Sunday, March 12, 2017

Milo Dempsey

[ majlo dempsi ]

 

Player: Maddie

FC: Dylan Schmid



Contact: maddiepond@email.cz

Age: 13 deceased - sebevražda


Token: Škrtlá zápalka


Milo nemá velkou sílu, moc mu to nejde se zbraněmi, takže by si jeden pomyslel, že se do arény moc nehodí. To je pravda, na boj ho moc neužije, ale umí spoustu jiných věcí, které se hodí. V první řadě se vyzná v přírodě. Nejenom ve vodě, s tím se už počítá, ale i na suché zemi. Pozná v pohodě rostliny, zvířata, stromy, dokáže stopovat, dokáže klást pasti a dokáže v pohodě porcovat zvířata a dokáže dost slušně vařit na to, že je kluk a že je dost malý. Svůj volný čas tráví spíš v přírodě, než aby cvičil ve výcvikáči. Ani ve vodě tak často není. Samozřejmě umí plavat a taky chodí s tátou a bratrem rybařit, protože jinak by se neuživili, ale když nemusí, tak zase hned zmizí do lesa. Klidně zmizí i za hranice kraje, to dělá čím dál častěji, je mu dost jedno, jestli ho chytí. Samozřejmě se snaží, aby se to nestalo, ale to vzrušení, že může alespoň trochu porušovat absurdní pravidla v kraji ho vždycky láká víc než vidina pranýře. V lese se dokáže dost dobře sám zabavit, vlastně mu vyhovuje víc samota. Leze různě na stromy nebo šplhá po skalách. Nějak mu chybí ten cit pro nebezpečí, všechno mu přijde v pohodě a ničeho se nebojí. Což je vlastně výhoda, protože do všeho vždycky jde a nesedí někde v koutě. Tohle ho drží na nohou každý den, kdy dlouho nemůže usnout, protože ještě něco neprozkoumal. Samozřejmě se to ve větším nebezpečí, které on tak vůbec nevnímá, rychle změní na obrovskou nevýhodu. Milo tráví v lese čas hlavně tím, že mapuje celé okolí. To, že je zavřený jenom ve Čtyřce, je pro něj strašně dusící, potřeboval by větší prostor. Ani celou Čtyřku ještě neprošel a už mu to je málo. Proto chodí i za plot a chce zmapovat celý Panem, aby věděl, jak to vypadá jinde. Protože jenom těžko věří těm záběrům z televize. Je zvyklý na dlouhé pochody, dokáže si trasu rozvrhnout tak, aby nebyl unavený. Když ji nezná, tak mu nedělá problém se klidně celý den hýbat. Ovšem jenom chodit. Zkoušel i běhat, ale nevydrží rozhodně celý den. Dlouhé trasy jsou pro něj jako stvořené, zvládne vydržet dlouho, ale kdyby měl být nějak extra rychlý, tak se to rozhodně podepíše na vzdálenosti, kterou uběhne. Má malé šikovné prstíky, umí fakt hezky kreslit, a hlavně je Milo dost chytrý. Je dost zvídavý, všechno si musí vyzkoušet a musí mít o všem přehled.


Pro Mila je celkem problém nějaký boj. Sice ho jeho bratr vzal už do výcvikáče a snaží se ho něco naučit, ale moc si v tom pořád nevěří. Sice ví, že musí strašně posilovat a že musí nabrat svalovou hmotu a taky že musí umět zacházet se zbraněmi, ale nějak se mu do toho nechce. Stačí mu, že má sílu tak akorát na to, aby byl schopný šplhat po laně, víc nepotřebuje. Stejně ví, že kdyby měl s někým bojovat, tak nevyhraje silou, ale bude muset svého protivníka přechytračit. Na to je zase Milo chytrý dost, vlastně víc věří tomu, že by se z toho nějak dostal hlavou. Na boj na blízko je úplně levý, maximálně tak umí zacházet s kuchyňskými noži, protože s nimi vaří, ale to je tak celé. Žádné velké zbraně jako meč nebo tak. Potom na dálku už je to trochu lepší. Nehází sice nějak extra daleko, ale umí dost dobře mířit, takže si dost rozumí s kuší, protože tam je to vlastně hlavně o míření. Nepotřebuje na to ani moc velkou sílu. Luk už je trochu horší, ale když má správnou velkost, tak je taky v pohodě. Tyhle zbraně poprvé potkal ve výcvikáči a potom si je taky zvládl vyrobit v lese, protože je prostě šikula. Takže třeba tětivu by byl schopný dostat z luku dolů a použít ji jako škrtidlo, kdyby bylo potřeba. Nebojí se toho, že by měl někoho zabít, prostě by to tak bylo. Nebojí se ničeho, a to je celkem problém. Musí se nejdřív spálit, aby si pamatoval, že tohle je nebezpečné. Jelikož měl zatím celkem tragický život, tak se o něj dost lidí zajímá a všichni se starají, jestli je v pohodě nebo jestli se třeba na místě nerozbrečí. To úplně nenávidí, je sice malý a ví to o sobě, ví, že má naprd život a že je navíc ještě roztomilý, takže se o něj prostě stará dobře, ale nezvládá, když to dělá kdokoli jiný než jeho noví rodiče a bratr. Duševně není takové děcko jako vypadá. I když se opravdu snažil, tak moc nezvládá technologie. Umí zapnout televizi a když tak tam vyměnit kabel nebo ho správně zapojit, ale není schopný si něco sám postavit. Ve Čtyřce není dostatek součástek a vlastně ani nikdo, kdo by to pořádně uměl a mohl ho to naučit. Jediné, že čeho má doopravdy strach, je oheň. Malý ohníček při táboráku je v pohodě, ale nepřibližuje se mu moc blízko, ale nevyvádí, když ho uvidí. Jenže kdyby mělo hořet, tak to nezvládne. Ve všech situacích dokáže používat hlavu a nezmatkovat, ale při požáru ne. Má na něj ty nejhorší vzpomínky, když mu zemřeli rodiče, takže když se dostane někam, kde je hodně ohně, ani to nemusí být nebezpečné, bojí se i obrázků na zdi, tak dostane panický záchvat a není schopný se z něj sám dostat, pokud je stále v té místnosti.


