Monday, August 10, 2015

Selah McNeal

[ sejlah meknýl ]

[player] Renaiti

[fc] Selah Sue

 

honey, i'm your biggest fan

× [species] human
× [date of birth] june 14, 2190 | ♊︎ gemini
× [loyalty] capitol
× [credits] 800

× [level] 1
× [age] thirty-four | 34
× [occupation] escort
× [gems] 2




defense [ 1 ]
  • [ appearance ] Nerada chodí ke kadeřníkovi, neboť od traumatu z jejího dětství, své vlasy už nikomu nesvěřuje, proto ráda zkouší nové účesy sama, typu pokus omyl. Co se týče jejího vzhledu, na první pohled nepůsobí moc jako křehká dívka, a to hlavně díky její lásce k černé a bílé barvě, které jí nepropůjčují ten pravý nevinný vzhled. Avšak svalů opravdu moc nepobrala, ale nepovažuje to za nutnost - vždycky se přeci najde nějaký přeochotný mužský, který jí pomůže zvednout kufr, zatlouct hřebík nebo přestěhovat tohle a tamto. Její postava je trošku baculatější - ne moc - ale díky dobrému výběru střihu oblečení, vždy vypadá jako štíhlá kráska. Jejímu obličeji dominují světlounce modré oči, které ale velmi často překrývá svými věrnými a oblíbeným i slunečními brýlemi, vidět ji bez nich, je opravdu vzácnost. Co, ale rozdává na potkání, jsou úsměvy. Velmi ráda se směje a na jejím obličeji je to znát, opravdu jen výjimečně ji uvidíte s kamenným nebo zamračeným výrazem...
  • [ personality ] Selah je velmi přátelský extrovert, který zbožňuje společnost. Je poměrně energická a mnohdy i velmi rázná, neboť si dokáže prosadit svou i v kolektivu samozvaných "pánů tvorstva". Má ráda včasné dodržování termínů a pořádek ve věcech, takže jestli ji něco opravdu dokáže vytočit, pak je to chvíle, kdy se jí někdo začne plést pod ruce a přeorganizovávat její zavedený systém. Jinak je to vcelku mírumilovná dívka, avšak ať vás ani nenapadne se jí nabourat do zavedeného systému, to byste to také mohli pěkně schytat. Ideální chvíle odpočinku si představuje posedáváním v pohodlném křesle s knihou v ruce a hrnkem kakaa se šlehačkou a skořicí na dosah.
× × ×
  • [ file 001 ] Selah vyrůstala jako takový rodinný benjamínek po boku dvou starších sourozenců. Jejím malým snem už od malička bylo, se nějakým způsobem podílet na chodu Hladových her. Po nějakém tom pláči a uraženém vysedáváním za zavřenými dveřmi pokoje se nakonec její rodiče rozhodli, že se pokusí svému andílkovi vyhovět. Přihlásili ji proto do výtvarné školy, kde by se z ní po vystudování stala módní návrhářka a s trochou štěstí by se mohla stát stylistkou v Hladových hrách. Ovšem osud tomu chtěl trochu jinak, malá Selah to tam vůbec neměla lehké, první ročník pro ni byl hotovým utrpením, zatímco všichni kolem ní rozkazovali jisté nadání, ona ani ťuk. Samo sebou z toho byla nešťastná. Když do školy přijel jeden učitel z partnerské školy, všechno jakoby z ní opadlo a sedmileté Selah svitnula malá naděje. Tak úpěnlivě ho žádala, aby jí dal alespoň šanci, když tedy kývnul, předvedla mu scénku, kterou si se svými sourozenci secvičila. Učitel v ní nejspíše viděl nějaký talent, nebo se mu zkrátka jen zželelo malé dívenky, ať tak nebo tak, během pěti měsíců se vyřídily všechny přestupové papíry a skoro osmiletá Selah už nastupovala na svoji druhou školu, kde se jí však dařilo poměrně lépe. Ovšem z prvních pěti měsíců od nástupu si toho moc nepamatuje, neboť je strávila brečením ve svém pokojíku. Důvodem byla kamarádka její matky, která se učila jako kadeřnice. Když zkoušela jeden ze svých účesů na osmileté Selah, bohužel to nějak neodhadla a dívenka přišla na polovině hlavy o své krásné dlouhé karamelové vlásky. Toť byl důvod jejího zármutku i dnešní zášti vůči kadeřníkům. Ale jakmile vlásky začaly postupně dorůstat, její smutek začal opadávat. Od té doby se škole věnovala s nevídanou pilností a v nějakých patnácti letech měla jasnou vidinu své vysněné práce. Toužila se stát uvaděčkou/společnicí pro splátce. Proto když odmaturovala, její kroky byly naprosto jasné. Podala všechny potřebné papíry a už jen čekala, jestli se jí ozvou. Nějakou chvíli to sice trvalo, ale hlavní pro ni je, že bude dělat to co ji baví a co si vysnila.

