Friday, March 04, 2016

Beatrice Ellie Chaucer

[ beatris elí žósehr ]

 

Player: Viol

FC: Carolyn Murphy

Occupation: Public Prosecutor

Contact: klavdyn@seznam.cz

Age: 38 deceased - zastřelena neznámým vrahem





Jedná se o velmi temperamentní a sebevědomou osobnost. Působí tak i když nechce, což jí dává výhodu v případech, kdy se cítit sebevědomě nemusí – ale stejně na tom nesejde, jelikož její prezence vyvolává vždy stejný dojem. Má velmi dobrou strukturu kostí, v tom případě může občas působit jako modelka, nebo alespoň docela dost atraktivně, tím se však nechlubí, jelikož přemýšlí víc nad profesními věcmi a tak jí to může uniknout. I skrz tenhle fakt ale dbá na svou vizáž. Která správná žena taky ne, není-liž pravda. Převážně nosí elegantní až minimalistické oděvy, roláky či saka, čas od času se umí odhodlat k nějakému módnímu výstřelku. Svého postavení, které vlastní, si nemůže víc než vážit, nabízí jí to možnosti a informace, o kterých neví víc než polovina Panemu. Něco takového se jen tak nezahazuje. K tomu umí být obstojně nápomocná těm, kteří to potřebují. Mluvíme o všech možných druhů nápomoci, krom té v krajích, kam ani nemá z větší části přístup a nemá povoleno tam čemukoliv napomáhat – kromě usazení práv atd. Její postoj vůči situaci v Panemu je ale vůči její profesi poněkud přiškrcen její vlastní úvahou, s kterou by společnost v Kapitolu spíše nesouhlasila než na ni vřele přistoupila. A jelikož si je toho plně vědoma, je to věc kterou si nechává čistě pro sebe. Avšak při rozhovorech kupříkladu o vedlejších krajích nebo o dlouholetě plynoucích Hunger Games, se rozhoduje mlčet a jen blaženě-přiškrceně přikyvovat. O svých úvahách tedy nemluví už jen proto, že její post má mít nějaký řád a oddanost a ona se pro něj rozhodla z vlastní vůle, tak ho musí dodržovat s tou největší ctí, která se jí nabízí. Mluvíme-li o přátelích a příbuzných, moc jich nemá. Zná se jen s pár lidmi, co pro ni něco znamenají, ale z větší části si vystačí sama. Dobrou konverzaci se ale navázat nebojí, umí to být odlehčující. Ve zkratce je schopna prohlásit za přátele docela velkou hrstku lidí, ale je stále opatrná, co komu říká a jak to říká. Jelikož nemá rodinu a přítele měla v minulosti jen jednou, který ji ale podváděl s dalšími třemi ženskými, a s jednou z nich se dokonce zasnoubil! Což mu nemohla odpustit, a tak se od vztahů a lásky oddálila na nějakou dobu. Nemůže ale lhát v tom, že občas cítí, že by bylo fajn mít někoho vedle sebe, kdo by vám dělal dennodenní společnost a nechal by si zakládat na vašem vztahu, který by se mohl dopracovat dál. To se jí však zatím nenaskytlo. Možná proto, že vždy pro ní byla přednější práce, a až potom následovaly všechna přátelství a všechny rodinné záležitosti. Konexe jsou v její profesi velmi důležité částečky, které doplňují její stav v okolí práv. S lidmi proto nakládá s větší opatrností, aby ji brali s úctou a aby jim dala najevo, že je s úctou bere taky. Což vede ke konexím, které můžou být užitečným doplňkem v nápomoci světa práv a moci. I přes svou temperamentnost, se snaží zůstat v neutrálním světle. Na veřejnosti se tvářit vážně, ale s takovou mírou, aby to nevzbuzovalo pohrdání – zároveň být dobře naladěná, aby nerozšiřovala špatnou energii, která v Kapitolu není žádaná a nikdo o ni ani nestojí. Svůj temperament tedy musí skutečně klidnit, ale co je vrozené, to je vrozené, a těžko se to dá měnit. Holt si s tím musí umět poradit, aby si udržela místo. Ale její temperamentnost není samozřejmě tak ve všech ohledech špatná. Občas je to velice nápomocné v různých situacích, například při debatě, kdy má větší šanci na výhru. Vše zlé je pro něco dobré, jak říká přísloví.


