Showing posts with label Edits. Show all posts
Showing posts with label Edits. Show all posts

Wednesday, May 06, 2020

Levaneth Cealin Mariseaon

[ levanefh kejlyn marisíjn ]

[player] Rywaine

[fc] Merve Boluğur
 

reaching the top

× [species] human
× [date of birth] october 3, 2200 | ♎︎ libra
× [loyalty] capitol
× [credits] 500

× [level] 1
× [age] twenty-four | 24
× [occupation] gamemaker
× [gems] 7




defense [ 5 ]
  • Levaneth už na prvý pohľad zaujme jemne opálenou pokožkou, očami farby medu a čiernymi havraními vlasmi. Vždy musí byť dokonale upravená. Líčenie aj šaty, ktoré nosí sú zväčša drahými kúskami. Správa sa aj podľa toho, ako sa snaží pôsobiť - je to žena na úrovni a vie, akú má cenu. Je veľmi elegantná a vo všetko precízna. Rozhodne môže pôsobiť tajomne, keďže rada býva tichým, však vnímavým pozorovateľom. Mimo to je vždy oblečená len do čiernej a veľmi tmavých odtieňov - aj tým dokáže zaujať, i keď to môže byť až po pár stretnutiach. Nikdy toho o seba neprezrádza veľa a skôr sa snaží nenápadne vymámiť informácie od niekoho iného. Vždy rada vie, s kým má tú česť. K cudzím ľuďom sa snaží väčšinou správať milo, rada má potencionálne známosti vždy na svojej strane. Je vysoko ambiciózna a sebavedomá. Nenechala by sa pripraviť o žiadnu príležitosť, z ktorej by mohla vyťažiť. Myslí na svoju budúcnosť a snaží sa pre ňu urobiť čokoľvek. Dokáže ľuďmi dobre manipulovať a dostať sa tak kamkoľvek sa jej len zažiada alebo získať čokoľvek sa jej len zažiada. Nebola zvyknutá žiť v úplnom prepychu, tak si ho teraz udržiava aj zubami-nechtami. Nerada ale niečo robí násilným spôsobom. Nie je ten typ, čo by využíval fyzickú silu, za každú cenu využíva práve svoje ženské prednosti, svoju nežnosť, eleganciu, šarm a pôvab. Už len štýl jej chôdze je akoby ladným tancom. Je názoru, že stačí správny úsmev, pohyb a slovo, aby muži urobili pre ňu všetko. Stále tomu tak nie je, ale verí v to a tej myšlienky sa nie je hodná vzdať. Nebojí sa povedať svoj názor a je vždy pripravená s vami argumentovať, nech už ide o čokoľvek. Nevyhľadáva priamo nejaké hádky, ale nemá problém byť stredom pozornosti a zapojiť do diskusie, niekedy sa jej to dokonca aj páči. Má talent na umenie - tanec, maľovanie a dokáže aj celkom pekne spievať. Postráda čo-to na empatii a súcite a nezaujímajú ju životy cudzích ľudí, z ktorých by nevedela veľmi vyťažiť. Naučila sa, že keď niečo potrebuje, nemôže sa pozerať na ostatných a ich potreby. Každý je len sám za seba. Možno už len preto, že je tvorkyňou. Presne naopak jej ale na jej najbližších záleží najviac na celom svete. Ktokoľvek by na nich len zlého slovka povedal, by s ňou mal menší problém. Nie je šanca, že by sama dokázala byť zmanipulovaná. Keďže sama tak žila väčšinu života, začala si to všímať na ostatných a vypestovala si tak imunitu.
× × ×
  • [ file 001 ] Už od detstva bola veľmi ambiciózna. Vždy, keď si niečo zaumienila, musela to dosiahnuť a darilo sa jej. Medzi súrodencami bola vždy to najlepšie dieťa. Išlo jej naozaj všetko. Bola poslušná, vedela variť, mala veľa kamarátov a tie najlepšie známky. Taktiež jej nechýbal cit pre umenie. Stále si našla nejaký dôvod na to, aby v niečom vyhrala. Páčilo sa jej byť hviezdou, vyžívala sa v tom. Už od mladého veku si dávala pozor na to, ako vyzerá a veľmi veľa času venovala práve svojmu zovňajšku. Verila, že práve vďaka nemu sa v budúcnosti dostane na miesta, na ktoré bude potrebovať. Rodičia ju podporovali vo všetkom a väčšinu financií vkladali práve do jej rozvoja. Ona sa im to rozhodla oplatiť. Napriek faktu, že ani jeden z rodičov nebol známy a ani ktovieako bohatý, Levaneth sa podarilo časom dosiahnuť na post samotnej tvorkyne Hier. Cesta tam ale nebola vôbec ľahká. Psychicky sa stala veľmi silnou a odolnou. I keď sa nikdy neznížila k práci zahrňujúcu sex, dokázala sa dostať na vyššie miesta aj pomocou mužov - stačilo si ich nakloniť a urobiť si z nich dobrých priateľov. Taktiež si ľahko robila priateľky zo žien. Nemuseli to byť nutne ľudia opačného pohlavia, dokázala zapôsobiť na väčšinu ľudí, len do toho musela dať trošku snahy a pozorovania. Vyžívala sa v tom hrať malé nevinné hry a prikláňať si tak ľudí na svoju stranu. Darilo sa jej priam famózne. Čím ďalej, tým vyššie sa v spoločenskom rebríčku nachádzala. Využívala svoju inteligenciu a ženskosť. Tieto dve veci ju nikdy nesklamali. Nepotrebovala ani zbrane ani hrubú silu, neboli by v porovnaní s jej skutočnými zbraňami ničím. Konexie boli všetko, čo považovala za dôležité pri svojom vzostupe za slávou. Mala aj niekoľko priateľov vo vysokých kruhoch a dokázala na nich aj z času na čas aj pekne zarobiť - snažila sa im ale byť aj naozajstnou priateľkou, niekedy na ňu totižto tlačilo svedomie. Neskôr hľadala voľné miesta na vysokých pozíciách, ktoré by takto mohla z ľahkosťou dostať. Samozrejme šla na všetko veľmi nenápadne. Snažila sa tváriť, že sa pýta akoby mimochodom alebo za niekoho iného. V predstieraní je veľmi dobrá, takže to vždy išlo ako po masle. Vtedy jej bola dokonca priamo ponúknutá práca tvorkyne Hier. Prikývla na to a v duchu sa radovala ako nikdy. Verila v to, že by sa jej to mohlo podariť, ale nie v tak mladom veku. Bola na seba hrdá, tak ako nikdy. Dávala si ale pozor, aby neupustila od svojej cieľavedomosti. Práca tvorkyne bola pre ňu ako stvorená a našla v nej veľkú záľubu, určite ju nechcela stratiť. Konexie si ale stále udržiavala, rada sa obklopovala významnými ľuďmi a stále s nimi bola zadobre. Aj keď mala vyššie postavenie, bolo jej to málo. Známostí si hľadala čím ďalej tým viac. Chcela si byť istá, že bude mať náhradný plán nech by už nastala situácia akákoľvek. Jej sestry ani brat to nedotiahli ďaleko. Rodičia tiež neboli ambiciózny a nechceli siahať vyššie. Preto to bolo všetko len na nej samej. Začala veľmi dobre zarábať, istú sumu posielala aj domov. K rodine sa vždy správala omnoho inak. Nikdy by na nich krivého slova nepovedala. Sú pre ňu tým najdôležitejším čo má, aj keď v mnohých prípadoch to vyzerá, že jej záleží len na peniazoch. Kedysi to tak bývalo, ale čím bola staršia, tým viac si uvedomovala, čo je naozaj dôležité. Stala sa skutočnou dámou, takou akou vždy túžila byť. V posledných rokoch premýšľala nad trvalým vzťahom, ale nikdy nemala to šťastie nájsť niekoho, kto by bol pre ňu tým pravým. Totižto nikdy nepotrebovala nejaký vážny vzťah na to, aby sa cítila šťastná a spokojná.

