Tuesday, June 17, 2014

Meg Whitney

[ mek vitny ]

 

    

Player: Es

FC: Ashley Judd

Victory year: 87th Annual Hunger Games

Hobby: Fyzika, posilování

Age: 65 deceased - stáří

Token: -


level [ 0 ] • credits [ 0 ] • gems [ 0 ]

ID Card ]


[ before the Hunger Games ] Jak už to většinou bývá u lidí z Třetího kraje, Meg velice dobře ovládá matematiku, fyziku i chemii. Většinou v jejich kraji vynikají kluci, ale ona má prostě přirozený talent. Baví ji sestrojovat nebo upravovat přístroje. Zapojování drátků, spotřebičů, zdrojů a rezistorů. Když ji někdo zná jen trochu, řekl by, že ji fyzika atd. ani nebaví, protože mimo školu se jí skoro nevěnuje a všichni ji vidí venku, jak s ostatníma šplhá na stromy, posiluje, vrhá nože nebo různě pobíhá. Skutečnost je ale taková, že má techniku ráda a moc ji to baví, jen je pohybový typ člověka, který nevydrží jen sedět. Má sílu v rukách, neudrží sice tolik jako nějaký chlap, ale dokáže se dobře přitáhnout a nějakou dobu se tam udržet. To jí pomáhá i v lezení po stromech, je vcelku drobná a lehká. Umí hrozně rychle běhat, takže se všem za chvíli ztratí. Má dobrou mušku, strefí se celkem přesně.

[ the days after ] Jakmile se vrátila z Kapitolu, pokračovala ve studiu techniky ve škole. Nebyla ta největší šprtka na škole, ale vše chápala a měla dobré známky. Vystudovala vysokou školu a začala se věnovat práci ve vědě a výzkumu. Rodiče začali být trochu šťastnější, že se věnuje tomu, čemu chtěli. Pracuje, ale jen dopoledne, protože déle by sedět a zkoumat nevydržela. Na zahradě má spoustu stromů a lan, na kterých trénuje, to co ji vždy bavilo. Leze po stromech, vrhá nože nebo běhá. Získala ještě lepší mušku a teď se perfektně trefí snad do všeho. Po aréně tohle všechno může dělat legálně a nemusí se před nikým schovávat. S přibývajícím věkem ale samozřejmě trochu utlumuje, a čím dál častěji je možné ji najít doma, jak sedí nad knížkou nebo jak počítá nějaké složité příklady. Věda celkově je její velký miláček, což vidí tedy až teď, když byla mladá, tak byla ještě dost nerozvážná. Napsala několik publikací a s Kapitolem spolupracuje na inovacích.


[ before the Hunger Games ] Není žádný profík, neumí to se žádnou zbraní, kromě vrhání nožů, kterému se amatérsky věnuje. Na blízko by nezmohla vůbec nic, je malá, tak by se mohla maximálně nějak vyhnout, ale je ji lehké udržet, takže by si moc nepomohla. Když by se nějaký profík objevil, zkusila by utéct. Pokud by byli někde, kde by se mohla vytratit, tak by se jí to povedlo. Ale kdyby to byla nějaká pláň nemá moc šancí, protože se za chvíli udýchá a potom by ji určitě dohonili. Když by ten profík měl luk nebo nůž a uměl dobře mířit, tak by to nebylo už vůbec dobré. Nesnáší vodu, prostě se jí bojí. Snaží se od ní držet co nejdál a nikdy by do vody dobrovolně neskočila. Z toho taky vychází to, že se nikdy nenaučila plavat. Kdybyste ji hodili do vody, tak by začala hned ječet, což by nebylo moc radno, protože by vás prozradila. Nemuselo by se jí vyplatit ani to, že nevydrží dlouho nic nedělat nebo být sama. Kdyby ztratila spojence, prostě by si šla hledat nového, ale co kdyby ji ten zrovna vřele nepřivítal?

