Showing posts with label Deceased. Show all posts
Showing posts with label Deceased. Show all posts

Thursday, December 04, 2014

Emerson Galloway

[ emersn gahlovej ]

 

Player: Sabrae

FC: Jared Padalecki



Contact: misadole@seznam.cz

Age: 18 deceased - kyselý déšť


Token: Tuha do tužky


Je to sice podivuhodné, když není profesionál, ale dokáže se dost dobře prát. Byl to rváč už od malička, bitky byly na denním pořádku ve škole. Když ho někdo fakt hodně naštve, nejde si pro ránu daleko. Je to taková horká hlava, takže se to stává poměrně často. Má i velkou sílu v horních končetinách díky posilování po domácku. Žádné činky nemá, to opravdu ne, ale nedělá mu problém si najít nějakou těžší věc, která se dobře drží a začít pracovat s ní. A z toho samozřejmě vyplývá, že síla jeho úderu není zrovna nejmenší. Svojí kondici a sílu těla si udržuje i pravidelným plaváním, které bylo pro post hlídače nutností. Jelikož má přes den roli opraváře větrných mlýnů, musí umět dobře šplhat a to jak po žebříku i bez něj. Pracuje velice často ve velkých výškách. Nesmí z nich mít strach a v lezení si musí být také stoprocentně jistý. Ještě větší zvláštností je, že mu do oka padla pistole. Na každé hlídce ji má u sebe, takže je přirozené, že s ní umí minimálně dobře a do cíle se trefí skoro pokaždé, když ho nic nerozhodí. I on muže mít ale špatný den a to mu to se zbraní vysloveně nejde. Když má špatný den, velice rád používá věci, co se naučil v tom výcviku. Do toho zapadá třeba něco, čemu by se dalo říkat bojové umění, dokáže si poradit i beze zbraně. Dál pak má nějaké znalosti přímo o svém kraji. Ve škole bylo povinné se učit o různých rozvodech, elektřině a všem těmhle podobným věcem, je jeho povinnosti vystřihnout základní i složitější elektrický obvod. Taky je to asi nutností, když už je ten opravář. K tomu potřebuje občas i nějaké to namáhání mozkových závitů, ale žádný džínius to taky není. Bydlí pořád u rodičů, takže musí někdy i pomáhat. Jeho máma je přes den většinou sama doma, protože otec hlídkuje skoro pořád a někdy na elektrárně i spí. Chlapské práce připadají tedy na něj. Když si mamička usmyslí, že chce přestěhovat nábytek (a to je poslední dobou pořád častěji), přesouvá kolikrát hodiny nábytek, dokud oba nedosáhnou stoprocentní spokojenosti. Když byla potřeba naporcovat kuře, taky mu to připadlo na triko. Při několika prvních pokusech si skoro ufikl všechny prsty, ale postupně nabral nějakou tu zručnost.


