Sunday, August 10, 2014

Lacey Bennet

[ lejsy benet ]

 

    

Player: Rywaine

FC: Nicole Kidman

Victory year: 85th Annual Hunger Games

Contact: nielle.shine@gmail.com

Age: 72

Token: Stříbrný prstýnek s kamínkem uprostřed

Hobby: Charita, večírky, zahradničení


level [ 0 ] • credits [ 100 ] • gems [ 0 ]

ID Card ]


[ before the Hunger Games ] Na prvý, druhý a ani tretí pohľad toho nie je veľa. Ako snáď každý z jej kraja aj ona sa vyzná v rôznych druhoch rastlín, hlavne v tých ktoré sú jedlé ako obilie. Chudé ruky sú silné akurát na to, aby zdvihli ako tak udvihli snop sena či obilia, keď nadíde zber, nohy dokážu utekať rýchlejšie, než ktokoľvek koho pozná, i keď nie je taká silná. Vtedy trávila ona a jej rovesníci celé dni na slnku, kedy si ich telo zvyklo na lúče a pokožka rýchlo zhnedla, no zriedka kedy sa spálila. Oči zvyknuté na ostré svetlo slnka prestali bolieť a už viac nebolo potrebné ich prižmurovať. Odjakživa dlhé a chudé prsty ako stvorené na hru na klavíry sa miesto toho venovali viazaniu uzlov, keď potrebovali pospájať stonky obilia, spraviť slučku či uzol, ktorý sa nezošmykne ani pri natriasaní sa na poľnej ceste. Zo zbraní by sa dalo povedať, že ovláda jedine kosák a nôž. Hoci nie je z tých, ktorým príde pri pohľade na krv zle, radšej sa jej vyvaruje. Napriek tomu sa naučila ako ošetriť reznú ranu, neraz sa totiž stalo, že sa ona alebo niekto z jej priateľov porezal ostrou čepeľou. Vtedy bolo treba ranu dôsledne vyčistiť a obviazať, aby sa predišlo infekcii, ktorá sa na prašných cestách ľahko prenášala. Naučila sa, ktoré rastliny sú vhodné na podobné úkony a ako to previesť čo najrýchlejšie a pritom stále efektívne.

[ the days after ] Za tie roky sa pár vecí zmenilo. Prestala byť nerozvážna, veci si starostlivo no rýchlo premýšľala a plánovala, rátala s každou možnosťou, ktorá by mohla zmeniť či inak poznačiť jej život, proste sa u nej zmysel pre stratégiu vyvinul na vysokú úroveň. Dávala si pozor na svoju postavu i kondičku - nikto nemá rád staré pritlsté udychčané ženy. Každé ráno si chodí zabehať a niekedy používa i posilňovacie stroje. Prvé roky mentorstva sa snažila pomáhať svojim zverencom. Sama sa preto naučila zopár vecí. V Kapitole cvičila streľbu z kuše do páperových vankúšov, v kraji hádzanie nožov. Tieto dve zbrane sú jej najmilšie a i naďalej si ich niekedy vezme do rúk a precvičí sa, aby zostala aj v takejto forme. Tomuto umeniu priúčala tých, ktorí sa chceli vedieť brániť. Podaktorí naivní sa dokonca poprihlasovali do Hier. Ona si vďaka tomu dokázala uchovať svoju energiu a bystrosť z mladosti, ktorá sa stala bohatšia o skúsenosti. Pozorovala každé kroky v hrách, detaily, drobné chybky, aby mohla v budúcnosti mať lepšie oko pre detail. Naozaj jej to pomohlo. Niekedy dokonca dokáže povedať čo sa stane pár minút pred tým, než k tomu dôjde.


