Friday, December 23, 2016

Rozhovor s Charlesem

Nyx Kesington: *Jakmile se ozvou první tóny z uvítacího songu, oblečená ve svém nejlepším haute couture vyleze zpoza rohu na pódium. Mává a posílá vzdušné polibky do publika a na všechny se přívětivě usmívá, vždyť už tu mají dalšího vítěze a všichni mohou opět slavit.* Dobrý večer, dámy a páni! *Udělá mezi dramatickou pauzu.* Náš nový vítěz je již tu ve své nejlepší kondici a vy se tak můžete lépe seznámit s vaším novým favoritem. Určitě jste se Charlese nemohly dočkat, že je to tak slečny? *Pohledem zabloudí k nejmlaději vypadající dívce mezi publikem.* A už nebudu nadále zdržovat. Prosím, abyste všichni přivítali mladého Charlese Regnarda! *Nasměruje svůj pohled k místu, odkud by měl vycházet a pomalu se posouvá ke křeslům, které tam jsou připravené už pro ně.*

Charles Regnard: *Nervózně si poupravoval svůj oblek, když už za chvíli měl vyjít do studia a ukázat se celému Capitolu a dokonce i Panemu, že žije a nehodlá se jen tak vypařit. Snažil se zapomenout na zlé body arény, když ho dávali do pořádku, aby na něm aréna nezanechala jizvy, ale pár jich tu bude navždy. Stále tomu nevěří, všechno se seběhlo tak rychle a netuší, jestli tohle všechno není jenom jeho vyvinutější představa. Ale jak to vypadá, nejspíš ne. Letmo se zaposlouchá do prozatím ztlumeného proslovu Nyx a když už všichni čekají jenom na něj po vyhlášení jeho jména, pořádně se nadechne a zachová si na tváři povzbudivý úsměv, s kterým vyjde před kamery a prohlédne si všechny přítomné v přeplněném sále. Jakmile předstoupí před Nyx, naznačí úklonku a zase se otočí k lidem, ke kterým pošle ten výjimečný úsměv, který uchovává pro výjimečné situace. A tohle je výjimečné, nebo snad ne?*

Nyx Kesington: Zdravím Tě! *Věnuje mu úsměv a ukáže na jeho místo, načež si i ona posadí na své křeslo.* Doktoři jsou vážně rychlí. Předevčírem jsme měli Charlese ještě v aréně a teď už je tu zcela zdravý mezi námi. *Prohlédne si to veledílo přírody před sebou a posune k němu skleničku plnou vodu.* Dej si, v aréně si musel trpět žízní. *Dá mu prostor, než na něj začne chrlit všechny ty otázky, na které si klade jistě už celý Panem.* Vyhrál jsi! Je to úžasná věc, musí to být parádní, ale přesto tu kolují trochu smutné otázky ohledně slečny Clegg. *Udělá smutnou odmlku.* Aréna vám zkřížila cesty a vy jste se setklai až v úplném finále. Jak jsme si všichni jistě všimli, museli jste si být vážně blízcí. Jak by ses k tomuto vyjádřil? Jak se cítíš? *Začne rovnou zhurta.*

Charles Regnard: *Přidržením svého obleku se usadí opět do křesla, s jednou rukou opřenou loktem na koleni a s podepřenou bradou. Celá ta pozornost se mu popravdě celkem zamlouvala, i přesto, že to obnáší pár věcí, co se nemusí každému líbit. Jako třeba sdělování svého soukromí, a to je svým způsobem základ. Ale, to pouze některým lidem.* Musím se přiznat, že ano. *Přitáhne si s úsměškem ještě blíž skleničku vody a opatrně ji uchopí do ruky, načež se napije a znovu ji odloží na stolek. Zpozorní při první otázce, a už teď ví, že na spoustu věcí bude hodně těžké zapomenout. Ať už na jeho výhru nebo na ni. Na začátek si odkašle.* Skutečně, a je to fakt paráda. *Pousměje se se sebejistým pohledem do publika, pak mu však úsměv začne pomalu mizet.* Na začátek, ano, byli jsme si blízcí, *Přejíždí očima po zemi, ve snaze odstranit tu odmlku další větou, kterou je hodně těžké vyhledat, začínají na něj doléhat špatné věci skrývající se za touhle otázkou.* Abych se přiznal - Měl jsem ji víc, než rád. A... jak jsem ještě tehdy zjistil, ona mě taky. *Dodá nakonec a trochu líp se do křesla vsune.* A to mi zamotalo hlavu. Nemohl jsem jinak a stále se nemůžu cítit jinak, než být zmatený z toho, co se tam ještě před několika hodinami stalo. *Na pár sekund zavře oči s povzdechnutím.* A proto ji nemám v plánu zastínit. Nechci, aby se na ni zapomnělo. *Vyjádří se s vážným ale odhodlaným výrazem plného napětí, ke konci se překvapeně zamyslí nad tím, co vlastně řekl. Ale nelitoval svých slov.*

Nyx Kesington: To určitě nezapomeneme, Lanette byla skvělá. Byla tak statečná, že se kvůli tobě obětovala, tomu říkám láska. A všichni v místnosti se mnou určitě souhlasí. *Vzhlédne s úsměvem k pódiu.* Jenže vítěz je pouze jeden, jinak bychom se tu neměli o čem bavit. *Zasměje se.* Mrzí mne, že tohle postihlo právě tebe, ale ujišťuji ti, že to teď bude jenom lepší a lepší. *Otočí se zpátky na vítěze.* Byl jsi oblíbencem spousta lidí, nejen, že si na tebe nejvíc vsázeli, ale dostal jsi spoustu obdivuhodných sponzorských darů, což se moc často nevídá. Vlastně v celém historii Hladových her bych mohla s jistotou říci, že letos bylo nejvíce poslaných darů do arény. Myslíš si, že ti dary moc pomohly nebo by sis věřil i natolik, že bys to zvládl bez nich?