Na začátek zmíníme to, že i když Kapitolani mají perfektní život, jsou i výjimky, které to tak na začátcích neměli. Tou výjimkou je právě Beatrice. Neberte to zle, stále žila ve výborném prostředí a měla téměř vše potřebné i nepotřebné, ale její otec byl odjakživa silný alkoholik, stále je i zástupcem ředitele ve firmě, kde prodávají předražené doutníky a tabák, takže to byl perfektní recept na neshody se svou dcerou, které se tyhle věci hnusily. Otce za to začala postupně nenávidět už jen kvůli tomu, že měl ego větší než jeho nezdravá váha, ale hlavně se to začalo vše bouřit, když ho neustále přemlouvala, ať se s tím pitím mírní a s každodenním kouřením taky. Nikdy jí nedal najevo, že by ji poslouchal. Tím pádem to ani nezačal nijak řešit a pokračoval ve svém počínání. Matka byla zase v minulosti slavná, pohledná stylistka pro mnoha z krajů, a jelikož její sláva nepolevila ani po ukončení její kariéry, stouplo jí to do hlavy a stala se z ní tak sobecká a později i dokonce narcistická bytost, co myslela především na sebe. K té se Beatrice radši ani nijak nevyjadřovala, matčinu pýchu nad sebou samotnou ani není nutno komentovat, i kdyby se snažila jí pomoct, odnaučit by se jí nepodařilo. Mnohokrát se i Beatrice divila, že si její matka a otec kdy rozuměli, a že se nakonec i vzali a založili rodinu. Když si je postavíte vedle sebe, nedává jejich sblížení smysl. Protiklady se přitahují, nic jiného k tomu asi dodat nelze. Beatrice má i sestru, ale ta je o několik let starší, a s tou taky jako podobně s rodiči nevycházela, byla jim neskutečně podobná, od každého měla něco. Proto se Beatrice vždy zdálo, že není jejich vlastní, i když biografie říká něco jiného. Jelikož vždy byly na programu dne Hunger Games, člověk by očekával, že by do nich byla zapálená stejně jako všichni ostatní. Její sestra určitě, každý rok si nachází jiného pohledného kluka, kterého podporuje a sází na něj neuvěřitelnou kupu peněz, a to třeba jen, že je tak pohledný. Popravdě jí ale hry nikdy tak moc nezaujaly, a později začala zjišťovat, že její celkový přístup je poněkud zvláštní. Až doposud si to nechává pro sebe, jelikož ví, že to není přijatelné. A jelikož má na život naplánovaného toho opravdu spoustu, musí tyhle úvahy vynechat, a obnovit je popřípadě až při žádoucích podmínkách. Každopádně, jejím cílem je něco řídit, nebo udržovat pohromadě. Řekněme, že to má odškrtnuté.


× Daryl Douglas - Seznámili se za, když se to tak podá, neprofesionálních okolností. Za typických okolností, kdy měla plánu si zajít do restaurace, dát si nějaké výborné jídlo a pití a pročistit si hlavu od přebytečného učení a papírování. A tu si k ní přisedl a navázali konverzaci, která by se dala popsat jako náhodná, ale zábavná. Působil na ni příjemně, měl nějakou etiketu a ani nestál nad řečí, což se rozhodně cení. Dokonce se s ním i bavila, což se jí ještě s moc lidmi nepodařilo. Od té doby se několikrát potkali a opět se dali do řeči o podobných, i novějších věcech. Postupně se ale vídat přestali, nebyla si jistá jestli to bylo způsobeno něčím závažnějším, ale to si jen možná něco namlouvá. Pokud se ale opět potkají, nebude váhat dvakrát mu věnovat kus svého času. 

Sunday, January 31, 2016

Royal Blood - Přehled


Nyx Kesington

[ nyks kesinktn ]

[player] Larsyn

[fc] Carmella Rose
 

    

there is no competition but nobody can be me

× [species] human
× [date of birth] august 9, 2194 | ♌︎ leo
× [loyalty] capitol
× [credits] 5 620