Milo Dempsey se narodil do úplně jiné rodiny a měl úplně jiné příjmení než teď. Narodil se do Čtvrtého kraje, to ano, byl úplně spokojený a všechno bylo super, dokud se nestala největší katastrofa v jeho životě, když u nich doma vypukl požár a oba jeho rodiče v něm zahynuli. On se dostal ven, protože ho tam otec odvedl, ale potom se vrátil ještě pro matku a ani jeden už se nestihl dostat ven včas. Malý Milo se na to mohl koukat, protože mu byly tři roky. Na chvíli bydlel u své tety, ale tam byl vždycky jenom nadpočetný. Ani on sám se tam necítil moc dobře, takže když mu teta řekla, že to asi jinak nepůjde, než aby šel mezi ostatní děti do děcáku, byl vlastně i trochu nadšený. Jenže i když je Čtyřka celkem bohatý kraj, tak na sirotky moc peněz z rozpočtu nezbylo, takže se tam taky neměl nějak dobře. Vlastně, kdyby si ho nevzala nějaká rodina, tak už je asi po smrti z podvyživení. To se tam stávalo často. Navíc Milo byl jeden z těch menších a i z těch slabších, takže často svůj denní příděl jídla vyměnil za bezpečí od rvaček. Nevypadalo to s ním dobře, dokud nepřišel milý starší pár, který hledal právě nějakého malého synka a Milo jim padl hned do očí. Takže takhle získal svou rodinu, příjmení a staršího bratra Blaina. A je tam s nimi spokojený. Je to už pár let, co má milující rodinu, takže už si na ně zvykl, ale začátky byly krušné. Milo je člověk, který je mnohem radši sám, i když ví, že je to dost nebezpečné a tak, ale mezi více lidmi se cítí nesvůj a dělá mu problém i trochu odpovídat a soustředit se. Ideální pro něj je mít třeba dva kámoše, se kterými může podnikat nebezpečné vycházky. Vyloženě se liší od Blaina, což je hlavně tím, že nemají ani jeden gen stejný, ale má ho strašně rád. Když v děcáku čekal na rodinu, tak to bylo dost těžké, takže když našel někoho, kdo ho má rád a stará se o něj, tak už dávno pochopil, jak je rodina na prvním místě. Chtěl by být jako oni, úplně ve všem. Chtěl by být silný a vtipný jako Blaine, laskavý jako jeho máma a ochranářský jako táta. Jenže tohle Milo moc není, i když se o to snaží a dokáže to před ostatními hrát. Hluboko uvnitř sebe ale Milo nenávidí všechno kromě své rodiny. Neměl by problém někomu ublížit a ví, že by si to užíval. Ten požár doma s ním tohle udělal. Drží tyhle myšlenky na uzdě, ale při větším stresu nikdo neví, jak se bude chovat.

Thursday, March 09, 2017

Keegan Ainsworth

[ kýgn ejnzsvorf ]

 