Jak bylo zmíněno, je to horká hlava a možná až moc agresivní. V krizových situacích nedokáže jasně přemýšlet a staví na první místo především pomstu. Se svým chováním měl hodně často problémy, protože jakmile se rozjede, dělá mu velký problém zahnat tu temnou stránku zase dovnitř. Je to naprosto necitelný člověk, který se nikdy nedokáže do nikoho vcítit a nechápe jejich citové a kolikrát i myšlenkové pochody. Ostatní lidé mu připadají strašně zvláštní a úctu má jen k pár lidem. Je strašně těžké ho přesvědčit, o čemkoli. Vždycky má pravdu a všechny plány by měly být podle něj, i když se zdají jako totální hovadina. Je to vůdcovský typ a strašně rád svádí svoje chyby na ostatní. K praktickým nedostatkům patří spousta věcí. Jako třeba to, že je naprosto neschopný rozpoznat od sebe jahodu a okurku plus další podobné kytičky a bylinky. Jsou to prostě kytky a jí jen jídlo od lidí, ke kterým má důvěru. Stejně tak nepotřebuje umět lovit zvířata, nebo je poznávat, sestrojovat pasti a tak. V otevřené přírodě nikdy nebyl, takže nějaká orientace? rozpoznávání světových stran? tak přesně to ho minulo z hodně velké dálky. Jeho prsty jsou sice obratné, ale ne tím způsobem, že by dokázal navléknout nit do jehly, tím pádem zašít ránu a nebo udělat nějaké uzly, to vůbec nevede. Neměl příležitost se setkat s jinou zbraní než s pistolí, nějakou holí, vlastníma rukama nebo obyčejným kuchyňským nožem. Nedokáže si představit sám sebe, jak drží nějakou čepel, která je stejně dlouhá jako jeho nohy. Asi by měl i obavy, že se s tím sám zraní. Nejlepší je pro něj člověka zastřelit, to další by mu přišlo jako moc zdlouhavá práce a on nerad ztrácí čas. Nějaké gymnastické nebo výrazně atletické výkony se od něj nedají očekávat, to je další věc, proč by nemohl držet třeba katanu. Sekat umí každý, ale chybí mu ta ladnost a pružnost, která je při práci s takhle velkou čepelí vážně třeba. Běhat umí, to ano, rychlý taky je. Delší vzdálenosti jsou kámen úrazu, možná i po kilometru běhu by vyplivl plíce. Další mínus, se kterým nic nezmůže, ledaže by si usekl nohy, je jeho výška. Dosahuje něco ke dvou metrům, takže složit někam jeho velké tělo je taky umění. S velkou výškou se nese i velká váha. Jeho kroky občas zní, jakoby šel sám slon. Chodit potichu prostě on neumí a nikdy umět nebude.


Žije v poměrně nesourodé rodince. Jeho matka řídí provoz jedné menší jaderné elektrárny a otec pracuje jako mírotvorce pro část pátého kraje, specializuje se především na vodní elektrárny. Každý má úplně jiné zájmy a stejně žijí spolu. On je s tím spokojený, protože se svými rodiči může mluvit opravdu o všem. S každým sice o něčem jiném, ale vždycky se dostane k té odpovědi, kterou chtěl. A ptáte se, jak se dostal k pistoli? Jakmile dokončil základní školu, začal si přivydělávat jako opravář jednoho typu větrných mlýnů. To mu nestačilo, chtěl ještě něco víc akčního, tak mu otec navrhl, že by mohl v noci chodit s ním hlídkovat na jednu vodní elektrárnu, kde je vždycky sám a někdy má i strach, že kdyby nastal problém, nezvládne to. Sice je kus dál základna, ale stejně. Chtěl mít u sebe Emersona už jen pro dobrý pocit. Tam se hlídkovalo především proto, aby nikdo nic neukradl, ale taky se občas vyskytl případ, kdy někdo chtěl uprchnout do prvního kraje. To ho na tom zaujalo nejvíc. Nejdřív tam chodil na černo, ale pak se jeho otec zasloužil o to, aby tam chodil jako právoplatný hlídač s doprovodem mírotvorce. Musel projít školením, kdy se naučil plavat a také podrobný plán elektrárny. Z pistole ho naučil střílet právě až táta, protože to výcvik nezahrnoval. Jako mírotvorce si může dovolit vzít o jednu zbraň navíc, tu vždycky má pro Emersona. Chodí tam spolu už skoro dva roky. Je tedy předpoklad, že povolání přeskočí i z otce na syna. On by se na tuhle práci vlastně skvěle hodil. Má všechny vlastnosti budoucího mírotvorce. Vyžaduje respekt, všechno musí být podle něj a je na to i dostatečně psychicky odolný. Rozhodně by se nesložil z toho, že má někoho zbičovat a nebo zastřelit. Ale abyste si nemysleli, že je to jenom nějaký bezduchý kruťař s kamenným srdce, dokáže se chovat i hezky. Strašně rád se baví s lidmi co má rád, ještě radši se směje. Dokáže rozpoznat, kde jsou takové ty morální meze a nechová se jako prasák. Vlastně se chová jako slušný kluk.