  • replika

Monday, May 04, 2020

Matthias Weylyn

[ matýjas vejlyn ]

[player] Andy

[fc] Kellan Lutz
 

negative thoughts will never give you a positive life

× [species] human
× [date of birth] february 2, 2189 | ♒︎ aquarius
× [loyalty] capitol
× [credits] 1 000

× [level] 1
× [age] thirty-five | 35
× [occupation] peacekeeper
× [gems] 0




vitality [ 0 ] × defense [ 2 ]
  • -
  • -

  • V první chvíli vás do očí udeří to, že i přes jeho výšku je poměrně urostlý. Co je na tom k údivu, když si vybral profesi, jakou si vybral. Maso a svaly, tak by se dala definovat jeho fyzická stavba, a jelikož často pracuje na své kondici – není divu, že na něm není byť jednotka tuku vidět. Dává si na svém vzhledu záležet, ačkoliv to pak v mírotvorcovském úboru není moc vidět. Vlasy má moderně upravené. Odstín by se dal přirovnat ke světle hnědé až tmavé blond. Přirozená barva, to on je zase dost přírodní. Boky má střižené krátce, avšak lysina na temenní části je skutečnou dominantou. Povětšinou ho zahlédnete s upraveným strništěm, avšak vousy nedosáhnou více jak jednoho centimetru. Nejsou mu příjemné. Pokud není v pracovním oděvu, obléká se moderně a povětšinou, ačkoliv se to vyhýbá standardům, je to spíše jednoduchá modernost. Pokaždé je velmi soustředěný a prakticky i vyrovnaný, jelikož pokaždé – i během života věděl, co chce a měl stabilní domácnost, neexistovaly tedy faktory, které by ho nutily vytvořit si přirozeně v hlavě nějaké psychické uzly a slepé uličky. Je velmi nestranný a to je odměrkou pečlivosti v jeho práci, neboť musí jednat v nejlepším blahu Panemu, potažmo Kapitolu, naučil se investovat svou pozornost do konání pořádku a vytváření onoho pomyslného míru. Nedělá mu ani nejmenší problém být o něco více rázný k utvoření pořádku. Nebojí se použít své svaly, avšak první se pokouší používat slova – samozřejmě žádné ťuťu ňuňu. Ke svému okolí se chová prakticky tak, jak se k němu chová okolí. Úspěch mu nikterak nevlezl na mozek a dokáže se chovat i laskavě. Pokud si to situace žádá, zakryje svůj obličej do imaginární masky a bude se chovat tak arogantně, jak si jen dotyčný zaslouží. Chová lásku ke Kapitolu a ten je na prvním místě, tedy až po jeho matce. Co on a vztahy? Primárně je nevyhledává, ale občas si vyrazí jako každý obyčejný občan. V tu chvíli je schopný užít si třeba i románek na jednu noc, ale ještě se nenašla ta pravá, jež by pro něj byla jako tenkrát pro jeho otce jeho matka. Složité? Ale kdepak. Z oblasti profese vnímá svou práci velmi důležitě, a tak ji provádí se vší zodpovědností, kterou doslova překypuje. Agrese u něj není příliš běžná, ale stejně jako kdokoliv, kdo toho má plnou hlavu, může obrazně fungovat jako parní hrnec. Nadýmá, nadýmá, až dokud poklička neodletí a on nepraskne. V tu chvíli má tmu před očima. Spíše tedy rudo a bije se v ten okamžik jako býk, až dokud všechna ta agrese nezmizí a on v tu ránu, možná i v nevědomí, co předchozích několik minut dělal, nezůstává v klidu.
× × ×
  • [ file 001 ] Narodil se v krásném hlavním městě celého Panemu, v Kapitolu. Jeho matka bývala ve svých mladistvých letech stylistkou, která šila oděvy nejen pro obyvatele hlavního města, ale navrhovala taktéž kostýmy do Hladových her. Celá jejich rodina je velkým fanouškem této tradice a on není výjimkou. Myslí si, že je to správné – ovšem, byl v tom celé ty roky vychováván. Bez poskvrny a strachu z toho, že jeho jméno může být vyloveno z osudí. Jistě, kdyby měl takovou zkušenost, co děti a mladiství z dvanácti krajů, pravděpodobně by se jeho mínění na zmíněné Hry změnilo. Jeho otec byl mírotvorce, bohužel již zesnul. Byl velkým vzorem mladého Matthiase a možná díky tomu šel v jeho šlépějích. Během života jeho otce s ním trávil řádku času – nikoliv proto, že třeba z vlastní iniciativy chtěl, ale hlavně kvůli tomu, že ho každou chvíli prosil, ať ho učí, aby byl posléze jako on. Matka tomu nečinně přihlížela a vlastně jí na tom nic nevadilo. Byla ráda, že Matthias ve svém věku ví, co chce, ačkoliv to je pouze řečeno s nadlehčeností. Jeho rodiče si uvědomovali, že dítě, kterým byl, si nemůže být stoprocentně jisto, co vlastně od života očekává, ale byli velmi podporující, co se jejich syna týkalo, a tak mu pokaždé prakticky vyšli vstříc. Naštěstí měl spoustu času na rozhodování, obzvlášť v období, kdy jako každé Kapitolské dítě v jeho věku studoval školu. Chtěl rodičům ukázat, že je schopný a že při svém snažení může uspět, a tak se soustředil na studium, jak jen to šlo a paradoxně absolvoval školu s nadprůměrnými výsledky. Když byl v pubertálním věku, začal více pracovat na své fyzické kondici a na svém těle. Zpočátku trénoval doma, poté v přírodě a nezávisle na tom začal pravidelně docházet do různých posiloven, aby se zdokonalil. Rodiče mu byli schopni obstarat i osobního trenéra, který se mohl soustředit na správný program – co se jeho tréningu týkalo. Dlouhou dobu snil o akademii mírotvorců a otce zpovídal dennodenně. Chtěl být stoprocentní v tom, co dělal a nechtěl nic podcenit, aby se na Akademii dostal bez obtíží. Jak šel čas, jeho přání se stalo skutečností. Výcvik byl náročný a byl tvrdý. Sám si uvědomil až v tomto období, co je náplní mírotvorce a kolik toho tato práce obnáší, neodradilo ho to ani po tomto zjištění. Co se jeho fyzického stavu týče, byl jedním z nejlepších v jeho ročníku. A právě díky tomu, jak cílevědomý byl, absolvoval akademii bez nějakých větších problémů. Jeho základnou byl Kapitol, protože si sám neurčil – což by bylo drzé, že. A zároveň mu nebyl přidělený žádný kraj, podepsal dohodu, která určovala, že Kapitol určuje každý jeho krok v jeho nové profesi. Mohlo se tedy stát, že ho hlavní město pošle do kraje dvanáctého, který, ruku na srdce, byl děsivý. On je to ale chlap jako hora, tudíž nemá žádné obavy, a proto přeci tuto dohodu podepsal, ne? Nebojí se zkrátka ničeho, co mu bude nařízeno. Po čase si pořídil vlastní byt, protože bydlení s matkou není zrovna reprezentativní pro jeho milostný život. Tomu se nebrání, leč nebyla příležitost k navázání nějakých hodnotnějších vztahů. Užívá si svého života a to je doslova bráno v potaz, i co se milostných románků týče. Dostáváme se k tomu, že tedy žije pokojný, mírotvorcovský život v Kapitolu a je otevřený všem výzvám a prakticky všem rozkazům, které mu budou určeny.

