Showing posts with label Deceased. Show all posts
Showing posts with label Deceased. Show all posts

Monday, February 05, 2018

Serina Redmond

[ syrína redmond ]

 

Player: Renaiti

FC: Shay Mitchell



Contact: renaiti@seznam.cz

Age: 17 deceased - probodnuté srdce: T. Kyle


Token: Tarotová karta - Smrt


Její neutuchající úsměv je natolik nakažlivý, že po nějakém čase stráveném s ní se snad musí, byť jen na sekundu, usmát snad každý. Říká se, že ti nejšťastnější lidé zvenčí, jsou uvnitř ti nejsmutnější. Možná to tak u ní je taky. Jenže nikdy to nedává najevo. Je zvyklá se se svými problémy porvat sama, na to je silná dost. Nechce soucit někoho jiného, potom by si připadala jako malý ufňukánek. Ačkoli by to do ní nejspíše jen tak někdo neřekl, během pár chvilek o vás dokáže zjistit mnohem více, než by si kdo myslel. I když nikdy neměla možnost studovat psychologii nebo tak něco, od té doby, co trávila hodně času mezi lidmi se naučila pozorovat každý jejich postoj, mimiku v určitých situacích. Postavení těla jí tak dokáže prozradit mnohem více, než třeba taková slova, protože v tomto ohledu je hodně vnímavá a navíc lidi dokáží kontrolovat, to co říkají, ale jak se při tom chová jejich tělo, mnohdy už ne. Pozná tak dobře i to, když někdo lže nebo třeba rozpozná, co člověk udělá, mnohdy i dříve, než to ví sám jedinec. Její sourozenci jí za to ne jednou nazvali čarodějkou, když se jim při rvačce ubránila, jelikož jejich pohyby byly velmi průhledné a snadno odhalitelné. Mimo to se nejedná ani o žádnou křehkou květinku, co se fyzické síly týče. Tím, že už od velmi útlého věku nastoupila do práce si získala schopnost pracovat dlouho a tvrdě. Získala tak lepší kondici, výdrž a tak trochu i svalovou hmotu. Od té doby už jí třeba lezení po stromech nedělá žádný problém, protože má v rukou dost síly na to, se tam udržet, i když třeba ještě něco musí nést. Nebojí se vylézt kamkoli, i do méně přístupných míst, protože v tomto ohledu si je se sebou jistá. K tomu všemu hodně přispěla i práce na polích, kde třeba takové celodenní kopání s motykou je také docela slušnou posilovnou. Kdysi měla asi největší problém se srpem, kdy od něj získala na jedno hezké zranění. Ale jak se říká všechno zlé je k něčemu dobré – naučila se díky tomu si ošetřit zranění i z toho mála co měla u sebe. Navíc od té doby si tak po na tajno o polední pauze zkoušela nějaké triky, zaprvé aby se zabavila a zadruhé aby se s ním trochu sžila a nedělal jí takový problém. Navíc se zocelila i co se týče extrémních počasí. Přílišné vedro nebo naopak déšť či chladné teploty už jí nijak výrazně nedělají problém, prostě zatne zuby a dělá, co je potřeba. I když je to divné, mírotvorcům také za něco vděčí. Především za svoji preciznost, které by bez jejich ustavičného kontrolování nikdy nedosáhla a také za to, že si díky nim utvořila hroší kůži. Kdokoli na ni může řvát, dobírat si ji, smát se jí a jí to bude úplně jedno. Prostě se na toho člověka usměje a půjde si zase po svém. Tak nějak je zvyklá na ne příliš dobrý nebo dlouhý spánek a naučila se s tím žít, už jí to více méně nechybí. Naučila se jíst po velmi malých porcích, proto nehrozí, že by někdy strádala hladem, vystačí i z trochy, kterou má u sebe. Není typ holky, co by se hned složil z pohledu na krev nebo z větší námahy. Nehrozí, že by zamrzla v případě nějakého ohrožení, protože pud sebezáchovy je prostě silnější. V případě nebezpečí by se asi s malou improvizací naučila zacházet s čímkoli, co by bylo po ruce. Je poměrně inteligentní, to jí nikdo nemůže upřít. Není tedy pochyb, že by to mohlo být také jednou z těch nebezpečnějších vlastností.


Je to dobrá duše. V jiné době a na jiném místě by to možná bylo to nelepší, co by kdy mohla mít, ale v tomhle světě? Asi ta nejhorší vlastnost. Je velmi empatická vůči ostatním lidem. I když člověka příliš nezná, dokáže si s ním povídat tak, jako by jej znala třeba celou věčnost. Nedělá jí problém se vcítit do něčí situace, protože si dokáže více než dobře představit, když někdo nemá lehký život. Nedokáže v lidech rozpoznat dobro a zlo. V každém se snaží vidět jen to nejlepší. Naivní? Ano, to ona v tomto ohledu vskutku je. Sice ví, že život je takový jaký je, ale i přes to jí to nedonutilo k tomu vidět lidi v jiném světle. Nedokáže prostě jen tak někoho odsoudit podle prvního pohledu, je si totiž jistá, že všechno je zapříčiněno něčím z minulosti. Pokud je v ohrožení někdo, kdo pro ni znamená opravdu hodně, byla by schopná za něj položit i život, pokud by to bylo potřeba. Navíc pokud se někdo dostane do ne příliš schůdné situace, snaží se mu pomoci, jak nejlépe dokáže a rozhodně se k nikomu nikdy takhle neotočí zády. Neuvědomuje si totiž, že by ji to jednou mohlo stát krk nebo přinejmenším jí to zadělat na pěkné problémy. Její hnací motor je vděk, má strašnou potřebu, aby jí někdo byl vděčný a ukázal jí, že na tomhle světě není úplně zbytečně. Vůbec se neumí přetvařovat. Buď člověka má ráda nebo ne. Každý to na ní hned pozná. Neumí být jako chameleon a měnit svá rozhodnutí podle toho, jak se jí to zrovna hodí. Jednou když nějaký postoj zastává, byla by schopná se za něj porvat do krve. Počkat, cože? Ano, sice je to dobračka od kosti, ale naštvat se taky umí a když se naštve někdo jako ona, to potom teprve stojí za to. Tuhle svoji stránku se však snaží hodně potlačovat, protože je to něco jako takové její temnější já. Nenávidí se za to. Pokud ji něco opravdu naštve, je jako běsnící zvíře a úplně se jí zatmí před očima. Nikdo by ji v tu chvíli nepoznal. Nutno podotknout, že se snaží tuto stránku hodně potlačit, ale jak se říká, když už pohár přeteče, není cesty zpět. Je ten typ hodné holčičky, která se nikdy nepouštěla do křížku se zákonem. Nikdy neudělala nic, za co by měla být potrestána mírotvorcem, na to k nim má až moc velký respekt. Tak jako každý má prostě strach o svůj vlastní krk. Nechce přijít o život jen kvůli nějakému hloupému rozhodnutí. Na to má i ten svůj mizerný život natolik ráda. Je hodně sebekritická a nikdy jí to, co udělá nepřijde dobré, i když někdo jiný to může vnímat jinak. V určitých věcech je naopak velmi hrdá. Zakládá si na tom, jak ji ostatní vnímají, někdy možná až příliš. Chce být viděna jen v tom nejlepším světle a ukázat, že se jen tak něčeho nezalekne a není to žádná bábovka. K takovým těm fyzickým slabinám bez pochyb patří plavání, vždyť tahle holka nikdy neviděla nic většího než je vana. Neví, jak se plave. S těží by asi kopala a máchala rukama, ale rozhodně by to nepřipomínalo ani z dálky plavání, spíše topení. Chvíli by se asi zvládla nad vodou udržet, dokud by jí někdo nepomohl, ovšem záleží, jestli by se někdo takový vůbec našel. Tak jako snad každý v jejím kraji, nikdy ani nesáhla za profesionální zbraně. Viděla jen ty, které nosí mírotvorci a tím tak nějak její znalosti končí. Vlastně si ani nemyslela, že by to někdy mohla potřebovat. Její život se vždycky točil pouze kolem školy a práce, nic jiného neznala, tak jí to ani nepřišlo.


