Showing posts with label Deceased. Show all posts
Showing posts with label Deceased. Show all posts

Thursday, December 17, 2015

Micah McNeal

[ majkah meknýl ]

 

Player: Renaiti

FC: Pete Wentz

Occupation: Editor

Contact: renaiti@seznam.cz

Age: 35 deceased - bombový útok




Je velmi energickou a usměvavou duší, která se ovšem jako mávnutím kouzelného proutku dokáže proměnit ve vzteklého psa, s nímž si rozhodně není radno zahrávat. Ale i přes to nijak nevyhledává konflikty ani se nechce hádat, protože když už na to přijde, chce za každou cenu vyhrát. Je také hodně komunikativní, nemá zábrany dát se s kýmkoliv do řeči, vždy dokáže nějakým způsobem rozproudit konverzaci. S tím také souvisí fakt, že nemá problém udělat jakoukoli legraci, ať už sám ze sebe nebo z někoho jiného. Společnost mu nevadí, ba naopak ji dokonce vyhledává, jak jen to nejvíce jde. Co se týče jeho vzhledu, tak po již několikátém přebarvení jeho vlasů, se odstín ustálil na blond, dalo by se říci, že místy až bílé. Po těle má mnoho tetování, často proto nosí trička, aby byla vidět alespoň ta na jeho rukou. Je na ně totiž poměrně hrdý, neboť je na nich vyobrazeno vše, co je s ním nějak spjato. V tomto směru se v něm Kapitolan opravdu nezapře, ovšem se stylem oblékání je to již trochu jiné. Spíše nosí takový volnější styl, jak již bylo zmíněno, rád nosívá trička společně v kombinaci s džíny. S barvou jeho vlasů kontrastují tmavě hnědé oči, kterých si však mnoho žen ani nepovšimne, je-li Micah někde přítomen s odhalenou hrudí. Jak je totiž známo, ženy letí na vypracované svaly, jež on nemá zrovna pomálu a o něž se díky pravidelným návštěvám posilovny stará…


Micah se narodil jako druhý přírůstek do rodiny McNealových. Jelikož byl prostřední dítě, byl čas od času přehlížen, ovšem ani to nezabránilo tomu, aby se choval jako správné Kapitolské dítě. Vždy dostal vše, co si jen umanul. Nepotřeboval k tomu žádné vztekání nebo cupání, odmala měl kuráž a rozhodně se nebál rodičům vytmavit všechny okolnosti, jež nastanou, pokud mu nedopřejí to, co chce. Vlastně tuto taktiku zvládá tak nějak dodnes, jenže už ji nepoužívá jen na rodiče. Ovšem budeme-li pokračovat dále v jeho dětství, zjistíme, že díky životu ve vyšší vrstvě, bylo poměrně jednoduché. V šesti letech nastoupil na školu s hudebním zaměřením. Už od raného dětství totiž miloval jakoukoliv muziku. Během studia na této škole tak nějak stále hledal sám sebe, jestli se to tak dá říct. V nějakých třinácti letech si poprvé obarvil vlasy ze svých původních kaštanově hnědých na havraní černé. Společně s touto změnou také přišlo i navštěvování různých večerních klubů, po kterých hrávaly jeho oblíbené skupiny. Nepřemýšlel nad tím, co by chtěl dělat v budoucnu, nejenže to pro něj v ten čas bylo nesmírně daleko, ale byl si také více než jist, že jeho dosavadní styl života se mu líbí. Nebyl to premiant a mnohem raději trávil čas, jak už bylo zmíněno, v nějakých hudebních klubech, než aby se učil. Vlastně ani příliš v muzice nevynikal, nehrál na žádný hudební nástroj, spíše se zabýval skládáním písní. S jeho plnoletostí však přišel zvrat, týkající se opět jeho vlasů. Na svojí oslavě totiž prohrál sázku a musel si je obarvit na jeden měsíc na růžovo. Nějak se však s těmi vlasy sžil, že si je ani nehodlal nějakou dobu přebarvit. Ovšem s dokončením školy, jako by snad našel konečně tu svoji pravou tvář, se nechal již potřetí obarvit na jiný odstín, tentokrát však na blond. Společně s těmito světlými vlasy, jako by snad zesvětlel i celý jeho život. Konečně začal přemýšlet nad tím, čím by se v životě chtěl vlastně živit. Ovšem, i když měl nějaké nápady, nebyl natolik cílevědomý, aby je ihned uskutečnil. Dával si s tím načas, avšak jakmile oba jeho sourozenci začali něčeho dosahovat a pozornost rodičů se od něj čím dál více vzdalovala, konečně si umanul, že by se sebou měl něco dělat. Pokusil se tedy prosadit v textařském průmyslu, což se mu bohužel či možná díkybohu nepodařilo. Nakonec jeho kratičký životopis skončil v redakci magazínu…


× Selah McNeal - Alespoň nad někým měl vždycky navrch. Jako to starší bráchové většinou dělají, vždycky ji škádlil a dělá to vlastně doteď. Baví ho ji rozčilovat a utahovat si z ní. I přesto, že to není zrovna bratr roku, tak jsou v něm takové ty ochranářské pudy a za svoji rodinu by byl schopný se poprat do krve. Má s ní několik hezkých vzpomínek. Mezi takové ty temnější patří jejich první společné zpití do němoty. Možná proto od té doby, když jsou na nějaké párty spolu, tak nikdy nepijí. Prožili spolu horší i dobré časy a nakonec se jejich vztah zastavil tak někde na neutrálu. Její přítomnost mu nevadí, ale že by ji musel mít po boku dvacet čtyři hodin denně, se také říct nedá.

