Showing posts with label Edits. Show all posts
Showing posts with label Edits. Show all posts

Monday, October 22, 2018

Ragnar Forsythe

[ ragnar forsajft ]

[player] Pietro

[fc] Ryan Kwanten
 

the most valuable things are money and information, and I have both

× [species] human
× [date of birth] february 22, 2192 | ♓︎ pisces
× [loyalty] capitol
× [credits] 1 300

× [level] 2
× [age] thirty-two | 32
× [occupation] unemployed
× [gems] 6


defense [ 9 ]
  • Hnědé vlasy, trocha těch vousů, někdy bez nich a někdy i s brýlemi a samozřejmostí je vycvičená postava. Na té si zakládal. Nyní už to není úplně zrovna maniak do cvičení a posilování, ale stejně si hlídá, co jí, aby nebyl jako kulička. Bůh Adonis to sice není, ale přesto se od narození mohl těšit z toho, že tak nějak lépe vypadá. Krása je druhořadý pojem, u něj se o ní ale mluvit musí. Do modelingových soutěží se nehlásil. Jako tak na odiv to dávat zase není potřeba. Stejně bude v popředí a vidět, až ten rodinný majetek bude jednou jeho, ať už celý, nebo část. Po stránce chování prodělal hodně obratů a změn. Jako malý byl prostě „dítě na zabití“, protivný, agresivní a lakomý. Když nedostal hračku, co chtěl, v lepším případě jen řval, v horším se neváhal i poprat. Bujará mladistvá léta agresivitu a všechny jeho dětské neduhy postupně smazaly, ale se školou a učením se dostavovaly spíše deprese a výbušnost, nikoli však agresivní. Byl ve stresu. Mejdany a večírky měly také svůj podíl. Na nich byl jak utržený z řetězu, živý a energický, ale po nich dokázal i dva tři dny být naprosto potichu a nemluvit a být jak utlumený. Leckteří by ze života, který vede, byli asi po několika dnech závislí na kdečem, ale on ne, naučil se v tom fungovat a užívat si toho v míře, kterou chce nebo případně potřebuje. Každý den vstane se svým osobním mottem „Současnost není samozřejmost.“ Jednou se totiž může probudit a nic z toho, co má, nebude, nebo nebude mít cenu. Ačkoli jsou majitelé banky, přesto si ukládá stranou. Má prostě rád své jisté. Jak bylo již naznačeno, nemá žádnou vážnou známost, přítelkyni, prostě nikoho. Ne, že by mu tento stav vadil, to ne, ale mít nějakou tu dámskou společnost nejen pro potřeby kapitolských akcí by také nebylo od věci. Není mu moc příjemné, když se někde ukáže bez doprovodu, obzvláště když jej ostatní mají. Není to jen muž oplývající bohatstvím, ale je i celkem zručný, i když práce se v rodině nemusí zrovna moc provozovat, koukal na všechny ty dělníky, které rodiče platili, aby udělali tohle a tamto. Stlouci dvě prkýnka zvládne, zašroubovat šroub také. Velké stavby ale raději nechává zkušeným. Stejně tak to je s mechanikou a technikou. Nebojí se zašpinit od oleje nebo benzínu, ale velké opravy motoru, nebo převodovky, raději svěří servisu. Co si spraví sám, je sekačka. Sekat trávu se naučil jako samouk, první pokusy v raném mládí odnášel zahradník velkým vyhubováním od otce nebo matky, protože zahrada byla křivá a spoustu míst neposečených. Dovede se otáčet i v kuchyni, na pětihvězdičkový restaurant „Le Ragnar“ to není, ale snazší jídla jako špagety, bramborové kaše, karbanátky, hranolky, řízky a další dokáže. Je tak záhadou, proč je vlastně sám.
× × ×
  • [ file 001 ] Ten se uměl narodit! Nosit jedno z nejdůležitějších a nejvíce prominentních rodin je samo o sobě čest a jemu se jí dostalo už od samého počátku. Se všemi pozitivy i negativy, které to nese. Jméno sice dává vědět, že je členem rodinného klanu, ale doposud byl takovým tím vzadu, který jen pozoroval, jak se ostatní členové rodiny spolu dohadují a řeší kdejaké problémy. I přes spousty bratrů a sester před i po něm, se do centra dění moc nehrnul a zaujal podobný přístup jako bratr Colton, jen ne tak moc, ale postupně. Dětství jako on by chtělo snad každé dítě, a které ne, tak lže. Stačilo se jen zasnít o nějaké hračce a hned se změnila v realitu. Nic nebylo odpíráno, nebyly žádné limity. A Ragnar si toho vážil. Mohl dělat děsný věci a být černou ovcí rodu, ale kolem osmnácti si uvědomil, že tahle cesty by jej mohla připravit i o případnou část dědictví nebo rovnou úplného zatracení. Už ve školních letech vzhledem k tomu, že klan vlastní největší (a jedinou) banku v zemi, byl veden k lásce k číslům a těm pěkným šustivým papírům, kterým se říkalo peníze. Nyní je všechno elektronické, ale principy jsou pořád stejné. Ve škole se stal na číselné a ekonomické obory přímo expertem. I jeho se ale během studií týkaly Sklizně. Na rozdíl od několika sestřenic jeho jmenovka vytažena nebyla a šest let, kterých se ho to týkalo, přežil. Ne že se nesnažil do Her přihlásit. Zkusil to a nejednou, ale vždy se našel někdo rychlejší, komu ta ruka vyletěla rychleji nahoru. Podařilo se mu tedy dokončit studia, a pak to začalo. Jelikož studia měl hotová a v kapse, přestal být vázán povinnostmi a začal si naplno užívat života. A nedržel se při zdi. Vždy, když si pořídil nějaké auto, do týdne jej prostě buď prodal a nebo nechal někde stát, protože ho jednoduše už nebavilo. Klíčky si od něj nechal a první z lidí, kdo ho na ten vůz upozornil, ty klíčky dostal. Stejně proměnlivé jako vozy byly i drahé polovičky opačného pohlaví. Která vydržela v jeho přízni dva týdny, mohla si gratulovat. Ale děvčata si zoufat nemusela, za ten týden do nich nacpal a dal jim tolik peněz, že měly pár měsíců z čeho žít. Roky plynuly a jeho život, čím dál více proměňovaný v bohémský, ho pomalu a jistě přestával bavit. Něco tomu chybělo. Pitky do pozdních ranních hodin, nestoudné útraty po podnicích různých kvalit mu už nedodávaly to potěšení, co dřív. Samozřejmě, nejen pitím se dalo slušně bavit, ale jakékoli jiné povzbuzení mu přišlo odporné a stranil se toho. Něco jiného je vyspat se z opice a něco jiného být několik dní mimo z jednoho šňupnutí. Na dveře mu klepe třicítka a on sám se chce trochu usadit. Jen najít tu pravou. Za ty roky plných párty a bujarých oslav žádnou, která se mu líbila, zatím ale nenašel. Rozhodl se hledat. Začal dobře, ví dobře, co by měla splňovat a jak vypadat.

