a myslí si, že znalosti o obilí jsou mu absolutně k ničemu, když on přece nikdy v této oblasti pracovat nebude. Nicméně má hodně přátel. Jak už bylo zmíněno, je celkem přátelský a má spoustu kamarádů, ale stejně po tatíkovi zdědil nějaké ty horší vlastnosti, takže se mu líbí bolest cizích lidí, a proto ho nesmírně baví sledovat Hladové hry. Celkově hodně uvažuje o tom, že se přihlásí dobrovolně, aby si ho otec přeci jen všiml, ale stále si to rozmýšlí. Navíc má takový pocit, že jinak bude celý život sedět v Devátém kraji a přiživovat se na otci. Chce mu dokázat, že není jen nezajímavé dítě z nějakého zapadákova.

Tuesday, December 19, 2017

Kirsten Wesmyron

[ krhstin vesmájron ]

 

Player: Quinn

FC: Sofia Boutella


Tesserae: 7 | Defense: 16

Contact: hg.annquinn@gmail.com

Age: 17 deceased - probodnuté srdce: O. Wesmyron


Token: Gumička svítící ve tmě



První věc, kterou je dobré o Kirsten vědět je to, že je neskutečný dříč. Ráda na sobě tvrdě pracuje, jak po fyzické, tak po psychické stránce. Dělá jí to zkrátka dobrý pocit na duši. Odmala chtěla být ve všem nejlepší, byla to pro ni prostě úplná samozřejmost. Ta touha po tom, aby ji každý respektoval a nechtěl si s ní začít byť sebemenší konflikt ji hnala dost kupředu. Tahle holka má bez pochyby opravdu výbornou fyzičku. Tu mimochodem posiluje každodenním běháním a cvičením. Za úsvitu vždy vyráží na dlouhý běh po okolí. Trasy střídá, a pro každou z nich má stanovené cíle. Kdykoliv nějaký z nich překoná, dá laťku zase o něco výš a takhle to jde pořád dokola. Nikdy jí není žádný její výkon dobrý, vždycky má pocit, že může být lepší a dře dál. Kromě toho má také opravdu velkou výdrž. Za ta léta tréninku se naučila, jak si rozložit dech, kdy v boji přidat a kdy je zase čas na nějakou odlehčenější ránu. Co zde ještě nebylo zmíněné je to, že Kirsten je z Prvního kraje. To přidává všem jejím schopnostem ještě o něco víc, přece jenom má perfektní podmínky k tréninku. Když její chtíč po síle byl trošku popostrčen trenéry ve výcvikovém centru, začala se z ní vyloženě rodit lidská zbraň. Většině už nejspíš došlo, že vzhledem k jejímu každodennímu cvičení pobrala docela dost síly. Ona sama by si troufla říct, že má na kdejakého dospělého chlapa. Jak tedy vidíte, dost si věří, což také není vůbec na škodu. Moc ráda boxuje, je to její forma relaxace, dokáže si při tom vyčistit hlavu a vypustit všechny negativní myšlenky. Také často box používá, aby se zbavila agrese, když je třeba na někoho naštvaná. Konflikty jsou sice její vášeň, ale zdržují ji od práce, tedy jí přijdou zbytečné. Zvlášť bitky s nějakýma dementníma sockama, co jí nesahaj ani po kolena. Ten, kdo se s ní bije, by to totiž ani nemusel přežít, protože když k její síle přidáte ještě zuřivost, nemůže z toho vzejít nic dobrého. Vždy ji víc bavily souboje beze zbraní. Když byla opravdu malá, začala dělat karate, a dnes je v tomhle bojovém umění skoro na nejvyšší úrovni. Karate samozřejmě není jenom o nějakém bezmyšlenkovitém opakování chvatů, to právě vůbec ne, je hlavně o soustředěnosti a schopnosti srovnat si před bojem všechno v hlavě tak, abyste mohli podat ten nejlepší výkon. Právě proto se jí tohle bojové umění líbí, vyžaduje nejen dobrou fyzickou formu, ale i psychickou. V hlavě to má rozhodně srovnané. Učí se z vlastních chyb, jakmile nějakou chybu udělá, najde si další cestu, a když ani ta nefunguje, najde další, a tak pokračuje, dokud danou věc neudělá správně. Je to velká perfekcionistka, pokud o sobě řekne, že něco umí, buďte si jistí, že v tom opravdu exceluje. Jako úplně poslední začala trénovat se zbraněmi. Většina lidí z jejího kraje s tím začíná velmi brzy, ale ona nechtěla, vždycky stála za tím, že se nejdřív musí naučit bránit bez ničeho a vypracovat si nějakou fyzičku, než začne dělat něco se zbraněmi. Zkusila téměř všechny zbraně ve výcvikovém centru, nejvíc ji ale bavilo bojovat s meči všech délek. Brání se s nimi opravdu bravurně a ledajaké útoky jsou pro ni také maličkostí. Zatímco boxování je pro ni vybití agresivity a karate trénink mysli, tohle je pro ni prostě jenom taková sranda. Rozhodně ji to baví, o tom žádná, ani to nebere nějak na lehkou váhu, ale dělá to čistě pro své vlastní potěšení. Trošku se do toho občas musí i nutit. Jakmile se do toho ale dostane, je nezastavitelná. Ta rychlost a preciznost, se kterou při boji s mečem pracuje, je opravdu něco fascinujícího a nevidí se to každý den. Také se jí zalíbil luk. Věděla, že bude potřebovat umět i střílet, a luk se jí zdál jako ta nejlepší volba, s žádnou jinou střelnou zbraní ji to nikdy nebavilo. Je zvyklá tohle všechno trénovat ve dvojici, takže nic z toho, co dělá, není jenom bezhlavým útočením na figurínu. Z nějakého neznámého důvodu jí vůbec, ale opravdu vůbec, nevadí bolest. Ba naopak, má na ni snad i úchylku. Hodně lidí tím docela děsí, protože začít se smát, když vám z nosu teče krev a jste celí od modřin, není asi moc normální.


