Sunday, December 30, 2012

Eliza Taylor

[ elajza tejlor ]

 

    

Player: Eliza

FC: Laura A. "Caramiala"

Mentor: Callista Allen

Victory year: 98th Annual Hunger Games



Age: 32 deceased - otrava jedem





[ before the Hunger Games ] Eliza díky svému původu umí skvěle pracovat se sekyrou a díky tomu je také poměrně silná, uzvedne i víc jak 25 kg. Dokáže rychle šplhat po stromech a dostane se výš, než by kdokoliv jiný zvládl. Zároveň se na stromech dokáže velmi dobře pohybovat, nebo pokud je jí štěstí nakloněno, umí i ze stromu na strom přeskočit, což jen dokazuje její mrštnost. Ze zbraní si poradí i s noži, umí je vrhat i s nimi pracovat, a s oštěpy, které doma využívala k ukotvení spadlých stromů. Vyzná se v bylinkách a stromech, jak lesních, tak jiných. Dokáže využít jejich léčivé schopnosti nebo je naopak použít jako jedovatou past pro své nepřátele. V přírodě ale přežije nejen díky tomu. Dokáže rozdělat oheň téměř z čehokoliv, pokud se trochu snaží, a bezpečně najde zdroj vody. I když to nepatří mezi její přirozené přednosti, dokázala by i uvázat pár uzlů nebo vystopovat zvěř.

[ the days after ] Díky svému pobytu v aréně se naučila zacházet s dalšími druhy zbraní včetně těch, se kterými trénovala, jako jsou například luk nebo meč. Také zdokonalila své už získané znalosti. Naučila se plavat nebo alespoň udržet nad vodou i při velkém a silném proudu, když ji ledová voda z arény nesla proudem. Dokáže rozpoznat stopy vícero zvířat, také se lépe orientuje v zimní přírodě a lépe snaží teplotní zvraty, především ty ledové. Dokáže logicky uvažovat i v krizových situacích a také se umí přetvařovat, má rychlejší a jasnější úsudek. Pokud se tomu dá říkat výhoda či um, také se stala o něco bezcitnější. Díky rokům mimo Kapitol se také naučila splynout s davem, nepřitahovat na sebe pozornost, být prakticky neviditelná, což je něco, co jako mladá rozhodně nedokázala. Možná také o něco zmoudřela, ale kdo ví…


[ before the Hunger Games ] Elizinou největší slabinou je přirozená nedůvěřivost k lidem všeho druhu. Nedokázala by svěřit svůj život do rukou spojenců a pokud, tak jen s velkou nelibostí. Nedělá jí žádnou radost, když musí použít jiné zbraně, než své domácí a snaží se tomu pokud možno vyhnout. Dále absolutně nerozumí technice, počítač viděla nejblíže tak z vlaku a neuměla by sestrojit ani jednoduchý obvod, natož něco, co by někoho zabilo. Vadí jí sprinty, má raději delší vytrvalostní běhy, protože nemusí až tolik přemýšlet o rychlosti, ale spíš o udržení směru pohybu. V silnějším proudu se navíc spíš nechá vláčet vodou, než že by plavala. Navíc občas až příliš věří jen sama sobě.

[ the days after ] Aréna a doba po ní ji spíše posílila, i když duševně je trochu pochroumaná. Pokud by musela někoho zabít nebo vážně zranit, bude si jeho tvář přidávat na svůj osobní seznam a to ji ještě více oslabí. Stále není úplně vyrovnaná s arénou, zůstává to v ní. Není už tak rychlá jako dřív, spíše by zvládla vytrvalostní běh než rychlý sprint. Za těch pár let mimo Kapitol se také více uzavřela před světem. Neumí už skutečně nikomu důvěřovat, v každém vidí zrádce a potencionálního vraha nebo oběť. Dalo by se říct, že pozapomněla, jak se okouzluje Kapitol a sponzoři.