Wednesday, December 16, 2015

Katherine-Anna Eristoffborough

[ ketrin-ana eristofboroah ]

 

Player: Pietro

FC: Katherine Legge


Contact: Butschek.Petr@seznam.cz

Age: 37 deceased - poprava: zastřelena



Kate-Anna je štíhlá třicátnice s dlouhými černými vlasy. Rodiče na ni byli pyšní, co do krásy dostala do vínku více než hodně. A aby toho nebylo málo, i inteligence má velmi mnoho. Její IQ se počítá asi na 145. Mluví plynule třemi jazyky, více prý není potřeba. Potrpěla si na exkluzivní oblečení a doplňky, ale tohle z ní pobyt v 13. kraji úplně vymazal. Chování měla vždy příkladné, ani ne tak, že by sama chtěla, ale musela. Byla k tomu odmalička vedena. Za každý miniaturní nedostatek dostala políček. Smrt rodičů proto do jisté míry i uvítala. Měla je ráda, o to nejde, ale ještě ve dvaceti být peskována za úplně kraviny není úplně to pravé. S jejich smrtí v ní vlastně umřela i ta poslední špetka té nabubřelosti a nadutosti, kterou kdysi tak oplývala a která se začala rozpadat už vlastně po tom extempore s tím mlácením a stala se tak "normální" tuctovou mladou holkou, která umí řídit letadla. Díky diktátu rodičů nikdy nepoznala toho pravého, ale doufá, že ve 13. kraji jej najde a ještě s ním v kraji založí rodinu. Má nejvyšší čas. Povahu má dobrou, ovšem ne naivní. Není konfliktní, ale je tvrdohlavá, a to se nejlépe vidí při pilotáži, do toho jí nesmí nikdo kecat, jinak pro výstrahu otevře i v několika desítkách kilometrů nouzové východy. I proto je vždy dobré si při letu s ní připnout pásy. Dříve měla předsudky vůči chudým a nemajetným, ale nyní, když už nemá okovy diktátu vyšší společnosti, nemá ani ty.


Kate-Anna měla v Kapitolu vše, co si mohla přát. Opravdu. Díky svým předkům a posléze rodičům, kteří do Panemu kdysi přijeli odněkud z druhé strany planety (přesné místo zůstane ovšem navždy záhadou, veškeré záznamy týkající se jich sama rodina zničila, jako by ta doba nikdy neexistovala) se mohla těšit vždy pozornosti těch nejvlivnějších. Rodiče ji, právě pro udržení svého postavení občas hnali do různých svazků s vlivnými muži, kteří moc krásy nepobrali, ale měli nadité peněženky a tučná konta. Jeden z těch vlivných mužů, a s nimiž měla (musela mít) nějaký vztah, ji často bil. Ona měla veliké nutkání to dát vědět někomu povolanému, ale bylo ji taktně naznačeno, vzhledem k vlivu toho muže, že kdyby promluvila, mělo by to pro celou její rodinu nedozírné následky. A tak to raději držela pod pokličkou. Vztah s tím mužem byl posléze v nejvyšší diskrétnosti ukončen. Ovšem tyto zážitky bublaly pod tou pokličkou hodně dlouho a jednou přece jen vše vypověděla své máti. Omylem to slyšela jedna pokojská a vše nahlásila tehdejším úřadům. Po Panemu vypukl obří skandál a okamžitě celá rodina Eristoffboroughů byla na nejvyšší příčce seznamu nežádoucích. Všichni se tedy sebrali a pokoušeli se hledat místo jinde. Už tehdy ovšem měla média masový vliv a v žádném kraji se dlouho nezdržela. Nakonec celá rodina nalezla útočiště v Třináctém kraji, do kterého se dostala náhodou, když je zbědované našel na cestě z Dvanáctého jeden voják na průzkumech. Katherine-Anne bylo tehdy čerstvě 18. Voják je odvedl do podzemního krytu, kde se najedli, napili a nově oblékli. Vysoké postavení, tučná konta a další podobné věci byly ovšem fuč. Zpočátku to nelibě nesla, ale na rozdíl od rodičů si rychle zvykla na uniformu a tetované rozvrhy. V Kapitolu se vše, shodou náhod, jakmile uprchli, vše uklidnilo. Pár měsíců po jejích 22. narozeninách oba rodiče zemřeli na neznámou nemoc, která tehdy zahubila několik desítek obyvatel Třináctky. Když si měla pak zvolit, jakou funkci bude v kraji zastávat, šokovala asi veškeré obyvatelstvo kraje, když si zvolila dráhu pilota vznášedla. Její praprapra…děd, byl dle rodokmene pilot stíhačky za nějaké války. Asi bojoval za ty "hodné". Chtěla proto zkusit, jestli v ní i po cca. třech stoletích geny něco z toho nezanechaly. Kupodivu zanechaly a výcvikem prošla sice několikrát pomaleji, ale prošla. I když je jedinou ženou mezi piloty, mezi svými mužskými kolegy má již plně své místo a ti ji respektují. A díky prožité minulosti sní o tom, že na Kapitol snese její vznášedlo jadernou pumu. A proč by ne. Když se k ní její dřívější domovina obrátila zády.