Saturday, September 01, 2018

Celeste Vanderbilt

[ selest vandrbilt ]

[player] Renaiti

[fc] Blake Lively
 

my family is my strenght

× [species] human
× [date of birth] july 3, 2184 | ♋︎ cancer
× [loyalty] capitol
× [credits] 0

× [level] 1
× [age] forty | 40
× [occupation] professional dancer
× [gems] 1




defense [ 10 ]
  • Její výchova byla komplikovaná, ne z toho důvodu, že by byla neposlušná, ale proto, že se toho musela strašně moc naučit. Pochází z rodiny, která si velmi zakládá na tom, aby její členové reprezentovali rod v co nejlepším světle a přesně takhle k tomu Celeste byla vedena. Vždy se chová tím nejvybranějším způsobem, ať už mluví s nějakým chudým člověkem nebo někým, kdo se jí svým postavením může rovnat. Nikdo cizí by na ní nikdy nepoznal, že podřadné lidi naprosto neuznává, ale je to tak. Občas je potřebné se s nimi bavit a ona to tak také bere, ale nechce se jimi obklopovat více, než je potřeba. Stále má totiž touhu udržovat si jistou prestiž a nechce, aby si ji ostatní až moc spojovali s takovými lidmi. Pokud ale dojde na věc, zvládne se s nimi bavit úplně bez problému a působit na ně velmi mile. Z toho důvodu ji mají lidé většinou rádi. Pokud se ale tahle malá drobnost odsune do pozadí a ona se pohybuje ve společenských kruzích, které dobře zná, je skutečně poznat jakou osobou doopravdy je. Nikdy neměla nějak důvod to skrývat a maskovat. Ono by to stejně většinu času ani nešlo, protože úsměv je něco, co jí z tváře jen tak nezmizí. Je velmi extrovertní a dokáže vytáhnout kohokoli z nějakého opuštěného kouta, aby se bavil. K tomu, aby měla dobrou náladu nepotřebuje žádný alkohol ani jiné návykové látky, tímhle si nikdy tělo ničit nebude, zkrátka zvládne být příjemná i bez toho. Nikdy se před nikým nepřetvařovala, vždycky jedná s čistým srdcem a říká věci tak, jak je opravdu vidí. Občas lidé kritiku nesnášejí dobře, ale ona není taková, aby jim lhala. Během jejího života se s ní samozřejmě pár lidí snažilo manipulovat a využít ji k vlastnímu prospěchu, kvůli jejímu jménu, avšak ona má ten dar nebo spíše cítění, že umí charakter druhých docela dobře odhadnout. Většinou i správně, pouze párkrát se v člověku zmýlila. Takovým, kteří by se přes ni chtěli dostat k nějaké lepší budoucnosti se nebojí otočit zády, protože je ve svém životě nepotřebuje. Není nijak pomstychtivá, jenom se s nimi přestane stýkat, to jí stačí. Má takový kroužek bližších přátel a úplně nepotřebuje si ho v současné době nějak rozšiřovat. Není to osoba, která by k vám jen tak přišla a vylila si srdíčko, to od ní nikdo nemůže čekat. Kromě Ulyssea, kterému bezmezně důvěřuje, se nikomu nějak příliš nesvěřuje. Nepokládá za důležité, aby někdo věděl, z čeho má třeba strach. U něj totiž ví, že by to nikdy nepoužil proti ní, ale u ostatních si člověk nikdy nemůže být jistý. Ačkoli, stejně jako v jiných manželstvích, občas nastane nějaká hádka, nemá strach, že by zneužil věcí s nimiž se mu svěřila. Už na první pohled vypadá jako velmi ambiciózní žena a rozhodně taková i je. Nikdy se ale nežene do ničeho po hlavě, nejdříve všechno promyslí až potom jedná. Díky tomu se může pyšnit tím, že neprovedla něco, čeho by později litovala. Je velmi chytrá a dostalo se jí dobrého vzdělání, což je ta nejlepší možná kombinace. Není zvyklá na to, že by jí někdo bránil v tom, co dělá. Od rodičů měla plnou podporu a mohla si dělat co chce, neboť o ní věděli, že je rozumná a nebude dělat blbosti. To jí zůstalo. Vlastně se hodně snaží stejným způsobem vychovávat i jejich syna, tak jako byla vychovávána ona. Má vštípeny ty nejlepší morální zásady a o totéž se snaží i u Charona. Je taková dost klidná. Když ji něco rozčílí, prostě to řekne, ale ve většině času se prostě snaží zachovat chladnou hlavu. Ačkoli nesnáší, když se jí něco nedaří, má tu trpělivost to zkoušet pořád dokola, protože ví, že nakonec se to povede. Tuhle vlastnost si vypilovala hlavně v tanci, když se učila novým krokům. Nikdy po celý život neztratila na svojí noblese a ačkoli se dokáže bavit s kýmkoli, občas je na ní přeci jen poznat, že byla vychovávána rodinou, která se řadí k elitě. Když byla mladší, byla velmi sebestředná a neviděla nikoho kromě sebe. Jenže to ji potom začala formovat společnost a ona poznala i pár svých přátel, kteří nejsou tak zlí a ona by se za ně klidně postavila. Rvát do krve by se však zvládla jen za svého muže a syna, ti dva jsou teď celý její svět a udělala by pro ně všechno. Dříve měla sklony upínat se k materiálním věcem, ale po tom, co poznala Ulyssea se to naprosto změnilo. Rodina je pro ni vším. Snaží se být manželkou, kterou si někdo jako Ulysses zaslouží. Hodně proto dbá na svůj zevnějšek, aby byla stále tou ozdobou po jeho boku a on se za ni nemusel stydět. K jejímu štěstí má krásu prostě v rodině a na ní je si ji pouze udržovat. Díky tanci má pohyb, který brání nějakému nechtěnému přibírání na váze a stále má tak pěkný úzký pas a je téměř nemožné na jejím těle najít nechtěný tuk. To, že se vždy chová jako pravá dáma a neztrácí nad sebou na veřejnosti kontrolu, spolu s jejím vzhledem tvoří takovou docela smrtící kombinaci. Na pozornost mužů je zvyklá, ale nějak ji to nevyvádí z míry, neboť ona má oči jen pro toho jednoho a to se nikdy nezmění.
× × ×