Sunday, May 03, 2020

Zipper Cadenza

[ zipr kadenza ]

[player] Andy

[fc] Flamur Ukshini
 

live life. learn lessons. liberate yourself.

× [species] human
× [date of birth] june 4, 2199 | ♊︎ gemini
× [loyalty] neutral
× [credits] 0

× [level] 1
× [age] twenty-five | 25
× [occupation] club dj
× [gems] 1




defense [ 2 ]
  • Už na první pohled nepůsobí jako klasický Kapitolan. Je přirozeně snědší pleti a celkově disponuje velmi exotickými rysy, které nejsou zas tak běžné. Taktéž má tmavé vlasy a lehké strniště. Může jít o modelový příklad nezvykle pohledného mladého muže, ale on nikdy nebyl na to se chvástat svým vzhledem. Byl naučený pokoře a laskavosti. Jde o někoho, kdo má velmi pozitivní přístup, jak k životu a sobě samému, tak vůči svému okolí. Někdy se může zdát, že je pro věc až moc zapálený, ale je to zkrátka on. Je velmi vstřícný a tolerantní, ale zastává pravidla „jak ty na mě, tak já na tebe“, což se může posléze v jeho projevu odrazit. Ve chvíli, kdy s ním totiž bude někdo jednat ne zrovna pěkně, přenastaví se do stejného módu a v tu chvíli může být pěkně zlý i on, ovšem v rámci možností, neboť věčného optimistu nedokáže příliš mnoho věcí rozhodit – pokud teda nepočítáte smrt blízkého. Smrt matky přetrpěl. To jen kvůli tomu, že kromě své sangvinické povahy je dostatečně melancholický a dokáže situace prožívat po svém a velmi citlivě. To je možná důvodem toho, proč Laylu při jejím objevení na dámských záchodcích v klubu vzal dobrovolně k sobě domů. A to tedy odkazuje na další téma – vztahy. Nikdy nepotřeboval přemýšlet o své vlastní orientaci, v tomhle je dost otevřený a nepotřebuje přemítat nad nějakými škatulkami. Zkrátka, ať ho přitáhne cokoliv, je mu prakticky jedno, zdali půjde o muže nebo ženskou. Každý by to přisuzoval bisexualitě, ale je svým způsobem spíše pansexuál. Nerad by se ale sám zaškatulkoval, jelikož „labels“ mu nejsou kdovíjak příjemné, tak o tom zaprvé moc nemluví a zadruhé je zkrátka a jednoduše otevřený možnostem, které mu Panem nabízí. Je velmi umělecky zaměřený. Věnuje se hudbě, snad od té doby, kdy mu matka poprvé v postýlce zazpívala na dobrou noc. Od té doby si broukal, huhlal až do momentu, kdy se naučil ovládat paličky a na svých podomácku vyrobených bicích začal tlouct různé hudební sestavy. Je velmi pozorný detailista. Díky tomu si v životě všiml i situace, která ho dostala na jeho profesní dráhu. Konkrétně ta talentová soutěž. Normální člověk by si asi vylepených, nic neříkajících, nudných plakátů nevšiml, ale on ano. Zkrátka se dívá z vícero různých úhlů na věci, nad kterými by obyčejný smrtelník jen mávl rukou. Pokud není zaujatý v tvorbě hudby, rád své okolí baví přirozeným humorem – avšak, možné je i to, že si svůj smysl pro humor pouze nalhává a jeho okolí se mu směje, jen aby to nebylo trapné. To ale nemění nic na tom, že se mu občas podaří svou společnost rozesmát – a nikoliv mu, ale vtípkům, které vyplodí. Má velmi bystře vyvinutý smysl pro pomáhání a naslouchání druhým. Dokáže poslouchat druhé a jejich „problémy“, aniž by zívl do ruky, ba dokonce usnul. V takových situacích je velmi odhodlaný pomoci a poskytnout dotyčnému svou radu – odborníka, jojo. A to je základně asi tak vše, co je zapotřebí vědět. To a mnohem víc jen u Zippera Cadenzy.
× × ×
