Sunday, June 15, 2014

Rhys Malphite

[ rys malfájt ]

 

    

Player: Larsyn

FC: Denzel Washington

Victory year: 83rd Annual Hunger Games

Contact: creationoflars@gmail.com

Age: 73

Token: Křížek na krk

Hobby: Kulinářství



level [ 0 ] • credits [ 0 ] • gems [ 0 ]

ID Card ]

mobil - Advansy


[ before the Hunger Games ] V Jedenáctém kraji je všechno přísně hlídané, tudíž nemohl jen tak před mírotvorci trénovat, a žádné výcvikové centrum jako profesionální kraje tam také nemají. Stejně nikdy moc o Hladových hrách nepřemýšlel a tak vypustil všechny ty tréninky na to z hlavy. Přes den musel pracovat, pomáhat rodině a kraji, aby přežili. Není to žádný lenoch a svou práci vždy dělal na sto procent. Kvůli své práci dokáže unést velkou zátěž - pytel plných jablek nebo klidně větší balvan. Za ty léta si tímto dost nahnal sílu v rukách a velikou výdrž. Když pro sebe získal nějaký čas, tak si ve volném čase rád zašel do divočiny, kde hodiny sám a byl spokojený. Jako skautík se naučil mnoho užitečných věcí, které by se právě daly využít v té aréně. Něco o tom, jak se vyznat v přírodě, najít jídlo i zdroj vody, to je pro něj všechno jednoduché a nemá s tím problém. Je rád v přírodě a klidně mu nevadí spát pod šerákem, několikrát v noci vyšel z domu jen s dekami, aby mohl usnout pod hvězdami. Rozhodně mu žádná špína nevadí, protože se s ní setkává každý den při práci. Pomáhal i v domácnosti matce, takže se postupem času naučil vařit a to celkem dobře. Sice toho neměli moc a většinou bylo všechno jednoduché uvařit, ale i tak se dá s jídlem dělat zázraky. Jeho největší specialitou je ovocný koláč, vždy, když měli dobrý rok, tak si dvakrát do roka udělali tuto dobrůtku. Dával si vždy záležet, aby ho upekl co nejchutněji a později si to vymistroval na maximum. V pozdějším věku, se vydal s otcem do lesa, kde se naučil klást primitivnější pasti a lovit zvěř. Rozdělat oheň pomocí dřívek taktéž umí, naučil se to všechno od svého otce, který později zesnul, když je při činu chytili mírotvorci. Od té doby Rhys nikdy nevkročil za plot.

[ the days after ] Když se dostal do arény, bylo to pro něj naprosto otřesné. Všichni mu byli sice dobrými a silnými protivníky, ale ani on nebyl zrovna tak neschopný, jak by si někteří mysleli. Ve výcvikovém centru se pokoušel ohánět s mečem, se kterým si poradil v aréně a díky tomu se dostal až na čestné první místo v Hladových hrách. Hlavně měl to štěstí se dostat mezi silnější jedince, kteří mu k tomu vítězství vlastně pomohli, ale ve finále už si musel poradit sám. Do finále se dostal se svým spojencem a byli dva na jednoho silnějšího a krutého profíka. Ten bohužel jeho spojence usmrtil docela rychle a pak už to byl jen on a ten profík. Byl to pro něj náročný boj a vyvázl z toho jen tak tak, kdyby to rychle neukončili, možná by ještě skonal vyčerpaností. Dlouho po vítězství se nemohl soustředit na nic jiného než na to, že ho někdo přepadne ve dne i v noci, začal tak trénovat a posilovat. V podstatě mu z toho trochu hráblo a nevěnoval se snad ničemu jinému. Začal se chovat jako profesionál před arénou. Pořád je zaseknutý v aréně, je to pro něj nekončící můra a občas z něj jde strach, jelikož je plný nenávisti a nemá problém zmlátit někoho, kdo mu je proti srsti. Později se z těch všech paranoií dostal, ale zůstalo v něm něco zlého, několikrát už smýšlel o nějaké pomstě, i když si za celou tu věc může sám, když se do arény přihlásil dobrovolně. Jakmile přišel Kapitol s nápadem udělat další Hry, do kterých by šli vítězové, už to nijak zle nebral. Prostě se s tím smířil a zdokonalil si další schopnosti. Do těch patří plavání a jelikož nikdy neměl problém s velkou zátěží, zkusil těžší zbraně a zalíbil se mu palcát a dvoubřitá sekera. Naučil se první pomoc a jak si poradit s vážnějším zraněním. Je tedy připravený na cokoliv, a pokud bude muset bojovat s vítězi, bude se snažit pomoci tomu nejlepšímu člověku.