[ before the Hunger Games ] Eliza odjakživa žila pouze s matkou. Jejího otce vážně zranili při práci a zemřel dřív, než se vůbec narodila. Kvůli tomu žily s matkou vždy jen ve dvou. Musela se umět postarat o sebe i oni, proto chodila pomáhat dřevorubcům. Nejdříve pouze prodávala věci, donášela jim pití od potoka, později se naučila pracovat se sekyrou, zesílila a domů přinášela svůj díl peněz. Její matka dělala švadlenu. Eliza měla vždy alespoň co jíst, pít a co si obléct. Je samostatná a má bujnou fantazii. Jako malá se naučila rychle se přátelit a umět odhadnout lidi. Poté, co byli dva z jejích kamarádů posláni do her, začala být uzavřenější. Stala se z ní dobrá pozorovatelka a kvůli už třem ztrátám v jejím životě si udržovala od všeho dobrý odstup. Věnovala se hlavně práci, aby uživila sebe a matku. Je tvrdá, ale uvnitř i trochu zraněná. Nebojí se, že by ji vylosovali do her, spíš toho, že by to její matku zničilo, a proto by byla ochotna bojovat až do posledního dechu.

[ the days after ] Díky Hrám zabezpečila svou rodinu a zčásti i kraj, jelikož její matka rozdává těm, kteří to potřebují. Eliza bere mentorování splátců vážně a pohrdá vítězi, kteří to nedělají. Snaží se v tom být co nejlepší, jelikož je to teď její práce a žádná smrt splátce jí nemůže odradit. Po smrti Justina a Matta ve Hrách začala být trochu více uzavřená a tohle téma jí nedělá nejlépe. Prakticky už není k zastihnutí v 7. kraji, neustále se pohybuje v Kapitolu, možná proto, že tam má víc přátel než doma. Považuje to za smutné, ale s celým svým životem už se dávno smířila. Občas si říká, že by bodla zase nějaká akce. Od arény už ji dělí skoro dvacet let a tohle téma už jí připadá trochu otřepané, ale stále se o něm nerada baví, stejně jako o svých neúspěšných vztazích se splátci. Přísahala, že už nikdy se nic takového nestane a věnuje se teď převážně své vlastní nostalgii. Občas ji proberou hry a splátci z jejího kraje, které se stále snaží dostat domů, ale ani to už není co bývalo. Radost z toho, že je naživu, už vyprchala, i když během některých svých nočních můr ji zachvátí stavy, kdy je za to skutečně vděčná. Doma v kraji je většinou zalezlá ve svém domě na půdě. Začala se věnovat malování a psaní, vymýšlí si příběhy a k nim pak kreslí obrázky. Občas vzpomíná na to, co mohla jak v aréně, tak po ní udělat jinak a to do toho také promítá, vybíjí si na tom svou veškerou frustraci. Dalo by se říct, že jí to i jde. V podstatě se tedy nic nezměnilo: stále je zarytý samotář milující přírodu. Absolutně se nestará, co o ní kdo povídá v Kapitolu, nebo co si o ní myslí ostatní. Ví, že ji nemají rádi a je s tím poměrně smířená. Nejraději ze všeho by Kapitolu utekla nadobro a schovala se v lesích a mrzí ji, že to není možné.

Thursday, December 20, 2012

Rozhovor s Aaronem

Maria Del Carmen Isley: Zdravím Tě Aarone. Jsem šťastná, že Tě tu vidím živého a zdravého *úsměv* Jaké jsou tvé pocity, teď když víš, že jsi jako jediný přežil a vyhrál hry?

Aaron Szerettet: *podívá se na ni a snaží se něco vymyslet* Taky jsem rád. i když s tím zdravím bych to nepřeháněl. *posadí se vedle ní* pocity... v první řadě jsem rád, že to skončilo. Byla to vážně noční můra a nedokážete si představit, jak jsem šťastný, že je to pryč. A těším se domů.

Maria Del Carmen Isley: *úsměv* Když už jsme u toho domova, jaké si myslíš, že bude doma přivítání? A co rodiče? Jak myslíš, že se zachovají?

