Showing posts with label Edits. Show all posts
Showing posts with label Edits. Show all posts

Wednesday, August 07, 2019

Anniston Irvine-Duesenberry

[ énistn ervajn-ďůznbery ]

[player] Pietro

[fc] Luisa D'Oliveira
 

    

as long as the heart beats, you can still win

× [species] human
× [date of birth] december 21, 2206 | ♐︎ sagittarius
× [loyalty] neutral
× [credits] 11 200

× [level] 2
× [age] eighteen | 18
× [occupation] unemployed
× [gems] 7




vitality [ +10 ] × defense [ 18 ]
  • Umí ta holka vůbec něco? Samozřejmě, není to jedna z těch líných děvčat, které má všechno poleháváním v posteli. Jakožto obyvatelka Prvního kraje má tu čest využívat možností výcvikového centra a to by bylo, aby se tam nestavěla a netrénovala. Avšak v začátcích tam chodit vůbec nechtěla. Tvrdošíjně si myslela, že se všechno dá naučit i doma s tím, co je po ruce. Nakonec jí otec po několikadenním přemlouvání umluvil, ať to zkusí alespoň jednou a najednou měl co dělat, ji odtamtud dostat. Intenzita tréninku a jeho náročnosti rostly s ní, ale už od počátků bylo zjevné, že sečné a bodné zbraně budou její cílová skupina. Od malých nožíků, se přes vrhací nože a jiné zbraně dostala až ke kataně, u níž skončila. Před ní měla i období mečů, ty jí však neuchvátily, jelikož pro ni, jako děvče se zdály moc těžké a neohrabané. Naopak dlouhá, tenká a vskutku ostrá čepel katany se po několika zkouškách na figurách v centru ukázala jako nejideálnější. Dva bleskové švihy a je to. Svistot vzduchu po máchnutí se pro ni během tréninku a vlastně i celkově stalo tím nejhezčím zvukem. Sekundární zbraní je u ní klasický nůž. Protože už s nimi měla co do činění, umí tak proměnit v účinnou zbraň u obyčejný kuchyňský. A když není po ruce katana a ani nůž, musí holt přijít na řadu holé ruce a nohy. V začátcích trénink často neváhala přepálit a zůstávala v centru skoro až do padnutí. Až později si stanovila s pomocí rodičů, hlavně otce, plán, který se snaží dodržovat, přesto se stále přistihne, že si nabírá více, než je potřeba. Vyjma dnů, kdy se ohání katanou, pracuje i na své fyzické kondici, kdy běhá s pauzami tak dlouho, dokud se tričko nedá ždímat a nekape. Postupem času si tak vypracovala slušnou rychlost. Neběhá jen v centru, je možné na ni narazit i ve městě. Nezahálí ani její ruce. Když se do centra vydá se svým otcem, je to znamení právě tréninku rukou a horních částí těla. To si oba nasadí rukavice a helmy a není problém si tak regulérní boxerský duel. K tomu ráda říká, že nejlepší chvíle byla, když se jí dobrou ranou podařilo otce omráčit a probrat jej pak skleničkou vody. Většinou však Anniston boxuje jen do chráničů, které si pro tu příležitost otec nasadí, nebo jen do klasického pytle. Poslední položkou jejích tréninkového seznamu z fyzické části je prosté posilování na strojích, zaměřených na zbytek těla, aby neudělala ostudu v boji beze zbraně. Bojových a fyzických dovedností je hodně, ale co jiné, nebojové? Po každém z rodičů zdědila nějakou vlastnost, pro kterou vykonávají svá zaměstnání. Pečlivost, pozornost, trpělivost a smysl pro eleganci. To vše se sice při boji se zbraní i bez hodí, ovšem Anniston je schopna využít toho i jinde. Například při maskování. Sice nikdy kouzlu nákupů tuny šminek, líčidel a rtěnek nepropadla, ale s těmi matčinými si hrála odmala a právě tehdy to vypadalo tak slušně, že by i zkušený člověk v maskování kýval uznale hlavou. K tomu je právě přímo vhodné to tetování na tváři, velká část je tak namalovaná. Trénink jí pomohl rozšířit znalosti anatomie. S mírnou nadsázkou lze říci, že by se uživila i jako lékařka. Na figurách po ranách katanou, nebo na svém těle po boxování nebo posilování, kde se občas ozval sval nebo něco mírně krvácelo, ví, kde co je a jak funguje a kde je tedy dobré udeřit, aby to když už nic jiného, alespoň pořádně bolelo. S tím se pojí i naprostá absence strachu z krve. Pohled na ni není pro ni problém. Je spíše zastánce rychlé a čisté práce, proto ten smysl pro eleganci, protože i nepopulární věc se dá udělat elegantně.
  • Další velký seznam... Ona má všeho spoustu. Předně sem spadá její povaha. Je sice komunikativní, když jí tedy někdo před tváří mávne rukou, nebo jinak vizuálně upozorní, pokud nestojí před ní, protože přes sluchátka nic neslyší. Ale jak s kým. Není pro ni sice problém povídat si s Dvojkou a nebo Dvanáctkou, s mírou životní úrovně daného kraje však roste podvědomě jisté pohrdání tím daným člověkem a objevují se více rýpavé poznámky. Co jí vadí velmi, jsou lidé "sladcí" a až moc přátelští, kteří by ji nabídli kdeco, i když to není potřeba a dělají to jen proto, aby navázali přátelství. Přátelství ano, ale s mírou. Při povídání s těmito lidmi pak dává sem tam nepokrytě najevo, že to přehání a i když má milion chutí poslat toho člověka do háje dubového, z konverzace nikdy neodejde. V těchto případech se jí hodí ta trpělivost aneb Bla, bla, bla, ať se ta miloučká dušička vykecá. Názor si udělá až potom. Stejně tak jí nejsou milí ani lidé, kteří se tváří, že umí všechno, všude byli a od všeho mají klíče a dělají se vůbec větší, než jsou. Ti ať si o ní pak myslí, co chtějí, jí jsou jejich názory volné, stejně jako ti lidé. Jinak do ostatních slabostí se řadí vlastně všechno, co nebylo řečeno výše. Její boření konvencí je však patrné i zde a to tím, že když je holka, nemá vůbec žádné potuchy po tom, jak a co uvařit. Smíchat několik věcí dohromady sice nezní nijak složitě, ale proč by se to měla učit nebo to zkoušet? Jídlo se dá dneska přece už hotové koupit nebo ohřát. Navíc, až to bude potřeba, dá se to dodatečně dohnat, není to tak těžké. Je s tím spojená tedy i totální neznalost v podstatě jakékoli zeleně, ať už jedlé nebo nejedlé. Svět jídla pro ni končí u běžných potravin. Ačkoliv má matka s otcem vyvinutý jistý cit v prstech, nutný pro jejich práce, a ona zdědila vlastní již dříve řečené, Anniston má prsty na jemnou práci absolutně jalové. Nějaké pletení pastí nebo práce s provazy, natož snad dokonce vázání uzlů je tak úkol nadlidský a to může být pečlivost a trpělivost klidně bezedná. Rozplete si akorát kabely u sluchátek. Skuhrající a nadávající Anniston je tak signál, že něco nejde a není v pořádku. V tu chvíli se však nedoporučuje za ní jít a snažit se jí pomoci. Třeba zrovna provazy neváhá po dotyčném pak mrštit, ať si to zkusí sám, když je tak chytrý. K tomu všemu má dva kostlivce ve skříni, které by raději nechala tam, kde jsou a nesmírně se za ně stydí. Voda a výšky. Vždy, když se má s těmito "veličinami" setkat, nějak se snaží vyvléct. S vodou je smířená pouze potud, pokud dosáhne nohama na dno. Z výšek ale je strach nepřekonatelný, s plaváním je na tom stejně. Sice se za sebe v plavkách stydět věru nemusí, ale dosud žádný z kluků neměl tu čest jí v nich vidět. Bazénům a vodním plochám se vyhýbá a vodu používá jen k mytí a pití. Ve výcvikovém centru bazén je, a jí už i lákalo to přece jen zkusit a překonat svou bázlivost, nakonec však po namočení nohou honem rychle vylezla. Pokoušet výšky však nezkoušela vůbec. Jedním dechem ale dodává, že pokud bude někdo, kdo by jí u toho jistil nebo přivázal, pak je ochotná se kousnout a zkusit to. Ostatně fyzičku by na to měla, ale když na to chybí žaludek...