× [level] 1
× [age] thirty 30
× [occupation] urban designer
× [gems] 1




vitality [ 0 ] × defense14 ]
  • -
  • -

  • [ appearance ] Už jen kvůli posedlosti k sobě samotné, se o sebe stará a udržuje se v kondici. Nepatří mezi lidi, kteří to vyřeší bulimii nebo anorexií. Ke všemu být hubená nutně neznamená, že má fit tělo. Dává si záležet na tom, aby měla krásně vytvarovaný zadek a ploché břicho. Všechno na ní je přirozené. Jediné, v čem podstoupila operaci, tak jsou prsa, jelikož tam předtím nic moc neměla. Obléká se podle nejnovější módy, nezapočítává do toho ty výstřední kapitolské kousky, spíše vybírá ty méně ujeté. Taktéž umí chodit i ve zcela obyčejných věcech, protože se občas cítí na pohodlnější oblečení, který jí nesvírá hrudník nebo břicho. Každý měsíc mění svůj šatník, protože trendy se mění snad neustále a nemá ráda, když má někdo něco podobného jako ona. Nikdy nevychází ven bez make-upu, ale nikdy to nepřehání a maluje se přirozeným stylem. Svůj obličej má většinou čistý a žádné kožní problémy nemá, takže by si snad ani nikdo nevšiml, kdyby se jeden den neskrývala pod vrstvou make-upu. Dokonce občas říká, že nenosí žádný make-up a je takhle prostě úžasná. Je to pro někoho možná hloupost, ale ona věří v dokonalost. Snaží se tedy ze všech sil být jak vnitřně tak vnějškem perfektní, ale na to si může každý udělat jiný obrázek.
  • [ personality ] Se svým chováním se Nyx od ostatních Kapitolanek tolik neliší, rozmazlená je odjakživa a vždycky znala jenom ten luxus. Sebevědomí a nosánek nahoru? To teda rozhodně má. A není nic, v čem by se cítila nejistě, tohle má snad i po své matce, která je v tomhle úplně mistryní. A stejně jako většina bohatých fracků, není ani Nyx výjimkou. Pokaždé si najde způsob, jak si dopřát všechno, co si přeje. Naštěstí se u ní takové věci stávají velmi zřídka, protože na rozdíl od některých děcek v Kapitolu, je Nyx skromnější. Stejně ale dostává dárky, i když je zrovna nechce. Takhle už to u té bohaté smetánky bývá. V životě má štěstí a nemusí se nad ničím trápit, jelikož je pro ní vše jednoduché. Nestěžuje si na to, ale občas se kvůli tomu dost nudí, když žije každým dnem stereotypně a každého cíle dosáhne bleskurychle. Má spoustu volného času a může si takřka dělat co chce. Nejvíce se vyřádí v noci, je to taková noční sovička, a proto se s ní většinou setkáte v klubech nebo v hotelovém baru s pohledným chlapcem, nikdy to ale nedotáhla na známost delší jak dva dny. Kolikrát z těch chlapů taky měla deprese, a proto se komplikovaným věcem raději vyhýbá. Má trochu "daddy issues", takže to bude hlavně problém v ní. Kdo ví, jestli si někdy dokáže založit rodinu. Lidem moc nevěří a dlouhodobější přátelství si nevyhledává. Ráda si s vámi pokecá a zabaví, ale nikdy se nikdo nedostane do jejího seznamu přátel, dokonce ani na sebe nerozdává kontakt. Kdo na ni získá kontakt, musí být opravdu výjimečný. Kvůli vlivným rodičům se jí často stává, že ji lidi využívají. Není žádný expert na povahy lidi, takže nepozná, jestli se s ní někdo baví za zlým účelem, nebo ji mají přirozeně rádi. Samozřejmě má vedle sebe partu holek, ke kterým se chová jako nejlepší kamarádka. Ony si zase myslí, že její vztah k nim je reálný, ale je to všechno spíše jen přetvářka. Nejsou to lidi, se kterými by s radostí trávila čas nebo si vyměňovala svá tajemství a názory. Jenže s někým se bavit musí, aby se zní pak nestal asociál. Ke všemu se často zabavuje nočním životem pařmenky, takže chodit na večírky o samotě by jí evidentně nebavilo. Jinak umí být i o samotě, jelikož je celkem samostatná, přece jenom se o ní nikdo příliš nestaral. Také je velmi závislá na pocitu, že ji všichni znají a hlavně se cítí skvěle, když poukazuje na svojí moc. Může tak vyšachovat ze hry lidi, které nemá v oblibě. Sice ta moc není její, ale patří spíše její matce prezidentce, ale i tak je to super. Nesnese urážky na její odkaz, takže vtipné poznámky s mírou, nemusí to brát zrovna jako vtip. Většinou se kvůli tomu jen rozčílí a řekne pár výhrůžek, ale nikdy fyzicky člověku neublíží. Má nastavené hranice a nemá ty koule na to, aby někomu vzala život. V tomhle ohledu je mírnější než její matka, která by šla přes mrtvoly, ona se ale snaží zachovat svojí duši čistou. Taktéž nevyhledává konflikty, takže pokud se někde poblíž vyskytuje někdo neoblíbený, prostě toho dotyčného raději ignoruje. Pokud by se našel jedinec, co by jí neustále otravoval život, nemá problém se pomstít. Klidně zajde do domu nějaké dámičky a poničí jí tam oblíbené kousky z šatníku, což je pro Kapitolanky dosti velký trest. Nemá problém se kvůli otravným lidem i prát, sice by z toho vyvázla s pár modřinami a byla by kvůli tomu hodně naštvaná, ale bude to stát za to.
× × ×
  • [ file 001 ] Její život byl vždycky divný, chaotický a nesprávný. Jejich rod už několik let stojí na tom, že umí skvěle okrádat a manipulovat. Jsou jedni z těch, kteří si takovou moc a vliv nezaslouží, ale stejně to tak je a nikdo z nich si nestěžuje. Neměli žádné nepřátelé a nikdo jim neměl za zlé, že jsou to takoví darebáci, protože se nikdy nestalo, že by někoho naštvali a pokaždé se ujišťují, že jsou ke všem milí. Sice se občas najdou takoví, co se chtějí na jejich slávě přiživit, nebo je využívat, ale není to nic, s čím by si neporadili. Každý člen rodiny věděl, jak se na veřejnosti chovat a tvářit. Zkrátka to jsou dobří herci, ale ono to není těžké, protože Kapitolané uvěří snad čemukoliv. Nyx není výjimkou a také umí leccos zfalšovat, ale na rozdíl od většiny z rodiny, si uvědomuje životních kvalit a nesnaží se být taková mrcha, i když její arogance občas nezná hranic. Chce pro sebe udělat něco lepšího a nechce pokračovat v této tradici. Od svého rozmazleného dětství si slibovala větší výzvu, jenže ono to v rodině Beaumontových bylo vždy takové jednoduché. Dětské roky plynuly a ona ztratila své prarodiče, všechno to kolem moc nevnímala, takže nevěděla, co vůbec matka dělá a tak. Také jí bylo všecko jedno a nestarala se o to, protože byla prostě ještě dítě. Ve svém pubertálním věku se poprvé seznámila s pravým charakterem její matky, ze kterého nebyla vůbec nadšená. Možná se od sebe tolik neliší, ale není to zrovna její vzor. Začala jí dost nenávidět, protože je sobecká a nikdy ji nevěnovala patřičnou pozornost. Soudila ji za všechno, co kdy provedla, tajila a lhala. Taktéž zjistila, že jí celé ty roky tajila otce. Později si ho matka vzala a z Nyx Beaumont se automaticky stala Nyx Kesington. S ním se po pár měsících rozvedla a bylo prozrazeno za jakým účelem si ho vzala, takže jí začala nenávidět ještě víc. Nikdy by se nepřiživovala takhle nechutně na mužích. Snažila se od ní několikrát odloučit, jenže to nikdy netrvalo dlouho, protože se zase nechala zmanipulovat. Matka se jí snažila koupit tím, že jí dala drahý dárek. Na takové věci nikdy nenaletěla, protože není materialistka. Čemu ale nemohla odmítnout, tak to byla nabídka, ve které obsahovala popularita a moc. I když si neustále říká, že není na jednoduchost a chce být úspěšná za svoje činy, nikdy těmto věcem nepohrdne. Postupem času se naučila nebýt taková káča a matku začala víc odmítat. Zůstala u otce - architekt Kapitolu a krajů. Vzhlížela k němu a on jí ukázal a naučil mnoho věcí, jenže to pořád nebylo ono. Měla k němu respekt a to vše, ale neviděla v něm otce. Pravděpodobně je to tím, že se od něj na dlouho odloučila a dlouhé roky ho ani neznala. Nakonec se s tím nějak smířila a rozhodla se jít po šlépějích svého otce. Nyx byla vždy vkusná v módě, takže si rychle našla talent i v architektuře. Jí se taková práce hned zalíbila, takže s každou zakázkou, co otci přišla, tak mu s tím hned pomáhala. Jednou se chce stát tou nejlepší a proměnit Kapitol v něco úžasného, poté by možná šla za větším projektem a proměnila by celý Panem. Bohužel pro ní bude problém se dostat do chudších částí, které budou určitě špinavé a ona se špíny štítí. V současnosti mimo toho pracuje ještě pro společnost Hladových her. Tam se dostala kvůli své matce. Nyx samozřejmě neodmítla, jelikož Hry úplně miluje. Taková možnost být v celkovém dění té nejlepší show se přece neodmítá.