Aaron Szerettet: především doufám, že dostanu hodně najíst *ušklíbne se* ale...dejme tomu, že jsem s rodiči moc nevycházel. Nečekejte nějaké řečičky o tom, jak jsem na ně myslel v aréně, ani v nejmenším. Ale doufám, že se to po tomhle aspoň trochu zlepší

Maria Del Carmen Isley: *smutný pohled* To bude v pořádku… *řekne uklidňujíc ho* Určitě budou šťastni, že jsi jim přežil. *usměje se* Mám ještě jednu, poslední otázku *řekne* Co si myslíš, že bude dál? Jak budeš pokračovat v životě, když víš, že už Tě nečekají hry, že budeš bydlet ve velkém domě ve slávě a bohactví? *zeptá se* Co bude dál? *zopakuje svou otázku a dívá se na Aarona*

Aaron Szerettet: snad ano *ušklíbne se, ale nad další otázkou se trochu víc zamyslí* nevím. Už jsem o tom přemýšlel dřív, ale nic mě nenapadá. Pravděpodobně budu muset objevit nějaký skrytý talent a ten rozvíjet. Ale zatím se moje plány soustředí výhradně na zotavování se

Maria Del Carmen Isley: *úsměv* Ano, to chápu. Taky bych musela na nějakou dlouhou zotavovací kůru po hrách *zasměje se. Potom vstane, chytne Aarona za ruku a zvedne ji do vzduchu* Dámy a pánové! Letošní výherce her, Aaron Szerettet! *zvolá* Děkuji, že jste tu s námi mohl být *řekne směrem k Aaronovi a usměje se*

*obecenstvo nadšeně tleská*

Aaron Szerettet: *taky se usměje a snaží se neusnout ve stoje.*

Maria Del Carmen Isley: *pustí Aaronovu ruku* Mějte se hezky *usměje se a když už je dál, nadšeně mu zamává*

Aaron Szerettet: *jen se na ni pousměje a pozvedne obočí /Kapitol. Nikdy nepochopím. /* Na shledanou

Maria Del Carmen Isley: Dámy a pánové, přeji vám hezký večer *usměje se. Světla zhasínají. Maria odchází*

Friday, December 07, 2012

Thursday, December 06, 2012

97th Annual HG - Soukromé vystoupení



Doutzen Marine

[ dáutcn merín ]

 

    

Player: Elena

FC: Barbara Palvin

Mentor: Demitri Nereus

Victory year: 4th Quarter Quell

Hobby: Surfing


Age: 46 deceased - žraločí útok


Token: Dřevěná rybí kost



[ before the Hunger Games ] Je to taková menší herečka, hlavně jí totiž baví manipulovat s lidmi a hrát si na někoho jiného. Většina lidí ani nepoznává, které je její pravé já. Ani rodiče ji nemají přečtenou, ale určitě ji mají za nějakou malou talentovanou dcerku. Jelikož je ve Čtvrtém kraji, zvládá bojovat s trojzubcem, se kterým jí to naučil její otec, ale nejlíp by si poradila s noži či oštěpem. Ale když už si někdy vezme do ruky trojzubec, tak vypadá opravdu drsně, nejen to, že trojzubec má i ďábel, ale i bojovat s tím má nějaké to kouzlo. Ačkoliv by si možná raději vybrala nože, už jen proto, že je to lehký, ale trojzubec také nepovažuje za úplně těžkou zbraň, ale s nožem se toho dá zvládnout prostě více než s trojzubcem. Může si vykuchat zvířátko nebo něco ukrojit, a zároveň tak bodat a zasekávat ostří hluboko do cizích těl. Není to přece jenom fantastické? Také je lepší mít více zbraní, už kdyby se při boji nějaká ztratila a nebo se v daném okamžiku nemohla zbraň využít, tak použije tu druhou. Je to dobrá plavkyně, taky aby ne, když je ze Čtyřky. Ano, sice se najde několik jedinců, kteří k vodě ani nepáchnou a nebo se to prostě nenaučí, protože nechtějí, ale ona mezi nimi očividně nepatří. Hlavně jí to připadá důležité, vždyť voda je snad všude, takže by podle ní bylo hloupé se to nenaučit a hlavně jí plavání baví. Vydrží dlouho pod vodou a je rychlá, kdyby se musela nějak delší dobou pohybovat ve vodě, tak by slabšího jedince nebo neplavce porazila raz dva. A tímto způsobem se taky naučila bojovat tělo na tělo, tím pádem nemá problém někomu vrazit pěst do nosu a později mu i zlomit vaz.