Player: Larsyn

FC: Robbie Kay



Contact: creationoflars@gmail.com

Age: 16 deceased - rozpáraný krk: B. Dempsey




Býti obyvatelem Jedenáctého kraje má hned několik výhod. Našel si zálibu v pěstování, i když to je v kraji tak trochu rutina, takže by se tomu nijak jinak nevyhnul. On má to štěstí, že se mu to za ty roky neznechutilo, i když mu za zády třeba stojí mírotvorce a kontroluje, zda dělá svojí práci správně a nic si pro sebe nenakrade domů. Práce ho udržela ve stavu, že se nezabije. Kvůli tomu získal mnoho zkušeností, co se týče rostlinstva. Je zřejmě jasné, že pro něj bude hračka rozeznat, co se jí a co se opravdu nejí. Má znalosti i v léčivých rostlinkách a snad by z jedovatých bylin dokázal vytvořit odvar, který by způsobil splátcům nepříjemné bolesti, vyrážky nebo dokonce smrt. Taktéž ho práce v sadách a na polích natolik zaměstnala, že se udržuje stále fit. Sice byste to do něj na první pohled neřekli, protože je to vytáhlý hubeňour, ale jinak má klučina celkem svaly. Není to sice snové, ale je to alespoň něco. Velké pytle s ovocem přemisťoval z místa na místo dennodenně, tím pádem se z toho dá lehce odvodit, jak moc toho zvládá unést a jakou má výdrž. Jedenáctý kraj sice není nějaká velká divočina, které by se měl kdo bát, ale sem tam místy je to v kraji dost kruté. Takže nemá problém se sžít s nepříznivými podmínkami. Špína je pro něj nic, přírody se nebojí, mozolů má tolik, že má pomalu ze svých rukou a nohou takové brnění. Zranit se stále může, ale kdyby měl někoho udeřit pěstí nebo něco rozkopat, pravděpodobně by si s tím hravě popral. Boj tělo na tělo pro něj tedy nebude problémem. Dokáže se pohybovat po drsném povrchu klidně bosýma nohama, protože to vlastně i celý život dělal, protože neměl na to si koupit boty nebo si je každodenní prací vždycky zničil. Na stromy lezl už jako malý a snad by neměl problém i vylézt na menší strmý kopec. Pracoval s cepem, takže zvládne ovládat těžší zbraně, které by cepu mohly být blízké. S takovým řemdihem nebo kropáčem by mohl nahánět strach. Taktéž se naučil sestavovat pasti, vytváří je totiž před domem, kdyby někdo přišel náhodou krást. Sice pro zloděje nejsou jeho rodina denním terčem, ale jak toho mají málo, musí si své suroviny ještě víc hlídat. Umí velké pasti klidně na větší zvěř, když vezme v potaz, že lidi nejsou ve velikosti zajíce. V Keeganovi se skrývá velmi stinná stránka, která mu dodává takovou sílu, že nemá svědomí z toho, že udělal něco špatně a lidem třeba ubližuje. Empatie se v něm moc nenachází nebo spíše vůbec, takže je to takový zmetek. Na první pohled se zdá být přátelský a neškodný, ale jeho výrazy a způsob komunikace s ostatními mohou nahánět strach, z tohoto důvodu dokáže být i dobrým vůdcem. Je vychytrale mazaný a s tupým soupeřem by si dokázal poradit i tak, aby se jeho soupeř sám zabil. To však neznamená, že si jen tak luskne a ten dotyčný zemře, většinou to u něj vyžaduje velkou píli.


Stejně jako výhody má také své nevýhody. Bohužel neměl to štěstí se narodit do kraje tak zabezpečeného jako První a Druhý, takže se žádná bojová profesionalita v něm nenachází. Žádné hrátky na Hladové hry s kámoši, žádná stříbřitá zbraň nebo jen pokus o prak, prostě nic. V ruce držel jen jedinou věc, co se podobala zbrani, a to cep. V domácnosti ani neměl žádnou sadu kuchyňských nožů, ale spíše nějaké kovové náhražky, co byly dost tupé, ale dostačující k tomu, aby se něco nakrájelo. Žádné super bojové techniky tedy nezná a v boji určitě vůbec nezaujme. Podobně je na tom s plaváním, protože s jedinou vodní plochou, se kterou se setkal, je kaluž po dešti nebo snad voda ve studni. Nijak kraj víc nezkoumal, takže ani netuší, jestli se v kraji vyskytuje nějaké větší vodstvo. Určitě asi jo, ale od jeho domu a pracoviště je to nejspíš dost daleko, když to za svůj krátký život ještě nikde nezahlédl. Každopádně neměl čas se o to zajímat, takže plavání je něco, co nepokládá za důležité a jako jeho slabinu, protože na to prostě nikdy nemyslel. Má problém s lidmi, nedokáže je zaujmout, protože je nemá rád. Není to tak, že by byl společensky trapný nebo že by nevěděl, co by měl před lidmi říkat, ale on schválně všechny odradí a snaží se být ukrutně nesympatický. Kdyby se za něj chytal někdo trpělivý, tak přijde jednoduché ignorování. Je to ale jiné, pokud chce člověka využít ve svůj prospěch, to se klidně nechá pustit k tělu. Má citlivou kůži, takže se docela snadno popálí a to je jenom další nepříjemnost, ale nic, co by ho zastavilo, i když by bylo asi ošklivé, kdyby dostal rakovinu kůže, ale tak rychle ho to nezabije. Neumí lovit jen tak z ruky, nikdo ho to nenaučil a popravdě mu stačí jen ty pastičky. Je zbrklý, nemá moc velkou trpělivost a to může být občas velká překážka. Nemá rád, když jdou věci pomalu a snaží se to za každou cenu urychlit, i když to zrovna nejde. Nestará se tedy ani o to, aby za sebou zametal stopy nebo není zrovna moc nenápadný. Není hlasitý, ale nestará se o to, jestli ho člověk vidí nebo nevidí. Ani ta jeho výška mu v tom nepomáhá, protože je vcelku dost vysoký, takže dost vyčnívá. Neumí maskovat nikoho a už vůbec ne sebe. Ke všemu je k tomu potřeba precizní prácička a on na to moc není, jedinou preciznost využívá ve svém domácím pěstování kytiček. V přežití v přírodě trochu zaostává. Ano, většinu času strávil venku, ale nezná takovou tu světovou stranu, vyhledávání zdroje vody, rozdělávání ohně a další. Takové ty skautíkoviny, to jako vůbec nezná a zařazuje to do nedůležitých, v tom je nesmírně tvrdohlavý.


