Thursday, December 14, 2017

Jared Wesmyron

[ džehred vesmájron ]

 

Player: Renaiti

FC: Richard Madden


Tesserae: 8 | Defense: 9

Contact: renaiti@seznam.cz

Age: 18 deceased - probodnutý skrz naskrz: R.W.


Token: Psí obojek


Pokud ho někdo uvidí, s jakou lehkostí používá sekyru, musí si nejspíše ihned myslet, že mu chybí jedna ruka a má ji tam přidělanou místo ní. No je to skoro pravda, jen co se sotva držel na nohou, už mu strýček tento nástroj podstrkával. Takže je to skoro jako část jeho těla, není totiž dne, kdy by ji alespoň jednou nedržel v rukou. I když se říká, že s ostrými věcmi by se běhat nemělo, jemu se o tom nikdo nikdy nezmínil a pokud ano, tak prostě nedával pozor. Tudíž není nic divného, pokud ho uvidíte pobíhat po lese, jak si zkouší sekerou házet za běhu do stromů. Když už byl starší, zkusil si i ten nejnovější zázrak techniky, kterým je motorová pila. Zvládl s ní pracovat celkem bez problému, ale nakonec se přeci jen vrátil k té staré dobré sekyře. Zdálo se mu totiž, že ta motorovka až příliš usnadňuje práci a jde to s ní moc rychle, že se do toho ani nemusí pořádně opřít a skoro vynaložit žádnou sílu a to tím pádem není nic pro něj. Navíc mu přijde, že si na tom stromu nedokáže vybít tolik zloby, jako když do něj seká jen tou sekyrou. Pokud by mu ji však někdo dal do ruky, zvládl by s ní pracovat, ale raději zůstane u té tradice. Většina lidí si však myslí, že se v lese používá jen toto. Jsou trochu na omylu, neboť Jared o tom ví své a jen jedním nástrojem by si strom opravdu nedokázal zpracovat. V souvislosti s tím se musel také naučit s rámovou pilou. Trochu mu trvalo, než si získal ten grif, že se opravdu musí držet v jednom řezu, aby tam neseděl třeba celý den, než kládu přeřízne. Sapiny dostal také do rukou, až byl starší, neboť je potřeba je zabodnout hluboko, aby mu potom ten kus dřeva třeba nespadl za chůze na nohu. Nicméně přišel na to, že jsou také celkem dobré na házení do stromů. Takže občas, když nemá nic moc na práci, tak si to tak pro sebe zkouší. Je zvyklý také docela dost používat mačety. Ani se moc nerozmýšlí, kam s nimi má máchnout, aby správně větve osekal. Všech 10 prstů na nohou i rukou má, tudíž je vidět, že s nimi opravdu dokáže zacházet. Tak jako někdo u sebe nosívá nůž, on po kapsách neustále nosí kapesní řetězovou pilu. Občas mu při práci v lese pomůže, ale má ji spíše jen tak pro jistotu, pokud by šlo někdy opravdu do tuhého. S tím vším, co už mu prošlo pod rukama, se dá říct, že je mu prakticky jedno, co drží v rukou, ale svoji práci odvede, i kdyby měl ten strom okousat jako bobr. Navíc je hodně učenlivý, tudíž mu stačí, aby mu to párkrát někdo ukázal a on se po nějakém čase snaží chytit. I když neměl možnost navštívit Výcvikové centrum, nikdy si nestěžoval, neboť je toho názoru, že les je mnohem lepší. Místo nějakých těžkých činek, tu zvedá klády, namísto tahání těžké pneumatiky, přijdou na řadu zase kusy dřeva a všechny ty zbraně nahrazují jeho nástroje. I když o peníze nemají zrovna nouzi, sestrojil si také vlastní luk, aby mohl lovit nějakou kořist. Ne kvůli jídlu, ale spíše pro zábavu. Běh ho totiž baví a ten adrenalin, jestli mu to zvíře uteče nebo ne, ho úplně naplňuje. Z nutnosti kvůli zaměření jeho kraje se také naučil nějaké základní rostlinstvo, aby poznal co je jedovaté a co ne. Stromy jsou samozřejmostí, ty zná jako básničku.