  • [ file 001 ] Vyrůstala s tím, že ať se představila komukoli, její jméno každý znal. Respektive tedy její příjmení. Forsythe totiž není něco, co by člověku neutkvělo v paměti. Nejenže jejich zástupci se již několikrát objevili v Hladových hrách, ale především, tady v Kapitolu, se jedná o jednu z nejvýznamnějších rodin. Dokonce ani člověk nebude tolik přehánět pokud by řekl tu nejbohatší. Již od nepaměti provozují banku a mají pod kontrolou úplně všechny transakce každého jednoho člověka v Panemu. Není tedy divu, že každý vždycky věděl kam si ji zařadit. A ačkoli takto významní lidé často bývají velmi zaneprázdněni svojí prací, její matka se naplno mohla věnovat její výchově, protože její rodiče byli takoví, že by ji nesvěřili žádné podřadné avoxce nebo chůvě, která by jejich poklad mohla vychovat úplně špatně a nepřípustně. Rodičovská láska jí tedy v žádném případě nechyběla, matka jí ji sice projevovala více než otec, ale důležité je, že základem jejího dětství bylo fungující manželství jejích rodičů, kteří svoji dcerku bezmezně milovali. Navštěvovala velmi prestižní soukromou školku, čímž se už od útlého dětství setkávala pouze s osobami, jež měly tu nejlepší možnou krev. Nebylo možné aby se dostala do kontaktu s nějakou chudinou, tudíž to začala vnímat jako naprosto normální. Její dětská osobnost se tímhle začala formovat. Odjakživa se pohybovala pouze v těch nejlepších kruzích a to poté platilo samozřejmě i o výběru dalších škol. Pokud ve vyučování nebyly zahrnuty hodiny etikety, nebylo to místo, kam by byla hodna chodit. Jako každé dítě odmalička snila o pohádkovém životě, a proto nijak proti společenské etiketě neprotestovala, protože si byla vědoma toho, že pravá princezna se přeci musí chovat dokonale. Časem z tohoto snu vyrostla, jelikož pochopila, že svět není tak úplně pohádka, ale společenské cítění jí už zůstalo. Ani na minutu nikdy neztratí kontrolu nad tím, jak se chová. Má naprosto vytříbené chování, které se k jejímu jménu vždycky hodilo. Bylo jí vštěpováno, aby neustále myslela na blaho svého rodu, a to ji také poznamenalo. Její chování tomu bylo hodně přizpůsobeno. Nikdy v životě nešlápla v ničem vedle a i za to je na sebe pyšná. V období puberty měla takové ty trochu rebelské sklony, ale ne až tak extrémní, jako většina. Dobré vychování v ní pořád zůstalo, jen měla najednou pocit, že nechce, aby ji lidé uznávali pouze kvůli příjmení, měla neskutečnou touhu dokázat i něco sama. Její rodiče měli peníze na cokoli, tak bylo jen na ní, co si zvolí. A ona si zase na chvíli šla cestou té princezny, která v ní pořád trochu ještě byla. Začala se věnovat tanci a ne pouze jednomu. Její srdce si ukradly standardní a latinskoamerické tance. Ne však jen tak nějak pro vlastní zábavu. Opravdu na sobě tvrdě makala, aby se dostala až na profesionální úroveň a nebyla to zrovna hladká cesta, bylo na ní spousta trnů, které jí hodně znepříjemňovali život. Jenže ona nikdy nebyla člověk, který by něco vzdal jen kvůli strachu z neúspěchu. Ačkoli to trvalo docela dlouho, nakonec se jí přeci jen podařilo dostat na tu profesionální úroveň. V té době už byla na vysoké škole, jež ji sice v té době naprosto vytěžovala a občas se tak zdálo, že sport v její budoucnosti nebude hrát žádnou roli, protože jejím hlavním cílem bylo vždycky úspěšně vystudovat. Jenže potom se jí to všechno nějak podařilo skloubit. Rodiče ji vždycky ve všem, co dělala podporovali, takže to nebyl žádný problém. Byli na ni hrdí a ona začala čas od času předtancovávat na různých akcích, které byly nějak spojeny s jejich rodinnou bankou až se později žádná podobná akce bez jejího tanečního vystoupení neobešla. Stala se tak ozdobou tanečního parketu. Na jedné takové akci poprvé spatřila muže, kterému se následně podařilo ukradnout její srdce. Nejspíše to bylo tím jeho charismatem, které z něj vyzařovalo, že ji ten večer zaujal. Až později zjistila, že chodí na stejnou školu, jen mají jiné zaměření. Chtěla ho poznat, a tak se také stalo. Byl její první a také jediná láska. Nikdy na podobné city neměla čas, protože všechno úsilí věnovala právě studiu a tanci, jenže Ulysses byl prostě výjimečný. Propadla mu dříve než by se tomu nadála. Už od prvních okamžiků věděla, že přesně na takového muže se vyplatí počkat. Jsou jen dvě osoby o nichž moc dobře ví, že je miluje více než sebe samotnou a jednou z nich je právě Ulysses. Byla by pro něj schopna udělat bez váhání úplně cokoli, oč by ji jen požádal. Byli poměrně mladí, když ji požádal o ruku, což pro ni byl jako sen a ona neměla důvod nesouhlasit. Jistě se našli kolem nich takoví lidé, kteří jejich vztahu nikdy moc nevěřili a měli za to, že jim to nemůže vydržet. Jenže se šeredně spletli. Krátce po svatbě se v jejich životě ale objevil někdo další. Byl jím jejich syn Charon. Zprvu měla strach, jak na to bude její manžel reagovat, ale naštěstí to všechno dopadlo dobře a je z nich jedna velká šťastná rodinka. Právě Charon je tou druhou osobou, které by bez mrknutí oka dala přednost před sebou samotnou. Výchova malého synka jí zabírala dost času, jelikož stejně jako její rodiče, nebyla schopná ho předhodit nějaké podřadné avoxce a chtěla jej vychovávat sama. Ačkoli měla po dostudování vždy přehled o rodinném businessu, nikdy nebyla předurčena k řízení banky, to u nich spadá na muže, tudíž v tom nebyl žádný velký problém, že trávila čas doma se synem. Její manžel tvrdě pracoval na svém postavení a ona mu při tom byla vždycky oporou. Vlastně není snad nic, v čem by ho nepodpořila. Ona sama vypiplávala Charona tak, aby z něj vyrostl ten nejlepší mladý gentleman v Kapitolu. Při tom se stále ještě občas věnovala tanci, jen aby nevyšla ze cviku, už to nebylo tak moc jako dříve, protože výchova syna občas dala velmi zabrat. Ačkoli nikdy neví, kde se to v ní bere, snaží se na něj být přísná tak, jak to situace vyžaduje, aby jim před očima nezvlčel. Nemá manželovi nijak za zlé, že výchova připadla na ní, protože to takhle viděla i ve svém dětství, má prostě zaryté, že takhle to chodí. Věří, že stejně jako jeho otec i Charon jednou dosáhne velkých věcí a snaží se ho na to připravit. Určitě by občas nedostala cenu té nejhodnější matky roku, ale jde jí hlavně o to, aby i on udržoval dobré jméno, jak Vanderbiltům, tak i Forsytheům, jelikož jejich krev mu také proudí v žilách. Když jim syn trochu vyrostl a začal trávit více času ve škole, aby se zaměstnala, opět se vrátila k tanci. Nevyšla ze cviku, a tak nebylo zase tak obtížné, aby se dostala zpět. V současné době se stále objevuje na některých akcích, které Kapitol pořádá, aby předtancovávala. Celkově je se svým životem nadmíru spokojená, protože v něm má vše, na čem jí záleží. Má úžasného manžela, nádherného syna a může dělat to, co ji baví.