  • [ file 001 ] Zipp se sice narodil dvěma rodičům, ale po jeho narození byl vlastně závislý pouze na jednom z nich, protože otec od nich hned po jeho narození utekl. Kdoví, kde je mu konec a vlastně se nikdy nedozvěděl, co to bylo za parchanta. Během života neměl nikdy potřebu hledat ho a zjišťovat více. Má matku, kterou miluje a která patří mezi jeho priority v životě, a to by tak podle něho mělo zůstat. Již v raném dětství k ní vzhlížel jako ke svému vzoru, i když ženskému. Jeho matka byla umělkyně. Nesoustředila se ale na jedno odvětví, ale pracovala na vícero věcech. Byla skvostnou malířkou, avšak tuhle zálibu dělala pouze pro sebe. Primárně byla zpěvačka, vystupující v různých podnicích – kabaretního původu či zaměření. Nebyla ale umělkyní – tedy tanečnicí, pouze zpívala. Její hudba se dosti blížila jazzu či bluesu. A tahle její záliba je možná důvodem toho, proč je Zipper nadaný hudebník – k tomu se ale dostaneme. Zipper chodil do školy jako každé kapitolské dítě a vystudoval s minimálně průměrnými výsledky. Samozřejmě, že by rád na univerzitu, to je cílem snad každého, co se někam chtěl dostat, ale čas a okolnosti mu to zmařily, neboť jeho matka vážně onemocněla a musela přestat pracovat. Zippovi mohlo být nanejvýš šestnáct let, ale už musel začít pracovat, aby se uživil. Chodil na brigády v různých podnicích, ale nikdy to nebylo nic lepšího než umývač nádobí a další věci v tomto okruhu, co se zaměření brigádní profese týče. Každopádně jim to pomáhalo, tyhle malé výdělky. Měl velké sny a vize a k jejich splnění potřeboval peníze. Hromadu peněz. Dřel a dřel, aby se nějak postaral o svou matku a zároveň si šetřil na své cíle. Chtěl se zkrátka živit hudbou a té se věnoval každý den. Neměl peníze na drahé hudební nástroje, ale byl natolik kreativní, že si doma po nějakém čase vytvořil provizorní umělecký koutek. Sbíral po popelnicích materiál, který se mu hodil a brzy měl provizorní sestavu bicí – ovšem, to je dost bohatý název, jelikož vizuálně ty bicí nebyly nic moc. Ale sloužily a sloužily dobře. Na nich si nacvičil práci s rytmem a postupem času uchytil základy a techniky, aby se zdokonalil. Nemoc matky ale do jejich životů zasáhla mnohem hlouběji a brzy, krátce po jeho plnoletosti, podlehla tomu, co ji sužovalo. Došla klidu a pokoji, ale Zippera to ubíjelo. V ten moment se uzavřel do sebe a nikoho k sobě nepouštěl. Pracoval, ale často duchem mimo své tělo, neboť se přes ztrátu své matky nedokázal přenést. Během toho času se ale okolnosti překlenuly jako na houpačce, neboť měl možnost vydělat spoustu peněz. Tolik peněz, kolik by mu stačilo na DJ sestavu, po které toužil. V podstatě to byl směr, kterým chtěl nechat směřovat svůj život. A ta příležitost nebyla nic jiného než talentová soutěž. Menší, komornější, ale jemu to k dosažení první příčky při plnění svých snů stačilo a on ji skutečně vyhrál. Za peníze, které vyhrál, si nakoupil, po čem jeho srdce prahlo a začal se věnovat dráze DJe. A po několika měsících ovládl umění práce se sestavou a mohl se tím začít pomalu, ale jistě živit. Hrával v několika klubech v Kapitolu. Zpočátku to byly menší, neznámé kluby, ale nedlouho poté získal šanci hrát v jednom ze známějších klubů. A tam se poznal s Laylu. Až zjistíte, jakým způsobem, jistě vás to pobaví. Měl zrovna po šichtě a pomáhal tamním zaměstnancům kontrolovat klub – převážně proto, zdali hosté již opustili prostory. Kupodivu to byla pěkná shoda náhod, neboť ji našel na dámských záchodem úplně opilou a... detaily si necháme, ale byla zkrátka mimo sebe. Chtěl ji doprovodit domů, jenže jak brzy zjistil, domov neměla a díky tomu, že ho matka vždy učila, aby byl k druhým dobrý, neboť se mu to vrátí, vzal ji k sobě. To bylo to osudné, neboť se z nich po krátkém čase stali nejlepší přátelé na život a na smrt. A bydlí spolu dodnes, vtipné, že.