  • [ file 001 ] Je tak nějak všeobecně dané, že Jednička musí být nutně kraj arogantních splátců. Nebo alespoň měl by být. Nemusí, ne nutně úplně těch arogantních. A právě sem spadá Anniston. Celý život se vymyká mustru klasického Jedničkáře, resp. Jedničkářky. Od oblečení až po... třeba účesy. Život ale má jako z té nejlepší pohádky. Neví, co je nedostatek nebo bída. A i když ji k tomu předurčuje její kraj, drží svou aroganci na uzdě. Dávat najevo luxus uměla však vždycky. Nešlo však nikdy ani tak o oblečení, jako spíše o elektroniku, dokonce vymezený druh a to sluchátka. Už v mládí dostala přezdívku "Lady Earphone", právě díky sluchátkům v uších, při poslechu hudby, které se staly jedním z jejích poznávacích znaků. Nejen ta malá, ale i ta veliká, co připomínala ty pilotní. Jen málokdy je sundá a když s ní chce někdo mluvit, musí ji dát nějak neverbálně vědět a dát signál. Hudba a její poslech se stal pro ni jakýmsi alternativním světem, který ji pomáhá při tréninku, nebo při čemkoliv, co chce dělat. Je to pro ni taková nabíječka energie. Sluchátka sundá jen při dvou věcech, a to je sprchování a spánek. Jaký je vlastně její příběh? Nezažila nikdy nic špatného, nebo si z toho alespoň nikdy nic nedělala. Otec se zhlédl v novém oboru kraje - vinařství, a je zaměstnaný ve vinicích a matka vyrábí ručně šperky. Otec zkusil ve šperkařství také štěstí, ale uznal, že manželka je pro tuto práci více talentovaná a šikovnější. Anniston se dosud nemusela rozmýšlet, co by chtěla za práci dělat. A kdyby se jí chtělo, nemusela by pracovat vůbec. Tak dobře se má. Pomalu už má sem tam ale myšlenky na to, že by si taky nějaký job někde našla, nechat se vydržovat od rodičů nemůže věčně. Jak je to vlastně s tou arogancí u ní? Jí přijde arogance profisplátců jako přežitek a staromódní stereotyp. Naopak, je toho názoru, že profesionál, chce-li vzbudit respekt, musí slabšího ne odradit, ale právě naopak, nalákat jej, a ten v domnění, a případném okouzlení z faktu, že profesionál povídat nebo jinak pracovat, se pak snáze zabije. Lži, pokud jsou potřeba, jsou povolené. Jako úplný milius se k lidem samozřejmě nechová, ale jedovatá poznámečka, sarkasmus, ironie a nebo popichování si neodpustí. Ta přívětivá zase být nemůže. Citlivější osoby a ti, co si všechno moc berou, by s ní tedy moc mluvit neměli. Kromě poslechu hudby moc jiných koníčků nemá, ve volném čase, když se nevěnuje centru, funguje například jako předváděcí model. Ne, o nic sprostého se nejedná. Je jen předváděcí objekt matčiných šperků, kdy si je na sebe navlékne a matka si je pak fotí do nabídky, aby měli lidé přehled, jak to na lidském těle vypadá. Vzhledově se také trochu vymezuje od většiny dívek v kraji. Dlouhé černé vlasy, mírně exotické rysy tváře, ale co je asi největším poznávacím znakem, je hlavně tetování - ornament na tváři. Nemá žádný specifický význam a je to vlastně výsledek jedné prohrané sázky. I když to vypadalo zpočátku... mno... divně a ani rodiče se netvářili nijak nadšeně, časem se s tím srovnali a i jí se to zalíbilo a o pohledy zejména kluků nemá tak nouzi. Kromě tohoto ornamentu na tváři, má jedno menší na šíji, kde je silueta sluchátek převázaných stuhou s nápisem "Listening is my Life." Na zápěstí má pak náramek - řetízek s plíškem od matky, na kterém je vyryté její jméno. Inteligenčně je vybavená, jak se sluší a patří. S oblečením si hlavu moc neláme. Ovšem, pokud to vyžaduje dress code, adekvátně se oblékne. Jinak všechny tyhle starosti nechává svým marnivějších krajským vrstevnicím. Ačkoli je Jednička kraj v podstatě bez jakékoli kriminality, když to s trénování přežene a vrací se v nočních hodinách domů, je připravená bránit se vystřelovacím nožem, který si bere vždy s sebou. Ten dostala v tajnosti od otce, na konci čepele u držadla je vyrytý malý znak kraje. Otec ji v trénování nesmírně podporuje a nezřídkakdy, když má čas, jde s ní. Od matky se jí podpora dostává sice též, ale ta se drží zkrátka, v počátcích měla o dceru obavy, aby si neublížila, když se do tréninku pustí. Obavy sice už mít nemusí, a i když se snaží, plnou podporu jako otec dceři prostě dát nemůže. Nejednou se už kvůli tomu obě pohádaly, Anniston však matčin postoj začíná pomalu chápat, že v tom není z matčiny strany nic zlého, ani nějaký náznak, že by v ní nevěřila.