  • Brysen Angela Roycaster × K tomu, aby byly rodina nepotřebují stejné příjmení. Podle vidění i jména ji zná, především z rodinných akcí, takže ji automaticky řadí k těm lidem, kterým by bezmezně pomohla. Jen tak si spolu asi na kávičku nezajdou, až tak dobrý vztah mezi nimi nikdy neměl šanci vzniknout, každopádně pokud už se někde potkají, rozhodně se Celeste nebojí se s ní pustit do řeči. Sice ji až tak moc dobře nezná, to však nemění nic na tom, že jí přijde jako skvělý člověk. To, že nasazuje krk v misích je od ní dost odvážné a jí to vždy přišlo strašně statečné. Když podle všeho na jedné z misí měla zemřít, tak se z toho Celeste sice nehroutila, ale přišlo jí to samozřejmě líto. Určitě je spousta jiných, kteří by si smrt zasloužili více než ona. Pokud by ji teď někde viděla na nějaké rodinné slavnosti, dost možná by si myslela, že přišla o rozum a vidí duchy, ale nakonec by byla ráda, že žije, protože jí nikdy nepřála nic špatného.
  • Deimos × Je vůči androidům tak trochu skeptická, není to tudíž nic osobního, že jej bere čistě profesionálně a ne vyloženě jako blízkou osobu. Vždy chtěla jenom bezpečí pro svoji rodinu a kdyby mohla, bránila by Ulyssea a Charona vlastním tělem, ale na to nemá ty správné fyzické propozice, proto se v jejich životech objevil právě Deimos, který by to měl udělat za ni. Ještě nemá v určitých věcech její plnou důvěru a asi nějaký čas potrvá, než si ji získá, jestli vůbec. Avšak chová se k němu velmi mile a vstřícně, jenom se mu nějak více nesvěřuje, pořád je v určitých věcech docela ostražitá a opatrná. Avšak ví, že Ulysses mu věří, a tak se snaží i ona, protože má za to, že její manžel vše vždy pečlivě promýšlí a do ničeho se nevrhá jen tak bez rozmyslu.
  • Elijah Wesmyron × Když byla ještě na škole, rodiče jí často najímali nějaké bodyguardy, pokud chodila na akce, kam oni nemohli a jednou jím byl právě Elijah. Snažil se ji v průběhu večera dokonce i bavit. Možná si to ale všechno nakonec vyložil trochu jinak. Nikdy s ním neflirtovala, milá je prostě na všechny. Už v té době znala Ulyssea a rozhodně to, co mezi sebou měli, nechtěla nějak zničit tím, že by si s Elijahem nějak začala. Zdálo se však, že na odmítnutí není zrovna stavěný a čas od času to zkrátka zkouší dál. Může, jenže u ní se to nikdy nijak nezmění. Má jen jednoho člověka, kterého tímhle způsobem miluje a pan Wesmyron se mu v tomto nemůže rovnat. Pokud by na ni zase někdy něco zkusil, může se připravit na spršku šampaňského ve tváři jako tehdy. Ví, že její manžel ho nemá zrovna v lásce a ona dělá, že to nevnímá, ale chtěla by ty dva nějak usmířit. Sice pořádně neví jak, ale snaží se na tom pracovat. Je jí jasné, že asi nikdy nedocílí toho, aby byli přátelé, ale chce, aby se alespoň vídali i mimo práci, což by pro oba mohlo být dobré, jelikož by si je třeba noviny tolik nedobíraly.
  • Gunner Cosgrove × V současné době už jediné dítě Severine. Nějak moc se s ním nezná, především z vyprávění od Severine, to o něm ví opravdu hodně. Osobně s ním měla čest pouze párkrát, ale doufá, že když je teď ten vítěz, tak se na některých akcích třeba budou potkávat častěji. Přijde jí jako správný mladý muž a vzhledem k tomu, že je to syn Severine, tak nemůže být nijak špatný. Kdyby se bavil s Charonem, rozhodně by to svému synovi nijak nezakazovala, protože má za to, že v Gunnerovi je něco, co by jí vůbec nevadilo, kdyby Charon měl také. To, že dokázal vyhrát Hladové hry zkrátka něco značí samo o sobě. Navíc by bylo hezké kdyby syn její přítelkyně byl kamarádem jejího syna. Ale to si zase možná představuje až moc růžově.
  • Hunter Roycaster × Stejně jako s Brysen, ani s Hunterem si není zase tak blízká, aby se navštěvovali a byli nejlepšími přáteli. Nicméně nedá se říct, že by ho vůbec neznala. Koneckonců je to její bratranec, tudíž o něm něco přeci jenom ví. Vždy se k němu chovala mile a nikdy jí nedal záminku, aby své chování jakkoliv měnila, neboť se k ní pokaždé chová velmi hezky. Pokud se setkají, nevadí jí dát se s ním do řeči, ba naopak, tím jak se moc nevídají, tak se s ním vždy ráda někde setká. Pravděpodobně asi nemají zrovna nevyčerpatelná společná témata, ale něco se vždycky najde, aby řeč nestála. A vzhledem k tomu, že se jedná o člena její rodiny, rozhodně by nestrpěla o něm poslouchat nějaké špatné věci. Rozhodně by ho bránila a stůj co stůj by se všechny snažila přesvědčit o tom, že je to dobrý člověk.
  • Charon Vanderbilt × Její milovaný syn. Ačkoli občas musí být tou přísnou a něco mu zakázat, má ho nade všechno ráda. Sice se jí narodil, když byla ještě docela mladá a hodně žen potom své děti třeba z toho důvodu označují jako za nějakou "chybu", ale to ona rozhodně ne. Je strašně ráda za to, že ho mají. Už by si bez něj nedokázala život ani představit, stejně jako by to nezvládla bez manžela. Hodně pro ni znamená, a proto si potrpí na tom, aby měl jen to nejlepší. Od oblečení počínaje. Snaží se ho vychovávat tak, aby z něj vyrostl mladý muž, který bude reprezentovat svoje jméno. Chce, aby to Charon v životě dotáhl co nejdále, a proto mu také poskytuje veškeré potřebné věci k tomu. Prvotřídní vzdělání je samozřejmostí a zájmové kroužky příjemným bonusem k tomu. Nikdy ho netlačí do věcí, do nichž se mu nechce, ale to co je potřeba, aby udělal, tak k tomu ho vždy nějakou oklikou přivede, aniž by se třeba stačil vzepřít. Je na něj moc pyšná a dává mu to najevo. Vidí v něm určité znaky v povaze, které má po svém otci, ale s tím si nedělá nějaké vrásky. Pokud by z něj měla vyrůst alespoň z poloviny tak úžasná osoba jako Ulysses, pak bude nadmíru spokojená. Hodně se v její výchově promítlo to, že nemá ráda chudinu a má na ně svůj specifický názor. Snažila se ho předat i synovi, protože se ho vždy snažila držet dál od nevýznamných lidí. Možná mu i čas od času kontroluje kamarády, aby se ujistila, že se na něm žádný chudák nesnaží přiživit a dostat se na výsluní. Kromě tohoto mu však nebrání v tom, aby byl kým chce.
