Saturday, October 14, 2017

Sivana Lanamea Straszewski

[ šivana lanaméja štrazevski ]

 

Player: Rywaine

FC: Lindsey Morgan



Contact: nielle.shine@gmail.com

Age: 18 deceased - useknutá hlava: S.Wesmyron




Token: Štěrk


Dievča z Dvanástky. Kto by kedy povedal, že by mohla byť silná? Rýchla? Múdra? Žeby niečo dokázala a vedela? Žeby bola čo i len k niečomu dobrá? Ale prvý pohľad nie je všetko. Jasná myseľ – skoro ako obloha bez jediného mráčika, rýchly krok – sťa srna bežiaca cez les, dokonalá stratégia – ako taktika lovu vlka či levíc. Hlavná schopnosť tejto dospelej mladej ženskej je hlavne jej hlava. Je veľmi múdra – nemysliac len jej až príliš vysoké IQ – a i na to, že sa nenarodila v nejakom z technických krajov, je veľmi zručná. Má presné oko a vie sa pohrať aj s tými najmenšími detailmi. Útle prsty sú ako prispôsobené na držanie aj tých najmenších vecičiek. Ale jej ruky sú silné i napriek tomu. Dlhé roky pracovala po boku svojich rodičov v baniach, takže ma poriadnu výdrž. Sila však nie je len v rukách ale v celom tele. Či pri kopaní, dvíhaní alebo vôbec pri tom, ako dlho pracovala. Je toho mnoho čo skrýva a na prvý pohľad sa môže zdať slabá, ale po dlhšom pozorovaní je jasné, že to tak nie je. Atletická stavba tela a gény jej zaručili aj vysokú rýchlosť, ktorú dokážu jej nohy vyvinúť. Väčšinu jej výšky – 175 cm – zaberajú hlavne nohy, takže vie aj dobre skákať. Do výšky ale aj do diaľky. Spoločne s jej životosprávou, ktorá je dokonalá, je jej telo obratné a flexibilné sťa želatína. A nie je to len tvrdá práca, čo ju drží pri živote a posilňuje. Áno, má svaly, maká čo sa dá len aby prilepšila rodine. A dokonca ešte aj trénuje doma a učí sa používaniu zbraní. Naučila sa vrhať kuchynskými nožmi, aby aspoň niečo vedela, keby ju osud postihol ako každý rok jedno dievča a jedného chlapca z ich kraja. Čepele, ostré a bodavé. Dva až tri roky. Síce nemôže trénovať ako profíci, ale skúša to. A ani napriek tomu, že stále drú do nemoty nemajú dosť peňazí. Preto sa Sivana naučila dobre hrať divadlo. Také teátre robila. Prezlečená za niekoho iného. Robila zo seba najhoršieho chudáka alebo sa povyšovala, len aby získala čo potrebuje. Nerobila to chudým ľuďom alebo dobrým. Skôr tým zlým a bohatším ako všetci navôkol. Verí, že všetko by malo byť rovnomerné a tak sa o to aj pokúša. Nekradne, ale vydobyje si to po svojom aby to bolo legálne. Aj tu pracuje jej hlava na plné obrátky. Celá žhavá, len aby niečo nepokazila a aby jej všetko dokonale vyšlo. Dáva si pozor na každý svoj krok a novým veciam sa učí veľmi rýchlo. Za toľké roky svojho života sa dokonca naučila rozoznávať všetky bylinky a rastliny aké len existujú. Pozná všetky účinky, jedy a spôsoby prípravy. Naučila sa toho naozaj mnoho. Dokonca vie kde v stromoch sa nachádzajú červy a ktoré môže zjesť. Má silný žalúdok a tak jej nerobí problém ich zjesť aj surové. Vôbec čokoľvek. I keď si dáva pozor na to, čo je. Chce sa i napriek tomu, že toho majú málo stravovať zdravo. Okrem toho všetkého sa naučila v okolitých lesoch perfektne. I sa s hlavou vo vode učila udržať dych. V pokoji si udržala rekord skoro dve minúty. Ktovie ale, aké by to bolo pri plávaní. Veľa šancí na to teda nemala. I keď okolo jednej minúty by to bolo určite. Možno viac. Jej pľúca si zvykli aj na prach a zlé prostredie, preto jej nevadí dýchať takmer nič. Veľmi jej to teda dýchacie cesty poškodiť nemôže. Má vynikajúce reflexy. Často sa vďaka tomu vyhla takým veciam, ktoré boli aj prvý pohľad samozrejmosťou v je neprospech. A ešte jedna dôležitá vec, ktorou je niečo ako šiesty zmysel. Dokáže rozoznať kedy niekto klame. Kvôli jej oku pre detaily dokáže. Každú malinkú kvapku potu na čele, jemné trasenie rúk, zlé dýchanie, zúženie alebo rozšírenie zreničiek… Stačí jeden rýchly pohyb a nič, ona unikne. Je to proste maniak. A keď je tma a ona sa skrýva v tieňoch, je to ešte lepšie. Skoro nikdy ju nie je vidieť. Málokto vôbec niečo započuje. Jej chôdza je tichá, dych, všetko. Nesmie sa tiež zabudnúť na jej zmysel pre orientáciu. Nájdenie severu, rozloženie ohňa, hľadanie potravy, vody a všetkého na prežitie. Pasce vytvárať vie tiež. Stačí jej aj pár vecičiek aby sa nejakú vytvorila a niekoho či niečo chytila. Keďže je z kraja jednak baní a jednak medicíny, vie čo-to aj z šitia, obviazanie a čistenia rán. Takže z liečiteľstva jej toho tiež trošku dali. Inak veľmi dobre znáša teplotné rozdiely. Aj v teple a aj v zime. Všetko zvláda úplne v poriadku. A ďalšie veľké plus, ktoré má je to, že jej kosti sú veľmi tvrdé. Ak by neboli, už by ich mala toľkokrát zlomené, že by len sedela doma a nemohla nič robiť. A konečný záver? Najprv si treba človeka poriadne preklepnúť. Až potom môžete skutočne zistiť, čo je zač a či vôbec na neho máte.