Sunday, November 30, 2014

Matthew L. Handersson

[ metjů hendrsn ]

 

Player: Lukyner

FC: Cody Christian



Contact: mokosik@seznam.cz

Age: 17 deceased - otráven: Princess Appleton


Token: Kapesní hodinky


Jakožto správný obyvatel Sedmého kraje, se Matt dokáže ohánět sekerou, palicí a všemi podobnými věcmi, které jsou potřeba k dřevorubectví, a na které je potřeba síla v rukou. Ta mu samozřejmě neschází, protože už jako malý musel pomáhat svému otci při kácení stromů a pomáhá mu vlastně až dodnes. Ze zbraní na dálku mu nedělá problém jedině vrhání oštěpem, jinak toho s dálkovými zbraněmi moc nepředvede. V minulosti si se svými kamarády hrávali, že jsou v aréně a bojovali mezi sebou náhražkami zbraní, které sami vyráběli ze dřeva. To Mattovi pomohlo k naučení se obraně a úhybným manévrům. Díky dlouhé době strávené v lese se orientuje v jedlých a nejedlých rostlinách, což by se mohlo hodit a v lovení zvěře by se také nenechal zahanbit. Dokáže rozdělat oheň za pomoci klacíků a suché kůry. Ani tvoření pastí pro něj není nic obtížného, především díky své kreativitě. Svedl by osedlat i jezdecké zvíře, protože doma mají dva koně na pomoc při přepravě těžkých klád, takže na nich čas od času jezdí. Co se týče jeho fyzických dovedností, kromě síly mu neschází ani dobrá kondice díky běhu, kterému se ve volných chvílích rád věnuje. V plavání neexceluje, ale nějaký rybník by přeplavat dokázal, vytrvalost na to má. Co se týče socializace, Matthew je rád ve společnosti lidí. Nikdy nebyl takový ten introvert, co se raději držel stranou od ostatních. Stojí rád v čele, je vůdčího typu. Snaží se vždy dělat správná rozhodnutí, ačkoliv to někdy není úplně lehké. Vždy raději přemýšlí dopředu, svá rozhodnutí si pečlivě promýšlí a snaží se vyvodit, jaké následky by jeho rozhodnutí způsobilo. Je aktivní a nechybí mu trocha adrenalinu.


Jeho velkou neznámou jsou dálkové zbraně typu luk a nebo kuše. Kdyby se s nimi pokoušel zacházet, nejspíš by se zranil vlastním šípem. Ačkoliv by mu samotné šplhání nedělalo problém, Matthew se bojí výšek. To má za následek, že nikdy nevyleze příliš vysoko. Kromě výšek se bojí i stísněných prostorů, takže jen těžko poleze nějakou úzkou škvírou někde ve skále. Kdyby se dostal do arény, největší problém by mu asi dělalo někoho zabít. Nikdy nikomu neublížil, natož aby někomu vzal život! Přesto by mu asi nic jiného nezbývalo, pokud by chtěl on sám přežít. Nenávidí samotu, kterou těžce nese. Když ho někdo rozčílí, nezná slitování a stává se z něj úplně jiný člověk schopný všeho. Proto se snaží vyhýbat sporům a konfliktům, někdy to ale jednoduše nelze. Občas mu dělá problém i jeho větší sebevědomí, jako optimista si věří, že všechno zvládne a dokáže. Neumí zacházet s rybářským prutem, stejně tak nedokáže vytvářet jídlo a vařit. Nevyzná se v žádných technologických vychytávkách a podobných věcech, takže nejspíš by ani nerozeznal minu ukrytou někde na zemi. Když si nedává pozor, dokáže být nápadný a hlučný, proto se musí často kontrolovat, v aréně by to bylo velkou nevýhodou. Jednou z posledních, ale také dost podstatnou nevýhodou je schopnost neorientovat se v prostředí. Proto si často musí dělat různé tajné značky (třeba zářezy na stromech), aby se dokázal vrátit odkud přišel.