  • mobil - Advansy

Thursday, April 23, 2020

Ephraim Deveraux

[ ífrejim deveró ]

[player] Niel

[fc] Alessandro Mahmoud "Mahmood"
 

sucess builds a character

× [species] human
× [date of birth] february 26, 2197 | ♓︎ pisces
× [loyalty] capitol
× [credits] 0

× [level] 1
× [age] twenty-seven | 27
× [occupation] peacekeeper
× [gems] 0




vitality [ 0 ] × defense [ 0 ]
  • -
  • -

  • Narodil se v Kapitolu, avšak v něm neproudí čistě kapitolská krev. Jeho matka pochází z Třetího kraje. Jeho otec se narodil v Kapitolu, ale často kvůli vývoji nových technologií trávil čas ve Třetím kraji. Takže tam poznal jeho matku. Ona se k němu přistěhovala do Kapitolu. Vzhledem k tomu, že jsou manželé, nebyl to problém. Teda u vlády. Kapitolané na ni nahlíží přes prsty. Vlastně celkově na jeho rodinu. Tudíž to rozhodně neměl nikdy lehký. Že si ve škole na něj zasedli učitelé? Nemohl s tím nic dělat. Ještě by ho mohli poslat do Třetího kraje a tam by mohl být vylosován do Hladových her. Nikdy se nevzdává, snažil se zapadnout, ale on byl vychováván trochu jinou výchovou než Kapitolané. Rozhodně jeho výchova nebyla jen o tom, jak jsou Hry úžasné a jaká to je sranda. Hodně se toho dozvěděl od příbuzných z matčiny strany. Má teda dost všeobecný přehled o tom, jak vnímají různé věci lidé z Kapitolu a také má přehled o tom, jak to vnímají lidé z bohatších krajů. V tomhle ohledu je celkem bystrý. Rád cvičí, naštěstí Kapitol mu v tom nabízí hodně možností. Fitness centra jsou snad na každé ulici, a to mu opravdu vyhovuje. Vždy si tam může jít vybít svoji zlost, když ho někdo naštve. Což se děje celkem často. Je totiž dost výbušné povahy. Vždy, když se naštve, tak vůbec nezná meze. Proto se i vydal na dráhu mírotvorce, prakticky práce, která je pro něj dělaná. Navíc má rád všechno v pořádku, chce prostě dodržovat pořádek. I když ho lidé nemají dvakrát rádi, tak z něj mají alespoň respekt a o to mu vždycky šlo. Celkem je v práci i úspěšný, není to zrovna člověk, který je ukecaný, proto jen poslouchá pokyny a dělá svoji práci. Mají z něj celkem radost, že nemá pořád otázky typu proč a jak. Rodiče s tím nikdy nesouhlasili, ale jemu to bylo jedno. Chtěli z něj mít nějakého vývojáře nových technologií, ale to jim úplně nevyšlo, smůla. On se celkově moc nepodobá svým rodičům. Je to divný, ale nejspíš za to mohou plastické operace, které má jeho otec. Těžko říct. Je trochu snědší pleti. Oba jeho rodiče jsou bílí jak stěna, což je celkem zvláštní. Má černé, velmi krátké vlasy. Oči má poměrně dost výrazné. Jsou tmavě hnědé, takové má jeho otec. Takže asi trochu podobnosti tam bude, i když to je jen barva očí, že. Rty jsou na jeho obličeji to nejvýraznější. Snad celý Kapitol by si přál, aby se narodili s takovými rty a nemuseli si nechávat píchat botulotoxin. Jsou opravdu výrazné a dost velké, celkem dost nezvyklé na kluka. Každopádně k jeho obličeji to opravdu sedí. Mimo to je opravdu vysoký. Měří necelých sto devadesát centimetrů. Celkem dost vyčnívá z řad Kapitolanů. Možná už jen tím, že nemá žádnou plastickou operaci. I když dost lidí mu nevěří, že ty rty jsou přírodní, avšak jsou. V levém uchu nosívá kruhovou náušnici, která je celá ze zlata. Dostal ji k osmnáctým narozeninám. Po celých zádech má kmenové tetování. Další tetování, avšak menší, má na zápěstí.
× × ×