Vždy to najhoršie a to, čo by malo zostať ukryté. Zahrané tak, nech to nie je vidieť. Ani na prvý pohľad, ani na druhý, tretí a všetky nasledujúce. Ani po čase strávenom s danou osobou. To, že sa naučila strážiť si súkromie nie je slabinou, ale pripúšťa si ich. Napríklad to jej plávanie, nie je to žiadna sláva, maximálne tak prežitie a držanie dychu, inak by bola… No, nebola. Už len to, že nie je profíčka u nej robí veľkú slabinu, ale takú, o ktorej vedia všetci. Nevie zaobchádzať s mečom, lukom, kušou a všetkými zbraňami, ktoré nemá v svojom kraji k dispozícii. Ďalší bod je to, že jej kraj je ten najchudobnejší a tak je to tam… Dosť zlé. Posledný kraj, kto by chcel byť jeho súčasťou? Najlepšie by bolo keby mohla byť v nejakom bohatom kraji, kde by sa im nič nestalo. Nič by ich nemuselo postihnúť. Tiež má malý problém s nadviazaním vzťahov. Hlavne s ženským pohlavím. Je to hrôza. Ako, dalo by sa, ale musí sa veľmi snažiť aby nevybehla na nikoho. Tiež sa bojí o svoju rodinu a citové vzťahy. Niekedy s tým máva problémy, ale stáva sa, že inokedy jej bývajú ukradnutí. Máva menšie zmeny nálad. Nič strašné ale. Tiež je to riadny stalker, takže ak by ste si ju všimli ako vás pozoruje, bol by to pre ňu trapas a možno aj zle. Nerada je pristihnutá pri nejakom čine alebo ak sa o niečo snaží a nejde jej to. Radšej zostáva v očiach ostatných na vyšších priečkach. Nie nízko, to by jej kleslo sebavedomie. A je rada, že ho má vysoké. Ďalšie je zaspávanie. Málokedy zaspí, keď si povie. Možno by bolo výhodou, že jej spánok je ľahký, ale nevýhodou je, že spí málo a zle. Aj po takej náročnej robote akú každý deň odvádza. Je rada, keď sa dokáže poriadne vyspať.


