Wednesday, November 01, 2017

Robin Vitalla

[ robin vajtála ]

 

Player: Quinn

FC: Emily Rudd



Contact: hg.annquinn@gmail.com

Age: 17 deceased - zmasakrovaná: Triston Kyle


Token: Kartónový smajlík


Robin je bojovnice, vždycky byla. Nezáleží na tom, v jakém stádiu jejího života jste jí zastihli, vždycky musela za něco bojovat. Nechybí jí proto i bojovný duch, který nikdy neztratí. Jejím největším nepřítelem je chudoba, s kterou se rve už pořádnou dobu. Je to holka z ulice, pořádný domov nikdy nepoznala, takže si ani na vteřinu nemyslete, že je zvyklá na komfort. Nikdy si na nic nestěžuje, nevadí jí špína, hlad a žízeň. Prostě se s tím vždycky nějak smíří, zatne zuby a jede dál. Její hlavní prioritou je přežít, za každých okolností. Přímo exceluje v drobných krádežích a dostávání se na místa, kde by rozhodně být neměla. K tomu potřebuje dobrou rychlost. Bez problému zvládne někomu vytáhnout peněženku z kapsy tak rychle a šikovně, aniž by si toho všiml. Umí i výtečně běhat, klidně i dlouhé trasy. Když se jí náhodou jedna z jejích krádeží nezdaří, musí utéct a kdyby se po pár minutách běhu unavila, tak by to s ní nedopadlo zrovna nejlépe. Pro ránu ovšem také nejde moc daleko. Kdybyste jí náhodou chtěli nějak vyhrožovat, nebo už jste jí nedej bože ublížili, můžete si být jistí, že vám to vrátí a nakonec vás ve většině případů i porazí. Rány umí rozdávat pořádné. Na ulici žijí ti nejzkaženější lidé ze všech, kteří nehrají férově a ona je úplně stejná. Vlastně se od nich naučila docela účinné bojové techniky, kterých by byla velmi dobře schopná využít. Pouliční rvačky jsou jejím koníčkem a zábavou. Boj trénuje téměř každý den. Má v rukávu několik podpásovek, které člověka dokáží sakra hodně zabolet. Pokud by jí k boji nestačili pěsti, vždycky má u sebe i kapesní nožík. Nebojí se do někoho bodnout, krev jí vůbec nevadí. Je na ni zvyklá, takže jí taková maličkost kufr opravdu nezvedne. Byla by schopná někoho zabít, pokud by jí šlo o život, nebo by měla pádný důvod to udělat. Výčitky svědomí jsou slova, která se v jejím slovníku nevyskytují už hodně dlouho. Život je svině a ona to ví, ostatní by si to také měli uvědomit. Má atletickou postavu, snaží se cvičit, pokud jí to čas dovoluje, protože ráda vypadá dobře. Sice pochází z ulice, ale vypadat tak nemusí, ne? Je to skvělá lhářka a ještě lepší herečka. Dokázala by vás během několika minut přesvědčit o tom, že je úplně někým jiným. Tvoření falešných identit jí totiž také není vůbec cizí, to ale není příliš důležité. Lezení by jí také nemělo dělat vůbec žádné problémy. Přece jen, má dost silné ruce a to jí při téhle činnosti může být velikánskou výhodou. Život v Šestém kraji jí také poskytl různé znalosti v oblasti všech možných dopravních prostředků. Umí nastartovat auto bez klíčků, umí auto i řídit. Na jakémkoliv dopravním prostředku by zvládla najít závadu a následně ji opravit, pokud by měla dostatek součástek a času. O těchto věcech by toho měla vědět dost, vzhledem k tomu, že pracuje v dílně. Tam si také získala celkem úctyhodnou sílu. Nikdo se tam s ní nemazlil, nutili jí tahat těžké pneumatiky, kusy plechů a tak dále. Neexistovalo, aby to nezvládla, jinak by dostala padáka a to si ve svém stavu rozhodně nemohla dovolit. Není vůbec hloupá, vždycky si musela nějak poradit a to by bez super plánů nešlo. Plánování je jednou z jejích nejoblíbenějších činností. Stejně jako její plány, ani strategie, které z její hlavy vzejdou, nejsou vůbec špatné. Právě naopak, většinou nemají žádnou chybu. Její velkou výhodou je pozitivní přístup k životu. I přes to, že by asi měla být zahořklá a negativně přihlížející na všechno okolo sebe, není taková. Bere svůj život spíš s humorem. Jen tak ji nerozhodíte, museli byste být opravdu špičkoví manipulátoři, abyste ji zblbli.