Její život byl těžký už od jejího prvního nadechnutí, ostatně jako u každého v 11.kraji. Matka ji porodila v tajnosti a malé uplakané děťátko nechala u své nejlepší přítelkyně, aby se o něj postarala. Od té doby proto nosí příjmení Redmond namísto McAlister. Každý den pod rouškou noci, snad proto, že nechtěla být sledována, se její biologická matka plížila do tohoto malého domečku, jen aby se se svojí dcerkou mohla vidět. Takhle to trvalo zhruba pět let než z ničeho nic její návštěvy přestaly. Malá Serina z toho neměla tehdy rozum, prostě si myslela, že se její maminka s tou paní pohádala a nějaký hlubší význam v tom neviděla. Vyrůstala ve společnosti tří dalších dětí a nebylo to pro ni zrovna nejlehčí. Nebyla samozřejmě ten typ, který by si všechno nechal líbit, a tak se občas strhla nějaká ta rvačka. Jenže pokaždé za to byla potrestána, a tak se časem naučila všechno schraňovat uvnitř sebe a raději držet jazyk za zuby. Proto nijak neprotestovala, když jako malá musela nastoupit do práce, jelikož zajistit obživu pro šestičlennou rodinu není legrace a jejich rodiče to přestali zvládat, jak dítka postupně rostla. Každý den po škole nastupovala proto jako výpomoc do polí či sadů. Nijak jí to však nevadilo, brzy si na to zvykla, ostatně bylo to lepší než se doma dohadovat s jejími blbými sourozenci nad malichernostmi. Naučila se tam lézt po stromech, zacházet s motykou, srpem a dalšími užitečnými zemědělskými nástroji nebo třeba zvedat těžké věci. Vlastně si tam z toho dokázala pro sebe udělat zábavu, aby se tam pokaždé těšila. Navíc tam získala smysl pro řád a poslušnost, jelikož když jí pořád nějaký mírotvorce stál za zády a usměrňoval její chování, poznamenalo ji to. Zvykla si i na to, že se s ní prostě nikdy nebude zacházet jako v bavlnce. Od malička zná život v chudobě, proto si na to ani nijak nestěžuje, protože vlastně ani neví, že by to mohlo být lepší. I přes to všechno, co si se sourozenci dělali, je měla velmi ráda a cítila vůči nim takové to rodinné pouto, které ji hnalo k tomu pracovat, aby se měli alespoň o chloupek lépe a nemuseli tolik strádat. Kvůli tomu také ve dvanácti letech z vlastní iniciativy začala pravidelně odebírat oblázky. Nedá se asi úplně říct, že by její sourozenci pro ni udělali totéž, ale v tomto ohledu je docela slepá, naivně si myslí, že by se zachovali stejně. Její den se postupně přehoupl v jednu velkou monotónnost. Vstát, jít do školy, pracovat do soumraku, přijít domů, pomoci s domácími pracemi a jít si lehnout. Takhle to bylo až do té doby, dokud nedokončila základní vzdělání. Od té doby chodí do práce na celý den. Nikdy si nemyslela, že by její život mohl být nějak zajímavý či něčím zvláštní. Jak už to tak bývá, mýlila se. Před pár měsíci ji při práci zastavila postarší žena a předala jí tarotovou kartu s obrázkem smrti. Serina byla právem vyděšená. Když ji ukázala doma matce, ta věděla, že bude muset s pravdou ven. Pravdou je to, že tihle lidé s nimiž celý život vyrůstala a které bezmezně miluje nejsou vůbec její rodinou. Její pravá matka zemřela před dvanácti lety údajně na rakovinu, ale kdo ví. Rodina z otcovy strany má totiž natolik pokřivené myšlení, že si Serina myslí, že ji nechali zavraždit. Důvodem proč vyrůstala u Radmondových bylo to, že McAlisterovi jsou členové jakéhosi kultu, který uznává boha, jemuž musí každý sezdaný pár vždy obětovat své prvorozené dítě při dovršení osmnáctého roku. Její biologická matka si naivně myslela, že by ji mohla před tímhle osudem ochránit, jenže nepočítala s tím, že se jí Serina bude tolik vzhledově i povahově podobat. Je jí jasné, že pokud už vědí jak vypadá a kde žije, není už tu ta možnost, že by ji nechali žít. Serina je však natolik hrdá na to, aby byla popravena jako nějaké prase na porážce, že se rozhodla pro – alespoň pro ni – lepší řešení. V blížící se sklizni se přihlásí dobrovolně. Svým způsobem udělá i dobrý skutek, dá nějaké jiné dívce ještě rok k tomu, aby se na Hry třeba připravila.

Wednesday, January 24, 2018

Akhalia Yei Neieress

[ akhálija džeji néjers ]

 

Player: Rywaine

FC: Ali Larter



Contact: nielle.shine@gmail.com

Age: 18 deceased - jedovatá směsice jídla




Je škoda veľkého potenciálu, ktorý je hlboko zakorenený vo vnútri tohto dievčaťa. Keby bola v profi kraji, určite by ju čakala veľmi dobrá budúcnosť. Ale tu? V Desiatke? Každý by povedal, že bude slabá a nič sa tu nenaučí, ale opak je pravdou. Podarilo sa jej aspoň čiastočne rozvinúť jej talent. Akhalia má dokonalé svaly, ktoré sa na nej neocitli len tak zrazu. Tvrdo drela a pracovala. A na rovinu, už od svojich šiestich rokov. Najprv to bola nedobrovoľná práca, ale nakoniec bola rada, že ju k tomu rodina donútila, lebo ju všetko začalo nesmierne baviť. Na prvý pohľad môže pôsobiť drsne a odstrašujúco, čoho aj zrejme využíva. Aspoň sa okolo nej nikdy neobšmieta nijaký úchylák, čo sa jej stalo keď bola mladšia. Vtedy prvýkrát niekoho zranila. Danému mužovi zlomila nos a doteraz ho má z väčšej časti na krivo. Od vtedy cvičí v každú chvíľu, čo jej den dovolí a má väčšinou navrch aj nad dospelými mužmi. Väčšinu svojho dňa trávi u koní, pri ktorých teda nijaká krehotinka byť nemôže. Naučila sa všetkému, čo s nimi súvisí, dokonca sa na nich nejakým spôsobom napojená – majú puto. Samozrejme nič magické alebo tak, no je pri nich iná a nikdy sa jej so žiadnym nestala akákoľvek nepríjemnosť. Dokonca vie väčšinu zvierat upokojovať. Iné dni trávi s ďalšími zvieratami, o ktoré sa treba starať. Ďalej trávi čas porciovaním mäsa, chodí strihať ovce alebo robí hocijakú inú prácu čo sa zvierat a hospodárstva týka. Nemá problém s ničím. Ani so špinou, bahnom a inými látkami, ak by bolo treba, aj by sa do toho ponorila. So zvieratami to vie dokonale, dá sa povedať, že ich má radšej ak ľudí a dáva im to aj svojou prítomnosťou značne pocítiť. Zmenilo sa to hlavne po tom incidente a následne aj po tom, čo istý čas pracovala v hostinci v ich kraji. A popravde častejšie odtiaľ vyhadzovala opitých ľudí viac ako by ostatných obsluhovala. Preto tú právu okamžite nechala. Zo zbraní vie narábať iba so všetkými typmi nožov a s bičom, aj keď ho nerada používa. Nože sa naučia rozoznávať a používať hlavne, keď pracovala s mäsom. Bič sa naučila používať len kvôli krízovým situáciám, ktorí by mohli nastať, avšak na nikom ho ešte nepoužila. Nemá problém s krvou, smradom a všetkým čo k tomu patrí. Vyzná sa v prírode a horách, keďže sa dá povedať, že i tam vyrastala. Rodina totižto nebola práve jedna z tých bohatých. Nemali veľmi dobré podmienky na život. Museli veľa pracovať. Aspoň čiastočne sa to upokojilo, keď začala pracovať aj Akhalia. A keďže nechcela aby všetko jedlo šlo len jej, naučila sa ďalšiu podstatnú vec a tým aj sama seba prekonala. Vždy nájde sever, larvy na jedenie, vodu a iné veci potrebné k prežitiu. Larvy dokonca aj jedla a nemá s tým najmenší problém, berie ich ako normálne jedlo, ktoré je dôležité k prežitiu. Nie pre nič za nič má prezývku šrotovník. Tiež stopuje zvieratá. Nie raz mala za úlohu nejaké zatúlané doviesť späť, napríklad ovečku čo utiekla niekam na lúku. Alebo splašeného koňa, ktorý sa rozhodol bežať rovno do lesa alebo hôr. Keď nepracuje alebo nepomáha, chodí si každé ráno behať. Kondička je pre ňu nesmierne dôležitá. Má výbornú výdrž, vie dobre dýchať a niekedy je jej málo aj 30 kilometrov. Taktiež jazdí každý deň a tak je sila v jej nohách ešte väčšia. V stajni si dokonca urobila vlastné provizórne posilňovacie zariadenia, ktoré každodenne využíva. Vie plávať, ale nerobí to tak často ako iné záležitosti s cvičením. Nemá na to priestor, keďže vždy má celý deň zabraný programom. Keďže všetko robí za každého počasia, je otužilá, takže v zime sa ledva oblečie a nie je jej vôbec zima, neprechladne, neochorie. Je úplne v poriadku.


