Wednesday, September 17, 2014

Ezekiel Arthur Pott

[ ezekiel artur phot ]

 

    

Player: Pietro

FC: Ian McKellen

Victory year: 92nd Annual Hunger Games

Contact: Butschek.Petr@seznam.cz

Age: 69

Token: Stříbrná psí známka s hlavou reprodrozda

Hobby: Návrhář, experimenty s jedy a chemikáliemi


level [ 0 ] • credits [ 0 ] • gems [ 0 ]

ID Card ]


[ before the Hunger Games ] Ezekiel se odmala pohyboval kolem chemikálií používaných pro barvení a čištění látek, proto se je naučil bezchybně rozeznávat a začal je studovat. Naučil se, které látky jsou prudké jedy, které omamné a nebo které jen příšerně smrdí. Kromě tohoto patřila mezi jeho oblíbené činnosti lukostřelba, z luku se naučil střílet úplně sám, dokonce si luk a šípy vyrobil. Brzy ráno a k večeru chodil tajně do lesů lovit, aby vůbec doma měli co jíst. Krom lovu v lese sbíral i různé lesní plody, bylinky a houby, takže poměrně snadno rozezná rulík zlomocný od borůvky a tis červený od brusinek. Ví, které bylinky jsou léčivé, a které naopak prudce jedovaté, lehce si poradí s většinou zranění. Při lovu a pobytu na zakázaném území se také musel umět dobře skrývat před mírotvorci, tudíž ani v maskování není špatný. Se zbraněmi se moc nesetkal, jedině tak s nožem na krájení masa a svým lukem. Ale velmi si oblíbil foukačku s jedovými šipkami, snadno přenosná a ještě k tomu nenápadná zbraň dlouhého dosahu, která téměř jistě usmrtí protivníka. Pokud tedy nemine cíl.

[ the days after ] Hladové hry si na něm vybraly svou daň. Má zrychlené reakce, jako by neustále očekával, že na něj něco nebo někdo zaútočí i přesto, že už od doby, kdy byl v aréně, uplynulo spoustu let. Je moudrý a rozvážný, dlouho nad něčím přemýšlí, než to teprve udělá, aby si byl jist, že se nic nepokazí. Řídí se totiž heslem "Dvakrát měř, jednou řež." Může se zdát, že je takový zpomalený, což je vlastně pravda, protože si pečlivě rozmýšlí, než něco udělá, ale pokud není ani na myšlení čas, je až velmi rychlý. Stále u sebe nosí svou oblíbenou foukačku, avšak vyměnil jí za pevnější, kovovou a naučil se vyrábět si pevnější šipky s delším dostřelem. Objevil několik nových chemických sloučenin, o kterých ví jen on sám a hodlá se o ně podělit maximálně tak se svými svěřenci, splátci, kteří mu byli přiděleni. Vytvořil spoustu různých čichacích solí s různými účinky, smradlavé bomby, nervový toxin do šipek a také uspávací sérum, po kterém se dotyčný již neprobudí.


[ before the Hunger Games ] Není to moc dobrý běžec a také neumí plavat, tudíž ve vodě nemá žádnou šanci na záchranu sebe samotného, natož pak ostatních. Ve spaní někdy chrápe. Není to sice žádný zvuk motorové pily, ale bystřejší splátce by ho mohl odhalit a zabít. Nesnese pohled na krev, jakmile nějakou spatří, odvrací zrak a zvedá se mu žaludek. Jakmile však přejde panika, umí krvácení zastavit a ránu ošetřit. Je to klaustrofobik, nesnáší stísněné prostory, jakmile se do nějakého takového dostane, snaží se ihned dostat odtamtud pryč. Doma sice trénuje, kdyby ho vybrali, ale je to jenom takové to domácí trénování, nikdo ho nevede a v podstatě, co se nenaučí on sám, tak to neumí. Musí věci okoukávat z televize z Her nebo od mírotvorců. Neumí to se zbraněmi a nikdy nebyl v žádném boji. Jenom jednou mu ve škole jeden kluk přerazil nos, to dost vyváděl, protože byla najednou všude krev. Není vůbec dobrý v přírodě, nezná zvířata a neví, jak by tam přežil.

