Monday, December 02, 2013

111th Annual HG - Fairyland

MAY THE ODDS, BE EVER IN YOUR FAVOR!

Jestli si chcete na někoho vsadit, napište to do komentářů pod jménem vaší postavy. Body se vám přičtou podle toho, jaké měl vítěz výsledky v rúcných akcích a také podle počtu hlasů. Můžete získat maximálně 10 bodů.

POPISKY
Za zabití splátce 1 - 5 bodů
Majetek (co máte u sebe, smíte používat, půjčovat spojencům, ale vždy to bude váš majetek)
Stav (jak je na tom vaše postava, nejvíce se za jeden útok odebírá 10 %. Při 1. masakru u ROHU se odebírá až 30 %. Pokud má soupeř větší ochranu, tak mu budete odebírat méně, než normálně)
Poranění = např. jste poranění na právé ruce a vy jste pravák, takže nejsou vaše útoky úplně nejsilnější nebo máte poraněnou nohu, neznamená, že jste super kamzík
Ochrana = Začínáte na 2 bodech, může se vám to snížit nebo pokud dostanete nějakou věc např. štít, tak se vám to může zvýšit. Může vám to pomoct v tom, že se pokud na vás někdo zaútočí, odebere se vám méně % než obvykle.
Kapitolský útok = - 10 % || Přeskakování = - 5 bodů/% || Vzduchoprázdno = - 10 % každou hodinu

ZNAKY
Hladovění/dehydratace →   (Po každé hodině voda: - 3 % | Po dni jídlo: - 5 %)
Zranění → lehká (jednou - 3 %)  - vážná (- 10 % / po 24 hod. - 30 %),  - ošetřeno "jen u vážných" (jednou - 7 %)
Otrávení →  (jednou - 8 %)
Horečka →  (Nebude vám zrovna nejlépe, neschopný boje.)
Zmrzlý/á →  (Odebírá se, jako lehké zranění, ale po každé hodině, jako dehydratace.)
Stav → alive/deceased

PORUŠENÍ PRAVIDEL = - 10 %


MENTOR: Claudette Fairy | STYLISTA: Megumi Tai | UVÁDĚČ: Luccy Anderson

Diamond BonheurBody: 7+1/7+1/10+10 + 1 = Celkem: 37 = 0 + 0
Majetek: x
Stav: 0 % deceased
Žízeň:  || Hlad: 
Ochrana: 3 || Poranění: na kost uhořena
Počet zabitých: 2 || Smrt: Oheň
Spojenectví: Fawkes King, Yolo Stevensen
Hal Roots→ Body: 7/7+1/7+6 + 1 = Celkem: 29 = 0
Majetek: x
Stav: 0 % deceased
Žízeň:  || Hlad: 
Ochrana: 2 || Poranění: probodnuté srdce
Počet zabitých: 1 || Smrt: Theodor Finnigan
Spojenectví: Cleow Bellefleur, Martin Maximus, Xander Rudge, Theodor Finnigan

MENTOR: Desirée Mason | STYLISTA: Cadence Lexie Joslyn | UVÁDĚČ: Morgan Nissen

Cleow BellefleurBody: 10/8+1/6+8 + 1 = Celkem: 34 = 0 + 2
Majetek: x
Stav: 0 % deceased
Žízeň:  || Hlad: 
Ochrana: 4 || Poranění: prostřelená hlava
Počet zabitých: 1 || Smrt: Mikael Laine
Spojenectví: Hal Roots, Martin Maximus, Xander Rudge, Theodor Finnigan
Martin Maximus → Body: 10+1/6+1/9+8 = Celkem: 35 = 0
Majetek: x
Stav: 0 % deceased
Žízeň:  || Hlad: 
Ochrana: 2 || Poranění: oddělená hlava od těla
Počet zabitých: x || Smrt: Diamond Bonheur
Spojenectví: Hal Roots, Cleow Bellefleur

MENTOR: Damien Sparks | STYLISTA: Sofia Meteora | UVÁDĚČ: Priscille Peverell

Elle d'Veritas → Body: 12+1/7+1/10+10 + 1 = Celkem: 42 = 32 + 6
Majetek: x
Stav: 0 % deceased
Žízeň:  || Hlad: 
Ochrana: 5 || Poranění: pobodaná
Počet zabitých: 2 || Smrt: Theodor Finnigan
Spojenectví: Dorothy Cernan, Yolo Stevensen, Fawkes King,
David Kaledon → Body: 5+1/0+1/8+6 + 1 = Celkem: 22 = 0
Majetek: x
Stav: 0 % deceased
Žízeň:  || Hlad: 
Ochrana: 3 || Poranění: břicho, škrábance, rameno, hrudník
Počet zabitých: 1 || Smrt: Theodor Finnigan
Spojenectví: Onyx Stark, Mikael Laine

MENTOR: Jason Seatton| STYLISTA: Mag Tennant | UVÁDĚČ: Mag Tennant

Yolo Stevensen → Body: 7+1/6+1/9 + 1 = Celkem: 25 = 8 + 6
Majetek: x
Stav: 0 % deceased
Žízeň:  || Hlad: 
Ochrana: 2 || Poranění: probodaná
Počet zabitých: 2 || Smrt: Sebevražda
Spojenectví: Elle d'Veritas, Dorothy Cernan, Fawkes King, Diamond Bonheur
Theodor Finnigan → Body: 7+1/7+1/10+7 + 1 = Celkem: 34 = 11 + 4
Majetek: trojzubec, lahvička s vodou (3), ovocný salát (1), kabát, štít, ryby (1), foukačka a jedovaté šipky (4x), kapesní nůž,
pytlík s polévkou (práškový), obvaz, filtr na vodu, červi (1),
katana, kapesní nůž, bunda, neprůstřelná vesta,
Stav: 33 % alive
Žízeň:  || Hlad: 
Ochrana: 6 || Poranění: hluboce pokousán, rameno, stehno
Počet zabitých: 6 || Smrt: x
Spojenectví: Xander Rudge, Cleow Bellefleur, Hal Roots

MENTOR: Stephanie Borman | STYLISTA: Záskok | UVÁDĚČ: Titus Reptilera

Luciana TearsBody: 0/0/0 = Celkem: 0
Majetek: x
Stav: 0 % deceased
Žízeň:  || Hlad: 
Ochrana: 2 || Poranění: uškrcena
Počet zabitých: x || Smrt: Fawkes King
Spojenectví: x
Onyx Stark → Body: 6+1/5/5+4 = Celkem: 21 = 0
Majetek: x
Stav: 0 % deceased
Žízeň:  || Hlad: 
Ochrana: 2 || Poranění: lýtka, hlava
Počet zabitých: x || Smrt: Yolo Stevensen
Spojenectví: David Kaledon

MENTOR: Adam Essin | STYLISTA: Záskok | UVÁDĚČ: Daisy Peverell

Aveline Higglesworth → Body: 6/6+1/10 + 1 = Celkem: 24 = 13
Majetek: x
Stav: 0 % deceased
Žízeň:  || Hlad: 
Ochrana: 2 || Poranění: pobodaná
Počet zabitých: x || Smrt: Yolo Stevensen
Spojenectví: x
Marco Estas → Body: 6/0+1/0 = Celkem: 7
Majetek: x
Stav: 0 % deceased
Žízeň:  || Hlad: 
Ochrana: 2 || Poranění: podřezaný krk
Počet zabitých: x || Smrt: Flux Rankine
Spojenectví: x

MENTOR: Eliza Taylor | STYLISTA: Záskok | UVÁDĚČ: Nathaniel Gerard

Alexandra CameronBody: 0/0/2+4 = Celkem: 6
Majetek: x
Stav: 0 % deceased
Žízeň:  || Hlad: 
Ochrana: 2 || Poranění: probodnuté srdce
Počet zabitých: x || Smrt: Theodor Finnigan
Spojenectví: x
Liam Aberned → Body: 0/0/0 = Celkem: 0
Majetek: x
Stav: 0 % deceased
Žízeň:  || Hlad: 
Ochrana: 2 || Poranění: rozpáráne břicho
Počet zabitých: x || Smrt: Diamond Bonheur
Spojenectví: x

MENTOR: Karalynn Ringrose | STYLISTA: Alicia Reed | UVÁDĚČ: Calleigh Lynd

Lily Ozera → Body: 10/0/0 = Celkem: 10
Majetek: x
Stav: 0 % deceased
Žízeň:  || Hlad: 
Ochrana: 2 || Poranění: probodnutý krk
Počet zabitých: x || Smrt: Theodor Finnigan
Spojenectví: x
Mikael Laine → Body: 10+1/5/7+8 + 1 = Celkem: 32 = 0 + 3
Majetek: x
Stav: 0 % deceased
Žízeň:  || Hlad: 
Ochrana: 4 || Poranění: pohmožděniny, škrábance, rameno
Počet zabitých: 1 || Smrt: Theodor Finnigan
Spojenectví: David Kaledon

MENTOR: Chantelle Raymond | STYLISTA: Záskok | UVÁDĚČ: Záskok

May FebreBody: 0/7/8+8 = Celkem: 23 = 7
Majetek: x
Stav: 0 % deceased
Žízeň:  || Hlad: 
Ochrana: 2 || Poranění: stehna, hluboce pokousaná
Počet zabitých: x || Smrt: Dehydratace
Spojenectví: Nathalie Pofelaga
James Myce → Body: 0/0/0 + 1 = Celkem: 1
Majetek: x
Stav: 0 % deceased
Žízeň:  || Hlad: 
Ochrana: 2 || Poranění: probodnuté srdce
Počet zabitých: x || Smrt: David Kaledon
Spojenectví: x