Charles Regnard: *Smutně přikývne na dodatek o jejich lásce, a hlavně o Lanette. Lanette byla jedna z těch lidí, kteří si prošli něčím podobným, co on. A to ho na ní fascinovalo, její odvaha se stát lepším člověkem, kterým však už dávno v jeho očích byla. Kradmo se pousměje nad tím, že se všechno bude lepšit.* Snad je to pravda. *Úsměv, který mu pohrával na obličeji si jak to vypadá, dnes vybral správný čas. Taky má proč, jeho život se každou uplynulou i nadcházející minutou mění, jeho pokračování však závisí pouze na něm. Zaujme ho otázka ohledně těch sponzorských darů, samotného ho překvapilo, kolik dárečků mu vřelí kapitolané poslali - v což by nikdy nevěřil, pokud by to neviděl na vlastní oči, a on to viděl a dokonce i vlastnil.* Ta podpora mě dokonce i překvapila. A rozhodně mi pomohla. Vlastně, nebýt nich, možná bych tu ani nebyl. *Zasměje se a uvědomí si, že je to pravda. Nebýt těch darů, nepřežil by další den ani snad další hodinu. Vypadá to, že si ho vážně Capitol oblíbil. Nad tím se v duchu zasměje. Ani neví, díky čemu to tak mohlo a může být. Možná kvůli jeho síle, možná kvůli povaze. Možná i díky jeho vzhledu? To zatím neví, ale rád by se to dozvěděl...*

Nyx Kesington: *Nesouhlasně zavrtí hlavou, samozřejmě dary pomohly dost, ale ona si o tom myslí sví.* Ale jdi ty, určitě bys byl schopný toho se dostat do finále sám. Vítězem už jsi, ať už se to stalo, jak se to stalo. A já ti ještě musím osobně pogratulovat, takže gratuluji Ti k velikému vítězství. Pro Čtvrtý kraj má tak 2 vítěze za sebou. To bude mít vítězka a i tvoje letošní mentorka Nibswan mít radost. Už jste to spolu řádně oslavili? *Dodatečně se zeptá narychlo, než ze sebe vypustí další chtěné otázky.* Takže to mě přivádí k další otázce. V blízké době se budeš s dalšími vítězi vydávat na turné, jak se na takovou událost těšíš? Co hodláš po tom všem dělat, aréna za sebou, turné za sebou. Co si hodláš splnit nebo v dalších letech dělat, kromě povinností zde v Kapitolu? *Zvědavě po něm pokukuje, tentokrát z něj nespustí vůbec oči.*

Charles Regnard: *Lichotění jeho zdatnosti je vždycky dobré si vyposlechnout, alespoň se tak dozvíte, co si o vás lidi myslí. Samozřejmě, pokud to není jenom přetvářka, v což se mu ani trochu věřit nechce.* Tolik gratulací, no není to nádherné? *Otočí se k publiku s krásným bílým úsměvem a ihned se s tím stejným úsměvem otočí zpátky k Nyx.* Doufám v obojí, ještě jsem žádný názor od ní nezaslechl. *Řekne trochu sklesle, trochu se bojí, že je mezi nimi stále to napětí kvůli tomu večeru těsně před začátkem Her, ale nebylo to tak vážné, takže se nejspíš není čeho bát, ne?* Rád poznávám lidi, takže se celkem těším. Ale stále ještě nevím, co od toho čekat. *Řekne spíš víc zamyšleně pro sebe, ale mělo to být mířené jako odpověď, i když jenom teoretická.* Nad tím jsem nepřemýšlel... *Za větou nechá krátkodobou odmlku aby si dal trochu prostoru, mezitím se napije opět ze sklenky a to ho přivede k jedné myšlence* Ale, mou touhou, - jak už jsem říkal - je se podívat pod mořské dno. Takže, nějaký podmořský výlet, by neuškodil. *Poví s očekáváním v hlase, jakoby se tam měl vydat už teď* Ale jinak, potřebuju čas. *Řekne symbolisticky a prohrábne si u toho vlasy, aby působil přesvědčivě*

Nyx Kesington: Turné vítězů může být všelijaké, ale určitě si s tím poradíš. Ke všemu do toho půjdeš společně s dalšími 4 vítězi, kteří v tom jsou také nováčci. *Snaží se ho uklidnit a už se posouvá dál, jelikož mají hrozně málo času a ani si nevšimla toho, že už uběhlo tolik minut.* Doufám, že se ti aréna líbila, protože já jsem z toho byla opravdu nadšená. *Ukáže své obrovské nadšení, které by snad mohla nakazit i ostatní, co nejsou z Kapitolu.* Charlesi, zlato, budeme tě muset už korunovat na vítěze, ale ještě než se do toho pustíme. Čas ti tedy necháme do příště, takže ti nebudu zatěžovat dalšími otázky, ale je tady snad ještě něco, co bys celému Panemu řekl? *Nasměruje ho ke kamerám.* Všichni jsou tu z tebe natěšení a všichni chtějí poznat pravého Charlese, tak co kdybys nám tu něco málo prozradil? *Položí mu již úplně poslední otázku a k tomu dodává svůj důvěryhodný úsměv, načež se k němu blíže přiklání a položí mu ruce na kolenou.* Nebo mi tvá tajemství můžeš prozradit až později. *Šeptne k němu, i když je úplně jasné, že tohle uslyší celý národ, avšak to byl jen takový vtípek. Potom se od něj odtáhne a sama se tomu zachichotá.*

Charles Regnard: *Nadzvihne obočí při zamyšlení nad tím, že se bude moct potkat i s ostatními vítězi, kteří sice jdou taky poprvé na turné, ale mají rozhodně víc zkušeností* Bylo to něco jiného, to ano. *Vzpomene si na pár úseků z arény, kdy to pro něj mělo zvláštní kontakt* Připadal jsem si jako hlavní hvězda filmu! *Své nadšení se nesnaží skrývat, je to zkušenost, s kterou bude růst a s kterou se bude muset navěky smířit, i přesto, že aréna není tak velká sranda, jak se tady těmhle lidem může zdát... Začne už cítit, že tenhle rozhovor se pomlau blíží ke konci, překvapivě, je celkem rád. Ale neuškodilo by, si trochu lidi získat.* Myslím, že jedna věc, by tu byla. *Přisune se víc dopředu a zahledí se na kamery, co z něj nespouští oči.* Chtěl bych všem oznámit, skutečnost, o které jsem se už zmínil. *Polkne a na chvíli strhne pohled z kamer do sálu.* Nechci, aby se... Lanette, jen tak ztratila ve výstřelu její smrti. Chtěl bych, aby v našem kraji byl její symbol. Jedině tak zabráním tomu, aby se navždy ztratila. *Ze začátku ostýchavě si vezme slovo, načež vytvoří větu, kterou hodlá splnit. Netuší, co si z toho všichni vezmou, ale doufá, že mu to nikdo nezatrhne...*