Snad jako většina lidí z jeho kraje, i on má velkou slabinu ve vzteku. Dokáže hodit naprosto s čímkoli, třeba i po tom nejvýše postaveném člověku, v tomto ohledu rozdíly prostě nedělá. Ať si má ten člověk kolik chce peněz, když řekne něco, co se mu nelíbí, zadělá si u něj na pěkný problém. Je velmi háklivý na téma rodina, pokud se jej někdo dotkne, jen s velkým štěstím neskončí se sekerou zabodnutou v hlavě. Konflikty tedy u něj nejsou nic neobvyklého vzhledem k jeho popudlivosti. Říká se, že muži většinou dospívají mentálně pomaleji než dívky a Jared by se dal považovat za ukázkový případ. V některých situacích se dokáže chovat seriózně, ale ve většině případů má neadekvátní reakce. Například jeho zlozvyk, kdy se směje ve vážných situacích. Pokud si někdo nabije kokos nebo třeba někomu spadne na nohu strom, vždycky se začne smát. Uvědomuje si, že to není dobře, nicméně nedokáže to zastavit. Možná proto se také čas od času dostává do nějakých potyček. Je také hodně umíněný a tvrdohlavý. Za svým tvrzením si vždy stoprocentně stojí, i když si jím třeba sám není jistý. Jeho slovo prostě musí platit a přes to nejede vlak. Navíc k tomu všemu je až přehnaně ambiciózní. Že by to mělo být spíše pozitivu? O tom by se dalo dohadovat, ale v jeho případě je to jednoznačně negativní. Je totiž až přehnaně cílevědomý. Jde za tím, čeho chce dosáhnout s klapkami na očích, takže vidí jen svůj cíl a vůbec nevnímá všechny ty škody na okolí a ostatních, které páchá. Prakticky je mu to i jedno. Je schopný se dřít až do bezvědomí, jenom pro to, že ten strom chce prostě zvládnout pokácet úplně sám, bez cizí pomoci. Trpělivostí také zrovna neoplývá, to je jedním z hlavních důvodů, proč se nikdy nenaučil sestavovat žádné pastičky a podobné věci. Nikdy by neměl dostatek trpělivosti na to čekat, jestli se tam tedy nějaké zvíře milostivě uráčí chytit nebo ne. To si ho raději půjde ulovit, i kdyby za ním měl utíkat. Pokud najde člověka, který si ho nějakým způsobem dokáže získat, je schopný pro něj poté udělat naprosto cokoli. V tomto ohledu je občas až přespříliš loajální. Pakliže ten člověk za to skutečně stojí, je schopen se za něj porvat do krve, uslyší-li o něm nějaké křivé slůvko. Asi největší problém mu však dělá voda. Neměl nikdy možnost zkusit si, jestli umí plavat nebo ne. Většinou se říká, že pud sebezáchovy je natolik silný, že by měl dokázat hlavu alespoň udržet nad hlavou, ale úplně jistý si tím opravdu není.


Zatímco matka křičela a plakala, přišel na svět on. I když jej držela v rukou, stále její pláč neutichal. Nebyl totiž zrozen z lásky, ale spíše z chvilkového poblouznění. Ona byla krásná a mladá, on Kapitolský boháč, který využil její mladistvé lásky. Nejspíše ani jeden z nich nečekal, že z těch pár nocí, které spolu strávili, by mohlo něco vzejít. Jared si svůj osud nevybral, to jeho rodiče. Nicméně jednou už na tomhle světě je, tak to tak také bere. Dětství měl zcela tuctové, nic moc se na něm nelišilo. Jediné, co mu chybělo, byl otec. Poprvé, když se na něj matky zeptal, schytal za to pár facek. Chudák z toho neměl vůbec rozum, a tak se brzy zeptal znovu. Tenkrát to matka už nesla lépe a svému synáčkovi nakukala, že jeho otce zavalil strom v lese. Jistě, byl z toho chvíli smutný, ale ne příliš dlouho, neboť si myslel, že konečně pochopil, proč s nimi otec nemůže být. Nicméně bez mužského vzoru nevyrůstal, za všechno, co umí, vděčí svému strýci. Ten mu dal jako první do ruky sekyru. Matce to bylo poměrně jedno, jestli si syn ublíží nebo ne, příliš se o jeho bezpečnost nikdy nezajímala. Ze začátku to opravdu spíše vypadalo, že se s ní chystá zabít sám sebe, ale netrvalo to už ani tak dlouho a na sklonku svých čtyřech let už zvládl porazit malý náletový stromek. V té době se v něm začaly objevovat první stopy po klíčícím sebevědomí. Myslel si, že je nezranitelný a může všechno. Že je to vražedná kombinace u tak malého klučiny? To se brzy také potvrdilo. Byl neposedné dítě a tak stačil jen okamžik, kdy mu strýc v lese nevěnoval pozornost a už to bylo. Odběhl si od té party chlápků někam dál, protože si chtěl pokácet svůj vlastní stromek. Našel si nějaký dvouletý a prostě se pustil do práce. Sekeru do něj ale pořádně ani nezasekl a někdo ho odtáhl pryč. Byl tak naštvaný, že po dotyčném prostě vystartoval. Chvíli se tam tak pošťuchovali, když potom slyšel, jak se lesem ozývá křik, aby si dávali pozor, že strom padá. Bylo to asi naposledy, co se v Jaredovi nějakým způsobem strachem sevřelo srdce, protože ten mohutný strom dopadl na místo, kde před nějakou chvílí stál on. Od té doby se z něj a Leroye stali dobří přátele. Konečně na všechny své výmysly nebyl sám a měl s kým dělat kraviny. Vyrůstal prakticky po jeho boku. Několikrát si dali bobříka odvahy a na tajňačku se vyplížili z domu, aby mohli v lese přespat. Naučil se díky tomu rozdělávat oheň, aby tam nebyli úplně potmě a také si získal zkušenosti s lovem, protože hlad je prostě prevít. Po svojí první sklizni obdržel od jednoho z mírotvorců takový divný dopis. Psalo se v něm, že si může přát cokoli z Kapitolu, ale nejvíce ze všeho jej zmátl právě ten podpis, kde se dotyčný představil jako jeho milovaný otec. Hodně to potom řešil s matkou a ta se z toho psychicky sesypala. V záchvatu vzteku jí slíbil, že se do Her přihlásí dobrovolně, protože to bude mnohem lepší než žít ve lži. Netrvalo ani pět minut a na svůj slib už samozřejmě zapomněl. Nicméně rozhodl se odepsat. Přál si něco, co myslel, že ten chlápek, který se po dvanácti letech jen tak objevil a začal prohlašovat, že je jeho otce, nemůže splnit. Mýlil se, když mu na další sklizni bylo to malé chlupaté stvoření předáno do rukou. I když byl naprosto nadšený z toho mutanta vlka a psa, přeci jen se v něm objevila nenávist vůči otci. Už nikdy víc, po něm nic nechtěl, protože se cítil dotčený, že se o něj začal zajímat až takhle pozdě. Taky mu už nikdy víc nenapsal. S matkou se od té doby vůbec nevídal. Bydlel se svým strýcem. Byl z toho celkem špatný, i když se to snažil nedávat najevo. Naštěstí měl Leroye a to malé stvoření. Aby přišel na jiné myšlenky, od rána do večera byl jen v lese, kde pracoval a po práci se věnoval výcviku té chlupaté kuličky. Rostla mnohem rychleji, než by bylo normální, a proto brzy měli dalšího parťáka do party. Grey Sky je asi mnohem chytřejší než oba dohromady a také bystřejší, neboť jim ne jednou zachránila zadky, před pořádným průšvihem. Od té doby se už nic převratného nestalo. Většinu času tráví v lese ve společnosti těchto svou. Ví o svojí sestře Sigourney, která v kraji žije, a když má možnost prohodí s ní slovo, ale nijak se jí nevnucuje. Navíc si je čím dál tím více jistý, že mu po světě asi běhají i další sourozenci. Protože je až příliš zamlklý a společnost ostatních moc nevyhledává, začaly o něm kolovat po kraji různé povídačky. Někdo ho považuje za kapitolského špeha, jiný zase za nechutného zbohatlíka s dědictvím v Kapitole a malé děti si dokonce vymyslely, že prý se mění ve vlka a běhá po lese. Nejsmutnější na tom asi je, že někteří nevzdělaní lidé tomu skutečně věří a označení Young Wolf se stalo něco jako jeho přezdívkou. Naštěstí se proti tomu všemu už natolik obrnil, že jsou mu všechny tyto řeči jedno a občas si i na nějakého toho spoluobčana z legrace zavyje.