MENTOR: Andy Foy | STYLISTA: Neesan Netit | UVÁDĚČ: Záskok

Vasilissa PeytonBody: 6/0/0 = Celkem: 6
Majetek: x
Stav: 0 % deceased
Žízeň:  || Hlad: 
Ochrana: 2 || Poranění: prostřelená hlava
Počet zabitých: x || Smrt: Elle d'Veritas
Spojenectví: x
Fawkes King → Body: 6+1/4+1/8+5 + 1 = Celkem: 26 = 3 + 3
Majetek: x
Stav: 0 % deceased
Žízeň:  || Hlad: 
Ochrana: 2 || Poranění: probodnuté srdce
Počet zabitých: 1 || Smrt: Elle d'veritas
Spojenectví: Elle d'Veritas, Dorothy Cernan, Yolo Stevensen, Diamond Bonheur

MENTOR: Lily Ellingson | STYLISTA: Záskok | UVÁDĚČ: Záskok

Nathalie PofelagaBody: 7/1/10+7 = Celkem: 25 = 11
Majetek: x
Stav: 0 % deceased
Žízeň:  || Hlad: 
Ochrana: 2 || Poranění: podříznutý krk
Počet zabitých: x || Smrt: Hal Roots
Spojenectví: May Febre
Xander Rudge → Body: 0/5/7+7 + 1 = Celkem: 20 = 5
Majetek: x
Stav: 0 % deceased
Žízeň:  || Hlad: 
Ochrana: 2 || Poranění: ruka, břicho
Počet zabitých: x || Smrt: Vykrvácení
Spojenectví: Theodor Finnigan, Cleow Bellefleur, Hal Roots

MENTOR: Andy Nufa | STYLISTA: Záskok | UVÁDĚČ: Juliet Trasher

Dorothy Cernan → Body: 8+1/1+1/10+10 + 1 = Celkem: 32 = 18
Majetek: x
Stav: 0 % deceased
Žízeň:  || Hlad: 
Ochrana: 2 || Poranění: podříznuté hrdlo
Počet zabitých: x || Smrt: Cleow Bellefleur
Spojenectví: Elle d'Veritas, Yolo Stevensen, Fawkes King
Flux Rankine → Body: 3+1/9+1/7 + 1 = Celkem: 22 = 0 + 3
Majetek: x
Stav: 0 % deceased
Žízeň:  || Hlad: 
Ochrana: 3 || Poranění: podřezané žíly
Počet zabitých: 1 || Smrt: Sebevražda
Spojenectví: x


SPONZORSKÉ DARY
1. kraj = 21 b
2. kraj = 6 b
3. kraj = 0 b
4. kraj = 18 b
5. kraj = 11 b
6. kraj = 6 b
7. kraj = 25 b
8. kraj = 6 b
9. kraj = 12 b
10. kraj = 9 b
11. kraj = 7 b
12. kraj = 11 b

KOMENTÁTOŘI HER
Luccy Anderson || Marina Carter

PRŮBĚH HER
Přehlídka ve vozech → Bylo to opravdu krásné, všichni vypadali úžasně. Akorát nás všechny zaskočilo, co předvedli Damien Sparks s Elle d'Veritas. Prezidentce se to očividně vůbec nelíbilo a nebyla jediná. Uvidíme, jestli bude obětí v aréně.
Soukromé představení → Nadchl nás splátce Flux Rankine z 12. kraje a Theodor Finnigan z 4. kraje. Vystoupení Nathalii Pofelagy nás trošku vyděsilo. Jinak profíci se zdají být letos dobří, jako v loni. Nejlépe se to povedlo Cleow Bellefleur z 2. kraje.
Rozhovory → Zdály se být fajn a také byly. Splátci jsou přátelští a nebo aspoň umějí dobře hrát.

ARÉNA


Vytvořeno: Devlin Antoinne

MAPA ARÉNY

KOSTÝM DO ARÉNY (návrh od Mag Tennant)

Sunday, December 01, 2013

Victor's Soiree

Hodnocení = 6/10 + 1
*Když si všimne, že se na něj upřela pozornost, tak se jen pousměje, takže v naprosto čokoládové masce se objeví jen bílé zuby. Najednou mu dojde, že se po něm asi něco chce a tak se za roh vytáhne z fontány, i když to je pracné a dopadne po hlavě na zem. Váhavě vstane a setře ze sebe trochu čokolády, ne že by rozdíl nějaký byl. Podívá se na Steph.*Uhm, děkuju za ručník.*Vykoktá a celkem loudavou chůzí, protože ho zpomaluje čokoláda, zamíří k prezidentce. Mezitím sebou zatřese, jako by byl pes, čímž ohodí všechno, včetně prezidentky, čokoládou.*Tak já vás zdravím a přeju všem krásný a hodně čokoládový večer. Asi bych měl říct nějaký proslov, ale s ním jsem nepočítal, nemám ho moc vymyšlený. Vlastně, na turné jsem se původně těšil, první dva roky po aréně, kdy jsem si říkal, že mě budou chránit mírotvorci, kteří to mimochodem nezvládají, a já si budu moct konečně popovídat s člověk a ne s robotem. Jenže, než jsem se dostal k turné vítězů, tak jsem našel důvod, proč zůstávat ve třetím kraji a o který teď asi přijdu, ale nakonec jsem tu. Nakonec jsem úspěšně přežil hod vajíčky v dvanáctém kraji, chytání ovoce do koše v jedenácte, odrážení věcí deštníkem v desítce, v osmičce a v devítce zase dva nenávisté proslovy. V šestce pád z podia, pětku si nějak nepamatuju, asi jsem měl ještě kocovinu, ve čtyřce po mně hodili mečouna, v trojce jsem dostal vynadáno, v dvojce mě pomalu zazdili a jediná jednička se dala asi tak přežít. Tady na mě zase zaútočila čokoláda, to je hrozný, Kapitol by mě se sebou něco dělat, takové nehezké útoky, ty patřej do Candylandu.*Ohradí se oproti tomu.*No, když dovolíte...dojdu se ještě vykoupat.*Dopoví svůj proslov a zamíří zpět k fontáně, do které vesele zapluje.*
Hodnocení = 10/10 + 2
*Nechává Jasonovu poznámku ležet nezodpovězenou jako většinu věcí v jejím životě. Poslouchá Damienův proslov a tak nějak ji naštve zmínka o osmém kraji. Ten proslov nebyl moc hezký. Ona má právo být rozlobená na svůj kraj a veřejně mu nadávat. To on si k jejímu kraji dovolovat nebude. Sleduje prezidentku a jakmile je zavolána pronést proslov, tak se otočí na Jasona a ukáže mu rukou ať ho hodí. Doufá že umí odezírat ze rtů a na prázdno vysloví znovu "Hoď ho." Pomalu se vydává na pár schodů, které vedou zřejmě do patra osídleného právě té královny. Po pár schodech se zastaví a podívá se po všech. Připadá si opravdu veliká. Už to není ten mraveneček, kterého by tihle lidé mohli ušlapat. Její výraz je prázdný, ale hned na to se zasměje. Asi to bude nadšením.* Pááááni!! To je tak strašně super být tu. Víte jak je to super? Ne rozhodně ne! Vy tu jste v podstatě každý den, ale já jsem z odlehlého kraje, takže tohle tak často nevidím. Čokoládovou fontánu, která je velice super! *Podotkne k paní prezidentce* Stejně je super ten lustr nad vámi! A taky to dokonalé jídlo! Bože lidi tohle se nevidí každý den! *Nadšeně zatleská a uvědomí si, že by měla přestat. Má mít proslov a ne se tu rozvášňovat nad těmi maskami.* Ale teď už k velkému proslovu. Nehodlám řečnit tak dlouho jako v druhém kraji. Na to už mě moc slov nezbývá. A navíc všichni už si chceme téhle velkolepé slavnosti užívat plnými doušky. Ale teď už k tomu proslovu. Capitol...velké město, velký úděl, velké možnosti. Takhle bych to vysvětlila já někomu z mého kraje. Vždyť sem se v podstatě podívají jen ti, kteří mají smůlu a dostali se do her. Nebo ti kteří měli štěstí a zase se z her dostali. Takže ne moc lidí má možnost se sem podívat. Takže bych chtěla poděkovat prezidentce, která pár šťastlivcům nebo smolařům dovoluje navštívit tohle dokonalé město. Taky bych chtěla poděkovat hlavní tvůrkyni her, že vytvořila tu nejlepší arénu na světě. Pak samozřejmě těm, kteří se podíleli na mé výhře. Ať už jsou kde jsou. Mrtví nebo živý a tady s námi. No a poslední velké děkuji patří osobě, která píše ty dokonalé články do Capitol Times. Jsi dokonalá! Pokračuj v tom a dotáhneš to na vrchol! A tak se s vámi loučí vaše Vílí královna Candylandu. *Pošle jednu velkou pusu, posadí se na zábradlí a sjede s lehkostí dolů. Tohle musí někdy udělat znovu.*
Hodnocení = 4/10 + 1
*chvíli je zase mimo, ale zase pěkně procitne, když jí někdo sebere její ručník. Její milovaný měkoučký a modrý ručník. Ale nevadí jí to. Ne, když jí ho zase vrátí, nejlépe vypraný, aby nebyl tak strašně zaneřáděný* Chci ho zpátky! *zavolá za ním ještě a potom ještě poslouchá jeho projev, moc moudrá z toho není, nejvíc se jí nelíbí, že si nepamatuje pětku, její pětku, a to zrovna mluvil tak strašně cool, možná to ale bude jenom tím, že je to její pětka. Poslouchá ještě svoji malou sweetie a z té taky není vůbec moudrá, ale co se dá dělat. A potom už jde ona. Konečně nějaký pořádný proslov před pořádnými lidmi! Vůbec si neuvědomuje, že na sobě už nemá nic, to se občas stane každému a strašně nadšeně doběhne k mluvítku. S rozzářenýma očima se podívá po publiku a nadechne se* V krajích jsem teď hodně mlčela *usměje se při vzpomínce na své nejkrásnější proslovy, které měla naprosto tak připravené jako tenhle* Mám toho tolik co říct! *na všechny se usměje a znovu se podívá kolem. Vidí Damiena plavajícího ve fontáně z čokolády, čokoládu u nich doma většina dětí nezná. Vidí svoji sweetie, jak jezdé po zábradlí. Jediný i takto malý přestupek by u nich byl trestán. S hrůzou v očích to tam všechno pozoruje, pěkně dlouho stojí jenom tak mlčky, než se zase vzpamatuje* Vlastně ne *dodá na závěr. Má strach z těhle lidí. Ona je přeci spárný člověk, co se stará o ostatní, zvláště o svého malého krajíce a taky o svůj celý krajíc, nechce patřit k těmhle lidem. Nechce být ani tady. Raději uteče od mluvítka a schová se za nějakou větší vázu*
Hodnocení = 1/10 + 1
*Když je vyvolán za prezidentkou, vůbec z toho není nadšený. To fakt ne. A ona zřejmě také ne. Ještě než stačí cokoliv říct je mu od Des zabavený mikrák a on se potácí k zemi. Rychle vše vstane, a holka neholka, přeci jenom ona je to pěkná zmije ještě než stihne odejít ji pěkně kopne aby si užila příjemný let ze schodů. Poté se opraší, popadne mikrofon a naštvaně se na všechny podívá* Fuck you, you you *koukne na Karallny* You're cool *pak zase někam jinam* Fuck you, fuck you and you. I'm up! *vykřikne ještě než odhodí mikrofón a jde se zase někam zahrabat, už výrazně podrážděný*
Hodnocení = 10/10 + 1
*Už tam nějakou dobu je, vlastně je tma od začátku, ale všeho toho se vyhýbá. Nějak na sebe neupoznorňuje. Se svojí maskou jí to jde ještě lépe, ale když jí zavolá prezidentka, tak už se tomu bohužel nevyhne. Jde za ní pomalým krokem a ani si žádný proslov nepřipravila. Celá tahle její záležitost jí přijde směšná. Dorazí teda k ní a dívá se, jako kdyby byla z jiné země. Ona stejnak určitě z jiné země bude. Když Andy nic nepovídá, tak ho odstrčí někam na zem a seberu mu mikrák. * Zdravím! Jen tak si říkám, že jestli tyhle nudné proslovy vůbec někoho zajímá. Dítě jim to nevrátí, tak nevím, co bych měla říct. Koho asi může zajímat proslov Desirée Masonové že? Mě samotnou nezajímá ničí rozhovor, proč by někoho měl zajímat ten můj? Mě by žádný proslov nezlepšil náladu, takže to je ode mě vše. A´t vás doprovází štěstěna. *Zasměje se.* Jak ironické že? Pardon, jen ěm nebaví něco vymýšlet. Radši ybch spala a vy určitě taky že? A když nemůžu spát, tak budu aspoň jíst. Musím přiznat, že kapitolané mají opravdu dobré jídlo. Lepší než u nás... no a určitě v těch krajích, kde nic není. *Pak odejde ke švédskému stolu a jde si něco sníst.*
Hodnocení = 2/10
Hodnocení = 7/10
Hodnocení = 8/10
Hodnocení = 5/10
Hodnocení = 3/10
Hodnocení = 4/10
Hodnocení = 9/10
Hodnocení = 9/10
Hodnocení = 9/10
Hodnocení = 4/10
Hodnocení = 9/10
Hodnocení = 9/10

