Sunday, January 18, 2015

Blake Jerssey

[ blejk džerssy ]

 

Player: Claire

FC: François Goeske



Contact: clarakadlecova@seznam.cz

Age: 17 deceased - sebevražda


Token: Pentagram na krk


Je to rebel a satanista! Sexy rebel a satanista! Aspoň to si o sobě myslí on sám. Satanista opravdu je, to se mu musí nechat a sexy je podle… jak koho. Když si o něm někdo nemyslí, že je super, je to idiot! Svaly má docela vypracované – kašle na školu i na práci, asi je to tím, že jeho rodiče vydělávají dost na to, aby mu sponzorovali základní potřeby a to ostatní si prostě zajistí sám – někoho přepadne a ukradne mu jeho hezkou bundičku, nebo přítelkyni anebo to hezky rudý jablko! Miluje rudou barvu, protože vypadá jako krev, která čas od času stéká po jeho bledém svalstvu, a tak krásně voní! Není to jen jeho krev, ale také krev nevinných zvířátek, někdy dokonce i človíčka, co se mu nechtěně připletl pod ruce. Skoro pořád se baví pořádáním nějakých super satanistických rituálů, při kterých na jeho těle přibudou další hluboké jizvy a rány a při kterých něco/někdo zemře. Samozřejmě, že když zabije člověka cítí se mnohem lépe, než kdyby to bylo jen hloupé zvíře! Jelikož doma by to provádět neměl, našel si nějaké staré skladiště, co před dlouhatánskou dobou vyhořelo, trochu to spravil a udělal si z toho svou obětní místnost. Lidi, co chodí moc blízko by si měli dávat pozor, jelikož on to bere jako své soukromý a mohl by vás za to stáhnout za živa z kůže a nosit vás místo trika. Vždycky, když ukončí něčí život, cítí se jako hrozný borec, jakoby mu Satan dodával potřebnou energii do života. Aby mohl zvládnout všechny své vnitřní boje, které mu trhají žíly a drtí mozek. No, jestli si toho ještě nevšimli tak vám to říkám teď, psychicky je na tom fakt blbě. Rád zabijí, má rád krev, má rád smrtelný křik, alkohol, cigarety… všechno, co není dobré pro jeho psychiku a tělo. Kondičně na tom tedy není nijak suprově, ale běhat dokáže asi jako každý, stejně tak skákat a dělat podobné skopičiny. Ze braní miluje a zbožňuje celým svým srdcem mačetu a sady menších, ostrých předmětů, se kterými by vás mohl pomalu probodávat, trýznit až do bezvědomí, přesně jak to dělá sám sobě. Také velmi rád používá jedy a chemii, kterou si musí krást – stačí prášky proti bolesti a čistící prostředek a jak hezkou to vyžere díru v kůži. Docela nedávno se rozhodl k dalšímu kroku k tomu, aby byl lepším děsivým satanistou a sám si jakýmsi ukradeným nástrojem, kterým se brousí kosa obrousil zuby do špiček, každý zub tak má jinak dlouhý, široký a občas pěkně bolí, když se kousne do jazyka.


Na jedné straně má moc rád, když může terorizovat a na druhé straně mu strašně vadí, když o něm ostatní trotlové, co mu nesahají ani po kotníky, říkají, že je magor a že by ho měli zavřít do blázince. Nasrat! Moc ho zajímá, co si o něm ostatní myslí a pak ho to šíleně sere, jenže nemůže povraždit většinu svého kraje, takže v sobě ten pocit dusí, což je ještě horší, to se pak jednoho krásného dne, no většinou večera dostane do stavu, kdy se musí vyřvat. Většinou mu po tvářích tečou potoky horkých slz, drží se za hlavu, kterou si mlátí do zdi a divoce u toho řve, jakoby ho někdo nabodával na nůž a on se zběsile snažil ubránit. Také je samý jeden zánět a jedná rána vedle druhé, snad nikdy nezažije den, ve kterém by nezažil ten úžasný pocit extáze, kterou působí narušení svalstva. Ničí si snad všechny místa, na které dosáhne, až na obličej, ten zůstává hezký a sexy! Spousta lidí si o něm doopravdy myslí, že ho posedl ďábel, dokonce k nim domů několikrát dotáhli exorcistu! To bylo děsně trapný, když se vzpouzel na posteli, zatímco na něj ten pitomeček v černém lil jakousi zatuchnou vodu z kostela. Chňo. Není psychicky vyrovnaný a jen výjimečně se mu podaří dát dohromady souvislou větu, kterou nemyslí dvojsmyslně. Kdybyste ho potkali a on neměl chuť na krev, nebo na nějaké to sado-maso řeknete si, že to je to řádný trouba.