175 centimetrov vysoké žieňa. Dlhé hnedé vlasy padajúce jej cez pleciach, čiastočne siahajúce niekedy až po zadok. Čokoládové oči, z ktorých zovretia je ťažké sa oslobodiť. Obklopujú ich husté tmavé mihalnice. Plné malinové pery, svetlá krémová pokožka a atletické telo, obklopené svalmi. Občas je takmer neviditeľná, občas ju zase vidieť na kilometre. Proste ide aj o to, čo si oblečie. Preferuje ale skôr tú nenápadnú tmavú myšku. Povahovo je na tom dosť zložito. Je nenáročná i tichá a má rád samotu, ako už bolo spomenuté. Charakterovo by sa najviac priblížila ku melancholikom. Vyznáva pevný rád, oceňuje krásu a inteligenciu. Je mlčanlivá a premýšľavá, má pesimistickú povahu a predvída problémy ešte skôr než vzniknú – je veľmi múdra, ale často si myslí, že to má tak každý človek. Má problémy so vzťahmi, málokoho si nájde. Je vážna, stanovuje si dlhodobé ciele a zaoberá sa iba vecami, ktoré majú trvalý význam, načo predsa nejakou blbosťou, ktorá jej nebude ani k životu potrebná? Má sklon ku genialite a vysoký intelekt. Dokonalá vnútorná organizovanosť pre ňu predstavuje základ jeho existencie – ďalšia povahová črta melancholika. Vyžíva sa v tvorbe, už len kvôli svojim malým prstom a detailom, ktoré na svojich výtvoroch robí. Je perfekcionista a pokiaľ niečo robí, robí to len poriadne, záleží jej iba na kvalite. Neznáša plytvanie, stačí to, že pomaly nemajú čo do úst. Niekedy sa ľahko uráža a vo všetkom hneď hľadá problémy. Aj napriek svojmu temperamentu má vysoké sebavedomie a pozná svoju cenu! A k histórii dievčiny sa dostávame teraz. Bol to slnečný deň a v okolí bolo ticho. Ticho pred búrkou. Z ničoho nič sa ozval detský plač. Plač z domu rodiny Straszewskich. Žena nekričala, nebolo ju počuť. Leda tak ku dverám ich domu, ďalej nie. V ústach mala totiž handru a kričala do nej. Hluk robiť nechceli a ešte aby tu mali nejaké obecenstvo… To by ešte len bolo. Stačila chvíľka a manželský pár v rukách držal mladú Sivanu Lanameu, ktorá sa už vtedy usmievala. Ale to ešte to nevinné bábätko nevedelo, aký bude mať hrozný život. Rodičia sa cítili veľmi sklamaní, že svojej dcérke nevedia zaistiť lepšiu budúcnosť. Ale mali šťastie, lebo Sivana bola chápavá a nápomocná, takže im bolo dobre. Snažila sa byť už ako malé dieťa stále nablízku a pomáhať ostošesť a v čomkoľvek. Stačilo jej niekoľko rokov aby sa naučila ľahkým veciam v domácnosti. Upratovala a točila sa okolo stoličiek a stola. Dokonca si pri tomto pospevovala, až ju niekedy na chodník bolo počuť. Bola uvedomelá a na svoj vek vysoko-inteligentná. Už v dvanástich sa pustila do roboty v doloch a trošku pomoci v medicíne. Neodpustila si ani to, že sa začala bavkať s kuchynskými nožmi v snahe napodobňovať profesionálnych splátcov a čo-to sa pri tomto aj naučiť. Zase taká hlúpa nebola, že by sa len bavkala a nič si z toho nevzala. To by bolo. Roky plynuli a zo Sivany sa začala stavať žena. Mala za sebou prvý románik, prvé kradnutie a začala sa využívať v boji za spravodlivosť a rovnocennosť. Urobia pri tomto aj zlé, ale vynahradila si to oveľa lepšími skutkami, ktorým aj tie horšie prispeli. A keď prekročila prah dospelosti, zistila, že jej zostáva jeden rok a potom bude slobodná. Ach aké má len ona sny… Až by sa nad tým pousmiala, keby si to čítala. To je jasné ako facka.

Friday, October 13, 2017

Darryll Den Ilminor

[ déryl den ilmajnr ]

 

Player: Pietro

FC: Ed Sheeran



Contact: Butschek.Petr@seznam.cz

Age: 17 deceased - probodnuté srdce: M. Nielsen


Token: Malý kravský zvonec


Veškeré dovednosti mu dodalo zaměstnání, kde je velmi vytížený. Někteří pracovníci mu říkají "Zaříkávač". Stačí jej poslat ke kusu, který má být poražen. Chvíli na něj totiž něco mluví a poté se zmanipulovaný kus dobytka nechá zabít bez nějakých potíží, které by jinak porážku protahovaly, jako snaha zvíře chytit, pak zajistit a tak. Na lidi to ale neúčinkuje. Vyjma tohoto Darryll láme krky, podřezává krky a pouští žilou. To podle toho, co je u kterého zvířete třeba. Ze začátku se toho štítil, ale pak otupěl a nyní to udělá bez okolků. Má rád zvířata, ale musí je brát, a také bere, jen jako prostředek obživy. Tudíž krev není nic, z čeho by měl osypky. Zabíjí chladně, bez emocí a účinně, díky tomuto krvavému zaměstnání zná anatomii veškerého zvířectva, co se poráží a má tak představu, kam říznout, nebo kde škubnout, aby to bylo hned hotové. Nemá rád utrpení. A jelikož prasata mají anatomii v lecčems podobnou lidské, platí to i o lidech. I když ještě člověka nezabil. Svaly a sílu nabral manipulací s již rozbouranými kusy těl. Odnese sám i půlku krávy nebo býka. Celé tělo ale ne. Přesto je to dobrá náhrada posilování. Ve volných chvílích si rád v mrazírně zaboxuje nebo kopne do už visících kusů, což mu kromě schopnosti se ubránit přináší i odreagování. Zbraní moc k mání není, od dlouhých nožů až po dlouhé jakési oštěpy, kterými se visící maso posouvá dál. Nůž, jímž zvířata usmrcuje, mu přišel jako malá zbraň, a tak si při každé příležitosti začal do masa sekat sekerou. Ano, ano, sekerou, ne ale tou klasickou, co mají u ruky od narození v Sedmém kraji, ale tou řeznickou, která dokáže rozseknout i silné kosti, ale jinak má stejné vlastnosti. I to ovšem neuměl hned, poprvé ani kus masa nedovedl rozseknout alespoň do poloviny. Postupně se ale v tomhle mimo směny vytrénoval na slušnou úroveň, která je ještě podporována silou, získanou právě posilováním pomocí přenášení naporcovaných částí, boxováním a kopáním. Nyní už maso přesekne úplně, když je potřeba. Nikdy s ní ale neházel, natož přímo vrhal. Raději si ji nechává při tréninku v ruce u sebe. Kdybyste jej viděli na nějaké krajské zabijačce, mohli byste mu klidně přidat do vínku i schopnost maskování, jak je zacákaný od krve.