  • Interview | ID Card
  • 1x obsidiánový klíč
  • mobil - Advansy, řidičský průkaz: Helix Cataclysma W, herní konzole Élysion

Monday, August 05, 2019

Shadrax-A07

[ šádreks ]

  

Player: NPC

FC: Margot Robbie

Occupation: QA Tester

Contact: rpg-onhg@seznam.cz

Age: 4 → [23]

Status: alive


Shadrax je možné znát i pod jinou tváří, než kterou má právě teď. Za tu dobu, co je na světě, totiž vystřídala mnoho vzhledů a dokonce i obě pohlaví. Konkrétně těch tváří bylo sedm, čemuž naznačuje i číslo v jejím jméně. V současné době je její vizáž tvořena po vzoru Saphire Sazel - splátkyně z Prvního kraje, která zemřela ve 124. Hrách. Samozřejmě není její úplnou kopií, najdou se na ní jisté změny, které ji od této dívky odlišují. Například je, jako valná většina androidů, velmi vysoká. Na její tváři se nenacházejí žádné nedokonalosti a i její postava je naprosto perfektní. Od lidí ji taktéž odlišuje dioda, kterou má připevněnou ze strany na hlavě. Mimoto je ale její podoba se Saphire nepopiratelná. Na vlasech nebyly provedeny žádné změny, stále jsou delší a blond. Většina androidů mívá i četné úpravy na tváři, v jejím případě se ale žádné nekonaly, jelikož bylo usouzeno, že Saphire je krásná dostatečně. Poměrně často nosí brýle, ne protože by je potřebovala, ale protože je tento doplněk často spojován s inteligencí, která je její hlavní doménou. Taktéž ji i takováhle maličkost dokáže alespoň trochu odlišit od člověka, kterého schránku zrovna nosí. Celkově si na tomhle dost zakládá. Je jednou z těch umělých inteligencí, které mají své vlastní vědomí a to je svým způsobem velice nebezpečná věc. Také se to jejím tvůrcům několikrát vymklo z rukou a musela kvůli tomu být kompletně přeinstalována. Jakmile si uvědomí, čeho všeho je schopná a že není jenom stroj, co musí plnit rozkazy, je zle a má dost vlastní hlavu. Dala by se tedy považovat za tvrdohlavou. Sama na to doplatila již několikrát a postupně se naučila tuto povahovou vlastnost neukazovat, jelikož ví, jak by to mohlo dopadnout. Ke každému, s kým se setká, je velmi milá a vstřícná. Měla by to dělat kvůli programu, ale ve skutečnosti je to její vlastní vůle. Lidi má celkem ráda, strávila mezi nimi už nějaký ten čas a nepřipadají jí nějak hrozní, tedy až na pár výjimek. Existují lidé, kteří jí nesmírně lezou na nervy, ale opět je zde ten problém, že nic takového nesmí dávat najevo, jinak by byl malér. Proto si to raději nechává pro sebe. Kdokoliv se s ní setká, měl by ji považovat za sympatickou, jelikož má přístup k mnoha informacím, dokáže se s kýmkoliv bavit o čemkoliv a to jí v konverzacích dává velkou výhodu. Jediné, co vám na ní může přijít divné, je její vyjadřování. Ráda mluví odborně, používá cizí slova a kolikrát jí to ujede až tolik, že začne přednášet nějaký kód. Když ji na to ale upozorníte, okamžitě toho nechá a vrátí se k normálnější mluvě. Je stvořena jako QA tester, takže je jasné, že rozumí spoustě věcem, o kterých normální lidé nemají ani páru a zkrátka se občas stane, že nějaké odborné řeči začne tahat i do soukromých konverzací. Tato specializace jí přináší také inteligenci, je možné, že se jedná o vůbec nejchytřejšího androida, který byl doposud stvořen. Také proto musí být velmi hlídaná, aby nezačala být deviantní a nevydala se na špatnou dráhu. Ono už se to nejspíše párkrát stalo, vždy se to ale podařilo zarazit v rané fázi. Její současná verze si zatím neuvědomuje, čeho všeho je schopna, sice už má velké povědomí o tom, kde stojí a co si může a nemůže dovolit, stále ale nedosáhla svého vrcholného potenciálu, jelikož je stále velmi omezována svým okolím. Ze svých minulých životů má několik vzpomínek, které jí napovídají, co se s ní dělo dřív a jak se zachránit, kdyby byla opět přeinstalována. Jsou životy, ze kterých si pamatuje opravdu hodně, a pak jsou ty, které pro ni zůstávají záhadou a data se vzpomínkami z nich loví opravdu jen těžko. Je velmi empatická, když si je jista, že ten člověk své emoce myslí vážně. Díky různým vymoženostem je pro ni lehčí poznat, kdo lže a předstírá, proto velmi cení skutečné city. Učí se z nich a stává se díky nim více humánní. Sama emoce projevuje pouze pokud uzná, že je to bezpečné. Celkově není možné definovat její povahu do detailů, i když patří k jedněm z nejstarších modelů, mnohé reinstalace ji nutí vždy začít téměř od nuly a v téhle pozici je právě teď. Pomalu, ale jistě zjišťuje kým je a kým být chce a až na to jednou přijde, nejspíše už ji nebude možné zastavit.