[ before the Hunger Games ] U takového obyvatele z chudšího kraje je zřejmé, že nikdy neměl přístup k vražedným zbraním. Proto Rhys neumí vůbec s žádnou zbraní. Sice držel v ruce kosu nebo nůž, ale nikdy je nevyužíval jako zbraň. Žádné bojové umění se ve svých dětských let nenaučil, neměl jak a nikdo se k tomu nehlásil. Všechno kolem boje znal jen z Hladových her, na které se musel nuceně dívat jako zbytek národa, takže z toho nijak vysledoval pár bojových taktik, ale nikdy to naživo nezkusil. I když je to trochu trapné, tak Rhys nezná moc rostliny. Hodně času strávil v přírodě, ale nikdy žádné kytky netrhal a v podstatě ho ani moc nezajímaly. Netuší tedy, jak vypadají jedovaté byliny nebo zase ty, které by mohly být k užitku. Má fobii z výšek, proto nerad leze někam do výšin. Dělají se mu závratě, a proto se nikdy nenaučil lézt tak dobře. Výšku stromu by pravděpodobně zvládl, ale raději se vyhýbá všemu, z čeho by mohl spadnout. Je velice starostlivý a nedokázal by snad ublížit ani mouše. I když to bychom trochu přeháněli. Pro přežití by tento člověk udělal všechno, ale má problém zabíjet. Nedělá se mu sice blbě z pohledu na krev, ale taky jí nutně nevyhledává. Někdy se dokonce stará více o ostatní než o sebe a bude se snažit vás nezklamat. Je to hodná duše a nemá problém se pro vás obětovat, pokud to bude k dobru. Takové chování je ale v aréně nepřípustné, pokud máte v plánu vyhrát, že?

[ the days after ] Totálně po aréně zešílel, jelikož si pořád myslel, že je v aréně a doteď má občasné halucinace a paranoiu, ale není to už tak hrozné jako předtím, protože dokáže rozeznat realitu od lži. Kromě mentorování měl čas i na něco jiného, naučil se bojovat se zbraní, ale bohužel se nikdy nenaučil s střelnými zbraněmi, protože pro to nikdy neměl cit. Jeho kondice se každým rokem horší. Musíme brát v potaz jeho věk, takže už není tak čilý jako předtím. Má problém s běháním a je pomalejší. Občas už skoro nepopadá dech a je to s ním opravdu špatný. V aréně se zjistilo, že má astma, takže ani to mu moc nepomáhá k výdrži. Jak je pomalejší, má i špatné reflexy a hůře slyší i vidí. To už je vše poškození ze stáří, je to normální věc a nemůže s tím nic udělat. Taktéž se ve svém životě stal alkoholikem, a proto není zrovna nejzdravější. Už se ale nesnaží o to, aby byl dobrý a vyhrál ty Hladové hry s vítězi, spíše má v plánu jen někomu pomoci a to vše. Vždyť už mu snad tolik let nezbývá a smířil se s faktem, že jednoho dne zemře. Proč ne zrovna tam, kde to všechno začalo, že? Všechny jeho schopnosti jsou horší, i když se naučil dost dobře ovládat těžší zbraně, pořád to není žádný zázrak.


