
Sunday, April 19, 2015
Nate Holbourn
[ nejt haulboorn ]
![]() |
![]() |

![]() | ![]() |

vitality [ +10 ] × defense [ 28 ]
- Měl ve svém tréninku hned dvojí výhodu oproti ostatním. Narodil se do Druhého kraje, což znamená, že je profík, což je dosti velká výhoda sama o sobě. Druhou výhodou, kterou má opravdu jen zlomek lidí, je to, že je to synátor hned dvou vítězů. Což podtrženo sečteno dává to, že umí základy snad naprosto všeho, co by se mu mohlo hodit. Rodiče se mu i sestře snažili předat vše, aby se životem dokázali protlouct, což se jim povedlo docela dobře. Už co se naučil ťapkat, a vlastně už dávno před tím, ho bavilo do všeho bouchat a mlátit. Do maminky, do tatínka, do avoxky, do hraček, prostě do všeho. Proto, hned jakmile to bylo možné, ho otec začal brávat do tělocvičny a učit ho jeho vlastnímu koníčku – bojovým sportů. Byl tak sice o maličko nebezpečnější, ale většinou všechnu přebytečnou agresi a energii rozdával do figuríny. Z čehož vyplývá, že se umí prát a má slušnou sílu. Jakmile prcek trochu povyrostl, vrazili mu do rukou zbraně. Jeho repertoár je opravdu velmi pestrý a neexistuje snad nic, co by ovládat neuměl. Přesto mu nejvíc k srdci přirostl obyčejný meč. Přijde mu nejpraktičtější a navíc mu dává pocit, jako by byl nějaký rytíř z pohádky, což samozřejmě nikdy nikomu neřekl. Miluje lov. Díky tomu se naučil skvěle s lukem a pastmi. Je to pro něj ta největší zábava a pod postelí si schovává svoje trofeje, protože má pocit, že by se to mamince moc nelíbilo. Ale taková lebka kamzíka je opravdová krása. Naučil se rozdělat oheň, najít vodu a rozeznat pár základních druhů bylinek, což je pro něj docela úspěch vzhledem k tomu, že tyhle tréninky v centru většinou prospal nebo se ulil, protože je to neuvěřitelná nuda. Ale usoudil, že se mu to jednou hodit bude, tak se to prostě naučil. Pak je tu jeho největší schopnost. Umí si naprosto každé děvče namotat kolem prstíku. Už odmalička ke krásným ženám táhl a umí ty správné fígle, aby je získal. Dokáže být charismatický, vtipný a prostě takový, po kterém každá žena touží. Jakmile však nějaká řekne ne, začne zuřit nebo propadne naprosté depresi. První varianta je pravděpodobnější.
- Jeho největší slabostí je to, že se vůbec neumí ovládat. Jedná zcela impulzivně, bez rozvahy a hlavně většinou docela agresivně. Vůbec si nedělá servítky před autoritami, protože tohle ho rodiče nikdy nenaučili. Dokázal by dát pěstí i prezidentce, kdyby mu řekla něco, co se mu nelíbí. Což rozhodně není vhodné, ale jemu je to jedno. Proto vedle sebe potřebuje někoho, kdo ho bude trochu krotit, což je kupodivu jeho sestra. I když občas pořádají závody v nejšílenějších nápadech, když jde do tuhého, tak je ona ta moudřejší a zodpovědnější. Se sestrou má trochu zvláštní vztah, po většinu času ji chce taky pořádně praštit, ale moc dlouho bez ní nedává. To se pak pere ještě častěji, kouše si nehty, na všechny řve a tak. Není úplně nejchytřejší hlava světa a hodně věcí mu hned nedocvakne. Ale občas mívá světlé chvilky, takže to vlastně není tak strašné. Šíleně se bojí smrti. Takže když ucítí jen nepatrný pocit, že by mohl umřít, zdrhne jako srab a zatraceně rychle. Vlastně tak rychle ne, protože nikdy moc běhat neuměl. Ať už sprinty nebo dálky, ani jedno ho nikdy nebavilo a úspěšně se tomu vyhýbal. Rychle mu dochází dech a sprintem uběhne možná tak pár set metrů, než padne vyčerpáním. Což je opravdu nevýhoda. Nikdy si moc neuměl najít kamarády kvůli svojí povaze, ale nakonec si kohosi s hroší kůží našel. Teda, asi to není opravdové přátelství, protože tohle on neumí a takové city jsou mu téměř cizí, ale alespoň má s kým trávit čas, když se nudí. Do spojenectví není rozhodně vhodný. Kdo s ním do spojenectví vstoupí, tak musí počítat s tím, že bude vše podle něho. Také se může zapomenout, že by se s něčím podělil. Jeho věci jsou jen jeho a nikomu je fakt dávat nebude. Není to typ kluka, který by se o něco dělil. O cokoliv, i když by měl velký přebytek jídla, tak to je jeho jídlo. Jediný, koho tak nějak dokáže poslechnout je jeho sestra a tu taky dokáže jen když chce. Ale její slovo na něj platí. Zrovna perfektní není, on si to o sobě samozřejmě myslí. Přece on vždycky vymyslí tu nejlepší možnost, ten nejlepší nápad. Dalo by se o něm říct, že je dost velký egoista. Celkově je pyšný jako páv.