× Devon Singer - Kdyby jej viděli její upjatí rodiče, asi by jí hned nafackovali, zvláště, za to, že má malou dcerku a je nejspíše chudý jako kostelní myš. A ten jeho vzhled… Napřed jej brala jen jako kamaráda, kterých v kraji moc neměla. Bavila se s ním, povídala si s ním, trávila v jeho společnosti spousty času, malou Dollie přijala pomalu za vlastní. Postupně její city přerostly v něco většího, ale i díky minulosti se neodvážila to dát nějak výrazně najevo, nebo mu to dokonce říct osobně. Nečekala, že by to tak dopadlo a už vůbec nedoufala, že existují i normální muži. Osud ji soužití s ním a jeho dcerou ale nedopřál a místo toho ji svedl na cestu, z níž už pro ni nebylo návratu. Po nezdařeném pokusu o revoluci přišla na místě, jež z hloubi srdce nenáviděla o svůj život a tím také o to, co dlouho hledala a měla to přitom tak blízko.

Kass Xiāo

[ kes kzáou ]

 

Player: Larsyn

FC: Jamie Chung



Contact: creationoflars@gmail.com

Age: 18 deceased - seppuku


Token: Jizva na břiše


Kass nikdy nenavštěvovala výcvikové centrum, ale měla skvělý trénink od rodičů, kteří na ni byli velice tvrdí. Pravé dětství nikdy nezažila, otec ji do tréninku nutil už od osmi let. Do svých dvanácti let měla trénink ještě klidný a ne až ta brutální, jelikož se učili základní techniky ninjutsu, kde nepoužívali zbraně proti sobě a matka se starala o to, aby jedla zdravé a udržovala ji ve formě. Nejprve se učila lovit, lukostřelba jí tedy není cizí. Později přišli na scénu jedy a medicíny, ve kterých celkem dost vyniká. A před svými dvanáctými narozeninami se stačila ještě naučit správnému úniku, maskování a vymýšlení strategii. S přírodou je dosti obeznámena, takže najít zdroj vody, ulovit nějakou zvěř pro ni není žádný oříšek. Dokáže se proto skvěle adaptovat do přírody a ve stínech a po nocích může být téměř neviditelná, ale nic se nemůže přeceňovat. I při "neviditelnost" musí být opatrná, aby ji náhodou někdo netrefil. Když dosáhla svých dvanácti let, začala její bojová etapa. Musela čelit proti rodičům, což pro ni bylo složité, protože jim nechtěla ublížit. Na začátku jí učili jen s dřevěnou tyčí, aby nedošlo k velkým škodám. O rok později si důvěřovala natolik, že chtěla zkusit opravdovou zbraň. S matkou tedy bojovala s katanou, samozřejmě matku podcenila a Kass si kvůli svojí kravině poranila ošklivě na břiše. Proto ta jizva, kterou museli ošetřit a podpálit, aby nevykrvácela. Kvůli tomu nemá problém utrpět na těle velké škody a její měřítko bolesti je snížené. Jizva jí připomíná, že by své protivníky neměla nikdy podceňovat. Po tomto incidentu, když se uzdravila a mohla se zase normálně hýbat, se dennodenně snažila vylepšit svoje dovednosti s katanou, se kterou to teď umí na výbornou. Jako další zábavičku jí velmi lichotí shurikenjutsu – házet s noži a jinými ostrými věcmi, to je přesně její rajón. Na nepohyblivé terče to hází s takovou přesností, že by v aréně nesměla minout ani ten pohyblivý terč. Do dalších bojových technik ještě patří boj s naginatou a taijutsu, což je v podstatě boj tělem, takže pár kopanců jistě s radostí a úsměvem rozdá. Čím se ale hodně řídí je tzv. Seišin Teki Kjójó. Proto se někdy zdá být duševně tak neporazitelná a klidná. Kvůli její malé postavě s velkou ohebností a přesností se dokáže vyšplhat kamkoliv chce a dostat se lehce tam, kam to jen dvounohá bytost dokáže.


Kvůli tréninku s lehkými zbraněmi se nikdy nedostala k takovým věcem jako je sekera, řemdih a podobných těžkých zbraních. Nedokázala by s těmi zbraněmi v boji precizně pracovat, vlastně by s tím jenom slepě mávala a doufala, že to protivníka trefí, takže takové zbraně by si nikdy do rukou dobrovolně nevzala, pokud by měla na vybranou. Jelikož je Kassiya "ohnivý" element, nebojí se spálit a bolest jí rozhodně nesrazí k zemi, ale zase to může mít smrtelný dopad. Potom taky voda, která ohni moc nesvědčí – Kass neumí plavat, nikdy se to nenaučila, nikdo jí to nenaučil a nedonutil jí k tomu. K vodě se sice měla možnost dostat, a to třeba například k rybníku, který mají v parku Prvního kraje a ještě jejich zahradní rybník s kapříky koi, ale plavat do toho dobrovolně nešla. A co se týče té její medicíny, nezvládne ošetřit nic vážného, ani kdyby na to měla prostředky, kterým se doktorům ani nedostává. Její medicíny nejsou nic mistrovského, dokáže jenom masti, které uleví od bolesti a poradí si s nemocným člověkem nebo škrábanci. Takže v operování lidí není moc zběhlá. Je mladá a s tréninkem není tak pokročilá jako její rodiče, takže se rezervy v ninjutsu jistě najdou. Třeba je někdy dost zbrklá, což by se stávat nemělo. Mohla by se lehce prozradit nebo by udělala špatný postup a následek by byl katastrofální. Proto jsou tady rodiče, kteří jí dokážou zkrotit, ale ti s ní v aréně bohužel nebudou. A sice se řídí svou duševní dokonalostí, ale v tom jí trochu všechno překazil Kenneth, ke kterému má takový zvláštní vztah, jelikož má potřebu ho ochraňovat, i když si o to sám neprosí. Musí na něj vždy dohlížet, tak trochu stalkingy někdy prováděla, ale to on vědět nemusí. Dalším jejím nepřítelem je spaní, jelikož mívá noční můry z jejích vlastních rodičů. Má je ráda a všechno kolem toho, ale nikdy si nezvykla na jejich výchovu, ve kterém utrpěla tolik psychické i fyzické škody. Ke všemu se snaží pro rodiče být tou dokonalou dcerou, že kdyby udělala špatný krok a něco pokazila, došla by ke kamikaze, aby ještě zemřela důstojně. Je též náměsíčná, takže při úplňku má sklony k sebevraždě nebo naopak chce vraždit všechny kolem, i když to bude někdo blízký. Jako náměsíčná si nehledá rozdíly v osobnostech, protože to vlastně ani není ona.