Saturday, November 04, 2017

Scavenger Hunt - Přehled akce






HERNÍ
  • Zakázané palné zbraně.
  • Spojenectví jsou povolená, ale dosti nevýhodná.
  • Úkoly jsou jen na pár stanovištích, nemusí se plnit, ale můžete dostat nápovědu.
  • Kromě soupeřů jsou i jiné smrtelné překážky, nachází se vesměs všude.
  • Každý má možnost se vzdát, proto budou mít všichni u sebe jednorázovou světlici. Poté pro vás přijedou mírotvorci.
  • Všichni dostanou náramek s čidly, které budou na základně snímat vaši pozici, tudíž není možné se jakkoliv ztratit. Kdo by vyšel z cesty, na toho se upozorní přes naslouchátko, které mají všichni k dispozici.
  • Nelze nijak vyjít mimo teritorium akce, jelikož jsou hranice v podobné bariéře jako v aréně.
  • Vítěz je ten, kdo získá všechny poháry. S velkou pravděpodobností mohou mít poháry 3 odlišné osoby, kvůli tomu se pak mohou uskutečnit gladiátorské boje.
  • V každém poháru jsou jiné odměny, získává je ten, který pohár získá. Po gladiátorských bojích dostane absolutní vítěz ještě ultimátní výhru.
  • Jestli se stane, že majitel poháru zemře, odměna se přesměruje k zabijákovi dotyčné oběti.
NONRPG
  • Celou akci řídí Vypravěč, rozhoduje o zranění a celému osudu postavy, tudíž hrajte pečlivě.
  • Vypravěč Vás může dost znepříjemnit cesty, pokud se právě stalo, musíte se snažit vyjít z toho nejlépe, avšak není na vás, zda jste z toho vyvázli či ne. To vše rozhoduje Vypravěč.
  • Nemusíte čekat vždy na reakci Vypravěče, hrajte dále, on se ozve později. Mějte na vědomí, že se Vypravěč negeneruje sám a píše ho živá osoba za monitorem, která není nonstop na příjmu.
  • To, zda jste splnili úkol, někoho zranili, zabili, něco ulovili nebo vytvořili, taktéž nerozhodujete Vy, ale Vypravěč.
  • Vypravěč vám vždy dá na výběr několik cest do cíle, to si vybere vaše postava. Nikdo nezjistí, která je te správná, dokud jeden ze soutěžících nedojde k poháru.
  • Je povoleno se o pohár poprat, jakmile se sejde víc lidí. Nemusí to být první, kdo se k poháru dostane.
  • Hodnotí se body, které jsou pro postavu zcela neznámé/neviditelné. Hráč si ale může v tabulce zjistit, jak se postavě daří.
  • Vypravěč bude občas nabízet výhody za získané body. Ne vždy se tak stane, takže to nepropásněte. Jakmile po Vypravěči s výhodou přijde další, tak to již neplatí.