Hlavnou slabinou je jej rodina. Nikdy by na ňu nedala dopustiť jediného krivého slovka. Rodina je pre ňu všetko a urobila by kvôli nej úplne všetko. Každá jedna jej myšlienka je venovaná jej rodičom, starým rodičom, bratrancom a sesterniciam… Bola by sa za nich obetovala. Ale to nie je všetko. Slabín má oveľa viac. Napríklad by nedokázala ublížiť bezbrannému zvieraťu. Nikdy by ho nezabila ani len tak pre jedlo. Ona to nerobí a nikdy pri tom nie je. Mäso zje, ale len ak vie, že dané zviera už bolo na pokraji smrti. Vtedy by problém nemala, brala by to tak, že zvieraťu pomáha. Ale určite by si i tak poplakala. A nevinnému človeku? Ktovie… Zrejme nie. Skôr len ak by ju niekto chcel zabiť bola by ho vedela zabiť ona. Inak nikdy nemyslela na to, že by mala niekoho zasiahnuť zbraňou. Biť a brániť, byť silná a pôsobiť neohrozene bolo niečo iné. Taktiež má smolu, že sa narodila v kraji, v ktorom sa narodila. Nepozná teda žiadnu technológiu a prístroje. Okrem pozerania na film pri losovaní a hľadiac na Hry, nevidela ani jednu malú súčiastku, ktorá by jej niečo povedala. Takže v tomto prípade je úplne nevzdelaná, netuší ani mäkká f. Ďalšia vec, o ktorej nevie absolútne nič je napríklad tvorba pascí a zároveň poznávanie pascí. V živote žiadnu nevidela a je rada, že pozná aspoň definíciu slova. Jednou z posledných vecí sú napríklad bylinky. Akhalia môže byť rada, že pozná niekoľko liečivých, ktoré by jej mohli poznať. Ostatné sú pre ňu španielska dedina. Preto radšej chňapne len po tých, ktoré naozaj pozná. A poslednou vecou je varenie. Kto by to bol povedal, že desiatka nebude vedieť variť. Hold, nevie dobre variť. Vie zjesť hocaké mäso, vie zjesť larvy, no to je tak všetko, čo si vie pripraviť. Rozložiť oheň vie, ale natrápi sa s tým, to teda naozaj. S plávaním by to bolo tak, že plávať vie, ale nevenuje sa tomu tak, ako by chcela, čiže nijakou extrémne dobrou plavkyňou nie je. Má niekedy krátke výpadky pamäte. Často po tom, čo sa ráno prebudí alebo ak dlho len chodí a nič iné nerobí – nerozpráva, na nič sa nesústredí. Pamäť sa ale vždy do niekoľkých minút až hodiny vráti. Je to len akoby na chvíľu zabudla čo sa stalo a kým jej to dôjde… Každý sa aspoň trošku načaká. Ale nie je to také hrozné, ako sa to na prvý pohľad môže zdať. Trpí aj niekoľkými fóbiami. Je dosť paradox, že pláva a chce sa tomu venovať, aj keď trpí akrofóbiou, alebo inak, strachom z hĺbok. Nesmie sa teda pozerať po kadiaľ voda siaha. Inak by dostala nejaký ten panický záchvat a bez pomoci by sa vo vode utopila od strachu. Hĺbka by si ju nakoniec vzala ako nič. A smrť utopením berie za tú najhoršiu zo všetkých. Druhá z fóbií je taktiež fóbia z jedov, odborne nazývaná tiež iofóbia. Veľmi sa boji, že by v sebe mohla mať nejaký keď. Hadov, škorpiónov alebo zvierat produkujúcich jed sa nebojí, len toho, že ju uštipnú, a že nevie čo potom bude robiť. Trochu zvláštne, ale ona si veľkú hlavu sama so seba nerobí. Ešte to tak, aby sa zaoberala práve svojimi slabinami. Snaží sa ich skrývať, aj keď jedna je až príliš viditeľná. Nedokáže hrať. Je asertívna, takže všetko povie na rovinu aj keď by si najradšej odhryzla jazyk. Ak sa jej niekto nepáči ale chcela by ho za spojenca, povie mu to. Ak je podľa nej niekto debil, nemá problém vypustiť to z úst, aj keby to bol chlap ako hora. No čo už, v Kapitole by si veľa kamarátov teda rozhodne neurobila, na to každý môže vziať jed. Ktovie, či by si tam našla čo i len jedného kamaráta alebo kamarátku. Ani takto v kraji veľa známych nemá, je menej komunikatívna, ale keď sa to tak vezme, záleží hlavne na téme rozhovoru, keďže často človeka odbije, že ju o niečom sa baviť… Proste nebaví.