[ the days after ] Moc se toho po vítězství v aréně nenaučila, hlavně byla ještě dlouho v šoku. V aréně toho bylo dost, co nečekala a také to bylo dost děsivé. Hlavně ji tam ovládal mut, což prostě bylo traumatické. Jak někdo může ovládat člověka? To naprosto nechápala a bylo to od Kapitolu přes čáru, nebyla na takovou věc připravená. Pořád umí se stejnými zbraněmi a jediné nové, co se naučila, je vařit a šplhat, což by se jí předtím v aréně docela šiklo, ale na to už je pozdě a je to celkem jedno, protože ona v aréně už přežila, tak co s tím? Všechno to zůstalo při starém. Dokáže si najít jiné věci k zabavení a Hry jí dávno skončily, tak nemá pocit, že by si musela prodlužovat trénink na celý život. Začala se na prkně věnovat velkým vlnám, což je jejím oblíbeným koníčkem. Užívá si teda více zábavy a Hladové hry jaksi úplně vypustila z hlavy, i když se na to každý rok podívá, protože je to přece povinné. Pokud jí tam ale někdo zaujme, dokáže klidně trávit celé dny u obrazovky. Nerada moc mentoruje, ale když už musí, tak musí a dává do toho vše, pokud na ni ten člověk není drzý.


[ before the Hunger Games ] Slabin má Doutzen opravdu hodně, protože to je křehká dívenka, ale když se rozzlobí, tak dokáže ztropit pořádnou scénu, ale to je potom spíše výhoda. Dále je velmi hubená a dá se lehce zlomit, pokud čelí proti silnějšímu protivníkovi a nedokáže se ubránit. Neumí se orientovat v přírodě a lehce se ztratí i ve městě, všechno se jí zdá stejné. Sice je to ve městě už o něco lepší, protože aspoň pozná budovy a názvy budov, ale příroda? Tam jsou jen stromy a další stromy, takže z toho by se asi zbláznila. A na to právě potřebuje druhou osobu jako pomocníčka, který ji bude s jejími mizernými orientačními smysly pomáhat, protože kdyby tomu tak nebylo, tak by se už nadobro ztratila. Aspoň, že se v aréně nedá ztratit, když tvůrci splátce monitorují, takže by snad nakonec dokázala najít nějakou cestu, kdyby jí bylo prozrazeno kam. Neumí ovládat luk, kuši a všemožné střílecí věci. Má s tím velký problém, kuše se ještě dá, ale luk už fakt ne. Hlavně by šíp vůbec nevypustila a u kuše by od terče střelila několik metrů vedle, takže by jí to bylo dost k ničemu, když s tím neumí mířit. S oštěpem se taky musí dobře mířit, ale je to úplně něco odlišného.

[ the days after ] Jak víme, tak hodně zlenivěla, a tak už neběhá tak skvěle jako předtím, a není v takové kondici jako předtím. Ještě ke všemu stárne a není tak energická jako dříve. Sice sportuje, když vezmeme v potaz surfing, ale to nestačí, protože velké vlny se neobjevují každý den, takže nemůže každodenně trénovat. Hlavně se kazí vším tím nezdravým jídlem v Kapitolu, který je tak neodolatelně dobrý, a do toho musí ještě připočítat jídlo z jejich kraje, protože ona je zcela ulítlá na mořské plody, takže bychom ji klidně mohli označit za velkého jedlíka. Ještě zvládne v pohodě zabít dva lidi najednou, ale není to ono. Už se moc neumí bránit a vykrývat útoky. Bojí se být sama doma nebo kdekoli ve tmě sama, má to tak kvůli aréně. Nikdy se nedívá na horory, i když horor v podobě Hladových her vidí vlastně každý rok. A proto by se bála znovu jít do arény. Příšerky Doutzen hodně děsí, a tak si vždy domů přivádí někoho, s kým se může do noci bavit nebo tam přespí, aby se nebála. Nikomu to nedává najevo, ale je s tím dost průhledná, a pokud není člověk slepý, měl by si toho všimnout.