Sladká ninja Kass, celým Kassiya, narozena v jarní den do šílené rodiny. Jejich přesný původ je neznámý, samozřejmě každý může poznat, že budou mít pravděpodobně asijské kořeny. Nikdo netuší, může tam být mix všeho, z velké části asi čínské a japonské. Už od dětství byla vychovaná pod přísnou a pevnou rukou otce, který pro ni chtěl vždy to nejlepší, ale jeho metody vychovávání se někdy moc nezdály. Měl v sobě krev správného profesionála, ale i tak její matka. Oba se nikdy sice do Hladových her nedostali, ale to neznamená, že si na tréninku neutrpěli dost. Zvláště na svém ninjutsu. Otec s matkou jsou spolu již od dětství, a proto je nikdy netáhlo se dobrovolně přihlásit, protože i přes veškerou důvěru ve svých schopnostech stáli nohama na zemi, a možná smrt v aréně je mohla rozdělit. Stejně ale o slávu nikdy moc neprahli a peněz měli dost. Její otec je velkým pánem v Prvním kraji, nejen že se podílí na velkém zisku z továrny, ale také dostává dost velkou sumu peněz od vlivných v Kapitolu, který k němu posílá rebely na popravu. Správně, její otec je popravčí, lépe řečeno kat. Seká hlavy a nikdy se neptá za co. Jako v klasické staromódní rodině se o celou rodinu stará hlava rodiny, matka je v domácnosti a může si dělat co se jí zlíbí a ona je rozmazlenou panenkou. Ačkoliv byste od ní nikdy neočekávali, že bude zrovna milou osobou, nikoho neshazuje. Kass je tím krásným exemplářem, pro nízké kraje tento fakt neplatí. Má všechno, co si zamane a může se s tím chlubit až na konec světa, ale i tak to nedělá. Je na své okolí milá, ale musíte splňovat jisté podmínky, musíte být z lepší společnosti, profesionál a odvážlivec. Tohle je právě ta nenaučená výchova, jenom stačí bydlet na místě jako je právě První kraj a jste společností ovlivněni. A sice se s někým takovým z nižších krajů nesetkala, takže nemůžeme říci, jak by se v dané situaci zachovala. Lidi nerozeznává, dokázala by se s nimi normálně bavit, ale jakmile se zmíní nižší pozice, je jako ponorka. Zmizí, ztichne a dotyčný už ji většinou neuvidí nebo v nečekaném momentu zaútočí, jestliže ji daná osoba naštve. Žádných nesmyslných keců se od ní nedočkáte, není to člověk, co by se hnal do konfliktu. Ne, že by se nechtěla hádat, ale ona je nesmírně klidný člověk. Když je rozhořčená a někdo ji naštve, tak si nad tím jenom mávne, hluboce se nadechne a jde si sednout do prázdného pokoje, kde si svojí zlost vybije na něčem neživém nebo si jenom sedne a zamedituje si. Kassiya ctí svoje rodiče, stejně jako její matka i otec ctili ty svoje. Dělá pro ně všechno, i když je výchova od nich trochu drastická. Ve svých devíti letech dostala párkrát bičem už jenom proto, že někoho zachránila, protože podle jejího názoru byl nevinný a nic zlého neprováděl. Byl to Kenneth Ortega, jenž byl pro mnohé lidi zvláštním chlapcem a všechny malé děti se ho bály, ona ale ne. Jí přišel zábavný, když si k nim do sklepa přišel hrát. Věděla o něm už chvíli, že si jejich sklep oblíbil a občas ho přišla zkontrolovat, jestli neudělal nějakou lumpárnu. On o ní nevěděl, většinou se skrývala ve stínech a v tichosti pozorovala. Zkrátka to byl mazlík, nad kterým držela ochrannou ruku. Přece jenom ho zachránila před smrtelným osudem. Poté jí ten chlapec začal děsně štvát, sice byl roztomilý jak byl trochu ztřeštěný, ale otravný byl v té době dost. Nakonec si od té doby vylepšila svoje nervíky, že jí nic dalšího už nedokázalo jen tak rozhodit. Kenneth si udržovala jako kamaráda, a někdy má takové ochranářské pudy, že by kvůli němu skočila bezhlavě do všeho jenom proto, aby se mu nic nestalo.