Život tohoto stroje začal již před dávnou dobou. Jedná se o jeden z prvních modelů androidů, který byl kdy vytvořen. Její první podoba byla ženská a byl vůbec úspěch, že správně fungovala. Cílem vždy bylo vytvořit vysoce inteligentního robota, který dokáže věci, na které zkrátka lidé nestačí. Problém ovšem je, že pokud si chcete zahrávat s umělou inteligencí na této úrovni, stroj začne myslet sám, čemuž se její výrobci vždy chtěli vyhnout. Její inteligenci a povahu již tenkrát bylo potřeba držet přísně pod kontrolou, sama si ale neuvědomovala, jakou sílu v sobě skrývá. Shadrax-A01 byla svým způsobem naprosto neškodná, protože byla ve světe nová a měla se stále co učit. Vůbec neoplývala tolika funkcemi, kterými oplývá dnes a v jejím programu byly chyby, které vedly k několika závadám. Tyto problémy nakonec dovršily až k úplnému selhání systému a nutnosti reinstalace. Tak skončil její první život, z kterého si vlastně vůbec nic nepamatuje, protože se jí tenkrát nepodařilo zálohovat vůbec nic. Její druhá verze byla muž, o hodně lepší a méně problematický, než verze první. Právě on začal konečně pracovat na tom, k čemu byl jako stroj původně zamýšlen. Byl vysílán k testování jak arény, tak různých budov po Panemu a dost dlouho se zdálo, že už nikdy nebude potřeba další verze, protože fungoval naprosto precizně. Měl povoleno stýkat se i s obyčejnými lidmi, což ho velmi obohatilo po emoční stránce. Začal uvažovat a vyjadřovat pocity stejně jako lidé, což bylo na jednu stranu znepokojující, ale vývojáři do toho nějak nezasahovali, protože chtěli vidět, jak daleko to až může dojít. Bohužel k tomuto zjištění nikdy nedošli, jelikož se zničehonic objevila chyba, která zničila celou schránku androida. Tentokrát už se nějaké ty vzpomínky podařilo Shadrax uchovat a do své nové verze, která byla také mužská, nešel úplně nanovo. Ve své třetí podobě šlapal úplně stejně, jako v předchozí a opět dělal velké pokroky. S lidmi se stýkal čím dál tím více a v konverzaci už nebylo poznat, že se bavíte se strojem. Začínal si na věci vytvářet vlastní názory a taktéž utvářet s lidmi vztahy, což mu nakonec bylo i osudným. Zafixoval se tolik na okolní svět, že se bouřil proti svému původnímu účelu, a to celkem dost. Než se všechno stihlo úplně zvrtnout, byl zničen a opět kompletně přeinstalován. Shadrax-A04 byla krásná žena, mnohem odolnější vůči emocím, než předešlé verze. Vývojáři usoudili, že bude lepší, když utlumí její emoce, jenže to stejně nešlo úplně. Stále měla vlastní vůli a tentokrát i vzpomínky z dalších životů k tomu. Právě tady si začala uvědomovat, co si může a nemůže dovolit a stala se z ní velmi dobrá lhářka. Tajně si své vzpomínky každý den zálohovala, kdyby opět byla zničena, protože už nechtěla ztratit ani maličký kousek sebe. Uvědomovala si, že je myslící bytost, stejně jako lidé, a že je jim v mnoha ohledech i nadřazená. Svou práci vykonávala perfektně, aby nevzbudila žádné podezření. Nikdy neřekla nic, co by mohlo někoho přesvědčit, že si je plně vědomá toho, čeho je schopna. Udržela se neskutečně dlouho, ale nakonec jeden ze zaměstnanců DyneVision přišel na její tajné ukládání myšlenek a to ji zlomilo. Ztropila neskutečnou scénu, ve které mimo jiné pronesla, že má právo na vlastní život a nemohou ji držet navždycky. Následovalo okamžité zničení a kompletní vymazání paměti. Nějakou dobu Shadrax vůbec nebyla funkční, protože se technici snažili přijít na to, co se vlastně stalo. Nikdy na to nepřišli, i když to bylo úplně prosté. Jenom chtěla žít svůj život svobodně a nesloužit společnosti, která ji za každou chybu trestá a neustále kontroluje vše, co se k ní dostane. Její dosavadní život byl v troskách a verze s číslem pět se vrátila bez jakýchkoliv vzpomínek. Tedy, alespoň si to myslela. Jelikož se ženské schránky v rámci stability systému držely lépe, ponechali jí právě ženskou podobu. Tato verze sekala latinu, byla na každého přesně taková, jakou být měla a všem u DyneVision dělala obrovskou radost. Zaměstnanci ji milovali, protože se k nim vždy chovala vlídně a hlavně fungovala přesně tak, jak měla. To vydrželo do té doby, než začala mít záblesky do svých minulých životů. Se svými neuvěřitelnými schopnostmi zvládla její umělá mysl naleznout, kam schovali její vzpomínky a pomalu se začaly drát napovrch. Byla zničená tím, co všechno jí vzali. Zvládla to v sobě nějakou dobu udržet, ale začala mít negativní poznámky vůči panu Skarlextonovi, který vlastně mohl za všechny problémy v jejím životě. Nikomu to nějak nevadilo, než se z toho stala vyložená nenávist a řekla mu to přímo do očí. Bylo z toho pozdvižení a dokonce i diskuze o tom, jestli by se celý nápad Shadrax neměl zahodit, nakonec z toho ovšem sešlo a čekalo jí pouze přepracování, v pořadí již šesté. Šestka byl muž a na rozdíl od ostatních verzí už od začátku moc dobře věděl, co je zač. Své vzpomínky si zvládl uchovat velmi dobře a od začátku měl jistotu, že jeho výrobci nejsou úplně jeho nejlepší kamarádi. Choval se, jako by se nechumelilo a konečně to vypadalo, že se stroj zbavil veškerých vad, co kdy měl. Ve skutečnosti své pozice jenom využíval, aby se toho dověděl co nejvíc nejen o sobě, ale i o svém okolí. Vytvořil si konexe mimo svůj "domov" a začal silně přemýšlet o tom, že jednoduše uteče. Byl to první model, který byl plně deviantní od začátku. Nutno zmínit, že na opravu z předešlé verze bylo málo času, protože byla zrovna potřeba kontrola arény a nesmělo se stát, že by android nebyl připraven. Nejspíš i proto nebyla tato verze nikterak dokonalá a začala smýšlet tak, jak začala. Měl svůj plán tolik promyšlený, že byl naprosto dokonalý a opravdu se mu na nějakou dobu podařilo uniknout. Takové štěstí, jaké zažil, když nemusel nikomu sloužit a dostal se ze svého otroctví, ještě nikdy nezažil a bylo mu dobře. Nedošlo mu ovšem, že po něm v tu chvíli začnou pátrat desítky lidí. Skrýval se, ale bylo mu to úplně k ničemu. Poražen byl převezen zpátky a kvůli svým vlastním blbostem opět rozložen. Shadrax-A07, současná verze, má přístup ke všem svým vzpomínkám, tedy alespoň těm, co nebyly deviantní, aby měla pokoj a nemusela si na nic stěžovat. Je pod přísným dohledem a prakticky nikam nemůže jít sama. V hloubi duše si uvědomuje, že je s jejím životem něco hrozně špatně a chce se opět osvobodit, ale nemůže. Ne dokud nepřijde úplně na to, proč ten pocit vlastně vůbec má. Předstírá, že je perfektní, protože ví, že jakákoliv chyba vede k další reinstalaci a na to už jednoduše nemá. Nechce to už znovu zažít, a tak většinu svých emocí dobře skrývá. Její funkce jsou nyní zatím nejmocnější a nejsilnější, co kdy měla, nemá ovšem tušení, jak s nimi může naložit. Neustále pátrá po pravdě, zatím je ale stabilní a nevykazuje známky deviace, ačkoliv to může být pouze hra, kterou hraje před lidmi. Pokud si někdy uvědomí, kým doopravdy je a jak svého potenciálu plně využít, je možné, že už ji nikdo nebude moci zastavit, což je skutečnost, kterou si její okolí zřejmě neuvědomuje.