Výše řečeno – je to kluk, který se vyznačuje hrubou sílou, a chladnokrevným zabíjením. Ale to je všechno. Umí sice uvařit, ale jen maso, nic jiného. Když se vezme v potaz, kolik toho míří do Kapitolu, tak vlastně neumí vařit vůbec. V tomhle je závislý na matce a stydí se za to. Pro záchranu ega, ale klidně řekne opak, když mu to pomůže. Bylinky nezná. Snad asi jen dvě, které se hodí k masu. Je samotářský typ. Všechno si rád udělá sám a nejlépe po svém. Potřebuje-li pomoc, řekne si o ní, ale jen velmi nerad. Připadá si pak nemožně, i když mu celý život všichni říkají, že si tak připadat nemusí. Správnej chlap si musí umět poradit. Je tak trochu tvrdohlavý. Ani tvoření pastí mu moc nejde. Důkazem budiž příhoda, kdy jednou zkusil past nalíčit. Jednu si vymyslel, leč nedomyslel a chytil se do ní sám. Kraj je samozřejmě, jako většina, limitován absencí vody. Většina vody je z externích zdrojů z přehrady Pátého a moře Čtvrtého kraje. Takže neumí plavat a rád by si to někdy vyzkoušel. Má představu, jaké se u toho dělají pohyby, ale jen je umí vysvětlit, předvést je neumí. Stejný problém má s ohněm. Nikdy mu nechytil, když se o něj pokoušel. Dosáhl maximálně dýmu, ale nikdy ne plamenu a tenhle neúspěch ho od dalších pokusů odradil a tak se rozdělávka ohně řadí k věcem, které bude muset někdy vypilovat, už jen právě kvůli tomu masu, jehož pečená forma je prostě něco, co ho k tomu donutí, se to naučit.


Když ho někdo uvidí, na první pohled by řekl, že tento neustále se usmívající mladík neumí ani do pěti počítat a že je každému pro legraci. Ale opravdu je to jen prvotní zdání. Klame vzhledem, chováním i tělem. Měl spokojené a klidné dětství, které bylo díky zaměření kraje, prolito litry krve. V kraji již od deseti let pracuje v totožném masokombinátu, co dřívější splátce kraje Steelford Hornlovell. Ten je ale již čtyři roky po smrti a jednu dobu Darryll na jeho místě, kromě jiného, zaskakoval. Začal napřed u mláďat, které velmi rád krmil a staral se o ně, pohledem dnešní doby by jeho proměna mohla přijít někomu jako zvrácená. Některým dával i jména a zpočátku i brečel, když nadešel čas nějakého z pojmenovaných zvířat. Pak už pojmenovávat přestal. Přesunul se k odrostlejším kusům dobytka, kde pokračoval v jejich ošetřování a chovu. Až po 15. narozeninách se dostal k pravé řeznické práci, nožům, krvi a jiným věcem. Jak bylo řečeno, vše činí s klidem. Na chybu není místo. Chyba značí buď zbytečné utrpení zvířete, a nebo vlastní velká zranění. Rodina je zajištěna na Desátý kraj asi nejlépe, jak může. Tradice farmaření je u Den Ilminorů již dlouhotrvající záležitostí a táta jednou Darryllovi farmu svěří. Rodina si, jako i jiní farmáři přivydělává prodejem vlastních produktů, přesněji toho, co se nehodí pro Kapitol. Moc toho ovšem nezbývá, a tak taková krabička "Ilminorova mletého" je nejen pomalu to nejvzácnější, ale také to nejlepší ke krajskému obědu. Darryll má stále ještě oba rodiče, a to se stává poslední dobou velkou vzácností. I přes maximální možnou životní úroveň, jež kraj a hlavně platy rodičů a jeho, umožňuje, mu leccos v životě zůstane zapovězeno. Jeho nynější práce, co zastává, mu ale činí problémy seznámit se. Muži na jiných postech v továrně problém nemají, ale on ano. Co provádí prvotní přípravu zvířat – jejich usmrcení a posléze vyvržení, je to pro opačné pohlaví nepřekonatelný problém. Není prvním a jistě ani posledním, kdo má v tomhle potíže. Možná je odrazuje fakt, že bere život a málokterá krajanka by chtěla "vraha", i když jde jen o jateční zvířata, pro které je smrt pouze osudem, jež jim byl dán.