[ before the Hunger Games ] Rhys byl vždycky ten šťastný malý človíček, který nadevše miloval svět, když ho z toho snění zrovna nevzbudily nějaké Hladové a šílené hry, které mu vždycky dost zničily náladu. Rodiči byl milován a on svojí lásku oplácel ve stejné míře, byli v podstatě šťastní, i když neměli žádné peníze a nebo byli pár dní bez jídla, tak se přes to přemohli a byli rádi, že jsou spolu. Kvůli tomu, že neměli dny co jíst, si bral oblázky, aby se postaral o sebe a svojí rodinu. Rodiče z toho nikdy nebyli nadšení, protože se o něj báli. Jenže Rhyse po těch letech stále nevybrali do Her, a tak se zdálo být všechno v pořádku až do jednoho dne, kdy je mírotvorci chytili za plotem a jeho otce ihned potrestali. Odvedli si ho a už se domů nevrátil, proto je pravděpodobně mrtvý nebo mu dali osud ještě horší, než si zasloužil. Po jeho smrti jakoby štěstí uteklo. Matka onemocněla a nešlo ji vyléčit. Zaprvé to neměli čím zaplatit, a i kdyby si našel jinou skulinku, místní lékaři na to neměli žádné léky. Následně mu nato po roce zemřela. Jelikož se ještě nemohl starat sám o sebe a nebyl plnoletý, byl předán do péče nevlastní sestře jeho mámy, kterou moc neobdivoval a ona jeho taky moc ne. Peníze se v její rodině také netiskly a měla svoje děti, se kterými měla starostí až až. Její manžel byl ožrala, a proto na to byla úplně sama. On se jí snažil pomáhat ve všem, ale nakonec pro ní byl stejně jen zátěž, takže se nemůžeme divit, že z toho nebyl nijak nadšený. Z tohoto důvodu byl odhodlaný se při další sklizni přihlásit do Hladových her s účelem zemřít, či vyhrát, už mu bylo všechno jedno.

[ the days after ] Přihlásit se dobrovolně do Her byl omyl a to zjistil, když vystoupil z Capitol Expressu, kde na něj u nádraží civěli ti zmalovaní lidé. Když se dostal do výcvikového centra, bál se ještě víc, ale stejně se rozhodl, že nebude poseroutka a jen tak lehce se nevzdá. Přežil Kapitol a nakonec se vše dokonale zdařilo. Našel si ty nejlepší spojence, kteří nebyli zrádcovští profíci a dotáhl to až k vítězství, což vůbec nečekal. Byl z toho opravdu vykulený a zároveň naprosto vyčerpaný. V Kapitolu ho ale zase dali dohromady, jenže nedali dohromady jeho psychiku, která byla naprosto roztroušená a zmatená. Blouznil z té aréně a i při rozhovorech se mu udělalo nehorázně špatně a chtěl zdejchnout pryč. Bohužel nemohl, a tak to musel nakonec vydržet až do konce. Po tom se v zákulisí zhroutil a tam začal chytat záchvaty. Od té chvíle nebyl moc oblíbeným vítězem, protože z něj měli všichni blázna, ale Kapitolané ho dost litovali, a tak se postarali o to, aby se z toho dostal. Několik let navštěvoval psychologa v Kapitolu, který mu dost pomohl a nakonec ho z té jeho paranoii dostal. Začal se věnovat víc splátcům z kraje a pomáhal jim, i když to většinou bylo k ničemu. Jeho svěřenci byli vždycky slabší a nebylo jim moc pomoci, když toho moc neuměli. I tak se ale snažil pro ně udělat první poslední, pokud nebyl zrovna znechucen chováním některých. Nemá totiž rád povýšené lidi, ale to naštěstí v jeho kraji tolik nehrozí. Měl období, kdy chtěl naplánovat pomstu za Hladové hry, jenže k tomu se nějak nedostal a postupem času z toho plánu sešlo. Zažil toho už hodně a život neměl nakonec až tak hrozný, i když si některé dny musel vytrpět s alkoholem, protože mu to jinak nešlo.


