Showing posts with label Deceased. Show all posts
Showing posts with label Deceased. Show all posts

Tuesday, August 27, 2013

Andy Nufa

[ éndy ňufa ]

 

    

Player: Shany

FC: Andrew Biersack

Mentor: Oliver Cameron

Victory year: 109th Annual Hunger Games

Hobby: Zpěv ve své kapele "White Veil Widows"

Contact: sanianik@gmail.com, skype: shanydei

Age: 36 deceased - AIDS


Token: Zlatá náušnice ve tvaru kříže



[ before the Hunger Games ] Je to takový ten profesionální zabiják. Neovládá sice žádné zbraně, ale je nemilosrdný. Odmalička pomáhal v řeznictví porážet krávy a zvířata. Když byla nouze, chodil lovit kočky a psy. Zdokonalil se ve střelbě lukem, vrhání nožem a prostě házení všeobecně. Občas se vydal jako hromada lidí před ním do lesa. Nešel však přes plot, vlezl si na strom a poté jednoduše seskákal dolů. Je tedy velmi zručný ve šplhání a taktéž celkem odolný vůči pádům. Ostatní jeho zkušenosti nejsou zase až tak podstatné. Možná jenom to, že dokáže profesionálně vykastrovat kočky.

[ the days after ] Celá aréna pro něj byla velkým zklamáním. Nic pořádného nezažil, splátci jako kdyby se snažili dostat co nejdále od něj. Naštěstí se s pomocí psojenců dokázal probojovat až do finále. Zjistil, že meč mu krásně pasuje do ruky a i teď by byl schopný vás s ním zabít. Nože, nůžtičky a vše, s čím vás může takhle seknout bych mu do ruky nedávala ani za nic na světě. Je s nimi totiž zatraceně dobrý. Luk už sice dlouho v ruce nedržel, ale to neznamená, že by na něj úplně zapomněl, to tedy ne. I když už si moc věcí nepamatuje, stále by vás s ním dokázal střelit. Dále se také některým věcem přiučil. Například je to plavání, které v aréně bohatě využil. A také to, že držet hladovku mu zřejmě spíše prospívá. Na turné zase procvičil svou ohebnost a pružnost, s postupem času si zvykl na čím dál tím více akrobatických triků. Začal se hodně prát, ze začátku to bylo kvůli obraně ale později zjistil že ho takové zápasy baví.


[ before the Hunger Games ] Jeho zásadním nedostatkem je jeho přehnaný perfekcionismus. Nikdy nedokázal zvíře zabít jinak než čistými ranami. Kdykoliv minul, byť jenom o centimetr, měl z toho výčitky svědomí. Takže pokud by v aréně narazil na jedinou chybičku, která by jeho oku nelahodila, okamžitě by ji běžel napravit. A bylo by mu celkem jedno, co by se dělo. I uprostřed boje by byl schopný jít ke svému soupeři a upravit mu vlasy. Když se do něčeho dostane, věnuje se tomu s takovou vervou a odhodláním, že může přehlédnout mnoho důležitých faktorů, byť je jeho mozek zaměřený na sebemenší chybičky.

[ the days after ] Jeho perfekcionalismus se ho drží neustále a nevypadá to, že by se ho hodlal někdy pustit. I když se snaží krotit, občas mu to prostě ujede. I když by pro užití v aréně byla nemilosrdnost dobrá věc, teď v běžném životě už to taková výhra není, a tak se ve větší společnosti prostě necítí nijak dobře, tedy, pokud mu nedovolíte říct svůj, vždy velmi hrubý a upřímný, názor. Davy ho přímo děsí, takže na nějaké večírky ho moc neužije. Po výhře si mohl dovolit veškerý luxus, a tak ho většinou najdete s krabičkou cigaret v ruce nebo po kapsách. I když si stále zachovává slušnou kondičku, zřejmě by dlouhou trať neuběhl za nejrychlejší čas. A také by po pár dnech chytil absťák z nedostatku nikotinu. Také má zdravotní problémy, a tím jsou jeho žebra u kterých si tři zlomil při jednom hodně nepovedeném skoku. Také prodělal při podobné věci otřes mozku, další takové zranění a nemuselo by to s ním dopadnout vůbec dobře.