- [ file 001 ] Jednoho dne přišel na svět maličký Nate a o pár minut za ním i jeho sestřička Shiloh. Jak už bylo zmíněno, měli to obrovské štěstí a narodili se hned dvěma vítězům – Desirée Masonové a Lewisovi Holbournovi, tím pádem mají i prarodiče vítěze, což je úplně super, ne? Bohužel nebyli tak úplně chtění, což už tak super není, a více než vlastní rodiče se o ně starala avoxka. S rodiči si nikdy moc nevybudoval vztah. Jak by mohl, když víc vídal někoho, kdo má uříznutý jazyk. Rodiče je totiž zrovna v nějaké lásce nevychovávali. Ani ona to s nimi neměla jednoduché. Jsou to neuvěřitelná tornáda a povahy jejich rodičů se v nich ještě zkoncentrovali. Což znamená, že každý zvlášť je nekontrolovatelný živel a dohromady jsou pohroma. Mají hodně podobné povahy, což je možná důvod, proč by občas nejraději vymlátili jeden druhému duši, dech, orgány a další nepotřebné věci. Na druhou stranu si k ní vypěstoval velmi silný ochranný pud, takže proti ní nenaznačujte nic zlého, pokud nechcete skončit na cucky. Jen on si může dovolit ji peskovat, mlátit ji a nadávat jí, protože on může všechno a taky je ten starší. S rodiči to má trochu složitější, ale i ty má rád tím podivným Holbourno-Masonovským způsobem, který se rozhodně nepodobá normálnímu chápání lásky. Žije v domnění, že je král světa, protože přesně tak je vychován a přesně tak to vnímá i zbytek jeho podivné rodinky. Proto nemá takové zábrany jako ostatní vůči nikomu a ničemu a do všeho se vrhá naprosto po hlavě. Taky se už několikrát natloukl, ale nikdy neuronil ani slzu, prostě se oklepal a šel dál. S pocity to má taky trochu jinak než ostatní, ale za to chudáček nemůže. Celkově by se dal shrnout jako neovladatelný fracek bez pořádného vychování. Ve výsledku to není ani jeho chyba. Je to chyba jeho rodičů, kteří se o něj ani o jeho sestru tolik nestarali a nevěnovali jim nějakou větší pozornost. Nate je už na svůj věk celkem vysportovaný. Možná chtěl zaujmout své rodiče, možná se chtěl připravit na Hladové hry, protože dobře ví, jak to chodí. Ví, že do nich jednou určitě bude muset. To je přeci ta největší zábava, když jsou ve Hrách děti vítězů. Hry vyhráli jeho rodiče a dokonce i prarodiče. Je jistý, že tam taky půjde. Chce se na to připravit, proto do výcvikového centra chodí opravdu často. On si tam hlavně vylévá svoji agresivitu. Občas to schytá nějaká figurína, do které zabodne meč a občas to dokonce schytá recepční, které zničehonic vynadá. Ta mu tam raději nic neříká, protože ví, kdo je. Nechce mít problém s rodinou vítězů. Měří zhruba sto osmdesát centimetrů. Celkem zapadá mezi své vrstevníky. Má krátké a světlé vlasy. Nate celkově působí na první pohled slušně a mile, ale naštvat ho rozhodně nechcete. Tak tohle je Nate Holbourn.
Victoria Glother
[ viktória glouthr ]