Keegan narozen jako jedináček, tudíž je svými rodiči milovaný a udělají pro něj cokoliv. Nah? On pro ně moc ne. Není to tak, že by byl nevděčný za to, co pro něj rodiče dělají a že mu dali život, ale tu empatii prostě nezná a citlivý zrovna moc není. Možná se asi ještě nedostal k tomu, aby se mohl o své rodiče strachovat. Už odmala znal ten chudý a přísný život, takže to pro něj je tak trochu norma. On ani není žádný průšvihář a jeho rodiče se vcelku měli od mírotvorců dobře, protože se drželi pravidel, i když z toho nebyli dvakrát moc nadšení. Problémy moc nevyhledávají a on se to naučil po nich, je to možná zmetek, ale jen tak schválně nenachází způsoby, jak si zavařit. Má se rád živý a někdo by řekl, že by Keegan udělal snad cokoliv, aby se udržel naživu. Je sobecký a staví svůj život před ostatními. Snadno jen tak nikomu nevěří a jede si za sebe, všechno si musí dělat sám a je v tom spolehlivý. Není spokojený s tím, jak se to má a že si žije hůře než ostatní kraje, ale není to typ rebela. Prostě to nechává tak, jak to je a nesnaží se o nic, co by mohlo ohrozit na jeho životě. Je to takové zbabělé myšlení, ale jeho to nezajímá, má jen jiné myšlení a lidi si o něm mohou myslet leccos, protože názory na něj od jiných jsou mu putna. I na Hladové hry má neutrální názor. Dívá se na to poslušně každý rok a neohrnuje nad tím nosem, ale že by se v tom vyžíval, to člověk také říct nemůže. Ke svému okolí se staví v podstatě dost flegmaticky. Přijde mu to normální, protože žádný jiný život nezná a taky proto, že je na takovým dně, protože se smolař narodil do nejvíce střeženého kraje. Byly však dny, kdy snil o jiném životě – bohatém a krásném. Někdy si přeje, aby se narodil do jiného kraje, jenže tomu neporučí a musí se smířit s tím, co má. A světe div se, Keegan sice nemá kamarády, ale zbožňuje zábavu, takže pokud se s ním někdo setká v dobré náladě na nějaké sešlosti, dokáže být zábavný a jen tak od sebe lidi neodrazuje. Avšak poté se zase dostane do své nálady a všechny zase odstrkuje. Má ale jednoho kámoše, který akceptuje jeho chování, takže není tak úplně outík, jak se zdá. I když si to nepřizná, je rád, že má někoho, na koho se může eventuálně obrátit. Co se týče dalších vztahů, je aroace, takže nic takového jako hlubší vztahy prostě nevyhledává a v takových věcech je momentálně dost ztracený.

Sunday, March 05, 2017

Blaine Dempsey

[ blejn dempsi ]

 

Player: Maddie

FC: Nico Mirallegro



Contact: maddiepond@email.cz

Age: 17 deceased - zlomený vaz




Blaine je celkem husťák, který bere jako svůj smysl života trénovat na Hry a potom je vyhrát nebo alespoň všem ukázat, že byl dobrej natolik, aby se dostal do finále. Ani mu vlastně nevadí, že by třeba měl umřít, ale nejhorší je vědomí, že by se mohl ukázat jako špatný, že by dostal malé hodnocení a že by potom v aréně mohl být neúspěšný. Takže dělá všechno proto, aby se to nestalo, takže díky tomu, že trénuje a že je z profíkáckého kraje a že jeho rolemodelové jsou všichni fakt hustí, tak toho celkem dost umí. Na prvním místě stojí jeho síla, na které si dost zakládá. Baví ho to, že má vidět svaly, nebojí se být jenom v plavkách, rád na sebe strhává pozornost a celkově žije vlastně jenom proto, aby pobavil ostatní. Na to přišel už jako malý, když ho nejvíc bavilo hrát ve škole divadlo. Dokáže zahrát, že nic nechápe, že v hlavě nic nemá, když to lidi pobaví, dokáže si i sám ublížit, když je to třeba. Prostě miluje, když se mu lidi smějou. To mu dokáže dodat neskutečnou energii, když je před publikem. Blaine je dost herecká osoba, všechno, i normální každodenní věci, dělá naplno a přehrává. Pokud jsou tam s ním lidi. Je jedno, jestli je to jeho máma nebo někdo, koho vůbec nezná, ale když jsou kolem něj lidi, je vždycky veselý a má toho na rozdávání. Potom, vzhledem k tomu, že je ze Čtyřky, umí plavat, umí se potápět, dokáže zadržet dech na dost slušnou dobu, umí lovit ryby a potom je zpracovat, takže se dají jíst. I když to doma není zrovna on, kdo obstarává vaření, tak nějaké základy zvládá. Když už byl dost starý, aby tedy začal cvičit na Hry, tak se toho dost chytl. Nechal hraní divadla ve škole a celkem zdrsněl, protože se rozhodl, že bude ostatní lidi bavit ve velkém, i kdyby u toho měl umřít. Jako nevadilo by mu to, ale umírat se mu nechce, takže poctivě cvičí. Musel udělat celkem velký kus cesty z malého chlapečka, který navíc vyrostl strašně pozdě, takže byl dlouhou dobu jeden z nejmenších a nejslabších lidí a stejně se snažil, aby nebyl nejhorší. Teď už je to lepší, vyrostl, má hojně svalové hmoty a umí se prát tělo na tělo, to hlavně. Ve výcvikáči si nejvíc oblíbil těžké zbraně na blízko, pořádný meč nebo kyj. V pohybu má s něčím takovým strašnou sílu a třeba když běží, tak mu potom i dělá problém se zastavit. Jak je ze Čtyřky, tak nejenom umí lovit ryby prutem a klást pasti i na suchozemská zvířata a potom je na ohni, který sám rozdělá, nějak připraví, ale umí to i s oštěpem a trojzubcem. Nebyla by to sice první volba, ale taky s tím leccos zvládne.