  • [ file 001 ] Jeho život byl vždy takový zvláštní. To platí i o jeho výchově. Byl vychováván rodilým Kapitolanem, ale zároveň bývalou obyvatelkou Třetího kraje. Navíc si vždycky lidé na ně ukazovali prstem, což mu nebylo zrovna příjemné. Především v jeho pubertálních letech. Nikdy nic neměl jako děti, které měli oba rodiče rozené v Kapitolu. I ve škole to měli lehčí než on. Byl častěji zkoušen, dostával mnohem víc trestů, přitom jiné děti zlobily víc než on. Na druhou stranu díky subjektivitě učitelů toho umí mnohem víc než oni. Ačkoliv půlka jeho rodiny žije ve Třetím kraji, tak v něm nikdy nebyl. Rozhodně tam nepojede sám od sebe jen tak pro zábavu. I když ho v Kapitolu dost lidí nemá rádo, tak mají k němu respekt. To mu k životu stačí. Ačkoli byste to do něj neřekli, tak ve škole byl celkem dobrým žákem. I přes ten nával od učitelů, vše zvládal. Časem si i na to začal zvykat, že si na něj všichni ukazují prstem. Takže vlastně žil dál takový svůj zvláštní život. První zlom přišel, když mu bylo patnáct. Začaly se u něj projevovat první známky agresivity. Začal být trochu víc agresivní na spolužáky. Začal se dost prát. Člověk by řekl, že s ním prostě jen mlátí puberta. Nebylo tomu. Agrese přetrvávala a akorát to s ním bylo horší a horší. Začal teda chodit do fitness centra, kde svůj vztek vybíjel. Nejspíš za jeho agresi může to, jak si na něj všichni ukazovali, že nejsou rodina s „čistou“ krví. Během dvou let se to pomalu uklidnilo. Agresivní je teda dodnes, ale rozhodně to není tak strašné, jako tomu bylo v patnácti nebo šestnácti letech. Nejspíš to koriguje tím, že chodí cvičit a vybíjet si svoji zlost do posilovny. Jeho agrese ale nemá jen nevýhody. Krom toho, že z něj někteří mají trochu nahnáno, tak byl prakticky díky tomu přijat na Akademii mírotvorců. Při přijímacím řízením předvedl dobré fyzické schopnosti. Měl i dobré výsledky celé své předešlé studium, tím pádem byl přijat na Akademii. To byla jedna z mála věcí, která mu v životě udělala opravdu radost. Rodiče si moc nepřáli, aby se stal mírotvorcem, ale jemu to bylo tak nějak jedno. V Akademii rozhodně nebyl nějak výjimečný, jak očekával. Bylo tam hodně lidí, kteří byli jako on. Rozhodně neměl lehké se tam udržet a být dobrým. Avšak cvičil, pořád cvičil. Nikdy to nechtěl vzdát. Chtěl být tím nejlepším. Po čase se mu povedlo, že začal patřit mezi lepší studenty ročníku. Akademii absolvoval úspěšně a rovnou byl umístěn do Kapitolu. Toho si vážil. Našel si byt kousek od centra města. Odstěhoval se teda od rodičů. Po pár měsících viděli jeho snahu a dobře vykonanou práci. Rozhodli se mu krom Kapitolu přidělit Desátý kraj, který je celkem oříšek, přeci jen se v něm nacházejí věznice a jedná se všeobecně o velmi náročný a nebezpečný kraj. I tak ho to potěšilo. Všímají si totiž jeho práce a nebojí se ho přidělit do nějakého nebezpečného kraje. V tu chvíli si uvědomil, že nebyla chyba stát se mírotvorcem a že všem dokáže, že to dotáhne daleko. V Desátém kraji se mu daří. Není tam pořád. Dost času tráví v Kapitolu, ale dost pendluje mezi Desítkou a Kapitolem. V kraji se snaží udržovat pořádek. Není to jednoduché, jak zjistil. Oproti Kapitolu to je opravdu oříšek, jelikož jsou v hlavním městě lidé celkem poslušní. Zatímco v Desítce se hodně lidí bouří. S rodiči se stále vídá a i jeho rozhodnutí už celkem přijali. Jeho matka moc nesouhlasí s tím, aby jezdil do Desátého kraje, bohužel už je plnoletý a má právo si dělat, co chce. I přesto mají mezi sebou vcelku dobrý vztah. Avšak to rozhodně není dokonalá rodinka bez chyb.