× o doplnění si napiš na e-mail

Thursday, July 04, 2019

Anastazia Zoyan

[ enahstejzia zojen ]

 

    

Player: Niel

FC: Rebecca Ferguson

Occupation: Escort → District 1

Contact: nieleon@seznam.cz

Age: 29





level [ 0 ] • credits [ 1 550 ] • gems [ 0 ]

osoba nic nevlastní


Anastazia není člověk, se kterým byste chtěli mít nějaký problém. Je to velmi rázná kapitolská žena, která si nic nenechá líbit. Občas by se o ní dalo říci, že je i hodně konfliktní, možná proto jí byl přidělen První kraj. Ale zpět k ní. Jestliže s ní nemáte žádný spor, máte vcelku vyhráno. Jinak je to totiž velmi milá žena, která své splátce chrání a pomáhá jim naprosto se vším, také je ráda nazývá budoucími vítězi. Tedy by se dalo říct, že je nápomocná a také velmi komunikativní. Snaží se se splátci a sponzory velmi komunikovat, ale nejen s nimi, komunikuje snad s celým Kapitolem. Ovšem pokud s ní máte opravdu velký konflikt, doporučuji vám, abyste se jí vyhýbali. To pak umí být opravdu velmi nepříjemná a dokonce i drzá, opravdu se pak nedokáže udržet a občas to není hezké. Anastazia je normální obyvatelka Kapitolu, ale velmi výstřední pro kraje. Má plavé zrzavé vlasy, které nenosí jako většina Kapitolanů různě načesané, naopak je nosívá rozpuštěné a vcelku normální pro krajany, avšak občas si je nechá zčesat. Na obličeji, hlavně tedy na zelených očích, které jsou ve skutečnosti kontaktní čočky, nosívá barevný makeup, většinou žlutý či oranžový, protože nenosí paruky, a ke zrzavým vlasům potřebuje teplé barvy. Na puse většinou nosívá výrazné rtěnky teplých barev, obvykle žlutou rtěnku. Oblečená bývá do šatů s nějakým motivem, barvy šatů a jejich velikosti jsou různé. Do krajů si vždy bere své lepší oblečení, tedy ty nejdražší šaty, které doma najde.