Jedné krásné noci, za úplňku se narodilo malé, roztomilé dítě s černými kudrnatými vlasy, bylo zdravé, trochu řvalo, ale nic zvláštního na něm nenašli. Neměl to štěstí, aby se narodil doma v posteli, anebo dokonce v takovém luxusu, kde je doktor… Narodil se v poli, u ohně u své umírající pravé matky. Je to zvláštní, nikdo mu to nevěří, ale on si pamatuje, jak se dostal na tento svět, pamatuje si pronikavý křik své matky, když ji jeho malé tělíčko trhalo na kousky. A jako první přišla bolest hrudníku, který mu dosud kříží Satanův znak, ze kterého je momentálně hnusná, nachová jizva, Bylo hnusně, byl podzim a lilo jako z konve, matka ho z posledních sil zabalila do vlastního trička a jeho tenkrát ještě nevinný pohled se poprvé setkal se Satanovým znamením, které měla vyryté v hrudníku, pomalu z něj stékala krev po její bledé kůži a máčela jeho novorozeneckou nevinnost, jelikož z ní neustále vytékala krev, začala utíkat do kraje, aby nenechala svého malého chlapečka zemřít na podchlazení na poli. Pamatuje si i tu zář, která vycházela zpoza ní byl to oheň, který pomalu polykal pole, které se patrně "samo" vzplanulo. Doběhla k městu a padla mrtvá k zemi. A on se bál, tiskl se k jejímu studenému tělu, hledal svou maminku, místo toho ho jen máčela horká krev, tekoucí z její hrudi a chránila ho před umrznutím. Nakonec ho našla a vzala si ho k sobě její sestra, která byla normální. Později, když začal chodit do školy, zjišťoval, že ostatní děti se ho bojí a nikdo si s ním nikdy nechtěl hrát!!! Když se na to ptal, nikdy nedostal uspokojivou odpověď. Nakonec mu přeci jen museli říct pravdu. O jeho matce se říkalo, že je čarodějnice, tu noc, co ho rodila, byla na poli, o půlnoci proto, aby ho mohla obětovat ohni a Satanovi. Od té doby se o to začal zajímat a pohltilo ho to stejně jako ji. Sice u svých náhradních rodičů bydlí pořád a snaží se ho mít rádi, ale mají ho u sebe jen ze strachu z toho, že kdyby ho vykopli, zabije je.

Wednesday, January 07, 2015

Mitchel Jarvis

[ mitčl džárvis ]

 