Má spoustu slabin a ví o nich, jenom si je nechává pro sebe. Nepotřebuje, aby o ní všichni tyhle věci věděli, přece jenom, může jí to dost ublížit. Celkově je skoro ve všem dost uzavřená do sebe a nikomu se s ničím nesvěřuje. Je naučená žít na vlastní pěst a nějaké pocity jdou stranou. Málo kdy se stane, že by se u něčeho upřímně bavila, nebo si naopak pobrečela. Jakožto člověk, co strávil celý svůj život ve městě, naprosto nezvládá jakékoliv přežití v přírodě. Asi by si zvládla rozdělat zapalovačem oheň, tím to ale končí. Hledání potravy, lovení, dělání pastí, nic z toho jí absolutně vůbec nic neříká. Má šikovné prsty na kradení, ale jakmile má něco vytvořit, nebo nakreslit, je na tom opravdu bídně. Nikdy v těchto artistických věcech nebyla dobrá. Tím u ní tedy padá i maskování. Ona stejně není typ člověka, co by se chtěl skrývat. To je také její nevýhodu, musí být pořád vidět a hlavně, musí pořád vyhrávat. Nesnese prohru, těch už za život zažila dost. Výhra je pro ni jediný přijatelný výsledek. I když se bojovat učila, pořád to nebyl profesionální trénink, takže na nějakého namakaného profesionálního splátce by si určitě netroufnula. Postavu má sice pěknou, ale dost pohublou. Málo kdy se jí dostane pořádného jídla, což ji dost ubírá na síle. Plavání jde těžce mimo ni, v Šestce není zrovna moc míst, kde by se to mohla naučit, takže to prostě neumí. Stejně vodu moc nemusí, asi by se v nějakých hloubkách i bála. Lezení po skalách a stromech by jí asi také bylo na obtíž, protože po takovém povrchu nikdy lézt nezkoušela. Co se týče jejích komunikačních dovedností, také nejsou moc na úrovni. Mluví nespisovně, většinou nadává a je jí to jedno. Působí velmi nesympatickým dojmem, i když taková třeba ve skutečnosti vůbec není. Celý život byla na všechno sama, takže není zvyklá na ničí pomoct a rozhodně by si nebyla schopná o ni říct. Celkově navazování vztahů není zrovna její nejsilnější stránka. Nikdy neviděla naživo jinou zbraň, než nůž, což by také mohl být dost velký problém. Střílet se jí z ničeho také nikdy nepoštěstilo, takže vůbec neví, jak se to dělá. Nejspíš by neměla dobrou mušku, to je ale jenom její osobní názor. Bylinky a rostliny celkově jí nic neříkají. Ve městě toho moc neroste a knížky o takových věcech čas číst nemá. Celkově je dost nevzdělaná, na školu vždycky kašlala a vždycky kašlat bude. Uživit se tenkrát bylo mnohem důležitější, než všechny předměty ve škole dohromady. Občas má problémy s udržením pozornosti, je moc roztěkaná. Nejradši by se soustředila na všechno, takže se nakonec nesoustředí na nic. Pro ránu nejde daleko. Z lidí, co si z ní dělají legraci nebo ji štvou, si nic nedělá, ale i tak jim vždycky minimálně jednou vrazí, aby ten úsměv přešel je a ne ji. Je dost sebestředná, i když to by nahlas nikdy nepřiznala. I když vám bude vyprávět, jak moc jí záleží na ostatních, vždycky pro ni bude důležitý jenom jeden jediný člověk a tím je ona sama. Co se týče různých elektrických vymožeností, také to není nic, s čím by měla zkušenosti. Nedokázala by se nějak porýpat v drátcích a zprovoznit danou věc, kdyby se nejednalo o auto, nebo jiný dopravní prostředek.