Monday, December 14, 2015

Lois Caprice

[ lojs kaeprýss ]

 

Player: Quinn

FC: Demi Lovato



Contact: hg.annquinn@gmail.com

Age: 18 deceased - rozbombardovaná na kusy: K.O.


Token: Kožené rukavice


Z Lois už jde na první pohled strach. Není to jenom jejím vzhledem, je to prostě obecně pocit a atmosféra, která se jí neustále drží. No a to, že z ní jde strach, je pořádné oprávněné. Věřte, že s touhle holkou nechcete mít absolutně nic společného. S radostí vyhledává a hodně často i vyvolává konflikty. Proč? Protože jí to přijde zábavné. Umí se dobře ohánět slovy, takže hádky s ní bývají nekonečné, hlavně když se zrovna sejde s někým stejně tvrdohlavým jako je ona sama. Tyhle konflikty však nebývají pro ni až tak zábavné. Lepší jsou ty, v kterých teče krev. Jo, rány rozdává fakt dost ráda, zvlášť když si ji před tím někdo bere do huby. Není pochyb o tom, že je už jenom samotným používáním pěstí nebezpečná, jenže po tom, co zjistila, že může být ještě nebezpečnější, začali být věci zase o něco zajímavější. Mluvíme tu teď samozřejmě o zbraních. Jelikož jejím dokonalým domovem je Sedmý kraj, není divu, že první volbou byla sekera. Ohánět se s touhle zbraní umí dost obstojně. Jenže to ji tak nějak nebavilo, jen tak do něčeho sekat a mlátit. Mnohem lepší by bylo to házet! Vždy byla známá tím, že v naštvání moc ráda po lidech házela všechny věci, co byli po ruce, tak se rozhodla, že to zkusí i se sekerou. Bylo to něco úplně jiného, ale ona s tím i tak nepřestala. Je to pro ni taková fakt super zábava a odreagovačka, když zrovna nemá po ruce někoho, koho by mohla šikanovat. Házení sekerou se u ní postupem času zdokonalilo tak, že je to pro ni nyní snad i lepší, než to ohánění se s ní. Musíme brát vážně i to, že má dost velkou sílu, kterou si možná i trošku nevědomky vypěstovala. Třeba jenom téměř každodenní lezení v korunách stromů ji k tomu napomohlo. Ona se k tomu ještě snaží pravidelně cvičit a běhat, protože jí přijde, že má málo pohybu a že není dost dobrá. Kromě tohohle všeho, je překvapivě i docela chytrá. Má výbornou paměť, takže ji nedělalo absolutně žádný problém zapamatovat si všechny bylinky a plody, co jenom les nabízí. Ví, co by ji mohlo okamžitě zabít a co jí naopak pomoct. Také je vcelku dobrá v stavění pastí, ale to je pouze a jen její koníček. Ráda sleduje ta zvířata umírat. Dokáže se dost potichu a nenápadně pohybovat, což rozhodně není schopnost, která by byla na škodu. Vždycky se svou agresivitu a sílu snaží využít v útočení a je tak vždycky jasné, že se minimálně ubrání, když už by nechtěla útočit, což by se ale v jejím případě nikdy nestalo.


Ta její agresivita a negativní chování není vždy k dobru. Tyhle věci přece nikdy nemohou být k dobru! Je to provokatérka a lidi proti sobě dokáže poštvat třeba jenom jednou jedinou větou, když ji dobře zformuluje. Jí se to zdá výhodné, protože konflikty, co po těchto činech přicházejí, jsou pro ni úžasným zpestřením dne, ale třeba když má udělat dojem na lidi, může to být dost na škodu. Nemá absolutně žádný pud sebezáchovy. Když je prostě naštvaná, tak jí je naprosto jedno, do čeho, nebo do koho mlátí, hlavně, že se může vyřádit. Z tohohle většinou vznikají problémy. Ty ráda nemá, ale bohužel jsou součástí jejího každodenního života. Tohle zlatíčko svou výškou přesahuje většinu lidí ve svém okolí, a proto nemůžete čekat, že by někde zapadla. Nemluvíme tu ale o tom, že by byla vysoká, naopak, je velice malá a to se dá říct, je velikou nevýhodou. Nikdy neuměla a nikdy nebude umět střílet. Mušku má sice výbornou, jinak by nemohla házet sekerou, ale prostě ji to nikdy nebavilo a přijde jí to hrozně zbabělé, jen tak po někom střílet a nevychutnat si ho zblízka, jak je jejím zvykem. Problémem, u ní může být i to, že když je v rauši, tak vůbec necítí bolest. Asi se tohle stává i ostatním, znáte to, adrenalin v těle dělá divy, ale u ní je to o něco horší tím, že ona si toho někdy nevšimne ani po delší době, takže kdyby tře ba měla nějaké zranění na místě, kde by ránu neviděla, mohla by klidně vykrvácet. No, a když už by o ráně věděla, nebo by i bolest cítila, vůbec neví, jak by měla nějaké takové větší rány ošetřit. Vždycky ošetřovala jenom modřiny, nebo po případě malé rány, ale s nějakými velkými seky, nebo bodanci by si nejspíš vůbec nevěděla rady. Nikdy pro ni neexistovala jiná zbraň, než je sekera. Přece jenom, není profík, i když se občas tak tváří a nikdy tím pádem k ničemu jinému neměla přístup. Světe div se, neumí se vůbec zamaskovat. Od člověka jako ona, co tráví celé dny v přírodě, by se to asi očekávalo, ale ona to prostě odmítá dělat. Maximálně si najít nějakou schovku, ale vytvářet třeba hodinu něco, co by jí pomohlo splynout s okolím, na to neměla trpělivost. Ona vlastně nemá trpělivost s ničím. Je výbušná, a když ji něco nejde, chytne zase ten svůj úžasnej amok, při kterým zboří všechno v okolí. Milé to děvče, že? Jednou z jejích největších slabin jsou určitě lidi, které má ráda. Nezdá se to, ale i ona se dokáže s někým přátelit, nebo brát někoho jako svého nejbližšího. Kdyby se těmto lidem něco stalo, asi by to nepřežila, nebo by to pro ni při nejmenším byla ta největší bolest, co kdy zažila.