  • Cerys Alsephyte Smyrna × Je to mezi nimi vztah, nevztah. Většinou na ní štěká, protože provede vždycky něco, co ona nepodporuje. Dokonce s ní nechce mít nic společného, ale bohužel se nemůže vyhnout faktu, že je její biologickou matkou. Další důvod, proč zůstávají ještě v kontaktu je to, že si jí matka dokáže nějakým způsobem usmířit a uklidnit. Nesnaží se jí na to pokaždé naletět, takže ignoruje všechny její činy. Myslí si, že její drahé dary jsou k ničemu a prakticky se jenom tváří, že jí za vše odpouští.

  • mobil - Advansy, lístek na Motorball

Saturday, January 30, 2016

Cerys Alsephyte Smyrna

[ kerys alsefájt smyrna ]

 

Player: NPC

FC: Charlize Theron

Occupation: President

Contact: rpg-onhg@seznam.cz

Age: 51

Status: alive


Už první názor na tuto dámu bude velice pozitivní, ale přesto z ní srší respekt a občas strach. Cerys je osoba, která si u každého člověka dokáže získat přízeň, ať už to je upřímností či pouhým klamem. Za ta léta zvládla vypracovat své společenské vlastnosti a to jenom, aby jí to jednoho dne dostalo na vyšší pozici, což se jí také povedlo, a to úplně na maximum. Je rázná – první věc, které si na ni všimnete. Dokáže vám udělat peklo, pokud ji něčím rozrušíte, ale i tak se ve společnosti chová jako empatická a přátelská madam, která si v soukromí o lidech myslí to své a nemusí Vás mít zrovna ráda. Většinou je to Já a jenom Já, její sobeckost je ale pečlivě schovaná. Mezi kapitolskými lidmi je lehké něco takového udržet, i když byste měli naprosto mizerné herecké schopnosti. Vše dělá jenom pro své vlastní dobro a taky kvůli své reputaci. Nedokáže vystát, když o ní člověk míní zle. Jakmile se stane, že ji někdo jen málo pokřiví slovně a jakkoliv jinak, buďte si jisti, že přijde velmi ošklivý trest. Cerys zbožňuje moc, nikdo jí to přece nemůže mít za zlé, kdo by v Kapitolu po moci netoužil. Jenže na rozdíl od jiných lidí, umí jít Cerys klidně přes mrtvoly. Ať to stojí, co to stojí – před ničím se nezastaví. Vždy si najde cestu ke svému cíli. Nicméně, pokouší se vyhledávat ty nejsnazší cesty, těm těžším se s velikým obloukem vyhýbá. Vždycky toužila po maximální moci, proto je nyní prezidentkou. Takto si přece může dělat co chce. Manipulovala s vlivnými lidmi, ale vždy si dávala pozor, aby její plán nevyšel najevo. Zkrátka je na veřejnosti tou dokonalou osobou. Samozřejmě se ale najdou i tací, kteří znají její pravé Já. Ti jsou ale většinou neškodní, již patřičnou dobu s ní pobyli a jsou v podstatě stejní jako ona. Ke všemu se přiživují na její vyšlapané cestičce, takže kdo by si mohl stěžovat. Nechávají se svézt po blahobytném životě, který jim ona štědře nabízí. Říkají si věrní přátelé, ale kdyby je nechala napospas, pravděpodobně by už věrní tak moc nebyli. Je možné, že z jejich strany přijde výhrůžka, ale o to se postará a člověka tiše umlčí, takže se jí její přátelé bojí a jen tak si na ni něco nezkusí. Stejně tak jako na své reputaci, si zakládá i na svém vzhledu. Vždy musí vypadat skvěle, i když je třeba sama. Její garderoba je až královská, většinou samé hedvábí nebo pravé kožešiny. Nemá v oblibě takové ujetiny jako většina ženských v Kapitolu, ale i tak se někdy obléká až kýčovitě. Ráda kombinuje své drahé šperky se svým šatstvem. Většinou ji zastihnete v dlouhých šatech, kožešinových kabátech nebo overalech, jelikož na to má stále skvělou postavu. Postavu si dennodenně udržuje, není to jedna z těch paniček, která si buď zajde na plastiku, aby vypadala dobře, nebo držela dietu. V pozdějších letech je to stejně k ničemu, a proto je podle ní nejlepší se udržovat ve formě svým každodenním speciálním tréninkem, na to má i osobního trenéra, jako má osobní pracovníky vlastně úplně na všechno. Doslýchá se, že má snad i osobního krémomazače. Krása jí tedy není cizí, a pokud je spokojená ona, mohou být spokojení i ostatní. Jestliže se stane opak, začne obrovské peklo. Je nejlepší se v její blízkosti vůbec nevyskytovat. Někteří mají tu smůlu, že pro ni musí pracovat, to pak přicházejí řeči na všechny ty nepříjemnosti kolem ní. Většinou ji dokáže naštvat i maličkost. Hlavně když v tom hraje roli nevděk či nepozornost. Tato ženská miluje pozornost, pohrdá všemi lidmi, kteří jsou lepší nebo se snaží být lepšími, jelikož v jejím světě neexistuje žádné "lepší než ona". A když je někdo horší jak ona, je to všecko v pořádku. Chudé kraje přímo nesnáší a dává to velice dost najevo, takže asi její oblíbenost v těchto krajích nebude zas tak veliká. A jak už se zmínilo, Cerys nemá ráda, když se o ní mluví ošklivě nebo ji někdo nemá rád, proto se těm nuzákům v krajích snaží ještě více znepříjemnit život. Co se týče dvou prvotních profesionálních krajů, nejsou na jejím žebříčku oblíbenosti také moc vysoko, ale má je radši. Můžeme v podstatě říci, že prezidentka nemá ráda vůbec nikoho, kdo jde proti ní. Její celková osoba na veřejnosti není zas tak hrozivá, i když občas může její vzhled klamat, protože v ostatních vzbuzuje hrůzu a tím si od lidí získává respekt, po kterém tak dychtí.