[ the days after ] Každé ráno si dává několik koleček kolem vesnice vítězů, aby se zlepšila v delších bězích, to se jí, ale zatím moc nedaří. Za chvíli se stejně zadýchá a musí zpomalit. Začala si čas stopovat a občas se jí podaří zaběhnout kolečka rychleji. S žádnou zbraní se neskamarádila, takže je věrná svým nožům. Od Her už ale nehodí po ničem živém, má z toho deprese. To, když někoho zapíchnete nožem, se vám již z paměti nevytratí. Mívá noční můry, o tom, jak ji někdo zabíjí nebo jak ona po někom hází nůž. Od arény se začala bát tmy. Pořád jí přijde, že by se mohl někdo přiblížit a zabit ji. Spává proto se zapnutým světýlkem a nedaleko má sestru, která ji chrání. Po aréně si zvykla na svůj komfort, kterého má jako vítěz dost. Není moc zajedno s přírodou, moc se tam nevyzná a také má hodně alergií, což je cena za to, že má dost dobrý mozek. Ale nic si z toho nedělá, jenom kvůli tomu musí brát hodně prášků, aby venku mohla být.


[ before the Hunger Games ] Whitneyovi patří spíše k bohatším rodinám v 3. kraji, takže nikdy nějak netrpěla hladem a nemusela moc pracovat. Rodiče po ní požadovali dobré výsledky a vždy si přáli, aby se více věnovala technice a aby jen nelétala po venku. Meg je malá bruneta po své matce, ale typické oči zdědila po tátovi. Od obou zdědila talent na techniku, co ale nikdo neví, kde se vzalo, je její neposednost, akčnost nebo ukecanost. V jednom kuse něco mele a nerada je sama. Jedinou výjimkou se opravování přístrojů, u kterého vydrží, alespoň chvíli potichu. Má o čtyři roky mladší sestru, kterou zaučuje svému životnímu stylu, pořád běhat venku a nesedět jen u fyziky. To se ale nelíbí jejím rodičům, kteří by je radši měli doma. Holt taková je a rodiče budou pořád nadávat, ale nic si nepomůžou. Ale škola a věda ji i tak baví a je v tom dobrá, to ty geny nemůže zapřít. Je celkem ráda, když má kolem sebe hlouček kamarádů a když může být ta nejchytřejší v něm, zkrátka je ráda, když může být v něčem lepší než ostatní.

[ the days after ] Jakmile dojela domů, čekal tam na ni nový dům. Nevydržela by tam sama, takže si tam nastěhovala svou sestřičku. Po čase se diví, že to s ní ta 13-ti letá holka vydržela. Po návratu z arény měla hrozné noční můry a nemohla spát sama. Vždy si k ní lehla a celou noc ji objímala. Občas začala ze snu řvát a probudila ji. Ona ji ale utišila a znovu usnula. Ve dne byla ale s Meg vcelku sranda. Učila sestru vše, co uměla, pomáhala jí i s technikou, i když s tou většinou neměla problém. Nejhorší, co se Meg tehdy mohlo stát, by bylo to, že by její sestra musela do Her. To by prostě nezvládla, byla to její opora, její vše. Naštěstí se tak nestalo a oni mohli dále šťastně žít. Její rodiče na ni byli pyšní, i když to nebyla jejich vysněná dcera. Úplně si ji neoblíbili, ale často se u nich stavovala. Většinu volného času trénovala, ale hlavně byla s lidmi, protože to k ní vždy patřilo a patřit bude.

Monday, June 16, 2014

Bentley Grayson

[ bently grejsn ]

 

    

Player: Niel

FC: Robert Downey Jr.

Victory year: 82nd Annual Hunger Games

Contact: nieleon@seznam.cz

Age: 72

Token: -

Hobby: Chovatel koní



level [ 0 ] • credits [ 1 350 ] • gems [ 0 ]

ID Card ]


[ before the Hunger Games ] Jeho hlavní předností je obrovské charisma, které dokáže bez problémů uplatnit a skloubit se svým intelektem. Do školy chodil moc rád, takže umí skvěle číst, psát i počítat. Pro jeho kraj je nutná velká síla, kterou si vyvinul především pomáháním otci s velkou zvěří. Díky svému částečnému povolání, které měl už od dvanácti let, se naučil obrovské přesnosti, co se ran na blízko týče. Musel zasáhnout jednou přesnou ranou, aby se maso neznehodnotilo kyselinou, kterou zvíře vypouští do svých svalů při úleku a nebo šoku. Přesně tohle ví, zná spoustu jejich nemocí a spolehlivě dokáže ošetřit zranění jak zvířat, lidí poraněných od zvířat i lidí. Už odmalička je měl na očích, takže poznal jejich filozofii a převážně ví, jak se budou chovat a jak je lovit. Naučil se tedy s lukem, nožem, ale i s jateční pistolí. Z toho vyplývá, že svůj úlovek dokáže připravit i ke konzumaci. Stáhnout, očistit, uvařit a ochutit těmi nejlepšími kořeními, které na zvíře pasují. Pozná i různé volně žijící rostliny, které chodí běžně trhat na kraj lesa a pak je s matkou suší na jejich verandě. Nemá strach z krve ani bolesti, protože to je u nich rutinou. Pouhým okem dokáže poznat slabé kusy ze stáda, spoléhá na sebe i v ohledu spojenců, že si vybere dobře. Zároveň dokáže skoncovat život milovaného i nemilovaného, když vidí, že trpí. Nikomu nepřeje nějakou dlouhou smrt.