JMÉNO
BODY
ZDRAVOTNÍ STATUS
2
85 %
11
70 %
9
65 %
8
80 %
9
85 %
Ezra Donnovan
0
85 %
Gunner Cosgrove
2
80 %
7
65 %
8
75 %
Omar Wesmyron
0
85 %
6
45 %
3
85 %
6
45 %




  • První pohár > Sigourney Wesmyron
  • Druhý pohár > Brigado Andrijevica
  • Třetí pohár > Toriana Mikaelson
  • Bonusový čtvrtý pohár > nikdo



  • Finalisté > Brigado Andrijevica, Sigourney Wesmyron, Toriana Mikaelson
Boj začal po chvilce, jak se finalisté dostali do gladiátorské arény. Všichni měli z předešlého lovu o poháry již nějaké zranění. Nejhůře na tom byla Toriana se zlomenou nohou, které se nedostalo ošetřovatelské pomoci. Nakonec ale vydržela o něco déle než jediný mužský kandidát Brigado, který se vzdal a nakonec vyvázl živý, jelikož byla prezidentka velmi milosrdná. Boj mezi dívkami poněkud ochable a zdlouhavě pokračoval až se do toho nakonec zamotali tygŕi, kteří byli trochu agresivnější než tvůrci čekali. Obě dívky přišly k vážným úrazum, tudíž se musely boje přerušit a nikdo poslední kolo nevyhrál.

Wednesday, November 01, 2017

Robin Vitalla

[ robin vajtála ]

 

Player: Quinn

FC: Emily Rudd



Contact: hg.annquinn@gmail.com

Age: 17 deceased - zmasakrovaná: Triston Kyle


Token: Kartónový smajlík


Robin je bojovnice, vždycky byla. Nezáleží na tom, v jakém stádiu jejího života jste jí zastihli, vždycky musela za něco bojovat. Nechybí jí proto i bojovný duch, který nikdy neztratí. Jejím největším nepřítelem je chudoba, s kterou se rve už pořádnou dobu. Je to holka z ulice, pořádný domov nikdy nepoznala, takže si ani na vteřinu nemyslete, že je zvyklá na komfort. Nikdy si na nic nestěžuje, nevadí jí špína, hlad a žízeň. Prostě se s tím vždycky nějak smíří, zatne zuby a jede dál. Její hlavní prioritou je přežít, za každých okolností. Přímo exceluje v drobných krádežích a dostávání se na místa, kde by rozhodně být neměla. K tomu potřebuje dobrou rychlost. Bez problému zvládne někomu vytáhnout peněženku z kapsy tak rychle a šikovně, aniž by si toho všiml. Umí i výtečně běhat, klidně i dlouhé trasy. Když se jí náhodou jedna z jejích krádeží nezdaří, musí utéct a kdyby se po pár minutách běhu unavila, tak by to s ní nedopadlo zrovna nejlépe. Pro ránu ovšem také nejde moc daleko. Kdybyste jí náhodou chtěli nějak vyhrožovat, nebo už jste jí nedej bože ublížili, můžete si být jistí, že vám to vrátí a nakonec vás ve většině případů i porazí. Rány umí rozdávat pořádné. Na ulici žijí ti nejzkaženější lidé ze všech, kteří nehrají férově a ona je úplně stejná. Vlastně se od nich naučila docela účinné bojové techniky, kterých by byla velmi dobře schopná využít. Pouliční rvačky jsou jejím koníčkem a zábavou. Boj trénuje téměř každý den. Má v rukávu několik podpásovek, které člověka dokáží sakra hodně zabolet. Pokud by jí k boji nestačili pěsti, vždycky má u sebe i kapesní nožík. Nebojí se do někoho bodnout, krev jí vůbec nevadí. Je na ni zvyklá, takže jí taková maličkost kufr opravdu nezvedne. Byla by schopná někoho zabít, pokud by jí šlo o život, nebo by měla pádný důvod to udělat. Výčitky svědomí jsou slova, která se v jejím slovníku nevyskytují už hodně dlouho. Život je svině a ona to ví, ostatní by si to také měli uvědomit. Má atletickou postavu, snaží se cvičit, pokud jí to čas dovoluje, protože ráda vypadá dobře. Sice pochází z ulice, ale vypadat tak nemusí, ne? Je to skvělá lhářka a ještě lepší herečka. Dokázala by vás během několika minut přesvědčit o tom, že je úplně někým jiným. Tvoření falešných identit jí totiž také není vůbec cizí, to ale není příliš důležité. Lezení by jí také nemělo dělat vůbec žádné problémy. Přece jen, má dost silné ruce a to jí při téhle činnosti může být velikánskou výhodou. Život v Šestém kraji jí také poskytl různé znalosti v oblasti všech možných dopravních prostředků. Umí nastartovat auto bez klíčků, umí auto i řídit. Na jakémkoliv dopravním prostředku by zvládla najít závadu a následně ji opravit, pokud by měla dostatek součástek a času. O těchto věcech by toho měla vědět dost, vzhledem k tomu, že pracuje v dílně. Tam si také získala celkem úctyhodnou sílu. Nikdo se tam s ní nemazlil, nutili jí tahat těžké pneumatiky, kusy plechů a tak dále. Neexistovalo, aby to nezvládla, jinak by dostala padáka a to si ve svém stavu rozhodně nemohla dovolit. Není vůbec hloupá, vždycky si musela nějak poradit a to by bez super plánů nešlo. Plánování je jednou z jejích nejoblíbenějších činností. Stejně jako její plány, ani strategie, které z její hlavy vzejdou, nejsou vůbec špatné. Právě naopak, většinou nemají žádnou chybu. Její velkou výhodou je pozitivní přístup k životu. I přes to, že by asi měla být zahořklá a negativně přihlížející na všechno okolo sebe, není taková. Bere svůj život spíš s humorem. Jen tak ji nerozhodíte, museli byste být opravdu špičkoví manipulátoři, abyste ji zblbli.