Příběh začal v jednom krásném podzimním večeru, kdy se narodilo celkem roztomilé dítko pojmenované jako Cerys. Rodiče jí dali naprosto všecko, rozmazlovali ji tak, jak už to ani více jít nemohlo. Život Cerys byl odjakživa pozlacený. Nikdo si nestěžoval, její rodina neměla nepřátele a byla celkově dost vlivná, takže je mnoho lidí obdivovalo a snažilo se s nimi vyjít v dobrém. Takový život mladou dívku v pubertálních letech dost ovlivnilo, stala se více nesnesitelnou sama sobě. Ano, sama sobě víc jak pro všechny ostatní. Vždycky si sobě naslibovala tolik věcí a chtěla být zkrátka ve všem dobrá a nejlepší. Ne vždy tušila, že to chce dotáhnout na samotnou prezidentku Panemu. Měla menší cíle, jako být oblíbená ve škole a mezi chlapci. Chování rodičů, konkrétněji matky, ji dost ovlivnilo. Jsou si v několika ohledech dost podobné, takže se geny nezapřou. Cerys byla už od nízkého věku velmi mazaná a vypočítavá. Přesně věděla, co dělat v jakékoliv situaci. Dokázala některé dostat do maléru, aniž by někdo věděl, že za to mohla ona. Ve škole byla vždy ta nejlepší, při přehlídkách splátců měla ta nejlepší místa a mohla si dopřát všechno, na co jen ukázala. Dokonce si jednou oblíbila jednoho vítěze, že tvůrcům zamotala hlavy, aby mu až tak neubližovali. Chlapec to sice dotáhl daleko, ale vtom se něco pokazilo. Tvůrci byli až natolik pomatení, že nakonec sama prezidentka Virtueová rozkázala, aby ve 114. ročníku zabili všechny splátce. Bylo jí v té době čtyřiadvacet let, kdyby chlapec vyhrál, tak by pro ni byl stejně příliš mladý, i když věk nebyl zrovna překážkou. Stejně tak moc dlouho netruchlila a nebyla ani naštvaná. V arénách vždy fandila krásným a silným chlapcům, žádní zbabělci a chudáci. Tohle jí zůstalo, jenže je na takové klučiny už stará, takže se o ně už příliš nestará a je jí jedno, jestli skapou. Pro ni je důležité mít velkou sledovanost a aby Hladové hry byly záživné a pobavily. Někdy se ale v ní pořád najde ta jiskřička mladé slečny, co se občas koukne po mladém masu, většinou ale už ty vyspělejší - stejně by se ale dala označit za "cougar". Co se týče dětí, tak ty moc v lásce nemá, pokud nepočítá svou dceru, pro kterou by udělala vše kromě obětování samu sebe nebo moci. Na to je příliš lakomá, ale nějaká ta mateřská láska se hluboko v ní skrývá, ač je malá. Předtím, než se stala prezidentkou se měla dobře a žila si jako v peřince, jenže se jednoho dne před jejím třicátým rokem stala nehoda. Její rodiče pracovali na arénách, sice je nevymýšleli, ale pracovali na tom, aby správně fungovala a nebyla na ní žádná závada. V jedné se zrovna vyskytovali, byla to jedna z těch složitějších arén, kterou museli vytvořit, a to právě 4. Pentahry. Byly tam trochu drásavější kyseliny, než původně měly být, takže to rozleptalo pár pracovníků a s nimi i Cerysiny rodiče. Byl to pro ni konec, protože ona a její dcera se přiživovaly na penězích jejích rodičů. Sice jí zanechali nějaké to dědictví, ale to Cerys rozházela ve velkém dost rychle, jelikož na to byla v minulosti zvyklá a ještě měla nějaké výdaje za dceru. Rok a půl jí dělalo problém se z toho dostat, vždycky to byli rodiče, kteří se o ni postarali a teď na to byla sama a byla dospělá. Neměla páru, jak to v dospělém životě chodí a nemohla se ze svých průšvihů dostat, ale nakonec se zase dostala na nohy a od té doby začala její cesta za mocí. Pokaždé byla mistryní ve vyhledávání jednoduchých cest, takže sáhla po minulosti a vyhledala si otce Nyx, kterého si vzala. Byl to Alistair Kesington, který jí dal zase všecko, jenže ona s ním byla jaksi jenom kvůli penězům a žádné výčitky z toho neměla. Nakonec se od něj zvládla oprostit bez toho, aby si ho znepřátelila, prostě byla upřímná a taky při ní stálo štěstí. Zbavila se ho, dostala od něj prachy a ještě z toho vyvázla tak, že se o jejich dceru staral finančně jen otec. Tím to ale vše nekončilo, už byla chytřejší a věděla, že ty peníze jednou zase rozfofruje a pomalu stoupala po žebříčku s dalšími vlivnými. Potkala jich několik a mezi nimi muže jménem Thomas Smyrna, do kterého se doopravdy zamilovala, ale je taky možné, že to bylo kvůli majetku. Nikdo neví, každopádně důvěrně milovala a vzala si jenom jeho příjmení, ne jeho, aby si zas někdo něco nevymyslel. Kvůli tomu v ní lidé začali vidět tu ženu, kterou respektují nyní. Pořád šplhala a velmi rychle si spřátelila ještě vlivnější lidi, kteří měli na starosti chod Panemu. Poznala přitom prezidentku Vivian, která si ji natolik oblíbila, že z ní měla takovou dceru/kamarádku. Jenže časem se jí vrátil pocit nedostatku a chtěla zase víc. Dlouhodobě si udržovala dobrý vztah s Vivian, takže z ní chtěla novou prezidentku. V roce 2211 zjistila, že je prezidentka nemocná, a tak využila té příležitosti a do čaje, co jí vytvořila avoxka, jí přimíchala jed. Samozřejmě na to avoxka doplatila smrtí a Cerys nebyla pro nikoho podezřelou, jelikož už pár lidí o prezidentčině nemoci vědělo a veřejně se ohlásil nástup Cerys, takže proč by zabíjela někoho, kdo ji na trůn posadil dobrovolně. Byla za to velice vděčná, ale za svůj čin nemá špatné svědomí, přece jenom urychlila celý proces a na trůn se dostala o něco dříve. Titul prezidentky má nezaslouženě, ale to nemusí nikdo vědět ani řešit. Teď má hlavně tu nejvyšší moc, kterou si tak nehorázně přála a všichni se mohou jen modlit, aby nechtěla v blízké době zase něco víc.