Robin se narodila v Šestém kraji, to opravdu není žádná výhra. Už od mala jí to bylo nad míru jasné. Žila v bídě a špíně, pomalu na ulici. Měla jenom tátu, máma umřela při porodu a tátu to tak vzalo, že nebyl schopen pořádně pracovat. Párkrát tedy opravdu na té ulici skončili. Snažil se Robin dát všechno, co mohl, ale opravdu to mnoho nebylo. Normální lidé z Šestky na tom ještě nejsou tak špatně, oni ale nebyli normální, hlavně protože táta moc nepracoval. Přežívali na dobrosrdečnosti jejich příbuzných, kteří je občas nechali přespat u sebe. Musela se osamostatnit v hodně útlém věku. Kdyby pořád nechávala svého tátu, aby jí strhával dolů, tak by z ní brzo byla pěkná troska. Jo, má ho ráda, jo, chápe ho, nic proti, ale fakt nechtěla skončit jako on. Brzo se naučila krást. Dokud si nemohla vydělávat sama, tohle byl ten nejlepší způsob obstarávání si všeho potřebného. Navíc, kdo by podezříval malou holčičku, že? Ze začátku se jí hodně stávalo, že ji někdo chytl a potrestal, nikdy to však nedopadlo nějak úplně příšerně. Teď už ví, jak moc si dávat majzla a opravdu se většinou nestane, že by si její krádeže někdo všiml. Několikrát se jí stalo, že ji někdo dokonce vyhrožoval zbraní, nebo ji prostě dal přes hubu, což se jí teda vůbec nelíbilo. Musela se naučit, jak se bránit. To nebyl, vzhledem k jejímu původu, problém. Po ulici se poflakuje několik typů lidí, ale největší část z nich tvoří alkoholici a rváči. Tajné pouliční bitky jsou jednou z nejzajímavějších věcí, co vás ve městě může potkat. Dodneška se jich účastní, dřív to brala jako povinnost, aby měla nějaké základy. Dnes už to bere jako zábavu, líbí se jí ten pocit vítězství a ještě víc se jí líbí to násilí. Prostě ji baví, když někomu může pořádně vrazit a vybít si tak veškerou zlost. Občas to přejde až do bitek s noži, to už taková sranda není, protože si musí dávat víc pozor, ale i tak ji to baví. Nedělá jí problém pro výhru někoho bodnout, nebo ho zranit. Mívala z toho výčitky svědomí, ty už ale přítomné dlouho nejsou. Moc dobře ví, že život není fér a pokud ti lidé nechtěli skončit zranění, neměli ji provokovat. Ona se pouze snaží přežít, to je jednou z jejích priorit. Jakmile jí to dovolili, začala pracovat v jedné místní autodílně. Nikdo se tam s ní nemazlil, chovali se k ní stejně, jako by se chovali ke chlapovi. Už tehdy teda musela být schopná snést nějakou zátěž, což s ní zůstává do dneška. Spoustě lidí se její život může zdát ubohý a on vlastně docela je. Ona se ale i tak snaží zůstávat pozitivní. Kdyby propadla negativitě, skončila by zase na ulici a to nechce. Teď mají s tátou byt, malý a polorozpadlý, ale pořád je to domov. U sebe neustále nosí kartónového usměvavého smajlíka, kterého jednou našla na zemi. Připomíná jí, aby za každou cenu zůstala pozitivní a vždycky v sebe věřila, ať už na tom bude sebehůř. Dokonce na něj i dala připínáček a občas ho nosí připnutý na tričku, nebo na bundě. Vypadá to sice dost hloupě, ale pro ni to má obrovský význam. I přes to, že se jí teď docela daří, chce víc. Ona chce vždycky víc a nikdy ničeho nemá dost. Už má až po krk chudoby a zkrátka ji celej její život nebaví. Proto se chce přihlásit do Her. Věří, že by mohla vyhrát a když ne, tak umře. To by se v Šestce asi brzo stalo tak i tak, proč tomu tedy nedat šanci? Odhodlání a chuť do boje jí vůbec nechybí, už je to jenom o tom, jestli si všechno dokáže v hlavě rozházet tak dostatečně, aby tu ruku při sklizni zvedla a opravdu do Her šla.

Saturday, October 14, 2017

Sivana Lanamea Straszewski

[ šivana lanaméja štrazevski ]

 