Akhalia sa narodila v 10. kraji do jednej z tých rodín, čo toho na jazyk veľa nemali. žila teda chudým životom, v ktorom sa rýchlo musela naučiť držať nad hladinou. To malo za následok, že často jedla larvy zo stromov miesto obyčajného jedla. V jedenástich sa naučila, že fyzická sila je najdôležitejšia, keď ju napadol úchyl a ona mu zlomila nos. Od toho dňa usilovne cvičí a urobila si aj osobnú posilňovňu. Jej život bol vcelku nezaujímavý a každý deň rovnaký. Nič zaujímavé nezažila. Svoj život venuje koňom a iným hospodárskym zvieratám, ktoré sú jej niekedy ako rodina. Má k nim pozitívnejší vzťah ako k ľuďom. Nemá ani veľa priateľov, maximálne tak svoju rodinu a pár ľudí, s ktorými pracuje. Snaží sa začleniť len minimálne, málokto jej totiž sadne. Všetok svoj voľný čas venuje tréningu a zvieratám, na rodinu má čas až potom. Stačí jej, že za väčšinu pracuje, keďže posledné mesiace sú v zlej situácii. Väčšina veci je stále odvádzaná do Kapitolu, a keďže ich pozemky a majetky vôbec nie sú jedny z tých najväčších, mávajú to hrozné. Akhalia má preto cez víkend aj štyri práce, aby uživila rodinu. A sama sa živý všetkým, čo nájde. Dokonca sa stalo, že párkrát aj kradla, ale to len v naozaj výnimočných situáciách, kedy nič iné nemali do úst. Už keď bola mladšia musel robiť prace, ktoré vôbec neboli pre jej kategóriu veku. Keď mala pätnásť rokov, narodila sa jej mladšia sestra, takže bolo treba robiť viac a viac. Niekoľko rokov sa s rodinou stýkala naozaj málo. Ona sa o nich starala, ona im nosila peniaze, ona im nosila jedlo. Ak by nebolo jej nevedno, čo by sa stalo jej rodine… Nemyslí na to, ale poháňa ju to vpred. Je však už konečne dospelá, a tak chce začať nové plány, pri ktorých by mala viac času na seba. Na prvý pohľad je Akhalia priemernej výšky, asi takých 175 centimetrov o dosť svalnatejšia ako ostatné ženy v jej veku a s jasným pohľadom plným rozhodnosti. Vlasy sú blond farby a oči sa pohybujú okolo tej hnedej béžovej. Môže vyžarovať akúsi dominanciu, no nie vždy len po fyzickej stránke. Je naozaj inteligentná, niekedy ma vopred všetko naplánované o ostatný i o tom ešte ani netušia. Povaha Akhalie je niekde medzi kladným a neutrálnym charakterom – ide nie len o ňu ale aj o váš postoj k nej. Je uvedomelá, múdra a samozrejme veľmi trpezlivá. Väčšinou ale aj tak vsadí na svoju fyzičku, ktorú pokladá za viac ako dobrú. Ak by ale mala prežiť, dokázala by niekomu kľudne ublížiť a možno aj zabiť, ale sama to o sebe ešte dobre nevie. Mala by ale veľké výčitky svedomia. To ma skoro za všetko, čo sa jej nezdalo dobré, zdá sa jej nespravodlivé alebo tak podobne.

Thais Wesmyron

[ téjz/tajíz vesmájron ]

 

Player: Larsyn

FC: Cindy Kimberly


Tesserae: 5 | Defense: 16

Contact: creationoflars@gmail.com

Age: 15 deceased - probodnuté srdce: O. Wesmyron


Token: Motivační dopis od otce



Možná by si každý tipl, že Thais bude zrovna ten typ člověka, co sní o kariéře profesionálního splátce a vítěze. Hlavně, když nese jméno Wesmyron, to však ale není již nějakou dobou pravda. Bývaly dny, kdy byla předurčena k tomu, aby se stala tím slavným vítězem. Jenže život k ní byl velmi nespravedlivý, a ta touha časem vyprchala. Narozena byla v Druhém kraji a zůstala tam až do svých osmi let, tudíž se bere v potaz to, že byla vcelku ovlivněná společností jednou z nejprivilegovanějších krajů v Panemu. Ostré bojování má v krvi, i když zrovna ve svém rodném městě nenavštěvovala výcvikové centrum, tak se odmala snažila být dobrou bojovnicí. Imitovala své oblíbence z arény a učila se jejich taktikám. Po přestěhování do západního kraje se musela naučit jinému způsobu boje i života. Dalo jí to hodně kvalit i nekvalit. Především se naučila plavat a potápět se. Zvládá nádechové potápění a ve svém statickém stavu vydrží pod vodou přes pět minut. K jejím dalším zkušenostem patří spearfishing, ulovit si rybu tedy pro ni není obtíž. Vypilovala si schopnost se pod vodou pohybovat rychle a obratně. Je zřejmé, že pro ni nebude problém se v hlubokých vodách jakkoliv poprat třeba s žralokem – i když s žralokem bílým by asi přišla o nějaké ty části těla nebo dokonce o ten život. Přece jenom není ve vodě rychlejší než nějaká ta paryba. Pakliže by po ní šel neplavec, byla by to pro ni zcela hračička. Právě z tohoto důvodu si vybírá za svou zbraň harpunu, samozřejmě pokud by se jednalo o boj ve vodě. Jinak by po souši sáhla po jiných zbraní. Za těch pár let se toho celkem naučila dost, vždy se snaží vypilovat své nedokonalosti. I když zrovna netouží po něčem velkém, naslibovala si, že se každý den v něčem zlepší – neplatí to jen pouze na boj, ale také do toho patří zkušenosti v oblasti přežívání. Umí se sama o sebe postarat a určitě nebude jedna z těch, která zemře na infekci. Zvládá základní první pomoc a i s horšími úrazy si dokáže poradit. Nechybí jí dobrá orientace v přírodě – mapování terénu, nacházení zdroje vody a rozpoznání světové strany. To však není zdaleka vše. Jejími vzory jsou její starší sourozenci, vždy obdivovala, jak moc jsou snaživí a silní. Ona se pokouší o to samé, aby poukázala otci, že patří do této rodiny a je to jeho krev. On je ten největší důvod, proč by lidi vraždila, udělala by pro něj totiž cokoliv. Právě proto se tak snaží a denně se drtí, aby byla v té nejlepší kondici. Její způsob boje je ale od nich dost odlišný. Jelikož se nerada špiní, tak se snaží, aby se k protivníkovi nestavila tak blízko. Proto jsou u ní nejčastější boje s trojzubcem, samurajským mečem nebo kusarigamou. Není to vždy úplně tělo na tělo, ale i kdyby k tomu někdy došlo, dokáže rozdat pár pěkných úderů. Hlavně, když má po ruce svůj tessen, což je její válečný vějíř. Ovládá ho téměř dokonale. Umí se s ním jak bránit, tak i protivníkovi napáchat dost škod. Pokud by se proti ní stavil někdo se střelnými zbraněmi, jako jsou vrhací nože nebo s lukem a šípy, s velkou pravděpodobností by všechny útoky odrazila. Taktéž je to dobrá pomůcka při plavání a trendy doplněk do společnosti, duh! Kvůli svému stylu boje se naučila mít rychlé reflexy a silné soustředění, dokáže například rozmáčknout mouchu oběma prsty velmi prudkým pohybem. Všímá si věcí, kterých by si většina lidí nevšimla. Takže bude většinou ve střehu a jen tak ji něco nepřekvapí. Celá ta její bojová taktika je estetická na pohled. Vše provádí s velkou elegancí, pohyby jsou rychlý a většinou vypadají jakoby se bojováním vůbec nenamáhala. Ve skutečnosti je to ale velice náročné. Na mozek i fyzicky. Kvůli tomuto způsobu boje, má sílu hlavně v rukách. Nemluvě o tom, že dost často posiluje, aby nabrala nějaké to svalstvo. Takové shyby na hrazdě nebo lezení po stěnách jsou pro ni nejčastější záležitosti. Také si občas zajde na box, protože ten je dobrý nejen na fyzičku ale i na psychiku, takže ji to částečně uklidňuje. Snaží si udržet svojí vytrvalost tím, že denně běhá. Vybírá si těžší terény, aby byla připravená na možné překážky. Docela dobře se vypořádá s tlakem, tedy nemá problém doplavat do velké hloubky. Stejně tak to má s adaptací ve výškách. Celkově nemá problémy si zvyknout na jakýkoli klima a prostředí. Je naučená k tomu, aby přežila i v těch nejhorších podmínkách. Sice nikdy nezažila tu největší zimu, takže se nedá úplně říci, že by to přežila bez újmy, ale jelikož zná zimu z Druhého kraje a taky si doma dává takovou klimatizaci jak někde na "Severním pólu", tak ji zima rozhodně není cizí. Nějaká ta špína ji také nerozhodí, i když by raději volila čistotu, kdyby měla na výběr, že? Bolest zná velmi moc dobře, a také jí to nevadí. Není to tak, že by to adorovala, ale spíše se je naučila snášet. Na svůj věk toho zažila až přespříliš. Proto ji nedokáže jen tak nic vyvést z rovnováhy, dalo by se říci, že je docela imunní. Platí to i k její psychice. I když zrovna dvakrát nevyhrává v emocionální inteligenci, dokáže si stále poradit v těch horších chvilkách a leccos vydrží.