× Janine van der Leverdeen - Mírotvorkyně pro ni celkem pohodová, její jméno už po prvním rozhovoru zapomněla, takže je to další nepodstatný člověk v jejím životě. Nechápe její pozici ve Dvanáctém kraji, jelikož nimi úplně pohrdá, ale zase pokud je jedna z těch věrnějších, může od ní zjistit pár pikantních informací, proto jí nevadí, že se zdržuje kolem. A i když jí dělala garde, nehodlá jí dávat žádné speciální prémie. Jednoduše patří mezi další mírotvorce, které moc nezná, takže když se s ní nebude bavit, nejspíš na ni rychle zapomene.

× Marcellus Titus Sinclair - Nikdy ho nesoudila za to, co dělá. Prostituci žen a androidek možná, ale smířila se s tím. Vlastně je docela ráda, že takového chlapa má na své straně. Když od něho získává potřebné informace, nemůže si ani stěžovat. Byl by na jiném postu, ale kvůli nedůvěryhodnosti ho nemohla na to místo zařadit. Dává si na něj stále pozor, i když se jeví loajálně. Pořád je to kriminálník a taky velmi násilný, neví, co od něj může a nemůže očekávat. Každopádně by ji neměl ničím štvát, protože ona je tady pořád ta, která má moc a dává mu to hodně najevo. Ví moc dobře, jak to nemá rád, a proto se v tom ještě více vyžívá.

× Nyx Kesington - Svoji dceru miluje, i když to tak nevypadá a nestará se o ni. Prostě nemá na takové věci náladu, takže žádnou matku roku nečekejte. Sice pro ni udělá hodně věcí, aby se její malá dceruška měla skvěle, ale ne v takové míře, aby si poškodila sobě nebo svou image. Jelikož sebe má pořád raději než někoho jiného. Velmi se snaží jejich vztah zlepšit, ale její dcera jí v tom moc nepomáhá a spíše se od ní vzdaluje, proto jí dává drahé dárky, aby si ji koupila zpátky. Utvrzuje se v domnění, že to pomáhá.