Player: Rywaine

FC: Lindsey Morgan



Contact: nielle.shine@gmail.com

Age: 18 deceased - useknutá hlava: S.Wesmyron




Token: Štěrk


Dievča z Dvanástky. Kto by kedy povedal, že by mohla byť silná? Rýchla? Múdra? Žeby niečo dokázala a vedela? Žeby bola čo i len k niečomu dobrá? Ale prvý pohľad nie je všetko. Jasná myseľ – skoro ako obloha bez jediného mráčika, rýchly krok – sťa srna bežiaca cez les, dokonalá stratégia – ako taktika lovu vlka či levíc. Hlavná schopnosť tejto dospelej mladej ženskej je hlavne jej hlava. Je veľmi múdra – nemysliac len jej až príliš vysoké IQ – a i na to, že sa nenarodila v nejakom z technických krajov, je veľmi zručná. Má presné oko a vie sa pohrať aj s tými najmenšími detailmi. Útle prsty sú ako prispôsobené na držanie aj tých najmenších vecičiek. Ale jej ruky sú silné i napriek tomu. Dlhé roky pracovala po boku svojich rodičov v baniach, takže ma poriadnu výdrž. Sila však nie je len v rukách ale v celom tele. Či pri kopaní, dvíhaní alebo vôbec pri tom, ako dlho pracovala. Je toho mnoho čo skrýva a na prvý pohľad sa môže zdať slabá, ale po dlhšom pozorovaní je jasné, že to tak nie je. Atletická stavba tela a gény jej zaručili aj vysokú rýchlosť, ktorú dokážu jej nohy vyvinúť. Väčšinu jej výšky – 175 cm – zaberajú hlavne nohy, takže vie aj dobre skákať. Do výšky ale aj do diaľky. Spoločne s jej životosprávou, ktorá je dokonalá, je jej telo obratné a flexibilné sťa želatína. A nie je to len tvrdá práca, čo ju drží pri živote a posilňuje. Áno, má svaly, maká čo sa dá len aby prilepšila rodine. A dokonca ešte aj trénuje doma a učí sa používaniu zbraní. Naučila sa vrhať kuchynskými nožmi, aby aspoň niečo vedela, keby ju osud postihol ako každý rok jedno dievča a jedného chlapca z ich kraja. Čepele, ostré a bodavé. Dva až tri roky. Síce nemôže trénovať ako profíci, ale skúša to. A ani napriek tomu, že stále drú do nemoty nemajú dosť peňazí. Preto sa Sivana naučila dobre hrať divadlo. Také teátre robila. Prezlečená za niekoho iného. Robila zo seba najhoršieho chudáka alebo sa povyšovala, len aby získala čo potrebuje. Nerobila to chudým ľuďom alebo dobrým. Skôr tým zlým a bohatším ako všetci navôkol. Verí, že všetko by malo byť rovnomerné a tak sa o to aj pokúša. Nekradne, ale vydobyje si to po svojom aby to bolo legálne. Aj tu pracuje jej hlava na plné obrátky. Celá žhavá, len aby niečo nepokazila a aby jej všetko dokonale vyšlo. Dáva si pozor na každý svoj krok a novým veciam sa učí veľmi rýchlo. Za toľké roky svojho života sa dokonca naučila rozoznávať všetky bylinky a rastliny aké len existujú. Pozná všetky účinky, jedy a spôsoby prípravy. Naučila sa toho naozaj mnoho. Dokonca vie kde v stromoch sa nachádzajú červy a ktoré môže zjesť. Má silný žalúdok a tak jej nerobí problém ich zjesť aj surové. Vôbec čokoľvek. I keď si dáva pozor na to, čo je. Chce sa i napriek tomu, že toho majú málo stravovať zdravo. Okrem toho všetkého sa naučila v okolitých lesoch perfektne. I sa s hlavou vo vode učila udržať dych. V pokoji si udržala rekord skoro dve minúty. Ktovie ale, aké by to bolo pri plávaní. Veľa šancí na to teda nemala. I keď okolo jednej minúty by to bolo určite. Možno viac. Jej pľúca si zvykli aj na prach a zlé prostredie, preto jej nevadí dýchať takmer nič. Veľmi jej to teda dýchacie cesty poškodiť nemôže. Má vynikajúce reflexy. Často sa vďaka tomu vyhla takým veciam, ktoré boli aj prvý pohľad samozrejmosťou v je neprospech. A ešte jedna dôležitá vec, ktorou je niečo ako šiesty zmysel. Dokáže rozoznať kedy niekto klame. Kvôli jej oku pre detaily dokáže. Každú malinkú kvapku potu na čele, jemné trasenie rúk, zlé dýchanie, zúženie alebo rozšírenie zreničiek… Stačí jeden rýchly pohyb a nič, ona unikne. Je to proste maniak. A keď je tma a ona sa skrýva v tieňoch, je to ešte lepšie. Skoro nikdy ju nie je vidieť. Málokto vôbec niečo započuje. Jej chôdza je tichá, dych, všetko. Nesmie sa tiež zabudnúť na jej zmysel pre orientáciu. Nájdenie severu, rozloženie ohňa, hľadanie potravy, vody a všetkého na prežitie. Pasce vytvárať vie tiež. Stačí jej aj pár vecičiek aby sa nejakú vytvorila a niekoho či niečo chytila. Keďže je z kraja jednak baní a jednak medicíny, vie čo-to aj z šitia, obviazanie a čistenia rán. Takže z liečiteľstva jej toho tiež trošku dali. Inak veľmi dobre znáša teplotné rozdiely. Aj v teple a aj v zime. Všetko zvláda úplne v poriadku. A ďalšie veľké plus, ktoré má je to, že jej kosti sú veľmi tvrdé. Ak by neboli, už by ich mala toľkokrát zlomené, že by len sedela doma a nemohla nič robiť. A konečný záver? Najprv si treba človeka poriadne preklepnúť. Až potom môžete skutočne zistiť, čo je zač a či vôbec na neho máte.


Vždy to najhoršie a to, čo by malo zostať ukryté. Zahrané tak, nech to nie je vidieť. Ani na prvý pohľad, ani na druhý, tretí a všetky nasledujúce. Ani po čase strávenom s danou osobou. To, že sa naučila strážiť si súkromie nie je slabinou, ale pripúšťa si ich. Napríklad to jej plávanie, nie je to žiadna sláva, maximálne tak prežitie a držanie dychu, inak by bola… No, nebola. Už len to, že nie je profíčka u nej robí veľkú slabinu, ale takú, o ktorej vedia všetci. Nevie zaobchádzať s mečom, lukom, kušou a všetkými zbraňami, ktoré nemá v svojom kraji k dispozícii. Ďalší bod je to, že jej kraj je ten najchudobnejší a tak je to tam… Dosť zlé. Posledný kraj, kto by chcel byť jeho súčasťou? Najlepšie by bolo keby mohla byť v nejakom bohatom kraji, kde by sa im nič nestalo. Nič by ich nemuselo postihnúť. Tiež má malý problém s nadviazaním vzťahov. Hlavne s ženským pohlavím. Je to hrôza. Ako, dalo by sa, ale musí sa veľmi snažiť aby nevybehla na nikoho. Tiež sa bojí o svoju rodinu a citové vzťahy. Niekedy s tým máva problémy, ale stáva sa, že inokedy jej bývajú ukradnutí. Máva menšie zmeny nálad. Nič strašné ale. Tiež je to riadny stalker, takže ak by ste si ju všimli ako vás pozoruje, bol by to pre ňu trapas a možno aj zle. Nerada je pristihnutá pri nejakom čine alebo ak sa o niečo snaží a nejde jej to. Radšej zostáva v očiach ostatných na vyšších priečkach. Nie nízko, to by jej kleslo sebavedomie. A je rada, že ho má vysoké. Ďalšie je zaspávanie. Málokedy zaspí, keď si povie. Možno by bolo výhodou, že jej spánok je ľahký, ale nevýhodou je, že spí málo a zle. Aj po takej náročnej robote akú každý deň odvádza. Je rada, keď sa dokáže poriadne vyspať.