[ before the Hunger Games ] Hnědé vlasy postavené vysoko na hlavě, hnědé oči, úsměv, při kterém taje led. To, že je Andy jedním z nejpohlednějších kluků ve dvanáctém kraji, nikdo netají. Možná trochu zvláštní zálibou v tetováních, což je pro lidi nepocházející z Panemu zvláštnost, ale vše jsou to napíchané uhlíky v kůži. Bolestivá procedura, ale účinná. Uhlí je v kraji dost a sem tam nějaké navíc vždycky bylo. Těch pár řetízků a drátů na obličeji si člověk skoro nevšimne. A když ano, je jasné, že jsou podomácku vyrobené. Narodil se v celkem normální rodině řezníků. Bohatých řezníků. Jelikož již není situace v kraji zase tak děsivá, lidé si mohli dovolit koupit maso. A když neměli to štěstí, psí maso bylo vždy lahůdkou, levnou lahůdkou. Nemá sourozence, nemá přátele a je mu to jedno. Jediným jeho potěšením bylo zabíjet a vraždit. Občas se mu sice zastesklo po někom blízkém, ale krev brzy jeho chmury zahnala. Často o Hladových Hrách přemýšlel. Jeho velkým vzorem se stal James Fulback, jenž ukázal lidem, že ne všechno co je v Kapitolské musí být nablýskané a uhlazené a že i prezidentka má své mouchy (a obzvláště ty cínové).

[ the days after ] I když jsou jeho vlasy nyní spíše černé, i tak se mu krása upřít nedá. Po hrách si mohl dovolit odstranit domácí výrobu a tak je jeho tělo poseto dokonce i barevnými kresbami pravým tetovacím inkoustem. A sluší mu to dokonce více než předtím. Na dalších ozdobách svého těla také nešetřil, a tak je nyní vše bezpečný sterilní kov kterému nehrozí korodování. Jeho styl by se dal považovat za velmi pohodlný, protože ať se děje, co se děje, nikdy se nevzdá svého stylu. Jeho celkem normální rodina se dočista zbláznila, a tak, když se vrátil jako vítěz, jeho, velmi překvapení rodiče, mu sdělili, že se o něj tak báli, že si pro jistotu pořídili dalšího potomka. Několik měsíců nato se mu narodila sestra. Brzo jí potáhne na věk, kdy by se měla dostat do osudí. Rodině samozřejmě daroval něco ze své výhry, ale jinak s nimi žádný přátelský vztah neudržuje. Vypadl z domu a žije spokojeně sám se svojí kočkou Crown a o něco mladším koťátkem Newtim. Přátel také moc nenašel, když už tak z řad vítězů. O ty další davy nestál, každý chce přeci znát vítěze, no ne? Na svůj velký vzor skoro zapomněl, ale kdyby jste ho přinutili, vzpomněl by si celkem snadno. Život ho prozatím spíše trestal a trápil než aby mu dopřál svoji krásu. Jakýkoliv vztah nakonec skončil smrtí jeho milovaného a nevypadá to že by ho někdo z vítězů více potřeboval ve svém životě. Je tedy raději zalezlí doma a raduje se z každého ročníku kdy nemusí dělat mentora.

Wednesday, July 31, 2013

Damien Sparks

[ demien sparks ]

 

    

Player: Nitroglycerin

FC: Tyler Hoechlin

Mentor: Meg Whitney

Victory year: 106th Annual Hunger Games



Age: 19 deceased - popraven





[ before the Hunger Games ] Rychlost – případný trénink, kdyby se náhodou dostal do Hunger Games, Hbitost – vrozená díky tomu, že má výšku asi 160 centimetrů = malý a hbitý, Bodné zbraně – nejradši používá oboustranné kopí (dvě čepele), dokáže pracovat s menšími sečnými zbraněmi (dýky), Konstrukce – dobře konstruuje všelijaké věci a je z kraje technologií, jdou mu stavět i pasti, Charisma – je to charismatická osoba, vrozená schopnost, Šplh – Skvěle umí šplhat po stromech, trénink pro Hunger Games, Chytrý – má výborné logické myšlení.