[ before the Hunger Games ] Neovláda žiadne zbrane, ktoré by padli do ruky. Oháňať sa s mečom v nej vzbudzuje odpor, ešte horšie je na tom sekera. K luku sa nikdy nedostala a rybárske siete či harpúny... žije na poli, nie pri vode. Oštep či rôzne exotické zbrane jej prídu nízke a úbohé na to, aby im venovala pozornosť. Pohŕda nimi rovnako ako vedou. Technické vecičky a hračky ju nikdy nezaujímali, smiala sa nad nimi, pretože to bola pre ňu neznáma krajina. Nevie plávať, liezť po stromoch, nie je silná ako muži. V súboji zočí voči kedy majú k dispozícii iba ruky by si asi neviedla dobre. V jej kraji, kde je skoro stále teplo a slnko, nie je zvyknutá na chlad. Rýchlejšie sa podchladí a je jej zima už len keď zafúka studenší vietor. Dlhé vlasy, na ktoré je skryto hrdá, sa priam núkajú ako zbraň pre toho, kto jej chce ublížiť. Ona sama nerada vidí, ako si ľudia ubližujú. Pokiaľ sa to netýka jej, snaží sa už len slovnej prestrelke vyhnúť a pomôcť tým, ktorých sa dotkla. V živote mala dosť jedla, aby neumrela a nebola nútená pytliačiť i keď raz za čas bolo na nej vidieť podvýživu. Nevie teda ako chytať zver, klásť pasce a ak by sa jej aj pošťastilo to, ako dané zviera pripraviť či vypitvať, by vo svojej mysli len márne hľadala.

[ the days after ] Napriek jej snahe za tie roky sa toho veľa nezmenilo. Väčšina zbraní je jej stále cudzia, sú tam výnimky, ale učiť sa nové a nové rozhodne nebolo to pravé orechové, po čom by túžila. V jej veku sa už rozhodne nebude driapať na stromy, ešte by len spadla a na staré kolená sa zničila - i keď sa dá povedať, že na svoj vek absolútne nevyzerá a kondičku má bohatú, pričom jej ani energia nechýba. Ale i tak, pri takýchto cinnostiach... Ešte by si ničila šaty. K tomu aby si kľakala do prachu a snažila sa založiť oheň nikdy nedošlo, a ani nedôjde, na toto je ľavá a kľudne si to prizná. Hoci sa naučila v Kapitole trochu plávať časom to trošku zabudla, a tak ostala táto schopnosť pri bode mrazu - neutopí sa, ale ľahko ju stiahnu pod vodu. Nie je už taká rýchla ani silná ako kedysi a aj jej výdrž je obmedzená čím viac starne. Často sa nad tým paprčí, a hnevá sa, že to nijako neovplyvní.


[ before the Hunger Games ] Nenávidí deti. Nenávidí chudobu. Špinu. Prach. Nedostatok. Nenávidí svoj kraj. Jediné, čo ju na ňom očaruje, je obilie, ktoré jej pripomína zlato. Bohatsvo. Blahobyt. Naokolo ľudia ochotný ju zbožňovať. A práve preto sa na každého usmieva a budí dojem ako láskavá žena. V skutočnosti jej činy a myšlienky sú pravý opak, hneď, ako sa dostane mimo tvárí svojich spoluobčanov. Už som všetko rozdala, som unavená, ach znova tá migréna! Slová, ktoré sú jej kľúčom od väzenia. K tomu blažený, trochu ľútostivý úsmev, ktorý nik neprekukne. Je to rozhodne herečka. Hrá sa ako mačka s myšou. Naťahuje sa - s Kapitolom. Známa ako výborná hostiteľka, jeden večierok v Kapitole za druhým. Dlhy čoraz väčšie a stále nik kto by ich bol schopný zaplatiť. Koniec koncov, to Kapitol ju zobral o to najcennejšie, čo kedy v živote mala. Nech teda platí. A ona sa naďalej teší obľube svojich "poddaných" a snaží sa celé tie roky pretlačiť medzi Kapitolskú smotánku. Avšak jej láskavé počínanie, charita a večierky tvoria v skutočnosti časť dobre premysleného plánu. Pokiaľ sa jeden zviditeľní to, aby ho len tak odstránili si Kapitol nemôže dovoliť. A to je jej cieľ. Avšak jej kraj nie je hlavné mesto. Centrum diania. Je to centrum prachu, ktorý sadá na všetko naokolo, slnka ktoré praží na zlaté polia až by z toho je daného rozboleli oči. Niet divu, že ona, víťazka, ktorá toho musela veľa prežiť celé tie roky trpí migrénou hlavy. Aspoň to si myslí väčšina ľudí.