Tuesday, October 10, 2017

Lister Exeter

[ listr ekhsetr ]

 

Player: Pietro

FC: Kate Beckinsale



Contact: Butschek.Petr@seznam.cz

Age: 16 deceased - sebevražda


Token: Květ bavlníku


Kraj, kde se narodila a kde žije, ji nepředurčuje k životu nějakého krvelačného bojovníka. Spíše opačně. Práce na bavlněných plantážích, tahání svazků sklizené bavlny, případně kompletace oděvů nebo zakládání lemů není nic, čím by nějakého soupeře kdy mohla porazit. I když se zde pracuje většinu dne, chvíle na cvičení zbraní a na cvičení všeobecně se kdykoliv najde. A tak, jakmile přežila první Sklizeň, se pustila do tréninku. V podstatě si mohla vybrat buď ze srpu, kterým sklízí bavlnu a nebo nůž, s kterým se poté ze sklizené bavlny odřezává nepotřebné. Zvolila praktičtější nůž, konkrétně jejich vrhací druh. Ale jelikož v kraji nejsou k mání nože pro to vhodné, začala s normálními do kuchyně. Trénovala potajmu, ale matka ji vyhmátla ve stodole, když hledala čím nakrájet chleba. Jelikož je to úděl panemských dětí z každého kraje, nechala to být a naopak, kolikrát jí zařídila dřívější odchod z práce, aby se mohla zdokonalovat. Co je ovšem nejdůležitější, její podpora Lister v tréninku nebyla jen ta tichá, ale matka se rozhodla podpořit ji i aktivně. Z nasbíraných odřezků látek z práce jí vycpala a ušila čtyři figuríny, do nichž se může Lister trefovat s noži. K nyní již výbornému vrhání nožů lze dodat i běh. Dokáže již vyvinout na holku velkou rychlost, ale se statnějšími kluky z kraje se ovšem pořád ještě měřit nemůže. Z holek běhá ale nejrychleji. V rámci síly se od ní velká síla moc neočekává, ale Lister se s každou volnou chvílí vydává z továrny na běh napříč celým krajem. Svalovinu se pokoušela kromě běhu nasbírat i pomocí obřích válců látky, které se musí dovalit ke stroji, který už jej do dalšího výrobního stroje v továrně zasadí, rozbalí a navede. Většinou to musí kutálet tři až čtyři silní chlapi. Když jsou jen tři, zapojí se ráda také. Žádné velké svalové hrboly na rukách nehledejte, ale určité linie svalů jsou již patrné, a to nejen na rukou. Většina holek v kraji, co sedí celý dny u šicích strojů ji postavu závidí. Celý trénink sem tam proloží několika sedy-lehy, ale na ty už většinou moc času a energie nezbývá. A když budete chtít od ní uvařit, něco ráda připraví. Jako takovou netypickou zbraň lze uvést i nehty, které jsou celkem dlouhé a střižené do špičky, takže vypadají jako drápy. Pomáhají jí totiž při zakládání lemů, lépe si tím přidrží látku při šití a nemusí mít obavu, že ji v šicím stroji skončí prsty.


Až na běh, vrhání nožů, silové činnosti v práci a vaření je slabostí pak už všechno ostatní.  Ale je třeba to vzít postupně, pro představu. Co se kuchařských dovedností týče, uvařit sice zvládne, ale bylinky při vaření nepoužívá, protože je nezná. V kraji jich moc neroste. Možná snad jen jeden druh a ten se stejně moc nepoužívá. Pozná jen druhy bavlníku, který se nejí a pampelišku. A hlavně nebyl nikdo, kdo by ji to naučil. V rodině vařil otec, po něm sice vařečku převzala matka, ale Lister nestačila dosud nic moc naučit, kvůli práci v továrně, která je často i 18 hodinová. Navíc, když v Osmém kraji je škola, kde by jí to naučili jen pro ty lépe situované, což oni nejsou. Umělecké  vlohy se v rodině také neobjevovaly, umění se ukrýt pomocí maskování také neovládá. Už to sice viděla, ale příčí se jí naplácat na sebe třeba bahno nebo nějakou barvu. Není sice fajnovka, ale zašpinit se zrovna dobrovolně nemusí. A koneckonců, bahno je houby maskování. Vzory a struktury, například kůry nezvládne. Ohledně pastí je to také hrozná bída. Za vše mluví fakt, že při líčení obyčejné pastičky na myši ji málem pastička cvakla přes prsty. Nikdy to nebylo potřeba, a tak se to neučila. Ačkoli sílu má, je také ovšem její částečnou slabinou a to i přesto, že je na děvče v jejím věku slušná, možná neřku-li snad až neobvyklá. Není tak velká, aby se dokázala porvat s nějakým obrovitým klukem. Na holku ale stačí s přehledem a kdyby mohla, asi by jí dosti pocuchala vzhled. Ale prát se nemusela. Plavecké techniky jsou jí k smůle kluků, kteří by ji mohli tak vidět v plavkách také cizí, protože jediná voda v kraji je přehrada a v té se koupat nedá, a ani ta voda nevypadá vábně díky blízkosti továren. Množství slabin sice vysoce překonává množství dovedností, ale to je úděl jejich kraje. Z nich krvelační profíci nikdy nebudou.  