  • Micah McNeal × Ať je to mezi nimi jaké je, vždycky to bude její starší bráška a i přes občasné neshody ho má prostě ráda. Nikdy sice úplně neschvalovala jeho způsob života, protože se jí nelíbí, že nepracuje u Her jako ona a její starší sestra, ale i přes to se snaží jeho práci respektovat. Navíc si je vědoma, že je dobré ho mít na svojí straně, aby se náhodou nějaké její nehezké fotky z dětství neobjevily v Guilty Pleasure, jak jí už ne jednou vyhrožoval. Sice se s ním moc často nevídá, ale ví, že když by jí bylo ouvej, vždycky tam pro ni jako opora bude.

Monday, July 27, 2015

Thist Dropblood

[ tyst dropblad ]

 

Player: Fenhrier

FC: Thomas McDonell



Contact: roman.ladi1@gmail.com

Age: 17 deceased - sebevražda


Token: Kartáček na zuby


V desiatom kraji, ale aj možno v celom Paneme nie je človeka, ktorý by mal lepšiu kontrolu nad svojím telom, ako má práve Thist. Dalo by sa to doslova nazvať, že je sám sebe pánom. Keď si raz povie, že necíti bolesť, tak hu naozaj necíti, alebo ak sa rozhodne rozhodne zdvihnúť malé teľa, dokáže to. Skrátka sa nedá ničím zastrašiť a nie je ničím ovplyvniteľný. Možno je až príliš tvrdý na svoje okolie. Je to však v mnohých ohľadoch dobrá vlastnosť, ktorá mu môže rôznymi smermi zlepšiť podmienky v hrách, pokiaľ teda bude v nejakom spojenectve. Hlavný potenciál tejto vlastnosti je to, že pokiaľ niekomu zadá nejakú úlohu, dotyčný poverený musí spraviť tak, ako mu to Thist prikázal, pretože ináč okúsi skutočný hnev. Určite nepatrí ku ľuďom, čo sa nechajú manipulovať niekým druhým, vodcom. Skôr sa stáva tým vodcom on samotný. Je dosť rozvážny a ľahko dokáže prečítať osobnosť človeka, dokonca je i trochu senzitívnejší na mimiku a reč tela, takže občas sa mu podarí odhaliť klamstvo. Vie si zachovať chladnú hlavu a na to, aby stratil nervy treba naozaj neustále zotrvačné lezenie na jeho ináč celkom nedostupné nervy. A teraz sa konečne dostávame ku nejakým skutočným zručnostiam, ktoré Thist ovláda. Po prvé – dokonale ovláda nielen hospodárske zvieratá, na ktoré sa zameriava jeho kraj. To snáď ani netreba vysvetľovať, či spomínať. Skrátka s nimi pracuje, učí ; sa o nich na jeho škole v desiatom kraji, bežne sa s nimi stýka. Po druhé – ovláda prácu s nožom a lasom. čo sa týka nožov, používajú sa pri zabíjaní dobytka na mäso, ktoré sa v jeho domove často praktizuje. Dokonca i samotný Thist už zabil nejednu kravu, desiatky sliepok, či niekoľko kusov husí a kačíc. Laso používal tento statný chlapec na odchytenie väčšej zvery tesne pred porážkou, to znamená že nie je pre neho problém triafať sa, byť presný na diaľku, má silu v rukách, obzvlášť silnú stabilitu v nohách. S bičom zaobchádza viac než obstojne. Po tretie – je silný. Nikdy netrpel hladom, jeho rodina si aj v ťažkých časoch vedela zohnať vnútorností zvierat, ktoré ich kraj choval. Po štvrté – je zručný v akejkoľvek manuálnej práci. Vie si postaviť prístrešok, viazať uzly (potreboval ich pri uväzovaní dobytka v maštaliach), ba zvládne aj základy maskovania. Po piate – nenechá sa nikým odrbať. Má vlastný rozum, nikdy nezmení svoje plány, nie je skupinová ovca. Ku dobru mu taktiež prispieva i jedna jeho zaujímavá vlastnosť. Nepotrebuje totižto veľa spať, na vyspávanie nie je zvyknutý. Jeho bežnou praxou je päť hodinový spánok.