Nejhorší věc pro Blaina je, že jak celý svůj život před lidmi strašně přehrává, tak jeho osobní život stojí pěkně za prd. Když ví, že ho nikdo nevidí, tak je spíš smutný a zamlklý. Takhle prožívá většinou víkendy, protože vlastně nemá moc kamarádů, se kterými by mohl něco podnikat, i když by on sám chtěl. Prostě se nedokáže nikomu tak otevřít, aby s ním mohl být kámoš, takže je vlastně na všechno sám nebo má kolem sebe skupinku povrchních lidí, protože jinak je celkem oblíbený tím, že dokáže všechny rozesmát. Ale nedokáže to udělat sám se sebou, takže když má být sám, tak klidně celé dny leží v posteli a nemá vůli ani jíst. Sám se z těchto stavů nedokáže dostat nikdy, občas to zvládne jeho mladší bratr, ale nejlepší je, když musí prostě před lidmi ukazovat, že je úplně v pohodě. Proto možná chce do Her a chtěl by vyhrát, protože by to znamenalo, že by potom neměl žádné soukromí a už nikdy by se do těchto stavů nedostal. Nemá sám sebe za to rád, často i myslí na sebevraždu, ale ty dny nemá ani vůli něco takového udělat. Na jednu stranu je super, že má mladšího bratra, ale kdyby byl opravdu v boji na život a na smrt, tak nikomu malému neublíží, protože je zkrátka ochranitelský a v dětech vidí svého bratra. Co se schopností do arény týče, je na tom opravdu mizerně s během. Jako správný plavec nenávidí běhání, ať už je jakkoli krátké nebo dlouhé. Není ani tak pomalý na tu krátkou vzdálenost, ale prostě to není ono a Blaine sám nerad běhá. A když má běžet delší úsek než kam zvládne dohlédnout, tak to ne. Nemá potřebu utíkat od nebezpečí, protože s ním umí bojovat, takže to ani nikdy nepotřeboval. Vždycky spoléhá na to, že se dokáže z těžké situace vybojovat, takže prostě neutíká. Ani nikoho moc nehoní, ale to je spíš kvůli tomu, že prostě nemá rád běhání. Taky nic neumí se zbraněmi na dálku. Harpunu v ruce už několikrát držel, ale žádné citové pouto se mezi nimi neobjevilo, střelné zbraně zná vlastně jenom z obrázků. Neumí střílet z luku ani z kuše, neumí vrhat nože ani sekeru. Zkoušel to, ale připadá si potom jako někdo ze Sedmičky a to není ono, on je rád za svou Čtyřku. Má sice základy přežití v přírodě, jak si najít místo na spaní, jak najít vodu a základní pasti, ale absolutně nerozeznává bylinky a tak. Ani vodní moc nedává. Taky se drží spíš při zemi nebo ve vodě v hloubkách, tam mu to je jedno, ale má jinak celkem strach z výšek. Ani neumí dobře lézt po skalách nebo po stromech, protože se tam prostě bojí dostat. A to přežívání v přírodě má jenom teoreticky z kurzu, kdy nakonec strávil dvě noci venku, to bylo celé. Dokázal by se o sebe v tomhle ohledu postarat, ale nesměl by být sám.


Blaine je první dítě v rodině Dempseyových. Tedy není úplně první, protože měl prý ještě staršího bratra, ale ten zemřel při potápění. Blaine už se ho nedožil a jenom o něm slyšel. Narodil se tedy už starším rodičům, kteří se rozhodli, že chtějí další dítě, protože se jim stýskalo po tom prvním. Takže měli Blaina, který už nebyl takový nešika, a nic se mu nestalo a svoje dětství přežil bez nějaké trvanlivější úhony. Jenže ani malý roztomilý Blaine rodičům nestačil a chtěli ještě nějakého potomka. Jenže oba dva byli už dost staří a nějak se nedařilo. Každopádně Blaine má teď mladšího bratra, který sice není jeho vlastní, je adoptovaný, ale jako by byl. Vzhledem k většímu věkovému rozdílu je z Blaina hlavně takový starší sourozenec, který toho mladšího ochraňuje a nikdy by nedovolil, aby se mu něco stalo nebo aby mu někdo ublížil. Je jedno, že má Milo, jak se jeho mladší bratr jmenuje, nějaké jiné rodiče, kteří se o něj nestarají, nikdo mu to nebude připomínat. Jeho bratr je také jediný, kdo ho dokáže dostat z jeho horšího dne. Rodiče s tím ani nic nezvládnou, jenom Milo. Snaží se ho brát na moře a všechno ho tam naučit, jako kdyby Blaine všechno uměl a byl nejlepší profík na světě. Dělá to hlavně proto, že se celkem chystá jít do Her a ukázat celému světu, že je s ním sranda, ale cítí to nebezpečí, že u toho může umřít. Jeho rodiče už jsou sice starší, ale jistě by je mrzelo, kdyby přišli i o svého druhého syna. Takže připravuje Mila na to, že se o ně bude muset přinejhorším postarat sám. Blaine se teda stará tak nějak o celou rodinu, protože jeho máma už nepracuje a je doma, s tátou a bráchou jezdí na moře rybařit, ale je to hlavně na něm, protože má z nich právě nejvíc sil. Má je nadevšecko rád, ale stejně je schopný je opustit a jít do Her, protože to je vyloženě jeho sen. Ani ne tak to zabíjení, ale spíš to, že se může ukázat před celým Panemem. Jako malý chtěl být vždycky v televizi a nejvíc by ho bavilo být moderátor, tak chodil ve škole alespoň do divadelního kroužku. To už se teď změnilo, teď už to je jenom trénink, rybaření a deprese. To se tak nějak střídá. I když nemá žádné svoje nejbližší kamarády, protože k sobě nikoho jiného než Mila nepouští, tak on sám je dost oblíbený, protože vypadá vždycky jako nejšťastnější člověk na světě, což je jeho plán.