Nyx Kesington: Hvězdou jsi tu pro mnohé zřejmě byl. *Dodává k jemu nadšení a dále poslouchá. Netušila však, že by další věty vytáhl před diváky. Vlastně, že by si vůbec troufl. Nestačila to ani zatrhnout a už se vyjádřil. Po ukončení přišla chvíleticha, kdy ho jenom pozorovala a nervózně si stáčela na prstu prameny vlasů.* Jak roztomilé. *Nakonec promluví a snaží se to něčím napravit, aby on ani ona neměli problémy.* Jenže, to bychom museli udělat symbol i pro Larse, tvého spojence. *Zdůrazní tuto, aby ho tak ujistila, že i jiní mají svůj triumf a pokračuje v dalších vyjmenování jmen.* Zepha Quinta, Greer Forsythe, Philippu Reyes, Aydee Fletcher a spoustu dalších. Nemyslíš, že by těch symbolů bylo až moc. *Řekne a prozradí mu pohledem, že si až tak moc nemyslí že byla až tak výjimečná.* Samozřejmě, pro tebe je tato osoba velice důležitá, to ovšem musela. *Tiše si oddechne a zadívá se na diváky.* Proto bych to nechala na všechny ostatní, pokud i pro ostatní byla výjimečná, tak se na ní jistě nezapomene a všichni si jí uchovají v srdíčku. Jako já zlatého Claye Strikera, který byl taktéž z tvého kraje. *Snaží se ho setřít tím, že i ona má soucit k zesnulým splátcům a že není třeba dělat kolem jedné takový povyk.* Ale roztomilé. Děkuji ti moc za dnešek! *Pousměje se a zvedá se ze svého křesla, aby už nedávala prostor k jeho dalším řečím.* Přesuneme se ke korunovaci, prosila bych, abyste zavítali mezi námi naši úžasnou prezidentku Cerys Alsephyte Smyrnu! *Mezi poslední větou se jí občas chce blít, ale ani tak jí nezmizí ten oslnivý úsměv.*

Cerys Alsephyte Smyrna: *Ve své večerní zlaté róbě proplouvá mezi davem až k pódiu. Dnes si zvolila svojí cestu netradičně mezi věrné kapitolany, aby k nim měla blíže. Každého, koho měla po cestě, potřásla rukama, proto jí trvá déle než se dostane k vítězi. Jakmile dosáhne špičkami střevíčku prvního schůdku na pódium, zrychlí své tempo a dohání tak poslíčka, co drží zlatou vavřínovou korunu.* Děkuji Ti má drahá Nyx. *Věnuje jí jeden pohled, aby jí dala povel k pohovu, poté se otáčí k vítězi, kterého si nestačí ani pořádně prohlédnout a už si bere korunu, kterou mu bez jakýkoliv slov pokládá na hlavu.* Vítám Tě mezi vítěze a doufám, že budeš ctít toto převeliké štěstí a Kapitol! *Přísně pohlíží do jeho očí a potřese si s ním pevně rukou.* Doufám jen, že s tebou nebudu mít takové problémy jako mám s některými darebáky. *Usměje se a mrkne po něm.* A už se můžeme mrknout na úspěchy všech ve tvé aréně. *Zatleská, aby dala znamení ke spuštění filmu.

Charles Regnard: *Věděl, že se to nikomu nebude líbit, jak by taky mohlo? Je to postoj k něčemu podobnému jako... Ani sám neví čeho. Proto se nad tím pořádně zamyslí a uvědomí si, že Nyx se tuhle větu snažila smazat, o to samé, se pro své dobro i pro dobro ostatních, pokusí smazat. Ale ne úplně, možná její symbol nebude vystavený někde na určitém místě, ale třeba na něm samotném. Jako Faith... Pamatuje si, jak mu Lanette před smrtí něco takového naznačila.* Jistě, rozumím. *Přikývne a usměje se směrem k Nyx. Tím se soucitem zakryje svůj návrh, tváří se u toho naprosto normálně, jako by nic nezkazil.* Jenom, když někoho ztratíte, dřív mluvíte, než učiníte. *Pronese s úsměvem takové jednoduché moudro, kterému snad doufá, porozumí každý člověk.* Máš pravdu, nebylo by to spravedlivé. *Spojí ruce a pohledem mířeným na publikum naznačí, že souhlasí s její poznámkou. Možná by se to nelíbilo ani samotným krajům... Nad tím nepřemýšlel.* I já tobě, *Podívá se na ni upřímně a otočí se ke kamerám.* A taky celému Panemu! *Řekne výrazným hlasem, který nemohl jen tak někdo přeslechnout. Zvedne se taky ze svého křesla s poupravením obleku, když uvidí prezidentku jak přechází přímo k němu, jenom se usměje a snaží se vypadat mile a sebejistě. Při pohledu na korunu, se mu to sebevědomí vážně zvedne, a po uložení na jeho hlavu se s tím stejným úsměvem se podívá na prezidentku, spíš do jejích očí.* Děkuju mockrát. *Potřese si s ní rukou a nespouští z ní oči, tohle je mimořádné setkání, které mu popravdě trochu nahání hrůzu, stát před někým tak vysokého postavení, kdo by to byl čekal?* Myslím, že ve mě můžete věřit. *Usměje se na ni a potom i na sál. Posléze zatleskání prezidentky, se začne soustředit na kamerový systém, který je celou dobu natáčel aby všichni viděli, kdo bude ten co se mezi ně vrátí. Začne se cítit stísněně, tohle ho bude stát spoustu sil...*


Na tlesknutí se na povel objeví velké bílé plátno a ve studiu pozhasíná. Po krátké chvilce, kdy se všechno uklidní se objeví několik reklam z oblasti módy, kosmetiky a výtvorů ostatních vítězů jako jsou tréninky jízd na koni s Claudii Riqueti, pozvánka k mírotvorcům s Richardem Masonem, designérská díla od Ezekiela v oblasti módy nebo Wynter Caelum v pouliční parádě. Nechybí ani ukázka nejkrásnějších bonsají, které pěstuje sám Samuel Collins a i dokonce mistrovské kuchaření s Rhysem Malphitem. To jsou veledíla těch nejlepších za tento poslední rok a všem se podle ukázek dost vede. Poté se už objevuje odpočítávání a začne hrát REKAPITULACE HER...