Je tvrdý, no to ide ruka v ruke s jeho zatrpknutosťou. Neverí ľuďom, ktorých nepozná, no i tým, s ktorými strávi celé hodiny. Nie je veľmi výrečný, skôr je to taký introvertný typ, pretože najlepšie mu vyhovuje práve on sám. V živote nenašiel ani jedného človeka, čo by mu vyhovoval natoľko, aby sa pri ňom cítil dobre. Ku fyzickým záporom sa radí najmä jeho silná alergia na bodavý hmyz, peľ… Skrátka skoro na všetko. Dokonca má alergiu na lepok obsiahnutý napríklad v chlebe či bežnom pečive. Zaujímavosťou je i to, že nemá rád teplo. V teple (pokiaľ nemusí) nerobí absolútne nič, pretože sa jeho výkonnosť znižuje aj na 50 percent. Je teda skôr zvyknutý na chladnejšie vonkajšie prostredie. V istých chvíľach, po záťažových situáciách, býva duševne nestabilný, a tak sa jeho reakcie nedokážu absolútne predpovedať. V takých prípadoch dokáže byť extrémne smutný, veselý, no nie je u neho nezvyklá ani chuť vraždiť či ubližovať. Toto totálne šialenstvo však v sebe potláča. Telesná výška Thista činí niečo okolo 189 centimetrov. Nevšímnúť si ho tak je takmer nemožné – strašne vytŕča z pomyselného radu jeho rovesníkov. Výškovo dokonca nezapadá ani medzi vekovo starších ľudí v desiatom kraji. Strelné zbrane pre Thista sú absolútnym tabu, pretože až na zakáľaciu pištoľ nepozná manipuláciu s nimi.


Tento mladý statný obyvateľ desiateho kraju sa narodil pred sedemnástimi rokmi do celkom normálnej malej mladej rodiny, v ktorej nič podstatné nechýbalo. Počas toho, ako rástol nemal absolútne žiadnu núdzu o jedlo, či zdroj tepla. Ako šesťročný nastúpil do školy, kde patril medzi tých lepších a inteligentnejších študentov. Thist sa síce radi medzi menej výrečných, no je to ináč obyčajný sedemnásť ročný chalan z desiateho kraja. Je tu však jedna vec, čo ho trápi už celú večnosť. Odjakživa žil v zatienení svojho brata – dvojičky, ktorý je je jeho presný opak. Narozdiel o Thista sa rád začleňuje medzi ľudí, čo Thistovi teda už od útleho veku veľmi nevoňalo. Radšej mal prácu, ticho a istý systémový poriadok, ktorý musel dodržiavať. Možno toľká rozdielnosť medzi ním a jeho bratom ho donútila ku tomu, aby sa ako pätnásťročný dobrovoľne zbalil a odišiel bývať ku jeho ochrnutému strýkovi, ktorý stratil schopnosť pohybovať dolnými končatinami po tom, čo mu do chrbtice kopol rozzúrený býk. Od tedy sa jeho život, podľa jeho vlastných slov, zmenil ku lepšiemu. Myšlienka, že pomáha niekomu, kto to potrebuje ho teší viac ako nejaká obľúbenosť v kolektíve ľudí. Thist momentálne pracuje v miestnych maštaliach desiateho kraja na plný pracovný úväzok. Pre prácu dokonca odišiel predčasne zo školy.