[ the days after ] V aréně se jeho kondice poněkud zlepšila, ale s rostoucím věkem už ztrácí svou výdrž. Oblíbil si turistiku, za den je schopný nachodit klidně i pět až deset kilometrů a ještě toho nasbírat nějaké houby, ale kdyby měl běžet, asi by to už nezvládl. Leda možná kdyby mu opravdu šlo o život. Má pomalý start a po sto metrech už mívá problémy udržet tempo. Delší trasu jak 500 metrů nezvládne uběhnout vůbec, spíše ujít rychlou chůzí nebo v mírném poklusu, ale dává přednost procházkám s holí v ruce, kterou má spíše jako módní doplněk, ale v kopci se mu přeci jen hodí. Plavat stále neumí, nad hladinou se neudrží, avšak celkem obstojně se potápí... tedy spíše topí. Jestli by měl zemřít utopením, tak ať je to alespoň se stylem. Na čtení potřebuje brýle a jeho pohled do dálky také není zrovna jestřábí, pomalu se u něj objevuje krátkozrakost, Ezekiel uvažuje, že by si nechal oči spravit v Kapitolu, ale zatím se k tomu neměl. Krev stále nemusí, ale už to na něj nemá takový vliv jako dříve, Hry ho zocelily. Klaustrofobikem zůstal i nadále.


[ before the Hunger Games ] Narodil se do rodiny oděvních návrhářů. Jak nečekané u Osmého kraje, že? Rodiče se dokázali postarat o rodinu dobře, má ještě staršího bratra, se kterým má dobrý vztah. Jak už jsem zmínila, odmalička vynikal v rozeznávání chemikálií a jedů a hodlal to využít, kdyby ho vybrali jako splátce. Ba dokonce byl připravený ty Hry vyhrát. Ezekiel je poměrně urostlý muž, má přibližně metr osmdesát. No i přesto pod huňatým klenutým obočím se nachází pár ocelově modrých očí, které neustále zkoumají okolí. Mezi nimi tkví celkem široký nos a pod ním úzké rty. Často se usmívá a i v očích mu je vidět šibalská jiskra malého kluka. Jako správný obyvatel Osmého kraje se samozřejmě umí obléknout, rád nosí slušivé obleky a košile, avšak nepohrdne ani pletenými svetry ze stoprocentní bavlny nebo klobouky. Klobouky má totiž moc rád, má jich doma celou sbírku a kdykoliv je možnost, nějaký si na sebe vezme. Má trochu poleptané ruce od chemikálií, ale nic závažného to není, jen pár jizev.

[ the days after ] Po Hrách chvíli zůstal v Kapitolu, kde si užíval blaha, krásných žen a bohatství, ale brzy ho to přešlo a po dvou letech se vrátil zpátky do Osmého kraje, kde pokračoval ve svých experimentech a vynalézání. Když ho bylo potřeba, tak mentoroval. Také chodil častěji do lesa, kde trénoval lov, lukostřelbu a podobně. Chodil a stále chodí běhat, aby zlepšil svou fyzičku. Když má čas, navštěvuje Kapitol, ale už ho tak neláká jako dříve, dalo by se i říct, že ho omrzel. Ženy ho už nechtějí i přesto, že vyhrál Hry, raději sáhnou po mladších vítězích. I ostatní Kapitolské věci ho poněkud nudí. Vlastně do Kapitolu jezdí jen v době Her, aby pomohl splátcům ze svého kraje, a inspirovat se Kapitolskou módou pro své vlastní modely pro Osmý kraj. Dal se i na čtení, jelikož už to je starší pán a chce být přesně takovým tím starším pánem, co je moudrý a každému rád pomůže. Žije ale sám se svými dvěma psy, protože s lidmi ani neví, jestli to vydržel. Po Hrách se odstřihl od své rodiny a zvykl si na to, že je samostatnou jednotkou.


× o doplnění si napiš na e-mail

4th Pentagames - Soukromé vystoupení


Sunday, September 14, 2014

Penelope Mercy Mills

[ penelóp merhsi mils ]

 