  • Manfred Cosgrove × Manžel její kamarádky, nějak blíže ho nevnímá. Pokud si to situace vyžaduje, tak s ním pár slov prohodí. Nezdá se jí nějak špatný a hlavní je, že Severine opravdu miluje, to je pro ni to nejdůležitější. Díky tomu si ho zaškatulkovala mezi lidi, které má taky ráda. Bylo by špatné, kdyby nevycházela s mužem, kterého si její přítelkyně vzala. Pokud jde ale o něj, není na něj milá jenom kvůli tomu, že je se Severine. Přijde jí fajn a nedělá jí problém se v jeho přítomnosti cítit uvolněně. Možná se úplně neumí občas ve společnosti chovat, ale to ji nutí si myslet, že alespoň nic nepředstírá a je prostě takový jaký je, což ona dost oceňuje. 
  • Ragnar Forsythe × Jejich rodina je vcelku rozrostlá, a proto těch příbuzných nemá zrovna pomálu. I tohle je další z jejích bratránků. Ovšem nedalo by se říct, že zrovna s Ragnarem by nějak dobře vycházela. Není konfliktní člověk a spíše jde tedy o to, že se s ním vídá jen opravdu málokdy. Určitě by se s ním zvládla bavit bez problému, ale nedá se říct, že by se jí zamlouval jeho předešlý neřízený život. Pořád to ale asi bylo lepší, než když si uvědomí, koho má teď za ženu. Vůbec se jí nezamlouvá, že vybíral prakticky i z celého Panemu a i té spodiny a nevzal si nikoho s pořádným jménem. Dokonce byla i na jejich svatbě, ale rozhodně si nemyslí, že by to manželství přineslo něco dobrého. O tom se však svěřila pouze manželovi a jinak si to nechává pro sebe. Mimoto nemá s Ragnarem sebemenší problém a pořád si uvědomuje, že je to její rodina, i když vzdálenější.
  • Severine Cosgrove × Přesně takhle vypadá člověk, za něhož by byla schopná se rvát. Zná se s ní už docela dlouho a prostě tak nějak od začátku hned věděla, že budou velmi dobré přítelkyně. V její společnosti je strašně ráda. Říká jí věci, které by jen tak někomu na potkání neřekla. Vážně jí věří a myslí si, že nemá důvod se z její strany obávat nějakého podrazu. Zároveň samozřejmě obdivuje její cílevědomost s níž se dostala až na hlavní tvůrkyni. Přesně takové lidi uznává. Snaží se brát i to, že nemá tolik volného času, aby se spolu mohly potkávat, alespoň si potom mají vždycky o čem povídat, když se sejdou. Vnímá ji zkrátka jako důležitou osobu ve svém životě. Kdykoli by za ní přišla, že potřebuje s něčím pomoci, tak je tu Celeste pro ni. U ní má Severine vždycky dveře otevřené, ať už by šlo o cokoli.
  • Ulysses Vanderbilt × Tenhle muž je u ní vždycky na prvním místě. Z její strany to byla ta pohádková láska na první pohled. Byla si jistá, že nechce žádný vztah do té doby než dokončí školu, jenže to se pak právě objevil on a všechno kvůli němu přehodnotila. Lidé kolem sice jejich vztahu nijak nevěřili a měli to spíše jen za mladistvou lásku, která stejně nevydrží, ale oni je vyvedli z omylu a dokázali jim, že i v jejich věku je možné si najít toho pravého životního partnera. Oba měli jisté cíle, co se vzdělání týkalo, takže jí strašně vyhovovalo, že se spolu mohli učit a zároveň tak trávili čas spolu, byla to tehdy dokonalá kombinace, která zajistila, že mu den ode dne více a více propadala. Ne jen díky tomu samozřejmě. Na Ulysseovi ze všeho nejvíce zbožňuje to... no prostě všechno. Když se jedná o jeho osobu, vidí ho v tom nejlepším světle, a tak se ho také snaží prezentovat svému okolí. Neříká samozřejmě takové ty věci, které o něm ví pouze ona, to ne, ty si pěkně střeží u sebe. Spíše o něm na veřejnosti mluví vždy velmi hezky. Sice se snaží vypadat jako naprosto nezávislá žena, jež zvládne úplně cokoli, ale dost podstatné je, že bez Ulyssea už by nezvládla nejspíše ani dýchat. Je její velkou součástí a dost možná už by bez něj ani nevěděla, kdo vlastně je. On ji i její celý život dělá naprosto perfektním. Na veřejnosti vždycky působí jako ideální příklad manželství, ale nutno podotknout, že to není pouze před zraky ostatních, mají to takhle i v soukromí. Občas se objeví nějaké ty hádky nebo neshody, ale to je jen zlomek z těch všech krásných chvil, které spolu prožívají. Vždycky byla ten typ romantičky, která si čas od času potrpí na pěknou květinu či večeři a to u ní stále přetrvává. Ačkoli některé ženy mají často sklon k tomu se snažit svůj protějšek nějak změnit, ona to nemá zapotřebí. Ulyssea miluje takového jaký je a ačkoli ví, že by si klidně mohla jen lusknout prsty a udělal by pro ní cokoli, nezneužívá toho. Samozřejmě není puťka, která si by si neřekla svůj názor, ale nikdy mu ho nevnucuje, předloží mu ho a je na něm, jestli ho uzná nebo ne. V každé situaci mu vždy byla oporou a stála na jeho straně. Občas se mu snaží ukázat pozitivní stránku celé věci, i když to na první pohled může být dost negativní, ona na tom vždycky něco dobrého najde, a jak by to celé mohl využít ve svůj prospěch. Moc dobře totiž ví, jak horlivý její muž dokáže být a nerada ho vidí, když jedná nějak v afektu. Snaží se být takovou jeho největší oporou, když to potřebuje. Má za to, že neexistuje nic, co by je od sebe mohlo rozdělit.