Thais žije život, který by si nikdo snad na světě nepřál. S tím přichází mnoho traumat a slabin. Sice toho dokáže hodně vydržet, ale kdokoliv by na ní stále dokázal vytáhnout psychickou bombu. Dost často osoby se silnějším charakterem. Ačkoliv to vypadá, že jí celá ta rodinná záležitost nevadí, tak ji to uvnitř i tak sžírá. Nemůže si stěžovat, takže svojí depresi utlumuje cigaretami nebo alkoholem. Nekouří denně, ale plíce nejsou zrovna ve zdravém stavu. Ne, že by to řešila. Sice se zhoršila v potápění, jelikož bývalo, kdy dokázala vydržet i přes sedm minut bez kyslíkové bomby a její vytrvalost v běhu taktéž pokulhává, ale to je minulost a nebere to jako nic vážného. Jenom toho asi v aréně moc neuběhne, jak by si klasicky přála. Mívá sebevražedné sklony, ale sama se jen tak nedokáže zabít, tak se občas modlí za to, aby ji ty drogy dostihly. Možná by v tomhle ohledu dokázala zavřít oči a nechala by na někom jiném, aby ji zabil. Emočně na tom není zrovna nejlépe, je to největší nedokonalost, kterou má. Nezná normu lidských vztahů, proto neví, co je vlastně dobré a co ne. Jenom se řídí pravidly starších a dělá vše, co se jí řekne. Osobou je velmi submisivní, bylo jí naučeno, že tak se normální člověk chová a dominanci si musí zasloužit. Má nízké sebevědomí, nikdy neměla ten správný ženský vzor. Všechny dospělé ženy v jejím životě byly svině a nikdy se k ní nechovaly nejlépe. Také se stalo, že byla obětí znásilnění, což ji na dost dlouho poznamenalo. Jenže časem došla k závěru, že je to tak vlastně v pořádku. Viní za to sebe, že je s ní něco špatně, a proto se k ní všichni chovají nehezky. Dost jednoduše s ní manipulují lidé, co si nemají problém získat respekt anebo jim nechybí sebevědomí. Lehce se pak dotyčnému odevzdá. Vždycky je na někom závislá. Bývala to třeba její sestra Sigourney. Pak i další blízcí sourozenci, jako je Retha a Omar, jenže dost ji vzalo, když se od nich odloučila. Přišla si k ničemu, a nic pro to její sourozenci neudělali. Teď si uvědomuje, že jako děti toho moc udělat nemohli, ale pořád nemůže dostat z hlavy, proč se tak vlastně stalo, že byla poslaná pryč. Zkrátka je toho na ní moc, že ne vždy může být silná a udržet se pevně při zemi. Další slabé stránky se zejména najdou u těžších zbraní, které snad ani nikdy nedržela v ruce. Stylem, kterým bojuje stejně takové zbraně nepožaduje. Akorát by jí to překáželo a moc by toho nesvedla. Nikdy nepředpokládala za důležité z člověka udělat kaši. Raději poukazuje na to, jak moc dobře může boj vypadat, což je také jedna z mála věcí, který je problémový, jelikož se bude občas více soustředit na estetiku než na samotný boj. Ke štěstí umí tento boj ovládat vcelku výborně. Stejně tak se nikdy neměla třeba k luku. Párkrát z toho střílela a něco trefila, ale určitě to nepatří do jejího repertoáru zbraní. Není manuálně zručná, takže po ní nikdy nechtějte, aby rozdělala oheň, vytvořila smyčku na laně nebo vytvořila past. Nezvládne to, na takové věci nemá trpělivost. Což je taky dost možný důvod, proč by nikdy nechtěla zbraně, na které je potřeba šíp. Musela by pak vyrábět další šípy, což je nepřijatelné, aby tím ztrácela čas. Maskování je něco, co jí přijde naprosto zbytečné a nepřipadá v úvahu, že by se to v nejbližší době naučila. Nepotřebuje se před nikým v aréně schovávat, a když už by to k něčemu bylo, stejně se k tomu nikdy nebude mít. Zaprvé jí to přijde jako velká ztráta času, když to může zabít třeba tím, že si obstará něco k snědku nebo bude někoho nahánět a zabíjet. Zadruhé je asi úplná blbost se schovávat, když v programu profesionála bude spíše hledání sockoidních krajů, které se věčně schovávají a nic nedělají. Takže z toho vyplývá, že tahle schopnost je úplně nanicovatá. V podobném měřítku jsou na tom elektrická udělátka. Pravděpodobně je to kvůli tomu, že jí to nic neříká a tím pádem ani netuší, co všechno se s tím vlastně dá dělat. Ke všemu se nachází v kraji, kde je samá voda. Slečinka bývá docela primitivní, nikdy nebyla nejnadanější studentkou a taky ji většinou všechno trvá, než jí to docvakne. Tudíž je hrozně složité jí něco vysvětlovat, je s ní potřeba mnoho trpělivostí. Zkušenosti v oblasti knížek taky nepřevládají. Není to odborník na flóru a faunu, které se vyskytují na souši. Třeba takovou mořskou řasu pozná, protože jich mají v kraji plno. Rybičky a savce ve vodě taktéž bezproblémově pozná, spíše ne jejich odborný název, ale rozhodně se vyzná, co je býložravé a co ne. Nebývá ani tak moc strategická, takže se do věcí pouští bez přemýšlení a nedochází jí, že z toho mohou být špatné následky. Prostě se řídí jednoduchým "teď nebo nikdy", přináší to sice i nějaké kvality, ale je to spíše méněcenná záležitost.