Damien Reid

[ demíen rejd ]

 

Player: Diddinka

FC: Chris Wood



Contact: hp.diddinka.hg@gmail.com

Age: 18 deceased - probodnuté srdce: F. Drexcolt


Token: Mince


Jako většina profíků, i on má spojené své dětství s výcvikovým centrem. Doslova v něm strávil každou volnou minutu svého vzácného času. Někdy se dokonce vyvlékl i ze školy, aby mohl být tam a trénovat. Trénoval se vším, co mu přišlo pod ruku, takže umí s každou zbraní, co nabízí arzenál výcvikového centra. Nejvíc si ale oblíbil mačetu a sai. Není se čemu divit, že si oblíbil mačetu, jelikož se s ní stačí hezky rozmáchnout a spoušť je napáchána, ale sai? To je komplikovanější a na ovládání náročnější. Sai je vlastně jediná zbraň, co je do každé ruky a má je vážně rád. Teda ne, že by neměl rád i ty další, ale tahle je jiná. Asi hlavně proto, že se s tím dá pěkně machrovat a hlavně lehce vykrýt útok. Navíc se s tím i dobře hází a taky můžete dát soupeřovi rukojetí pěkně do zubů, což se mu vážně líbí. Ovšem nepohrdne ani jakoukoliv jinou zbraní. Nedělá mu problém být surový, ba se v tom někdy i přímo vyžívá. Když ho vážně naštvete, tak se nebude nikterak rozjímat a nadělá vám z obličeje fašírku holýma rukama. Síly na to má dost, o tom nezkoušejte ani pochybovat. Však od 14 let mlátí do boxovacího pytle, nebo svých spolužáků, jako divý. Ví kam udeřit, aby to pořádně bolelo a aby to soupeře oslabilo. Takže se umí i prát. Rozhodně by mu nevadilo někoho dlouhé hodiny mučit –spolužáci o tom ví svoje – a nakonec ho pomalu zabít. Krev a vnitřnosti mu nevadí, takže proč netýrat nějakého ubožáka? Však to musí být jako u zvířátek, co si někdy z nudy uloví a rozkuchá. Taky mu nedělá problém běhání po horách, když už ho donutili, aby na chvíli vypadl z výcvikáče, tak šel tam a tam taky kuchal ta zvířátka. Ale upřímně, u něj jsou více v oblibě sprinty než nějaký maratony, ačkoliv by ani u nich neodpadl hned na začátku, pokud by teda nepřepálil start.