Tato holka s poněkud obskurním jménem se narodila do Osmého kraje do rodiny otce – pracovníka na bavlněných plantážích a matky – šičky a baličky hotových výrobků. Má k metru jednaosmdesát, dlouhé hnědé vlasy a pohled nevinného člověka. Ale to je asi tak všechno. Peníze nejsou zrovna komoditou, jež by se v jejich rodině dala přehrabovat vidlemi. Patří spíše k té chudší krajské vrstvě. Ovšem do těch nejchudších mají ještě daleko. Dětství měla ale spokojené, kompletní rodinu, a dokonce začala i se školou. Jak se ukázalo, zachránilo ji to od úplné negramotnosti. Ona sama je do krajského pracovního procesu zapojena už od devíti let. Napřed pomáhala s nošením rozpracovaných výrobků, případně odvážela odřezky látky do spalovny na malém vozíku. Postupem času ale dostávala těžší práce. O otce přišla v 11 letech – nečekaně onemocněl a rychle zemřel. Vše se pro Lister změnilo. Se školou byl konec, jelikož stála najednou více, než si mohli dovolit. S matkou tedy žijí jen pro sebe. Od 15. roku bere i Lister konečně plat, ale do výše výdělků za doby otce je stále daleko. Zvláště, když po nástupu Smyrny k moci, se zvýšila práce, ale maličko snížily platy. Ženy v rodině mají sice do vínku danou vlastnost být krásné, a její matka již několik nápadníků odmítla, jelikož je po smrti manžela neochotná se znovu vázat. Sama Lister nějakou známost kupodivu nemá. Sice se jí jeden kluk v kraji líbil, ale když jej uviděla s jinou, rychle jí to přešlo. Dokáže se tedy rychle zamilovat, ale i rychle odmilovat. Krása jí ale pomáhá v jiných věcech – snadno navazuje kontakty s někým jiným, avšak začít si s někým povídat dokáže i sama. Zbytečně moc se neprojevuje, už musí být, aby se ozvala, když se jí něco nelíbí. Je vstřícná a přemýšlivá. Když má něco udělat, přemýšlí, jak to udělat co nejpraktičtěji a tedy nejúčinněji, aby té své síly musela využít co nejméně a ta zbyla jí na důležitější věci.    

Deborah Blackweather

[ debrah blekvedr ]

[player] Pietro

[fc] Pauley Perrette
 

black can cover a lot of things, but never a real character of any person

× [species] human
× [date of birth] september 7, 2184 | ♍︎ virgo
× [loyalty] capitol
× [credits] 1 300