× o doplnění si napiš na e-mail

Saturday, June 14, 2014

Shelia Holbourn

[ šílah haulboorn ]

 

    

Player: Shany

FC: Claire Danes

Victory year: 84th Annual Hunger Games

Hobby: Pekařka v místní pekárně

Contact: sanianik@gmail.com, skype: shanydei

Age: 67 deceased - soukromá poprava

Token: Perleťová sponka


level [ 0 ] • credits [ 0 ] • gems [ 0 ]

ID Card ]


[ before the Hunger Games ] Dvojka, dvojka, dvoječka. Krásný to kraj, jenž připravil Sheliu na Hry, jak jen uměl. Alespoň ona tomu věří. Naučila se zacházet s velmi širokým sortimentem zbraní, které se v tréninkovém centru nacházely. Dokáže zaútočit z blízka i z dálky. Nejvíce má ráda mačety, sekery a další zbraně, jež mají ostří a zaberou vlekou plochu. Trochu taky meče a katany, jenže to jí přijde jako zbytečná práce, že to moc neřeže. Ale umí s tím zacházet a dokáže s tím udělat na protivníkovi velkou škodu. Ráda hází věcmi, takže granátky, vrhací sekery a nože, oštěpy a takové věcičky. Taky se naučila klást pasti, vázat různé uzly a něco o stopování. Orientace jí jde také velmi dobře, to víte, ženská musí vědět, kde najít toho blbečka, kterého tak dlouho miluje, že mu jde hodit sekeru do ksichtu. Má hodně ráda přírodu, dokáže tedy najít pár rostlinek, kterými by se mohla živit. Taky by v ní byla schopná přežít, je v tom celkem dobrá. Většina lidí z Dvojky si myslí, že přežití v přírodě nebudou potřebovat, ale ona to má ráda, tak se tomu i naučila.

[ the days after ] Nikdo by nevěřil, jak se dokázala naučit plavat. Sice šlo prvně jenom o takové plácáníčko, voda jí však zachránila život. Stejně jako rychlý běh, nyní má velmi dobrou kondičku, zaběhne krátké i dlouhé tratě. Naučila se lézt do výšin stromů a nejrůznějších budov. Nemá problém ani na kluzkém povrchu či tenkém podloží, však ani tak moc neváží, aby se jí tam něco stalo. Ze zbraní se naučila i s lukem a po té nepříjemnosti s jednou spojenkyní i s jejím kopím, celkem užitečným. Rozezná mnohem více rostlinek než před tím, dokonce i ty jedovaté. Okoukala něco málo o přípravě jídla a ošetřování některých zranění, nicméně to nemá zažité. Jako matka se naučila trpělivosti a výbornému vaření, tedy, snad to doma chutná. Naučila se i plížit, přes pláže či štěrkovou plochu, vždy s minimem hluku. Ráda maluje a snad by zvládla namatlat i něco na sebe, pokud by překousla to, že nebude zářit čistotou.


[ before the Hunger Games ] Její největší slabinou je její důvěřivost. Věří totiž bezmezně naprosto všemu a i ten sebehorší herec by ji dokázal strhnout a ona by mu uvěřila naprosto vše. Lehce se nechá zmást ostatními. Ještě více ji však matou její vlastní pocity. Dokáže se zamilovat během vteřiny a být zamilovaná po další roky, i když tu osobu už zřejmě nikdy neuvidí, tak kdykoliv by o něm padla zmínka, zešílela by zřejmě štěstím. Naopak, když zjistí, že jí někdo lhal, stačí pár hezkých slůvek a zase je všechno v pořádku. Zároveň nedokáže být tou vůdčí osobností, protože po pár náznacích nedůvěry by se zřejmě na místě složila. Taky by se všechno snažila vyřešit domluvou než bojem, ona je totiž ta cíťa, tak to jinak ani nedává. Je hodně nerozhodná a tak občas stojí pouze na místě, jako kdyby zamrzla v pohybu, takže byste ji lehce přerafičili, pokud byste ji takto zastihli. Nikdy se nenaučila plavat a má až přehnaný smysl pro čistotu, kdy jí sebemenší špína přivádí problémy pobývat v dané oblasti. Nikdy ji nenapadlo, že něco jako plavání by se také mohlo hodit, tak se od toho raději drží dál.