Matthew se narodil do rodiny zdatného a vlivného dřevorubce a jeho ženy, která se živila jako pradlena, jako druhé dítě. O rok starší je jeho sestra Maddison, se kterou si dobře rozumí. Jako jediný syn musel už od útlého věku chodit pomáhat otci s kácením stromů, ke kterému je potřeba nějaká ta síla. Mezi jeho vrstevníky byl vždy oblíbený, snažil se být nekonfliktní a s každým se přátelit. S kamarády chodívali do lesa a hráli si, že jsou v aréně. Za pomoci napodobenin zbraní, které si sami vyráběli ze dřeva, mezi sebou bojovali a šermovali. Dalo by se to považovat za jakýsi trénink, protože zde se Matt naučil úhybným manévrům a mrštnosti, aby se vyhnul bolestivé ráně dřevěným prknem. Ve škole patřil k tomu lepšímu průměru, nikdy moc nevynikal, ale nikdy ani nepatřil k těm méně zdatným. Rád svůj čas tráví v lese, kde se učí nové dovednosti, které by mohl využít k lepšímu životu v aréně, kdyby ho nedejbože vybrali. Naučil se rozdělat oheň pomocí kůry a dvou klacíků, umí rozeznat jedlé rostliny a naučil se také, že z vlhkých mechů jde dostat trochu vody. Každý rok sledoval Hladové hry, ale nikdy to nebylo z důvodu, že by se mu moc dvakrát líbily. Chtěl se spíše poučit z chyb vyvolených splátců a naučit se něčemu novému, co by se sám nebyl schopný naučit.

Wednesday, November 19, 2014

Olympie Cassiewolf

[ olympie káhsívolf ]

 

Player: Claire

FC: Emily Browning



Contact: clarakadlecova@seznam.cz

Age: 16 deceased - totálně zmasakrovaná: D. H.


Token: Fotka, na které už není nic vidět


Malá. Drzá. Bez zábran. To jsou čtyři slova, která ji naprosto dokonale charakterizují. Nebojí se zeptat, nebojí se zařvat, z ostatních lidí, kteří na ni koukají skrz prsty si toho moc nedělá, prostě jí jsou úplně ukradení. Ať si všichni naserou! Ano, to je jedna z jejích oblíbených hlášek. Nemá žádný filtr, který by posuzoval, co říct může a co by si radši měla nechat pro sebe. Prostě řekne přesně to, co si myslí. Jinak vypadá velmi mírně, má takové ty hezké panenkovské tvářičky, které vypovídají o dobrém stravování a také má hluboké tmavé oči, postavou je malinká, měří sotva 160 cm, ale zato je pěkně mrštná! Dokáže vylézt na kterýkoliv strom, dokáže z něj přeskočit na jiný, rychle se uhnout a téměř pohodlně z něj spadnout na zem. Nejlepší kamarádkou jí je vrhací sekera, kterou si kdysi opatřila na černém trhu. Udělala si na ní i své zvláštní pouzdro na pas, takže je kdykoliv připravena k útoku anebo k obraně, jak před mírotvorci, tak před úchylnými ožrali v kraji. Má velikou slabost pro krev a vlastně jakékoliv takovéhle drasťárny, když byla mladší a podařilo se jí zabít nějaké zvíře, vždycky si zkrvavenou zbraň utírala do vlasů, které si potom šíleně dlouho nemyla, sice to bylo šíleně nechutné a posléze to i děsně smrdělo, ale jí se děsně líbilo, jak jí ta krev stékala z vlasů na její sněhobílý obličej. A také byl úžasný ten pohled znechucených anebo zděšených spoluobčanů. Sekera je vlastně taková dost účinná věc – dá se s ní useknout končetina, hlava pokud není krček moc tlustý a ještě se s její tupou stranou dají skvěle lámat kosti! Samozřejmě, že má všechny tyto schopnosti pečlivě natrénované, samozřejmě testováno pouze na zvířatech, anebo na pár nebohých sirotcích, co se zatoulali do kraje… No co, stejně by se sami v lese sotva dožili dalšího dne, a když už si nějakou takovou oběť z koruny stromu vyhlídla, proč moc s tou smrtí chvátat? Nikdo je neuslyší, nikdo mu nepomůže, tak proč si neužít? Useknout nosánek, ouška… vyříznout jazýček, to je všechno moc hezké, ne? A ke všemu se pak zuby pořádně zakousnout do horkého masa a trhat ho ostrými zuby jako nějaké zvíře. Pak si jen tak sedí, prohrabává se menším nožíkem vnitřnostmi, patlá si po sobě horkou krev a je jí prostě úžasně! Lepší pocit si ani nedokáže představit! Ano, není úplně psychicky v pořádku, ale kdo by také byl, že? Doma si pak dá rychlou spršku, vyndá masíčko ze zoubků a jde spokojeně snít své sladké sny plné krve a násilí. Drží si její dokonalou formu, to znamená nevypadat moc namakaně, takže je dost hubená, má nožičky i ručičky jako tyčinky na dráždění opic, takže její fyzickou odolnost každý člověk porušuje! Což je její velká výhoda, je to takové tiché zlo s roztomilou tvářičkou, umí se na povel rozplakat, umí se na povel smát. Skoro nikdo neuhodne na co právě myslí a jestli vám náhodou v dalším okamžiku nebodne kudlu mezi lopatky. Násilí jí dělá dobře, dokonce ji až moc zvráceně přitahuje a vzrušuje. Je to samotářka, ale když chce, vždycky si k sobě někoho dokáže najít. Jen těžko říct, jestli se ní dá věřit.