[ the days after ] Ako mladé dievča lietala po poliach s hlavou v oblakoch. Smiala sa, zabávala, život bol jedna veľká hra. Nebolo na nej nič zvláštne, útla postavička s bystrými očami. Ktorá práve začala spoznávať život, ktorý napriek pravidlám v ich kraji jej pripadal nádherný. Milá, dobrá, starostlivá. Jemná. Jej život pred Hrami bol odlišný natoľko, že ju jej blížny po návrate nespoznali. Nemala blížnych. Jej matka umrela počas toho, ako ona zápasila o život a jej otec na ňu zanevrel. A jedinú spriaznenú dušu, ktorú kedy mala, stratila v aréne. Rok po jej vylosovaní, kedy ju práve on držal nad vodou, aby neprepadla svojim nočným morám. A ona ako jeho mentor zlyhala. Ona mu nedokázala pomôcť. Vtedy sa jej osobnosť nadobro stratila. Zostala len chladná, vypočítavá žena, ktorá odmietla nechať čokoľvek na náhodu. Jej silnou stránkou, ktorá jej zachránila v aréne život, je jej vzhľad. Svetlovlasé, útle dievča, ktoré má šťastie, že prežilo prvé dni v aréne. Ľahký cieľ. Skrývala sa. Živorila. Nebola zvyknutá na veľa jedla, preto jej to nerobilo až taký problém. Korienky rastlín a trávy sa stali jej hlavnou potravou. Raz keď jej žalúdok skrúcalo od hladu, ukradla poranenému splátcovi jedlo. Bol to nerozvážny krok, no ona zúfalo potrebovala dodať síl. Nakoniec vyviazla a teraz po rokoch má na ruke už len bledú jazvu. Nakoniec presvedčila splátcu z 5. kraja, aby sa spojili proti okrem nich poslednému preživšiemu. Väčšinu boja nechala na pohľad zbabelo naňho. A potom, keď boli obaja zoslabnutý, zabila ich protivníka a sledovala ako jej spojenec dokonáva. Má rada život. Nechcela sa ho vzdať. S päť do kraja sa dostala otrasená, ale z časti poučená. Jediné, pri čom teraz nachádza pokoj, sú kvetiny. Sady s ovocím. Záhrada. Naučila sa o rastlinách snáď všetko, čo mohla, nielen ich využitie, ale aj kde sa nachádzajú, doviezla si z Kapitolu exotické kvetiny, ktoré jej prinášajú radosť... a pripomínajú jej, aký krásny mohol byť kedysi život.


× o doplnění si napiš na e-mail

Friday, August 08, 2014

Cole Thompson

[ kól tompsn ]

 

    

Player: Levík

FC: Andrew Lincoln

Mentor: Callista Allen

Victory year: 94th Annual Hunger Games

Hobby: Profesionální hráč bowlingu a kulečníku

Contact: piratesa@seznam.cz

Age: 50 deceased - popraven kvůli rebélii


Token: Přívěšek s plyšovými kostkami



[ before the Hunger Games ] Cole je spíše malého vzrůstu, rychlý a obratný. Prát se umí poměrně dovedně. Dokázal by zmlátit i jiné lidi než zjevně slabší a mladší protivníky za pomoci pěstí. Do rukou mu nejlépe padne dlouhý nůž, ostrá dýka či krátký meč, spíše mačeta. Nejenže se s ní dokáže dovedně bránit, ale i uštědřovat údery a bodat. Také jako každý z sedmého kraje, ať už chlapec či dívka, alespoň jednou za život držel v ruce dřevorubeckou sekyru a umí i jiné věci, než s ní štípat dříví na podpal. Už od útlého věku šplhal po stromech v lesích, když si hrál s ostatními hochy na schovávanou a nebo závodili, kdo dříve vyleze na vršek borovice. Mezi základní vzdělání všech patří také rozdělávání ohně, alespoň za pomoci sirek a zapalovačů, vázání primitivní smyčky a dvou uzlů a rozeznávání, kde je sever a kde jih a dokáže najít zdroj pitné vody. Také umí plést sítě, ve kterých lovil říční raky a vyrábět pytlačky na pstruhy. Je všímavý a bystrý, když je chvíli v klidu, nic mu neunikne a každé špitnutí či zašustění slyší. Také je neobyčejně přesný a je schopný na velkou vzdálenost kamenem strefit malý cíl a to ještě do středu. Přesná rána kamenem by člověku dokázala hlavu rozlousknout jako ořech.