[ the days after ] Hry jí přinesly opravdu mnoho do života. Její slabiny však spíše prohloubily, než že by je spravily. Z citlivé holky se stala žena, která nedůvěřuje naprosto ničemu a cokoliv, co by bylo proti ní řečeno, příliš prožívá. Když jí jenom něco nedonesete v čas, pro ni včas, okamžitě začne brečet a myslet na to, že jste proti ní a nesnášíte ji. Jakýkoliv odpor či neúspěch, svůj či bližních, bere moc osobně a jako svoji vinu. Když vám naopak něco je, i kdyby jste jí před očima umírali, neuvěří tomu, dokud to nebude mít odněkud potvrzené. Klidně vám dotrhne hlavu, jen ať si je jistá vaší smrtí. Je více hysterická než kdysi. Moc tyto maličkosti prožívá. Z arény se také začala bát ohně, u nich doma nemůže nikdy hořet oheň v krbu, všechno je elektřina. Nerozhodná je stále, avšak rozhodla se nad tím vyhrát tím, že každá první možnost je ta správná, a tak volí pouze ji. Často zapomíná to, co jste jí řekli či o co jste ji požádali. Někdy má stavy, kdy si myslí, že danou práci již vykonala a přitom se ani nehnula z místa. Bere na to i prášky, ale moc to nezabírá.


[ before the Hunger Games ] Shelia je blondýnka, vlasy jí dosahují něco málo pod ramena, občas uvažuje o tom, že si je ostříhá. Také je vysoká, okolo 176 centimetrů, přičemž doufá, že ještě poroste. Hubená postava, dlouhý krk, skoro žádné svaly. Má baculatější obličejík, hodně to jde vidět, když se na vás usměje. Co jde na ní vidět, jsou její ženské tvary, které má i přes svůj věk silně vyvinuté. Také světlounce zelené oči, i když na ně se mnoho mužů nedívá. Je vlastně opravdu zábavná, milá a hodná, jenom není dobré jí svěřovat mnoho, protože ona tomu potom uvěří a roznese to jako známou pravdu, no, znáte jak kolují drby, ne? Má hodně kamarádů a v kraji je oblíbená. Hodně lidí si o ní teda myslí, že je to takový hodný profík, že snad ani nepatří do Dvojky. Nevadí jí, když je někdo z nějakého horšího kraje a necítí se nad nimi povýšeně. Každopádně profík je a i když je hodná, je si jistá, že v aréně by byla schopná zabíjet a že by z ní vyšla jako vítěz.

[ the days after ] Kvůli strádání v aréně a následných rocích terapie přišla o mnoho ze své váhy, i když potom něco nabrala zpátky, přišla o mnoho ze svých krásných ženských tvarů. Naštěstí si ji přesto všechno kdosi zamiloval, vlastně má problémy si zapamatovat jeho jméno. No, bylo to s ním vážně fajn, chápal její problémy, dokonce ji později požádal o ruku, načež ona kývla, no manželství to moc šťastné nebylo, protože byl fakt velký pijan a ona potom chvilku taky. Tak se rozvedli, naštěstí pro ni ten chlápek skočil odkudsi ze skály, když se jednou zase ožral, no, a ona byla zase volná. Už uběhlo deset let od jejích Her a ona zatoužila po lásce. Našla si dalšího muže, ten už naštěstí nebyl takový blázen jako ten předchozí a dokázal zvládat její záchvaty a noční můry. Zachtělo se jí také potomka, který by držel břímě hrdosti a odpovědnosti za vítězství, a tak se jí narodil Lewis, jediný syn, kterého má moc ráda, i když si občas jeho počínání bere moc osobně. Byla mu však starostlivou matkou, to jí pořád zůstalo, soucit s bližními. Občas to s ní bylo na palici a má vlastně štěstí, že ji nějaký ten člověk už dávno neodpráskl, neuvědomuje si to, je jí to jedno. Chtěla moc další dítě, to už se jí však nepodařilo. Lewis postupně rostl a jeho otec ho začínal brát do výcvikového centra. Jí se to moc nelíbilo, ale zároveň si začala uvědomovat ohroženost jejího syna, tak nakonec svolila. Její syn ji však i přes to neměl moc rád. Když se dostal do Her, měla z toho fakt těžké deprese a moc to nezvládala, naštěstí ho nemusela mentorovat, protože to už by ji vážně kleplo. Naštěstí to ten její milovaný pošuk vyhrál a odešel celkem bez újmy, sice ji od té doby nenávidí přítel té brunety, co tam tak nešťastně skapala, to je jí však jedno a vesele si užívá to, že její syn to v těch Hrách zvládl.