Sunday, April 12, 2020

Ceyx Spinster

[ čejks spinstr ]

[player] Fion

[fc] Joel Kinnaman
 

there is no way to achieve perfection

× [species] cyborg
× [date of birth] september 5, 2192 | ♍︎ virgo
× [loyalty] neutral
× [credits] 5 000

× [level] 2
× [age] thirty-two | 32
× [occupation] hacker, spy
× [gems] 5





vitality [ +5 ] × defense [ 11 ] × replicas [ 0 ]
  • -
  • -


  • [ appearance ] Vzhledově není kdovíjak výrazný – světle hnědé vlasy, pohledný obličej, který mu získává plusové body u žen, vysoká svalnatá postava a tmavé oblečení typické pro lidi, kteří neradi poutají pozornost. Jeho tělo pokrývá značné množství jizev, které utržil během misí. Jakmile se však ocitne v Kapitolu, proměňuje se v typického obyvatele hlavního města. I přes velkou nechuť je mu chování Kapitolanů velmi blízké a do značné míry je pro něj přirozené. Mnohé tedy může překvapit jeho přízvuk, který rozhodně neodpovídá mluvě typické pro obyvatele Druhého kraje. Do značné míry se mu jej sice podařilo zamaskovat, ale zejména ve vypjatých situacích je zřejmé, že Kapitolem pouze neprojíždí. Dokonce se u něj projevuje i jistý smysl pro kapitolskou módu, který v něm vypěstovali adoptivní rodiče. Je-li to nutné, od klasického Kapitolana je tedy takřka k nerozeznání. Jediná část jeho těla, která poutá abnormální pozornost, je jeho bionická protéza, která nahrazuje pravou ruku.
  • [ modifications ] Vzhledem k nebezpečné povaze jeho práce bylo pouze otázkou času, kdy přijde k nějakému vážnému úrazu – jizvy po kulkách a čepelích nožů mezi vážné úrazy nelze počítat, protože se jedná prakticky o škrábance. Až po několika letech rebelského způsobu života Ceyx nešťastně přišel o celou paži, když mu při zpackaném (byť nakonec úspěšném) pokusu o záchranu prezidentčiny dcery strčili pravačku do větrací turbíny. Ceyx si chybějící končetinu přirozeně nechal nahradit, a když už musel, rozhodl se pro lehce extravagantní způsob. I přes to, že dnešní vyspělá medicína nabízí bionické protézy takového charakteru, že je na první pohled nelze rozeznat od části těla z masa a kostí, Ceyx se schválně rozhodl pro takovou, u níž je ihned zřejmé, že se jedná o technologickou náhražku. Jeho nová ruka začíná hned u ramene a až k zápěstí se jedná o nefalšovaný stroj vyvedený z hladkého, stříbrného kovu, jehož celistvost narušují pouze bílé diody. Dlaň a její hřbet už však pokrývá vysoce citlivá syntetická kůže, takže i když bionická ruka přirozeně necítí žádnou bolest, dokáže zaregistrovat dotek, tlak a rozeznávat rozdíly v teplotě.
  • [ personality ] Aby mezi rebely zapadl, musel se začít přetvařovat. Díky svému pohledu na svět se i přes to velmi často setkává s nepochopením. Neustále se v něm sváří protichůdné ideály – zásadní část svého života, která formovala jeho osobnost, strávil v manipulativním prostředí hlavního města a zároveň se snažil vrátit ke svým anarchistickým kořenům. Vlivem toho Ceyx získal prazvláštní charakter. Vášnivost typická pro obyvatele Druhého kraje se v něm snoubí s kapitolskou upjatostí a určitým smyslem pro nadřazenost. Má pochopení pro obyvatele krajů, ale zároveň je neskonale pyšný na svou příslušnost k panemské metropoli. Výsledkem těchto neustálých niterných sporů se sebou samým je rozervaný misantrop, který se pro jistotu rozhodl nenávidět úplně všechny a aby se neprozradil, nikdy jen tak neblábolí. Díky tomu se Ceyx nejlépe cítí na neutrální půdě, kterou však není zrovna jednoduché nalézt. Odjakživa věděl, že zbytek života nechce strávit v Kapitolu, ale ani mezi rebely není dokonale spokojený. Myšlením má nejblíže k anarchistům, kteří usilují o rozpad aktuálního společenského uspořádání. Rád by se dožil nastolení nového, demokratického řádu. Jelikož se však Kapitolu nikdy oficiálně neznelíbil a stále je jeho právoplatným občanem víc, než obyvatelem jednoho z krajů, často se tam vrací coby špeh a účastní se společenských akcí. Nejlépe se však cítí za oponou – Ceyx není zrovna sdílný, když už se však rozhodne obohatit konverzaci, srší cynismem. Je obezřetný a nedůvěřivý, díky čemuž může působit chladně a mrzutě. V soukromí jej lze nejčastěji nalézt za počítačem či v objetí sličné dámy. Společnost mu pravidelně dělají i cigarety a sklenička whiskey.