Sice má podle sebe dokonalou postavu, dokonalou kondici a je prostě naprosto úžasná a ostatní jí nesahají ani po kotníky, má pár slabin. Za prvé je to taková smutná slabina a asi také hlavní důvod její psychopatie. Když jí bylo dvanáct, bouchl u ní kotel na ohřev vody, doteď má někdy problémy s praskající kůži na zádech, která je velmi ošklivá, zjizvená a nikdy si prostě nesundá tričko ze zad, za ty jizvy se docela stydí, navíc při tomto výbuchu, kdy se jim napůl vytopil a napůl shořel dům zemřeli všichni členové její rodiny, tam se zranila ta její psychika. Sice dokáže rychle a dlouho běhat a zacházet s nějakými těmi zbraněmi, ale kdyby došlo na souboj holýma rukama… no upřímně řečeno na tohle to nemá. Ruce jí sice dokážu přitáhnout na strom, ale nedokážou se sami za sebe tak dobře rvát. Dále nikdy v ruce nedržela střelnou zbraň, nebo zbraň na dálku. Z lidí si toho moc nedělá, všechno si dělá podle svého, takže dokáže lehko ublížit a koleduje si o malér. Je velmi citlivá na změny, šíleně jí nasere skoro každá hloupost, která se v jejím režimu mění – počínaje novým kartáčkem na zuby, konče smrtí jejích blízkých, to se pak dostane do hysterického záchvatu, kdy je schopna všechno zuby a nehty rozervat na maličké kousíčky a pak je zadupat do země. Změny nálad jsou u ní velmi časté a strašně prudké. Nemá žádnou brzdu a tudíž vůbec neví, kdy toho má dotyčný dost a měla by přestat, (například při takové nevinné rvačce) stejně ho vždycky dodělá do stadia, kdy už nemůže stát a lije z něj krev.


Malá, ještě nevinná Oly se narodila do milující rodiny plné dortíků, sladkých pohádek o vílách a do domácnosti, kde nikdy nechybělo jídlo. Každý by si řekl, že to je úžasné, jenže ona nebyla to TOP dítě, oblíbené děcko jejich rodičů byl její mladší bratr – inteligentní, hezký… A ona se svými čtyrkami ve škole a absolutním outsiderstvím byla na pokraji zájmu, jak ve škole tak i doma. Když si našla svou nejlepší kamarádku sekerku a začala se s ní divoce ohánět, doma nastalo peklo – mlácení, nucení chození do školy a nucení učení… Jaká to ale otrava, na rozdíl od svého bráchy, který studoval a jednou chtěl být velice inteligentním doktorem, byl její sen jít do Her, všechny tam rozsekat na malé kousíčky, udělat si z nich špíz, a pak je pěkně kousek po kousku nabídnout rodičům k večeři a přitom se nevinně usmívat jako nejvzornější kuchařka na světě. Ano, byla nucená dělat takové ty ženské práce, které byli šíleně nízko pod její vysokou úrovní! Radši pomáhala celý den v lese, než aby seděla na zadku ve škole i doma. A pak, jednoho krásného večera vybuchl ten pekelný stroj u nich v koupelně. Jako jediná měla zrovna to štěstí, že zrovna nebyla doma! Mírotvorcům sdělila, že to zavinil určitý vysoký muž s knírkem a klobouk, je Vám jasné, že nikoho takového nenašli, že? Takže už ve věku pouhých dvanácti let byla tak chytrá na to, aby si mohla beztrestně vraždit! Jestli jste sami a potkáte ji v lese… i přesto, že nažhaveně tiskne své rty k těm vašim… radši utíkejte.