Player: Larsyn

FC: Odette Annable



Contact: creationoflars@gmail.com

Age: 17 deceased - přeříznuté břicho: Faith Wyatt


Token: Medailonek s fotkou Engine


Mezi její chvalně známé dispozice patří rozhodně jízda v autech nebo na motorkách. V případě, že by byl večer kdokoliv opilý a chtěl by využít její služby a nechat se dovézt domů, tak tohle Mitchel provede na jedničku. Samozřejmě v rozumné hodině a ne někdy ve tři ráno, v té době by telefon nejraději rozmlátila o zeď. Zkušenosti s auty má už odmalička, jelikož má otec v opravování aut koníček. Jí se to zalíbilo a zůstalo to doteď, už jenom proto, že to byl jediný způsob, jak se svým otcem trávit čas. Kdybychom tu mluvili o zkušenostech, které by v aréně využila, tak jich moc není. Můžeme do toho zapsat například běh, který jakžtakž zvládá, a lezení po skalách nebo stromu. Ne že by bylo v jejím kraji kde lézt, protože budovy jsou ploché a je asi trochu hloupé lézt po budovách, pokud by ovšem nedělala parkour, což nedělá, ale možnost si vylézt na strom již měla. Hlavně je to lehoučká vyzáblina, gravitace ji v tom tedy bude méně zatěžovat. Potom můžeme počítat plavání, její dvoučlenná rodinka si dovolila vytvořit bazének za domkem, kde neustále pořádá bujaré večírky, že z toho sousedé nejsou již nadšeni. Další jedna z dobrých schopností – umí vytvořit pořádnou kalbu, ačkoli jí to v aréně nepomůže, třeba dokáže někoho oslnit svým párty charismatem. Když se však obrátíme k zabíjení, tak z ostrých nástrojů, kterými by člověka mohla zabít, zná jen nůž... kuchyňský nůž. V Šestce želbohu žádné výcvikové centrum nemají, tak co má asi tak jiného dělat. Případně člověka kopne do koulí, pokud je dotyčný vlastní. A kdyby se před Mitch objevila krvežíznivá paní, použije na ni pepřový sprej. Může jen doufat, že v aréně bude mít po ruce nějaký pepřový sprej. Sebeobranu moc neumí. Není sice blbá, že by nevěděla, co má v situaci dělat, ale sílu na to, aby přeprala muže, nemá. Ale kdokoliv by se jen pokusil se dostat do jejího bazénu nebo se jí vloupat do domu, nebojí se využít sílu pánve nebo elektrických hračiček, jako je taser.


Nikdy se nezajímala o sporty, protože je na to úplně levá, pokud nepočítáme běh, protože kdo neumí běhat? Nějaké nemehlo se určitě najde, ale tím nemehlem Mitchel naštěstí není. V kraji bydlí ve městě, je proto jasné, že způsob trávení volného času v přírodě se vyškrtává ze seznamu. Tímto se vysvětluje celá její situace s výdrží, která je způsobena smogem z aut, kouřem z továren a nechutného prachu všude kolem z dopravních prostředku, z lidí a jiných bytostí. Také si tím způsobila svoji neschopnost vydržet v jakékoliv sportovní aktivitě. K sebeobraně jí otec naučil pěkný kulový a nikdy neměl čas na to, aby ji trénoval k Hladovým hrám, protože se radši věnoval autíčkům, stejně tak to má i ona. Nikdy jí nehrozilo žádné nebezpečí a nikdy je nevyhledávala, nedostává se k žádným potyčkám a vůbec si nestěžuje, i když je trochu smutné, že neumí s žádnou vražednou zbraní – nepočítáme-li její super improvizaci s pánví. Také je vyšinutá, jednou za čas, pokud se opravdu naštve, vstane špatnou nohou z postele nebo v sobě má moc cukru, tak je to blázen. Nejen, že ke kvůli tomu nesnesitelně hlučná a hnusná na lidi okolo, ale také má sklony k sebepoškozování a ubližování ostatním lidem, i když jsou k ní hodně blízcí a má je ráda. K zapamatování pro ty, co ji znají nebo budou znát – nedávat jí cukr a přát si, aby se dobře vyspala, tím pádem je pak lepší ji vůbec nebudit, dokud to celé nedospí nebo ji v dobrých náladách nerozčilovat.


