Thursday, April 10, 2014

Philippa Reyes

[ fihlippa réjes ]

 

Player: Maddie

FC: Freya Mavor



Contact: maddiepond@email.cz

Age: 15 deceased - úlek, halucinace


Token: LEGO figurka mistra Yody


Nedá se říct, že Philippa je nějaká dívka, která si rozumí se sportem. Nemá velkou sílu, nemá velkou výdrž, kromě nějakých kuchyňských nožů v ruce nedržela snad žádnou pořádnou zbraň, až na koště, na kterém se jednou týdně učí létat. Asi prostě není typ na hraní sportů ve vzduchu, protože se jí to ještě nikdy nepovedlo. Zato má velmi silnou vůli, protože věří, že se jí jednou tohle všechno, co všichni ostatní nazývají nemožným, povede. Jednou všem nakope zadečky. Jediná zbraň, se kterou je vážně dobrá, je světelný meč. Vážně ho má, vážně svítí a vážně se s ním umí ohánět. Taky vydává všechny ty vžum zvuky, ale když občas vynechávají, umí si je Philippa doplnit pusou. Umí kopírovat cizí hlasy, umí mluvit jako její oblíbenci. Je to dost dobrá herečka, ráda se předvádí. Je dobrá ve strategii, protože má v sobě všechny filmy, kde se nějak bojovalo. Takže taky umí sjet schody po štítu a při tom dělat, že střílí z luku. Jenom to předvádět, protože matka jí luk do ruky nikdy nepůjčila. Je strašně nešikovná, hlučná a pořád její všude plno. Umí pěkně zpívat, ale to není z jejího hudebního nadání všechno. Umí totiž hrát na skleničky. Jakoukoli oblíbenou melodii, třeba úvodní znělky. Tímhle je schopná se i chlubit.


Naprostý antitalent na všechno, co je nějak potřeba umět. Běh, síla, to jde naprosto mimo ní. Veškeré zbraně taky. Nenávidí opravdovou krev, snáší jenom ten kečup ve filmech. Neumí plavat, ani se ve vodě udržet na hladině, prostě jí chybí tyhle základní instinkty. Takže když na ní vystartuje nějaké nebezpečí, ne, že by se běžela schovat, ona musí zachránit všechny ostatní nejlépe tím, že obětuje své pohodlí. Ale to jenom, když se jí chce. Pohodlí svého domova by nikdy za nic nevyměnila. Neumí moc dobře lézt kamkoli do výšky, nemá ani moc v lásce výšky, má vždycky strašné závratě. Nerozumí si s přírodou, stromy skoro nerozezná od keřů, natož je nějak rozeznat od sebe. Bylinky jdou taky mimo ni, jak lesní, luční, vodní a jakékoli jiné. Neumí ani rozeznávat houby, jediná houba, kterou dokáže určit, je choroš. Je děsně háklivá na to, jak vypadá, snaží se vždycky vypadat nějak dobře a hezky. Taky nemá ráda, když někdo uráží to, co má ráda, její rodinu. Vždycky se dokáže strašně naštvat. Je to totiž děsná hysterka. Ječí skoro pořád. A taky má každou chvilku záchvaty naprosté úzkosti, kde se skoro nedokáže ani pohnout, nedokáže přemýšlet, jenom silně oddechuje. Když je sama, trvá jí jak dlouho, než je z těchto stavů dostane. A ty mívá pokaždé, když jde o nějaké reálné nebezpečí. Když se nerozhlédne na přechodu a zrovna jede auto. Když je bouřka a ona zrovna stojí pod stromem. Nikdy to nemá vychytaný.


Philippa je již druhé dítě v naprosto podivínské rodině Reyesů. Má staršího bratra a velmi, velmi bohaté rodiče. Nikdy nepotřebovala ona ani její bratr brát oblázky. Její otec vlastní několik továren a matka snad v životě nepracovala, především proto, že byla v Hladových hrách a že se vrátila domů. Je úplně v pohodě, jenom má šílenou úchylku na staré věci a staré filmy. Tohle nadšení se částečně přeneslo i na Philippu. Jelikož je ta mladší a nemusí mít žádné vrásky s tím, že rodinný podnik bude jednou potřebovat dědice, může si v klidu žít svůj vlastní život ve svém vlastním světě, který vidí jenom ona. Je totiž naprosto uvězněná v těch všech pohádkách, co má její matka tak ráda. Takže ona stále věří tomu, že může cestovat na cizí planety, že může pohybovat věcmi díky své mysli, že jednou po světě chodili superhrdinové, ale ti už asi pomřeli, že stromy mluví a mohou chodit. A že malé děti mohou být už dospělí půlčíci. Má noční můry z toho, že draci spálí celý svět, zatím žijí jenom v jeskyních. A pokud se to nepovede drakům, tak sem přijdou droidi. Ale protože ona stojí na světlé straně síly, tak bude mír s Hrami bránit zuby nehty. Je hodně zvyklá na to, že je ve všem sama, protože takových lidí, se kterými by se dokázala bavit a kteří by jí rozuměli, moc není, ale naprosto závidí těm, co jsou oblíbení. Je to strašná podivínka, ale naprosto si užívá svého života.