Malá, krásná a zákeřná Lois. Její systém, který si udělala mezi lidmi, které bude mlátit a které ne, je naprosto prostý. Sereš mě = zmlátím tě, nesereš mě = můžu se s tebou bavit. Jak jednoduché. Ono celé to její chování je takové opravdu primitivní. Dá se úplně lehce pochopit, proč to všechno dělá a jaký to má účel. Ještě se vrátíme k tomu chování. Pro někoho je to naprosto nesnesitelná, hádavá svině, které dělá radost násilí a negativní chování. A tito lidé mají v podstatě pravdu. Moc ráda se takhle chová, baví se tím a je tím v podstatě tak trochu šílená. No, pro další hrstku lidí je to úplně normální holka, zábavná, bezproblémová. Mezi touhle hrstkou lidiček se můžete, ocitnou pouze, pokud jí jste sympatičtí a neserete ji už tím, že existujete. No a právě pro to, je těch lidí tak málo. Štve ji fakt hrozně moc věcí, a proto je těžké najít člověka jí vyhovujícího. Je také dost výbušná, a když je v ráži, tak to je opravdu něco, na co se nezapomíná. Vzhledově si rozhodně může říct, že je na tom dobře. Je pěkná, teda když chce. Na to, že je to holka, je docela mohutná. Od sluníčka, které často vídává v korunách stromů, má značné opálení, které zůstává i přes zimu, protože ona opravdu tráví venku celé dny a domů se chodí jen vyspat a najíst. Obličej jí lemují kratší černé vlasy. Stříhá si je sama, takže tam občas může být dost viditelný zub, ale to je právě dělá zajímavými. Je to ten typ holky, co si opravdu nepotrpí na šatičky a takové věci. Ona si radši vezme nějakou fakt hrozně hustou bundu a džíny. V podstatě nic jiného si její rodina nemůže dovolit, takže i kdyby chtěla nosit něco hezčího, tak nemůže. No a jak se vlastně tohle zlatíčko ocitlo v té rodině? To je zajímavý příběh. V jejich rodině je tak nějak dost přelidněno. Ona sama má dva mladší a jednoho staršího sourozence. U tet, strejdů, sestřenek, bratranců a další tyhle havěti je taky dětí jako smetí a proto není divu, že jejich rodina se pohybuje někde až na hranici chudoby. Jako není to nejhorší, ale klidně by to mohlo být i lepší. Tak to bere ona. Od mala je tím dítětem, které bylo přehlíženo. To se asi také promítlo na tom, jak se dnes chová. Kdyby se jí někdo v dětství věnoval, nemusela by se pak bavit mlácením ostatních dětí. Ano, byla to šikanátorka už od mala. Jak k tomu přišla? Nejspíš jí někdo sebral jejího oblíbeného plyšáka, tak tomu dotyčnému ukázala, že pokud to udělá ještě jednou, tak mu osobně vyrve vlasy. No, a když zjistila, že ji to začíná bavit, tak prostě pokračovala a vždy si vybila svou zlost z toho, že ji nikdo nemá rád na některé z jí nesympatické duši. Jednou ze zvláštností je, že u sebe pořád nosí koženou rukavici, kterou jednou našla ztracenou v lese. Pokud už se rozhodne dávat rány, tak jedině s touhle rukavicí. Myslí si, že to, že ji našla, není náhoda, ale osud a že jí bude přinášet štěstí. Ano, i ona musí věřit v nějaké ty zázraky. Jako každý normální člověk začala po škole pracovat. Vůbec ji to nebavilo, ale alespoň se tam naučila ohánět sekyrou. Občas se také jenom tak vypařila, což dělá do dnes. Prostě zmizí někam hluboko do lesa, kde nikdo není a sama si tam přežívá, protože potřebuje být jednoduše sama. Alespoň na pár hodin. Doma ji tedy moc nezastihnete. Když už není někde venku, tak tráví čas radši u svých přátel. Ano, přesně tak, i ona tohle slovo zná. Vždycky měla za to, že přátelé jsou potřeba, protože bez nich by se ten život nedal přežít. Už nějakou tu dobu si plánuje, že se jednou přihlásí sama do Her. Chce se tam prostě podívat, už jenom pro to, jak hrozně ji to všechno fascinuje. Celý ten systém, aréna a hlavně zabíjení.