Nyx Kesington: *z celé té korunovace a rekapitulace z arény je hrozně dojatá a ještě po celý rok bude vzpomínat na své oblíbence. Poté přistupuje blíže k divákům a přitom si prsty otírá pod očima slzy, popravdě ani nebrečela, takže je to spíše dobře zahraná póza. Občas by si sama sobě dala Oscara.* Ještě jednou náš nový vítěz, Charles Regnard! *S úsměvem vykřikne jeho jméno.* A já se s vámi letos loučím a zase někdy na shledanou! *Pošle své vzdušné polibky k publiku a do kamer, načež se rychle po patě otáčí a mizí ze scény. Je ještě vidět, jak si sundavá svůj mikrofon a jde ještě zaslechnout pár slov...* Potřeb... *Slova se pomalu ztrácejí.* ...ver tequilu!

7th Victory Tour





Do vlaku pro turné mají přístup jen určití lidé, list pozvaných zhlédněte níže. Na večírek vítězů již mohou zavítat všichni z bohatší smetánky a ostatní vítězové Her - účast oznamte správci. Do paláce máte přístup pouze s oblekem podle zvoleného tématu. Jakékoliv nemístné chování během večírků se netoleruje, kdo se takto vyjádří, bude vyveden mírotvorci z oslavy.
  • PANEM [ vlak a kraje ] > 27. 12 - 7. 1.
    • 12.- 1. kraj - Proslovy, rozhovory s vítězi - obyvatelé mohou oslovit vítěze.
  • VEČÍREK VÍTĚZŮ [ Kapitol ] > 14. 1. od 18:00 do 00:00
    • Místo: Prezidentský palác
    • Téma: Mysteriózní Capitol [Haute] Couture v maskách


  • vítězové: Charles Regnard, Jeffrey Horn, Nibswan E. Finefeather, Rosie Alisee Wayne, Wynter Emerson Caelum
  • mentoři: Christian Jack Rutherford [1], Meg Whitney [3], Rowan Grier Willdone-Mallder [6], Theodor Finnigan [4]
  • uvaděči: Cassandra Wright [6], Charlotte Sheil Gether [3], Ricardo Zancanella [4], Septimus Scentlight [1]
  • stylisté: Bradley Nogard [1], Ilias F. Himerson [3], Kesame Brannan [4], Glynis Ambrose [6]
  • mírotvorci: Andrea Lazerpillar, Henry Gibbs, Jareth Gorton
  • avoxové: Porsha [1]


OSOBA
BODY ZA ÚČAST
PROVIZE
Andrea Lazerpillar
2
$200
Charles Regnard
33 + 2 + [24]
$5 900
Charlotte Sheil Gether
5 + 1
$600
Claudia Riqueti
4
$400
Cornelie Sang
3
$300
Ezra Donnovan
2
$200
Jeffrey Horn
[6]
$600
Kesame Brannan
4
$400
Manfred Cosgrove
3
$300
Nibswan E. Finefeather
27 + 2 + [20]
$4 900
Rosie Alisee Wayne
[22]
$2 200
Rowan Grier Willdone-Mallder
5
$500
Wynter Emerson Caelum
34 + 5 + [27]
$6 600


ANKETA

Wednesday, December 21, 2016

Kassandra Lindenfrey

[ kasandra lindnfrej ]

 

Player: Pietro

FC: Liv Tyler



Contact: Butschek.Petr@seznam.cz

Age: 17 deceased - podřezaný krk: W. Malcolm


Token: Svazek vláken z rybářské sítě


Tato, nutno podotknout, velmi pěkná profesionálka Čtvrtého kraje je mezi tímto druhem splátců jakési zjevení. Sice jí chybí arogance a povýšenost nad jinými, nebo alespoň nad většinou lidí, ale nepříjemná být umí a má i velkou radost ze zabíjení a z krve. Zatím ovšem pouze v rámci ryb a jiné mořské havěti, kterou dokáže zpracovat a připravit na jakýkoliv způsob. Přímo se baví rybami, které vyloví a nechá je cukat na suchu, dokud nepojdou. Ale pokud bude ta možnost, ráda by vyzkoušela, jak to vypadá, když místo ryby bude člověk a místo sucha jej nechá ledabyle vykrvácet. Nejlépe člověk z krajů 10-12. To je pro ní ta největší lůza, která je prý na utrpení zvyklá, a tak je to jedno. Kass má ráda určitou úroveň a na tu prostě tyhle kraje nedosahují. Ostatním krajům dopřeje rychlý konec. Veřejně to ale nepoví, pokud to nebude nutné. Přece si nebude kazit image krásné mladé slečny, po níž letí krajští kluci. Její rodný kraj jí vtiskl náramnou schopnost plavání několika styly. Pravidelně trénuje se zbraní i bez, a nejenže je to vidět na její postavě, ale i na tichosti a lehkosti, s níž se pohybuje. Ne náhodou se v kraji říká, že by se dokázala pohybovat tiše i v podpatcích na dlaždičkách. Jak bylo řečeno výše, oplývá i schopnosti vaření, ale pouze pokrmů z mořských plodů. Dlouho si vybírala svou nejlepší zbraň. A když už se odlišuje v typickém charakteru pro profesionála, rozhodla se odlišit i v tomhle směru. Její volba padla na katanu, která není ve Čtvrtém kraji úplně obvyklá. Nemůže si vynachválit její přednosti – rychlost, tichost, účinnost. Má ji tedy ráda i z toho důvodu, že má stejné vlastnosti, co ona. Katana je i součástí její nejznámější fotky v kraji, ale o tom až později…


Zdálo by se, že slabostí bude v jejím případě poskrovnu, ale ano, i ona je má a až na výjimky se je nebojí přiznat. Za prvé je to to zmíněné vaření. Z čistě zelených zdrojů neuvaří ani kaši. Ono je to dané i tím, že o bylinách nemá ani tucha. Ale zato zná každou mořskou potvoru široko daleko, jako každý Čtyřkař. Slabosti má ovšem i v oblasti zbraní. Jakýkoli jiný druh zbraně, vyjma sečných nezná. Ani nechce, jelikož jsou, vyjma střelných, dle ní neúčinné. Takhle jen sekne a je to. Tím se dostáváme k tomu, že pokud něco trvá déle, než má, nebo to není dle jejího gusta, tak je nervózní a nepříjemná. Tudíž pokud by měla někdy spojence, neváhala by ho zabít, kdyby neplnil, co by chtěla ona sama, nebo by se odmítal v něčem řídit podle ní. Což by pro ostatní mohl být důvod se jí vyhýbat. Problémem je ale i plavání. Sice dokáže plavat několika styly, a vodu má ráda, ale pouze na vzdálenost zhruba do půl kilometru. Déle nikdy neplavala, nebyl k tomu důvod. Pokud by musela plavat delší trasu, raději se na to vykašle. Je to možná na Čtyřkařku ostuda, ale v práci to nepotřebuje. Také by si ráda osvojila lezení a šplh.