× Desirée Mason - Jednoho dne ji našla v domě jejího syna. Z celkem velkého šoku se nakonec vyklubala milá dívčina. Má ji hodně ráda, i když třeba není tak hodná, jak si ona myslí, na ni tak působí a to je hlavní.

× Lewis Holbourn - Její milovaný synátorek. I když má někdy pocit, jako kdyby byl vždycky proti ni a naprosto ji nesnášel, miluje ho celým svým srdcem a nikdy by na něj nedala dopustit. Pořád se o něj ještě bojí, že jí někam odejde, a tak o něj pečuje možná víc, než je zdrávo.

× Richard Mason - Byl to její mentor v Hrách. Opravdu jí pomohl se na arénu připravit a hodně mu toho dluží, bez něj by se jistě z arény nedostala. Chová k němu stále nějaké vřelé city, ale čím je starší, tím více se bojí, že nebudou opětovány nebo že se ještě ztrapní tím, že neví, jak na tom spolu vlastně jsou.

Friday, June 13, 2014

Richard Mason

[ ričrd mejsn ]

 

    

Player: Claire

FC: Gerard Butler


Victory year: 80th Annual Hunger Games

Hobby: Trenér mírotvorců

Contact: clarakadlecova@seznam.cz

Age: 72 deceased - stáří





[ before the Hunger Games ] Jako profesionální splátce z 2. kraje byl do tréninku na Hladové hry připraven už od svých dvanácti let, kdy svůj trénink zlepšoval každičký den po škole nebo o víkendech, v podstatě kdykoliv to šlo. Na jeho oblíbeném listu zbraní se umístila sekera, se kterou se umí ohánět jak dřevorubec v 7. kraji. Ne, že by se někdy chtěl stát dřevorubcem, ale sekera mu přišla vždycky užitečná a dobrá pro boj. I tupá část sekery mohla být smrtelná a většinou se radši pral nebo uhodil věcí, která není ostrá. Z mlácení má větší zážitek, než ze sekání nebo jiných věcí, protože ta smrt je pomalejší a na pohled pro někoho záživnější nebo nechutnější, ale v tom jiném. Vypracoval se i v boji na blízko. No, jestli se tomu dá tak říct, spíš vždycky jen bouchal do pytle a pěstní boje v barech pro něj byly měsíčním a někdy i týdenním výcvikem. Když už by si měl vybrat další zbraň, byla by to pěkně ohnutá mačetka, se kterou by sekal jak šíleně nasraný maniak. Vždycky byl více morbidní, než by se na první pohled zdálo, jelikož svoje pocity umí dobře skrývat a nepouští si někoho moc k tělu, dokud nepřijde čas, kdy bude muset člověka oddělat pomalu a bolestivě. Jiný princip zabíjení mu není zdaleka znám. A nemusí to být vždy jen o zbraních, taky umí skvěle běhat a sprintovat, lezení mu také není neznámé a poradí si s tím, jak vylézt na strom, skálu nebo něco tomu podobnému.

[ the days after ] V aréně se seznámil s novou zbraní, byla to harpuna, která se v 2. kraji moc nevyskytovala a ani na listu ve výcvikovém centru se mu neobjevovala a nebo si toho prostě nevšiml. Trvalo sice dlouho, než přišel na to, co to vlastně je, ale to když zjistil, hned si to oblíbil. Nikdy s tím nezabíjel, spíš si takhle do někoho střelil a přitáhl ho k sobě, aby za ním nemusel moc běžet a o to to bylo pro druhého člověka více bolestivější cesta k smrti neboli k němu. Naučil se také plavat, předtím to bylo jen takové plácání a udržování se nad hladinou, ale pak přišel na to, jak se to dělá a dokonce ho to začalo bavit a začal chodit do bazénu, kde se vždycky rád odreaguje. Jednou se v aréně taky otrávil, protože si vzal nějaké neznámé bobule, je to prostě idiot, co nedává pozor, takže si od té doby po návratu slušně přečetl knížku s bylinkami a bobulemi, aby příště náhodou nesnědl něco smrtelného. Dokonce se naučil klást pasti a uvařit něco, není to perfektní, protože to vždycky chutná hrozně a několik lidí, co u něj bylo na návštěvě, to určitě potvrdí.