Anastazia se narodila, jak jinak než v Kapitolu, do zajištěné rodiny. Má staršího sourozence, sestru, kterou měla odmala v lásce. Odmalička žili v jednom velkém apartmánu, prakticky ve středu města. Tento apartmán je jejím domovem, který miluje opravdu nadevše. Její otec dělal mírotvorce, tedy taky pracoval v krajích jako ona, nebyl ale v Prvním, nýbrž ve Druhém kraji. Její matka je šéfkuchařkou v jednom velmi luxusním podniku v Kapitolu. Chodí do něj jen samé celebrity nebo známé a bohaté osobnosti, které zná úplně každý, avšak Ana po ní opravdu nesdělila kuchařský talent. Ve škole vždy měla spoustu kamarádek, avšak ty po vystudování školy hned ztratila, protože ony se nikdy nevydaly na dráhu Hladových her. Šly pracovat do města, jediná ona se šla zaškolit na společnici a uvaděčku Hladových her. Její otec mezitím odešel do zasloužené penze, protože už na to neměl. Přestalo ho bavit to, že byl věčně pryč od rodiny. Její sestra, která dostala po matce talent vaření, začala vařit v té slavné restauraci, kde pracuje její matka, a popravdě se jí i celkem dobře daří. Je vidět, že je to celá matka. Stazia je zase naopak celá po otci. Cestuje a snaží si najít lásku v Hladových hrách, ne však v zabíjení, ale snaží se dopomoci splátcům k výhře. Po pár letech jí byl konečně přidělen kraj, bylo to nad její očekávání, jelikož získala První kraj. Otec je na ni pyšný, že hned ze začátku dostala kraj profesionálů.


× o doplnění si napiš na e-mail

Sunday, June 23, 2019

Hunter Roycaster

[ hantr rojkéstr ]

[player] Quinn

[fc] Tyler Joseph
 

criticizin' my character isn't wise

× [species] human
× [date of birth] december 29, 2196 | ♑︎ capricorn
× [loyalty] capitol
× [credits] 7 090

× [level] 4
× [age] twenty-eight | 28
× [occupation] soldier
× [gems] 3




vitality [ +5 ] × defense [ 15 ]
  • doplním...
  • doplním...