Thursday, November 28, 2013

3rd Victory Tour = Speeches



Karalynn Ringrose: Zdravím obyvatelé dvanáctého kraje.Nevím jak začít tak začnu asi takhle. Mám doma psa. Úžasného a naprosto krásně oblečeného. Vždy mu na sebe dávám něco jiného. Vypadá tak aspoň o něco elegantněji. Všichni si myslí, že je to tyranie. Nikdo ale neví opravdový důvod toho, co tím chci dokázat. I zvířata mají duši stejně jako mi lidé. Každý z nich je jiný. Jsou to vlastně verze nás samých. A nebojte, už se dostávám k pointě mého vyprávění. Víte to oblékání dělám proto, abych naučila svého miláčka vzdorovat něčemu, co se mu nelíbí. Já vím, že by se to nemělo a učit ho něco takového je naprosto zbytečné, ale říkám vám to proto, že i vy byste měli své děti učit vzdorovat a mít vlastní myšlení. I dospělí by se to měli naučit, protože není nic horšího než sledovat jak jde vaše dítě s kůží na trh. A jak já to můžu vědět? Viděla jsem to na očích svých rodičů, když mě odváželi. To je asi vše. Buď silný dvanáctý kraji a přežiješ vše!

Damien Sparks: Z-d-r-a-v-í-m t-ě, d-v-a-n-á-c-t-ý k-r-a-j-i! Ehm, no, dobře, tak přejdu k věci. V aréně jsem se moc s dvanáctým krajem nesblížil, pamatuji si, že jeden z nich byl sebevrah, který se zabil hned druhý den. Obdivuji ho za to, že dokázal za cenu vlastního života aspoň trochu sabotovat tyto hry. Jako mentor asi skutečně nestojím za nic, podle slov mého bývalého svěřence, ale přesto jsem v aréně držel palce vašemu vítězi Andymu Nufovi, ačkoliv se ho teď kvůli woodooismu bojím a doufám, že tu na mě nepoštvete ty vaše ďábelské kočičí výtvory. Jsem rád, že tu ještě po mně neletělo žádné rajč-.. Em, jste velice štědří, vajíčko je prý dobré na pleť, děkuju.

Andy Nufa: Tak, je to ironické ale já, váš milovaný Andrew teď stojím tady, na pódiu jako vítěz. Věčný outsider vám to nandal. To nikdo nečekal že? Bohužel pro vás, naštěstí pro mě. Ale, věřte mi že je to skvělý pocit. Ti z vás kterým se Capitol Times nedostal do rukou můžou být jenom rádi a také pořádně zmatení. Takže abych to uvedl na pravou rovinu. Ne, nepraktikuji žádné woodoo věci, nejsem satanista a nemíním vás tu zabít! Vážně ne! Ne, doma nechovám milion koček a ne, nepraktikuji žádné svadby ani rituály. Mám jenom jednu, jménem Crow. A tím to končí ! A jestli najdu toho, kdo to všechno napsal, slibuji bohu že s toho nevyvázne živý. Jediné co je v těhle věcech pravda. Je ona. Takže děkuji za vaši pozornost a slibuji že se budu snažit být dobrým mentorem, i když mi ot většina lidí spíše věřit nebude.

Stephanie Borman: Zatím nic moc. Snad příště.


Damien Sparks: Tak, jsem rád, že jsem v jedenáctém kraji, vždycky jsem se sem chtěl podívat a díky turné vítězů mám příležitost. Ze svých her si pamatuji Keitlindu, neměl jsem bohužel příležitost si s ní popovídat, ale vím, že jsme v aréně měli takovou neutralitu, byli jsme ve stejném patře, v sousedních pokojích a nic si neudělali. Rád na ni vzpomínám. No, s jedenáctým krajem jsem nidky neměl tu čest. Z posledních her si vybavuji malého Pierra Spiveta, neměl jsem tu čest být jeho mentor, ale opravdu jsem mu tu výhru přál. Ze všech splátců mi byl nejsympatičtější, taková ta osoba, která se snaží všem pomáhat a akorát je využívaný...


Karalynn Ringrose: Zdravím vás. Už zase nevím jak začít. To je docela špatný, protože bych tu ráda měla proslov. Jsem na tohle řečnění asi ještě moc mladá nebo já nevím, proč mě nic nenapadá. Já bych se chtěla omluvit. Omluvit se těm, kterým se kvůli mně zabil syn. Už je to docela dávno a ani si nepamatuju jeho příjmení. Vlastně jsem se ho ani nezeptala na jméno. Takže vám, kteří jste kvůli mně přišli o syna, se moc a moc omlouvám. Ale kdyby on vyhrál, omlouval by se zase on mým rodičům. A ti by to nezvládli. Na to mě mají až moc rádi. Vím, to protože mi to říkají každou chvíli, kdy mohou. Je mi moc líto, že vy to svému synovi říkat nemůžete, kvůli mně. Vím, jaké to bylo pro mou matku, když moji sestru zabili. Ale vy takový nebudete. Určitě ne, protože vy jste silní. A to se mi na tomhle kraji tak líbí. Sleduju hry a vaše děti jsou silní. Když ne fyzicky, tak duševně. Asi mluvím z cesty, ale to je tak pořád. Moje příběhy nikdy nedávají pointu a stejně tak ani mé pokusy o nějaký dlouhý a srdceryvný projev. Takže vám to asi jen zkrátím jako shrnutí. Každý má šanci a je jen na vás jestli se jí chopíte. Kdy to už je na vás. Hlavně ať je to brzy. Děkuju za pozornost a přeju příjemný den. Moc ráda jsem navštívila 10. Kraj.