[ before the Hunger Games ] Nikdy mu to nešlo se střelnými zbraněmi, pistole možná někdy jo, ale on je hodně zbrklý, takže si svůj terč nezaměří a tak se může stát, že vystřelí úplně jinam, než by chtěl. Hlavně je to pro něj celkově nezáživné a i zbabělé, takhle střílet na někoho z dálky. Ani luk a něco tomu podobnému se mu do ruky nedostalo, vždycky je překročil velkým obloukem a nikdy na ně nesáhl ani se s nimi nepokoušel manipulovat. Nikdy mu nešlo plavání, to je něco hrozného. Uměl se jen udržet krátce na hladině a skoro se vždy utopil. Bylinky mu taky nejsou známy, nikdy mu nepřišly zajímavé a vcelku to pro něj bylo dost neužitečné, jelikož si radši došel do sámošky koupit jídlo a nebo si nechal uvařit doma od rodičů. A kdyby šlo o léky, tak 2. kraj lékárnu určitě má. I když to je skvělý sprintér a běžec, má problémy s kolenem, takže někdy se může stát, že se mu zničehonic zablokuje a on nemůže na dlouhou dobu normálně běžet a musí opatrně našlapovat, takže si dává hodně pozor na nohy, na které nedá vůbec sáhnout a ani o tom nikomu neříká.

[ the days after ] Hodně se mu toho v aréně přihodilo, noha se mu tam ozvala nebo spíš někdo trefil jeho slabinu a byl to pro něj skoro konec, kdyby to nebylo zrovna ve finále, kdy i jeho protivník byl oslaben a on ho tak mohl oddělat i tak. Dlouho pak chodil o berlích a nemohl se zbavit toho kulhání a musel všeho na nějakou dobu nechat, to ho ale zabíjelo ještě víc. Ztratil tím hodně svojí fyzičku, kterou si poté dlouho zase vypracoval zpátky, ale musel i tak dávat na svojí nohu pozor. U vítězů je známo, že propadl omamným látkám, a to se též stalo. Začal šňupat kokain, ale kvůli svojí druhé dceře se pokusil jít na odvykačku, kde to pak i skončilo, ale i po ní začal pít a kouřit, prostě se necítil ve své kůži a cítil se oslabený, což se mu vůbec nelíbilo a opravdu oslabený byl. Jak už jistě víme, začal se více věnovat nenáročným věcem, jako je třeba čtení o vaření nebo bylinky, záživné to nebylo, ale nesměl pár měsíců dělat nic, než se zdržovat ve své domácnosti. Nakonec to utrpení skončilo, ale s tím přišlo i další. Bylo pro něj těžké se zase dostat do té pozice, kde byl a alkohol mu v tom vskutku nepomáhal.


[ before the Hunger Games ] Už od útlého věku to byl parchant, který byl vždy drzý na své rodiče a nevážil si ničeho, co pro něj udělali a neměl k žádnému člověku respekt. Často se vytratil do ulic, kde prostě zůstal nebo si našel krátké bydlení u svých kamarádů či známých, jelikož nemohl vystát přítomnost svých rodičů. Choval k nim nesmírně velkou zášť, protože podle něj nic skvělého a užitečného neudělali, ale i přesto byli nechutně bohatí, což se mu příčilo. Jeho otec mu nikdy nebyl velikým vzorem, viděl v něm jen slabocha a matku měl rád, protože ho porodila a prostě to byla jeho matka, ale jinak ten jejich vztah taky nebyl extra skvělý. Rád trénoval na Hry a jako většina profíků měl ten sen se stát vítězem a řekl si, že dokud nedosáhne 18 let, tak se do Her nepřihlásí, pokud ho nestihnou vylosovat ještě dřív, ale v 2. kraji se vždycky najde nějaký ten dobrovolník nebo sebevrah. Když se zrovna nevěnoval tréninku, často se v tajnosti dostával do baru, kde se též seznámil s nějakou dívčinou, se kterou měl omylem dítě, které ani nechtěl. Nechtěl ji do péče, ale ta ženská byla tak pitomá, že ji nedala utratit, nakonec ta bláznivá ženská zemřela při porodu a on se mohl z toho dítěte zbláznit, ale když už ji dostal jednou do péče, nezmohl se na to ji dát do děcáku. Pojmenoval ji Cloveray, podle jedné splátkyně, která byla několik Her před ním.