Slabiny, sama si každý den klade otázku, co je její největší slabinou? Hrozně jí to vrtá hlavou, protože si nechce připustit, že nějaké slabiny má. Nechce mít žádné slabiny, doslova se toho bojí. Její chtíč po dokonalých výsledcích ji občas úplně zaslepí, v těchto momentech je naprosto bezcitná, jediné, na čem jí záleží, jsou její výsledky a ona sama. Dokáže být pěkně protivná a náladová. Vůbec to není týmový hráč, neustále tvrdí, že si vystačí sama a že od nikoho pomoct nepotřebuje. Věřte mi, v tomhle jste opravdu tvrdohlavější osobu neviděli. Věřte nebo ne, bojí se hluboké vody, párkrát se zkoušela naučit plavat, ale nikdy to nevyšlo právě kvůli tomu, že začala šíleně panikařit. Plavání tedy logicky také neovládá. I když se to nezdá, není vůbec chytrá. Strategie, logika? Co to je? Na tohle si nikdy nepotrpěla. Má absolutně nulové logické myšlení, vždycky trvá děsně dlouho, než jí něco dojde. No, a kdyby snad měla něco naplánovat? To jí, pro vaše vlastní bezpečí, za žádnou cenu nedovolte. Rychle se urazí, řekněte jedno křivé slovo na její konto a už vás drží pod krkem. Nemá ráda kritiku, zvláště od svých vrstevníků. I když ji karate hodně vyklidnilo, stále má občas takové záchvaty vzteku a řeknu vám, nepřejte si být v jejím okolí, když nějaký takový záchvat má. Tohle není ani tak o její povaze, jako o tom, že je to nejspíš nějaká porucha, protože se v ten moment opravdu nedokáže ovládat. Je to jako chronická agresivita, které se nikdy nemůže zbavit, i kdyby si to moc přála. Často tyhle situace končí špatně a to, čeho je schopná, je moc i na ni, takže se po tom většinou zhroutí. Ano, to není dobrá věc. Na rozdíl od ostatních lidí z profesionálních krajů, kteří mají podle ní vrozenou nějakou krvelačnost, ona tyhle potřeby necítí. Nebo vlastně má pořád pocit, že potřebuje někoho mlátit, ale krev se jí docela hnusí, jasně, přežije to, ale že by se od něčeho takového musela umazat, to fakt ne. Není to tím, že by ta krev byla z lidí – tedy byla hnusná, ale spíš tím, že Kirsten nesnáší cokoliv, co dělá skvrny. Špína je pro ni prostě jedno velké ne. Nikdy nežila v nedostatku či bídě, je zvyklá mít krásné nové oblečení každý den, měkounkou postel a jídlo, jaké si jenom zamane. Dokonce má i služky, i když jejich služeb moc nevyužívá, pořád má tu jistotu, že jsou tu a ona si může zavolat, kdykoliv si něco zamane. Jakmile nalezla zalíbení v mečích a lucích, všechny ostatní zbraně vypustila. Vzhledem k tomu, že se zbraněmi si hraje jen tak pro zábavu, neviděla důvod učit se s něčím jiným. Když byly ve výcvikovém centru lekce přežití v přírodě či učení nějakých bylinek, vždycky se někam zdejchla, nebo nedávala pozor. Tyhle ty věci ji prostě moc neberou. S pozorností má velký problém, když se jedná o něco, co není v jejím zájmu. Vlastně se nikdy nestará o nic jiného než o sebe. Není to týmový hráč a nikdy nebude. Jeden za všechny, všichni za jednoho? Co to je za blbost? Ona si jede jeden za jednu a jedna za jednu. Z nějakého důvodu má pocit, že se vším musí prodrat sama. Je dost uzavřená do sebe a moc s ostatníma nevychází. Má pár kamarádů, to ano, ale opravdu jich není moc. Navíc, ti kamarádi jsou s ní většinou z donucení, takže se to asi nepočítá. Se slovy to neumí moc dobře, nechává za sebe mluvit své činy, protože moc dobře ví, že mluvit neumí. Je neskutečně moc awkward, když má mluvit s někým koho nezná, takže se o to radši ani nesnaží. Nedej bože, aby něco nebylo podle ní, to je hrozná katastrofa. Ona musí být vždycky ta nejlepší a vždycky vůdce. Když se jí nepodřadíte, nemá vůbec problém vás zmlátit a ukázat vám, že prostě bude po jejím i kdybyste nechtěli. To je hlavním důvodem toho, proč těch kamarádů nemá tolik. Většina lidí se jí bojí a nechtějí s ní mít nic společného.