Ačkoliv se momentálně nachází ve Čtvrtém kraji, její kořeny jsou původem z Druhého kraje. Je dcerou hlavního mírotvorce "slash" známého panemského magnáta Wesmyrona a hvězdičkové agentky z rodu Roycaster. Celý její příběh pro ni začal vcelku šťastně, a to společně s její sestrou Sigourney. Měla dostatek lásky a všeho, co si jen přála. I když byl otec velmi promiskuitní a rozhodl se mít ve svém životě více žen, ona byla přesvědčená o tom, že její matka byla ta, kterou bezmezně miloval. Ono je na tom něco i pravdy, kdyby nebylo matky jejích dalších sourozenců, která ji a Sigg neměla nikdy v lásce. Jenže nějaké to pozitivum se v tom našlo, jelikož poznala Rethu a Omara, kteří byli úžasnými staršími sourozenci. Rethu brala dokonce jako svojí nejlepší kamarádku a s Omarem se tak moc často nebavila jako její nejpokrevnější sestra, ale byl k ní vždycky vstřícný a měla ho velice ráda. Jako děti spolu strávily nezapomenutelné chvíle, byla to nejradostnější část života. Jenže to se pak vše obrátilo, když jí matka zemřela na jedné tajné vládní službě. Nikdy nebyla nalezena, takže neměla ani tu možnost se s ní rozloučit. Dokonce jí nebylo vysvětleno, co se s ní stalo. Bylo jí tehdy čerstvých pět let, takže si na matku moc nevzpomíná. Jediné, na co si pamatuje, je její ukolébavka, se kterou ji uklidňovala. Občas si ji zazpívá, když se nachází v úzkých. Právě tahle tragédie započala další nešťastné série v jejím životě. Musela se naučit vyžít s macechou, se kterou to nebylo úplně jednoduché, ale klady na tom byly, že mohla trávit každý den s Rethou. Již v minulosti bylo známo, že se matky navzájem nesnášely. Tím pádem nebylo zvláštností, že ta nenávist přešla na ni a Sigourney. Vždycky jim dělala schválnosti a přesvědčovala otce, že jsou to děti Satana a nezvládá je, což není daleko od pravdy. Častokrát dělaly velké trable a byly vskutku nezvladatelné. Tak se jednoho dne rozhodla, že se jich zbaví napořád a to se také povedlo, ani na to nepotřebovala dlouhé přesvědčování. Po smrti matky byl otec úplně jak vyměněný, nikdy nedokázal podlehnout manipulaci té ženské, co si říká modelka. Thais si stále namlouvá, že ji otec má rád – vyžaduje si jeho pozornost. Po přestěhování do Čtvrtého kraje si s ním dopisovala a nadále s tím pokračuje i v současnosti. Na rozdíl od své starší sestry to zvládala celkem v klidu. Kraj jí byl sympatický a dokázala si nalézt mnoho kamarádů, i když se musí přiznat, že to zprvu bylo náročné. Většinou na ni byli jen milí a to postačilo k tomu, aby je označila za kamarády. Snažila se ve všem vidět to dobré než to špatné. Nastěhovala se do pěstounské rodiny, která byla bez dětí, takže to byla ona a Sigourney. Vždycky to byly jen ony pospolu. Pár let to takhle vydrželo, než se stalo něco hrozného. Jejich otčím byl pěkný prase a malou Thais využíval ke svým sexuálním potřebám. Stalo se to ráno, když byli všichni pryč. Vzpomíná si, že poprvé slyšela svůj vnitřní křik a svíjela se v bolestech, stékaly ji přitom slzy a polštář byl celý uslzený. Našla si však kotvu, na kterou se soustředila, aby se u toho totálně nezhroutila. Byli to rackové poletující nad pláží, které viděla z pokojového okna. Jen se modlila, ať to skončí. Jenomže to nebylo jen jednou, začalo se to opakovat. Otčím si ji dokázal udržet na uzdě a stvořil z ní úplně jinou osobu. Před zraky Sigourney se měnila, byla prázdná a v chování se změnila na nějakou napodobeninu Lolity. To právě dosáhla svých jedenácti let, ani netušila, jak se chovat, protože byla nevidomé děcko. Prostě dělala to, co jí bylo řečeno. Doteď bývá, že se k mužskému pohlaví chová děsně odevzdaně. Sestře to začalo být zvláštní a začala se v tom hrabat, nedopadlo to dobře, když zjistila, co se vlastně s Thais děje. Byl to děsný masakr, to bylo poprvé, kdy spatřila stinnou stránku své sestry. Byla agresivní, otčím však nedělal nic, protože kdyby jen vztáhl ruku na jednu z nich a byly by viditelné důkazy, nedopadlo by to pro něj dobře. Naštěstí si vybral Thais, která byla ještě v takovém nevědomí a slabší. Tudíž byla nucená stát při něm a poslouchala jeho rozkazy. Jediné, co z toho vzešlo bylo, že svojí sestru ztratila. Bylo jí řečeno, že je psychicky labilní a musí se jít léčit do jiného kraje, dále ji už nespatřila. Jako by se historie opakovala, jelikož se s ní nemohla rozloučit, stejně tak jako tenkrát s matkou. Byla to její vina, jelikož otčíma nepráskla a v podstatě sestru zradila. V kraji to také nezačalo být obzvlášť jednoduché. Vždycky a stále na ni lidi koukají zvláštně, o žádném incidentu pod jejich střechou samozřejmě nevědí, neví to ani její biologický otec. Lidé z ní mají zvláštní pocity, kdy si říkají, jestli není nemocná nebo zpomalená. Její charakter je totiž dost vychýlený, perverzní a jak již bylo zmíněno, tak je velmi poddajná. Chová se tak téměř ke všem, kteří jsou převládající. Příkladem je třeba její bratr Magnitude, se kterým se snaží být v pohodě. Jelikož svoje nejovlivnitelnější roky strávila ve Čtvrtém kraji a čas od času s ním, dá se říci, že k němu má asi nejbližší sourozenecký vztah, i když se to tak zprvu nejeví. Rozhodně umí udržet tajemství a je nekonfliktní. Samozřejmě si umí na někoho otevřít hubu, ale v nejbližší době se nejspíš omluví a ještě to bude dávat za vinu sobě. Má svojí sociální normu, kterou by zdravý člověk bral za naprostý psychopatismus.

Monday, January 22, 2018

Retha Wesmyron

[ réta vesmájron ]

 