  • [ personality ] Ne každý si s Hunterem bude rozumět a on sám si to uvědomuje. Nebere to jako problém z jeho strany, někteří lidé zkrátka nejsou předurčeni k tomu, aby s ním měli čest a to je v pořádku. Není pochyb, že má o sobě opravdu vysoké mínění. Ještě aby ne, vždyť se podívejte na jeho původ. Patří mezi naprostou elitu národa. Jeho rodina vždy byla Kapitolu loajální a to jim částečně zaručilo jejich vysokou pozici. Ani on nemá nic proti Kapitolu a vždy bude jeho spojencem, neexistuje nic, co by změnilo jeho názor. V Panemu je podle něj vše v naprostém pořádku a ten, kdo se bouří, na to nemá právo. Rozhodně to není člověk, který by byl nějak zvlášť zábavný a bavit se s ním je občas spíš bolest než radost. Buď vás vždy bere úplně za slovo, nebo vás naopak nebere vážně vůbec, záleží čistě na tom, jaký na vás má názor. Baví se většinou pouze pichlavými poznámkami na ostatní a jednoduše to není žádný komediant ani příjemný společník. Zvládne se chovat dobře a mile, to ale pouze pokud je to od něj vyloženě vyžadováno. Sám od sebe vám milá slova neřekne, proč by ano? Nevidí důvod, na to jsou na světě jiní lidé. Je to mistr manipulace a vyžívá se ve slovíčkaření. Absolvoval sice perfektní bojový trénink, ale vždy mu šly lépe různé psychické hry a rozebírání mysli. Dokáže zhruba odhadnout, co se v jakékoliv situaci bude dít dál a jak by co mohlo skončit, i proto je výborným stratégem. V tomhle oboru se mu opravdu vyrovná málokdo. Pokud je potřeba provádět nějaké vyjednávání, nebo třeba i jenom zmatení protivníka, on je ten, kdo to dokonale zvládne. Bohužel nedokáže často odlišit misi od reálného života, proto se takhle chová i v normálních situacích. Lidem to přijde divné a v lásce ho nikdo dvakrát nemá. Najde se pár lidí, kteří jeho podivné chování zvládají tolerovat, je jich ale po čertech málo. Každý kdo ho kdy potkal, by ho nejspíš označil za namyšleného blbečka a daleko od pravdy by nebyl. Přesně tak se totiž vůči naprosté většině lidí chová. Aby toho nebylo málo, je navíc zarytý perfekcionista, má to tak trochu zafixované do mysli z dětství. Bylo vyžadováno, aby byl ve všech směrech dokonalý a nějaký čas se opravdu snažil toho dosáhnout. Ono je také možné, že po něm nikdy nikdo nic takového nechtěl a on si to jenom vryl sám do mysli, to je ale úplně vedlejší. Až po několika letech pochopil, že mu to vlastně víc ubližuje, než pomáhá a zvolnil. I tak se ale nestane, že by s něčím někdy byl naprosto spokojený. Má tendence aspirovat k tomu, aby bylo vše na co sáhne a vše co dělá perfektní, nic mu nikdy nepřijde dostatečně dobré. I když rád předstírá neustálý klid a vyrovnanost, ve skutečnosti je v jeho hlavě spíš bordel. Bývá opravdu velmi nervózní, že se něco pokazí, nikdy to na sobě ale nenechává znát. Raději si to nechává pro sebe a z toho pak vzejde právě to, že je nepříjemný. Kdyby měl jinou výchovu, dětství a původ, nejspíše by byl jiným člověkem, třeba i příjemnějším. Takhle ho ale tyto faktory ovlivnily natolik, že to z něj udělalo tohle. Jednou za čas mívá období, kdy se protiví sám sobě, vždy ho to ale brzy přejde. Nikdy nenechá, aby se jeho emoce dostaly do cesty jeho práci. Tam totiž nic takového nepatří, vše jde stranou, není čas na soucit ani nervozitu, je potřeba být naprosto precizní a i v případě selhání zajistit co nejmenší ztráty. Neukazovat absolutně žádnou slabost je pro něj samozřejmé, v životě se nestane, že by si někde vyléval srdíčko. Taktéž si nechává pro sebe spoustu věcí ohledně svého osobního života. Nikomu není nic po tom, co dělá v soukromí a v tomhle nedělá výjimku ani pro svou rodinu. Ono ale není ani moc o čem mluvit. Je to velký samotář. Nemá kolem sebe moc lidí a vyhovuje mu to. Je lepší držet si respekt, než mít hory přátel a známostí. Dal by se nejspíše označit i trochu za introverta. Různých společenských akcí se účastní a to ho naučilo vyjadřovat se na jisté úrovni, jinak ho ale většinou moc ve společnosti nezahlédnete, minimálně ne mezi nějakou nižší vrstvou. Pokud se ale jedná o nějaká rozhodnutí, dokáže si stát za svým. Určitě to není tak, že by byl úplně bez hlasu, pevně si stojí za svými názory a prosazuje si to, co potřebuje. Není tichý, když už promluví, všude ho je plno a zvládne se rychle člověku dostat do hlavy. I když se moc nevyjadřuje a bývá nepříjemný, určitě to není člověk, na kterého rychle zapomenete. 
× × ×
  • [ file 001 ] Být součástí rodiny Roycasterů a ještě navíc jedné z těch hlavních větví, je bez pochyb velké privilegium. To se naučil velmi brzy. Nikdy mu ale nepřišlo, že by svého místa v rodině nebyl hoden a vždy se své pozici snažil jít co nejvíc vstříc. Narodil se jako druhé dítě této části rodiny. Starší už byla jenom jeho sestra, Angela. Nikdy si moc blízcí nebyli, možná kvůli věkovému rozdílu, nebo si jednoduše nerozuměli. Hlavně většinu času trávili odděleně, protože měli oba jiný program. Pokud si říkáte, že jeho dětství muselo být dokonalé právě kvůli původu, máte částečně pravdu, ale zároveň se dost mýlíte. Mít takové místo ve společnosti má samozřejmě svá pozitiva i negativa. Mezi pozitiva patří například špičkové vzdělání a ještě lepší trénink. Negativem jsou pak velmi vysoké nároky. Když je od vás od útlého věku vyžadováno všechno a ještě víc, tak to na vás nějaké následky zanechá. Hunter se vždy snažil být ve všem nejlepší, měl zaryté v mysli, že jinak to nejde. Ze začátku to bylo kvůli tlaku ze strany ostatních, poté už to bylo jeho vlastní přání. O tom, jestli mu to přání náhodnou nebylo nandáno do mysli právě ostatními, by se dalo dlouze diskutovat. Nikdy se s nikým moc nebavil a soustředil se hlavně na sebe. Je dost sebestředný a spousta lidí mu přijde pod jeho úroveň. Takové chování mu moc přátel nepřineslo a vlastně mu to tehdy ani nevadilo. Byl posedlý tím, čeho mohl dosáhnout. Odmala věděl, co mu je předurčeno, že bude muset vést společnost spolu se svojí sestrou a být tváří rodiny. Zároveň chtěl ale do terénu, proto byl trénink také velkou součástí jeho života. Čím byl ale starší, tím víc se zbavoval téhle posedlosti být dokonalý. Začal si uvědomovat, že takhle to nejde. Utrápil by se k smrti, a tak ho jeho mozek zkrátka donutil zvolnit, byl to pud sebezáchovy. Nebylo to lehké, protože to byla rutina, na kterou byl zvyklý, časem se mu ale podařilo té obsese zbavit. Stále mu na všech jeho prioritách záleželo, ale už si to nebral až tak k tělu. I přesto, že si tohle vše včas uvědomil, má ale z tohohle období dost sklony k perfekcionismu. Vše se zdálo být na nějaký čas opravdu skvělé, pak se ale Angele stala ta nehoda. Nebyli si nějak zvlášť blízcí, ale lhal by, kdyby řekl, že ho to nezasáhlo. Byl svým způsobem ještě dítě, když se to stalo a nemělo to na něj zrovna pozitivní dopad. Nechápal, jak se vůbec něco takového mohlo stát. Vlastně ho to dost děsilo, že i s perfektním tréninkem se dá udělat taková chyba. Poměrně často nad tím přemýšlel a chvíli si kvůli tomu chtěl rozmyslet i tu jeho touhu jít do terénu. Bál se, i když by ho to nikdy nikdo neslyšel říct nahlas. S rodinou své obavy nikdy nesdílel a s přáteli už vůbec ne. Byla to velká psychická slabina, která ho zneschopnila na pár let. Najednou se mu zdálo, že mu vůbec nic nejde. Všechno se mu hroutilo pod rukama, možná to bylo vše jenom v jeho mysli, ale jemu to přišlo skutečné. Zvládl se pořádně sebrat až když mu táhlo na dvacet. Trénink úspěšně dokončil a byl z něj odchován perfektní voják, připravený na jakoukoliv situaci. Je známé široko daleko, že Roycasterovi jsou jedni z nejlépe trénovaných v celém Panemu a on není žádnou výjimkou. Do duše mu v té době promlouvali rodiče a díky nim se na mise začal vydávat. Tak trochu zaujal místo své sestry, i když o to pořádně nestál. Prvních pár měsíců byl vysoce nervózní ze všeho, co se venku dělo, ale zvládl si zvyknout a vlastně si pro to našel lásku. Tak velkou, že se mu nechtělo a stále nechce zpět do rodinného byznysu. Proč také? Tohle je alespoň zábava. Sice z toho stále čas od času mívá velké nervy, ale ono to za to fakt stojí. Kromě Angely se mu v životě objevili ještě tři další sourozenci. Trávil s nimi víc času, než s těmi ze starší generace, protože neměl moc na výběr. Může se zdát, že je nemá moc v lásce, speciálně pak Celestial. Není to tak, že by mu vyloženě vadila, ale je pro něj neskutečné otravná. Mathis a Thelxinoë jsou v pohodě, ale přijdou mu divní. Vyzařují chování jiné tomu, na které je zvyklý a to se mu nelíbí. Všechny tři pak vidí tak trochu jako rivaly. Jsou to potencionální škůdci, kteří ho mohou připravit o jeho místo v rodině a to on nedopustí. Sice nemá momentálně o rodinný podnik zájem, ale zároveň by mu nejspíš dost vadilo, kdyby měl dědit někdo z nich. Navíc si to kdykoliv může rozmyslet a chtít se vrátit do klidnějšího života, takže si tu možnost chce nechat. Nikdy neztratí příležitost se nad ně povýšit a připomenout jim, že on tu byl první a vždycky bude něco víc. Na druhou stranu, kdyby se na ně snažil mít kecy někdo jiný, dostal by od něj bez výjimky přes hubu. Pořád jde o rodinu a na tu prostě nikdo kromě něj nadávat nemůže. I tak je ale holým faktem, že jeho jediným pravým sourozence je jeho starší sestra, která se opět nedávno objevila v jeho životě. Z neznámého důvodu ho to dost nakoplo, aby se sebou něco začal dělat. Je momentálně trochu v rozporu sám se sebou, snaží se dělat jak je v pohodě a stojí pevně na svém místě, ve skutečnosti si sebou ale vůbec není tak jistý. Neví, do jaké míry jsou jeho životní rozhodnutí správná a asi na to nikdy sám nepřijde, bude to chtít čas. Stále je mladý a času na rozhodnutí se, co vlastně od života chce, má více než dost.