× × ×
  • [ file 001 ] Necelou polovinu svého pohnutého života strávil ve Druhém kraji. Narodil se jako Joshua Corbyn uprchlíkům z chudší oblasti Panemu, kteří se usadili na předměstí Prokyonu a celý život zasvětili tomu, aby zůstali skryti před zraky Kapitolu. Když bylo Joshuovi jedenáct let, odhalili je mírotvorci, jeho rodiče na místě zastřelili a spolu s nimi i všechny, kdo jim kdy pomáhali. Tato událost na něm zanechala hluboké šrámy – často se k němu vrací v podobě nočních běsů. Osud tomu však chtěl, že se nad ním mírotvorcům zželelo a poslali jej na převýchovu do Kapitolu, kde se jej ujal manželský pár, který se již mnoho let zoufale snažil o početí dítěte. Joshuovi adoptivní rodiče však neměli v kapitolské společnosti příliš vysoké postavení, takže se museli spokojit se starším dítětem, které ještě ke všemu bylo potomkem rebelů. Svého syna však i přes to velmi milovali a snažili se mu do života dát to nejlepší. Právě od nich Joshua získal své nové jméno, na nějž si překvapivě rychle zvykl a přijal jej za vlastní – Ceyx Spinster. Navzdory nekompromisní výchově v Kapitolu Ceyx však nikdy nezapomněl na své kořeny a rebelující část jeho osobnosti zůstala i přes veškeré snažení adoptivních rodičů poměrně prominentní. Nikdy si neoblíbil Hladové hry, nedokázal je považovat za zábavnou reality show jako většina jeho nových přátel. Díky tomu nebral blahobyt jako samozřejmost, i když během svého pobytu v Kapitolu pochopitelně značně zpohodlněl a částečně převzal tamější mentalitu. Jakožto kapitolskému dítěti se mu dostalo perfektního vzdělání – vystudoval prestižní střední školu a ve studiu následně pokračoval i na univerzitě, kde získal doktorát z programování. Rodičům tvrdil, že chce přispívat k dalšímu technologickému rozvoji země; jeho tvrzení se však od reality značně lišilo. V pětadvaceti konečně opustil Kapitol a odcestoval do divočiny. Aby se jej úřady nesnažily vyčenichat, jako svou oficiální novou polohu uvedl Třetí kraj, kde údajně začal učit informatiku na střední škole. Dostal se tak zpět na úplný začátek, mezi rebely, kde chtěl pokračovat v odkazu svých zesnulých biologických rodičů. Metaforický kruh se tímto krokem sice pomyslně uzavřel, ale až tehdy Ceyxův život doopravdy začal. Ještě během studia poznal neblaze proslulého Bruta Hexspoora, který mu nabídl jeho vůbec první pracovní příležitost ve svém herním studiu. Brutus pro Ceyxe představuje téměř otcovskou figuru – odjakživa si s ním rozuměl víc, než se svým adoptivním otcem. Svou roli v tom musel hrát i fakt, že ani Brutus Hexspoor není čistokrevný Kapitolan, díky čemuž mezi ním a Ceyxem vzniklo jakési pouto. Sdílí spolu některé politické názory a často spolu kooperují. Mezi rebely je Ceyx známý pod jménem, které dostal po svém narození – Josh. Je si totiž dobře vědom toho, že by jeho kapitolský původ mohl působit potíže. Minulost je jeho největší slabinou, a proto se o tyto informace zásadně nedělí. Jediným veřejně známým faktem je to, že pochází z Druhého kraje. Lze tak vysvětlit i skutečnost, že může často navštěvovat Kapitol. Získal tedy reputaci tajemného muže, což lze rozhodně přičíst i Hexspoorovu vlivu. 

other worlds

stranger2s.jpg https://lh3.googleusercontent.com/Pw0zB0hurIqLYe3Dbii8mgZ8-m5myKuUtsQ2qtwficdo5n9uKQvLA3mzvOkjh7iL3CUXJzXut2adFoTqKA=w200-h92