175 centimetrov vysoké žieňa. Dlhé hnedé vlasy padajúce jej cez pleciach, čiastočne siahajúce niekedy až po zadok. Čokoládové oči, z ktorých zovretia je ťažké sa oslobodiť. Obklopujú ich husté tmavé mihalnice. Plné malinové pery, svetlá krémová pokožka a atletické telo, obklopené svalmi. Občas je takmer neviditeľná, občas ju zase vidieť na kilometre. Proste ide aj o to, čo si oblečie. Preferuje ale skôr tú nenápadnú tmavú myšku. Povahovo je na tom dosť zložito. Je nenáročná i tichá a má rád samotu, ako už bolo spomenuté. Charakterovo by sa najviac priblížila ku melancholikom. Vyznáva pevný rád, oceňuje krásu a inteligenciu. Je mlčanlivá a premýšľavá, má pesimistickú povahu a predvída problémy ešte skôr než vzniknú – je veľmi múdra, ale často si myslí, že to má tak každý človek. Má problémy so vzťahmi, málokoho si nájde. Je vážna, stanovuje si dlhodobé ciele a zaoberá sa iba vecami, ktoré majú trvalý význam, načo predsa nejakou blbosťou, ktorá jej nebude ani k životu potrebná? Má sklon ku genialite a vysoký intelekt. Dokonalá vnútorná organizovanosť pre ňu predstavuje základ jeho existencie – ďalšia povahová črta melancholika. Vyžíva sa v tvorbe, už len kvôli svojim malým prstom a detailom, ktoré na svojich výtvoroch robí. Je perfekcionista a pokiaľ niečo robí, robí to len poriadne, záleží jej iba na kvalite. Neznáša plytvanie, stačí to, že pomaly nemajú čo do úst. Niekedy sa ľahko uráža a vo všetkom hneď hľadá problémy. Aj napriek svojmu temperamentu má vysoké sebavedomie a pozná svoju cenu! A k histórii dievčiny sa dostávame teraz. Bol to slnečný deň a v okolí bolo ticho. Ticho pred búrkou. Z ničoho nič sa ozval detský plač. Plač z domu rodiny Straszewskich. Žena nekričala, nebolo ju počuť. Leda tak ku dverám ich domu, ďalej nie. V ústach mala totiž handru a kričala do nej. Hluk robiť nechceli a ešte aby tu mali nejaké obecenstvo… To by ešte len bolo. Stačila chvíľka a manželský pár v rukách držal mladú Sivanu Lanameu, ktorá sa už vtedy usmievala. Ale to ešte to nevinné bábätko nevedelo, aký bude mať hrozný život. Rodičia sa cítili veľmi sklamaní, že svojej dcérke nevedia zaistiť lepšiu budúcnosť. Ale mali šťastie, lebo Sivana bola chápavá a nápomocná, takže im bolo dobre. Snažila sa byť už ako malé dieťa stále nablízku a pomáhať ostošesť a v čomkoľvek. Stačilo jej niekoľko rokov aby sa naučila ľahkým veciam v domácnosti. Upratovala a točila sa okolo stoličiek a stola. Dokonca si pri tomto pospevovala, až ju niekedy na chodník bolo počuť. Bola uvedomelá a na svoj vek vysoko-inteligentná. Už v dvanástich sa pustila do roboty v doloch a trošku pomoci v medicíne. Neodpustila si ani to, že sa začala bavkať s kuchynskými nožmi v snahe napodobňovať profesionálnych splátcov a čo-to sa pri tomto aj naučiť. Zase taká hlúpa nebola, že by sa len bavkala a nič si z toho nevzala. To by bolo. Roky plynuli a zo Sivany sa začala stavať žena. Mala za sebou prvý románik, prvé kradnutie a začala sa využívať v boji za spravodlivosť a rovnocennosť. Urobia pri tomto aj zlé, ale vynahradila si to oveľa lepšími skutkami, ktorým aj tie horšie prispeli. A keď prekročila prah dospelosti, zistila, že jej zostáva jeden rok a potom bude slobodná. Ach aké má len ona sny… Až by sa nad tým pousmiala, keby si to čítala. To je jasné ako facka.