Player: Maddie

FC: Sara Sampaio


Tesserae: 6 | Defense: 36

Contact: maddiepond@email.cz

Age: 16 deceased - useknutá hlava: S. Wesmyron


Token: Modrá tejpa



Retha je ukázka zdravého životního stylu, alespoň který je nejzdravější podle nejnovějších studií. Nechce ani tak moc žít zdravě, aby i stará vypadala dobře a dožila se vysokého věku, ale hlavně kvůli tomu, aby byla co nejsilnější a měla co největší předpoklady všechny porazit v páce. Nejenom v páce, ve všem. Jediná věc, kterou Retha uznává, je síla. Její bratr je silný a ona chce být taky. Chce být silná jako svůj otec a ještě víc, aby mu mohla dokázat, že je lepší než on v té jediné věci, na které jí záleží. Retha je už od malička maniak. Trénink je pro ni důležitější než to, jak vypadá. Vždycky kašlala na školu, klidně i zatahovala, aby mohla trénovat celý den. A nejlepší na tom bylo, že její otec jí to schvaloval. Takže když byl otec pro, tak matka samozřejmě taky. Retha tedy přestala chodit do školy ve velmi útlém věku, a místo toho trávila svoje dny ve výcvikovém centru. To je teprve místo, které bere vážně. Jako menší byl pro ni trénink náročný a častokrát ho nezvládala, ale nemohla si dovolit ho nezvládnout. Když byla ještě mladší a otec byl doma, nesměla si dovolit žádnou chybu. Ani si nemohla dovolit být průměrná. I když splnila svůj denní plán, on ji vždy nutil, aby šla i přes své maximum. Dříve to dělala, protože se ho bála. Teď je to kvůli tomu, aby byla ještě silnější, než od ní otec očekává. Každý den jí začíná stejně, rozeběhne se na deseti kilometrech, potom následuje posilování, břicho, ruce, nohy, pak zase kardio, což má nejradši švihadlo, schody, trampolíny. Potom následuje oběd, který si připraví sama, samozřejmě s vysokým obsahem proteinu. Má pečlivě vypočítáno, kolik kalorií má každý den sníst podle toho, na co se právě ten den zaměřuje. Po pauze je něco na vytrvalost, plavání, lezení. To se občas prolíná s dalším posilováním, které následuje potom, teď už ale mnohem víc hardcore než to ranní. Po téhle rozcvičce se konečně dostane k hlavnímu bodu programu, což je boj. Učí se všechny. Chce umět všechny a být ve všech dobrá, ale přeci jenom má také něco nejoblíbenější. Vyloženě miluje boj tělo na tělo, beze zbraní, surové zápasení. Učila se i karate, ale přijde jí, že tam je to o koncentrovanosti a soustředěnosti, zatímco ona potřebuje samotnou sílu. Potom už je jenom večerní běh a poslední posilování. Po takovém dni usne v podstatě ihned, vždycky si ještě udělá čaj, aby měla ráno zase plno energie a mohla se pustit do nového dne. Je z Dvojky, takže nechce udělat ostudu. Ví, že půjde do Her, takže se na to připravuje, jak jenom může. Miluje box, miluje, když může někomu ubližovat, a u boxu je to vidět speciálně, když někdo skončí bez zubů. Většinou to odnese instruktor, ale někdy je to i její bratr. Retha je jako z divokých vajec, miluje pohyb a sport, takže k tomu boxu si přidala ještě kickbox. Tohle ale dělá, aby se uměla hýbat, dávat rány a taky je vykrývat. Jenom poskakování jako šašek by jí v aréně nestačilo. Sice často nevolí žádnou zbraň, ale jistota je jistota. Pro ni je to obouruční meč, ten se dá sehnat všude, ale hlavně si našla kukri. Když ji poprvé vzala do ruky, skoro to nemohla ani unést, což už se teď dost změnilo. Je schopná napáchat velké škody, hlavně se zaměřuje na přímé údery a zásahy, ráda připravuje figuríny o hlavu. Skutečné lidi zatím ne, i když se jí jednou povedlo připravit instruktora o ruku. Neměl ji tam mít. Tahle zbraň, která je podle ní náležitě silná sama o sobě, je prostě její. Potom často trénuje s tím mečem, trénuje si hlavně techniku boje, kam má dávat nohy, jak má stát. To s kukri takový teror není, i když se jí to hodí ke všemu, protože dokáže být zpevněná a udržet si rovnováhu. Pořád se ale nejvíc spoléhá na sebe a na svou sílu, proto pořád posiluje, protože nikdy nemá dost a nikdy asi mít nebude. Je celkem jasný, že jako otec nikdy nebude, ale nenechá si to vymluvit, i kdyby se z ní měla stát steroidová příšera, tak do toho půjde. Je tím prostě posedlá. Sice tak daleko ještě nezašla, ale alespoň se snaží si nějak vylepšit tou nejlepší stravou, co jde. Má prostě ráda zbraně, které nejsou moc vidět, ale napáchají hodně škody, takže i boxer a malý nůž v ruce stačí. Ona si hlavně poradí se svým tělem. Nehodí se vlastně ani na moc nic jiného než na ten boj, protože celý život zaměřila jenom na to. I když na první pohled nevypadá, že by měla vyloženě svaly, při nějaké námaze vylezou. Má to štěstí, že zdědila alespoň tyhle geny, takže prostě vypadá snadno zranitelně a přepratelně. Jenže přeprat se Retha nenechá, musí vždycky zvítězit, není zvyklá prohrávat. Jediný, kdo ji kdy dokázal porazit, je samozřejmě její bratr, ani ne proto, že je větší a silnější než ona, ale spíš ji zná až moc dobře na to, aby na něj mohla použít nějaké nové zbraně. To, že nejraději trénuje hlavně s bratrem, je už dlouhodobá záležitost, Retha si to většinou užívá, když mu může ublížit a nedrží se zpátky jako třeba ve výcvikáči, zároveň je to mnohem náročnější, když jim oběma jde o život.


Slečna Wesmyron je sice samý sval a dokáže si poradit v těžkých situacích, ale jsou tu i takové situace, které ji dokážou úplně rozhodit. Jako malá ukončila svoje školní vzdělání, ne že by školu teď považovala za něco důležitého, ale občas se sama najde u toho, že například neví, co dělá jaký kraj. Musí si vyjmenovat všechny kraje a vzpomenout si na to. Nepamatuje si základní věci o Panemu, protože jí přijde, že to k ničemu nepotřebuje. Což je asi pravda, aréna je boj na život a na smrt, ne vědomostní kvíz. Kvůli tomu si ale nemá moc s kým povídat. Rozhodně ne se svými vrstevníky, co s ní ještě chodili do školy a viděli, že ona z ní odešla. Není v kraji moc populární. Retha si z toho samozřejmě nic nedělá, alespoň navenek, nemá čas se s někým kamarádit a udržovat přátelství, ona musí trénovat, ale i ji samotnou to občas mrzí, když jediný, s kým si může povídat, je její bratr. A to je pořádný mamlas. Není hloupá, myslí jí to, ale není vzdělaná; selský rozum používá, ale už neví, že slanou vodu by pít neměla. Dělá si to sama i trochu horší, když se zeptá nahlas na nějaké vyloženě stupidní otázky. Dostane odpověď a když se jí někdo směje, tak ho zmlátí. To jí taky na oblíbenosti moc nepřidá. Neumí to moc s lidmi tedy. Naučila se být uzavřená do sebe a moc lidí si k sobě nepouští, vlastně teď už jenom svého bratra, a i tomu přitom několikrát řekne, jaký je to debil. Nebylo to tak vždycky, měla dokonce nejlepší kamarádku, jenže ta už je v jiném kraji. Je to celý takový divný s tou jejich rodinou, ale když s nimi byly ještě Sigourney a Thais, tak jí všechno přišlo lepší. To byli ještě s Omarem nejlepší čtyřka kamarádů a hráli si celou dobu a bylo to super. Ona si rozuměla hlavně s Thais, takže když bylo něco na týmy, tak byla s ní. Sigg zase byla její starší sestra, ke který se šla zeptat na radu, když se jí někdo líbil. No a Omar je její velkej brácha pořád, i když je to ťulpas, alespoň podle ní. To, že její ségry zmizely, ji celkem vzalo. Proto tolik nenávidí otce a i svou matku vlastně, protože kvůli nim dvěma tady nejsou její dvě sestry. Nikdy to ale nahlas neřekla, protože to by mohla být poslána do jiného kraje taky. Tak lehkovážná zase není. Už z dětských let je Retha spíš týmový hráč, ale v tom smyslu, že to celé řídí a všechno je podle ní. Nebo to i klidně všechno sama udělá, ale někdo vždycky musí být na její straně, protože chce být vždy chráněná, chce mít krytá záda. Proto má pořád svého bráchu, i když si o něm nemyslí moc nic dobrého, tak je silný a taky ví, že ji má rád. Z její strany by tam taky měla být nějaká sourozenecká láska, ale není to úplně v klasickém podání. Retha prostě ví, že je Omar silný, a proto si ho váží a nechává si ho u sebe. Jinak ví, jak chce dát dohromady jejich rodinu, tudíž si o něm myslí, že je blbec. Ale svaly má. Ani on snad neví, jak moc svoje rodiče nenávidí a jak ještě víc nenávidí všechny ty sourozence, o kterých ví i neví. Všechny je jednou zabije, vyhraje v aréně a bude mít turné a až bude cestovat všemi kraji, tak bude mít každý den příležitost. O tomhle je její život, nic jiného od něj nechce. Je z toho už šílená, neustále se snaží zjišťovat všechny možné informace o jejich sourozencích. Vypadá jako v pohodě holka, ale v noci se probouzí s tím, že si přeje, aby měla na rukou krev svojí rodiny. Kromě Thais, Sigg a taky toho Omara teda. Celé tohle téma je dost bolestivé, takže ona se o tom nebaví, taky nemá s kým. Co se týče schopností a dovedností, není schopná šít, malovat, kreslit, něco spravit. Prostě když to zahrnuje jemnou motoriku, tak nic moc. To umí snad jenom vařit. Dále je u ní jeden velký problém, což je, že Retha neuznává nic jiného než sílu. Člověk může být sebechytřejší, ale když se alespoň nepřitáhne k hrazdě, tak si u ní vůbec neškrtne. Od lidí očekává jenom jak moc se zvládnou přetahovat, nic jiného ji nezajímá a nic jiného pro ni není důležité. Což je dost chyba, ale naštěstí na celý život není sama, má Omara, který je přeci jenom v těchto ohledech dospělejší a postará se snad, že Retha nevleze do pasti nějakému malému dítěti. Další věcí je, že Retha má ráda, když si jí lidé pamatují. Ráda dělá dojem, klidně i špatný, ale má ráda popularitu. A když ji nemá, tak se rychle naštve. Stačí, když si někdo nepamatuje její jméno, a je naštvaná. A ráda lidem hlavně fyzicky ubližuje, psychicky to zase tak neumí, takže když si pamatuje, že někdo o ní neví, tak si to s ním vyříkají její pěsti. Navíc se jí děje jedna doopravdy nepříjemná věc. Je lechtivá. Ne jako obyčejný člověk nějak normálně, ale je extrémně citlivá na všechny doteky a lechtání. V boji ne, to je v pohodě, zvládne to, když se jí někdo normálně dotkne, ale kdyby ji někdo začal lechtat, tak má vlastně vyhráno. Ale když zrovna není plná zloby a nechce zničit svého protivníka, tak jí vadí jakýkoli dotyk. Takže si drží od lidí odstup, s nikým se neobjímá, nenechá na sebe sáhnout ani svého bratra. Jediný člověk, který to ví, je Sigg. Jenže to byly ještě obě malé, takže je možné, že to třeba zapomněla nebo si myslí, že z toho její malá sestra vyrostla.