Už je to dávno, co docela dost vážený pán, příjmením Wesmyron, zavítal do Prvního kraje a začal si takovou menší aférku s Kirsteninou matkou. Byl to mírotvorce, původem z Druhého kraje a navíc fešák, takže není divu, že si tu mladou blbou holku získal. Všechno to bylo moc moc fajn, až do té doby, než z té aféry vzešla dcera. Ano, Kirsten rozhodně nebyla chtěné dítě, ale co, už se stalo, tak si ji musela matka nechat. Jo, zůstala mamince na krku a ta z toho nebyla zrovna moc nadšená, protože vychovávat dítě jako Kirsten fakt nebyla žádná sranda. Vyrůstala bez otce, tatíka vídala jen občas, když si na ni vzpomněl. Téměř celý svůj život tráví tím, že se právě jejímu otci snaží něco dokázat. Jakože je fakt dobrá a že by jí měl věnovat více pozornosti, než věnuje ostatním sourozencům. Ano, má sourozence, všechny ale nevlastní a tak nějak vyskládané po celém Panemu. S některými z nich se zná osobně, o některých ví jen z doslechu. V Prvním kraji s ní ještě žije její nevlastní brácha, Naethan, s kterým má docela dost dobrý vztah. Už odmala s ním trénovala a snažila si ho držet blízko, protože to byl tatínkův oblíbenec a ona ho o to místo chtěla přes něj připravit, nebo se mu alespoň vyrovnat. Většinou se baví pouze se svými sourozenci profíky, protože ostatní jsou mega socky a nemá je ráda. To ovšem neznamená, že ty z profi krajů ráda má. Ti jsou právě její největší konkurence, a i když se to možná nezdá, chová k nim docela dost velkou zášť. Už jako malá nebyla zrovna 2x milá. Byla problémové dítě, matka z ní většinou byla totálně na prášky a úplně každý den strávila strachem z toho, co zase Kirsten provedla. Jo, klidně je schopná přiznat, že to nebyla zrovna daughter of the year, ale mámu respektovala, což je u Kirsten dost zvláštní věc. Snad ji dokonce i má ráda, protože hluboko uvnitř si uvědomuje, že jí klidně tenkrát mohla dát k adopci a mít pokoj, ale neudělala to. I tak se ale víc honila za tatínkovou přízní. Prostě to má nějak psychicky bloklé, že dokud ji taťka nebude mít rád, tak je její život totálně useless. S matkou s penězi nikdy neměli problém. Taťka na Kirsten přispíval docela dost prachů a Kirstenina máma taky nebyla nějak ubohá a pracovala na dobrých pozicích. Do školy chodila s největším odporem, nebavilo jí to tam. Všichni jí přišli jako mega dementi, a navíc se prostě nedokázala soustředit na to, co jim tam ti učitelé vyprávěli, protože duh, nebylo to zajímavé. V téhle fázi života jí také maminka dovolila zkusit poprvé chodit na lekce karate. To bylo alespoň trochu řešení Kirsteniné agresivity a dost se tam vyřádila a naučila disciplíně. Po několika letech karate jí byl konečně povolen vstup do výcvikového centra, což bylo už tehdy její nejoblíbenější místo. Pracovala na sobě, jak fyzicky, tak psychicky, a nemohla přestat. Vždycky musela být nejlepší, a tak je to do dneška. Nesnese, když je někdo lepší než ona, a tak na sobě pracuje kdykoliv jen to jde. S Naethanem se pořád baví a snad ho má i docela ráda. Kdykoliv s ním trénuje, nebo s ním prostě jenom je jen tak, cítí se silnější. Je to její spojenec a rozumí si s ním i normálně. Čím byla starší, tím víc se u ní začali rozvíjet takové ty issues, které si ani neuvědomuje, že má. Myslí si, že je psychicky dost ok, ale tím, že v podstatě neměla tátu je hodně nevrlá a agresivní a vždycky vyžaduje pozornost a vůdčí roli. Svoji agresivitu se časem naučila zvládat, i tak nikdy neřekne ne na nějakou super bitku. Je a vždycky byla dost asociální, tedy kamarádů zrovna dvakrát hodně nemá a ti, kteří jsou ochotní se s ní bavit, k tomu byli buď kdysi dávno donuceni, nebo jsou stejně praštění jak ona. I přesto všechno je Kirsten jedna z těch nejnormálnějších sourozenců Wesmyronů, což o jejich rodině říká dost.

other worlds

stranger2s.jpg https://lh3.googleusercontent.com/Pw0zB0hurIqLYe3Dbii8mgZ8-m5myKuUtsQ2qtwficdo5n9uKQvLA3mzvOkjh7iL3CUXJzXut2adFoTqKA=w200-h92