[ the days after ] Naučil se v aréně a po celý pobyt v Kapitolu spoustu věcí. Intriky, lhaní a různé podvody se naučil v krajních mezích používat vážně hodně. Jeho mysl u dokáže vymyslet různé spletité systémy, a tak různě. Dokonce se naučil zacházet i s mačetou a bojovat s ní proti člověku, ne jen zvířeti. Jelikož byl ve svých Hrách patnáctiletý, moc se bojů nezúčastňoval a spíše lovil a vařil pro svoji skupinku, která mu odměnou za to dávala ochranu až do finále. Nyní pro něj strašně moc znamená slovo důvěra a čest, v aréně si sám na vlastní kůži otestoval, jak je důvěra důležitá. Hlavně mezi spojenci. S postupujícím věkem si při každé návštěvě Kapitolu zdokonaloval svoje schopnosti se zbraněmi i sílu. Ponořil se do toho tolik, že si menší posilovnu zařídil i doma. Nic víc se učit nechtěl. Měl rád svůj starý život před Hrami, ale ty ho tak moc psychicky ovlivnily, že svůj starý život už nikdy zpět mít nebude. Ale zdokonalováním svých schopností se od něj nechce ještě vzdálit. Každopádně si svoje dovednosti utužuje na statku stále.


[ before the Hunger Games ] Neumí plavat. U nich v kraji a poblíž jejich statku není nikde žádná dostatečně velká plocha na to, aby se tam mohl naučit plavat. Takže mohl žít jen v doufání, že ho nevylosují a když ano, tak ne do nějaké vodní arény. Další je u něj výdrž. Nikdy nepotřeboval jít nebo utíkat na velké vzdálenosti. Když si potřeboval někam zajet, nebylo nic jednoduššího, než si vzít koně. Občas mu to sice dělalo trochu problém hřebce ukočírovat, ale především to bylo tím, že jeho rovnováha na tom nebyla zrovna nejlépe. A stejně tak je to s rychlostí, není stavěný na to, aby jeho tělo vyvíjelo vysokou rychlost, nepotřebuje to. Dalo by se také říct, že je hluchý. On normálně slyší, ale tak často se propadne do svých úvah a nebo čumění do blba, že nevnímá nic okolo sebe. Samozřejmě, jak je nad slunce jasné, nedokáže ovládat nějaké zbraně. S lukem umí vážně dobře, ale to je asi tak jediné, co se dá na člověka využít. Nůž ovládá vůči zvířatům perfektně. Ale nepředpokládá, že by na člověka platilo to stejné, co na zvíře. Protože prase spolehlivě dokáže ukolébat falešným pocitem bezpečí a pak ho podřízne. Protivníci asi tak důvěřiví nebudou. Navíc jejich budoucí oběd se ani nebrání. Když by mu někdo takhle naservíroval i splátce, problém by mu to nedělalo.

[ the days after ] Od svého ročníku Her se bojí živelných katastrof. Má panickou hrůzu z požárů, vadí mu větší ohně a nikdy by nemohl mít doma krb. Dostal se až do takového stádia, že ani sám sirku zapálit nemůže, jak moc má strach, že všechny podpálí. Podobný strach má i z vody, vyhýbá se i loužím a všem lesklým plochám. Když má v Kapitolu přejít po nějaké naleštěné podlaze, vždycky mu naskočí husí kůže a musí zatnout zuby, aby přešel. Nesnáší hlasité rány a děsí se bouřek, blesky mu jdou opravdu proti chuti a rozhodně si v nich nelibuje. Postupně se však se svým strachem, až fóbií, začíná vyrovnávat a všechny tyhle pochody se lehce zmírňují. Až dodnes se nemůže zbavit toho pocitu, že ho pořád někdo pozoruje a pronásleduje, nedokáže jen tak v klidu sedět a sledovat televizi, aniž by se nerozhlédl a podíval se okolo sebe, jestli se na něj náhodou nežene nějaký šílenec. Z toho vyplývá, že lidem, co nezná, moc nedůvěřuje. Všechny tyhle vlastnosti se snaží zakrýt pod roušku přetvářky a lži, zkrátka se snaží vypadat jako vyrovnaný a vtipný muž, kterého Hry vůbec nepoznamenaly.