Friday, October 13, 2017

Darryll Den Ilminor

[ déryl den ilmajnr ]

 

Player: Pietro

FC: Ed Sheeran



Contact: Butschek.Petr@seznam.cz

Age: 17 deceased - probodnuté srdce: M. Nielsen


Token: Malý kravský zvonec


Veškeré dovednosti mu dodalo zaměstnání, kde je velmi vytížený. Někteří pracovníci mu říkají "Zaříkávač". Stačí jej poslat ke kusu, který má být poražen. Chvíli na něj totiž něco mluví a poté se zmanipulovaný kus dobytka nechá zabít bez nějakých potíží, které by jinak porážku protahovaly, jako snaha zvíře chytit, pak zajistit a tak. Na lidi to ale neúčinkuje. Vyjma tohoto Darryll láme krky, podřezává krky a pouští žilou. To podle toho, co je u kterého zvířete třeba. Ze začátku se toho štítil, ale pak otupěl a nyní to udělá bez okolků. Má rád zvířata, ale musí je brát, a také bere, jen jako prostředek obživy. Tudíž krev není nic, z čeho by měl osypky. Zabíjí chladně, bez emocí a účinně, díky tomuto krvavému zaměstnání zná anatomii veškerého zvířectva, co se poráží a má tak představu, kam říznout, nebo kde škubnout, aby to bylo hned hotové. Nemá rád utrpení. A jelikož prasata mají anatomii v lecčems podobnou lidské, platí to i o lidech. I když ještě člověka nezabil. Svaly a sílu nabral manipulací s již rozbouranými kusy těl. Odnese sám i půlku krávy nebo býka. Celé tělo ale ne. Přesto je to dobrá náhrada posilování. Ve volných chvílích si rád v mrazírně zaboxuje nebo kopne do už visících kusů, což mu kromě schopnosti se ubránit přináší i odreagování. Zbraní moc k mání není, od dlouhých nožů až po dlouhé jakési oštěpy, kterými se visící maso posouvá dál. Nůž, jímž zvířata usmrcuje, mu přišel jako malá zbraň, a tak si při každé příležitosti začal do masa sekat sekerou. Ano, ano, sekerou, ne ale tou klasickou, co mají u ruky od narození v Sedmém kraji, ale tou řeznickou, která dokáže rozseknout i silné kosti, ale jinak má stejné vlastnosti. I to ovšem neuměl hned, poprvé ani kus masa nedovedl rozseknout alespoň do poloviny. Postupně se ale v tomhle mimo směny vytrénoval na slušnou úroveň, která je ještě podporována silou, získanou právě posilováním pomocí přenášení naporcovaných částí, boxováním a kopáním. Nyní už maso přesekne úplně, když je potřeba. Nikdy s ní ale neházel, natož přímo vrhal. Raději si ji nechává při tréninku v ruce u sebe. Kdybyste jej viděli na nějaké krajské zabijačce, mohli byste mu klidně přidat do vínku i schopnost maskování, jak je zacákaný od krve.


Výše řečeno – je to kluk, který se vyznačuje hrubou sílou, a chladnokrevným zabíjením. Ale to je všechno. Umí sice uvařit, ale jen maso, nic jiného. Když se vezme v potaz, kolik toho míří do Kapitolu, tak vlastně neumí vařit vůbec. V tomhle je závislý na matce a stydí se za to. Pro záchranu ega, ale klidně řekne opak, když mu to pomůže. Bylinky nezná. Snad asi jen dvě, které se hodí k masu. Je samotářský typ. Všechno si rád udělá sám a nejlépe po svém. Potřebuje-li pomoc, řekne si o ní, ale jen velmi nerad. Připadá si pak nemožně, i když mu celý život všichni říkají, že si tak připadat nemusí. Správnej chlap si musí umět poradit. Je tak trochu tvrdohlavý. Ani tvoření pastí mu moc nejde. Důkazem budiž příhoda, kdy jednou zkusil past nalíčit. Jednu si vymyslel, leč nedomyslel a chytil se do ní sám. Kraj je samozřejmě, jako většina, limitován absencí vody. Většina vody je z externích zdrojů z přehrady Pátého a moře Čtvrtého kraje. Takže neumí plavat a rád by si to někdy vyzkoušel. Má představu, jaké se u toho dělají pohyby, ale jen je umí vysvětlit, předvést je neumí. Stejný problém má s ohněm. Nikdy mu nechytil, když se o něj pokoušel. Dosáhl maximálně dýmu, ale nikdy ne plamenu a tenhle neúspěch ho od dalších pokusů odradil a tak se rozdělávka ohně řadí k věcem, které bude muset někdy vypilovat, už jen právě kvůli tomu masu, jehož pečená forma je prostě něco, co ho k tomu donutí, se to naučit.