Monday, February 20, 2017

Claude Erica Ashure

[ klávd erika ašjurh ]

 

Player: Nina

FC: Victoria Moroles



Contact: ninalapcikova@zoznam.sk

Age: 17 deceased - rozplácnutá na kaši


Token: Červený pokerový žeton


K jejím fyzickým zručnostem se na první místo musí dosadit vázání uzlů. Co to má společného z fyzickou silou? Nejspíš to, že tato holka s nimi dokáže udělat pěknou paseku. Zná různé druhy uzlů, ví, které se nejlépe kombinují a hlavně k čemu se nejlépe využívají. Obzvlášť si libuje v pastích, vážně. Ne jen v jejich vytváření, ale i v samotném promýšlení. Musíte se vžít do kůže kořisti, abyste ji zvládli nalákat, zabrnkat ji na smysly a pak je důležité, aby neselhala mechanika, kterou k polapení cíle chcete sestrojit. Takže ano, ráda klade pasti, je to její specialita a tuhle zálibu vypilovala k dokonalosti, takže by to mohla dělat pro druhé nebezpečným. Na druhé místo se usadila její hrubá síla, hrubá je ona až dost. Pokud se chtěla mít dobře, musela se rvát a kopat, a to celkem často, ne že by ji to vadilo. Ne že by byla nějak zvlášť prohnaná a agresivní, ale nijak se fyzické potyčky nikdy neštítila. Takže má hrubé svaly a takové ty pouliční zkušenosti, po čase to z nudy posouvala na nový level, pak se zaměřovala na to, aby dávala méně ran, za to mnohem silnějších. Už to nebyly jen bezhlavé bitky, pro ni to už sem tam byl zkrátka souboj, sport. Svaly na celém těla zpevnila lezením po budovách, po stromech, po čem se dalo (vlastně ji nedělá problém jakýkoliv terén), takže její jistota při ručkování, zachytávaní se a rychlém přemísťování ve vzduchu, je oprávněná. Má kontrolu nad svým tělem, dokáže mít malé těžiště a přesto si být jistá, že nespadne, má velkou kontrolu nad svou rovnováhou. Tvrdá práce v kraji se ji nevyhnula, podepsala se na ni, i díky tomu je zručná a silnější. Dalo by se říct, že ve všech ohledech v situacích, do kterých se dostávala, měla ostré lokty. I když to nikdy neměla s kým porovnat, nedělá ji žádný problém vyznat se v černo černé tmě. Prostě se její zrak rychle uzpůsobí nebo to je jen její pocit, kdo ví, každopádně tma pro ni nikdy nebyla nějakou nevýhodou. Umí se sama o sebe postarat, takové banality jako zakládání ohně a návyky pro přežití ve volné přírodě taky má, někdy je musela denně využívat, takže z ní je tak trochu expert, jelikož byla bez domova, takže se o sebe v tomto ohledu nijak nebojí. Nemohla mít ale ve všech aktivitách zas zcela volnou ruku. Kraj, ve kterém žije je celkem hlídaný, takže proto je potřeba i rozvážnost, aby se nedostala do potíží. Rvačky, do kterých se pouštěla, ale většinou moc lidí nezajímaly, i přesto si musela dávat pozor, aby její prudké způsoby neměly nechtěné svědky. Proto se vyhýbala rušnějším částem kraje, kde by byla moc na očích. Nezanedbatelně si cení i toho, že umí relativně dobře plavat. Potápí se, dokáže závodit, voda ji nečiní žádný problém, i když taky není jejím oblíbeným živlem. Je to však dovednost, které by neuškodilo, kdyby ji ještě Claude rozvinula. Těm pijavicím ze Čtverky se ale nemá jak v tomto ohledu vyrovnat. Co se týče strategii, v tom není pozadu. Musela si svůj život plánovat v různých ohledech, nemohla být impulzivní, změny na ni dopadali každý den, a kdyby nebyla strategicky rozumná, asi by to sama moc dlouho nezvládla a teď už by hnila někde v koutě. Díkybohu za pud sebezáchovy. Kdyby měla svou schopnost strategicky smýšlet, trochu pozměnit a otočit ji jiným směrem, třeba aby obezřetně plánovala proti někomu, zřejmě by v tom nebyla žádná potíž. Je celkem vynalézavá, i když má málo k dispozici. Co se týče běhu, nepochybně má nějakou kondici pro dlouhý běh. Silné nohy na to, aby pádila opravdu rychle a tělesnou stavbu tomu uzpůsobenou. Jako svou zbraň by si, kdyby na to přišlo, asi vybrala bič. Sem tam nad tím přemýšlela, jelikož kartiček se jménem měla v osudí dost, a ona si prostě rozumí s lany, ať už při těch pastích, lezení nebo případně při zabíjení, to ale ještě neokusila, co se týká lidí. Přijde ji, že prostě s bičem by se dokázala sžít, byl by její delší končetina. Možná je to tím, že je to skoro jediná zbraň, kterou viděla v boji. Bič je totiž miláček každého mírotvorce, a sem tam dopadl na záda nějakého krajana, Claude to viděla. Teď si sem tam zkouší různé triky s obyčejným lanem, ale to jistě není to samé. Stačit ji musí její pěsti a to, že ji nevadí nepohoda, protože v jejím životě nejsou nějaké zářné vyhlídky.