Damien Sparks: No, zdravím desátý kraj. Budu upřímný a doufám, že máte připravené něco, co není ostré. Takže, ze svých her si moc osoby z desátého kraje nepamatuji, byl to skutečně zvláštní ročník, já si nepamatuji z něj v podstatě nikoho, měl jsem oči jen pro jednu osobu. Tak mi to odpusťte. Matně si vybavuji, že něco říkala moje spojenkyně, jedna z mých spojenkyní, že zabila někoho z desátého kraje. Kluka z desítky potom zabil kluk, kvůli kterému umřela i osoba, pro kterou stálo za to žít. Pomstil jsem je oba a jsem na to hrdý. Pokud by jsem se měl vrátit někdy do minulosti, tak jen pro ten moment, abych si mohl zopakovat tuhle pomstu a to pomstychtivý nejsem. Desátý kraj sice vítěze ještě nemá, ale to před pár lety neměl ani třetí a věřím, že už brzo se objeví vítěz i tohohle kraje a já doufám, že budu mít šanci mu pomoct. Z Pentagames si vzpomínám na Matta Leedeera, jednalo se podle mého názoru o velmi chytrou osobu, která si zemřít nezasloužila. Ale kdo, krom pár výjimek zaslouží, že? Ooo, děkuji, že na mě myslíte, už jsem myslel, že se uovocuju, konečně bude hostina.

Stephanie Borman: Byla to sranda. V aréně. Hlavně u toho kluka od vás. Ani si nepamatuju, jak se jmenoval, ale sebral nám popelnice a to od něj byla pěkná sviňárna. Tak jsme ho zabili. Prostě, chápejte, on si to zasloužil. A proto nemám ráda celý tenhle kraj. Fakt, nelíbí se mi to tady. Protože popelnice jsou navždy naše!


Karalynn Ringrose: Zdravím můj drahý devátý kraji. Jak se máte? Asi se máte dobře, takže vám můžu zkazit náladu. Moji drahouškové, jak asi víte, tak jsem byla ve spojenectví s Perseusem a….tou zvláštní a divnou holkou Shiro, kterou jsem z hloubi duše nesnášela. Omlouvám se vám, ale tak kdo by ji měl rád, že? Možná tak Perseus, ale to je mimo naší konverzaci. Teda vlastně tu komunikuju jen s vašimi obličeji, což mě dost děsí, protože právě támhle pá… má výraz, že právě vidí velkou zebromyš, jak se prohání po obloze s kusem mrkve v tlamě. Ale to už odbíháme od tématu, že? Takže se tedy vrátíme k naší maličké divné Shiro. Ach jak ona mě štvala. No říká se, že když nemůžete říct nic hezkého, tak ať radši neříkáte nic, takže se radši přesuneme k Perseusovi, kde toho taky nebude moc. Vzala jsem si na jeho počest šaty do barvy obilí. Krásné a jasně žluté. Upřímně? Dlouho jsem se přemlouvala, abych si je vzala. Chtěla jsem si vzít něco normálního, ale na uctění svého spojence, jsem si je tedy vzala. Perseus byl velice hodný a taky na to první den doplatil. Kdo by ne, že? Hold smůla no. Dnešní svět patří lhářům, podvodníkům a....no…nám. Náš drahoušek Perseus se ale statečně držel. Věřím, že ho to muselo bolet. Kdyby ta velká, nenasytná pindulína, zasedla mě, tak jsem na místě mrtvá. Ale Persík to přežil. Což je i vlastně škoda, protože se mohl být první mrtvý a já bych se z arény dostala dřív. Ale to je teď jedno. Nebudu to nijak moc natahovat, i když bych toho moc neřekla. Perseus byl hodný a milý kluk, ale doplatil na to tak jak si zasloužil. A o Shiro ani nemluvit. Pánovi támhle by se hodila terapie a vy všichni si můžete jít zase hezky hrát na obilíčko. Banzai.

Andy Nufa: Vítej 9.kraji. Fuck... Děkuji, naštvat celý 9. kraj, přesně to jsem potřeboval. Vzal bych si stejně jako má předchůdkyně šaty v barvách vašeho kraje ale to bych za prvé vypadal jak buzna, za druhé určitě nepotřebujete mít žaludeční nevolnosti a také se od těchto věcí držím po rozhovorech dál. Takže, mínil jsem to mít jako krásnou vzpomínkovou řeč ale sorry, z toho mi je na zvracení. Takže, jediný co bych mohl říct že všichni určitě máte na paměti naše skvělé divadlo, v hlavních rolích: Úžasný a skvěle vypadající i v neoprenu Andy Nufa a malý spratek Gaius. Nevím nic jiného že mi pročistil arénu k vítězství za což mu velmi děkuji jelikož to bylo mnohem snašší a bylo s tím méně práce. No, bohužel potom už s ním tolik srandy nebylo. A promiňte, ale to jsem ho měl držet za ručičku, říkat mu jak všechno bude v pohodě a čekat až umře ? Halo, mu bych ani náhodou nevěřil, stejně to celé simuloval. Nom, ano, možná jsem, jak on pronesl, "zrůda" ale rozhodně mi to nevadí. Takže tím bych se s váma rozloučil a děkuji za pozornost.

Damien Sparks: Tak, konečně jsem v tomhle kraji, který si tolik lidí vychvaluje a přitom..není o co stát. Já jsem tu proto, abych se vyjádřil o vašich padlých, což hodlám udělat. Nebudu se tu omlouvat, za to, že jsem vaši maličkou splátkyni zabil. Dobře, začnu teda, jak to celé bylo. Takže, Annie jsem potkal už na ubytovně, bavil jsem se s Euph, s dívkou, do které jsem se zamiloval a je to jediné, pro co bych s radostí umřel, kdybych jí tím zajistil život. Ona tam přišla a začala se vyptávat na to, jak se dostane do svého pokoje a tvářila se přitom jako naprostý andílek. Vzala mi drahocenný čas s dívkou, už od té doby jsem jí neměl moc rád. Potom v aréně, kdy jsem se spojil s Euph, která akorát stresovala, že Annie zůstala v divadle a ráno pro ni šla, na vlastní pěst a já ji nemohl chránit. Kvůli té vaší malé stvůře, která dostala jméno Annie, ohrozila svůj vlastní život! Nic neudělala a vůbec za to nestála! Nestála ani za pitomou vteřinu našeho času! *A nakonec? Než se loď potopila, s radostí jsem jí svěřil dýku, protože jsem jí aspoň trochu věřil! Snažili jsme se zachránit a když došlo na boj s Tobiasem, ona opět neudělala nic! Všechnu špínu jsem oddřel já! Ona po nás házela jen nějaké věci na dálku, aby se nemusela dostat do boje! Potom, když se Tobias vzdal, tak ho chtěla zabít, přičemž si o to ani nezasloužila! Jen se chtěla ukázat před sponzory jako skvělý vrah, přičemž nic naprosto neudělala! Byla neschopná a nenávidím ji! Kdyby to bylo jen trochu možné, tak bych ji klidně zabil znovu a to tak, aby ji to bolelo co nejvíc! Víte proč? Protože ta mrcha prohlásila, že má narozeniny a já s ní chtěl nějak dohodnout, co budeme dělat dál a ona na mě zaútočila s mou vlastní dýkou se kterou mi uřízla dva prsty! Pokud se někdy někdo z devítky ještě dostane do finále, přísahám vám, že klidně obětuju všechno, co mám a pošlu takových sponzorských darů, kterým se říkají kapitolské útoky, na toho z devítky, že nikdy neopustí arénu. Všechny ostatní kraje mají nárok na vítěze, jen vy ne. Pokud jste dokázali stvořit takovou zrůdu jako byla Annie Flowburn, musíte být všichni stejní. Dneska po mě nebudete nic házet, pro změnu já po vás. Tady máte krásná přání k narozeninám, Annie ode mě dostala ten nejlepší dárek, doufám, že hnije někde v pekle. Byla to jen odporná lhářka.


Damien Sparks: Hm, hezký karton, že? Měl by ho nosit každý, je nepochybně kvalitnější než materiál od vás. No, já tu mám za úkol povídat o splátcích osmého kraje, že ano? Dobře, povím vám o nich. Na holku z vašeho kraje si nevzpomínám, pravděpodobně umřela nějakou trapnou smrtí hned druhej den, to se dost umíralo. Kdežto ke klukovi mám dost co říct. Takže, Pin Needle, nemůžu o něm nic hezkého říct, byl to bezpáteřní člověk, u kterého jsem měl to potěšení ho zabít a budu si asi muset vymyslet simulátor, abych si mohl pro radost zopakovat jeho zabíjení. Takže, Pina Needla jsem viděl po tom, co zabil prvního člověka, až později, když jsem vyšel z arény, pomalu fňukal, že někoho zabil. Jak ubohé. Naše další setkání bylo při tom, kdy jsme po nich hodili Molotovův koktejl, ještě smutnější bylo, když on tam nechal svého spojence skoro uhořet a utekl. Už tenkrát jsem si pomyslel, že to je naprostý idiot a že on nikdy arénu nesmí opustit. Velmi zajímavé bylo, když jsme se pokoušeli zbavit dalších splátců, že on na nás vyběhl s naším vlastní nápadem, který ještě špatně vyrobil a vlastně měl štěstí, že mu ta lahev sama vzplála, jinak bych ho klidně zabil na místě. To kvůli téhle svini je moje milovaná Euph mrtvá! No, pokračujme. Po útoku tygrů, který skončil katastrofálně, protože jsem zůstal jenom s normálním Tobiasem a těma dvěma zrůdama, Annie a Pinem, v aréně, rozhodl jsem se pomstít tomu, kdo se podílel na smrti mojí Euph. Našel jsem ho v pokoji, který jsme předtím nechali vybouchnout. Byl dost zraněný, ale to mi nezabránilo, dohnat ho až k divadlu, kde jsem ho konečně zabil. Byl to první člověk, kterého jsem zabil a byl to ten nejlepší pocit na světě, když mi umíral pod rukama, ten prevít, co způsobil její smrt. No, ale abych vám zase nekřivdil, osmý kraj mám o kousíček radši než devátý. V dalších hrách jste měli celkem fajnové splátce, pokud nepočítám Rose Springsnow. Na Pentagames jste se sice nevyznamenali, ale takový Caleb Reynolds byl skutečně úžasný, doufám, že takových máte víc. Ve finále 107. jsem fandil Caroline.