Když ho někdo uvidí, na první pohled by řekl, že tento neustále se usmívající mladík neumí ani do pěti počítat a že je každému pro legraci. Ale opravdu je to jen prvotní zdání. Klame vzhledem, chováním i tělem. Měl spokojené a klidné dětství, které bylo díky zaměření kraje, prolito litry krve. V kraji již od deseti let pracuje v totožném masokombinátu, co dřívější splátce kraje Steelford Hornlovell. Ten je ale již čtyři roky po smrti a jednu dobu Darryll na jeho místě, kromě jiného, zaskakoval. Začal napřed u mláďat, které velmi rád krmil a staral se o ně, pohledem dnešní doby by jeho proměna mohla přijít někomu jako zvrácená. Některým dával i jména a zpočátku i brečel, když nadešel čas nějakého z pojmenovaných zvířat. Pak už pojmenovávat přestal. Přesunul se k odrostlejším kusům dobytka, kde pokračoval v jejich ošetřování a chovu. Až po 15. narozeninách se dostal k pravé řeznické práci, nožům, krvi a jiným věcem. Jak bylo řečeno, vše činí s klidem. Na chybu není místo. Chyba značí buď zbytečné utrpení zvířete, a nebo vlastní velká zranění. Rodina je zajištěna na Desátý kraj asi nejlépe, jak může. Tradice farmaření je u Den Ilminorů již dlouhotrvající záležitostí a táta jednou Darryllovi farmu svěří. Rodina si, jako i jiní farmáři přivydělává prodejem vlastních produktů, přesněji toho, co se nehodí pro Kapitol. Moc toho ovšem nezbývá, a tak taková krabička "Ilminorova mletého" je nejen pomalu to nejvzácnější, ale také to nejlepší ke krajskému obědu. Darryll má stále ještě oba rodiče, a to se stává poslední dobou velkou vzácností. I přes maximální možnou životní úroveň, jež kraj a hlavně platy rodičů a jeho, umožňuje, mu leccos v životě zůstane zapovězeno. Jeho nynější práce, co zastává, mu ale činí problémy seznámit se. Muži na jiných postech v továrně problém nemají, ale on ano. Co provádí prvotní přípravu zvířat – jejich usmrcení a posléze vyvržení, je to pro opačné pohlaví nepřekonatelný problém. Není prvním a jistě ani posledním, kdo má v tomhle potíže. Možná je odrazuje fakt, že bere život a málokterá krajanka by chtěla "vraha", i když jde jen o jateční zvířata, pro které je smrt pouze osudem, jež jim byl dán.

Tuesday, October 10, 2017

Lister Exeter

[ listr ekhsetr ]

 

Player: Pietro

FC: Kate Beckinsale



Contact: Butschek.Petr@seznam.cz

Age: 16 deceased - sebevražda


Token: Květ bavlníku


Kraj, kde se narodila a kde žije, ji nepředurčuje k životu nějakého krvelačného bojovníka. Spíše opačně. Práce na bavlněných plantážích, tahání svazků sklizené bavlny, případně kompletace oděvů nebo zakládání lemů není nic, čím by nějakého soupeře kdy mohla porazit. I když se zde pracuje většinu dne, chvíle na cvičení zbraní a na cvičení všeobecně se kdykoliv najde. A tak, jakmile přežila první Sklizeň, se pustila do tréninku. V podstatě si mohla vybrat buď ze srpu, kterým sklízí bavlnu a nebo nůž, s kterým se poté ze sklizené bavlny odřezává nepotřebné. Zvolila praktičtější nůž, konkrétně jejich vrhací druh. Ale jelikož v kraji nejsou k mání nože pro to vhodné, začala s normálními do kuchyně. Trénovala potajmu, ale matka ji vyhmátla ve stodole, když hledala čím nakrájet chleba. Jelikož je to úděl panemských dětí z každého kraje, nechala to být a naopak, kolikrát jí zařídila dřívější odchod z práce, aby se mohla zdokonalovat. Co je ovšem nejdůležitější, její podpora Lister v tréninku nebyla jen ta tichá, ale matka se rozhodla podpořit ji i aktivně. Z nasbíraných odřezků látek z práce jí vycpala a ušila čtyři figuríny, do nichž se může Lister trefovat s noži. K nyní již výbornému vrhání nožů lze dodat i běh. Dokáže již vyvinout na holku velkou rychlost, ale se statnějšími kluky z kraje se ovšem pořád ještě měřit nemůže. Z holek běhá ale nejrychleji. V rámci síly se od ní velká síla moc neočekává, ale Lister se s každou volnou chvílí vydává z továrny na běh napříč celým krajem. Svalovinu se pokoušela kromě běhu nasbírat i pomocí obřích válců látky, které se musí dovalit ke stroji, který už jej do dalšího výrobního stroje v továrně zasadí, rozbalí a navede. Většinou to musí kutálet tři až čtyři silní chlapi. Když jsou jen tři, zapojí se ráda také. Žádné velké svalové hrboly na rukách nehledejte, ale určité linie svalů jsou již patrné, a to nejen na rukou. Většina holek v kraji, co sedí celý dny u šicích strojů ji postavu závidí. Celý trénink sem tam proloží několika sedy-lehy, ale na ty už většinou moc času a energie nezbývá. A když budete chtít od ní uvařit, něco ráda připraví. Jako takovou netypickou zbraň lze uvést i nehty, které jsou celkem dlouhé a střižené do špičky, takže vypadají jako drápy. Pomáhají jí totiž při zakládání lemů, lépe si tím přidrží látku při šití a nemusí mít obavu, že ji v šicím stroji skončí prsty.