Saturday, August 25, 2018

Jasmine Lombard

[ džásmin lombárd ]

[player] Renaiti

[fc] Amelia Zadro
 

keep your heels, head & standards high

× [species] human
× [date of birth] january 8, 2201 | ♑︎ capricorn
× [loyalty] capitol
× [credits] 2 150

× [level] 1
× [age] twenty-three | 23
× [occupation] master of ceremonies, escort
× [gems] 0




defense [ 3 ]
  • Malá holka nebo dospělá žena? Přívětivá či snad jen chladná dcera tvůrce her, v jejímž srdci pro ostatní nezbylo místo? Těžko říct, co z toho. Všechno je možné. Zvláštně u ní, neboť Jasmine jako taková je dívka skrývající svou podstatu za mnoha tvářemi. Je vždy zkrátka taková, jakou ji chcete mít. Ať už tedy stojíte o přítomnost vášnivé posluchačky vašeho celoživotního příběhu, někoho kdo vás utěší v těžké chvíli nebo snad o chladnou drzou dívku plnou ignorace, jež bude pro každý váš krok mít jízlivou poznámku, máte ji mít. Matka jí vždy říkala, aby byla svá jenom tehdy, pokud ji takovou bude její společnost chtít. A skutečně, život je takto mnohem jednodušší. Lidé vás mají rádi, nestěžují si, jen někdy budou na pochybách, neboť někteří možná vycítí, že něco skrývá. Jenže ona především skrývá sebe samotnou. Občas se také přetvařuje proto, že úplně neví, co vlastně chce. Ke všem se chová tak, aby jí nikdo nemohl nic vytknout a automaticky si ji každý zařadil do škatulky "bezchybná". Občas se snaží až moc být středem pozornosti, takže se čas od času uchyluje i k takovým extravagantnějším či odvážnějším kusům oblečení. Ne však nic, co by společnost pobouřilo, pouze na ni pokud možno upoutalo pozornost. Takhle se zkrátka naučila fungovat. Když vidí, co média v dnešní době všechno dokáží, nasazuje pro ně vždy jednu a tu samou tvář. Miloučká dívka, do níž by nikdo netipoval nic špatného, protože něco jako špatná pověst by pro ni bylo nepřípustné. To však nemění nic na tom, že je velmi komunikativní. Dokáže se bavit snad úplně o všem. Horší je, že většinou nedokáže moc rozpoznat, jestli to téma dotyčnému vadí nebo ne, pokud jí to přímo neřekne. Pokud má udržovat konverzaci, taky jí to nevadí. No, možná pokud jí někdo pořád bude odpovídat jedním slovem, tak jí to bude štvát, ale stejně bude mluvit pořád dál. Společnost ostatních zkrátka hodně vyhledává, protože se potom alespoň necítí tak sama. Tohle stvoření je velmi společensky založené a je na ní vidět, že ví, jak se má mezi ostatními pohybovat a ví, co má říct. Ačkoli se nenarodila do té nejelitnější rodiny v Kapitolu, přesto se jí dostalo toho nejlepšího možného vychování, a ve společnosti, kde jsou lidé neustále pod drobnohledem novinářů se dokáže chovat jako skutečná dáma. Když se však za ní zavřou dveře bytu, objeví se to její skutečné já. Ve sportovním oblečení se opravdu cítí jako ryba ve vodě, ačkoli v podpatcích chodí s určitou elegancí, v teniskách ji jen tak někdo nedostihne. Nedělá však žádný sport na vrcholové úrovni, pouze pro vlastní dobrý pocit, aby se cítila zdravě a mohla si na různých večírcích dovolit i krapet odvážnější kousky. Není snad nic, co by už alespoň jednou nezkusila. Koneckonců, peníze na to vždycky měla, tak proč by se od toho držela dál. Má dobrou fyzičku a je se sebou spokojená. Možná to občas hraničí až s narcismem, jelikož některé svoje chyby vůbec nevidí. Trvá jí třeba strašně dlouho si někoho oblíbit, ačkoli se často snaží chovat jako jejich nejlepší přítelkyně, ve skutečnosti má mnoho slupek, kterými se člověk musí prokousat, než se dostane k jejímu pravému jádru, které vesměs není špatné, jen ona si myslí, že je strašně slabošské. Postupem života si prostě získala tu masku nadřazenosti a pocitu, že je něco více, když má peníze, ale někde hluboko uvnitř ní pořád přežívá ta její dobrosrdečnost. Ráda ze sebe dělá dívku, která potřebuje ochranu nějakého silného muže, ve skutečnosti to není úplně pravda, ale občas se prostě chce tímhle způsobem pobavit. Celkově je taková docela povrchní a bez luxusu a pohodlí, kterého se jí dostává, by přežít nedokázala. Miluje výzvy ať už jsou jakékoli, jednou takovou pro ni právě bylo nalezení otce, což se jí povedlo. Neustále hledá něco, za čím by se mohla znovu hnát. Pečuje o svůj zevnějšek a to ne pouze cvičením, aby dosáhla hezké vyrýsované postavy, ale i co se týče vlasů. Ty na sobě miluje a nenávidí zároveň. Musí je nutit k poddajnosti, ale nenechá jen tak někoho, aby jí na ně sáhl. I kadeřníky si pečlivě vybírá. Snaží si udržovat svoji přirozenou hnědou barvu, avšak čas od času také neodolá a zatouží po změně. Měla už i černé a blonďaté. Stejně jako za úpravu vlasů je schopná vyhodit majlant, to samé nastává u make-upu. Ačkoli je vždy nalíčena pouze jemně a nějak to nepřehání, potrpí si na značku. Pokud to není od známé značky nebo to nedoporučuje nějaký vítěz, není to nic pro ni. Že je rozmazlená? No, už to tak bude.
× × ×
  • [ file 001 ] Její život byl odmala velmi pěkný. Narodila se právničce, která byla jak z dobré rodiny, tak i velmi dobrá. Peníze proto nikdy nebyly něco, co by jim chybělo. Jasmine chodila krásně oblékaná jako malá princezna a bylo vidět, že matce jí na ní opravdu záleží. Jenže ani ty nejlepší hračky a oblečení, nemohly zaplnit to, co se v ní čím dál více prohlubovalo. Všichni její kamarádi měli úplnou rodinu a ona jen milující matku. Vždycky jí to přišlo strašně nefér a už od té doby se u ní začalo projevovat to, že chce pořád víc a víc. Chtěla otce, aby si připadala, že je úplná. Jenže matka o tom nechtěla ani slyšet, a proto už o tom před ní nikdy nemluvila. Už jako malé dítě byla docela chápavá. Vždycky si užívala života a toho, co měla. Jeden čas ji strašně bavil balet, tak na něj chvíli chodila, ale potom si zase větší zálibu našla v atletice. Byl to s ní takový začarovaný kruh. Bavilo jí úplně všechno, ale bylo na to moc málo času. Chodila totiž do velmi prestižní školy, kde už jí od útlého věku vštěpovaly ty nejlepší společenské zvyky. Hodně je to na ní v současné době vidět. Sedí vzpřímeně a chodí jako opravdová dáma. Cíl její matky byl prostě jasný, dostat ji do té vyšší společnosti. Platila za to sice nehorázné peníze, ale alespoň její dcerka chodila do kvalitní školy, kde se kamarádila s dětmi vlivných lidí. Co více si přát. Vážně byla ten typ, který si dokáže sednou s mnoha lidmi a její komunikace se v té době hodně prohloubila. Nikdy neviděla to, co to její matku stálo, ale i kdyby, bylo by jí to jedno. Když viděla, čím jsou rodiče ostatních, občas se za ni i docela styděla. Právnička jí přišla najednou strašně obyčejná. Nikdy netoužila jít v jejích stopách a už odmala snila o tom, že bude dělat něco velkého. Nevěděla co konkrétně, ale prostě něco, co přinutí lidi, aby ji obdivovali. Snad jako každé dítě v Kapitolu, i ona zbožňovala Hladové hry. Sledovala nejen splátce, ale i všechny ty lidi, kteří celou tuhle show realizují. Možná i to byl docela důvod k tomu, že chtěla sportovat. Čím více rostla, tak se v ní probouzela ta pravá žena. Ráda se parádila, aby vypadala dobře a čím dál více času chtěla trávit i ve společnosti. Měla kamarády, kteří jí to umožnili, takže se občas dostala i na takové akce, o nichž se může obyčejnému Kapitolanovi jenom snít. Puberta pro ní nebyla nijak kritická. K alkoholu nikdy netíhla a vzhledem k tomu, že zná správnou etiketu, tak se tak nanejvýše napije nějakého míchaného koktejlu. Ráda s kamarádkami obdivovala svalnatá těla profesionálních splátců a občas se prostě chovala jako naprostá teenagerka. Došlo to až do toho stádia, kdy začala matce prohledávat věci, jestli nenajde něco o svém otci. Povedlo se. Našla její starý deník, kde byla zmínka o Darylovi. Ano, o tom Darylovi, který je tvůrce a čirou náhodou i její otec. Dozvěděla se, že ho opustila proto, že se bála, že nebude schopný svoji dceru - tím myslela právě Jasmine - vychovávat a být jí takovým otcem, kterého bude potřebovat. To jí přijde strašně ironické. I kdyby takový nebyl, alespoň by měla úplnou rodinu a to by jí stačilo. Hned potom se s matkou strašně pohádala. Možná už jí to přešlo, ale Jasmine pořád ještě ne. Viní ji za to, že jí nedopřála hezké dětství. Sice se jí dostalo té nejlepší výchovy, ale to ona prostě bere jako samozřejmost, že by to takhle bylo za každých okolností. Najít otce nebylo zrovna nejjednodušší, ale povedlo se a ona se teď cítí, jako by našla další kus sebe samotné. Ačkoli ji přinutil postavit se na vlastní nohy a musela si najít práci, alespoň už ví, kdo je její otec.

  • Daryl Douglas × Tak tohle je vážené dámy a pánové, ten její dlouho hledaný otec. Už odmala si přála mít poblíž sebe někoho, kdo by ji rozmazloval tak, jak to jen táta dokáže a teď se jí to konečně vyplnilo. Paradoxně vzato ho moc dobře zná ze všech možných médií a když byla ještě v pubertě, tak na nějaký čas se dokonce řadil i do jejího crush listu. To samozřejmě nevěděla, že jí tělem proudí stejná krev jako jemu. Od té doby se změnilo asi jen to, že už by s ním nic chtít neměla, ale stále se jí líbí, co se týče jeho vzhledu a práce. Nenechte se mýlit, není v tom nic divného. Zkrátka má radost z toho, že když se teď našli, tak jí nedělá žádnou ostudu nějaký starý neupravený páprda, ale s hrdostí může tohoto věčně upraveného muže označit za svého tátu. Ačkoli na něj plánovala být naštvaná a uražená, neboť musela vyrůstat bez něj, tak se jí to nějak nepodařilo. Přijala ho se vší svojí vřelostí a už by mu jinak než “tati” neřekla. Obdivuje jeho práci a nasazení pro to, co dělá. Byla by schopná si s ním o tom klidně i hodiny povídat, kdyby byl ochoten jí odpovídat. Na druhou stranu od něj trochu očekává, že bude mít snad výčitky svědomí a bude ji obklopovat drahými dárky. Samozřejmě respektuje, že mu do života vstoupila docela náhle, ale nehodlá se jen tak vzdát. Konečně má toho svého suprového vysněného taťku ve svém životě a on se zkrátka s tímhle postem bude muset smířit, ať se mu to líbí nebo ne.