Čtyřka je sice, s nadsázkou řečeno, nejchudší profikraj, ale nouzí Kass rozhodně netrpí. Rodiče pracují ve firmě na zpracování darů moře a nejlepší ryby míří z firmy rovnou do Kapitolu. To ostatní končí v kraji. Od 15. roku pracuje ve firmě také. S matkou rozváží do krajských restaurací rybí filety, které nejsou určeny pro Kapitol. Výdělky jsou slušné a tak s kariérou pro Hry začala ihned, jak se jí to všechno kolem Her začalo týkat. I díky rodičům, od nichž má plnou podporu skoro ve všem, co dělá, pokud nejde zrovna o neoblečené fotky… První katanu dostala už v 12 letech od dědy a měla plastovou čepel a další už s normální ocelovou si pořídila sama o pár let poté za prodané ryby. Ale v centru trénuje s tou, která je tam k mání. Proč si ničit svou vlastní, že ano? Je vzdělaná a inteligentní, o kráse nemluvě. Školu absolvovala s excelentním prospěchem, ne však s nejlepším. Naplno funguje jen v případě potřeby, a to škola pro ní tedy nebyla. Prý by se naučila i sama z knížek. Ne všechny její vrstevnice ji zbožňují, ale ona si z toho nic nedělá. Jejich závist přikládá tomu, že o ně se mužská část kraje tolik nezajímá a je to musí děsně štvát. Arogancí vskutku opravdu netrpí – pro její cíl vyhrát Hry by byla, jak sama říká, "zbytečnou překážkou na cestě k titulu" a že "ta jí přátele, nutné k výhře a které bude třeba obětovat nepřinese, o sponzorech nemluvě". To ovšem ti troubové v chudých krajích neví… V posledních letech je kraj na veliké vítězné vlně, poslední dva vítězové byli její krajané, a to jí ještě více nabudilo. Ráda by se k nim přidala. Jakmile dovršila 16. rok, nechala se vyfotit, ne úplně oblečená, jen se silně ovázanou rybářskou sítí na určitých partiích, s mokrými vlasy a připravená rozmáchnout se katanou. Fotka měla zůstat tajností, ale dostala se na světlo a Kass měla doma co vysvětlovat. Přece takhle mladá holka se nebude takhle fotit. Foto se rozšířilo natolik, že Kass přineslo solidní popularitu zejména u pánského obyvatelstva kraje. Znovu tuto věc udělat nehodlá. Leda pak s korunkou pro vítězku Her. To se prý pak vyfotí i bez sítě…

Sunday, December 18, 2016

Mauritz Korrs

[ moris kors ]

 

Player: Fenhrier

FC: Finn Wittrock



Contact: roman.ladi1@gmail.com

Age: 16 deceased - utonutí


Token: Nahryznuté mýdlo


Pokojne vás rozstrihá nožnicami a ušije si z vašej kože rukavice do chladného počasia. Nikdy nemal problém s ničím, čo je spojené s krvou, či ubližovaním niečoho živého. Občas pomáha otcovi stiahnuť z kože zajacov, čo chovajú na mäso za ich domom. Nie je to síce žiadna psychopacia, je to len niečo, čo ho pravdepodobne odlišuje od svojich vrstovníkov. Často sa totižto stretáva s tým, že jeho spolužiaci sa ani len nedokážu pozerať na súboji v hrách. Pche, pre Mauritza žiaden problém. Má teda celkom pevný žalúdok. Okrem toho je má aj celkom tuhý korienok. Keď sa zažerie do roboty v továrni, pokojne nebude spať niekoľko desiatok hodín, bude žiť na pohári vody denne, či šiť v noci, kedy sa v továrni nekúri a je tam poriadna zima. Je natoľko zvyknutý, že nič z týchto a mnoho iných faktorov ho nedokáže ovplyvniť, pokiaľ sa teda bude Mauritz snažiť ich prekonať. Pri toľkom strihaní látok, špendlíkovaní konceptov oblečenia má prakticky prsty z ocele, pretože sa na nich vytvorila hrubá pokožka odolná voči mnohým veciam. Taktiež mu to posunulo prach bolesti ešte ďalej. Na bežné buchnutie sa o roh stola, alebo zakopnutie o nábytok, či porezanie sa, popálenie – nič z tohoto ho netrápi, odkedy začal aktívne pracovať v miestnom textilnom priemysle. Zbrane moc neovláda, ale s nožom – vec najviac podobná nožu, či dýke – by sa dokázal ubrániť. V boji telo na telo by mohol taktiež použiť aj svoju šikovnosť a obratnosť. Znalosť ľudského tela natrénované na figurínach a na poslednom projekte "uniformy pre mierotvorcov" je tiež jedna z vecí, ktoré by sa mohli Moritzovi zísť. Viete, vždy je dobré vedieť, kde koho udrieť tak, aby ho to bolelo. Vie zakladať oheň temer z ničoho, pretože vždy bol tak trochu pyroman. Má dobrú vytrvalosť v behu a je celkom zdatný aj v oblastí maskovania. Je to celkom logické, veď ceruzku skoro nepúšťa z ruky.