Pokud si ještě někdo vůbec pamatuje na Engine Gregor, výrazná pro některé moc nebyla, protože v aréně toho moc dlouho nevydržela, ale šušká se, že byla v psychiatrické léčebně. V aréně se jako naprostý šílenec chovala a nemůžeme vytknout její vražedné sklony, které mohly v očích diváka vyvolat menší znechucení, ale to by pak nebyl pořádný masakr a někteří by si zase stěžovali. Holt jsou Kapitolané občas vybíraví. Tedy už víme, od koho je Mitchel občas tak vyšinutá. Z matčiny strany byli všichni blázni nebo byli někteří duševně nemocní, výjimkou není zřejmě ani Mitchel, ale pravděpodobně se nejedná o žádnou mentální poruchu. Mitch se narodila po Engine, je to její nevlastní sestra, protože její maminka záletnice si ráda zaletěla do jiného domku, kde potkala pána Jarvise, a tak se stala nehoda jménem Mitchel. Její milovaná maminka si řekla, že toho nechá a zůstala šťastně s pánem Něco Gregorem a její první dcerou Engine, která je nenávistně zabila a poté byla dána na psychiatrii. Zanedlouho poté se její sestra dostala do Her, kde bylo dvojnásobek splátců a tam chudinka chcípla. Mitch se nikdy nedozvěděla, kdo je její matka a kdo je Engine, když ještě žily. To zjistila až den poté, kdy její sestra skapala. Její tatík se totiž domníval, že by mohla mít také psychopatické sklony a mohla by jako Engine ubližovat. Moc se v tom nevyznal, ale pořád se chtěl ujistit, že se to v tom jejím mozečku nějak špatně nepohne. Raději se proto s ní spřátelil, proto to jejich společné opravování aut. Dceru ve vězení nebo v psychiatrické léčebně opravdu nechtěl. Opatrně pak pověděl o její pravé matce a nevlastní sestře, které již v tu dobu nebyly. S ní to nic neudělalo, bylo jí to šumák, že jsou mrtvé, protože se o ni nikdy nezajímaly a nepřišly ji navštívit, když obě ještě žily, tak proč by si z toho dělala vrásky. Postupem času ale pak začala zjišťovat, že jí ta ženská společnost v rodině chybí, a tak začala pátrat po jejich minulosti, až si je oblíbila. Bohužel až moc pozdě, smůla. Avšak to není konec světa a Mitchel stále radostně žije, takže si nad tím moc hlavu neláme. O Mitchel bylo zmiňováno, že je "maličko" vyšinutá, ale pokud ji znáte normální nebo se s ní bavíte ve správné době, tak se věty sotva dočkáte. Nerada se vybavuje s okolím, možná by ráda s lidmi konverzovala, ale je to stydlivka a bojí se, že by řekla něco špatně a už by si o ní mysleli své, a to ona právě nechce. Je nehorázný flegmatik, zřídkakdy se dočkáte konečné odpovědi, protože by vám odpověděla leda tak, že je to na vás nebo je jí úplně jedno, co si dáte třeba k večeři, protože ona si dá to samé. Dá se říct, že je skromná a zabaví se i při maličkostech, to se nedá říct o večírcích, které si ráda ladí do té nejlepší úrovně, protože by to pak nebylo ono. Nikdy by se nehlásila jen tak pro nic do Hladových her, už jen proto, že se má až moc skvěle a nepotřebuje se zabít. Jestli má jednou umřít, tak stářím nebo v autě, protože tam to miluje. Jednou třeba ty zakázané pouliční závody vyhraje a bude s tím nadšeně žít.

Sunday, January 04, 2015

Anthony Dustin

[ entony dastin ]

 

Player: Jarci

FC: Michael Weatherly

Occupation: Editor, MoC

Contact: jaroslav.auxt@gmail.com

Age: 44

Status: deceased - nepovedená modifikace očí


Anthony je od prírody milý a priateľský človek, no vie byť aj drsný a krutý ak si to daná situácia vyžaduje. No to je našťastie málokedy. Keď je to možné, má okolo seba množstvo priateľov, samozrejme hlavná hviezda je on. Donedávna sa s ním všade flákal aj jeho brat, no nedávno si našiel priateľku ku ktorej sa pred mesiacom aj nasťahoval. Tony je známy svojimi vtipmi a kanadskými žartíkmi v šírom okolí. Aj v jeho práci berie všetko s humorom. V každom článku je niečo, čo čitateľa pobaví a zlepší mu deň. To je proste Tonyho povaha. Rád rozoberá vo svojich článkoch rôzne škandály, samozrejme len tých známych ľudí. Veď koho by zaujímala nejaká štetka z ulice. Často preberá výtržnosti na verejnosti, ktoré skončili na polícii, módne prehrešky a podobné veci. O také veci v Kapitole nie je núdza. Na týchto článkoch si jednoducho zgustne. Keď nájde na niekoho nejakú špinu, pekne jej nahrabe a až potom to všetko vybalí. Nebere ohľad na obete. Je pravda, že pri niektorých škandáloch sa tí, ktorých sa týkali snažili všetko ututlať. Samozrejme, že peniazmi. Tie sú v Kapitole najčastejším úplatkom. Možno je to hnusné, ale Tony ich už zobral toľko, že to už radšej nikto nepočíta. Veď mu to otvorilo brány do zákutí Kapitolu, o ktorých sa mu do vtedy ani nesnívalo. Veď sa dostal na mnohé večierky a súkromné koncerty tunajších hviezd. Tak koho by zaujímalo, ako sa tak vysoko dostal?