Sunday, April 06, 2014

Kyra Glenshaw

[ kyrah glenšá ]

 

    

Player: Elli

FC: Charly Thorn

Victory year: 116th Annual Hunger Games

Contact: eliskafranova@seznam.cz

Age: 39

Token: -

Hobby: Malování, kreslení, tesání soch


level [ 0 ] • credits [ 4 200 ] • gems [ 0 ]

Interview | ID Card ]


[ before the Hunger Games ] Kyra je poměrně dobrá v běhu na krátké vzdálenosti, jelikož umí vyvinout skutečně velkou rychlost, avšak hodně jí ubírá její výdrž, tudíž nejvíce vydrží pouze v poklusu. Na svůj věk je poměrně silná a již vlastní pár zkušeností s chladnými i střelnými zbraněmi. Umí si zachovat chladnou hlavu, takže nějaké nervování jde naprosto mimo ni. Dá se říci, že je poměrně dobrá i v hodu, takže pokud by bylo třeba někoho strefit kamenem či jinou municí, štěstí a schopnost obvykle bývá na její straně. Plavat umí poněkud obstojně, avšak neumí moc stylů plavby. Vzhledem ke svému kraji, nemá moc šanci trénovat, avšak tréninkem pro ní může být každodenní život - obstarávání si potravy a dalších věcí důležitých pro domácnost. Je celkem šikovná a dokáže vázat uzle a taky i hezky kreslit, i když to by jí v aréně asi život nezachránilo. Doma často vaří a umí to s noži, stejně jako umí rozdělat oheň a nějak připravit jedlý pokrm.

[ the days after ] Aréna jí uštědřila lekci, v kterou možná možná předtím věřila, ale nevěděla, jak rozsáhlá ta lekce bude. Musela být stále ve střehu, pozorná, aby jí nic neuniklo. A nebránila se jen před ostatními splátci, stále se musela držet na pozoru i před svými spojenci, kvůli čemuž je ke svému okolí podezřívavá, pořádně si vše prohlíží, než někam vstoupí, jako by stále čekala nebezpečí. Tím upadla její důvěra v ostatní, i když ne ve všech případech se to vyplatilo. Mezi její nejoblíbenější zbraně stále patří dýka, zvláště jedna, kterou dostala a stále ji nosí u sebe, jak sama říká "pro případ nouze". Když se mohla vrátit do jakž takž normálního světa, začala se ohánět s nůžkami a látkou, jelikož si sama navrhuje modely. Špatně se jí nevede ani se štětcem nebo tužkou a do svého uměleckého umu zatáhla i sochařství. Je radši sama, když může pracovat, uklidňuje ji to a potom je milá na ostatní. Zlepšila se v plavání, už to není jenom takové držení se nad hladinou, ale už se schopná plavat v tempu a daleko.


[ before the Hunger Games ] Výdrž rozhodně není v její prospěch, takže není moc dobrá na dlouhý běh či jiné akce, ve kterých se hlavně sází na výdrž. Moc dobře se jí ani nevede při potápění, jelikož se musí často vynořovat na hladinu kvůli přísunu kyslíku. Nekamarádí se ani s auty či dalšími prostředky, tudíž v aréně by to mohla být její velká slabina. Moc se v životě nesetkala s nějakou technikou, jedině s šicím strojem, ale kdyby před ni někdo postavil počítač, tak vůbec nebude ani vědět, co to je. Co se týče konstrukce různých pastí, dalo by se říci, že to zrovna není její nejsilnější stránka. V přírodě to moc neumí. Přežívá sice, ale kdyby měla žít v lese, musela by se toho hodně naučit. Umí sice vařit, ale jsou to takové ty základní věci. Sama neví, jestli by byla schopná někoho zabít či někomu ublížit. Není moc dobrá s lidmi, má radši svou vlastní svobodu. Nikdy nelovila zvířata, to by také nezvládla.