Thursday, October 30, 2014

Farrah Decody

[ fahrah dekóudy ]

 

Player: Larsyn

FC: Dakota Blue Richards



Contact: creationoflars@gmail.com

Age: 17 deceased - probodané tělo: Tessa Ward


Token: Mini drtička


Jelikož se jí nedostávalo značné pozornosti, kterou kdysi tolik vyžadovala, tak si nakonec vytvořila svůj vlastní obrovský cíl. Tím cílem je vyhrát proslavené Hladové hry. A jak je dobře známo, Pátý kraj není zrovna vybavený výcvikovým centrem a jinými možnostmi k tréninku na arénu, ale přesto si Farrah našla způsob, čímž by mohla ve Hrách uspět. Ve svých patnácti letech si vytvořila svůj vlastní boxovací pytel z několika polštářů, do kterých narvala závaží, aby mohla bouchat do něčeho tvrdšího a těžšího. Na arénu to sice nepostačí, ale byla to jediná možnost, která se jí naskytla pod ruku. Má nesmírně velkou touhu po vítězství a slávě. Věří totiž, že když se už něco takového stane, lidé okolo ní se na ni budou koukat z jiného úhlu, a i když je to vcelku smutné, tak je to pravda. Trénink si nevylepšuje jen svým neustálým boucháním do pytle, ale myslela i na to důležitější. Zbraně, v lecčem je výkonná, třeba nůž nebo dýka. Kdo by neuměl bodat, sice je možné, že se pořeže, když se utká s lepším splátce, ale no co? Je to ostrý, tak to snad poškodí a zabije. Dalším plusem je běh. Je to sice ta zbabělejší část, ale pro začátek velmi důležitá, pokud je člověk moc pomalý, tak mu moc věcí u Rohu nezůstane, a kdyby ji honili muti nebo banda krvežíznivých paviánů v podobě profesionálních splátců nebo malých ustrašenců toužící po troše jídla, tak se to přece neskutečně hodí. Absolutně se nebude s nikým dělit, jako že proč vůbec? Už v jejím kraji jí nikdo nic nedává jen tak zadarmo, tak proč by tomu bylo jinak v aréně. Kdyby měla spojence, tak by mu to vyměnila něco za něco, ale že by se rozdělila s jídlem nebo tekutinou, tak to asi těžko. V klídku si sedne do stínu a nechá ho zdechnout. Někomu se to může zdát lakomé, ale aréna není místo pro utváření si blízkých vztahů a ona si je toho velice vědoma. Zná taky dost bylinky, když nemluvíme o těch, které si každodenně ubalí. Znalosti o bylinkách se hlavně naučila ve škole, protože je schopná v přírodních vědách a všeho, co se vůbec týká přírody. Vlastně je celkem dobrá ve všech oborech. Sice by to o ní nikdo neřekl, protože je Farrah problémový člověk. Vše to dělá jen kvůli větší pozornosti, ne že by byla přehlížená, ale ona sama si v hlavě vytvořila dokonalý obrázek svého života, který chce zrealizovat.