[ the days after ] Cole se za těch pár let, co mu zbývalo do plnoletosti neuvěřitelně vytáhl. V aréně se mu do sortimentu zbraní přidalo kopí či oštěp, který se dá využít nejen pro boj z blízka, pro lov ryb, ale i pro likvidaci protivníků z bezpečné vzdálenosti. Také začal posilovat, neustále se udržuje při formě. Když nemá zrovna náladu, chodí si zaběhat. I když by to do takového staříka nikdo moc neřekl, stále dokáže někomu rozbít ústa či zlomit pár prstů, to, když ho někdo opravdu, s dovolením, nasere. Poslední dobou chodí na střelnici, kde se naučil zacházet s pistolemi, holt je to jeho oblíbený koníček. Své umění střelby zdokonalil natolik, že nyní strefuje pravidelně 9 z 10, jednou za čas i 10 z 10. Byl donucen naučit se alespoň trochu vařit, protože zatím doma nemá dámskou společnost, která by se mu o jídlo starala a vařila a pekla by mu. Také objevil něco, co mu jde nadevše nejlépe – kulečník a bowling. Hned vedle toho našel zálibu ve vyřezávání sošek zvířat ze dřeva, jde to znát podle výzdoby jeho srubu zevnitř.


[ before the Hunger Games ] Řekněme to na rovinu, jeho největší slabostí je jako u většiny splátců plavání. Nesnese vodu v očích, uplavat dokáže jen minimální vzdálenost, poté klesá ke dnu jako kámen. Cítí se nejistě, co se týče luku a šípu, dá se dokonce říct, že je s ním neschopný, nedokáže se s ním strefit. Do všeho je moc hrrr, nejdřív jedná a až potom přemýšlí o důsledcích. To se mu může mnohdy vymstít. Také se nenaučil vařit, on se spíš s otcem a svými dvěma bratry snažil, aby bylo vůbec co do úst, pracoval na pile a nebo nastražil do vody sítě, aby byli ryby, raci a ve mnoha případech žáby. O přípravu pokrmu se potom starala jeho matka.

[ the days after ] Ačkoliv byl donucen se naučit vařit alespoň základní pokrmy a polévky, aby se zasytil a nemusel neustále vyhazovat peníze za jídlo v restauracích, za svůj život se už zřejmě nenaučí vůbec plavat. Ačkoliv příležitostí je opravdu dost, své snažení už dávno vzdal. Z arény si krom své dovednosti zacházet s oštěpy odnesl i hrůzu z kobylek, jejichž hejna na ně poslali Tvůrci, když byl v aréně, aby se publikum zabavilo, když víc jak jeden den nikdo nepadl. Také začíná mít problém s alkoholem, pivo a rum na zahřátí pije častěji než vodu. Za ta léta ho také začínají trápit bolavá záda a jeho výdrž také poklesává, zřejmě kvůli stylu života, kterým žijí všichni vítězové a také s pomalu přibývajícím věkem. Už mu koneckonců není dvacet.


[ before the Hunger Games ] Nikdy mu nic moc nesházelo, spolu se svými bratry a otcem pracoval v lese spolu s ostatními dřevorubci, zatímco matka čepovala po večerech v baru, který patří jejich rodině od nepaměti. Měl jídlo, vzdělání potřebné pro život, i pár přátel, se kterými chodil do lesa či na plácek za městem, kde hrávali fotbal. Cole je klidné a veselé povahy, vlastní mu je zvláštní smysl pro humor, který nemusí všichni ihned pochopit. Oblázky si nikdy nemusel brát, když už bylo opravdu špatně, výplata nebyla a ryby se nechytaly, vzal si jeden jeho starší bratr, dostali něco málo zásob, aby přežili další den a pak se všechno točilo zase dál. Hladové hry pro něj opravdu nebyly žádná hrozba, stejně jako mohli vylosovat jeho, byla stejná šance, že vylosují jiného chlape ze stovek dalších dětí. Ale v jeho patnácti letech přeci jen, mizernou náhodou, zaznělo jeho jméno a on jel na porážku.