Jeho největší slabinou je jeho arogance a nerozhodnost. Nedokáže se rozhodnout, jelikož mu je většinou všechno jedno. Vážně ať se ho zeptáte na cokoli, tak jeho odpověď bude, že mu to je jedno. Ukradené mu není jen to, když mu lidi nevěnují dostatečnou pozornost, kterou si zaslouží. Jeho jediný dvě rozhodnutí se týkala her. Chce do nich a trénovat na ně. Jinak pokud se musí rozhodnout, tak si prostě hodí mincí. Prostě určí jaká strana je co a pak je rozhodnutý, podle toho, co padne. Sice mu je všechno jedno, ale i tak ho můžete pěkně naštvat. Strategie? Jo jasně, jestli jako strategii považujete útok, tak i jo. Sice celý život trénoval na hry, ale talentovaně se zvládl vyhýbat takovým nepotřebným stanovištím jako je rozpoznávání rostlinek – pozná tak maximálně ovoce, co se jim válelo doma a ani to možná ne, jelikož to nikdy neviděl růst – nebo maskování. Jídlo přece bude mít od Rohu, takže proč se tím zabývat a zvířátko by zvládl chytit. A stejně neumí vařit. No maskování… Musel by se hanbou propadnout, kdyby měl být v aréně zamaskovaný a schovaný. Ne on není ten, co by se měl schovávat. On je tu ten, co bude lovit ty ustrašený děcka, který pak hezky zabije. Jak už bylo zmíněno, tak je někdy docela dost surový a krutý, takže nějaký slzy na něj rozhodně nezaberou. Naopak mu udělají ještě větší radost a přidá na své agresivitě. Nemá moc rád vytrvalostní běhy, ale když musí, tak to nějak přežije. Sice je krutý, ale nejspíš by nešel jen tak na malé dítě, kdyby byl poblíž nějaký jiný splátce, jedině pokud by ho ten malý smrad vyprovokoval. To by mu pak mohl useknout i tu hlavičku. A když už by šel na děcko, tak by ho zabil rychle, aby netrpělo – ať už by ho k tomu vyprovokovalo ono nebo ne.


Damien je prostřední dítě docela bohaté rodiny. Takže by mohl mít všeho dost a taky má, ale on chce jenom pozornost rodičů, kterou si podle něj zaslouží. To, že je prostřední je taky důvod, proč všechen svůj čas tráví ve výcvikáči. Aby mohl vyhrát Hry a rodiče mu začali věnovat jeho zaslouženou pozornost, jelikož ji věnují buď jeho staršímu bratrovi, nebo jejich milované mladší sestřičce a na něj kašlou. Má toho vážně plné zuby. Nemá zrovna nejlepší výsledky ve škole, za co mu pořád předhazují bratra a ani chování není nejlepší a to mu zas předhazují ségru, a proto je oba nenávidí. Pro jeho rodiče jsou oni ty dokonalí a Damien je ta černá ovce. Na školu kašle, jelikož jí stejně potřebovat nebude a chovat se v ní slušně nebo dokonce mile? Ne. On radši bude dál šikanovat spolužáky a rozbíjet jim nosy a provádět na nich další své mučení. Kvůli tomu má i časté problémy, ale je mu to jedno. Když už tam musí být, tak si tam svým způsobem bude trénovat. Domů chodí stejně jenom spát. Popravdě kdyby mohl, tak by byl pořád ve výcvikáči, domů ani do školy by nevlezl. Prostě by celé dny mlátil do boxovacího pytle nebo si hrál se zbraněmi. Někdy mu to však prostě zakázali, takže si šel zaběhat do hor. Pořád to pro něj je lepší možnost než být doma. Když mu bylo asi devět, tak si myslel, že není úžasnější zbraň než mačeta. Vážně rád s ní seká figurínám končetiny a hlavy. Ve dvanácti si oblíbil sai, které si propašoval domů, aby ukázal rodičům, jak je s nimi úžasný, ale ti se jen zděsili. Měli za to, že se už pomátl a ta nenávist k sourozencům mu přešla ve vraždící pud. Takž mu je sebrali a seřvali ho na dvě doby. Proto začal sourozence nenávidět ještě víc a sourozenecké mučení se změnilo v kruté týrání. Když už byl nucený jít domů spát, tak je zvládal i týrat. Po tomhle se rozhodl, že bude celý dny trénovat a až bude připravený, půjde do her, vyhraje a vrátí se domů jako vítěz. A jeho rodiče mu pak prostě budou muset věnovat patřičnou pozornost, kterou si zaslouží. Všichni mu pak budou věnovat pozornost.