Nie je to žiaden trénovaný bojovník ninja, či profesionálny warrior z prvých krajov. Je to len obyčajné talentované chalanisko z Ôsmeho kraja, čo rado šije a navrhuje oblečenie. Okay, tie nožnice – nôž – dýka – možno nejaká tá menšia kopia, fajn, to by mohol zvládnuť, no viac sa bude musieť naučiť v tréningovom centre pre splátcov. Na pomery ostatných deciek je asi trochu väčší provokatér a drzáň. Nemá problém pohádať sa s hocikým a je mu jedno, koľko má dotyčný vek, či akého je pohlavia. Keď ku príde ku hádke, ide do tuhého. Možno by mu to dokázalo ublížiť, keby sa rozhodne doskakovať do svojich spojencov, alebo uraziť pri nejakej príležitosti zdatnejšieho splátca, čo by sa potom mohol rozhodnúť revanšovať. Pyrománia sa taktiež celkom nemusí vyplatiť. Zakladať nezmyselné požiare je celkom nebezpečné, hlavne v istých miestach, ktoré sa zvyknú v aréne nachádzať. Nikto, dokonca ani samotný tvorcovia, by sa isto nepotešil, keby podpáli roh hojnosti so všetkým jeho jmnením. Má tendencie ovládať a manipulovať slabších jedincov, i keď na silnejších by si to nikdy nedovolil. Keďže v Ôsmičke nie je nič ako arborétum, nie je tam ani moc zelene, sú tam len bavlnené polia – nepozná moc bylín. Vie rozoznať mrkvu od šalátu, ale huby? Ani zaťať. Podobne je na tom s bylinami a stromami. Keď sme pri tých stromoch, tak to je tiež celkom problém. Nikdy na ne nevedel loziť, ani keď bol dieťa ho ku tomu nikto donútiť nevedel. Možno to je problém v jeho strachu z výšok. Nejde o nič závažné, nestráca nad sebou kontrolu, keď je na vyššie položenom mieste. No nie je si taký istý a možno pri dlhšom pobyte na takom pľaci by cítil nervozitu a úzkosť. Nikdy nebol v žiadnom bazéne, plávať by asi celkom nezvládol, teda keby sa to rýchlo vo vycvikáči nenaučí. Nah, je to s ním celkom márne.


Mauritz je veľmi bystrý chlapec, ktorý sa pred šestnástimi rokmi narodil do Ôsmeho kraja, pomerne rozsiahlej rodine. Celá jeho família sa odjakživa venovala všetkému, čo sa spájalo s módou. Buď pracovali v miestnej továrni na výrobu látky, šili šaty, testovali obleky pre mierotvorcov, alebo navrhovali oblečenie pre miestnych ľudí. Napríklad jeho mamku často navštevovali chudobnejšie nevesty túžiace po žiariacich bielych svadobných šatách, ktoré by nestáli celý majland, alebo občas i samotný starosta Ôsmeho kraju, ktorý potrebuje zašiť roztrhané nohavice, či vyhotoviť nové sako na mieru za pár drobných. Majú to šťastie, že dokážu čo-to povybavovať a preto Mauritz nikdy netrpel núdzou. Keď bolo nejaké horšie obdobie a povedzme, že kraj mal nedostatok múky, jeho mama šila oblečenie a ako odmenu si vypýtala práve túto surovinu od ľudí, ktorí jej mali dostatok. Žijú si celkom high-end život, na miestne biedne chudobné pomery. Mohli si dovoliť dokonca aj pekný tehlový domček neďaleko centra a budovy súdu. Jeho takto si síce musel brať extrémne veľa nočných zmien v miestnej textilnej výrobe, kde maká už aj tak dosť dlho ako technik strojov. Väčšinu času sa o domácnosť stará jeho staršia sestra, ktorej to možno nejde až tak skvelo, ale Mauritz ako chalan v teenage veku sa nemá na čo sťažovať. Je rád, že takéto domáce hlúposti nemusí robiť sám, nakoľko už i tak nemá moc času. Vždy bol nesmierne inteligentný a má celkom skill v navrhovaní špeciálneho oblečenia. So šitím sa stretával už od mala, sám sa naučil navrhovať už vo dvanástich a samotné zošívania kusov látky do väčšieho komplexnejšieho celku podľa vystrihnutých templates od desiatich. Niet divu teda, že ako mimoriadne talentovaný sa už v šestnástich zamestnal. Nie teda na plný úväzok, pretože pracuje len štyri dni v týždni, ale aj to je celkom slušné. Momentálne pomáha pri projektoch nových uniforiem pre ozbrojené Capitolské jednotky. Dá sa povedať, že je to tak trochu hardcore top-secret vec, takže sa s tým nikde nezdôveruje, nepovedal to ani vlastným rodičom.

Saturday, December 17, 2016

Zivva Jennett Devion

[ zifva džinet devjón ]

 

Player: Nina

FC: Sarah Hyland



Contact: ninalapcikova@zoznam.sk

Age: 17 deceased - rozmáčklé srdce: B. Cosgrove


Token: Stříbrný klíč s rytinou: "Od srdce Z. J. D."