  • 1x aktivita s vítězem - G. Cosgrove

Tuesday, August 07, 2018

Theo Wadsworth

[ týou vedsvortf ]

[player] Renaiti

[fc] Nick Robinson
 

    

champions train, losers complain

× [species] human
× [date of birth] august 10, 2204 | ♌︎ leo
× [loyalty] capitol
× [credits] 800

× [level] 2
× [age] twenty | 20
× [occupation] triathlon, adrenaline sports
× [gems] 1




vitality [ 0 ] × defense [ 2 ]
  • Tak jako snad každému profesionálnímu splátci i jemu byla do vínku dána touha po vítězství a slávě. Myslí si, že je předurčený k tomu se stát vítězem a tvrdě si za tím jde. Rodiče mu nikdy nedovolili, aby byl v něčem snad třeba průměrný. Vždy musí dosahovat nejlepších výsledků, ať to stojí co chce. Ze začátku začínal na takových těch lehčích trénincích a nějaký čas se věnoval především atletice. Tím, že rodiče jsou vzdělaní, tak ví, že je to úplný základ pro boj. Všechny základy o koordinaci svého těla má tedy odsud, jako je třeba rovnováha nebo správné dýchání a mnoho dalšího. Vždycky se tam dokázal vybít, co se jeho energie týkalo. Běhání, skákání, vrhání a hody, to se potom dítě cítí jako v ráji, ježe když ho chválí, že něco dělá správně. Má to štěstí, že je dobrý běžec na všechny tratě, ale vyhovují mu přeci jen ty delší úseky. Na základě toho, když rodiče viděli, jak mu to jde, tak ho začali směřovat směrem k triatlonu, tudíž svoji fyzičku má opravdu na velmi dobré úrovni, stejně jako plavání. Má sílu v rukou, takže se na ně při plavní může spolehnout. Díky tréninku dechu se také nebojí, že by se hned utopil, neboť zvládne pod vodou bez kyslíkové masky vydržet skoro až pět minut. Tenhle sport ho velmi baví a proto u něj zůstává i nadále, protože vidina těch zlatých medailí ho vede stále kupředu a nutí ho to pořád na sobě pracovat. Jakmile mu to jen věk dovolil, ihned začal navštěvovat Výcvikové centrum. Kromě boje se tam zaměřuje i na posilování celého těla, protože to u triatlonu rozhodně potřebuje. Rozkládá si tedy tréninky tak, aby nic nezanedbával. Jeho schopnost boje je tedy na úrovni, která se od profesionála z 1. kraje čeká. Kromě zbraní je schopen se protivníkovi postavit i na přímo, ale s něčím v ruce si je prostě jistější. Tohle je něco, co jej baví až do morku kosti, proto je často těžké ho nějak unavit, kdyby to jen bylo možné, klidně by trénoval od rána do večera. Tím, že centru navštěvuje už docela dlouho se mu dostalo té možnosti si vyzkoušet snad každou zbraň, kterou tam mají. Základy boje ovládá tedy se všemi, ale jeho srdcovou záležitostí se stal meč. Byla to téměř láska na první pohled. Těžko říct, proč tomu tak bylo, možná ale tím, že si uvědomil, kolik škody tato zbraň dokáže nadělat, když je v těch správných rukou. Přijde mu, že spolu k sobě tak nějak prostě patří. Dlouhé ostří mu poskytuje dobrou obranu a možnost rychlého protiútoku, ale zároveň, když bude chtít, tak si může se svojí obětí zašpásovat i v boji tělo na tělo. Naučil se s ním snad všechno, co jen může a že to nebyla nějaká krátká cesta. Trvalo mu to opravdu dlouho, protože si na tom dával hodně záležet, aby si byl v každém kroku s mečem zcela jistý. V současné době už ani jeho váhu v rukou nějak nevnímá, jak se s ním dokázal sžít, bere ho už skoro jako součást sebe samého. Často se s ním snaží přijít i na nějaké úplně nové triky a hodně s jeho zacházením experimentuje. Tím, jak je takový fanatik do Hladových her, tak hodně postojů a právě nových způsobů zacházení se zbraní se učí odtamtud. Všichni profíci v aréně jsou pro něj vždycky inspirující a on se snaží si vštípit jejich chování a taktiky. Dalo by se říct, že vlastně má dopodrobna nastudovanou snad každou arénu od jeho narození. Zná veškeré trumfy vítězů a celkově se učil právě od těch nejlepších. Mnohdy pozastavoval televizi, jen aby se správně naučil postavení, které profík měl. Dělal to do té doby, dokud nenastudoval každý jeho krok a nepohyboval se úplně identicky. Jeho mozek má na tohle strašně dobrého pamatováka, takže zrovna toto jsou věci, které nikdy nezapomene, to raději vytěsní něco méně důležitého ze školy. Vlastně jen díky svým oblíbencům si dokázal vštípit, jak třeba v přírodě najít takový zdroj vody nebo se orientovat v přírodě. Zkrátka je takový dost všímavý, takže často dokáže zaregistrovat detaily, které by třeba jiným úplně unikly. S tím souvisí i jeho reflexy, které mu fungují dobře. Dokáže zareagovat na sebemenší náznak protivníka, občas má samozřejmě špatný odhad, ale ve většině případů ho reflexy nezklamou.
  • Tahle bytost je až přehnaně cílevědomá. Pokud si něco umane, jen těžko ho z jeho cesty někdo dokáže svést. Je paličatý až do takových extrémů, že půjde klidně i přes mrtvoly. Pokud mu bude někdo něco tvrdit, i kdyby to byla pravda, a on si postaví hlavu, nehne s ním vůbec nic. Jen snad kdyby to řekla jeho oblíbenkyně, tak možné, té by věřil úplně všechno, ale jestli nejste pohledná blonďatá vítězka z Prvního kraje, pak máte smůlu. Má v sobě tu lhostejnost, že mu nedělá problém někoho psychicky nebo fyzicky napadnout, jen aby se tím dostal ke svému cíli. Pokud při tom někomu ublíží, je to ještě bonus pro něj. Prakticky ho ostatní nezajímají, i kdyby z nich mohl mít nějaký prospěch, on jede jen sám na sebe. To je jedna z věcí co mu soutěže také daly, že všechno je to pouze o něm. On se postaví na horní stupínek, když vyhraje, nikdo jiný, žádné zásluhy nebo něco podobného neexistuje. Dokáže být až přespříliš zaujatý. Pokud se někdo nedokáže vyrovnat jeho oblíbencům z Her, absolutně pro něj ztrácí smysl se s takovým člověkem bavit. Není proto často zrovna jednoduché s jeho osobou vyjít. Nejraději by se pohyboval mezi vítězi s nimiž by si určitě měl hodně co říct. To také patří mezi jeho slabiny. Jak se snaží své oblíbence z arény imitovat, tak pokud je někdo takový blázen jako on a sleduje do detailu každé hry, pravděpodobně by jeho kroky mohly být snadno prokouknutelné a mohl by být v nevýhodě. V tomto ohledu není vůbec nějak kreativní ani originální, prostě se snaží používat to, co už se osvědčilo u někoho jiného a on by podobného úspěchu taky chtěl dosáhnout. Když se to vezme kolem a kolem, neustále je pro něj prioritou fyzická zdatnost. Trochu opomíná i to, co by měl mít v hlavě. Sice tam má všechny taktiky a bojové techniky profíků, ale co je mu to platné, když nepozná rostliny? Opravdu nedokáže s přesností určit, jakou rostlinu nebo snad bylinu to má před sebou. Na tohle ho prostě nikdy neužilo. Přišlo mu to strašně nudné a nezábavné, jen sedět nad knihou a takhle se něco učit. Samozřejmě pozná třeba takovou jabloň nebo hrušeň, ale kdyby mu dal někdo borůvku a rulík, prostě by mu to narval do pusy a zkusil, jestli se z toho otráví nebo ne. Když jo, tak by to nejedl. Sám nepozře nic o čem nic neví, na to je chytrý dost. Není zvyklý na to být bez jídla a pití a i když může působit sebejistě a mít drsné řečičky, že to nic není, vůbec si to nedokáže představit, protože nikdy nic podobného ještě nezažil. Dokáže se velmi dobře přetvařovat a lhát, což může být k užitku, ale většinou ani moc ne. Když mu někdo nabídne pomoc, bude se tvářit, jako že dotyčný nejspíše úplně spadl z višně. Tím, jak se často snaží na okolí působit drsně a mnohem lépe, než jaký je, od sebe dokáže spoustu lidí účinně odehnat. Jenže v tom je ten problém. Nedokáže se spolehnout jen sám na sebe, pořád kolem sebe někoho potřebuje. Možná aby ho někdo obdivoval nebo tahal z průšvihů, to je jedno, důležité je to, že není schopen být samostatnou jednotkou, musí pracovat v týmu, jinak dokáže být velmi zbrklý až impulzivní, když ho nikdo nezastaví. Je takový hodně vznětlivý. Ačkoli nemá city k ostatním, k jedné osobě je má hodně hluboké - kromě sebe samého - k vítězce Emerson Caelum. Byl by pro ni schopen udělat cokoli. Pokud se tedy objeví nějaký posměváček, který ji před ním začne nějak urážet, pořádně to od něj schytá, tím si může být jistý.