[ before the Hunger Games ] Naprosto obyčejný kluk s naprosto obyčejným životem pro kluka z Desátého kraje. Se svojí rodinou žil na skromném statku, kde se každý den dělo to samé. Šel do školy, kde byl polovinu dne a pak šel zase domů, kde se učil v praxi to, co se učili v teorii ve škole. Postupně rozvíjel své schopnosti a poslušně plnil příkazy rodičů, učitelů i mírotvorců, ze kterých měl vážně respekt. Snažil se nedělat si žádné problémy a chovat se jako ukázněné děcko. Myslel si totiž, že tak sníží svoji šanci se dostat do Her. Co se týče jeho rodiny a Hladových her, mají k nim všichni dost odměřený přístup. Vůbec je nemají rádi a nejradši by je ani nesledovali. Veřejně se však nijak nepokouší podkopávat autoritu ani nijak hanit celou tuhle situaci a velký okruh okolo ní. Kamarády také měl. Byly to samé srandičky, dělali si navzájem naschvály. Ben přece jen do té party v některých chvílích nezapadal. Nikdy nechtěl škodit někomu cizímu. Byl vychován s takovou morálkou, že by si to nikdy nedovolil. Žádné vandalství ani nic podobného od jeho prozatím čestné a mladé duše nečekejte.

[ the days after ] Jeho život se moc nezměnil, až na to, že je teď vítězem a byl nucen se přestěhovat do nového domu. Samozřejmě, návštěvy Kapitolu mu moc nevadí, aspoň se zase uvidí s přáteli, které si za tu dobu stihl udělat. Není to však jeden z těch vítězů, co se pořád utápí v lihu. Ba naopak, snaží se žít zdravě. Občas si sice zapálí doutník a nebo si dá malého frťana, ale to mu na zdraví neuškodí. Nenechal se unést svou slávou, kterou po vítězství získal. S rodinou si nechali statek a celá rodina tam stále chodí pracovat. Spí tam i častěji než ve vesnici vítězů a tráví večery a celé dny tak, jako předtím. Nerozmachují se okolo penězi. Spíš se snaží pomáhat chudším rodinám v kraji a každému vychází vstříc. Celý Desátý kraj je jeho rodina a nikdo z nich ho nezavrhuje. Stejně tak jako on se naučil žít s věčnou nálepkou vítěze.


× o doplnění si napiš na e-mail

Sunday, June 15, 2014

Callista Allen

[ kahlista álen ]

 

    

Player: Renaiti

FC: Emily Deschanel

Victory year: 86th Annual Hunger Games

Contact: renaiti@seznam.cz

Age: 71

Token: Dřevěná figurka

Hobby: Řezbářství



level [ 0 ] • credits [ 400 ] • gems [ 0 ]

ID Card ]


[ before the Hunger Games ] Callista je neuvěřitelně cílevědomá holka. Co si usmyslí, tak to udělá. Je schopná jít i přes mrtvoly za tím, co chce. A její sen je vyhrát Hladové Hry. Snaží se na to připravovat, když má volný čas, ale většinou tvrdě dře v práci, takže tolik toho času zase není. Je to holka ze Sedmičky a je to na ní vidět každým coulem. To, že denně pracuje se dřevem v jedné řezbářské dílně, jí zaručilo velkou manuální zručnost. Je opravdu šikovná a ze dřeva dokáže vykouzlit jakoukoliv postavičku. Je to taková pohublá holka, takže toho moc neunese a bere si jenom menší kousky, ale snaží se to trénovat. Dává si vysoké cíle a když má přenést nějaký kmen, pustí se do toho sama, i když je všem jasné, že na to nemá. A nikdy si nenechá pomoct. Má pocit, že všechno musí zvládnout sama. Vždycky uspěje, i když jí to zabere spoustu času a energie. Vyzná se skvěle v přírodě, umí lovit a klást pasti a zvládne vylézt na kdejaký strom. Ze zbraní zná velmi dobře sekeru, se kterou pracuje snad denně, a potom menší nože, se kterými to umí bravurně.