Má spoustu slabin a ví o nich, jenom si je nechává pro sebe. Nepotřebuje, aby o ní všichni tyhle věci věděli, přece jenom, může jí to dost ublížit. Celkově je skoro ve všem dost uzavřená do sebe a nikomu se s ničím nesvěřuje. Je naučená žít na vlastní pěst a nějaké pocity jdou stranou. Málo kdy se stane, že by se u něčeho upřímně bavila, nebo si naopak pobrečela. Jakožto člověk, co strávil celý svůj život ve městě, naprosto nezvládá jakékoliv přežití v přírodě. Asi by si zvládla rozdělat zapalovačem oheň, tím to ale končí. Hledání potravy, lovení, dělání pastí, nic z toho jí absolutně vůbec nic neříká. Má šikovné prsty na kradení, ale jakmile má něco vytvořit, nebo nakreslit, je na tom opravdu bídně. Nikdy v těchto artistických věcech nebyla dobrá. Tím u ní tedy padá i maskování. Ona stejně není typ člověka, co by se chtěl skrývat. To je také její nevýhodu, musí být pořád vidět a hlavně, musí pořád vyhrávat. Nesnese prohru, těch už za život zažila dost. Výhra je pro ni jediný přijatelný výsledek. I když se bojovat učila, pořád to nebyl profesionální trénink, takže na nějakého namakaného profesionálního splátce by si určitě netroufnula. Postavu má sice pěknou, ale dost pohublou. Málo kdy se jí dostane pořádného jídla, což ji dost ubírá na síle. Plavání jde těžce mimo ni, v Šestce není zrovna moc míst, kde by se to mohla naučit, takže to prostě neumí. Stejně vodu moc nemusí, asi by se v nějakých hloubkách i bála. Lezení po skalách a stromech by jí asi také bylo na obtíž, protože po takovém povrchu nikdy lézt nezkoušela. Co se týče jejích komunikačních dovedností, také nejsou moc na úrovni. Mluví nespisovně, většinou nadává a je jí to jedno. Působí velmi nesympatickým dojmem, i když taková třeba ve skutečnosti vůbec není. Celý život byla na všechno sama, takže není zvyklá na ničí pomoct a rozhodně by si nebyla schopná o ni říct. Celkově navazování vztahů není zrovna její nejsilnější stránka. Nikdy neviděla naživo jinou zbraň, než nůž, což by také mohl být dost velký problém. Střílet se jí z ničeho také nikdy nepoštěstilo, takže vůbec neví, jak se to dělá. Nejspíš by neměla dobrou mušku, to je ale jenom její osobní názor. Bylinky a rostliny celkově jí nic neříkají. Ve městě toho moc neroste a knížky o takových věcech čas číst nemá. Celkově je dost nevzdělaná, na školu vždycky kašlala a vždycky kašlat bude. Uživit se tenkrát bylo mnohem důležitější, než všechny předměty ve škole dohromady. Občas má problémy s udržením pozornosti, je moc roztěkaná. Nejradši by se soustředila na všechno, takže se nakonec nesoustředí na nic. Pro ránu nejde daleko. Z lidí, co si z ní dělají legraci nebo ji štvou, si nic nedělá, ale i tak jim vždycky minimálně jednou vrazí, aby ten úsměv přešel je a ne ji. Je dost sebestředná, i když to by nahlas nikdy nepřiznala. I když vám bude vyprávět, jak moc jí záleží na ostatních, vždycky pro ni bude důležitý jenom jeden jediný člověk a tím je ona sama. Co se týče různých elektrických vymožeností, také to není nic, s čím by měla zkušenosti. Nedokázala by se nějak porýpat v drátcích a zprovoznit danou věc, kdyby se nejednalo o auto, nebo jiný dopravní prostředek.