× [level] 1
× [age] forty 40
× [occupation] escort
× [gems] 0




defense [ 0 ]
  • Uvaděčka, jež by, podle jejího vzhledu poznal asi i slepý. Patří k těm menším lidem - se svými 172 centimetry si moc vyskakovat nemůže. Jednoznačně u ní převládá černá barva - co převládá, přímo dominuje. Jen se za ta léta proměnil šatník - z čistě holčičích šatů a oblečení je pro ní nyní pohodlnější spíše chlapecký styl oblečení - kalhoty, tričko, mikina, občas nějaká ta krátká sukně, aby tam zůstala ta ženská stránka její osobnosti. Dva černé copánky, obojek kolem krku, občas několik řetízků, tím šperky končí, levou ruku zdobí místo prstýnků jednoduchý ocelový boxer s maličkými hroty, který je jejím případě jen módním doplňkem, nikoliv zbraní. Vlastně jsou to jen čtyři prstýnky svařené dohromady. V letních měsících lze vidět většinu z jejích barevných, tetovaných ozdob, například pavučinu za levým uchem. Pro potřeby své nové práce si musela dokoupit pár kousků, aby na pódiích nevypadala jako buran. Sice měla ve svém životě všechno, na co ukázala, ale moc svou životní úroveň nevnímala, brala ji jako samozřejmost a než si začala žít sama pro sebe, byla i dosti zhýčkanou potvorou a když nebylo po jejím, řvala jako tur, dokud to nedostala. Nebojí se říct, co si myslí, ať jde o nějakého člověka nebo o situaci kolem, s výše postavenými lidmi ovšem tohle raději odpadá. Až na tuhle upřímnost je to normální ženská, které není moc věcí cizí a bavit se s ní dá o čemkoli. Hodně si věří, alespoň se tak tváří. S lidmi moc nesoucítí, jelikož neumí vyřešit jejich problémy a ani nechce. Její problémy taky nikdo druhý nevyřeší. Jako jedna z mála žen v Kapitolu, umí řídit motorku. Vlastní ale nemá. Práce ji cizí není, ale až na tu chvilkovou práci modelky, ji jinak, nutno dodat, nepotřebovala. Až bude potřebovat peníze, zase si nějakou práci najde. Jako modelka byla i u šití těch kousků a tak si umí i něco ušít sama, kdyby bylo nejhůře. Nakonec se doma jednoho dne při sledování ročníku Her rozhodla, že bude uvádět. Doma si přišla osamoceně, její veskrze příjemná a upřímná osobnost je halená jejím div ne démonickým vzhledem a ten všechny dosavadní nápadníky odrazuje. Měnit se kvůli nim nehodlá. A kromě toho že je to také práce a tedy jistý příjem, ji k tomu dovedla i ta představa té moci, co jí je tou prací dána - jedním sáhnutím do mísy lístků z někoho udělat buď mrtvého člověka, nebo hrdinu. Přihlásila se tedy a byl jí svěřen kraj Jedenáctý. Na vysokých kozačkách bez podpatku sice bude vidět kdejaký krajský bahno, ale nad tím mávne rukou s tím, že se to dá umýt. Tak cimprlich není. A to její vzezření může alespoň děsit ty nejmladší 12-13leté splátce, kteří si budou při pohledu na ní v černých brýlích a černém koženém kabátu až ke kolenům moci myslet, že umí nějakou temnou magii, pomocí které je vybere do Her, kterých se oni tak bojí.
× × ×
  • [ file 001 ] Už na škole se začala odlišovat - i když k tomu neměla důvod, vše viděla až moc pesimisticky a negativně. A začaly se u ní objevovat první černé kousky oblečení a excentrické doplňky. Rodičům se to zdálo netypické i na Kapitol. Poslední kapkou byl psí obojek s ostny. Uprosili ji, ať zkusí nějakého specialistu, psychologa. Tomu se sice podařilo v několika sezení vymýtit pesimismus, ale styl oblečení už ji nevymluvil. Léta postupovala a Deborah se časem ponořila do černé barvy celá. A ta je s tím obojkem pro ní tak typická, že kdyby to nosil někdo další, už by bylo bráno jako obyčejné napodobování. Doma už rezignovali na kdejaký odpor, na sny o tom, že bude chodit v normálních šatech a na výčitky, že by měla vypadat nějak jinak, aby více seděla do svého okolí. Školu absolvovala se slušnými výsledky, žádný premiant, ale taková "širší špička". Její styl oblečení ji vydělal nemalé peníze. Do té doby to totiž bylo něco, co se už tak ulítlým kapitolským trendům vymykalo a jeden z obchodního domů ji bohatě zaplatil za to, že jim bude stát modelem pro výjimečnou sérii oblečení. Série nebyla sice vyloženě kasovní trhák, ale na další slušné provize to stačilo. A tak se rozhodla postavit na vlastní nohy a koupila si malý dům, který je malým navenek, ale velikým uvnitř. Přibyla další léta a Deborah načala již čtvrtou desítku let života.

Brigado Andrijevica

[ brigádo andrijevica ]

[player] Pietro

[fc] William Fichtner
 

best defense is attack

× [species] human
× [date of birth] may 7, 2172 | ♉︎ taurus
× [loyalty] capitol
× [credits] 4 700