× Elijah Wesmyron - Je až neuvěřitelné, jak tomuto muži dokáže Cerys tolik důvěřovat. Svěřila by mu do rukou i klidně svůj život, ale to je taky proto, že je do něj tolik poblázněná. Uvědomuje si, že ten chlap nepatří mezi nejvěrnější, co se týče vztahů, ale jí je to jedno. Myslí si, že by mohla být tou jeho výjimečnou, proto mu dovoluje tolik věcí, ale zase ne tolik, aby jí to poškodilo image nebo její vládu nad Panemem. Svoji pozici si chce udržet hodně dlouho, takže některé věci pořád drží tajemstvím, což ani on vědět nemůže.

× Severine Cosgrove - Hlavní Tvůrkyni má rozhodně v oblibě, jinak by ji na tu pozici neposunula. Když se stala prezidentkou, tak musela udělat několik změn. Právě Severine je ta změna k lepšímu. Je z Druhého kraje, takže s ní nemá žádný problém a navíc dělá svou práci výborně. Nemohla by si o ní myslet ani nic jiného, když zvládla vytvořit a přežít Hladové hry svých dětí, takže má k ní obrovský respekt za to, že je doopravdy věrná zákonům a jí. Nemusí ji ani hlídat, zda svou práci dělá dobře, protože věří, že dokáže vytvořit tak skvělou show, aby pobavila ji i diváky. Mimo pracovní záležitosti ji má i za kamarádku. Patří mezi lidi, kterým by se svěřila, ale vše má svou hranici.

× Ulysses Vanderbilt - Snaží se jej velmi respektovat, ale příliš jí to nejde. Ve své práci je ten nejlepší, což si ona velmi uvědomuje, jinak by už nebyl ministrem, kdyby si jako prezidentka řekla. Nedokáže mu ve spoustě věcech důvěřovat, proto se tedy více svěřuje Elijahovi než jemu. Je si vědoma toho, že ten chlap určitě bude mít vedlejší úmysly, ale to může být jen v její hlavě. Dává si na něj pozor a každý jeho krok pozoruje. Dokonce si na to najala důvěrníky, aby Ulyho sledovali. Nedokáže se s ním sejít o samotě bez toho, aby to někdo věděl, zkrátka až v takové míře mu nedůvěřuje.

Monday, January 25, 2016

Abbie Brice

[ ebí brajs ]

 

Player: Viol

FC: Felix Raya



Contact: klavdyn@seznam.cz

Age: 16 deceased - proříznuté hrdlo: N.E.F.


Token: Píseň po matce


Zbraně zrovna Abbie nijak nenadchly. Není to nic u holky z 9. kraje nenormálního. Abbie prostě nikdy neprojevovala nějakou úctu ke zbraním. Moc přístupu k nim stejně ani nemá. Abbie se i přesto jednou sama rozhodla, že si pořídí luk, jedině tato zbraň v ní projevila zájem, dokonce tak velký zájem, že si sama vyrobila terče, do kterých skoro každý den střílela šípy. Její otec na ní byl a je pořád celkem pyšný, jenom ho mrzí že jsou z 9. kraje. V 9.kraji, není moc přístupu ke zbraním, to je jasné. Mrzí ho to, protože si o Abbie myslí, že by dokázala víc, kdyby se narodili ve vyšších krajích jako je 1. kraj nebo 2. kraj. Abbie si s tím ale hlavu neláme. Je hlavně ráda, že může aspoň s nějakou zbraní cvičit své dovednosti. Luk má už od svých 12 let, takže už má nějaká ta léta procvičená, a ví jak s lukem zacházet. Ale profík zdaleka není. To Abbie však nevadí, protože jak se každým dnem snaží víc, a víc si sama v sobě připadá jako profík. Velké sebevědomí je v jejím ohledu velmi dobré, protože Abbie si popravdě nikdy moc nevěří. A když si věří, věří si doopravdy na max. a to je u ní vzácné. Abbie zbožňuje procházky na poli, většinou tam musí chodit z donucení, a to hlavně, aby sklízela obilí, a aby prostě a jednoduše jenom pracovala. Ale často se tam toulá sama po večerech a přemýšlí nad tím, jestli má její život smysl nebo jestli nemá. Často si i povídá sama se sebou a to většinou, když se přes den dělo něco zajímavého, všechno si to v hlavě urovná a nahlas o tom všem mluví. Kdo by ji taky na roztáhlém poli mohl slyšet? No, Abbie je prostě přebornice na osamocené povídaní. Není to její nějaká "schopnost", která by byla v jejím životě zajímavá, ale i tak, jsem to musela zařadit. Abbie, jak se už zmínilo, chodí skoro každý den na pole pracovat, a většinou jenom to. Proto Abbie už od svých 6 let pracuje na poli, a proto jí nevadí těžké práce. Sílu celkem z těchto prací má, a jde to na ní vidět. Lidi z 9. kraje prostě většinou pracují jenom na poli, mají to vrozené v krvi, teda až na výjimky. Abbie patří mezi ty lidi, kteří na tom poli jsou už od malička. Abbie tu práci bere jako adrenalin. Proto si sem tam u práce potichu zpívá, a nikdo jí ještě nikdy neřekl, že by zpívala hrozně.