Robin se narodila v Šestém kraji, to opravdu není žádná výhra. Už od mala jí to bylo nad míru jasné. Žila v bídě a špíně, pomalu na ulici. Měla jenom tátu, máma umřela při porodu a tátu to tak vzalo, že nebyl schopen pořádně pracovat. Párkrát tedy opravdu na té ulici skončili. Snažil se Robin dát všechno, co mohl, ale opravdu to mnoho nebylo. Normální lidé z Šestky na tom ještě nejsou tak špatně, oni ale nebyli normální, hlavně protože táta moc nepracoval. Přežívali na dobrosrdečnosti jejich příbuzných, kteří je občas nechali přespat u sebe. Musela se osamostatnit v hodně útlém věku. Kdyby pořád nechávala svého tátu, aby jí strhával dolů, tak by z ní brzo byla pěkná troska. Jo, má ho ráda, jo, chápe ho, nic proti, ale fakt nechtěla skončit jako on. Brzo se naučila krást. Dokud si nemohla vydělávat sama, tohle byl ten nejlepší způsob obstarávání si všeho potřebného. Navíc, kdo by podezříval malou holčičku, že? Ze začátku se jí hodně stávalo, že ji někdo chytl a potrestal, nikdy to však nedopadlo nějak úplně příšerně. Teď už ví, jak moc si dávat majzla a opravdu se většinou nestane, že by si její krádeže někdo všiml. Několikrát se jí stalo, že ji někdo dokonce vyhrožoval zbraní, nebo ji prostě dal přes hubu, což se jí teda vůbec nelíbilo. Musela se naučit, jak se bránit. To nebyl, vzhledem k jejímu původu, problém. Po ulici se poflakuje několik typů lidí, ale největší část z nich tvoří alkoholici a rváči. Tajné pouliční bitky jsou jednou z nejzajímavějších věcí, co vás ve městě může potkat. Dodneška se jich účastní, dřív to brala jako povinnost, aby měla nějaké základy. Dnes už to bere jako zábavu, líbí se jí ten pocit vítězství a ještě víc se jí líbí to násilí. Prostě ji baví, když někomu může pořádně vrazit a vybít si tak veškerou zlost. Občas to přejde až do bitek s noži, to už taková sranda není, protože si musí dávat víc pozor, ale i tak ji to baví. Nedělá jí problém pro výhru někoho bodnout, nebo ho zranit. Mívala z toho výčitky svědomí, ty už ale přítomné dlouho nejsou. Moc dobře ví, že život není fér a pokud ti lidé nechtěli skončit zranění, neměli ji provokovat. Ona se pouze snaží přežít, to je jednou z jejích priorit. Jakmile jí to dovolili, začala pracovat v jedné místní autodílně. Nikdo se tam s ní nemazlil, chovali se k ní stejně, jako by se chovali ke chlapovi. Už tehdy teda musela být schopná snést nějakou zátěž, což s ní zůstává do dneška. Spoustě lidí se její život může zdát ubohý a on vlastně docela je. Ona se ale i tak snaží zůstávat pozitivní. Kdyby propadla negativitě, skončila by zase na ulici a to nechce. Teď mají s tátou byt, malý a polorozpadlý, ale pořád je to domov. U sebe neustále nosí kartónového usměvavého smajlíka, kterého jednou našla na zemi. Připomíná jí, aby za každou cenu zůstala pozitivní a vždycky v sebe věřila, ať už na tom bude sebehůř. Dokonce na něj i dala připínáček a občas ho nosí připnutý na tričku, nebo na bundě. Vypadá to sice dost hloupě, ale pro ni to má obrovský význam. I přes to, že se jí teď docela daří, chce víc. Ona chce vždycky víc a nikdy ničeho nemá dost. Už má až po krk chudoby a zkrátka ji celej její život nebaví. Proto se chce přihlásit do Her. Věří, že by mohla vyhrát a když ne, tak umře. To by se v Šestce asi brzo stalo tak i tak, proč tomu tedy nedat šanci? Odhodlání a chuť do boje jí vůbec nechybí, už je to jenom o tom, jestli si všechno dokáže v hlavě rozházet tak dostatečně, aby tu ruku při sklizni zvedla a opravdu do Her šla.

Saturday, October 14, 2017

Sivana Lanamea Straszewski

[ šivana lanaméja štrazevski ]

 