[ the days after ] Když ho vylosovali, jen málokdo by si řekl, že se za několik týdnů vrátí jako vítěz Her. Z Her vyšel s přezdívkou "Šťastlivec", získanou snad jen proto, že když on s jednou nohou v hrobě, div nevykrvácel, zbylí dva profesionálové se v domnění, že jsou již poslední ve Hře, pustili do sebe a podřezali jako vepři navzájem. Díky tomu zbitý a zmasakrovaný Cole vyvázl z Her. Přezdívka ale po několika letech Kapitolany omrzela a nyní mu nikdo už neřekne jinak než Cole. Všechna zranění se podařilo přípravnému týmu a doktorům ošetřit a vyléčit nebo alespoň šikovně zamaskovat, aby po nich nebylo ani památky. Jediné, co mu už navždy zůstane, je chybějící špička malíčku na levé ruce. Po turné vítězů se ubytoval v malém srubu ve vesnici vítězů a začal se, jak bylo povinností vítězů, věnovat splátcům, kteří jdou do arény po nich. Trénink mu byl noční můrou, protože ačkoliv to s těmi dětmi nikdy nevzdal a opravdu se snažil, aby se alespoň jedno z nich vrátilo domů živé a zdravé a stalo se dalším vítězem. Bohužel marně. A na řadu přišla druhá část života každého vítěze následující po trenérství – večírky, bulvár, rozhovory, účast v televizních pořadech. Nic z toho ho moc nebralo, ale kdykoli může zavítat do nějaké vily na oslavu, kde je pití a jídlo zdarma, velice rád dorazí. Také se začal naplno věnovat svým koníčkům a to hlavně hraním kuželek a kulečníku v rodinném baru, který dostal na starost jeho o dva roky starší bratr. Jeho mladší bratr do dneška pracuje jako dřevorubec a kácí stromy. Otec mu před nedávnem zemřel ve věku šedesáti čtyř let, matka ho ani rok na to následovala. Dožili se úctyhodného věku, málokomu se tak poštěstí. A takhle plynul jeho život až do doby, než jeho životem otřásla děsivá novina – Eliza, nejmladší vítězka z 7. kraje umřela na otravu. Zažil pořádný šok. Nyní musí zase jezdit vlakem do Kapitolu s párem mladých splátců, aby se je marně pokoušel naučit nějaké strategie a zacházet se zbraněmi – a následně musel pozorovat jak umírají. Prostě zase nezvládl svoji práci. Nenaučil je dost a nepřipravil je na arénu. Noční můra se mu vrací.

Tuesday, August 05, 2014

Oliver Cameron

[ oliver kemern ]

 

    

Player: Quinn

FC: T. J. Thyne


Victory year: 91st Annual Hunger Games

Hobby: Ošetřovatel

Contact: QuinnGirl@centrum.cz

Age: 54 deceased - infarkt





[ before the Hunger Games ] Světe, div se, i Dvanáctka něco umí. Je to výborný střelec. Jako dítě střílel z praku, ale dnes preferuje spíš luk. Tyhle dvě zbraně jsou pro něj vším. Bez nich by se pravděpodobně jeho rodina neuživila. Je hodně silný. Dostal se už do mnoha rvaček, které většinou skončily jeho vítězstvím. Trávením času v přírodě se naučil poznat a odlišit jedovaté rostliny od jedlých. Umí si výborně dělat přátele. Jeho spojenci by měli naprostou jistotu toho, že by je nikdy nezradil. Protože jeho matka je ošetřovatelka, zvládá základy léčitelství. Vylézt na strom či na skálu? Pro něj žádný problém. I obyčejná tichost je pro něj velkým bonusem, který denně v lese využívá. Když mluví, je velice přesvědčivý, proto by dokázal komukoli vymluvit cokoli. Do všeho jde na plno a s myšlenkou, že on to zvládne. Je společenský, moc nemluví a nemá potřebu předvádět se před někým, před kým to není nutné. Kdyby to bylo hodně nutné, dokázal by odpoutat pozornost. Je to prcek, takže si ho většina lidí nevšimne a nedělá mu problém schovat se.

[ the days after ] Hry a čas po nich ho toho hodně naučily. Už není takový důvěřivec. Když se vás vlastní sestra pokusí zabít, prostě vás to odnaučí důvěřovat. Po aréně mu v Kapitolu museli udělat něco s mozkem, protože teď si toho pamatuje mnohem víc a delší dobu. Učil se léčitelství, protože v aréně se mu tahle schopnost celkem dost hodila. Protože se dost nudil a neměl absolutně nic na práci, začal se učit zacházet se sekerou a ke svému podivení mu to začalo docela jít. Stále je to výtečný střelec. Po hrách ho pronásledovala spousta rozhovorů, ve kterých se naučil ještě víc získat přízeň těch hloupých Kapitolanů. Stále se umí díky svému malému vzrůstu ztratit v davu, tak, aby si ho nikdo nevšiml.