Stephanie Borman: Je to strašně nefér. Já vážně nevím, co bych vám tady měla říkat. Je mi to tak strašně líto, že se to ani nedá popsat slovy. Není to fér!

Karalynn Ringrose: To je pro všechny, kdo mi rádi říkají "kanibalka" nebo "psycho dítě". Vy si ymslíte, že to nevím, ale já vím všechno mí drazí spolukrajané. Jsem moc ráda, že i po tolika letech vidím na vašich tvářích zaskočení z mé výhry. Všichni jste se těšili, že umřu, nemám pravdu? Je mi to jasný. Co bych vám tu asi měla říct co? Všichni už všechno víte, takže si asi zase půjdu po svém.


Desirée Mason: Zdravím Vás... 7. kraji. Asi si musíte říkat, jaká to nespravedlivost. Buďte rádi, že jsem vám nikoho nezabila. Vlastně jsem té Lojze... Awana! Jo, to byla Awana. Kdybyste věděli, jak je otravná, tak byste jí taky zaškrtili. Ale víte co? Ono není moje chyba, že se tam dostala a zbavila jsem se jejího oka a poté jí zabil můj spojenec Cedric. Mohla to čekat... taková šňura přece nemůže přežít, nechápu proč by se vůbec do her někdy přihlašovala. Byla zkrátka fakt otravná. Hlavně, když jsem jí poprvé potkala před soukromým vystoupením a pak stále otravná aréně, ale fakt jsem se pokoušela na něj být milá. No, musím uznat, že je to opravdu dementní. Co se týče kluka od vás? No vlastně jo! Ten byl dokonce horší než Awana. Sice já je nezabila, moji spojenci jo. No a co? Je to aréna a kdyby jsme to nebyli my, tak to bude někdo jiný a vy byste stejně zoufale čekali, kdy vaše dítě pozná tmu. Snad mě chápete ne? Ale musím říct, že Awana byla statečnější než ten ubrečený Jupiter. Ugh! Byl tak děsně ufňukaný, že bych... na to ani neměla slova popsat vše, co bych mu provedla. Rodino! Jo vy, rodino Knapweeda! Měli byste rádi, že je pryč! Takže já mizím a vy si tady užívejte další moje kolegy.

Damien Sparks: Myslím, že po tom, co jsem předvedl v předchozích dvou krajích, je na čase zase na něco normálního. Dá se říct, že jsem se ve svých hrách podílel na smrti obou vašich splátců. Neříkám, že mě to mrzí, lhal bych, protože jsem chtěl vyhrát, pro Euph, ale nikdy bych nechtěl zažít ten pocit, je znovu zabít, jak jsem si to přál například i Annie a Pina. Začnu asi tím nejsnažším, Fayalite, nezabil jsem ji, teda ne přímo, ale minimálně na mou žádost hodila Euph do bazénu lampu, do kterého pak Faye skočila a to ji zabilo. Zaútočil jsem na ně zápalnými lahvemi, i když nám nic neudělali, ale jen proto že jsme byli aréna, jsem rád, že je ty lahve nezabili. Nicméně, Faye mi je líto, neměl jsem tu čest ji poznat i jinak než jen jako dalšího nepřítele a její smrt byla pro mé přežití nezbytná, ale asi si zasloužila zemřít nějak líp, ideálně ve společnosti Tobiase. Tobias Rewiew, z počátku jsem ho vůbec neměl rád, byl to další nepřítel, který byl mimo naše spojenectví a když se loď potopila, věděl jsem, že ho musím zabít. Byl to nejčestnější člověk, jaký v té aréně mohl být, neudělal žádný podraz, vlastně se jen snažil přežít, ale nezradil mě a nakonec se vzdal. Stydím se za to, že jsem zrovna já byl jeho vrah. Předpokládám, že už brzy přijde doba, kdy se tento kraj dočká dalšího vítěze. Budu vám držet palce, zasloužíte si to.

Andy Nufa: Takže, všichni si určitě pamatujete mého úžasného spojence, Sebastiana. Byl to super chlap kterého mi bylo neskutečně líto a věděl jsem že bych ho nedokázal zabít. Neříkám že zranit, ale být ten kdo mu vezme život se mi rozhodně nechtělo. Vím, že způsob, jakým jsme se dali do kupy nebyl nic moc ale přesto to bylo to nejlepší spojenectví jaké jsem mohl mít. Sansana a Bender si také zaslouží prostor ale Seb je teď nejdůležitější. Jak už jsem řekl, i přes jeho brutalitu to byl uvnitř duše velký dobrák no a tehdy když se to zvrtlo a poslali po nás muty, myslel jsem jen na to že musím zachránit nás oba. A i když se mi hodil také jako štít, přeci jenom jsem nebyl schopný ho dostat nahorů a tak jsem se alespoň snažil ty piráty držet od něho dál. Když vše ustalo a já se rozhodl jít pro něco k jídlu, Seb ještě žil. Jakmile jsem se ale s tím dítětem vypořádal a začala hrát hymna, věděl jsem že je něco zle. Netušil jsem že už jsme tam tři. A už vůbec ne že Seb mezitím umře. Měl obrovské ambice na výhru no bohužel, osud tomu chtěl zřejmě jinak. A tak tu teď před vámi stojím já místo něj. Neříkám že mě to nemrzí. Ale jsem za svůj život který mu dlužím rád.

Stephanie Borman: Nejste vy trošku nudní, um? Zkuste se trošku víc snažit.


Damien Sparks: Tak jsem konečně tadyyyy... Co bych o šestce řekl? Nic si nepamatuju z her, asi to byli nějaký neznámý tydýti, kteří umřeli nějak trapně, jako většina lidí ze šestky. Vlastně, kdo zajímavej ze šestky kdy byl v hrách? Ve 107. Hrách to byl nějakej kluk, Mikey Way, co mi vzal holku, která se mi líbila, potom si až pamatuju Luciuse, který byl zase gay a vlastně všechno oddřel můj svěřenec v té aréně a byl naprosto zbytečný. Potom to byl Blake a Melissa, Blake byl zajímavej, aspoň s ním nebyla nuda a Melissa...neudělala nic po to, aby se dostala ven, měla šanci a nevyužila ji. To je dobrý, Pris, já už to zvládnu. Já jsem vám chtěl ještě něco řííct..No, takže..ještě slova k Melisse? Chtěl jsem jí pomoct, protože její smrt by zničila jak ji, tak Adama a ona neudělala absolutně nic, aby je zachránila, chtěl jsem jí poslat i dar, ale než jsem něco sehnal, už stihla umžííít. No, teď pár slov k vítězům, Chantelle je tak hrozně sexy vítězka, má úžasný.. A Adam...je taky úžasnej. Ach jo, se Chantelle bych chtěl jiný věci než povídání.

Andy Nufa: Panebože. Někdy si říkám jestli nebylo lepší se nechat zabít tím malým spratkem a nemuset tady stát s tou bandou idiotů která je až na některé vyjímky naprosto ztracená. Kámo, ať si sebevíc opilý, tohle si zapamatuj. Ještě jednou jedinkrát někde uděláš nám, vítězům, takovou ostudu tak si vezmu tvoji figurku a prokleju tě tak že už se mi nikdy neodvážíš podívat do očí! Dobře, co bych tak mohl říct. Kromě toho že v mých hrách byl jeden velmi zvláštní homosexuální páreček který se nám podařilo zabít dřív než to nakladlo vajíčka. Pokud by to teda svedli. Tahle je pro vás pánové ,snad se svým sexuálním hrátkám můžete oddávat i tam nahoře.

Karalynn Ringrose: Zdravím. Jak jistě víte, tak v mých hrách byla velice známá a silná Yowis. Pamatuju si, jak se za náma rozeběhla u hradu. Nebo jak mi zasedla spojence. Omlouvám se, že se směju, ale ona byla nezapomenutelnou osobou v těchto hrách. Žádala si po mě moji naběračku na zmrzlinu. Přecpávala se vším tím sladkým. Prostě byla dokonalá. Kdybych nebyla ve spojenectví s Perseusem, tak bych uvítala její přítomnost. Navíc představte si tu kombinaci mě - křehké dívenky a jí - velké holky, jak jdeme vedle sebe s drsným pohledem a za nimi vybuchující zmrzlinový hrad, přičemž po celém úseku sněží zmrzlina. To by byl velice nezapomenutelný zážitek z her. Je mi vážně líto, že umřela. Mohla by vám tu teď povídat místo mě o tom jak moc ráda jí a jak si užívá zasedávání mladých chlapců. Vlastně, já jsem jí neznala. Nemůžu říct, co přesně by vám tu řekla. Ale pořád by byla naživu. No a pak ten chlapec. Nevím, jak se jmenoval. Viděla jsem ho dvakrát za ty hry. Na jeho začátku a na jeho konci. Jeho konec byl velice smutný. Musím uznat, že nebýt zabraná do jídla, tak bych i k němu přišla a obejmula ho. Trápil se. Ale ta červenovlasá holčina mu pomohla. Hold pro všechny ta aréna nebyla a tohle byl jediný způsob jak se z ní dostat. A já mu děkuju, že odešel. Protože kdyby to neudělal a bojoval dál, tak já jsem už dávno mrtvá a nestojím tu. Všem rodinám z tohoto kraje, kterým jejich dítě umřelo ve hrách se omlouvám. Omlouvám se za všechny. Protože nikdo si tohle nezasloužil. Já o tom vím své. Věř a chtěj, šestý kraji. Protože pak dokážeš cokoliv na světě.