Player: Rywaine

FC: Lindsey Morgan



Contact: nielle.shine@gmail.com

Age: 18 deceased - useknutá hlava: S.Wesmyron




Token: Štěrk


Dievča z Dvanástky. Kto by kedy povedal, že by mohla byť silná? Rýchla? Múdra? Žeby niečo dokázala a vedela? Žeby bola čo i len k niečomu dobrá? Ale prvý pohľad nie je všetko. Jasná myseľ – skoro ako obloha bez jediného mráčika, rýchly krok – sťa srna bežiaca cez les, dokonalá stratégia – ako taktika lovu vlka či levíc. Hlavná schopnosť tejto dospelej mladej ženskej je hlavne jej hlava. Je veľmi múdra – nemysliac len jej až príliš vysoké IQ – a i na to, že sa nenarodila v nejakom z technických krajov, je veľmi zručná. Má presné oko a vie sa pohrať aj s tými najmenšími detailmi. Útle prsty sú ako prispôsobené na držanie aj tých najmenších vecičiek. Ale jej ruky sú silné i napriek tomu. Dlhé roky pracovala po boku svojich rodičov v baniach, takže ma poriadnu výdrž. Sila však nie je len v rukách ale v celom tele. Či pri kopaní, dvíhaní alebo vôbec pri tom, ako dlho pracovala. Je toho mnoho čo skrýva a na prvý pohľad sa môže zdať slabá, ale po dlhšom pozorovaní je jasné, že to tak nie je. Atletická stavba tela a gény jej zaručili aj vysokú rýchlosť, ktorú dokážu jej nohy vyvinúť. Väčšinu jej výšky – 175 cm – zaberajú hlavne nohy, takže vie aj dobre skákať. Do výšky ale aj do diaľky. Spoločne s jej životosprávou, ktorá je dokonalá, je jej telo obratné a flexibilné sťa želatína. A nie je to len tvrdá práca, čo ju drží pri živote a posilňuje. Áno, má svaly, maká čo sa dá len aby prilepšila rodine. A dokonca ešte aj trénuje doma a učí sa používaniu zbraní. Naučila sa vrhať kuchynskými nožmi, aby aspoň niečo vedela, keby ju osud postihol ako každý rok jedno dievča a jedného chlapca z ich kraja. Čepele, ostré a bodavé. Dva až tri roky. Síce nemôže trénovať ako profíci, ale skúša to. A ani napriek tomu, že stále drú do nemoty nemajú dosť peňazí. Preto sa Sivana naučila dobre hrať divadlo. Také teátre robila. Prezlečená za niekoho iného. Robila zo seba najhoršieho chudáka alebo sa povyšovala, len aby získala čo potrebuje. Nerobila to chudým ľuďom alebo dobrým. Skôr tým zlým a bohatším ako všetci navôkol. Verí, že všetko by malo byť rovnomerné a tak sa o to aj pokúša. Nekradne, ale vydobyje si to po svojom aby to bolo legálne. Aj tu pracuje jej hlava na plné obrátky. Celá žhavá, len aby niečo nepokazila a aby jej všetko dokonale vyšlo. Dáva si pozor na každý svoj krok a novým veciam sa učí veľmi rýchlo. Za toľké roky svojho života sa dokonca naučila rozoznávať všetky bylinky a rastliny aké len existujú. Pozná všetky účinky, jedy a spôsoby prípravy. Naučila sa toho naozaj mnoho. Dokonca vie kde v stromoch sa nachádzajú červy a ktoré môže zjesť. Má silný žalúdok a tak jej nerobí problém ich zjesť aj surové. Vôbec čokoľvek. I keď si dáva pozor na to, čo je. Chce sa i napriek tomu, že toho majú málo stravovať zdravo. Okrem toho všetkého sa naučila v okolitých lesoch perfektne. I sa s hlavou vo vode učila udržať dych. V pokoji si udržala rekord skoro dve minúty. Ktovie ale, aké by to bolo pri plávaní. Veľa šancí na to teda nemala. I keď okolo jednej minúty by to bolo určite. Možno viac. Jej pľúca si zvykli aj na prach a zlé prostredie, preto jej nevadí dýchať takmer nič. Veľmi jej to teda dýchacie cesty poškodiť nemôže. Má vynikajúce reflexy. Často sa vďaka tomu vyhla takým veciam, ktoré boli aj prvý pohľad samozrejmosťou v je neprospech. A ešte jedna dôležitá vec, ktorou je niečo ako šiesty zmysel. Dokáže rozoznať kedy niekto klame. Kvôli jej oku pre detaily dokáže. Každú malinkú kvapku potu na čele, jemné trasenie rúk, zlé dýchanie, zúženie alebo rozšírenie zreničiek… Stačí jeden rýchly pohyb a nič, ona unikne. Je to proste maniak. A keď je tma a ona sa skrýva v tieňoch, je to ešte lepšie. Skoro nikdy ju nie je vidieť. Málokto vôbec niečo započuje. Jej chôdza je tichá, dych, všetko. Nesmie sa tiež zabudnúť na jej zmysel pre orientáciu. Nájdenie severu, rozloženie ohňa, hľadanie potravy, vody a všetkého na prežitie. Pasce vytvárať vie tiež. Stačí jej aj pár vecičiek aby sa nejakú vytvorila a niekoho či niečo chytila. Keďže je z kraja jednak baní a jednak medicíny, vie čo-to aj z šitia, obviazanie a čistenia rán. Takže z liečiteľstva jej toho tiež trošku dali. Inak veľmi dobre znáša teplotné rozdiely. Aj v teple a aj v zime. Všetko zvláda úplne v poriadku. A ďalšie veľké plus, ktoré má je to, že jej kosti sú veľmi tvrdé. Ak by neboli, už by ich mala toľkokrát zlomené, že by len sedela doma a nemohla nič robiť. A konečný záver? Najprv si treba človeka poriadne preklepnúť. Až potom môžete skutočne zistiť, čo je zač a či vôbec na neho máte.


Vždy to najhoršie a to, čo by malo zostať ukryté. Zahrané tak, nech to nie je vidieť. Ani na prvý pohľad, ani na druhý, tretí a všetky nasledujúce. Ani po čase strávenom s danou osobou. To, že sa naučila strážiť si súkromie nie je slabinou, ale pripúšťa si ich. Napríklad to jej plávanie, nie je to žiadna sláva, maximálne tak prežitie a držanie dychu, inak by bola… No, nebola. Už len to, že nie je profíčka u nej robí veľkú slabinu, ale takú, o ktorej vedia všetci. Nevie zaobchádzať s mečom, lukom, kušou a všetkými zbraňami, ktoré nemá v svojom kraji k dispozícii. Ďalší bod je to, že jej kraj je ten najchudobnejší a tak je to tam… Dosť zlé. Posledný kraj, kto by chcel byť jeho súčasťou? Najlepšie by bolo keby mohla byť v nejakom bohatom kraji, kde by sa im nič nestalo. Nič by ich nemuselo postihnúť. Tiež má malý problém s nadviazaním vzťahov. Hlavne s ženským pohlavím. Je to hrôza. Ako, dalo by sa, ale musí sa veľmi snažiť aby nevybehla na nikoho. Tiež sa bojí o svoju rodinu a citové vzťahy. Niekedy s tým máva problémy, ale stáva sa, že inokedy jej bývajú ukradnutí. Máva menšie zmeny nálad. Nič strašné ale. Tiež je to riadny stalker, takže ak by ste si ju všimli ako vás pozoruje, bol by to pre ňu trapas a možno aj zle. Nerada je pristihnutá pri nejakom čine alebo ak sa o niečo snaží a nejde jej to. Radšej zostáva v očiach ostatných na vyšších priečkach. Nie nízko, to by jej kleslo sebavedomie. A je rada, že ho má vysoké. Ďalšie je zaspávanie. Málokedy zaspí, keď si povie. Možno by bolo výhodou, že jej spánok je ľahký, ale nevýhodou je, že spí málo a zle. Aj po takej náročnej robote akú každý deň odvádza. Je rada, keď sa dokáže poriadne vyspať.