× [level] 1
× [age] fifty-two 52
× [occupation] trainer
× [gems] 1




vitality [ 0 ] × defense [ 10 ]
  • -
  • -

  • Bývalý příslušník jednotek mírotvorců se nakonec zhlédl v trénování splátců na Hry v oblasti zbraní a nejen v nich, jelikož válení se doma za ušetřené platy, jež si vydělal za jeho časů ho nebavilo. To prý může dělat až o dalších 30 let později. Trénování ale z celkem příjemného muže toho přísného člověka přece jen udělalo. Nesnáší, když někdo nedává pozor. Možná je to ze vzteku, že mu slušnou kariéru překazila obyčejná akce na kolejích, kterých absolvoval stovky, možná je to z té jakési zodpovědnosti, kterou k těm splátcům má. Toho člověka pak neváhá po upozornění vyhodit a ať se ubrání, jak dovede sám. Vrátit se člověk může, ale s pokornou omluvou. Není radno jej ignorovat, natož mu projevovat až moc velké sympatie. Přece jen, charisma mu nějaké ještě zbylo. Výhody nezískáte ani v jednom případě. U každé zbraně zvládne vyjmenovat její slabiny, i silné stránky, proč si ji vzít, nebo proč se jí vyhýbat, některé, jako oštěpy nebo praky zvládne i vyrobit. A to vše v podstatě od obyčejného kamenu až po velké střelné zbraně, co mají jeho bývalí kolegové. Ty uměl i rozebrat a znovu sestavit, ale to již nepředvádí, v aréně střelné zbraně nejsou, jen ty beznábojové jako luk a kuše. Ne všechny zbraně, co do výše zmíněného výčtu spadají, umí ovládat. Tak šedesát procent ale ano, u těch ostatních, méně častých, má jen základy, aby nevypadal jako truhlík. Základní znalosti má i o ostatních částech tréninku, byť někde je to opravdu tak základní, že to mnohdy pro nezasvěceného musí vypadat, jako když splátci učí jeho. V normálním životě mimo Hry je to přijemný člověk, i když se tváří věčně otráveně nebo vážně. Poznávací znamení budou asi hnědé vlasy a neustále upřený pohled. Žádné barevné přikrášlení v podobě tetování na něm nenajdete. Přísný je jen v centru. Společenský život vyloženě nevyhledává, ale akcí se rád zůčastní, zvláště je-li pozván. Prostě když se mu chce, tak jde. Ženu na celý život nehledá, a když už by nějaká měla být, tak by musela mít asi jeho věk a zastat nějakou práci. Žádná mlaďoučká pipka, co tráví dny v nákupáku. S ostatními lidmi to má co se povídání a jednání týče, podle toho, odkud jsou. Kapitolany a profesionální kraje bere jako sobě rovné, ostatní kraje už tolik ne, nehledí však na ně s úplným odporem. Ani nemůže. U trénování musí být fér ke všem.
× × ×
  • [ file 001 ] Tento muž, který je na půli cesty k pátému křížku v kolonce věku, měl vcelku obyčejný kapitolský život. Jako malý měl sice milující rodiče, kteří ale vyznávali přísnou výchovu. Nebyl sice každý den mlácen pro úplně pitomosti, ale jeho poslušnost zajišťoval respekt, který měl k otci - mírotvorci. On sám ale přísný nikdy nebyl. Matka byla sice mírnější typ, ale málokdy proti otci v něčem šla. Kolem desátého roku věku malého Brigada začala fascinovat otcova práce. Ty uniformy, zbraně, obrněné vozy a druhy trestů mu učarovaly. Jediné co se mu nelíbilo, bylo bičování. To mu bylo těch lidí i líto. Když se otce ptal, proč ty lidi tak mlátí, tak se mu dostalo odpovědi, že kdyby se nemlátili, udělali by to znovu. Takhle si to budou pamatovat. Jako Kapitolana se ho Hry netýkaly, a tak když dorostl do věku vhodného pro akademii - nastoupil do ní, aby kráčel v otcových stopách. Avšak bral to na lehkou váhu ve smyslu, "nějak to absolvuju." Když mu v akademii dali několikadenní propustku domů, tak jej právě doma uvítala smutná zprává - otec zemřel při jednom z bojů v jednom z krajů, kde se pokoušeli rozjet povstání proti prezidentce Virtue. Povstání bylo potlačeno a vše se ututlalo, ale otec dostal nešťastnou ránu do nohy, kterou zasáhla infekce, která se poté rozšířila. Tahle událost Brigada nakopla ve zdravém slova smyslu a byl ještě více odhodlán akademii, kterou začal brát opravdu vážně, dokončit. To se mu podařilo a nakonec byl přiřazen k 7. kraji dřevařů. Ten kraj se mu stal osudným, ale ne díky jeho krajanům. Při jedné z prohlídek kraje, kdy se měli pochytat případní krajští uprchlíci natrefil s dvěma dalšími muži na dvojici bělochů a jednoho černocha. Na jejich oblečení bylo zjevný, že jsou z jednoho ze zemědělských krajů, Devítky a nebo Jedenáctky a neměli tak tam co dělat. Tak se tedy vydal k nim, že budou chyceni a odvedeni na pranýř. Jenže trojice mužů byla nejspíše známými firmami, protože se s nimi pustila do rvačky. Všechno se seběhlo moc rychle na to, aby byly užity zbraně. Nakonec byla trojice chycena, ale mírotvorci dostali hodně namláceno. Brigadovi kolegové si odnášeli několik řezných zranění, ale Brigado to odnesl řeznou ránou na tváři a po jednom dobře namířeném kopnutí i zlomenou nohou. Zranění se vyléčila, ale jsou na něm patrná. Na tváři je k vidění díky moderní kapitolské péči jen malá jizva, ale opravená noha je vidět dosud. Na pravou nohu lehce napadá a kulhá. Ta noha se sice nezdá nějak vážná, ale jak se později ukázalo, brzdila jej při akcích a tak se po 20 letech služby rozhodl uniformu pověsit na hřebík.

other worlds

stranger2s.jpg https://lh3.googleusercontent.com/Pw0zB0hurIqLYe3Dbii8mgZ8-m5myKuUtsQ2qtwficdo5n9uKQvLA3mzvOkjh7iL3CUXJzXut2adFoTqKA=w200-h92