Byla by absolutně neschopná s jakoukoliv střelnou zbraní v ruce. Zasahuje sice celkem dost přesně, pokud se snaží trefovat tím, co zná, ale kdyby měla stát s lukem, prakem nebo snad i s pistolí připravená k pozoru, asi by se spolu s tou zbraní hodila do křoví. Nejenže jsou ji takové zbraně nesympatické, ji možná i trochu žere, že si s nimi neporadí. Ona nedokáže prostě jen stát a střílet, na to je v ní příliš hrubosti, aby nenechala všechnu práci udělat jen nějakou zbraň s tětivou nebo s kulkami. Prostě by to mohl být někdy v budoucnu problém, protože vedle nevysvětlitelné neschopnosti je tady i na první pohled neopodstatněná averze. Větší problém, než tahle malá patálie s tímto druhem zbraní, je její problém s nízkými teplotami. Už se s nimi v životě potýkala ve chvílích, kdy fakt mrzlo a ona byla venku nalehko celou noc, ale to měla většinou jednoduše štěstí a podařilo se ji neumrznout, snažila se všemožně zahřát. Pravda je, že ji nízké teploty nedělají dobře, je na ně náchylná, ani tak ne na nemoci jako na to, že už pak není tak aktivní, zima ji zpomaluje. Na sluníčku se ji vždy líbilo víc, i kdyby mělo být dusno, s tím naopak problém nemá. Je velká možnost, že výrazná změna teploty směrem dolů by mohla být velkou komplikací. Její tělo na zimu přehnaně reaguje, je to její slabinou. Neporadí si ani s mastmi a bylinkami, nikdy jim moc nevěnovala pozornost, i když v Devátém kraji měla trochu víc příležitostí. Ji ale nikdy nelákalo zkoumat, jak se liší jedna titěrná bylina od druhé, na co je využít a jak se z nich najíst, ona si radši vybila kousek chleba, než aby měla mírumilovně polykat pampelišky. Pak je nutno říct, že její schopnost ošetřování samu sebe není nejlepší, vlastně by nedokázala ošetřit ani nikoho druhého. Stehy dělá jen v případech největší nutnosti. Jeden z důvodů, proč se naučila pořádně bít a vyhrávat bylo, aby se musela méně často ošetřovat, i když prvně musela. Moc toho ale neovládá, jen to nejprimárnější z nejprimárnějšího, prostě se ani nijak obzvlášť nevyzná v lidské anatomii, jen tak, aby věděla, kde má ublížit druhým. Možná v maskování by nemusela být nejlepší, soudí to čistě z toho, že to nikdy vlastně nezkoušela. Rovnat každý lístek, aby nebyla vidět, to není její styl a pravděpodobně nemá zas tak dobré oči, aby poznala přesnost odstínů barev, korálově bílou od perleťově bílé. I když má celkem dobrou paměť, sem tam má momentální výpadky. Jako by se ji zamlžilo před očima a nic, co dělala, zrovna dělá nebo chtěla dělat, si nepamatuje po určitou chvíli. Tak max. na půl minuty má tak nějak černo. Nestává se to moc často, pak se ji mysl zas nahodí a zase jede na plné obrátky, jako by se nic nestalo, ale sem tam jako by ji prostě něco vyrušilo. Snaží se v takových situacích improvizovat, aby třeba nezůstala zamrzlá uprostřed věty nebo pohybu, takže tohle taky už patří k jejímu životu. Né že by si nepamatovala důležitá rozhodnutí, spíš momentální okamžiky jako by je sem tam nezpracovala, nechce to nikomu říkat, ale kdo ví, jestli se to nebude zhoršovat a není to počáteční stádium nějaké vrozené nemoci.