Anthony a jeho brat (dvojča) sa narodili do veľmi bohatej rodiny. To aj na pomery kapitolu. Otec bol známy obchodník, založil značku, ktorú všetci nosili, a matka bola modelka. To znamenalo, že doma boli len málokedy a teda jeho a brata prakticky vychovala pestúnka Tatiana. Veľmi dobre spolu vychádzali, mal ju dokonca radšej ako svojich rodičov. S bratom si dobre rozumel, a tvorili spolu nerozlučnú dvojicu. Dokonca nejaký debil novinár napísal článok v ktorom napísal, že sú… no ehm. Že spolu chodia. Ich otec ako veľké zviera samozrejme vyhľadal toho novinára a nie je tajomstvom, že toho novinára od vtedy už nikto nikdy nevidel. Pár dní bolo okolo jeho zmiznutia veľké Halóo, no postupne sa všetko ututlalo. Peniaze aj tentokrát všetkým zalepili ústa. Tonyho bavilo písanie odjakživa. Rád aj čítal a doma ma obrovské množstvo kníh. Keby ich niekto predal asi by získal majland. No to Tony nikomu nedovolí. Aspoň do jeho smrti. Potom mu už môže byť všetko jedno. Vždy ho fascinovalo, ako niekto môže napísať také umelecké dielo. Raz si tak povedal, že to predsa nemôže byť až také ťažké, keď je tých kníh až toľko. Jedného studeného zimného večera sa zatvoril do svojej izby a do rána napísal nejakú knihu. Aj keď ako dôkaz boli kruhy pod očami, kniha bola hotová. Vtedy mal len nejakých 15 rokov, a tak si ju len pekne uschoval. No keď dospel, vyhľadal jedného agenta a poprosil ho, či by sa na to mohol pozrieť, a či by to stálo za vydanie. Do vtedy ešte napísal nejakých pár kníh. Pekne na tom zbohatol. A samozrejme sa to na ňom odrazilo. Kúpil si veľkú vilu s bazénom, na sebe nosil kúsky len podľa najnovšej módy. Čo bolo out išlo preč. Veď ak by to prišlo späť do módy, jednoducho by si kúpil nové. Raz mu jeho agent dohodil takú nóbl prácičku. Napísať príhovor pre prezidentku na nejaký večierok alebo niečo také. To bola pocta. Bez váhania to prijal, veď množstvo Kapitolanov by o niečom takom mohlo len snívať. Okrem toho aj maľuje. Je pravda, že ani jeho maliarské diela rozhodne nie sú na zahodenie ale jeho oveľa viac baví písanie príbehov. To napätie, keď vymýšľa aké nebezpečenstvo by priplietol svojim postavám v knihe do cesty. Také niečo pri maľovaní nezažije.


× Janine van der Leverdeen - Zoznámili sa na nejakej akcii, aj keď si už asi nikto nepamätá, čo za akciu to bolo. Každopádne začali spolu konverzovať, a hoci to nebola nejaká dlhá konverzácia, dozvedeli sa o sebe aspoň nejaké základné informácie. Zhodnotenie ich vzťahu ako priateľstvo je asi ešte prisilné slovo, keďže sa poriadne nepoznajú, no slovo známy, by bolo azda výstižné.

Saturday, January 03, 2015

Eudoxi Biswyne

[ juhdoksi bisvajn ]

 