Player: Quinn
![]()
FC: Taylor Swift
![]()
Defense: 12
![]() ![]() |
Contact: hg.annquinn@gmail.com
![]()
Age: 17 deceased - probodnutá naskrz: R. A. Wayne
![]() ![]() ![]() |

O Vic se můžeme bavit jako o každé jiné profesionální splátkyni. Sice není profíkem, který za každou cenu chce bojovat zbraní, ona je spíš na pěstní vyřizování svých problémů. Nikdy si s hračkami nehrála, vždycky do nich jenom bušila, chtěla vidět, jak jsou na padrť, nebo jak z nich lítá peří. Proč? Protože se jí prostě líbí ten akt násilí. Když povyrostla, začala se i trošku zajímat o ty zbraně, přece jenom, chce jako snad každá profičice vyhrát Hry a tam si jenom se sílou nevystačí. Dost se jí zalíbil boxer s ostny. Je to jedna ze zbraní, u kterých tu sílu může využít a celkem výrazně. Dále si také dost oblíbila pistole všeho druhu. Miluje ten pocit, když slyší tu ránu, na chvíli se zastaví čas a pak už jenom kulka rychlostí blesku zasáhne její nevinnou oběť. No, a protože jí to střílení dost jde, tak se nedávno začala věnovat kouzelné zbrani jménem luk. Zatím se nedá říct, že by v tom byla přebornice, spíše to je takovej beginner, ale střílet z toho docela umí, tak co? I když může působit nevinně, opak je pravdou. Ostatně, nikdo by od ní asi nečekal, že bude nějak extra milá, když je z Dvojky. Kdybyste se ji snažili naštvat, nebo nedej bože jí ublížit, můžete si být jisti, že se nedožijete dalších pěti minut. I když ji k tomu její ostatní schopnosti absolutně nepředurčují, pyšní se pokorou. Ničeho nechce moc a nikdy nechce nic, co nemůže mít, pokud nejde o dokonalost, tu chce stále. Je perfekcionistka, a pokud není něco do puntíku dokonalé, tak to není ono a nesnáší to. Dokáže si perfektně hrát s psychikou lidí. Dalo by se říct, že tak trošku manipulátorka. Není to žádné ořezávátko, které by bylo zvyknuté na luxus. Ba právě naopak, je vychována tvrdou sparťanskou výchovou, takže se snaží veškerý luxus potlačovat.