  • [ file 001 ] Stejně jako snad život každého, tak i ten jeho začal tím, že se někomu narodil. K jeho štěstí to bylo do rodiny, která sice nepatří k těm nejbohatším v kraji, ale přesto patří mezi obyvatele Jedničky, což je už samo o sobě dost velké plus. Měl možnost vyrůstat v luxusu a nikdy si nemusel stěžovat, že by mu něco chybělo. Hry sleduje... no už od té doby, co pamatuje. Každý rok měl nějakou nafukovací zbraň a potom s ní mlátil rodiče, když přišel na řadu nějaký boj. Někdo sleduje pohádky, on sledoval arénu. Přinášelo mu to takový strašný pocit uspokojení. Když někomu odletěla hlava nebo se mu vyvrhly vnitřnosti, začal se tomu smát a ještě pleskat. Užíval si to prostě se vším všudy. Nijak se netají tím, že v aréně fandí pouze profíkům, jeho krajanům samozřejmě o něco více. Dokáže však uznat, pokud se objeví nějaká socka se schopnostmi, ale rozhodně má radši profíky. Takhle to šlo rok co rok. Rodiče mu v tom nijak nebránili, protože takhle je to v kraji normální. Je schopný naprosto normálně přijímat pokud někdo zemře a kdyby mu k tomu měl dopomoci, určitě mu to vadit nebude. Zároveň se jedná o takovou tradici, který stále přetrvává. Každý rok sleduje hry a každý rok se z nich přiučí něčemu novému. Když začal chodit na atletiku, najednou si připadal jako velký sportovec a náležitě si to užíval. Jakmile přišel na řadu triatlon, tak pochopil, že už je to něco vážnějšího a opravdu pilně se tomu věnoval. Vždy raději dával stranou školu, než aby zanedbával sport, to by jeho psychika asi nezvládla. Bere to totiž tak, že všechno se může vždycky doučit, když bude chtít, ale pokud jednou zaostane ve fyzičce, špatně by se mu to dohánělo. Velkou část energie proto vždy věnoval přípravám na závody. Je to něco, co ho v současné době strašně naplňuje. Ačkoli by si nikdy nemyslel, jak by ho jízda na kole mohla bavit, opravdu tomu tak je. Běh a plavání jsou takovými třešničkami na dortu. V té době, kdy chodil do první třídy tak se k vítězství probojovala Emerson a to byl také jeden z obrovských průlomů v jeho životě. Tu arénu si pamatuje ze všech nejvíce. Proseděl tehdy před televizí snad celé hodiny, jen aby mu nic neuniklo. Od té doby se snažil chovat hodně jako ona. Stala se takovým jeho obrovským vzorem, který přetrvává do teď. Když ji poprvé během turné uviděl naživo, tak se málem zbláznil radostí. Dalo by se říct, že v té době se v něm objevil ten malý klíček, který rostl tak dlouho až jednoho krásného dne přerostl v naprostý a nefalšovaný crush. Všechno, co ve výcvikovém centru dělá, tak říká, že je pro rodiče. Ve skutečnosti vlastně ani ne, dělá to pro sebe, protože chce, aby si ho Emerson všimla a když půjde dobrovolně do her, bude si ho muset všimnout. Je strašně posedlý tou myšlenkou, že ji má rád. Když také přestěhovali Vesnici vítězů, málem z toho dostal infarkt, jelikož tak ji mohl potkat, alespoň náhodou v kraji, ale takhle nic, všechno zmizelo. Už mu zbývá jen jedna věc. Ačkoli má nějaké přátele, nikdo z nich o tomhle neví. Jistě, mluví o ní celkem často a neustále ji vychvaluje, ale nikomu to ještě nedošlo. Možná to bude tím, že až tak moc kamarádů zase nemá. Nejspíše to bude tou jeho náladovostí, která je často až nesnesitelná. Chvíli dokáže být jako největší miláček a po pár minutách by vás nejraději zavraždil pohledem. No a takhle je to u něj pořád. Připravuje se na soutěže a zároveň i na Hladové hry, aby se konečně mohl setkat s dívkou, která mu je už obrovskou část života vzorem.

  • Wynter Emerson Caelum × Vždy byla, je a bude jeho obrovským vzorem a nic to asi nikdy nezmění. Jedná se o takovou jeho osobní Bohyni. Sice se s ní nezná nijak důvěrně, ale nepochybuje, že by se jeho názor nějak moc změnil, kdyby ji více poznal. Svým způsobem jí vlastně vděčí za ten život, který teď vede. Nebýt ní, asi by se totiž do Her tolik nehrnul. Zpětně ho jenom štve, že se s ní jako s mentorkou nebavil více, ale nechtěl zase vypadat nějak vlezle nebo nedejbože jako nějaký creepy fanoušek. Tak trochu doufá, že když je teď ale ten vítěz, tak se s ní bude moci vídat častěji a při troše štěstí budou třeba alespoň přátelé. Dal by prostě cokoli, jenom aby mohl být chvíli s ní a to mu asi taky jen tak nikdo nevymluví. Navíc má pořád i schovaný ten vzkaz, který mu poslala s adrenalinem do arény. Prostě a jednoduše obdivuje nejenom ji, ale i život, který žije.

other worlds

stranger2s.jpg https://lh3.googleusercontent.com/Pw0zB0hurIqLYe3Dbii8mgZ8-m5myKuUtsQ2qtwficdo5n9uKQvLA3mzvOkjh7iL3CUXJzXut2adFoTqKA=w200-h92