Ačkoliv si to nepřiznává, tak Farrah trpí anorexií. Je to velká nevýhoda už jen v tom, že přísun jídla je poměrně dost důležitý pro život. Dá se na tom pár dní vydržet, snad každý skoro v aréně drží hladovku, ale spíš je to nevýhoda v tom, že bude slaboučká a může klidně omdlít. Moc toho také neunese, a i když je v bouchání do pytle velmi zdatná, tak i její rány jsou o něco chabější, ale to ona ovšem neví, protože nikdy ještě nebojovala nebo se neprala s živou bytostí. Pátý kraj výběrem zbraní a výcvikovým centrem též neoplývá, takže tady je ten důvod tak nějak jasný. Farrah nedokáže bojovat s žádnou zbraní, i když si každý normální jedinec dokáže logicky poradit s bodáním, sekáním a masakrováním tou ostrou stranou. Bohužel ale vůbec nezná žádné profesionální pohyby, které by měla znát kvůli tomu, aby uměla útoky správně vykrýt nebo efektivně zaútočit na druhou osobu, která bude schopná. To ale holka už nedomyslela, a tak by se v tom našel skutečný problém. Není na tom nejlépe s plaváním. Kdyby se už k vodě dostala, tak by se dokázala na pár vteřin nebo dokonce minutu plácat a držet se nad hladinou, ale není ten případ, který by vodu vyhledával. Vůbec už nemá žádnou vytrvalost, protože čoudí, jak to jen každý den jde. Nejspíš bude mít v aréně mega absťák. Fyzické slabiny nejsou jediným jejím problém. Kvůli jejím podmínkám v rodině a i u okolních lidí nedokáže lidem absolutně důvěřovat, i kdyby se někdo snažil jak jen to ze všech sil jde, tak si nikoho k sobě za žádnou cenu nepustí. Má hroznou klaustrofobii, ale takovou, která je fakt až hodně psycho. Nejen to, že by se z toho zbláznila, ale nejspíš by se tím utrápila až k smrti, protože by ke všemu viděla nějaké nestvůry a myslela by si, že ji chtějí zabít a sama by se rozdrápala hluboko do masa až by vykrvácela, proto je v jejím pokoji neustále otevřeno. Sice to není malý prostor, ale má to pro případ, kdyby ten záchvat náhodou chytila. Celkově to holka nemá se sebou lehké.


Už když se narodila, tak bylo nad slunce jasné, že v budoucnosti nebude něco v pořádku. Nejenom byla nechtěné dítě, ale už její rodiče byli trochu neschopní. Je divu, že si Farrah neodvedla sociálka, ale to bylo nejspíš tím, že se nikdo nechtěl přiblížit k jejich bláznivé rodince. Doma po sobě manželé Decodyovi stříleli, Farrah proto nemá ráda žádné střelné zbraně, které vydávají hlasité zvuky. I gong při startu Her v televizi ji zaskočí, stačí jen takhle málo. Její rodiče spolu vůbec nikdy nevycházeli, ale i tak společně dokázali záhadným způsobem "vychovat" svoji dcerku. Avšak těžko říct, zda se to dá považovat za vychovávání, možná tak ani ne, spíše se starali tím stylem, že jí dávali najíst a napít, jinak se příliš nestarali o její zdraví a nenaučili jí společenskému chování, proto je Farrah patrně nešikovná, co se týče komunikace, ale není to s ní až tak špatné. Nehladověla a měla se jakžtakž fajn, ale i přesto si ráda brala oblázky, protože od svých rodičů nic nechtěla a měla je za naprosté nuly, tímto taky začala její anorexie. Zpočátku to bylo nevinné, ale nakonec si před zrcadlem řekla, že jí to celkem sluší. Celé to její dětství ji dost zasáhlo a ona není zrovna tou nejchytřejší slečinkou, takže se dosti nechala zmanipulovat. Chtěla se stát populárnější a viditelnější, a proto se spolčila se skupinkou rebelských studentů, kteří ji nutili do věcí, jež nejsou legální, ale ona přesto lpěla po dobrodružství a stalo se. Nakonec se z toho vzpamatovala, hlavně proto, že se na ni ta skupinka totálně vykašlala, a tak do toho spadla ještě víc. Problémovým děckem nepřestala být. Utekla od rodičů a začala si žít po svém, takže většinou kradla. Někdy ji přistihli, a tak z toho měla vždycky průšvih, ale přežila do dalšího dne. Většinou si buď odseděla noc, nebo rodiče zaplatili kauci a vlastně za to byla i ráda, protože by se v té cele pak utrápila. Rodiče se nikdy nestarali o fakt, že není nikdy doma, neboť byli neustále sjetí nebo opilí, takže se o ní stejně nadále starali, i když se potulovala někde po ulicích a tak. Nakonec ji deprese sžírala natolik, že začala chtít více, a to "Více" byla právě výhra v Hladových hrách a od té doby začala její tréninková etapa.

other worlds

stranger2s.jpg https://lh3.googleusercontent.com/Pw0zB0hurIqLYe3Dbii8mgZ8-m5myKuUtsQ2qtwficdo5n9uKQvLA3mzvOkjh7iL3CUXJzXut2adFoTqKA=w200-h92