[ the days after ] Když vyšla z arény, měla dlouhou dobu velké vokno. Vůbec nevěděla, co čeho píchnout a chvíli prostě nic nedělala, jenom se utápěla v tom velkém majetku, který najednou měla a na který nikdy předtím nebyla zvyklá. Rozhodně přibrala do normální váhy a celkově se spravila, už nevypadá jako kostra. V aréně se naučila, že pokud chce vyhrát, musí do toho opravdu dát všechno. Což znamená, že musí i zabíjet. Nejprve se jí to příčilo a měla pocit, že dřív, než někoho zabije, bude obětí ona sama, ale když se poprvé poprala o svůj život, naučila se, že pro ni má větší cenu než život cizí. Pak přišly různé problémy v podobně traumat z arény, ale nejprve se s tím poprala dost slušně. Začala pravidelně sportovat, každý den chodila ven a běhala, dokonce si zařídila i menší posilovnu, aby se mohla dál vzdělávat. Jenže pak přišly deprese znovu a udeřily mnohem více, a od té doby už nic takového nedělá. Miluje procházky do přírody a miluje, když tam může být sama, příroda je teď její druhý domov a byla by schopná tam strávit i několik dní a má jistotu, že by vyšla bez úhony.


[ before the Hunger Games ] Neumí moc plavat, ostatně se to neměla kde a kdy naučit a navíc to nepotřebovala, tak k čemu by jí to bylo. Přibližně ve svých deseti letech si pádem ze stromu si vážně zranila rameno a klíční kost, do dnes je to její poměrně rozsáhlá slabina. Řídí se heslem "Jak vy ke mně, já k vám", takže dokáže být hodně nemilosrdná, ale zároveň může projevit spoustu soucitu. I když to vlastně neví, protože se jí to nikdy nestalo, má alergii na sršání bodnutí, které by pro ni bylo jednoznačně smrtelné, ale otéká jí třeba i bodnutí od obyčejné včely, vosy nebo komára. Bojí se pavouků a hadů, tahle zvířata jí přijdou strašně odpudivá a nechutná. Velkou překážku do života jí taky postavila alergie na lepek, ale ta se objevila až v pubertě, ale maso pro ni bylo poměrně lépe dostupné než chleba a jiné obiloviny, protože v kraji sedmém jich není zrovna halda. Absolutně neumí s něčím jako je meč, oštěp nebo trojzubec, protože nikdy nic podobného typu nedržela v ruce, snad vyjma nože a to se nedá moc počítat za platný pokus.

[ the days after ] Od jejího pobytu v aréně kopice slabin přibyla. Hlavně kvůli nočním můrám a zjevech, které ji do konce života poznamenaly. Spí zásadně při rozsvícené lampě, protože se bojí, že by se zase probudila v aréně, obklopená hlídkujícími profíky. Kdyby nemusela, už by asi nikdy nic nechtěla lovit, protože už nechce nikoho bezdůvodně připravovat o život, to už snad nikdy v životě. A když, tak ne v nejbližší době. Bojí se tmy a pod postelí má nůž, takový nevyléčitelný tik. Jinak taky nemá ráda výtah, ti kdo přežili arénu, ji asi chápou a hrůzu jí nahánějí i doktoři, protože moc vypadají jako přípravný tým. Vůbec si nepřipouští, že by se mohla ještě někdy dostat do arény, takže její fyzička šla pěkně dolů. Nenaučila se plavat a spíš teď celý život pro ni znamenají prášky, takže ani bez nich by nebyla schopná něco zvládnout. Pomáhají jí na noční můry a všelijaké nepříjemné stavy, které si odnesla z arény, ale když je bez nich, snadno se dostane do absťáku.


[ before the Hunger Games ] Tato dívčina má ve svých šestnácti průměrnou výšku, ale podprůměrnou váhu, protože ve svých osmi letech přišla o matku a částečně o otce, ten je odkázán na cizí pomoc, protože po nehodě v lese přišel o pravou nohu. Je velice sebevědomá, cílevědomá a bůh ví, co ještě všechno, hlavně doufá ve výhru v Hladových hrách, odkud by mohla své rodině přinést dost peněz, aby už nikdy nemuseli hladovět a v největší bídě jíst dokonce i zvířecí kosti. To by mohla potom pomoci i dalším lidem v podobné, nebo ještě horší tísni. Odjakživa neměla moc ráda Kapitol, protože jí připadal moc nafoukaný na to, jak se kraje měly, ale nikdy jí nějak buď nedocházelo, nebo si to nepřipouštěla, že po sedmičce je ještě kopice daleko chudších krajů. Je celkem milá a ke svým přátelům se chová dobře, ale jakmile někoho nezná, tak je podezíravá a trvá dlouho, než si zvykne na jeho přítomnost. Je ráda, když je ve společnosti, ale nemusí být středem, jí bohatě stačí, když ví, že je chtěná a že se s ní lidé baví.