175 centimetrov vysoké žieňa. Dlhé hnedé vlasy padajúce jej cez pleciach, čiastočne siahajúce niekedy až po zadok. Čokoládové oči, z ktorých zovretia je ťažké sa oslobodiť. Obklopujú ich husté tmavé mihalnice. Plné malinové pery, svetlá krémová pokožka a atletické telo, obklopené svalmi. Občas je takmer neviditeľná, občas ju zase vidieť na kilometre. Proste ide aj o to, čo si oblečie. Preferuje ale skôr tú nenápadnú tmavú myšku. Povahovo je na tom dosť zložito. Je nenáročná i tichá a má rád samotu, ako už bolo spomenuté. Charakterovo by sa najviac priblížila ku melancholikom. Vyznáva pevný rád, oceňuje krásu a inteligenciu. Je mlčanlivá a premýšľavá, má pesimistickú povahu a predvída problémy ešte skôr než vzniknú – je veľmi múdra, ale často si myslí, že to má tak každý človek. Má problémy so vzťahmi, málokoho si nájde. Je vážna, stanovuje si dlhodobé ciele a zaoberá sa iba vecami, ktoré majú trvalý význam, načo predsa nejakou blbosťou, ktorá jej nebude ani k životu potrebná? Má sklon ku genialite a vysoký intelekt. Dokonalá vnútorná organizovanosť pre ňu predstavuje základ jeho existencie – ďalšia povahová črta melancholika. Vyžíva sa v tvorbe, už len kvôli svojim malým prstom a detailom, ktoré na svojich výtvoroch robí. Je perfekcionista a pokiaľ niečo robí, robí to len poriadne, záleží jej iba na kvalite. Neznáša plytvanie, stačí to, že pomaly nemajú čo do úst. Niekedy sa ľahko uráža a vo všetkom hneď hľadá problémy. Aj napriek svojmu temperamentu má vysoké sebavedomie a pozná svoju cenu! A k histórii dievčiny sa dostávame teraz. Bol to slnečný deň a v okolí bolo ticho. Ticho pred búrkou. Z ničoho nič sa ozval detský plač. Plač z domu rodiny Straszewskich. Žena nekričala, nebolo ju počuť. Leda tak ku dverám ich domu, ďalej nie. V ústach mala totiž handru a kričala do nej. Hluk robiť nechceli a ešte aby tu mali nejaké obecenstvo… To by ešte len bolo. Stačila chvíľka a manželský pár v rukách držal mladú Sivanu Lanameu, ktorá sa už vtedy usmievala. Ale to ešte to nevinné bábätko nevedelo, aký bude mať hrozný život. Rodičia sa cítili veľmi sklamaní, že svojej dcérke nevedia zaistiť lepšiu budúcnosť. Ale mali šťastie, lebo Sivana bola chápavá a nápomocná, takže im bolo dobre. Snažila sa byť už ako malé dieťa stále nablízku a pomáhať ostošesť a v čomkoľvek. Stačilo jej niekoľko rokov aby sa naučila ľahkým veciam v domácnosti. Upratovala a točila sa okolo stoličiek a stola. Dokonca si pri tomto pospevovala, až ju niekedy na chodník bolo počuť. Bola uvedomelá a na svoj vek vysoko-inteligentná. Už v dvanástich sa pustila do roboty v doloch a trošku pomoci v medicíne. Neodpustila si ani to, že sa začala bavkať s kuchynskými nožmi v snahe napodobňovať profesionálnych splátcov a čo-to sa pri tomto aj naučiť. Zase taká hlúpa nebola, že by sa len bavkala a nič si z toho nevzala. To by bolo. Roky plynuli a zo Sivany sa začala stavať žena. Mala za sebou prvý románik, prvé kradnutie a začala sa využívať v boji za spravodlivosť a rovnocennosť. Urobia pri tomto aj zlé, ale vynahradila si to oveľa lepšími skutkami, ktorým aj tie horšie prispeli. A keď prekročila prah dospelosti, zistila, že jej zostáva jeden rok a potom bude slobodná. Ach aké má len ona sny… Až by sa nad tým pousmiala, keby si to čítala. To je jasné ako facka.

other worlds

stranger2s.jpg https://lh3.googleusercontent.com/Pw0zB0hurIqLYe3Dbii8mgZ8-m5myKuUtsQ2qtwficdo5n9uKQvLA3mzvOkjh7iL3CUXJzXut2adFoTqKA=w200-h92