Až na běh, vrhání nožů, silové činnosti v práci a vaření je slabostí pak už všechno ostatní.  Ale je třeba to vzít postupně, pro představu. Co se kuchařských dovedností týče, uvařit sice zvládne, ale bylinky při vaření nepoužívá, protože je nezná. V kraji jich moc neroste. Možná snad jen jeden druh a ten se stejně moc nepoužívá. Pozná jen druhy bavlníku, který se nejí a pampelišku. A hlavně nebyl nikdo, kdo by ji to naučil. V rodině vařil otec, po něm sice vařečku převzala matka, ale Lister nestačila dosud nic moc naučit, kvůli práci v továrně, která je často i 18 hodinová. Navíc, když v Osmém kraji je škola, kde by jí to naučili jen pro ty lépe situované, což oni nejsou. Umělecké  vlohy se v rodině také neobjevovaly, umění se ukrýt pomocí maskování také neovládá. Už to sice viděla, ale příčí se jí naplácat na sebe třeba bahno nebo nějakou barvu. Není sice fajnovka, ale zašpinit se zrovna dobrovolně nemusí. A koneckonců, bahno je houby maskování. Vzory a struktury, například kůry nezvládne. Ohledně pastí je to také hrozná bída. Za vše mluví fakt, že při líčení obyčejné pastičky na myši ji málem pastička cvakla přes prsty. Nikdy to nebylo potřeba, a tak se to neučila. Ačkoli sílu má, je také ovšem její částečnou slabinou a to i přesto, že je na děvče v jejím věku slušná, možná neřku-li snad až neobvyklá. Není tak velká, aby se dokázala porvat s nějakým obrovitým klukem. Na holku ale stačí s přehledem a kdyby mohla, asi by jí dosti pocuchala vzhled. Ale prát se nemusela. Plavecké techniky jsou jí k smůle kluků, kteří by ji mohli tak vidět v plavkách také cizí, protože jediná voda v kraji je přehrada a v té se koupat nedá, a ani ta voda nevypadá vábně díky blízkosti továren. Množství slabin sice vysoce překonává množství dovedností, ale to je úděl jejich kraje. Z nich krvelační profíci nikdy nebudou.  


Tato holka s poněkud obskurním jménem se narodila do Osmého kraje do rodiny otce – pracovníka na bavlněných plantážích a matky – šičky a baličky hotových výrobků. Má k metru jednaosmdesát, dlouhé hnědé vlasy a pohled nevinného člověka. Ale to je asi tak všechno. Peníze nejsou zrovna komoditou, jež by se v jejich rodině dala přehrabovat vidlemi. Patří spíše k té chudší krajské vrstvě. Ovšem do těch nejchudších mají ještě daleko. Dětství měla ale spokojené, kompletní rodinu, a dokonce začala i se školou. Jak se ukázalo, zachránilo ji to od úplné negramotnosti. Ona sama je do krajského pracovního procesu zapojena už od devíti let. Napřed pomáhala s nošením rozpracovaných výrobků, případně odvážela odřezky látky do spalovny na malém vozíku. Postupem času ale dostávala těžší práce. O otce přišla v 11 letech – nečekaně onemocněl a rychle zemřel. Vše se pro Lister změnilo. Se školou byl konec, jelikož stála najednou více, než si mohli dovolit. S matkou tedy žijí jen pro sebe. Od 15. roku bere i Lister konečně plat, ale do výše výdělků za doby otce je stále daleko. Zvláště, když po nástupu Smyrny k moci, se zvýšila práce, ale maličko snížily platy. Ženy v rodině mají sice do vínku danou vlastnost být krásné, a její matka již několik nápadníků odmítla, jelikož je po smrti manžela neochotná se znovu vázat. Sama Lister nějakou známost kupodivu nemá. Sice se jí jeden kluk v kraji líbil, ale když jej uviděla s jinou, rychle jí to přešlo. Dokáže se tedy rychle zamilovat, ale i rychle odmilovat. Krása jí ale pomáhá v jiných věcech – snadno navazuje kontakty s někým jiným, avšak začít si s někým povídat dokáže i sama. Zbytečně moc se neprojevuje, už musí být, aby se ozvala, když se jí něco nelíbí. Je vstřícná a přemýšlivá. Když má něco udělat, přemýšlí, jak to udělat co nejpraktičtěji a tedy nejúčinněji, aby té své síly musela využít co nejméně a ta zbyla jí na důležitější věci.    

other worlds

stranger2s.jpg https://lh3.googleusercontent.com/Pw0zB0hurIqLYe3Dbii8mgZ8-m5myKuUtsQ2qtwficdo5n9uKQvLA3mzvOkjh7iL3CUXJzXut2adFoTqKA=w200-h92