Player: Shany

FC: Červená Fox

Occupation: Editor, MoC

Contact: sanianik@gmail.com, skype: shanydei

Age: 25

Status: deceased - útok D13, bomba


Vysoká pohledná Eudoxi, poklad, zlatíčko, pořádná mrcha. Vyrůstala v rodině, kde nikdy nic nebylo snadné. Otec, jakožto obratný politik a obchodník měl vždy na krku mnoho nepřátel. Časté stěhování, dokonce i za hranice Kapitolu udělalo z Edy velice zvídavého člověka, který toho hodně zná. Je chytrá a mazaná, zná většinu triků, jak se kam dostat a vždy má plno kontaktů, které jí umožňují vědět o věcech, ke kterým normální lidé přístup nemají. Podlost a intriky, to všechno ona zná. Proto také většinou vypadá jako hloupoučká a prostoduchá dívka, která se stará jenom o módu a drby. Dokáže ovšem velmi rychle zahodit masku nevědomosti a být podlá a zlá. Nemá problém s nějakou morálkou a lidské city jsou jí u víte u kterého otvoru. Hodně se jí mění nálady a z většiny věcí je otrávená, pokud je musí dělat a nepřinese jí to žádný užitek. První věc nápadná na Eudoxi jsou červené vlasy. Občas je má podbarvené černou nebo bílou, nikdy však nemění jejich rudý odstín natrvalo. Pokud je má vyžehlené, dosahují mírně pod prsa. Když si na hlavě vytvoří kudrlinky, jsou jí jen mírně k ramenům. Výškově by se dala přiřadit k mladým stromkům, od běžného občana jí dělí deset centimetrů k dobru. I když má většinou podpatky, stejně jako ostatní, tak se to občas ztratí. Tělo má pokryto hromadou tetování a je obtížné přijít na nějakou část těla, kde by nebyla pokryta barvami. Extravagantní oblečení, extravagantní make-up, Eudoxi je plná překvapení a každý den si najde něco nového čím dokáže okouzlit lidi. Nikdy nevychází bez červených rtů a hromady přívěšků spolu s prstýnky. Potrpí si na bižutérie. Také zcela propadla kloboukům a různým čepicím, vždy, když se prochází po venku, musí na své hlavě něco takového mít. Miluje černou a obléká se převážně do ní. Nemá problém na sobě nosit velmi sporé oblečení a vystavovat tak své hubené vypracované tělo na obdiv.


Nejde zrovna o pěknou minulost. Eudoxi byla sice plánované dítě, nikdo však nedokázal naplánovat okolnosti, které její narození provázeli. Vlastně ani neví, kde se narodila, byl to Kapitol nebo možná 8. kraj? Jediná věc, kterou si je Eudoxi jistá je fakt, že ta ženská, která se teďka prochází po jejich domě, rozhodně není její matkou. Nejsou si ani trošičku podobné, vzhledem či povahou. Na otce se sice také moc nepodobá, vzala si ovšem mnoho z jeho vlastností. Už v raném věku ji zasvěcoval do tajů jeho práce. Naučila se držet kamennou tvář při jakékoliv situaci, falešně navodit emoce a stala se z ní malá královna přetvářky. Ovšem, vždy se řídila jeho radami. Čím starší byla, tím více toho uměla. Ať už šlo o složitou matematiku, střílení ze zbraní, což ji mimochodem obrovsky baví a ve volném čase stále chodí na střelnici, či nějaké papírování. Naučila se na lidech poznat strach a najít jejich slabosti. Nedávno však přišla rána, když její otec zmizel neznámo kam a ona zůstala sama. Pár let se různě schovávala, ale vždy jí přišli na stopu. Neví, co po ní kdo chce, a tak se rozhodla, že nejlépe schovaná bude ve světlech reflektorů. Velmi rychle se jí podařilo získat si pozici moderátora a při nedávném otevření nového časopisu se její profil objevil mezi přijatými. Eudoxi má nyní na starosti jen dvě věci. Zjistit, kde se nachází její otec a nevypadnout ze své role kapitolské husičky.

Sunday, December 28, 2014

Jeralde Max Rose

[ džerald meks rouz ]

 