Sunday, July 26, 2015

Clay Striker

[ klej strajkr ]

 

Player: Sabrae

FC: Jai Courtney



Contact: misadole@seznam.cz

Age: 18 deceased - sebevražda


Token: Zuby kajmana


Seznamte se s Clayem, občanem zamilovaným do svého kraje. Je naprosto hrdý, že se mohl narodit ve Čtvrtém kraji a nějaké narážky na něj je schopen dost krutě trestat. Normálně je to člověk, který je pořád v pohodě, ale najednou se v něm něco překlopí a on vybouchne. Jakákoliv další slova jsou akorát jako olej do ohně. Pro ránu si nejde daleko a nějaké zastrašující nadávky na něj vůbec neplatí. Radši toho druhého hned umlčí pěknou fackou, řečičky nejsou nic moc pro něj. Sebevědomí má opravdu vysoké, nemá potřebu ho ukazovat. Jemu stačí, že sám sobě absolutně věří, proto si může dovolit i kousky, které ostatní nezvládnou. Kdo jiný by byl schopný se potopit do hloubky šedesáti metrů bez neoprenu, vzduchování a vodícího lana? Kvůli tomu, že pořád testoval a stále ještě testuje svoje limity, je nepravděpodobné, že by se zranil nějakým vlastním přičiněním. Je na tak dobré psychické úrovni, že si dokáže vsugerovávat různé pocity, které se mu zrovna hodí. Když je mu zima, vsugeruje si teplo, když mu není dobře, dokáže ten psychický pocit překonat a žene se dál, jako by vůbec žádnou újmu neměl. Fyzickou sílu má na hodně podobné úrovni. Už jako malý človíček chodil pravidelně plavat, bylo by divné, kdyby nechodil. Zvládá tedy všechny možné způsoby plavání a potápění. Potápění bylo jedním z hlavní důvodů, proč se naučit pečlivě si rozkládat vzduch. Pečlivé pilování této dovednosti ho právě dotáhlo až do velikých hloubek. Jak si na něm můžete všimnout, jeho svaly na rukou jsou opravdu velké a nejsou jen na okrasu. Docílil jich právě plaváním, ale také manuální prací. Ve svých čtrnácti letech nahradil dědečka ve výrobně lodí. Tam si nejen přidal na síle, ale osvojil si schopnosti s palicí a kladivem. Aby toho nebylo málo, jako profík chodil samozřejmě i do výcvikového centra. Tam měl pravidelný program, který zahrnoval boxování, boj s trojzubcem a harpunou. Nějaký čas věnoval i rozpoznávání jedlých rostlin a ostatních živočichů. Všechny tyto dovednosti následně mohl využít ve zkoušce dospělosti, kterou má jeho vesnička. Jedná se o to, že se sám musel vypravit do přírody a tam přežívat do té doby, než uloví kajmana holýma rukama. Všechna ta píle se mu odvděčila. Díky své velké síle, vytrvalosti a sebeznalosti si mohl dovolit přinést dospělého jedince kajmana. Sám to odnesl jen s pár škrábanci. Po tomhle činu se jeho vlastnosti ještě víc vyrovnaly. Na zvládnutí celé téhle situace měl právě trojzubec, který jakoby se po splnění úkolu stal součástí jeho ruky. Tuhle velkou zbraň si oblíbil asi ze všech nejvíc a má pocit, že k němu přesně pasuje svojí velikostí i jasným poselstvím, které nese každému, kdo se s ní setká. Navíc, která jiná zbraň má tolik hrotů pohromadě?