V Devátém kraji nebylo málo takových jako je Claude. Nikdy nezažila blahobyt, neměla moc peněz, její rodina nikdy nebyla dlouhou dobu za vodou, děti braly oblázky jedna báseň. Starosti o peníze se zhoršovaly a už to ničilo i poměry v rodině. Nešlo o žádnou vroucnou náruč nebo spolehlivý klan, Claude neměla domov v duchovním slova smyslu. Otec nenáviděl skutečnost, kolik hladových krků se na něj spoléhá, tak začal být hodně nevraživý a s nikým nekomunikoval. Matka byla z věčných starostí už vyčerpaná, takže se raději přestala o vážné věci zajímat. Každé z dětí v rodině Ashure se staralo samo o sebe, ani spolu nemluvily, sotva se stýkaly, a když už byli spolu v jedné místnosti třeba jen dva členové, nevydrželo to dlouho, prostě byl každý naladěný na naprosto jinou notu, ale rodina se nikdy oficiálně nerozpustila. Ti, kteří mohli, se snažili sami sobě vybudovat pevné zázemí a odejít oficiálně co nejdřív. Štěstí měla hlavně Claudina starší sestra, která prostě svedla někoho relativně vysoce postaveného, otěhotněla a už byla vdaná i odstěhovaná. Pak tady byl jeden starší bratr, který bral všechnu práci co mohl, sebe divnější, jen aby nemusel brát příliš oblázků. Jakmile už nebyl v hledáčku Hladových her, přestal chodit domů úplně, nastřádal dost peněz na to, aby žil jako spořádaný občan sám, i když chudý jako kostelní myš. Pak tu byly teda dvojčata, Claude a Peter. Po tom, co odešli starší sourozenci, tito dva se více méně drželi spolu. Peter byl o něco mladší, a trochu hloupější, jelikož se při svých výpravách za jídlem nechal často unést, jako by byl nepřemožitelný, vždy sebevědomý. Jednou ho to zabilo a Claude to fakt bolelo, protože i když každý byl v rodině sám za sebe a nepočítali se sebou navzájem do budoucna, Peter byl prostě parťák. Ale už je to hrozně dávno, asi sedm let. Zaměříme se teď tedy na Claude. Už od mala se raději zdržovala venku, do jejich domu vešla, jen když byl zákaz vycházení nebo fakt nesnesitelná zima. Jelikož nikdo nedával peníze ji, ona ty svoje taky nemusela nikomu dávat, tak to v rodině fungovalo. Moc velkého vzdělání se ji nedostalo, jen toho, co bylo zdarma, ale taky není zanedbaná, základy má. Její prioritou vždy bylo, aby měla týdenně nějakou tu práci, i když nikdy neměla v dětství stálou. Pomáhala, kde mohla, chodila do pekáren, zpracovávala obilí, nosila těžké pytle, pachtila se ve špíně, práce jako práce. Taky se ji dotkl její život na ulici, dostala se do takové menší komunitky podobných neoficiálních sirotků, kteří přežívali jako ona, i když ani oni nebyli jako nějaká rodina navázáni na sebe. Claude se často rvala, ale nikdy vůči nikomu necítila nevraživost. Tak trochu trénovala a nakonec ji málokdy někdo porazil, už z toho byla rozumnější. Claude je taková prudší, toulavá, ale zase né nestálá. Za svůj život neměla hodně kamarádů, ale když ji člověk rozumí, není problém s ní vycházet. I povahově je celkem rváč a nenechá si jen tak něco líbit, ale není přehnaně agresivní, umí si pomoct, je zodpovědná i rozumná, vždy se o sebe musela starat, aby měla co nejmenší ujmu, a tento cíl se zachovala do dnes. Je sem tam i vážná jako smrtka, protože ona se s problémy potýká, nevyhýbá se jim jako její matka, ale není ani agresivní a rozptýlená jako otec. Ráda lidi pokouší. Není to taková ta naoko drsňačka s tupou hlavou. Možná je sem tam vztahovačná, ale je s ní i legrace. Umí vás zabavit, rozptýlit, mluvit s vámi, ale není moc přeslazená, na takové srdceryvní věci a vztahy si moc nepotrpí. Není žádná drama queen, když se ji něco nelíbí, nedělá scény, prostě dá zdroji problému pěstí mezi oči, pokud si to může dovolit, a jde na to jednoduše a logicky. Je celkem sebejistá v tom, co dělá, ale ani se nijak silně neprosazuje. Není hloupá, ale spousta věcí se ji nedotýká tak, jak by měly. Dokáže být překvapivá, nápomocná (ale to jen zřídka), je zkrátka složitá povahově. Je hodně upřímná, na tom nevidí nic špatně. Momentálně je víc na ulici než v budovách, takže je jistým způsobem zdivočelá. Je celkem silná osobnost, umí si poradit. Ostatní jsou ji většinou celkem ukradení, ji nějaké manipulování nebo vytváření lidských vztahů prostě moc nezajímá, i když není zarputilá. Když někoho urazí, je to jejich chyba, i když se Claude umí omluvit, nedělá to často. Chtít s Claude udržovat vztah je jako Drtivá porážka – těžké, k vzteku, zdánlivě prohrané, ale nakonec jste rádi, protože je to i obohacující a ona umí s lidmi pohnout.

other worlds

stranger2s.jpg https://lh3.googleusercontent.com/Pw0zB0hurIqLYe3Dbii8mgZ8-m5myKuUtsQ2qtwficdo5n9uKQvLA3mzvOkjh7iL3CUXJzXut2adFoTqKA=w200-h92