Player: Jarci

FC: Louis Tomlinson



Contact: jaroslav.auxt@gmail.com

Age: 18 deceased - vážná zranění: B. Humphrey


Token: Náramek přátelství


Aj keď pri narodení bolo do rodného listu zapísané ako prvé meno Jerald, nikto teraz ho už nikto nenazve inak ako Max. Max toto, Max hento… Stále od neho niekto niečo chce, a aj keď má Max v povahe to, že vždy keď môže tak pomôže, občas ho riadne vytáča to, že každý niečo chce. Nemôže sa na nič sústrediť a ledva stihne splniť to čo má. A tak sa občas musí poriadne ovládať, aby niekomu pri výbuchu emócii nepovedal niečo, čo by neskôr mohol ľutovať. Aj keď na to Max nevyzerá, rád posiluje. Najskôr začal len s dvíhaním ťažkých vecí, veď svaly na rukách predsa znamenajú silu. No potom si nejak uvedomil, že silné ruky sú mu zbytočné, ak jeho nohy neunesú ťažšiu váhu, alebo nebude vládať utekať pred útočníkom alebo Kapitolským útokom, v prípade, že by ho vyžrebovali do hier. A tak začal pravidelne behávať, aby mal v kondícii celé telo. No tým, že začal pravidelne trénovať odzrkadlilo sa to na iných miestach. Napríklad sa toľko nevenoval štúdiu, a zhoršil si známky. Rodičia si to nemohli nevšimnúť, no Max to akosi ukecal. Tu sa ukázal jeho ďalší talent, a to je výrečnosť. Vždy vie nájsť tie správne slová. Postupne si to všimli viacerí, medzi nimi boli aj učitelia z Maxovej školy, a aj keď proti Maxovej vôli ho poprihlasovali na rôzne recitátorské alebo slohové súťaže, Max v nich nakoniec vždy skončil na popredných miestach. Čím bol Max starší, tým sa menili aj jeho záujmy. Keď bol malý, tvrdil, že zbraní sa ani nedotkne. No ako dospieval, jeho záujem sa začal zvyšovať a nakoniec začal aj trénovať. K narábaniu s nožmi sa dostal tak, že pomáhal mame variť, pretože ich otec robí nejakého pomocníka jednému obchodníkovi, a doma sa ukáže len cez víkend. A tak sa priučil nožom. Keď sa mama nepozerala alebo nebola doma (väčšinou to bolo to druhé) zobral si nejaký nôž s kuchyne, a hádzal nožmi na terč. Raz za čas aj nejaký pokazil a tak sa aj modlil, aby si mama nevšimla, že s nožmi nie je niečo v poriadku. Našťastie sa do teraz nič také nestalo, a tak Max natrénoval hod nožom, pri ktorom uspeje takmer na 100 %. Samozrejme pokiaľ ho niekto nejak nevyvedie z rovnováhy na toľko, aby dokázal zamieriť alebo jasne rozmýšľať. Z ostatných zbraní sa dostal ešte k dýke, ktorú potajme čmajzol otcovi, keď ju raz doniesol domov. Otec bol celý bez seba a vyšiloval, že ho ten obchodník zabije, ak ju nenájde. A tak mu ju Max dal, akože ju "našiel". No od vtedy si ju stále požičal, keď sa k nej mal ako dostať. No okrem noža a dýky so zbraňami moc narábať nevie, pretože v Piatom kraji k takým veciam prístup nie je. Poslednou jeho výhodou je narábanie s elektrinou a tými haraburdami okolo toho, kedže v piatom kraji sa venujú energii. Aj v škole bolo množstvo vyučovacích predmetov zameraných týmto smerom.


Aj keď je vždy nápomocný, niekedy proste vybuchne a toho, kto si to odnesie možno len ľutovať, pretože to nie je príjemné ani vidieť ani počuť, keď Max vybuchne. Je to jeho dosť výrazná slabina, no snaží sa ju skryť ako všetky ostatné. Chce proste vyzerať neporaziteľné, dokonale aj keď je mu samozrejme jasné, že nikto taký na svete nebol, nie je a ani nebude. No to ostatný nemusia vedieť. Nikdy ho nezaujímal názor ostatných, či už ho chceli pochváliť alebo uraziť. Okrem toho je Max veľmi tvrdohlavý. Bude si stáť za svojim názorom, pokojne sa kvôli nemu poháda. Pár krát už došlo aj k bitke. No neustúpil. Keď zistí, že nemá pravdu občas sa pokojne háda aj ďalej, pretože nechce vyzerať ako idiot. To by si nikdy nepriznal. Medzi Maxove slabiny patrí to, že nevie plávať. V piatom kraji nie je miesto, kde by sa to mohol naučiť, a keďže celkovo v Paneme je málo takých miest, bolo len málo arén, kde v prostredí prevažovala voda. Z toho usúdil, že vedieť plávať mu až tak netreba. Veď keby sa tvorcovia hier rozhodli pre vodu, museli by zabezpečiť to, aby sa všetci splátci udržali na hladine, pretože inak by viac ako polovica z nich umrela na utopenie. Jeho znalosti v oblasti jedlých a nejedlých plodov tiež nie sú oslňujúce. Ak by ho protivník nejak šikovne oklamal, pokojne by ho mohol otráviť a Max by na to neprišiel. To, že čo je jablko alebo hruška mu problém nerobí, no netuší čo je napríklad liči alebo pomelo. Tieto názvy občas začul v televízii, keď bolo vysielanie z nejakého Kapitolského večierku. U rastlín je na tom podobne. Mama má za domom malú záhradku, a tak tie základné kvety pozná, no keby sa v aréne poranil alebo by hladoval, bol by úplne bezmocný aj keď pomoc by mal len pár metrov od seba.