[ the days after ] Po Hrách se v kraji často nudil, protože se lidem spíš vyhýbá. Protože mu nevrátili jeho práci, začal se ve svém domě plně věnovat vědě. Rozhodl se konstruovat ještě šílenější věci než dřív, například urychlovače částic a podobné. Tím se mu zlepšily schopnosti v konstrukcích a v logickém myšlení. Stejně tak mu k srdci přirostly výbušniny, takže začal zkoumat, jaké různé materiály, od kterých by to člověk nečekal, se můžou stát nepříjemnou výbušnou zbraní. Ale aby nic nenechal náhodě a cítil se líp, začal trénovat se střelnými zbraněmi a s mečem, který mu nejednou v aréně zachránil život. Ačkoliv nepřímo úmyslně se mu zlepšila schopnost v běhu, je skutečně rychlý, zvlášť proto, že vždy, když jde někam v kraji musí utíkat, aby ho jeho pronásledovatelé(ky) v jeho kraji nechytili.


[ before the Hunger Games ] Astma – nemá problém s během, ale pod vodou nevydrží moc dlouho, Pšíknutí – občas se stává, že v nejméně vhodný moment pšíkne, Netrpělivý – Nevydrží dlouho na jednom místě, Namyšlený – občas si až moc věří, Boj – neumí moc dobře bojovat na blízko.

[ the days after ] Hry způsobily, že už není absolutně schopný se přetvařovat, takže jsou na něm poznat absolutně všechny emoce, s čím nesouhlasí a co ho bolí. Nejcitlivější je pro něj téma Euphemia d'Veritas, která podle něj zemřela jeho vinou. Stačí o ní pár slov a není schopen udělat nic. Bohužel mu zůstalo jeho astma, které se především projevuje při potápění. Pravděpodobně zapomněl plavat, protože se díky aréně vyhýbá větším vodním plochám, ale vždy se to dá znovu obnovit.


[ before the Hunger Games ] Damien se narodil rodičům, kterým bylo čerstvě šestnáct. Zabývali se tím, že se snažili vymyslet nové technologie, zároveň se nenápadně pokoušeli o to, aby vymysleli něco, co by pomohlo přežít lidem v Aréně. K jejich smůle je oba v sedmnácti letech vybrali jako splátce. Damiena proto vychovával dědeček, který ale v jeho 12-ti letech zemřel a on tráví proto veškerý čas buď v zaměstnání, kde pokračuje v práci rodičů nebo tréninkem na Hunger Games a nebo sleduje nahrávky z těch jedněch Her, kdy zemřeli jeho oba rodiče – zabili se navzájem, protože ve Hrách tenkrát bylo šest profesionálů. Sourozence mít nestihl.

[ the days after ] Od návratu z Kapitolu do dalších Her byl naprosto sám, téměř rok pořádně neviděl člověka. Ve svém domě konstruoval všechny možné přístroje. Občas ho přišel navštívit jeho mladší bratranec Dylan, který z něj ale nedokázal vydolovat jediné slovo. Na začátku 107. Hladových Her se pohádal s Adamem Essinem, naštěstí se to částečně urovnalo, přesto se mu Damien vyhýbá, protože ho viděl v moment, který by sám označil za slabost. Když se z Her vrátil a zjistil, že se vlastně cítí osamocený, rozhodl se přijmout nějakého společníka, který by mu pomáhal při výzkumech. Až do posledního momentu nevěděl, že přijal Elle d'Veritas, mladší sestru Euphemii.

Monday, July 15, 2013

Karalynn Ringrose

[ karalyn ringrous ]

 

    

Player: Tonie

FC: Genevieve Hannelius

Mentor: Ezekiel Arthur Pott

Victory year: 107th Annual Hunger Games



Age: 25 deceased - anorexie





[ before the Hunger Games ] Díky bratrům, kteří jí dělali ze života peklo se naučila výborně lézt po stromech a dělat pasti z různých volně přístupných předmětů. Je strašně drobounká a tak se pohybuje velmi potichu. Má výbornou paměť a pamatuje si všechno, co jí kdy otec říkal o Hrách, jak se má správně zachovat, když jí do nich vyberou a jak přežít. Jelikož je z 8. kraje tak výborně pracuje s jehlou a malým nožíkem, který nosí u sebe. Její otec jí ho dal k narozeninám, které měla nedávno a teď je součástí jejího já. Jako malá si kreslila pro sebe kostýmy, které si pak šila a umí pracovat s barvami.