[ before the Hunger Games ] Výškově je tak středně, ani malá a ani vysoká. Má modré oči a je přírodní brunetka. Má malé tetování na zápěstí. Už jako malou ji otec trénoval na hry. Nechtěl, aby se hlásila, ale taky nechtěl riskovat, kdyby ji vybrali. Dá se říct, že by to zvládla. Není to úplné dřevo, ale ani nějaký silák. Také v sebe věří a občas je kvůli tomu arogantní. Matka je žena v domácnosti a otec nemá taky nijak zvláštní povolání. Je na trhu a prodává ryby, takže jsou docela chudí. Ona by se Her chtěla zúčastnit, ale rodiče jí nechtějí dovolit, aby se hlásila sama, tak doufá v to, že jí do Her jednou vyberou, a proto naschvál bere oblázky, díky kterým zajišťuje rodině a sobě aspoň něco k jídlu. Nejsou z toho nadšení, ale aspoň se jim jejich dcera nehlásí, i když nespočet papírků taky není nic příjemného. Nechce je však opustit, kdyby to nezvládla, ale pokusila by se ze všech sil, protože si myslí, že na to opravdu má, jelikož dře každým dnem a nevynechává vůbec žádný den. Potřebuje být středem pozornosti, ale občas ji štvou všichni okolo, a proto potřebuje být sama. V ní se v podstatě nedá vůbec vyznat. Má mladšího bratra, kterému je deset let. Svého bratra má ze všech nejvíce ráda a udělala by pro něj všecko. Možná by pro něj i zemřela, kdyby ho vybrali, tak by se tam určitě přihlásila a k vítězství by ho prostě dotáhla. Kapitol nebo spíš Hladové hry nesnáší, ale miluje začátky Her, tzn. přehlídky a vše kolem toho. Kostýmy se jí zdají krásné, občas ujeté a něco takového by si jednou za život chtěla vzít na sebe. A taky se jí líbí představa bohatství po výhře.

[ the days after ] Arogantní malá holčička? To tak už není a snad jen dobře. Pochopila smysl života a začala si toho více všímat. Ona si toho všímala i předtím, jelikož toho měla celkem málo k životu, když byli chudí, ale má to tak trochu obráceně. Teď je totiž bohatá a arogantní vůbec není. Možná nikdy taková nebyla a svůj charakter jen předstírala, jak už jsme se mohli dozvědět o jejích hereckých schopnostech v aréně. Doutzen je teď dost přátelská holčina a ráda pomůže, ani už nemanipuluje s lidmi. Nemá ráda, když jí někdo něco bere a nebo se někdo snaží být jako ona. Kdyby jí někdo chtěl něco říct, i když by to myslel v dobrém, tak by se urazila. A tak se lidi naučili jí říkat něco, co by jí nemohlo urazit. Ne, že by byla urážlivka, ale má pocit, že je bezcenná a nebo není bezchybná. Jenže žádný člověk není bezchybný, ale ona si to o sobě chce myslet, a tak jí celkem mrzí, když jí někdo pak řekne, že udělala něco špatně nebo je s ní něco špatně. Peníze z výhry nevyužívá jen pro sebe, ale i pro rodinu a jiné lidi, kteří toho potřebují více než ona, i ty, které příliš moc nezná, tak jim nějaký ten peníz daruje, už jen pro dobrý skutek. Doutzen je hodně štědrá a trpělivá osoba. Snaží se být tím lepším člověkem a odstranit to nehezké na zemi.

other worlds

stranger2s.jpg https://lh3.googleusercontent.com/Pw0zB0hurIqLYe3Dbii8mgZ8-m5myKuUtsQ2qtwficdo5n9uKQvLA3mzvOkjh7iL3CUXJzXut2adFoTqKA=w200-h92