[ the days after ] Stále z ní není žádná extrémní běžkyně zralá na maratón, ba dokonce ani nijak lépe neumí se zbraněmi typu meč a tak podobně. Ke svému okolí se však stala nedůvěřivější, a i když to pro ni občas mělo své výhody, někdy se to ukázalo jako velmi špatná volba. Ze všeho se jí příčí zabíjení, po zkušenost z arény by už nezvládla jen tak nikomu sáhnout na život. Má velký strach z trojzubců, jelikož jedním takovým byla málem zabita. V nelibost upadly i různé hračky, nejvíce však panenky, které se podepsaly na jejím znetvoření, které již naštěstí, díky Kapitolu, není patrné. Ačkoliv je většinu času až přehnaně pozorná, přesto se občas stane, že sklouzne do vlastních vzpomínek a své okolí začne ignorovat. Technika je jí pořád cizí, ale jako vítěz se alespoň naučila ovládat svůj mobil a počítač. Ale když se s tím něco stane, tak prostě neví, co má dělat. Je jako nějaký starší člověk, který se poprvé setkává s technikou a neví, jak se používá myš.


[ before the Hunger Games ] Kyra na první pohled může působit jako chlapec, jelikož je poměrně vysoká a vlasy nosívá střižené na chlapecký střih. Její postava moc neoplývá ženskými křivkami, avšak zato je sportovní a vlastní již poměrně výrazný náznak svalů. Oděna chodívá spíše spoře, nosívá obyčejná trička a kalhoty, které jsou volnější, aby jí nebránily při každodenním boji. I boty nejsou nikterak bohaté, avšak je patrné, že dává přednost pevným botám, jakéhokoliv vzhledu. Ky vyrostla v neúplné rodině, sourozence neměla nikdy žádného a otec je opustil, když byla ona ještě malá. Její matka Hladové hry přímo nenávidí a nepřeje si, aby se jich Kyra zúčastnila, avšak něco úplně jiného si myslí sama Kyra, která se již od mala snaží trénovat a dala si slib, že ve Hrách vyhraje a její táta bude litovat, že provedl něco tak hrozného, jako opustit rodinu. Na svůj věk je poměrně přemýšlivá, avšak Hry jsou pro ni velmi důležité, takže možná díky tomu nemá moc přátel, vlastně skoro vůbec, jelikož je obklopena lidmi, kteří si Her moc neváží a to Kyru upřímně štve. Je dost soutěživá a věří ve svou výhru. Jestli se jí to vydaří, o tom už rozhodne budoucnost.

[ the days after ] Když byla vybrána, věřila, že v aréně zazáří a ukáže ostatním, že je více než dobrá, jelikož brala každý den jako trénink. Každý den musela bojovat, aby bylo co jíst, a aby byl její život poměrně normální. Jakmile však vstoupila do arény, poznala, že není všechno takové, jak se může zdát. Každý souboj byl pro ni složitý více, než čekala, a to jí vzalo jakékoliv pomyšlení na to, že vyhraje a z arény vyjde živá, avšak podařilo se. Bylo to na poslední chvíli, umírala a byla si jistá, že chvíli možná i mrtvá byla, avšak jak by někdo mohl říct, ještě nebyl její čas. Dům, který výhrou získala, se rozhodla plně využít, ovšem nechtěla zůstat v domě sama, a tak si s sebou vzala svou matku, na které jí záleželo, a kterou chtěla vysvobodit z jejich starého a malého domku. Několik měsíců před 117. Hrami však její matka vážně onemocněla a nikomu z lékařů osmého kraje se nepodařilo ji zachránit. Kyra v tom ohromném domě zůstala sama, sama se svými vzpomínkami a nočními můrami, které na ni číhaly, kdykoli zavřela oči. Aby se ubránila samotě, pořídila si kamaráda ze zvířecí říše, konkrétně loveckého psa jménem Silas. Ve volných chvílích navštěvuje Kapitol a vychutnává si své svobody, ačkoliv Kapitol ji nikdy neokouzlil tolik jako její rodný kraj, ve kterém tráví více času. Když zrovna probíhají Hry, snaží se pomáhat dalším nešťastným z jejich kraje.


× o doplnění si napiš na e-mail

other worlds

stranger2s.jpg https://lh3.googleusercontent.com/Pw0zB0hurIqLYe3Dbii8mgZ8-m5myKuUtsQ2qtwficdo5n9uKQvLA3mzvOkjh7iL3CUXJzXut2adFoTqKA=w200-h92