Player: Shayla

FC: Famke Janssen

Occupation: Escort → District 1 | Trainer

Contact: Taborta.Chronicles@gmail.com

Age: 46

Status: deceased - rakovina


Jejím nejhlavnějším rysem osobnosti se v životě stala laskavost, což je na dívku původem z Druhého kraje celkem zvláštní. A neznamená to jen to, že se velmi láskyplně stará o své blízké, ale celkově má ráda svůj život a svět. Není nic, co by nemohla udělat, nic není nad její síly, až moc přehnaně si věří. Penelope je neuvěřitelně tvrdohlavá. Je to neřízená střela, nespoutaná, často i drzá. Když má co říct, nebojí se mluvit. I když je jasné, že prohrává, ať už je to v čemkoliv, neví kdy přestat a bojuje dál, což jí několikrát stálo velkou cenu. Penelope je idealistka až do morku kostí. Věří, že i když existuje dobro a zlo, nakonec spolu mohou obě strany vycházet… možná někdy v budoucnu. Vytvořit lepší svět. Sjednotit Kapitol a všechny kraje. Jak pošetilé, že? I když to někdy působí jako pravý opak, je nesobecká a vždy se stará o blaho všech, obětovala by klidně své poslední peníze nebo jídlo pro někoho v nouzi. Někdy se tímto zaobírá až moc a zapomíná se starat i sama o sebe, často si to uvědomí teprve až, když začne sama trpět. Stres z toho, že do Hladových her vybrali její starší sestru Bernice a ona se už nevrátila, jí hodně poznamenal na chování a zanechal na její duši černou tečku. Tečku… spíše skvrnu. Někdy záleží na tom, jak se vyspí, jindy se její myšlení může změnit z vteřiny na vteřinu. Její vnitřní Já touží po svobodě a nezávislosti, působí trochu jako blázen. Miluje rychlou jízdu a adrenalin, někdy je až moc zapálená do boje a nemilosrdná. Jako každého profíka jí už od mala cvičili k boji na blízko i na dálku a dá se říct, že si v tom Penelope libuje, často jí totiž žene pomstychtivost za smrt Bernice. Má rychlé reflexy cvičené léty trénování, avšak na své krajany a ostatní profíky někdy nestačí. Co jí příroda nenadělila do síly, dala jí do moudrosti. Má velký inteligenční kvocient, skoro působí spíše jako někdo z Trojky, než z Dvojky. Penelope je člověk, který rád překonává hranice svých vlastních možností. Na první pohled se to však nezdá. Je to hodně vytáhlá zrzka, měří 184 centimetrů a je neuvěřitelně vyzáblá, mohlo by se zdát, že se při prvním dotyku rozsype na prach. Na její vychrtlé postavě se však rýsují pevné svaly, ráda si chodí nenápadně zatrénovat, když je tréninkové středisko prázdné. Obličej jí zdobí velké mahagonové oči, rovný nos a plné rty malinové barvy. Zrzavé vlasy s načervenalým odstínem se jí často volně vlní v jemných vlnách kolem obličeje. Dříve, za mlada, nosila Penelope krátký sestřih po uši, který byl praktický do Her, ale nakonec od tohoto stylu odstoupila. Má ráda tílka, nejčastěji v šedé, modré nebo černé barvě, a k tomu kožené bundy a slušivé kalhoty barevně doplňující k svršku, který má zrovna na sobě. Jako boty volí buďto pohodlné tenisky nebo sandále na klínku. Má ráda přirozenost a praktičnost, proto se nezmalovává jako ostatní Kapitolanky. Buď se nemaluje vůbec nebo volí takový typ líčení, který se jí při tréninku a práci nerozmaže. Často si dává jen řasenku, tužku na oči a lesk na rty. Více nepotřebuje. Co se týče jejích schopností, je na tom celkem dobře, bojové schopnosti nevyjímaje. Je vnímavá a rychle pochopí mechanismus jakékoliv technohračky, která jí spočine v rukou. Je hrozná detailistka a perfekcionalistka, ráda se ve věcích šťourá, rozebírá je a zase skládá. Někdy to zkouší i se zbraněmi, ale zatím se jí nikdy nepovedlo sestrojit nebo vylepšit nějakou zbraň, aby se jí po chvíli nerozpadla nebo nevybuchla. Kromě moderních technologií ovládá i ty "zastaralejší" jako třeba vytváření mechanických pastí, vázání udice (a tvoření prutu celkově), rozdělávání ohně bez sirek a podobně.