[ the days after ] Po Hrách se ale vesměs všechny její priority a dřívější kvality její osobnosti změnily. Stala se méně mluvnější a jakoby zlomenou. Ještě víc tomu napomohlo, že za nevyjasněných okolností vymřela její rodina, takže na spoustu dní přestala úplně vycházet ze svého domu ve vesnici vítězů, kde stejně bydlela široko daleko sama. Dokonce přišel nápad upít se k smrti, ale to jí bohužel nevyšlo a po pár týdnech léčení byla nucena alespoň jednou za den vyjít ven. Připadala si jako snědená, sežvýkaná a nakonec vyplivnutá celým Kapitolem a tím vším, a stejně nakonec skončila zase v Sedmém kraji pod občasným hledáčkem médií, když ji jednou za rok vytáhnou jako mentorku. Pak se ale na pár let stala nejenom nezpůsobilou, ale na místě instruktora splátců ji nahradila mladší vítězka, ale když ta zemřela, Callista byla opět nucena vylézt ze svého luxusního baráku a začít něco dělat, aby každý rok neumírala Sedmička po hrstech. Jistě, nechtěla, aby děti z tohoto kraje tolik umíraly, ale na druhou stranu nevěděla, jak to změnit. Ani sama netuší jak se to podařilo, ale Archer se vrátil živý a docela i zdravý. Kamery se proto obracely pořád jenom k němu a vlastně od té doby pořád obracejí. Ona se snaží splynout s davem Sedmičky a dělat, jako by ani neexistovala. Nemá ráda pozornost kapitolanů a snaží se jí co nejvíce vyhýbat. Všichni ji proto považují za dost divnou a možná i šílenou a to se jí líbí. Jen ať si to myslí. Alespoň ji nemá nikdo potřebu otravovat. Nemá potřebu plnit první stránky časopisů, raději je, když se o ní nikdo nemíní. Všechny od sebe odhání, protože nikoho ve svém životě nechce. Je celkově dost pasivní. Nebýt řezbářství, nejspíše by nic nebyla schopná dělat. Ačkoli jsou sice všichni vítězové teď na jednom místě a postavili jí tam stejný dům, ona stejně pořád žije v tom svém v Sedmém kraji. Tím, že nikoho už moc nezajímá, tak ji ani nikdo nekontroluje. Nikdy se se svým životem po Hrách nedokázala sžít. Bere to jako jakési prokletí. Občas má i ty stavy, že si říká, že by bylo mnohem více ulevující, kdyby tam tehdy umřela. Měla by alespoň už klid. Zase je ale zbabělec na to, aby se zabila. Na to se má ráda a až moc se o sebe stará, aby na svůj věk nevypadala. Když už k ničemu jinému, tak peníze využívá na různé plastiky a odstraňování vrásek. Těžko říct, proč to dělá, když svůj život tolik nenávidí. 


× Archer Francis Jr. - Když ho vidí v televizi nebo časopise, pořád v něm má toho malého klučinu, který šel do arény. Těžko říct, proč si ho tenkrát oblíbila. Možná to bylo tím, že si uvědomovala, že ona nikdy děti mít nebude, tak se chtěla postarat alespoň o něj. Nebo možná jenom sobecky chtěla, aby převzal to mentorování. Každopádně byla moc ráda, když se vrátil zpět z arény. Ze začátku měla i snahu se o něj starat a dokonce to i vypadalo, že by ty svoje stavy mohla překonat, ale ve finále do toho potom spadla znovu a nechala Archera napospas životu vítěze. Ví, že se za ní občas staví na kus řeči a svým způsobem je na něj hrdá, jak se s tím dokázal vypořádat. Ona na to prostě neměla, aby to zvládla jako on. Spíše to teď vypadá, že se stará on o ni.

other worlds

stranger2s.jpg https://lh3.googleusercontent.com/Pw0zB0hurIqLYe3Dbii8mgZ8-m5myKuUtsQ2qtwficdo5n9uKQvLA3mzvOkjh7iL3CUXJzXut2adFoTqKA=w200-h92