[ the days after ] Karalynn po hrách byla převážně s rodinou, které dala část své výhry. Nijak moc své schopnosti tedy nerozvíjela. Tak tedy neumí nic moc nového. Jediné, co by možná stálo za zmínku je její paměť a všechno ohledně vzpomínek. Dokázala by vám říct jakýkoliv moment z Her do detailů. Pak její schopnosti lezení, které využívala při šplhání ve finále si taky pokusila potrénovat na zahradě svého domu. Taky samozřejmě umí velice slušně zacházet s naběračkou. No a nakonec nožík. To je její specialita. Doma si koupila nový a má ho vystavený v obýváku svého malého a útulného domečku.


[ before the Hunger Games ] Neumí zacházet s žádnou sečnou zbraní kromě svého nožíku. Nikdy by nikomu nedokázala ublížit, jelikož nechce být jako její bratři, kteří jsou po kraji známí svým šikanováním a mlácením dětí. Dokáže rychle začít věřit neznámému člověku a to se jí vždy vymstí. Není rychlá v běhu a taky neumí moc dobře plavat. Nikdy to nezkusila a ani nechce. Viděla totiž souseda co se utopil v jezírku a tak se bojí i k vodě přiblížit.

[ the days after ] Je v podstatě pořád stejná, až na to, že se její důvěra k ostatním vrací. Ještě pár dní před hrami, by nikomu nevěřila, ale teď když je po všem se to prostě zase vrátilo zpátky k normálu. Takže už zase klopýtá mezi tím komu věřit a komu ne. Samozřejmě její veliká slabina je plavání, což do dnes (ani po hrách) neumí. S tímhle se ani nijak moc nezměnila. Taky samozřejmě objevila svoji novou slabinu a to svoji rodinu. Po hrách se díky nim dostala do pár problémů, ale nechali to všichni v podstatě být, protože je to vítězka. Její bratři jí zase začali dost otravovat a stále to té malé chudince leze na nervy.


[ before the Hunger Games ] Karalynn je z úplné rodiny. Má dva bráchy a měla i sestru, která zemřela. Její matka byla ze smrti její sestry tak strašně zdrcená, že se uzavřela do sebe a o rodinu se musel starat otec. Mezitím, co pracoval v továrně a její matka se toulala bůh ví kde po městě, se o ní její bratři měli starat, jenže místo toho jí pouze provokovali a dobírali si ji za její výšku a věk. Kara je za to začala nesnášet a naučila se kvůli nim spoustu nových věcí, jak by jim mohla všechno to co jí dělali oplatit. Nové poznatky, které díky nim získala, pořád vyvíjela a osvojovala si další. Teď už se jí její vlastní bratři i začali trochu bát a už se k ní ani moc nepřibližují. Teď už má v rodině pouze jednoho člověka, se kterým si může popovídat, a to svého otce.

[ the days after ] Nikdo neví, proč se Kara chovala v aréně tak zvláštně. Proč se v podstatě usmívala pořád dokola a hrála si na malou chudinku. Ještě před tím než šla do Her se párkrát náhodně setkala s jistým chlapcem. Ten se jí jednou snažil uškrtit a po druhé dokonce znásilnit. Samozřejmě podle všeho, to mělo být z jeho pohledu něco jako sranda nebo ponaučení. Ona to však tak nebrala. Když uviděla svoji nejlepší kamarádku líbat se s tím zákeřným klukem, cítila se zraněná a tak si řekla, že ať kdokoliv chce nebo ne, pomstí se každému, kdo se jí vplete do cesty. I kdyby jí za to měli zlynčovat. A tak se v tomhle stavu dostala do Her. Nijak jí to nevadilo. Pak ale Hry vyhrála a jako by se v ní něco zlomilo. Možná to, že nikdy nevíte kdy, kdo umře a nebo kdy, kdo něco provede. Rozhodla se tedy obou odpustit a nechat je žít si svůj sen a být spolu. Jakmile se dostala domů, tak nečekala ani minutu a vydala se za svoji rodinou. Uvědomila si taky totiž, že její rodina je vlastně to, co jí možná popohánělo k tomu, aby vyhrála nebo aby pomstila sestru. Teď už však jen pochoduje mezi svým domem nebo svým rodným domem a nijak ji tenhle život vítěze nevadí.

other worlds

stranger2s.jpg https://lh3.googleusercontent.com/Pw0zB0hurIqLYe3Dbii8mgZ8-m5myKuUtsQ2qtwficdo5n9uKQvLA3mzvOkjh7iL3CUXJzXut2adFoTqKA=w200-h92