Penelope Mercy Mills pochází původem z Druhého kraje. Narodila se do celkem bohaté rodiny, její matka byla šéfkou jednoho podniku pracujícího pro Kapitol a vyrábějící pomůcky pro Hladové hry. Penelope se téměř ihned stala neoddělitelnou součástí své o čtyři roky starší sestry Bernice Cornelii. Ty dvě byly jedna mysl, jedna duše, bylo téměř nemožné je od sebe oddělit, měly mezi sebou velmi silné pouto. Někdy to vypadalo, jako kdyby si navzájem četly myšlenky. Když bylo Penelope čtrnáct let a Bernice dovršila osmnáct let, zdálo se, že její sestru Hladové hry minuly. Avšak opak byl pravdou. Pár dní po Berničiných narozeninách se konala Sklizeň a Bernice byla vybraná. Penelope to hodně ranilo, dlouhé dny probrečela a doufala, že se Bernice vrátí domů živá. Největší rána pro ní byla, když Bernice při spaní probodl hruď jeden kluk z Šestky, který se však po pár hodinách stal večeří pro muta. Dobře mu tak. Penelope od té chvíle hnala jen pomsta, začala do tréninkového střediska chodit častěji a trénovat na Hladové hry. Hodlala je vyhrát, jenže jí Hry jaksi minuly, ani jednou nebyla vybraná. Možná je to dobře, možná ne. Po ukončení školy se shodou náhod dostala do Kapitolu, kam byla poslána pro své nadání. Penelope zpočátku odmítla a vrátila se zpátky do svého kraje, kde učila mladší děti bojovat a připravovat se na Hry. Když za ní po roce přišla opět eskorta, Penelope už tentokrát neodmítla, sbalila si věci a natrvalo se odstěhovala do Kapitolu, kde už asi nějakou dobu dělá trenérku pro Hladové hry.

Victor Allen Cox

[ viktor álen koks ]

 

Player: Shayla

FC: James McAvoy

Occupation: Stylist → District 12

Contact: Taborta.Chronicles@gmail.com

Age: 41

Status: deceased - autonehoda


Victor nepatří zrovna mezi největší dlouhány ani svalovce, ale i přesto je to velmi pohledný 170 centimetrů vysoký mladý muž. Jak už jsem zmínila, svaly moc nemá, ale na druhou stranu není žádné ořezávátko. Takže taková průměrná slušně vytrénovaná postava. Soudě podle jeho tváře byste řekli, že je tak o deset let mladší, než kolik mu ve skutečnosti je. Má tvář bez jediné nedokonalosti, jako jsou například jizvy nebo vrásky. Hlavní dominantou jeho obličeje jsou ale samozřejmě jeho kulaté sytě modré oči, které Victorovi dávají nevinný výraz. Má přesně takový ten typ očí jako mívají malé děti přibližně tak do tří let věku. Victor měl to štěstí, že mu takové oči vydržely až do dospělosti. Pod poměrně velkým nosem má tvarované růžové rty, jejichž okolí bývá často ozdobeno dvoudenním strništěm vousů. A abych se ještě vrátila k vlasům, které jsem nezmínila, ty jsou krátké, hnědé a lehce zvlněné, Victor totiž není fanoušek barvení si vlasů na šílené barvy a ještě šílenější tvoření účesů, ale občas si vlasy nechá uměle prodloužit na takovou délku, že se mu jejich konce dotýkají ramen. Rád se usmívá a to velmi často. Tím se mu koutky úst samy vytvarovaly směrem nahoru, takže to vypadá jako by se usmíval stále, i když to někdy není pravda. Což Victorovi často hraje do karet, protože se u něj špatná nálada těžko poznává, tu totiž musíte hledat v očích. Když má dobrou náladu, jsou lesklé a plné života, když špatnou, jsou jakési mdlé a přivřené. Co se týče oblečení, ani byste ve Victorovi zpočátku stylistu nepoznali. Možná ani Kapitolana, spíše byste ho tipovali na někoho z Druhého nebo Třetího kraje. Victor si libuje v "obyčejném" oblečení jako jsou obleky, košile s límečkem, kravaty a podobně. Společenské oblečení. Nepohrdne však ani tzv. hippie stylu, koženým bundám, džínám, volným košilím, slunečním brýlím, obyčejným teniskám… Specialitou, kterou skoro nikdy nesundává, je poněkud větší zlatý prsten s vzácným sulfidovým minerálem – bornitem. Dostal ho jako dárek od své babičky, která již zemřela. Ten bornit prý pochází ještě z 13. kraje a samotný prsten se v Coxovic rodině dědí již po generace. Co se týče chování, může Victor ze začátku působit narcisticky a arogantně jako podstatě každý Kapitolan, ale opak je pravdou. Je milý, chápavý a rád pomáhá. Každého ze splátců, kterého dostane na starosti, si "adoptuje", rád si s nimi povídá a fandí jim až do jejich posledního dechu v aréně a nebo pokud vyhrají, jejich posledního dechu v životě a to někdy u vítězů nebývá moc dlouhý život. Victor je smíšek, avšak s mírným smyslem pro humor. Moc se nesměje, avšak někdy utrousí klidně i dost peprnou poznámku. Bývá spíše samotářský, ale ani společnost mu nedělá problémy. Klidně si někdy zajde zapařit na nějakou tu party. A takových zábav není v Kapitolu nikdy nedostatek, spíše až přemíra. Někdy rád utíká pryč od toho všeho městského ruchu co nejdále, nejlépe do nějaké přírody, kde může relaxovat. Bývá také velmi starostlivý, což můžete hlavně vidět, když se snaží co nejvíce pomoc a podpořit své svěřence v aréně. Je téměř jisté, že od Victora dostanete v aréně nějaký sponzorský dar a možná nebude jen jeden. Na druhou stranu ho nechtějte rozzuřit, protože jinak přijdete k úrazu, někdy i těžkému. Je tak trochu zbrklý a roztěkaný, často má rozděláno několik prací naráz a dělá mu problém je ukončit. Plynně ovládá nejen angličtinu, ale i němčinu, francouzštinu a dokonce i španělštinu. Nevěří v náhody. Má dar řeči. Je z něj i schopný diplomat a dokáže urovnat roztržky i bez použití síly. Má velmi silnou vůli a věří, že to, co dělá je správné. Ale i Victora, ať se snažil sebevíc, ovlivnil Kapitolský život. Trochu arogantní přeci jen je, což mu může být i na škodu. Jeho sklony k aroganci mu občas brání vidět věci tak, jak jsou. Také je to jeho největší slabina.