Retha je mladší z klanu z Druhého kraje z rodiny Wesmyron. Je to takové složité. Má staršího bratra Omara a o tom ví a žije s ním pod jednou střechou, i když by ho často nejraději zabila. Vlastně ho nemá ani tak ráda jako nějakého pokrevního příbuzného, ale je dobrý ho mít na svojí straně. Vlastně si o něm myslí, že je dost pomalý, co se týče myšlení, vlastně je to spíš takový hromotluk, co se o sebe nedokáže postarat. Nebo dokáže, ale ona to zvládá mnohem líp. Má tak trochu potřebu svého bratra ovládat. Retha si vlastně buduje svou vlastní armádu, je dost panovačná a potřebuje mít přehled. A hlavně chce mít všechny dobrý lidi na své straně. Dobrý lidi jsou podle ní ti, co jsou dostatečně silní, nejsou z nějakého trapného kraje a vypadají alespoň trochu dobře. Na ostatní dost kašle a nikdy od nich neočekává nic velkého. Ona potřebuje viděl svaly, aby si byla jistá kvalitou člověka. Zvrácená výchova jejích rodičů za to může. A taky nějaké genové předpoklady. Nicméně dál, kromě Omara má ještě dvě ségry. Sigourney a Thais. Ty jí jsou dost blízké, i když už je dlouho neviděla. Vlastně ani neví, jak vypadají. Každopádně to byly její nejlepší kamarádky, když byla ještě malá, a na ty se nezapomíná. Všichni čtyři bydleli spolu a bylo to super. Ještě se hodně kamarádili s Cosgrovovými, taky důležitá rodina. Ti jí na rozdíl od Sig a Thais zůstali. To se stalo tak, že jejich matka, opravdová matka jenom její a Omara, si řekla, že ty dvě holky mají na její milované děti špatný vliv. A vždy měla a stále má na otce až hypnotický vliv, takže ho přesvědčila, aby je poslal jinam. Do jiného kraje. To je celý, co Retha ví. Ještě tedy ví, že by měly být ve Čtyřce, což snad není tak hrozný, ale pořád to není Dvojka. Takže vlastně přišla o svoje dvě sestry a zůstala s Omarem sama. V té době se to hodně změnilo, že si řekla, že ona bude ta hlavní. A taky nechtěla, aby ji otec poslal někam pryč. Asi by nezvládla být jinde než ve Druhém kraji, na tom si moc zakládá. A u něj bylo dost jasně vidět, že tyhle svoje dvě děti taky nemá moc rád. Taky jim to řekl. Retha mu na to řekla, že ho taky nemá ráda, ale zvládla to až o několik let později. Do té doby se snažila dokázat, že je hodná jeho lásky. A otec nejvíc na světě chtěl, aby jeho děti byly schopné přežít v aréně a ukázat se tam. Takže Retha začala trénovat. A začala trénovat ve velmi nízkém věku, když byla v podstatě ještě dítě. Chodila do školy, snažila se zvládat učivo, byla s kamarády a do toho ještě měla přísný trénink pod bedlivým dohledem otce. Tohle všechno nestíhala. A jejímu otci bylo jasné, co po ní chce. I když měla nedokončenou školu, odešla z ní. Přestala se stýkat s kamarády ze školy. Začala naplno trénovat. Celý den trávila v centru, byla vyčerpaná, ale jejímu otci to pořád nebylo dost. Asi si v té době ještě přál, že když ji tak vydeprimuje, že jí nic nejde, tak třeba skončí svůj život sama. Cha, to by se mu líbilo. Jenže ne, Retha to jenom tak nevzdala. Začala trénovat i po nocích, tajně, aby před otcem vypadala lepší. Nakonec úplně přestala být pod jeho dohledem, když si uvědomil, že toho nenechá a že bude jistější počkat na to, až ji zabije aréna. A přestal se zajímat. Retha mu potom dokázala říct, že ho nemá ráda, a tím nějak skončil jejich vztah. On nemá rád ji ani jejího bratra, a ona ho z celé duše nenávidí, protože on zkazil Omara. Omar si totiž nedokáže vysvětlit, proč je tatík nemá rád, a strašně rád by měl tu skvělou rodinku, kde jsou všichni spolu. Tohle je největší důvod, proč svým bratrem Retha tak pohrdá. Pohrdá všemi lidmi, kteří mají jejího otce rádi. Svou matkou také. Nenávidí vlastně celou svou rodinu. A to je hodně nenávisti. Samozřejmě ví, proč je jejich otec nemá rád. Ví, že má rád svoje další děti, hlavně ty dva zmrdy v Jedničce. I když je nikdy neviděla, tak už teď připravuje pomstu, jak se jich zbaví. A potom ví, že má někoho určitě ještě v dalších krajích. Ví, že má ještě hodně dalších dětí, se kterými se nevídá, jenom jim posílá peníze. Víc mu jejich matka nedovolí. To je důvod, proč s nimi pořád je. Jejich matka. Modelka, která už má dávno po kariéře, tak je jenom s tím nejbohatším, co je právě na scéně. Jediný, co má Retha se svými rodiči společné, je bydlení pod jednou střechou. Jinak je oba nenávidí. Samozřejmě po nich zdědila super vzhled a vlastnosti, ale nikdy si to nepřizná. Hlavně chce být nejlepší v tom, co dělá. Což je hlavně ta příprava na arénu. Asi by jí hodně vadilo, kdyby tam šla a někdo zabil víc lidí než ona. Tahle chronická soutěživost ji vlastně drží pořád na nohou, proto taky trénuje, aby byla lepší než Omar, ale tam moc šancí nemá, on je pořád přeci jenom větší. Ale Retha to zase nahradí tím, že je agresivní. Snadno se naštve, snadno něco někomu řekne a snadno někomu ráda ublíží. Ani se nemusí naštvat, celá její postava je agresivní, je vidět, že má ráda doopravdy jenom hodně málo lidí a že všechny ostatní by nejraději viděla trpět, nejlépe její vlastní rukou, aby měla jistotu, že tomu tak bylo. Chodí tak, aby to bylo vidět a slyšet, celkem dost dupe, prostě si zakládá na tom, že se nemusí bavit jenom tak s někým, protože ne všichni se k ní přiblíží. Chrání tím vlastně sebe. Ale když má někomu ublížit, tak s tím nemá problém. To je ten extrém její rodiny.

other worlds

stranger2s.jpg https://lh3.googleusercontent.com/Pw0zB0hurIqLYe3Dbii8mgZ8-m5myKuUtsQ2qtwficdo5n9uKQvLA3mzvOkjh7iL3CUXJzXut2adFoTqKA=w200-h92