Damien Sparks: Takže, v mých hrách byl Christina Grace, skutečně měla úžasný rozhovor, díky čemuž si ji pamatuju, bohužel se ale v aréně zavraždila a já neměl tu šanci ji poznat lépe. Potom si ze 107. Her pamatuji oba splátce, šlo o Theressu a Alexandra. Theressa nedopadla moc dobře, což moc dobře víte, když posloužila jako jídlo a Alex, držel jsem mu palce, stejně jako jeho spojenci Calebovi, bohužel, ten konec se jim nepovedl. V dalších hrách byl Terenc a Stephanie. Terenc mi docela připomínal mě v aréně a celkem jsem mu výhru přál, přesto se mi ani trochu nelíbilo, jak se zachoval na konci, kdy se pokusil Steph vzít lék, naštěstí to nezvládl a jsem rád, že jsem dostal šanci Stephanie Borman poznat, je to úžasná osoba, rád bych s ní trávil i víc času, kdyby si na mě udělala čas. Jako poslední si pamatuji Camille Lawrence a Isaaca Asimova. Camille mě skutečně mrzí, že zemřela, byla to úžasná osoba a o to víc mě šokovalo, když se tak hloupě nechal zabít Isaac. Vlastně, Desirée musíte všichni nesnášet, zabila vám oba splátce. No, abych se i vyjádřil k vítězům. Z Andyho Foye jde trochu strach, ale nijak zvlášť se s ním nevídám, kdežto Steph, patří mezi moje nejoblíbenější vítěze, fakt ji mám rád, těší mě, že je tu se mnou.

Andy Nufa: Milý 5. kraji..ne že bych se vám divil, opravdu, na vašem místě bych měl nejspíš taky sto chutí ho zastřelit ale uvědomte si že jsme to pak mi kdo ho musí skládat dohromady. Ale abych si tu jenom nestěžoval, pamatuji si jen na Bendera, mého spojence. Původně jsem ho vlastně ani ve spojenectví mít nechtěl. Ale Seb byl takový ten vůdce. A i když mi přišlo že nám jenom užírat zásoby, neměl jsem to srdce ho jen tak na místě probodnout..no, spíše odvahu vzepřít se Sebovi. Když však našel tu holku a snažil se jí sám zbavit, udělal na mě dojem. Poté už jsem ho však viděl jenom dvakrát. Tehdy když se loučil se Sansanou a když umřel. I přes to všechno to byl velmi statečný člověk bez iluzí co to prostě nezvládl.

Desirée Mason: Čau! Co říct? Moje chyba to nebyla? Je to aréna, musí někdo zemřít, aby vyhrál. Zabila jsem Vám děti, sorry... myslím to upřímně, ale co. Určitě nechcete slyšet dojemné řečičky typu, je mi to hrozně líto, protože to Vám dítě nevrátí. Jinak máte hezké město. Líbí se mi tamten obchod, co máte. VS! To se máte... No a už tyhle hlouposti nechcete slyšet, takže já si půjdu zase za svým.

Karalynn Ringrose: Zdravím pátý kraji. I vy tu máte vítěze. A jak dokonalého. Je to moje nejlepší kamarádka a tak mě tohle připadá jako druhý domov. No...komu by to tak nepřišlo, že? Ale teď k zemřelým. Dívka z vašeho kraje mi v mých hrách dost pomohla. A to svou smrtí. Bez ní bych tu nebyla, ale teď chci mluvit o něčem jiném. Prosím neházejte na mě ni, protože už je toho na mě moc. Chci mít tohle prostě za sebou. Z mladé dívky jsem si uřízla kousek ruky, abych se mohla najíst masa. Ano chutnalo to jako každé jiné maso. Ne opravdu toho nelituju. Ne neomlouvám se rodině, že jsem jim poškodila dceru a nakonec...Ne nejsem kanibalka. Bylo to jen jednou a to kvůli všemu tomu sladkýmu kolem. Bye bye.

Stephanie Borman: Za krajíc!


Andy Nufa: Nope. Neviděl jsem je, umřeli, mohli vyhrát.

Damien Sparks: Takže, nejsem si jistý, jestli můžu říct něco o splátcích ze čtvrtého kraje, kteří se mnou byli ve hrách. Jednalo se pokud vím o Mayu Trionelli a Andrew, kterého zabila moje spojenkyně. Neměl jsem příležitost je poznat, patřili do té téměř uzavřené společnosti profíků, kteří se nechtěli s ostatními seznámit, což mi možná umožnilo vyhrát. Tím bych vám za to chtěl poděkovat, za to, že každý kraj, včetně toho vašeho, musel přinést oběť pro to, abych já mohl žít. V dalších hrách jsem si moc čtvrtého kraje nevšímal, nemůžu posoudit. Další osoba, kterou jsem zaznamenal, byla Deborah Lovell, byla skutečně fascinující osoba, ve finále jsem jí přál výhru, ačkoliv by měl čtvrtý kraj už čtvrtého vítěze. Abych řekl něco i k vítězům, Jason se zdá .. jako zajímavá osoba, která zatím snáší moje ... nálady, Doutzen jsem zatím moc nepotkal, ale doufám, že se má s malou Lily dobře a velkou Lily jsem taky ještě nepoznal, ale předpokládám, že jsou to úžasné osoby, asi jako čtvrtý kraj. To je asi vše, co bych vám řekl.

Desirée Mason: Hmm, 4. kraj... asi bude fajn kraj, ale co říct. Moc jste mi nepomohli. Vaše splátkyně byla agresivní, i když mi se Spencerem pomohla, ale vůbec jsem jí o to nežádala. Někteří jsou určitě fajn, já fakt nevím. Jen jedno vím... a to, že jdete každým rokem do sraček!


Damien Sparks: Uhm, ahoj, třetí kraji, tak..asi bych měl říct, že jsem doma, že jo? Já bych měl asi říct něco o své spojenkyni a spolukrajance z mých her. Jmenovala se Euphemia d´Veritas a byla to ta nejúžasnější osoba jakou jsem potkal. Zamiloval jsem se do ní na první pohled. Do teď si pamatuji naše první slova, která jsme spolu prohodili. Bylo to na přehlídce. Cituji: "V těch šatech ti to neskutečně sluší." "Děkuju, tobě taky!".*Jak mluví, tak se mu na tváři začne objevovat šťastný úsměv. Skoro začne mluvit naprosto uvolněně.*Původně jsem do Her šel s úmyslem, že se pokusím vyhrát nebo aspoň ovlivním výsledek natolik, aby odešel někdo, kdo si to zaslouží. Nakonec jsem ale dopadl tak, že jsem byl připraven zemřít pro to, aby Euph mohla z arény odejít. Obdivoval jsem a obdivuji na ní všechno, byla naprosto dokonalá a nedokážu popsat nic tak bolestivého jako bylo zjištění její smrti, kterou jsem ale pomstil. V tu chvíli mi bylo jedno, jestli umřu. Až později jsem jí chtěl splnit poslední přání, že by měl vyhrát někdo z trojky. Šel bych do Her znovu, pokud by to znamenalo jedinou minutu toho, kdy bych s ní mohl být. Nikdy nezapomenu na naši hádku ve strojovně kvůli jednomu polibku, vlastně, nikdy nezapomenu na ni. Dal bych jí cokoliv, co by chtěla, kdyby to jen trochu šlo. Vím, že mě nikdy neměla tak ráda, jako já ji, ale o to víc jsem se snažil, abych jí dokázal, že já za to stojím, přesto jsme to nestihli dokončit a i přesto, jak krátkou dobu jsem ji znal, přišlo mi, jako bychom spolu byly už dlouho a věděl jsem, že prostě k sobě patříme hned od prvního pohledu na ni. Euph, vždycky na tebe budu myslet.


Damien Sparks: Zdravím, měl bych mluvit o splátcích z druhého kraje, ale... hodně špatně se mi o nich bude mluvit, skoro si je totiž nepamatuji a myslím, že se lidské společnosti vyhýbali, jako to profíci dělají. Vlastně, prvního splátce z dvojky, kterého si pamatuju, byla Sansa Fountain, kterou jsem viděl jen letmo, jinak vím už jenom potom o Clove, Desirée a Lukovi. Takže, povím vám něco k nim, aby se neřeklo, že jsem o ničem nemluvil. Clove mi zachránila život, takže druhý kraj asi není tak špatný, jak se o profících říká, bez ní bych tu asi nebyl, což by nepochybně mnoho lidí potěšilo. Jsem jí vděčný a proto děkuju druhému kraji, že Clove existuje. Dál vím o Lukovi a Desirée. Luke..no, nejsem si jistý, jestli bychom si rozuměli, ale každého může něco překvapit a nakonec Desirée. Jak mi její sestra zachránila život, Desirée mi zase dala nedávno pěstí a má vážně dobrou mušku. To je asi tak všechno a doufám, že někdy zase brzo uvidím splátce Druhého kraje v akci, je to skutečně fascinující podívaná.