Sunday, December 13, 2015

Ophelia Fay

[ ohfília fej ]

 

Player: Kath

FC: Scarlett Leithold



Contact: d.kimli34@gmail.com

Age: 17 deceased - zásah do srdce: T. Someglew


Token: Přívěšek ve tvaru žárovky


Každý kto sa na ňu pozrie, vidí mladé nevinné dievča, ktoré pôsobí neškodným dojmom. To je jej najväčšia výhoda, táto na pohľad krehká kvetinka by bola schopná podrezať vás behom niekoľkých minút. Keď to v nej začne vrieť, občas sa ani nedokáže ovládať a proste má potrebu niekomu ubližovať, kým z nej tá zlosť nevyprchá. Na dievča z Piateho kraja toho vie pomerne dosť, keďže zbrane ju fascinovali už ako malé dieťa, ktoré sotva rozprávalo. Všetko to začalo malými nožmi, ku ktorým sa po každé nepozorovane dostala nevysvetliteľným spôsobom. Mala ich ako hračky, ktoré hádzala po všetko pre ňu škaredom a nepotrebnom. Keby niekto nazrel do ich domu, na každom rohu by našiel stopu po zabodnutom noži. Doslova miluje nože, mále či veľké, mačety, sai, dýky… jej proste len stačí, aby to bolo poriadne ostré. Síce tým nikdy nikoho nezabila, no už podľa jej zložitej povahy je jasné, že by jej to problém rozhodne nerobilo. V škole nikdy nedávala príliš pozor, no jedna z mála vecí, ktoré si odtiaľ odniesla uchovanú v mysli boli byliny. Nevie ako, proste sa jej do hlavy vryli ich obrázky a názvy z učebníc, ktoré odtiaľ nikdy nezmizli. Síce v nich nemá až taký prehľad ako napríklad v jedenástom kraji, no vie aspoň tie základy ktoré sa učili v škole. Tiež má nejaké znalosti ohľadne elektriny, keďže s ňou už vyše roka a pol pracuje. Vie sa celkom slušne byť, nejeden raz sa zapojila do takej pouličnej bitky holými rukami. S počiatku bola ona vždy tou porazenou, pretože na to nikdy nešla správnou technikou. Odkukala to až v neskoršom veku od party starších chalanov. Potom to už išlo ľahko, údery päsťami si osvojila, akoby to robila už odmalička. Preto si za niekoľko rokov stihla vypestovať dobrú fyzičku a jej ruky aj nohy zosilneli. Často sa ju dá zastihnúť pri večernom behu po meste, či mimo neho. Chce sa v tom čo najviac zdokonaliť, ako aj v skákaní a lození. Keď už je reč o lození, v minulosti jej táto činnosť zanechala nepekné následky. S jej partou si dávali rôzne výzvy a ona mala práve preliezť po vrchu strechy na druhú stranu jednej starej továrne. Myslela si, že to pre ňu nebude žiaden problém, no ona sa mýlila. Niekde v strede strechy sa pošmykla a takmer spadla dolu z niekoľkometrovej výšky. Nebyť jej silných rúk, jej život by v tom okamihu skončil a to úplne zbytočne. Keď ju odtiaľ vytiahli hore na nohy, jednu z nich mala celú krvavú a pozdĺž jej stehna na pravej nohe sa tiahla dlhá, niekoľkocentimetrová ryha od hrdzavého plechu, ktorá jej tam zostala na pamiatku až dodnes. Na nejaký čas mala strach z výšok, no ten sa postupne znova vytratil. Od toho večera začala vnímať strach o niečo inak. Brala ho ako nepotrebnú vec, slabinu, ktorej sa musí zbaviť. Občas je aj dosť ukecaná, záleží od situácie, a hlavne dobrá v klamaní ostatných ľudí.


Ako aj ostatní, ani ona sa nemohla narodiť bez nejakej slabiny. Nikto predsa nie je dokonalý, ona nie je žiadnou výnimkou. V prvom rade to bude rozhodne jej výbušnosť, keď ju niekto naštve, nekladie si ani servítku pred ústa a pokúša sa toho človeka zdrviť znútra aj zvonka. Stane sa jej, že sa neovládne a nadávky z nej letia rad za radom. Až by sa tomu niekto čudoval, pri pohľade na jej ksichtík. To, aká naozaj je, ostatní môžu zistiť až vtedy, keď ju naštvú. Robí jej veľkú radosť, keď si na niekom môže vybiť jej zlosť, alebo môže niekomu ublížiť, či už fyzicky, alebo psychicky. To by jej mohlo robiť problém aj pri hľadaní spojencov, keďže nie každý vyzerá a chová sa podľa jej predstáv. Práve to si ona neuvedomuje a o mnohých ľuďoch si tak vytvára negatívne predstavy, často ich odsúdi na prvý pohľad. Veľký problém jej robí voda. Nie až celkom tá, ako jej výdrž v nej. Na zemi rýchla a obratná, no vo vode by nemala žiadnu šancu. Nedá sa povedať, že by nevedela plávať, možno by sa dokázala udržať nad hladinou, no plávať vo veľkej hĺbke, to rozhodne nie. Hĺbka – to je strach, ktorého sa ani za svet nedokázala zbaviť. Keby aj chcela trénovať plávanie, nemala by kde. V Piatom kraji majú totiž nanajvýš len nejaké to lesné jazierko. Ona preto dúfa, že nikdy sa neocitne v takej situácií. Desí sa smrti utopením. Pre ňu by to bola najhoršia smrť a najhorší pocit na svete, keby sa nemohla nadýchnuť. Možno by bol pre ňu menši problém prežiť niekde bez vody a jedla. Nie je príliš rozmaznaná, to by sa o nej tiež nedalo povedať, no radšej dáva prednosť mäkkej posteli a dobrému jedlu, než chladnému a divokému prostrediu niekde v lese. Rozhodne ju nemôžeme považovať za nejakého milovníka prírody. Pri sledovaní niekoľkých ročníkov hier si mohla všimnúť, ako niektorí splátci jedia rôzne dážďovky a červy. Už pri pohľade na ne sa jej na tvári naskytne znechutený pohľad. "Radšej skapem, ako by som do seba mala napchať tento hnus" – táto veta často vychádza z jej úst, keď vidí niečo nechutné. Nikdy v ruke nedržala luk, ani žiadnu strelnú zbraň, takže je dosť málo pravdepodobné, že by tým dokázala niekoho zabiť, nanajvýš by tým ublížila sama sebe. Preto sa od tých vecí drží ďalej, ani ju nejako nelákajú. Podobne je na tom aj s oštepmi, kopijami či dokonca trojzubcami, ktoré radšej prenechá Štvrtému kraju.