[ before the Hunger Games ] Ach ty slabiny… Každý je má a on jich pobral dost hodně… Kromě luku a praku by nedokázal zacházet s žádnou zbraní. Nějaké přemýšlení, nebo vymýšlení plánů, to je pro něj úplný nesmysl. Neumí plavat a vlastně vůbec nemá rád vodu. Neumí se soustředit na jednu věc. Je snadné odpoutat jeho pozornost. I moc velká důvěřivost pro něj může být obrovskou slabinou. Protože je dost ukecanej, dá se říct, že s ním nikdo nevydrží déle, než pět minut. Běh? Co to je? Proč by měl běhat, když může v klidu chodit? Nemá vůbec orientační smysl, takže se ztratí téměř všude. Nějaké elektronické věcičky, to je pro něj taky úplné nadpřirozeno.

[ the days after ] Po Hrách se jeho slabiny spíš ztratily, než přibyly. Pouštní aréna mu zajistila dost velký respekt z písku. Vlastně písek nemůže vůbec vidět! Štítí se a má strach z krve. I když se mohl naučit zacházet s více zbraněmi, stejně umí zacházet jenom s lukem, prakem a nově i trochu se sekerou. Hodně zlenivěl. Už nemusel živit rodinu lovením, takže vypiloval svou dovednost gaučingu na maximum. Stále neumí pořádně běhat. I jeho orientační smysl je stále na bodu mrazu. Slíbil si, že už nikdy nechce nikoho zabít. Stále je stejně otravnej, kvůli tomu, že nedokáže zavřít pusu. Ani ve vymýšlení plánů se u něj neobjevilo nějaké zlepšení.


[ before the Hunger Games ] Oliver se narodil do rodiny, která patřila k těm nejchudším ve Dvanáctém kraji. Byl nejstarší, ale rozhodně ne jediné dítě rodiny. Měl a má tři sestry a dva bratry. Od mala na něj byla dávaná jakási zodpovědnost. Po tom, co jeho otec utrpěl v dolech těžká zranění, musel se o rodinu starat on, obstarávat potravu, starat se o sourozence. Matka tohle nemohla dělat, protože se starala o otce. Od nějakých šesti let se začal učit s prakem. Ze začátku mu to vůbec nešlo, ale časem se to naučil. Tím lehčí pro něj bylo se naučit zacházet s lukem. Každý den musel chodit do lesa a lovit potravu, aby jeho rodina zůstala na živu. Samozřejmě musel pomáhat i matce v její ošetřovně. Každý rok si z celé rodiny bere nejvíc oblázků.

[ the days after ] Po Hrách ho celá jeho rodina odsoudila a nechtěla ho ani vidět. Musel totiž zabít svojí sestru, kterou vybrali do Her s ním. Po Hrách mu darovali dům a peníze, jenže k čemu mu to bylo, když v tom domě musel být sám a s penězi neměl co dělat? Dlouhou dobu jenom seděl a čuměl do zdi, protože si musel všechno urovnat v hlavě. Musel se smířit s tím, že je zrůda. Zabil svojí sestru a to si prostě nemohl odpustit! Protože s penězi neměl co dělat, dal část rodinám, které byly jako kdysi ta jeho. Hodně ho pohltil alkohol, na kterém si vypěstoval závislost, které se opravdu dlouho zbavoval… Nějak se nesnažil chodit na veřejnost, ale jeho vítězství Her ho prostě nutilo občas se venku ukázat. Strašně zlenivěl. O jídlo teď neměl nouzi, takže nemusel chodit lovit a mohl jen sedět. To ho po nějaké době přestalo bavit a začal něco dělat. Dlouhé měsíce se snažil usmířit s rodinou, což se mu podařilo. Začal se učit se sekerou a protože to ho taky brzy omrzelo, rozhodl se, že půjde ve šlépějích své matky a stane se ošetřovatelem zraněných. Tohle dělá do dnes. Baví ho to a rozhodně s tím nehodlá přestat.

other worlds

stranger2s.jpg https://lh3.googleusercontent.com/Pw0zB0hurIqLYe3Dbii8mgZ8-m5myKuUtsQ2qtwficdo5n9uKQvLA3mzvOkjh7iL3CUXJzXut2adFoTqKA=w200-h92