Karalynn Ringrose: Tak…a jsme tady že? U kraje z mého finále. Na tenhle den jsem se sice připravovala, abych byla sebejistější, když budu mluvit, ale nejde to. Jsem nervózní a vážně je mi na nic. Nejprve vám chci pogratulovat k dalšímu vítězi. Desirée byla opravdu úžasná a i jsem si na ni vsadila. Rodina Masonů musí být opravdu hrdá. Obě dcery vítězky, to je víc než dokonale úžasná rodina. Další věc je, že jsem opravdu ráda, že jsem tu, protože mě strašně zajímalo jak to tu vypadá. Nikdy jsem si nemyslela, že se mi poštěstí takhle jezdit do krajů. Navíc turné je jen jednou a tak si to musíme pořádně užít no ne? Další věc….Vaši splátci jsou velice stateční a silní jak fyzicky, tak duševně. Máte tolik předpokladů pro výhru, že se divím, že nevyhráváte každý rok. Luke Spencer měl víc než dost šancí. Shane byl divný. Neznala jsem ho a ani mě nepřipadal jako důležitý. Omlouvám se rodině, ale on se ani nesnažil. To je asi to nejhorší, co nějaký splátce může udělat. Connor byl spratek, neměla jsem ho ráda a nikdy ho mít ráda nebudu. Proč bych to taky dělala, že jo? Kdo by měl rád někoho, kdo se ho pokoušel znásilnit? Jsem ráda, že umřel. Poppy. Tu jsem moc nesledovala, ale to jméno mi něco říká. Nijak moc mě nezaujala. Ale jistě byla statečná jako ostatní z vašeho kraje. Sansa byla zvláštní, ale zrzavá, což jí dává malé plus. Ale pořád to její chování bylo….prostě zvláštní. Nebudeme to rozebírat. Nikam bysme se totiž nedostali. A tím nechci urazit rodinu Fountainů, ale já nevím, jak bych její chování popsala. Její rodiče určitě ví, o čem mluvím. Docela mě přišla smutná její poslední slova. No slova….ten projev. Chudákovi musel někdo moc ublížit. Leonard byl sice statečný, ale ne tak moc aby se dostal z arény ven. Což je dost smutné. Když uvážím vaše výhody, tak je to možná i ostuda. Ostatní bojovali. On ne. No a další Luke Spencer. To byl ten nejlepší splátce, jakého jsem kdy viděla. Rodino Spencerů, váš syn byl tak moc super, že se to nedá ani popsat! Ta show…to bylo něco dokonalého! A tolik splátců ještě snad ani nikdo, za tu dobu co jsem vítězka, nezabil. Jeho smrt byla dost smutná. Málem bych se rozbrečela, ale Desirée prostě u mě vedla. Ještě jsem jí ani nestihla pogratulovat, ale to se za chvilku změní. No a to pro mě nejhorší si nechávám na konec. Caroline Angela Brilliant. Jméno nahánějící mi hrůzu a zároveň smutek do očí. S Caroline jsem se setkala pouze dvakrát. Poprvé to bylo, když potřebovala zápalky. Samozřejmě v tu dobu jsem ještě nevěděla, že s ní budu ve finále. Půjčila jsem jí tedy ty sirky za výměnu mého bezpečí. Odešla a dál už jsem jí viděla jen ve finále u rohu. Jakmile zemřel Caleb a ten druhej kluk, tak jsem věděla, že už jsme jen dvě, že jsem ve finále. Že mě čeká velký boj s někým, kdo stojí o tu výhru. Nechtěla jsem se nijak odlišovat, tak jsem o tu výhru začala taky stát. Navíc to pohánělo to, že čím víc bylo mrtvých, tím víc jsem nabíjela dojmu, že z té arény třeba vyjdu právě já. A toho dojmu jsem se nechtěla zbavit. Proto jsem zaútočila na její hlavu. Vyšplhala po stromě, snesla se dolů po laně a chtěla jsem jí bodnout do hlavy. Mít to už za sebou. Jenže ona byla chytrá. Věděla, že někdo někde ještě musí být. Každý idiot si totiž v aréně počítá výstřely. A tak začal boj. Mezitím co já jsem byla na stromě, ona vzala moje sirky a zapálila s nimi strom, na kterém jsem plánovala další strategii. Vzpomínám si na ten moment, kdy jsem si zahrála na Tarzana a zhoupla se kolem hořícího kmene dolů. Byl to neskutečný pocit, který bych klidně zažila znova, ale musela jsem myslet na výhru. Proto jsem se snažila zabodnout šíp drahé Caroline do zad. Utíkala jsem se schovat do keřů a potřebovala jsem, aby už neměla žádnou zbraň. Pak bych totiž měla výhodu. Tak jsem se rozběhla. Běhala jsem tak aby mě jen slyšela a střílela po sluchu. Jenže mazanost nepřechytračím a tak jsem se žádného výstřelu z luku nedočkala. No a pak už si vzpomínám jen na boj na tělo. Svalila mě a začala mě škrtit. A co udělat v sebeobraně lepšího než najít nejbližší zbraň u vás a prostě ji zabodnout, že? A tak jsem chňapla po nožíku. Rodině Brilliant se omlouvám za to, že tu na pódiu nevidí jejich dceru. Já sice jen hádám, ale pokud by ona vyhrála a měla podobný proslov jako já u nás v kraji…tak by to moje rodina nezvládla. Už přišli o jednu dceru a já nechtěla dopustit to, že by přišli o další. Oni by neměli nic. Vy máte naději. A tak se omlouvám vám i Caroline za to, že tu stojím. Děkuji za pozornost. Jen chci, abyste věděli, že tady u vás jsem měla ten nejdelší proslov, jaký kdy kde budu mít. Poslední dva kraje jsem vynechala, takže mám asi tendenci mluvit a mluvit a mluvit. Ale nebojte, už končím. Takže přeju hodně zdaru v hrách a krásně si tu hospodařte.

Desirée Mason: Zdravím všechny přítomné! Nejsem moc velký řečník a nehodlám tady dělat jakékoli divadýlko a ani to nebudu protahovat. 2. kraj mám opravdu ráda a jsem na něj opravdu pyšná. Jsem ráda, že tu mohu být. Poslední splátci, kteří byli v aréně nebyli zas tak skvělí, ale vím, že se to určitě spraví. Co se týče Luka. Hodně mi v aréně pomohl, i když jsem ho ze začátku nenáviděla. Asi pro vás Spencery to není fér, ale třeba se toho dočkáte i vy, protože Thomas i Luke byli skvělými splátci, kteří opravdu nebyli k zahození. Co se týče Vás! Tak se jen snažte být lepšími a lepšími. Nechci tu vidět žádné lemry líné! A to je ode mne vše.


Damien Sparks: První kraj, kraj, který je od mého celkem blízko a přitom jsme na tom v postavení tak odlišně. Tím myslím ty možnosti, co máte vy a které mám já. Vlastně, měl bych si to tady užít, je to totiž poslední kraj, který si na turné užiju jako vítěz a nic takového už se mi zřejmě opakovat nebude. Předpokládám, že všichni očekáváte nějaký trapas, jak se mi to podařilo ve všech ostatních krajích, ale tady chci být vážný. První kraj...vážím si lidí, co jsou z prvního kraje. Stejně tak jsem si vážil své spojenkyně Persefone Harris. Nepochybuji, že bez Euph bych ji nepoznal, pravděpodobně by mě zabila, ale přesto byla spolu s námi. Byla to úžasná osoba, jakou jsem od prvního kraje nečekal, čímž jsem si první kraj hned oblíbil. Byla úžasná, odvážná a když se s námi loď převrhla, nemohl jsem ji tam nechat a naštěstí jsme ji zachránili. Vlastně..ona byla první holka, kterou jsem viděl bez oblečení. Kdybych byl schopný zachránit před tygry i někoho jiného, než jen sebe, udělal bych to, zachránil bych ji i Euph a Annie bych tam někde nechal. Vlastně, když to tak řeknu, ona byla hned druhá osoba, které jsem výhru přál, hned po Euph. Nikdy na ni nezapomenu, přál bych každému, aby takovou osobu mohl znát. Asi by bylo dobré říct i něco o Claudette Fairy, byla moje mentorka, i když jsem ji do té doby ani jednou neviděl, dokud jsem nevyšel z arény. Vlastně, možná bych jí chtěl poděkovat, že jsem ji nemohl potkat dřív, pravděpodobně by změnila věci, které by pro mě třeba dobře nedopadly. Přeci jen je její kraj tento. Doufám, že brzy potkám nového vítěze prvního kraje, už by bylo znovu na čase. Přeju vám to.

Stephanie Borman: Nemám to tu ráda. Na toaletách to divně páchne a to máte být lepší kraj. Vlastně nemám ráda vás, proto mám předsudky tady ke všemu. Náš krajíc naštěstí drží a hlavně ve Hrách držel dohromady, takže čekali jste něco jinýho?