Za schopnosti, co má a co by se ji mohly v boji hodit, vděčí hlavně Manymu. Byl to její kámoš už od nepaměti, snil o tom, že jednou bude spravedlivým mírotvorcem a bude mít možnost se podívat do jiných krajů, byl dost fanatik a chtěl se vytrénovat, a aby měli spolu stejné téma, Zivva chtěla taky. Takže se často prali spolu, učil ji jak využít svou sílu v bitkách a jak se do nich nepouštět bezhlavě, ale rychle a účinně, svižně. Učil ji, kam zasadit účinné rány a jak kontrolovat svoji sílu, taky ji ji pomáhal získat, takže často třeba běhali po kraji a museli u toho nést kýble s uhlím nebo kamením, prostě se vším, aby si zlepšili kondičku a sílu v rukou. Trénoval ji, aby celá zpevnila a nebyla jen povislá kůže, prostě aby měla sílu, jakou jen holka může mít proti chlapům. Zivva byla vždy chytrá a vynalézavá, takže jak šel čas, postupně útoky Manyho dokázala i použít proti němu samotnému. S ním ji to bavilo a ani si neuvědomila, že je to dost násilí ze strany obou. Je vynalézavá takže dokáže sebe vrtnout kamkoliv, aby měla tak lepší výhodu, kterou si sama najde, nebo umí využít různé věci ke svému prospěchu. Dost rychle ji to myslí takže i předvídá, co protivník udělá a samo ji to v hlavě zpracuje tak, aby útok dokázala dobře vykrýt a i zasáhnout. Také se snažila pomáhat s prací Manymu takže i když holky moc do dolů nepatřily, ona tam stejně v minulosti jako výpomoc chodila a naschvál si navalila na sebe větší zátěž, protože pro ni to prostě bylo jen hraní s Manym a chtěla pomoct. Teď skrývá víc síly, než na co vypadá. Je mrštná, protože je malá, a dokáže se hýbat rychle a nepředvídatelně, zároveň účinně. Její největší předností je, že se rychle učí a rychle napodobuje, takže kopírovala Manyho, a díky tomu se naučila různé techniky, on totiž toužil po tom být korba. Čemukoliv dokáže věnovat pozornost, a tím pádem se vědomosti na ni rychle lepí. V čem je nejlepší, tak to je lezení, se sílou v rukou její malé tělíčko vyšvihne kamkoliv a nepotřebuje mít ani moc prostoru a úchytů, také svoje tělo kamkoliv nacpe, protože je ohebná a má asi jen kolem 157 cm. Všimla si taky, že jen nějaká bolest ji nezastaví a vnímá ji až po nějaké době, než zrovna v daném okamžiku, takže rozhodně je to holka do nepohody, protože se s tím prostě srovná a chce to vydýchat. Pokud by ji vzbudil někdo během noci (což se moc nestává, protože spí tvrdě) dokázala by hned reagovat a fungovat a nebýt unavená, i když právě vstala, je pohotová. Dokáže využít vše, co má, a že je teda kreativní. Uzlování ji taky vždycky šlo, má na to prostě prsty, za to se Many vždy vztekal, protože ona byla prostě vždy precizní a snažila se, aby vše, co dělá, mělo účinek. Zivva umí založit oheň z mála a také ho udržovat, tohle je základní povinnost každého v tomto kraji. Je v ní dost energie a je zvyklá na hrubější zacházení, žádná vata, také se nebojí hruběji zacházet. Má dost dobrou kondici, protože její malé tělo toho moc nepotřebuje a taky to trénovala. Naučila se vyvíjet sílu z celého těla. Také by o ni nikdo nemohl říct, že je puťka, protože Many asi před dvěma lety skončil tak, že po vloupání do základny mírotvorců v jejich kraji, aby získal nějaké zbraně, byl zabit na náměstí a ona se na to musela dívat. Má sice city, ale pokud chce, vytěsní to a nesmí ji složit vše, musí být na sebe hrdá i ona. Plavat umí průměrně, prostě umí a ráda, ale rozhodně ne nějak rychle nebo speciálně úžasně. Snese toho hodně i fyzicky, i psychicky, prostě tomu tak je, ale možná ji ještě život nepřezkoušel dostatečně, možná na lekci teprve čeká. Kdyby si musela vybrat s jakou zbraní, která je na mezníku provizorností a profesionální vražednosti, by se zkoušela ohánět, hned by volila kladivo. Těch totiž po Dvanáctém kraji leží tolik! I těch velkých ke kovadlinám, ale takové kladivo, co by bylo stejně velké jako ona, to by si nezvolila, to by bylo až moc nevýhodné. Avšak, taky není řeč o nějakém kladívku na zatloukání hřebíků, prostě bojové kladivo, které je samo o sobě těžší zbraň, by dokázala ovládat, kdyby k tomu vyvíjela patřičnou sílu. Zcela ideální by ale bylo, kdyby to kladivo vážilo přesně akorát – aby zasadilo ránu jako těžký kámen, ale aby se ním Zivva mohla dobře ohánět a být celkem pohyblivá s takovou zbraní v ruce. O takovéhle zbrani se ji nejednou snilo, a kdo ví, možná si jednou nechá vyrobit přesně na míru. Zatím ale zkouší trénovat s těmi, co má doma, a ty jsou buď extrémně těžké nebo extrémně zbytečné v boji. To, že má sebevědomí uvažovat o takovéhle zbrani, poukazuje na její tělesnou stavbu a taky na to, jak ji trénink vlastně baví.


Její slabinou jsou rozhodně bylinky. Pamatováka sice celkem má, ale jí přijde jeden plevel prostě stejný jak druhý, nedokáže je moc rozeznat, tak se jim radši vyhýbá a moc je nevyužívá, i když se mnohokrát snažila prostě, tak není dokonalá a neznalost bylinek jí to vyhazuje před oči. Také se nikdy nedozvěděla moc o energii a elektronice, vždyť to její kraj pomalu nemá absolutně vůbec, tak proč by se snažila i to málo rozpitvávat, aby přišla na princip, jak to funguje? To, že nezná takové vymoženosti a chytrácké věci, ji moc srdce netrhá, na to je tu třetí a pátý kraj. Nedokáže si moc představit, že by zabíjela zvířata, pokud na ni nezaútočila první. Nevadí ji se rvát nebo tak, ale každé zvíře si zaslouží šanci na život, pokud není zbytí, takže by to chtělo velkou dávku sebezapření, aby prostě Zivva jen tak šla a nějaké zvíře chtěla ulovit a zlikvidovat, i když se neštítí různých druhů násilí při boji. Jelikož má Zivva celkem krátké nohy, tak i když v nich má sílu, nedokáže moc dobře přeskakovat nebo skákat na velké vzdálenosti, do výšky možná, ale kdyby měla přejít přes řeku a musela by skákat z jednoho kamene na druhý přes vzdálenost metr, nedala by to, prostě by ani nedoskočila, nemluvě o tom že i kdyby zázrakem ano, tak by prostě asi uklouzla. Takže kde může, místo skákání si pomáhá rukama nebo zbytkem těla, že se nějak zapře, protože do dálky ji to fakt nejde. Vlastně stojí za zmínku to, že má nějaký problém s rovnováhou, ale i když spadne, snaží se to využít ve svůj prospěch nebo se nějak zachytit. Nepadá zas úplně často a při lezení jí to absolutně nedělá problém, ale prostě když nějakým způsobem začne klopýtat, velmi nepravděpodobně to i ustojí, i když se ji daří měnit své těžiště, tak rovnováha ji prostě chybí a sem tam je gravitace zkrátka proti ní. Pravda je, že Zivva není nějak obzvlášť rychlá, prostě uběhne i vzdálenosti ale našla by řadu rychlejších, což ji občas vytočí a tak se snaží cupitat, ale asi na to není fyzicky uzpůsobená. Na rozdíl od zbytku v kraji, ona o ošetřování a míchání léků a tak moc neví. Umí sice šít a dezinfikovat, i obvazovat umí každý blbec, ale nikdy se nesnažila dívat se lékařům pod ruce, aby se naučila přemýšlet o nějakých postupech u zranění nebo aby se dozvěděla o míchání léků a mastí, taky za to asi může to, že to má něco společné s její nemesis, s bylinkami. Takže proto, že je z dvanáctého kraje, od ní nečekejte že bude mít talent zdravotníka, protože neví o nic víc, než vy, jen kde se nachází jaké orgány a takové ty primitivní znalosti, ale snad se nějak vynajde, hodně lidí by dalo všechno za to, aby se mohli učit být lékaři, a ona tím prostě mrhá, hrůza no, ale zas umí jiné věci a snaží se pomáhat jinak. Asi by se neuměla úplně vypořádat ze zimou, jelikož na sobě nemá silnou tukovou vrstvu, co by ji zahřála, trochu se opravdu zimy děsí, ale ne že by ji vadila, sníh a tak má ráda, ale jelikož je zima symbol chudoby a ona chudá ani moc nebyla tak neví, jak by ji její tělo zvládlo. Jelikož ji stačí málo spánku, tak v noci celkem tvrdě za krátkou dobu spí a nevzbudí ji nic, pokud to není fyzická bolest nebo příšerně hlasitá siréna. Což je dost nebezpečné, ale zvykla si na to. Zas se prostě za kratší čas naspí víc a má víc energie než ostatní za stejný časový úsek spánku.