[ the days after ] Když se přihlásil do Her, dal Cloveray rodičům do péče. Svěřit jim jeho dceru byla největší kravina, co kdy udělal, protože jsou to hrozně zbabělí lidé, co neměl rád, ale neměl jiný způsob. Život poté se mu změnil v mnohém, s tou nohou nemohl tvořit moc věcí a s Cloveray to bylo doslova na zabití, vlastně už ji chtěl nakonec i zabít, ze všeho, co si s ní vytrpěl, na ni neměl náladu ani sílu, ale nakonec to nějak přežil. Měl prachy a dlouho ho nenapadlo, že si může dovolit nějakou tu opatrovatelku, která se o ní nakonec starala a on měl klid. Když se mu noha zlepšila, tak už jsme se zmínili, že začal na sobě víc pracovat, dokonce se pokoušel žít normální život. Být mentorem to pro něj bylo hrozné, jelikož byl první, tak se o tu práci neměl s kým dělit a bylo to znovu na zabití, každým dnem byl hrozně naštvaný na celý svět, až si z toho našel ženskou, kterou ani normálně neměl rád a vytvořil další obludu jménem Kyle, kterého nakonec ztratil, protože se nedokázal vyšplhat až k vítězství a jeho to strašně zostudilo. To už pro něj bylo fakt na palici, aspoň, že Cloveray něco zvládla. Nakonec ho začaly štvát obě ženské, které mu cupitaly v domácnosti a opravdu toho syna chtěl, ale v tom se objevila Desirée, další dítě na palici, ale vychoval ji tak, jak chtěl, aby to jeho syn byl. Sice se u ní objevovalo hodně ženskosti, ale dokázal v ní vzbudit stejného masochistu, jako je on sám. Nakonec mu obě utekly do jiného hnízdečka a on se mohl zbláznit z té ženské, co tam s ní byl, ale dokázal ji nakonec mít rád a tvářit se tak, že ji má rád, ale vlastně nemá.


× Cloveray Mason - Byla to jeho první dcera, kterou měl už ve velmi mladém věku. Přesto, že ji chtěl nechat utratit, tak ji nakonec vychoval, protože se jinak nedalo, ale i tak to byla vždy nechtěná dcera. No nakonec se přihlásila do Her a tím, že vyhrála se jakoby stala hrdou členkou rodiny a jejich vztah se napravil.

× Desirée Mason - Je jeho druhým dítětem, které má jen jednu chybu. On chtěl syna, ne dceru, a podle toho se k ní i choval. Ze všech svých sil se z ní snažil vychovat chlapce a potlačit v ní dívku, kterým skutečně byla. No i ona se přihlásila do Her a od té doby, co se stala vítězkou lze říci, že je na ni pyšný.

× Shelia Holbourn - Dělal jí mentora, a zde se jeho snaha dostat někoho z arény konečně představila. Vyhrála a sice by se mohlo říci, že je mu za to dlužna, ale když si na to to vzpomene, tak jen mávne rukou a řekne, že je to přece jeho práce.

other worlds

stranger2s.jpg https://lh3.googleusercontent.com/Pw0zB0hurIqLYe3Dbii8mgZ8-m5myKuUtsQ2qtwficdo5n9uKQvLA3mzvOkjh7iL3CUXJzXut2adFoTqKA=w200-h92