Abbie to umí s lukem, umí dobře pracovat na poli a má celkem sílu v rukách, ale je tu jedna věc, kterou nikdy pořádně neuměla. Abbie má problémy s mluvením, velmi často se zakoktává, když s ní někdo mluví nebo má problémy odpovídat cizím lidem na otázky. Abbie není moc společenský člověk, to o ní ví hodně lidí, proto ani nemá moc přátel, vlastně nemá skoro žádné. Její otec si s tím dělá už dlouho starosti, a někdy se snaží Abbie přesvědčit k tomu, aby byla více společenská, jenomže když jí toto otec řekne, otočí se k němu zády a dál to neřeší. Ona se s tím snaží něco dělat, ale prostě to nejde. Když jste od malička velký strašpytel, a naopak nejste vůbec ukecané a uplakané dítě, najdete si zálibu v mluvení velice těžko. Abbie po většinu času spíš proleží v posteli, prosedí u kreslícího plátna nebo ji najdete na poli. A když její otec jede do města a je doma sama, tak chodí po celém domě a povídá si nahlas sama se sebou, aby se naučila mluvit, a umět si povídat s ostatními lidmi a ne jenom se sebou. Výrazně se lepší a s lidmi už dokáže nějaké to slovo prohodit. Ale nikam moc nechodí, je buď doma nebo na poli, a tam moc lidí nebývá. I když na to nevypadá, je to velmi tvrdohlavá holka. Někdy když nemá náladu a mluví na ní její otec nebo její kamarádka, tak umí odpovídat hnusným tónem. Někdy to tak ale ani nemyslí, a má hned vážné problémy. Je i velmi nedůvěřivá, takže moc ničemu co jí řeknou ostatní, jednoduše nevěří. Důvěru chová jenom k otci a k její kamarádce Jasmine. Nikomu dalšímu nevěří, a nikdy nevěřila. Její slabé stránky jsou většinou problémy s chováním, v síle to rozhodně není.


Abbie neměla zrovna to štěstí. Narodila se totiž zrovna v den, kdy byla Sklizeň. Proto její porod nebyl pro její rodiče moc šťastný, ba naopak přímo děsný. I tak byli rodiče velice rádi, že se jim narodila překrásná malá holčička, která dostala jméno Abbie. Abbie byla od malička tiché dítě, a taky nevýrazné. Její matka byla už po porodu velmi oslabená, a byla oslabená dalších 6 let. Otec si myslel a i věděl, že to bylo porodem. Abbie tomu ještě nerozuměla, vždyť byla nemluvně. Když byla Abbie starší a bylo jí 6 let, její matka Elodie se rozhodla, že i přesto že jí je velmi špatně, se půjde podívat na pole po nějaké práci. Otec o tom nevěděl, že jeho oslabená manželka vyrazila ven, a k tomu hledat ještě práci. Byl odjetý ve městě a Abbie byla ve svém pokoji. Elodie se najednou podívala na žhnoucí slunce, a v tu chvíli ji silně píchlo u srdce, a na místě upadla do bezvědomí. Našly ji ženy, které ji znaly a odnesly ji domů. Klepaly dlouho na dveře až se konečně dočkaly ustrašené malé holčičky stojící ve dveřích. Ženy zanesly její matku dovnitř a položily ji na gauč. Snažily se Abbie nějak odtáhnout pryč od její matky, a u dveří se objevil její otec. Když jenom uviděl svoji ženu, rozběhl se k ní a snažil se ji probudit. Marně. Elodie se už vůbec neprobrala, ani nedýchala. Abbie se musela smířit s tím, že má už jenom svého otce. Když Abbie vyrostla, pořád nevzala smrt své matky za dobro, nikdy, to tak nevezme. Její matka, jí pokaždé zpívala píseň, která Abbie dokázala vždy uspat. Byla to sladká melodie, teď ji už nikdy neuslyší. Zbyla jí jenom tahle vzpomínka, jenom ukolébavka, jenom to jediné. Abbie se hodně od matčiny smrti změnila, i když se to nezdá. Dříve byla trochu víc ukecaná, a teď už nepromluví skoro vůbec. Zájem má jenom o svůj luk a o práci na poli. Pro tohle jediné ona žije. Někdy si sama sobě říká, že její život nemá smysl. Kdyby se na svůj život dívala trochu víc optimisticky, nemyslím si, že by tohle říkala. Ale, kdybych byla ona, asi bych to pochopila víc. Abbie si po čase našla celkem dost kamarádek, a pouze jedna z nich byla ta nejlepší ze všech. Její jméno je Jasmine. Jsou to nejlepší kamarádky, a to protože Jasmine prožila něco podobného jako Abbie. Jasmine bydlela společně s babičkou a dědou. Její děda, s kterým si Jasmine rozuměla ze všech nejvíc, také umřel. Jednou musel. Jasmine a Abbie se většinou baví o životu v Kapitolu. A vždy je to ta stejná otázka: "Proč jsme se narodili tady? Proč ne tam, v Kapitolu?" přemýšlí nad tím jaký život to musí být. "Luxusní", taková odpověď je zřejmá, hlavně když se mluví o Kapitolu. Abbiin život je obyčejný život člověka, který se snaží přežít na úkor svého kraje. Snaží se přežít další den, protože nikdo nikdy neví, kdy nebo kde bude její osudný den. Kdo ví, možná její poslední den způsobí Hunger Games.

other worlds

stranger2s.jpg https://lh3.googleusercontent.com/Pw0zB0hurIqLYe3Dbii8mgZ8-m5myKuUtsQ2qtwficdo5n9uKQvLA3mzvOkjh7iL3CUXJzXut2adFoTqKA=w200-h92