Tahle běžná holka měla při narození štěstí v neštěstí. Narodila se do 12. kraje, nechudobnějšího z nejubožejších částí Panemu, avšak narodila se do nejvyšší vrstvy, která se jen v kraji mohla nacházet, ale která se ani zdaleka nemůže rovnat vyšší vrstvě v profi krajích. Narodila se totiž do rodiny starosty 12. kraje, takže mohlo být mnohem hůř. Už odmala byla učena naložit s málem, co má, co nejlépe, a nedat na sobě znát své nedostatky. Také se pohybovala v kolektivech více, než kdokoli z jejich vrstevníků a vždy se uměla nést. Vyzařuje z ní originální a zainteresovaná energie, ví, co chtějí lidé slyšet a zároveň nemusí zapřít sebe ani svoji povahu, protože prostě rozum a výřečnost dostala do vínku. Dokáže koketovat a lehce s někým jednat tak, jak by se mu to líbilo, aby ji chtěl mít poblíž (A taky tak, aby se to líbilo ji a trochu s ním manipulovala). Na druhou stranu ji nelze upřít, že je upřímná skoro za každé okolnosti, ale ví, kdy držet jazyk za zuby, protože se prostě nehodí mít poznámky. Chápe autority, ale třeba na své vrstevníky si lecco dovolí. Je cynická, hodně věcí ji běžně celkem otravuje, ale přesto je tak nějak správná, protože i když frflá, vždy se snaží odvést svou práci na nejlepší. Sarkasmus a ironie ji nejsou cizí a často je používá. Tahle holka má srdce trochu složitější, i když ho nedává na dlaň úplně hned, protože nerada přiznává své problémy. Nelibuje si vysloveně ve velkých davech, ale nepoznali byste to na ni, nervozita ani jiné nedostatky z ní nečiší, už v tom prostě umí chodit. Práce ji nevadí, ani si zašpinit ruce, ale ještě to po ní nikdo moc nechtěl, jen ona sama. Někdy ji někteří lidé vytáčejí už prostě jen proto, že to z nich vyzařuje, má na to nos, ale snaží se alespoň při prvním kontaktu být neutrální, protože ze zkušenosti ví, že odsoudit někoho hned jen na základě instinktu není vždy nejlepší. Co říká, myslí vždy vážně, na co pak slova jsou, ona si uvědomuje jejich váhu. Nikdy se necítila jako něco víc, protože prakticky nic víc než někdo jiný v kraji ani není, její jméno je v losování stejně jako jména všech ostatních dětí. Je soucitná, ale její řeči můžou být občas kruté. Má specifický smysl pro humor, umí si zanadávat, ale nedělá to proto, že by ji to nahrazovalo její slovník, jen se tomu nebrání, když ji něco naštve, svoje emoce a názory dává najevo a že je má tedy barvité. Nafrněná je jen trochu, ani né tak na sebe jako spíš na to, za čím si stojí a co ji lahodí. Nebyla vychovávaná jako princeznička, i když tak spousta lidem přijde, ale i ona měla své povinnosti a je prostě cílevědomá. Je trochu feministka. Nemá absolutně žádné sourozence, vlastně už ona byla nehoda. Její otec je dost starý a její matka už zemřela, nebo ne, to ona neví. Každopádně, měla místo ni babičku z matčiny strany, ale ani ta o své dceři moc nemluvila. Její babička ji vlastně vychovala, aby byla dáma a dobrá holka, ale i tak byla Zivva sem tam trošku rebelík a měla prostě svou hlavu. Její babička mluví maďarsky, taktéž taková zajímavost na Zivvě je, že mluví dvěma jazyky a jedním z nich je právě Maďarština. S otcem si rozumí v pohodě, ale rozhodně to není její vzor nebo tak nějak, ale ani proti němu nemá zášť, podle ni nic průlomového nedokázal, ale ani nepokazil. Jak už bylo zmíněno, jejího nejlepšího kamaráda, kterého její rodina neměla moc v lásce protože ji bil (ale i ona jeho), ji zabili před očima, takže to ji dost psychicky zocelilo, i když záře v očích ji zůstala stejná. Chová proto nějakou tu zášť v srdci, ale ve světe je nenávisti už dost na to, aby ji ventilovala ještě ona, a ona jako jedinec si nepřijde důležitá, i když má sebe samu ráda. Dost ji Many chybí, to je pravda, není den, kdy by na něj nemyslela nebo na to, co ji dal. Cvičením si ho občas připomíná, aby nezrezivěla a aby pořád udržovala svaly a kondici, prostě ji umřel někdo důležitý, a takových lidí má v životě málo.

other worlds

stranger2s.jpg https://lh3.googleusercontent.com/Pw0zB0hurIqLYe3Dbii8mgZ8-m5myKuUtsQ2qtwficdo5n9uKQvLA3mzvOkjh7iL3CUXJzXut2adFoTqKA=w200-h92