Max sa narodil do rodiny, ktorú v piatom kraji možno zaradiť medzi tie chudobnejšie, aj keď nemôžno povedať, že by museli jesť pokazené veci alebo sa prehrabávať v smetníkoch, aby našli niečo vhodne na jedenie. Okrem Maxa boli v rodine ešte ďalšie dve deti a to 12 ročný syn Sebastian Alan a 8 ročná dcéra Emelyn. Matka nemohla ísť do práce, kde by pracovala pravidelne, pretože sa musela starať o deti, kedže jej muž odchádzal pracovať na týždňovky. Mohla brať akurát tak chvíľkové práce, také brigády. Pokiaľ nemusela, tak žiadnu neodmietla. Veď peniaze sa v tejto dobe zídu vždy. Najhoršie to bolo, keď malá Emelyn ochorela a väčšina ich peňazí musela ísť na lieky pre Emelyn. Max vtedy ani necekol, nemohol predsa chcieť aby jeho sestrička umrela. No v tých časoch si skúsil nájsť nejakú prácu aj on. No kto zobere 14 ročného chlapca. Nikto. Akurát tak pomôcť poskladať nábytok alebo pomôcť na nejakej stavbe. No nemal ktovie aké šťastie. To obdobie bolo pre neho a jeho rodinu kruté. Najhoršie bolo to, že im nemal kto, pretože matkiný a aj otcový rodičia sú už dávno mŕtvy. Nikto z nich sa nedošil dôchodku. Všetkých zabila práca. V tej dobe bol nútený požiadať o kamienok. Nikto z jeho súrodencov na to ešte nemal dostatočný vek. No aj keby to bolo možné, Max by to nedopustil. No našťastie sa Emelyn onedlho uzdravila a na koniec sa všetko vrátilo do starých koľají. No od vtedy si vždy uchováli aspoň minimálne zásoby. Max má svojich súrodencov rád, vždy ich ochraňuje a pomáha im aj bez toho, že by oni sami o pomoc žiadali. Proste to na nich vidí. Raz si položil otázku, čo by sa stalo, keby vyžrebovali do hier jeho brata alebo sestru. Samozrejme, že by dobrovoľne nastúpil namiesto brata do hier. Ale so sestrou je to zložitejšie. Nemôže ju zastúpiť, keďže je dievča a určite by nikoho nepresvedčil aby ju zastúpil. Veď čo by povedal? "Ahoj, zastúp moju sestru, chcem aby si radšej zomrel ty ako ona." To nemohol. Nemal na to srdce a ani si to nevedel predstaviť. A tak mu neostáva nič, len pretrpieť to obdobie a dúfať, že ju nevyberú. Nedovolí jej žiadať o kamienok a tak aspoň zminimalizuje jej šancu ísť do arény. Nič viac bohužiaľ spraviť nemôže. No našťastie sa Emelyn uzdravila a na koniec sa všetko vrátilo do starých koľají. No od vtedy si vždy uchováli aspoň minimálne zásoby.

other worlds

stranger2s.jpg https://lh3.googleusercontent.com/Pw0zB0hurIqLYe3Dbii8mgZ8-m5myKuUtsQ2qtwficdo5n9uKQvLA3mzvOkjh7iL3CUXJzXut2adFoTqKA=w200-h92