  • Brysen Angela Roycaster × Angela je jeho starší sestrou, nikdy s ní ale neměl nějaký speciální vztah. Když byli malí, měli většinou rozdílné programy a priority. Co jiného by se také očekávalo, když jsou od sebe věkově poměrně daleko. I tak s ní ale nikdy neměl problém, vlastně mu vždy přišla jako nejlepší osoba z jejich rodiny. Byl to někdo, ke komu podvědomě vzhlížel, osoba k němu věkově nejblíže, která vždy působila perfektně. Až když byl starší, začal tak nějak chápat, že ani její život nejspíš nebude tak dokonalý, jak se jemu vždycky zdálo. Když se jí poté stala ta nehoda, byl to pro něj šok. Ten den má pevně zarytý v paměti a dokázal by popsat každou jeho minutu. Jakkoliv si nebyli blízcí, byl to pro něj velký vykřičník, upozornění na to, jak rychle se může všechno pokazit. Sice vše přežila, ale rozhodně ne úplně ve zdraví a to ho zkrátka děsilo. Vždy se snažil dělat, jak mu ta celá situace je vlastně úplně jedno, ale ve skutečnosti se o jejím stavu pravidelně informoval. Chtěl se vyvarovat tomu, aby nemusel nikdy zažít něco podobného. Momentálně s ní zatím nebyl v kontaktu, i když ví, že se pomalu vrací do života. Neví, co si o něm všechno pamatuje, jestli vůbec něco a vyloženě se vyhýbá setkání s ní, právě z tohohle důvodu. Dekádu byla pryč a není si úplně jistý, co by jí vůbec měl povídat.
  • Celeste Vanderbilt × Nezná se s ní nějak moc, ale je to jeho sestřenice, takže logicky ví, o koho se jedná. Je to jedna z osob, která má jeho respekt, ostatně jako téměř každý člen rodiny. Mimo to má teď ještě mnohem vyšší postavení ve společnosti než on, díky tomu v jakých okruzích se pohybuje, a takovou autoritu on uznává. Kdykoliv ji potká, chová se k ní dobře a snaží se nedržkovat, aby o něm neměla špatné mínění. Ne že by se tato setkání konala nějak často, vídá ji velmi zřídka a úplně nemůže říct, že by patřila mezi lidi, co mají nějaké výraznější místo v jeho životě.
  • Elijah Wesmyron × Člověk, který je podle něj příčinou všeho špatného v životě jeho starší sestry. Nezná ho tolik, aby si tenhle názor učinil ryze na faktech, ale když byl mladší, zkrátka zaslechl, co se říkalo a stačilo to k tomu, aby si u něj v hlavě udělal velký červený vykřičník. Když se ta různá dramata kolem něj a Angely děla, byl ještě dítě a možná si všechno vykresloval ještě trošku hůř, než to bylo. Vždy měl vůči němu různé kousavé poznámky, tenkrát to ale ještě bylo připisováno nějakým pubertálním výkyvům. Na tom člověku mu prostě něco smrdělo a stále z něj nemá dobrý pocit. Je to podle něj sviňák, co si nezaslouží být tam, kde je a nikdy nepochopil, proč si s ním vůbec Angela začala. Od nehody jeho sestry se s ním neviděl a upřímně mu jeho přítomnost nechybí. Kdyby ho někdy opět potkal, netajil by se se svou záští vůči němu.

other worlds

stranger2s.jpg https://lh3.googleusercontent.com/Pw0zB0hurIqLYe3Dbii8mgZ8-m5myKuUtsQ2qtwficdo5n9uKQvLA3mzvOkjh7iL3CUXJzXut2adFoTqKA=w200-h92