Friday, November 15, 2013

Rozhovor s Desirée

Marina Carter: *Vpluje do připraveného studia a ukloní se, když jí přivítá velký potlesk tak se zářivě usměje a udělá několik póz pro fotografy. Pak si k sobě přitáhne mikrofón na stojanu, jako nějaká slavná zpěvačka a spustí.* Obrovský potlesk pro Desirée Mason, vítězku 2. Pentagames!! *Zahlásí velkolepě a ukáže na místo, odkud má vyjít. Spustí se kapitolská hymna, technici také udělali nějaké zajímavé efekty, takže nic nechybí.*

Desirée Mason: *Upravená, uzdravena a znovuzrozená přichází na pódium, kde je opravdu ráda. Ne, že by na začátku nebyla ráda, ale vidět i falešný i upřímný úsměv kapitolanů jí zlepšuje náladu. Mává publikum, ale nijak moc se neusmívá, tváří se zcela neutrálně. Po chvilce dojde k Marině, které kývne na pozdrav a pohodlně se usadí do křesla.*

Marina Carter: *Des doprovází celou dobu bouřlivý potlesk a pískání.* Všichni Tě tu strašně rádi opět vidíme! *Obdaruje jí úsměvem a pořádně si jí prohlédne.* Koukám, že už jsi celá jako nová. *Pochválí její vzhled a přejde rovnou k dění v aréně.* V aréně jste si počínali dost brutálně, souhlasila si vždy se vším, nebo ti bylo občas něco proti srsti? Protože vaše zákroky byly občas tak brutální, že jsme je ani nesměli vpouštět do televize. *Oznámí jí celkem uznale, ona by nic takového nesvedla, snaží si však zachovat vážný tón.*

Desirée Mason: *Podívá se na publikum a trošku se i zasměje, poté se zase otočí na Marinu.* Možná tak vypadám, ale rozhodně se tak ještě necítím. *Pokrčí rameny a opře se plně do křesla. Poté už dostává otázku a ona se nad tím ještě chvílí zamýšlí, netrvá to moc dlouho, protože ví, co by na to měla odpovědět.* Hmm, jak se to vezme. Jak pro koho co je brutální... možná, co jsme provedli splátkyni z 1. kraje bylo už i pro mě brutální, ale věděla jsem do čeho jdu a nijak jsem se toho ani neštítila. *Zasměje se a pak zase přestane, protože to možná nebylo vhodné, ale neví, jak by se zrovna měla zachovat, aby po ní třeba neházeli konzervy.* Málo kdo před námi tohle v aréně prováděl, nevím... ale s Lukem... ehm, Spencerem sme aspoň měli něco podobného, ale musím uznat, že už mě to po nějaké době přišlo pro někoho až moc kruté. *Nadzvedne čelo a usměje se.* No co, když už jsem v aréně, tak mě kvůli tomu snad nezavřou ne?

Marina Carter: *Poslouchá a chápavě přikyvuje.* Ale, chtěli jsme pořádně divadlo, tak jsme ho měli mít! *Odpoví tak, aby na sobě Des nenesla žádnou vinu a nikdy jí z ničeho nemohl obviňovat. Na tu otázku se zavřením radši neodpovídá, nechce pak dostat vynadáno od šéfíka.* Jak jsi celkově byla spokojená s arénou, soupeři a spojenci? Tyhle hry nebyly vůbec nudné a rozhodně se bylo na co dívat!

Desirée Mason: *Usměje se a trošku se i zasměje.* Noo, asi jsem párkrát řekla něco... jako, že nesnáším tu arénu? *Opatrně to řekne.* Tak asi takhle to stále cítím, sice koukat na ní v televizi mohlo být fajn a celé to bylo opravdu dobře provedené, což obdivuji práci Tvůrců. Asi bych nemohla něco takového vymyslet, ale bylo to mučení tam být 6 dní. *Protočí očima a podívá se na kapitolany, načež se hned usměje.* Soupeři? Někteří byli moc malý a přišlo mi to potom blbé, když jsem je zabila, ale myslím si, že jsem na ně byla dost milá a až tak daleko by se stejně nedostali. A spojenci? Co říct, Cedric nás opustil a ani nevím, jak se to stalo. Pak jsme se párkrát rozdělili, ale nějak jsme to spolu zvládali si myslím.

Marina Carter: Ani se ti nedivím, občas muselo být v aréně pořádné horko. Zvlášť u žhavých stěn, nebo když byla do arény vpuštěna mlha. *Prohlásí vážně a s výrazem "Vážně bych tam nechtěla být.."* Ano, někteří soupeři byli vážně mladí, ale nedá se nic dělat, jsou to prostě Hladové hry. *Pokrčí rameny a snaží se tvářit, jako kdyby se jí to vůbec nepříčilo.* Ve finále jsi skončila s Lukem Spencerem, bylo těžké na něj útočit, nebo ti to bylo jedno? Jaký jste spolu vlastně měli vztah?

Desirée Mason: Ano, u rohu jsme se zdržovali nejvíc a zrovna tam bylo největší vedro. Zrovna fanouškem vedra nejsem a taky nevím, proč jsme byli tam, ale jinak jsem byla dlouhou chvíli sama v tunelu s krysama. *zatváří se znechuceně.* Teď už mi ty krysy nijak už ani nevadí... *Zasměje se a další otázku si ještě pořádně rozmyslí a pak spustí.* Říkala jsem si, že pokud se dostanu do finále, tak on bude můj protivník... a stalo se to, ono se to dalo i čekat. Vždyť jste ho viděli, občas jsem se ho bála i já. A ve finále to rozhodně bylo těžší než jsem si myslela. *Sklopí hlavu a podívá se na svoje kolena.* Štvalo mě to, že to nechal na mě a štve mě to doteď. Nevím, co si o tom mám myslet... a pak se prostě zabil a to už mi mozek nebere ani teď... *Zavrtí hlavou a ušklíbne se.* Možná mi mohli dát i nový mozek.

Vivian Virtue: *Nakráčí si to tam, když je v dohledu kamer, zvedne hlavu a na vteřinku jí zarazí, že ještě probíhá rozhovor, protože teď už přece měla být korunovace a ona jakožto prezidentka opravdu nemá času nazbyt, to se dá pochopit. Mírně tedy nakloní hlavu na stranu a směrem k Marině udělá gesto, ať už se odklidí někam na stranu, protože teď přichází vládkyně celého Panemu a všichni by se jí měli alespoň klanět, když už nejsou schopni držet se programu. Přistoupí blíž k Desirée, přičemž se spustí slavností hudba a ukáže se chlapík, který nese na sametově červeném polštářku zlatou korunu pro vítěze. Významně se na Desirée podívá a pogratuluje jí, načež opatrně vezme do ruky korunku a pomalu jí nasadí na hlavu vítězce.* Gratuluji *Poví monotónně.* A teď se koukneme na záznam z her. *Oznámí a velkolepě se posadí do svého křesla.*

Desirée Mason: *Udiveně na ní kouká a nestačí všechno, co se za těch pár sekund všechno odehrálo. Ještě před chvílí seděla na křesle a ejhle... už zase stojí a má na hlavě korunu a někdo jí pogratuloval. Teď už chápu, proč se nedá nikdy prezidentka sehnat. Je trošku rychlejší než si myslela... na to, jak staře a zmake upovaně vypadá. Zase se usadí do křesla a jde taky sledovat záznam her.*


Vivian Virtue: *Po chvíli sledování už má nutkání zjistit, kolik času jí celá tahle korunovace zabrala, ale udrží se a sleduje záznam, který už beztak viděla, protože ho musela schválit. Ale to nikdo neví, takže oficiálně ho vidí poprvé. Sleduje ho nezúčastněně, spíš jí zajímá reakce Desirée. Nožkou, kterou má přehozenou přes svou druhou nohu začne zlehka a pomalinku pohupovat.*

Desirée Mason: *Jen se na to dívá a nic k tomu neříká, spíš si všímá prezidentky, která jí opravdu děsí víc než ta aréna, ze které chtěla opravdu pryč, ale nijak se na ní nedívá a radši sleduje záznam.*

Vivian Virtue: *V momentě kdy záznam skončí, zvedne se, počká až to samé udělá i Desirée a ještě jednou si s ní potřese rukou. Pak už jen stačí kouknout se do kamery a rozloučit se s diváky a už si zase může zmizet, přesně tak jak to vždycky dělá. Dnes má vůbec hodně nabitý program, tudíž hned na to dlouhými kroky zamíří pryč ze studia.*

Desirée Mason: *Jen udělá to co ona a dále mlčí. Marina už se nezvládá ani žádné slovo, když sem přišla prezidentka a tak ani ona. Prostě si s ní potřese ruku a radši už zase vyráží zpátky do zákulisí.*

3rd Victory Tour



Zúčastnit se večírku mohou všichni, ale během turné jen obyvatelé krajů a důležití lidé.

18.11. - 29.11.
12. kraj - 1. kraj = (Proslov vítěze, rozhovor s vítězem - pokud se chcete někoho na něco zeptat.)

1.12. || 19:00 - 23:00 (odcházet můžete i dříve)
Kapitol = Večírek u prezidentky Virtuové (Stylisti můžou navrhovat nějaké šaty a nebo si seženete sami.) - Tentokrát je to MAŠKARNÍ "BÁL" (PLES!!! - SPOLEČENSKÝ OBLEK/ŠATY)
Kde: Panem → Capitol → Město → Prezidentský dům


DŮLEŽITÍ LIDÉ

vítězové - Damien Sparks, Karalynn Ringrose, Stephanie Borman, Andy Nufa a Desirée Mason
mentoři - Andy Foy a Chace Styron
uváděči - Priscille Peverell, Calleigh Lynd, Titus Reptilera a Morgan Nissen
stylisti - Alicia Reed, Cadence Lexie Joslyn a ze záskoků (Marina Carter, Tera Nerley a Amelie Sethová)


BODY ZA ÚČAST
Adam Essin - 8
Andy Foy - 4
Andy Nufa - 24
Chantelle Raymond - 8
Damien Sparks - 51
Desirée Mason - 114
Jason Seatton - 6
Juliet Trasher - 3
Karalynn Ringrose - 44
Luccy Anderson - 4
Marina Carter - 9
Morgan Nissen - 11
Odette Fleury - 9
Perrie Litmix - 4
Priscille Peverell - 13
Stephanie Borman - 23
Tera Nerley - 10


KRÁLOVNOU A KRÁLEM VEČERA SE STÁVÁ STEPHANIE BORMAN A DAMIEN SPARKS!


other worlds

stranger2s.jpg https://lh3.googleusercontent.com/Pw0zB0hurIqLYe3Dbii8mgZ8-m5myKuUtsQ2qtwficdo5n9uKQvLA3mzvOkjh7iL3CUXJzXut2adFoTqKA=w200-h92