Protože každý člověk musí žít v rovnováze, není ve všem jenom dobrý. I on má dost chyb, které si většinou uvědomuje, ale už s nimi nic nedělá, protože je se sebou víceméně spokojený a být obdařen takovým umem jaký má, mu prostě stačí. Když se podíváte na stavbu jeho těla, asi vám dojde, že to není žádný gymnasta. On si zakládá především na silových cvičeních, které zkracují šlachy. Dostal už se do toho stádia, že se ani špičkami prstů ze stoje nedotkne země, neudělá provaz a ani ruce za zády nespojí. Není to nějaký problém, který by ho omezoval, ale své nevýhody zajisté také má. V boji se kvůli nedokáže tolik vyhýbat do stran a dozadu, zbývá mu jen různé uskakování a nebo vykrývání, což vyžaduje pochopitelně víc energie. Jeho efektivitu boje ještě občas snižuje neznalost anatomie. Ví, že by měl především útočit na místa jako je krk a hlava, ale to je tak všechno. Prostě bojuje a občas mu je jedno, jestli tomu člověku/figuríně zlomí ruku nebo vaz. Tím se mu může boj nepříjemně protáhnout a to opět spěje k zbytečné ztrátě energie, kterou by mohl využít na něco jiného. Ono by mu to možná jedno nebylo, kdyby v sobě měl zakořeněnou jen špetku strategického myšlení. Prostě je mu úplně jedno, jestli udělá dřív tohle nebo tamto. Ne že by byl hloupý, to ani náhodou, jen si myslí, že pořadí věcí na sebe navzájem nemá žádný vliv. Nebo to kam jít dřív, jaké pohyby dělat a celkový přístup k situaci. Dělá to první, co ho napadne a bude to tak dělat, dokud se nějak nespálí. Ani nijak neskrývá své výrazy na tváři. Nedělá mu problém říct otevřeně svůj názor, ať už je ošklivý nebo ne. Za každé situace je sám sebou, takže vám nemůže utéct jeho neskrývaný nezájem o ostatní lidi, kromě svých nejbližších. Ze svých zkušeností není zvyklý se starat ještě o někoho navíc, může tedy brát spojence i jako lehkou přítěž. Nejradši se spoléhá sám na sebe a bere to tak, že ho ostatní brzdí. Nerad dává někomu něco zadarmo a už vůbec ne svůj život.


Narodil se v maličké a poměrně odstrčené části Čtvrtého kraje. Tomu kusu půdy, kde jsou všichni sjednocení a kamarádští, všichni říkají jednoduše Vesnice. Dětství prožil opravdu pěkné, protože se každý baví s každým a on pořád běhal někde venku s dětmi, pomáhal a tak. Když začal jako malý kluk chodit do školy, začal se víc zajímat o okolní svět. Téma denní rodinné diskuze přestávaly být nevinné dětské věci, ale vytáhla se taková témata, jako výcvik profesionálního splátce a hry. Rodiče připustili, že by mu o tom asi měli říct něco víc a občas ho pustit k televizi, aby sledoval některé části her nebo turné. Jak rostl a učení na základní škole pomalu ustupovalo, jevil o výcvik pořád větší zájem. Starší a dlouholetý kamarád jednoho dne svolil, že ho provede výcvikovým centrem. Jejich cesta tam začínala každý den stejně, a to přesněji dlouhým během – nějak se tam dostat museli. Po zbytek volného času si procházeli nějaké jednodušší věci, přece jen ještě nebyl v tom věku, kdy by mu do ruky patřila smrtonosná zbraň. Jak ale jeho dědeček zestárl, uvolnilo se místo v přístavu a pro Claye nastal ten čas, kdy sám začal chodit do práce. Tam byla nutnost pracovat s palicí i kladivem a to byla ta doba zlomu, kdy se i v centru začal pohybovat v okruhu nebezpečných věcí. Tak jeho plnohodnotný výcvik započal a nerušeně pokračoval ještě dlouhou dobu. Není to moc dlouho, co Clay podstoupil náročnou zkoušku dospělosti. Jen s pár věcmi se musel vydat do močálů a ulovit mládě kajmana. Jelikož to je lehce extrémista a milovník adrenalinu, nepřinesl mládě, ale dospělého jedince. Tím si hodně polepšil na všech frontách a teď už je připravený čelit jakýmkoliv dalším výzvám.

other worlds

stranger2s.jpg https://lh3.googleusercontent.com/Pw0zB0hurIqLYe3Dbii8mgZ8-m5myKuUtsQ2qtwficdo5n9uKQvLA3mzvOkjh7iL3CUXJzXut2adFoTqKA=w200-h92