Tvrdí se, že Victorova rodina pochází z kdysi slavného 13. kraje, ale to se nikdy nepotvrdilo. Avšak Victor tomu i věří, protože kde jinde by se v jejich rodině vzal ten prsten? Samotný Victor se narodil v jednom z těch stopatrových domů v centru Kapitolu. Už od mala býval takový malý andílek, který nejraději seděl někde v rohu s nějakou hračkou a nebo si kreslil. Nikdy nezlobil ani se nevztekal. Za prvé to neměl zapotřebí, protože kdykoliv něco chtěl, bylo to při ruce, protože v Kapitolu seženete podstatě všechno, a za druhé to ani neměl v povaze a zapotřebí. Matka ho vždycky vedla k samostatnému životu a ani ho moc nerozmazlovala, nechtěla mít doma rozmazlené tlusté prase. Učila ho, aby neposuzoval ostatní jen kvůli jejich původu a majetku. Učila ho vážit si vnitřních hodnot každého, ať už to byl obyvatel Kapitolu nebo vyděděnec z 12. kraje. Ne každý, kdo je bohatý je přeci chytrý a přístupný, že? Victor úspěšně vystudoval základní i střední uměleckou školu, protože již odmala měl velké kreslířské a návrhářské nadání a velkou představivost. Z domova odešel ve dvaceti letech. Avšak ani po osamostatnění nepřestává navštěvovat svou matku. A otec? Co se s ním vlastně stalo? Nikdo neví, zmizel beze stopy pár dní po Victorově narození, možná ho zabili mírotvorci. Victorův otec totiž tajně dovážel suroviny z města kamsi pryč, mimo město i kraje. Pravdou bylo, že se přidružil k novému, tajně vznikajícímu, 13. kraji. Ale zpátky k Victorovi. Vysokou prozatím hodil ladem, protože se mu v životě nabídla lepší šance, a to stylizovat kostýmy pro Hladové hry. Někdy si představuje, jaké by to bylo stát v aréně a bojovat o holý život, ale nikdy by ho nenapadlo přidružit se k nějakému kraji a jít do Her dobrovolně.



  
  

4th Pentagames - Přehlídka


other worlds

stranger2s.jpg https://lh3.googleusercontent.com/Pw0zB0hurIqLYe3Dbii8mgZ8-m5myKuUtsQ2qtwficdo5n9uKQvLA3mzvOkjh7iL3CUXJzXut2adFoTqKA=w200-h92