No a teď ta její nepříjemná část, ty hnusný slabiny. Nemá je ráda a je si vědoma, že je má, ale v očích ostatních chce být dokonalá, tak se mermomocí snaží tvrdit, že žádné slabiny nemá. Často se kvůli tomu trápí, nespí, přemýšlí, co udělat pro to, aby byla dokonalá. Co třeba takové bylinky? Nikdy ji nenapadlo se je naučit a teď už má paměť k ničemu. Nic si nepamatuje déle jak měsíc. Zkrátka jedním uchem dovnitř a druhým uchem ven. To je její styl. Dále, zbraně. Ty jo, ty tak zanedbala, že se to snad ani nedá popsat. Sečné zbraně, těžké zbraně, nic, prostě jenom ty svý tři a ani jednu navíc. Potom běh, šplh a další tomu podobné věci. To děsně zanedbala, prostě na to zapomněla, nebo nevím, co si myslela. Neví, jak má správně dýchat, takže ten běh je pro ni obrovským utrpením. Není zvyklá na milé chování, takže cokoliv podobající se tomu zavrhuje a ignoruje. Nikdy jí nic neříkali uzly, ona je celkově nešikovná na všechny ruční práce. Je k sobě opravdu velmi kritická a občas jí tahle sebekritika vede až k zhroucení. Netrpělivost, ano přesně tak, i to je jedna z obrovských nevýhod, které má. Když ji něco nejde, většinou s tím sekne a vrátí se k tomu až třeba za pár hodin nebo dnů. Kromě toho ji nikdy nelákalo ani plavání. I když výtečně zvládá manipulovat s ostatními, sama v sobě se neustále ztrácí. Neví, co je zač, nejspíš to ještě nedokázala zjistit. Nedokáže kontrolovat své pocity, takže dělá spousty věcí, které by jinak neudělala. Řve, brečí, směje se v tu nejnevhodnější chvíli a to jí trápí víc než všechny ostatní slabiny dohromady. Bohužel pro ni se nepyšní ani žádnou extra ohebností, nebo schopností se schovávat. No a maskování? To jste se snad zbláznili, ne?

Její život začal poměrně hrozným způsobem. Narozena byla předčasně a podváha s malým vzrůstem jenom podtrhávali fakt, že měla pouze 50% šanci na přežití. Jenže ona nad všemi těmihle nepříjemnostmi vyhrála. Také proto dostala jméno, Victoria, jako vítěz. Avšak následky to na ní zanechalo. Nebyla normální, jako ostatní. Hračky? Ty měla zničené během pár minut. Vždycky chtěla vidět lidi, jak trpí a proto působila velké problémy svým rodičům. Neustále z ní byli nešťastní a ona byla také nešťastná, když si uvědomila, co provedla, ale zároveň z toho měla radost, protože byla psycho. Občas si neuvědomovala, že dělá něco zlého. Jí to prostě připadalo normální. Jednou ale její otec řekl dost. Začal ji tvrdě vychovávat. Žádné další hračky, žádné kopy jídla, ba ani měkká postel. Soukromá škola, nějaké hnusné lehátko a jenom samý blafy. Někdy se na něj nesměla ani podívat. Z počátku ho za všechny zákazy nenáviděla, ale později jí došlo, že udělal dobře. Od mala ráda chodila do výcvikového centra a Hry pro ni byly inspirující. Vždycky se jí strašně líbilo, jak tam zůstane ten jeden vítěz a ten pak je úplně úžasnej a všichni ho obdivujou. No tak se prostě tenhle miláček rozhodl, že ty Hry jednou vyhraje. Rodiče s tím souhlasili. Chtěli ji podporovat v něčem, co opravdu chtěla,i když věděli, že je tu to riziko, které jim ji může vzít. Ale tak co, risknout to můžou. Do její výchovy byl zařazen tvrdý trénink. Nejdříve bojovala hlavně pěstmi a to se stalo její nejoblíbenější činností, pak však přešla k těm zbraním a to se jí líbilo možná ještě víc. No a tak ten její život pokračoval dál. Stále to bylo jedno kolo. Učení, trénink, jídlo, spaní, učení, trénink, jídlo, spaní. Nic jiného v podstatě neznala. Nikdy nechtěla ani nějak zkusit komunikovat s jinými, protože ostatní lidi jí přišli moc obyčejní. Tenhle život na ní zanechal další šrámy v podobě obav. Obava z toho, že nevyhraje, obava z toho, že nebude nejlepší. Ona vždycky chtěla být tou nejlepší a udělala by pro to cokoliv. Čím byla starší, tím těch obav bylo víc a možná i proto je tak emočně nestabilní. Nenávist rozhazuje po všech lidech okolo, ale na druhou stranu se s nimi dokáže i smát, nebo jim z ničeho nic začít brečet na ramínku. Že je to divné? Ano to je, ale taková už její psychika je a nikdo ji nedokáže změnit, protože něco tak silného už nejde zastavit.
Saturday, April 18, 2015
Subscribe to:
Posts (Atom)