Počas silnej búrky, ktorá v Piatom kraji narobila snáď najväčšie škody za posledných pár rokov, sa narodila práve Ophelia. Dievča na prvý pohľad milo vyzerajúce, no s dušou temnou ako obloha v deň, kedy sa narodila. Dlhé blond vlasy, ktoré doslova žiaria na niekoľko metrov ďaleko, mierne opálená pokožka a nevinný pohľad, to tiež dopomáha tomu, že si o nej ľudia v jej okolí vytvárajú len dobré predstavy. Teda okrem tých, ktorí ju poznajú bližšie, vrátane jej rodiny. Vždy bola až príliš hyperaktívna, a to už vo veku, kedy ešte ani nevedela chodiť. Odmalička bola takým malým diablom, ničila všetko čo sa jej nejakým spôsobom nepozdávalo, alebo nevyzeralo podľa jej predstáv. Jej rodičov skoro porazilo, keď prvé slovo, čo malá Ophelia povedala znelo: "naser si, tato!". Už vtedy sa im zdalo, že s ňou nie je niečo v poriadku. Z väčšiny vecí, čo mala si spravila boxovacie mechy, jej plyšovým hračkám dokonca trhala, či podrezávala hlavy kuchynskými nožmi. Občas sa správala ako chlapec, no niet divu, keď sa o domov musela deliť s jej štyrmi bratmi, s ktorými boli tiež občas nemalé problémy. Keď trocha povyrástla, rodičia si s ňou nevedeli rady, až sa začali strachovať o jej zdravie. Nechceli si pripustiť, že ich dcéra sa správa ako posadnutá diablom. Dúfali, že ten jej stav je len dočasný a po čase to prestane. To sa však nestalo a z ich jedinej dcéry sa rok čo rok stával čoraz namyslenejší a problémovejší človek. Škola bola pre ňu namáhavým obdobím, keďže ju to tam nebavilo a neexistoval deň, kedy by nevyviedla niečo špatné. Ona to však považovala za normálne, pretože ju to dokázalo pobaviť. Preto si tam narobila veľa problémov, vďaka ktorým ju odtiaľ takmer vylúčili. Často sa flákala za školou s jej partou ďalších "problémových deciek" a rodičom sa všelijako vyhovárala a klamala. Niekto by si mohol povedať, že to dievča nemá žiadnu dobrú vlastnosť, no mýlil by sa. Aj ona dokáže byť občas milá a priateľská, občas to síce môže len hrať, no stane sa, že si niekoho obľúbi natoľko, že ho môže považovať za priateľa. To sú však u nej len výnimočné prípady, zvyčajne je jej plán omotať si človeka okolo prsta, byť s n ím za dobrú a potom ho pri prvej príležitosti ponížiť. To je pravá tvár typickej Ophelie. Len tak-tak skončila školu a myslela si, že si bude môcť konečne robiť čo chce. V ceste jej však stáli jej rodičia, ktorí jej budúcnosť videli inak. Chceli, aby sa začala venovať tomu, čo je pre ich kraj typické – výroba energie. Čo by to bolo za tvrdohlavú Opheliu, keby hneď nezačala prekypovať zlosťou. Ten večer dokonca ušla z domu. Utekala pozdĺž koľajníc naštvaná na celú svoju rodinu, na kraj, proste na všetkých. No nedošla ďaleko, na ďalší deň ju domov doviedli mierotvorci. Nebyť toho, že ich šéf sa poznal s jej otcom, už by skončila na pranieri. A tak pokračovalo jej trápenie. Nakoniec predsa len začala pracovať niekde u elektriny, dohliada na to množstvo prístrojov, aj keď to má zatiaľ len ako brigádu. Robí všetko, len aby to jej rodine spravilo radosť. Každý deň to samé. Snaží sa byť milá a pokojná, no vo vnútri to v nej každým dňom čoraz viac vrie, až môže jedného dňa vybuchnúť ako sopka. Jediným jej šťastím je to, že vo voľnom čase môže vybehnúť niekam ďaleko od jej kraja a vybiť si zlosť na všetkom, čo jej skríži cestu. A keby sa náhodou ocitla v hrách, jej protivníci môžu rátať s tým, že u nej im vzlykanie a prosenie o život nepomôže.

other worlds

stranger2s.jpg https://lh3.googleusercontent.com/Pw0zB0hurIqLYe3Dbii8mgZ8-m5myKuUtsQ2qtwficdo5n9uKQvLA3mzvOkjh7iL3CUXJzXut2adFoTqKA=w200-h92