Showing posts with label Deceased. Show all posts
Showing posts with label Deceased. Show all posts

Friday, March 29, 2013

Chantelle Raymond

[ šontel rejmnd ]

 

    

Player: Morgan

FC: Amanda Bynes

Mentor: Rowan Grier Willdone-Mallder

Victory year: 102nd Annual Hunger Games



Age: 25 deceased - drogy





[ before the Hunger Games ] Má zkušenosti s vrháním nožů i s lukostřelbou. Díky otci, který jednou Hladové hry vyhrál, si rozumí i s kopím a oštěpem. V bylinkách a plodech se velmi dobře vyzná. Ovšem dělá jí problém mačeta anebo meč.

[ the days after ] Hry ji toho moc nenaučily. Každopádně je to pořád lepší než nic. K jejím přednostem se nyní řadí i běh na delší i kratší tratě. Má i docela dobrou výdrž. Díky své aréně se naučila lépe snášet vyšší teploty, i když jí to asi bude k ničemu. Ale zase se aspoň nezpotí tolik jako třeba ostatní v jejím okolí. V aréně přežila prakticky jen s foukačkou s jedovatými šipkami, tudíž s touto zbraní umí velmi dobře nakládat. Dále se zlepšila v boji s katanou, což si protiřečí s tím, že nikdy neuměla ovládat meče, mačety a tak. Nikdy se jí to nedostalo do ruky. Katanu má ale docela ráda. Není to tak těžké. Naučila se i docela plavat.


[ before the Hunger Games ] Slabin měla vždycky hodně a nijak to neskrývala. Přeci jen, každý je má, tak jaképak s tím cavyky, no ne? Má nulové orientační smysly. Naše drahá Chantelle se dokáže ztratit všude, pokud to zrovna není nějaká pustina, kde prakticky nic není. Obrovskou slabinou je taky její rodina. Vždycky měla ke svým příbuzným dost blízko a hodně prožívá špatné události, které se jim přihodily. Neumí moc šplhat po stromech. Sečné zbraně jsou pro ni tabu. Krom katany a nožů. S těmi se ohánět umí.

[ the days after ] Tak, jak se to děje snad u každého vítěze, hodně zlenivěla. Chuť něco dělat ji přejde hned poté, co dosedne na křeslo ve vlaku se splátci a objedná si pomerančový džus a tác s krevetami. Snaží se s tím něco dělat, ale ta slast z toho všeho luxusu a z toho, co se jí nabízí, je až moc příjemná na to, aby se jí vzdala. Čím déle je vítězem, tím víc začala být lhostejná vůči splátcům a hrám. Hry jí přestaly vadit. Vnímá je jako něco naprosto normálního a běžného. Přesně jak Kapitol chce. Je pravda, že si občas přijde trošku zkažená, ale to k vítězství zkrátka patří. Často trpí nočními můrami.


[ before the Hunger Games ] Narodila se v 6. kraji jako první ze tří dětí. Jejich rodina na tom nebyla vůbec špatně, protože její otec Carl v minulosti vyhrál Hladové hry. Tajně ji učil nějaké základy přežití v aréně, ale profíkům z 1. či 2. kraje se nemůže rovnat. Její matka Darlene byla léčitelka a znala bylinky a jedlé i jedovaté plody. Matka tedy obohatila její vědomosti o velmi podstatnou věc. Chantelle má dvě mladší sestry, sedmiletá dvojčata Jasper a Faith. Chan je má strašně moc ráda. Kdyby byla vybrána do her, bojovala by do posledního dechu. Nejen kvůli otci, který doufá, že i ona se stane vítězkou her, ale i kvůli matce a sestrám.

[ the days after ] Chantelle vyhrála 102. ročník Hladových her. Nikdy své vítězství neočekávala, ale je nakonec ráda. Svého života si začala docela vážit, navzdory tomu ale začala využívat bohatství a slávy, kterou jí poskytlo vítězství. Ale přesně to taky má za vinu její nynější problémy. Potřebuje se často někomu vyzpovídat, občas propadá depresím a opíjí se. Alkoholička z ní ale zatím není. A snad taky nikdy nebude. Zas tak špatně na tom není, aby propadla alkoholu nebo jinému svinstvu. Moc často ji v šestém kraji nezahlédnete. Skoro pořád figuruje v Kapitolu, nejčastěji v nějaké kavárně či baru, kde popíjí kávu, kakao anebo svůj milovaný pomerančový džus. Anebo ten alkohol. Právě proto moc přátel nemá. Jenom mezi vítězi. Je to docela nepěkné, ale už se s tím prakticky srovnala. To je zkrátka úděl všech vítězů. Tedy až na jejího otce, který se mentorování a podobných akcí už nějaký pátek neúčastní. Někdy by chtěla jít v jeho stopách, na všechno se vykašlat, ať už si lidé myslí, co chtějí. Vnitřní hlas jí to ale zatím nepovoluje. Když už zrovna není v Kapitolu, vysedává doma schoulená u krbu s hrnkem citronového čaje a zírá do plamenů ohně. Tohle ji dokáže zabavit na hodně dlouho. Když k tomu přidáte i nějaký smysluplný román, který v Kapitolu najde ojediněle, je jí naprosto dokonale. Její denní program není moc obsáhlý, ale to jí zase nevadí. Chantelle je dokonalý příklad toho, že život vítěze není tak dokonalý, úžasný a bezproblémový, jak si všichni myslí. Často se nudí a ráda by konečně zažila i nějakou srandu. Proto by s velkou radostí uvítala nějakou kapitolskou akci. A když už ne v Kapitolu, tak aspoň v Šestém kraji. To se ale načeká.

Friday, March 22, 2013

Lily Ellingson

[ lily elingsn ]

 

    

Player: Medisha

FC: Elsa Hosk

Mentor: Doutzen Marine

Victory year: 103rd Annual Hunger Games


Contact: lucie.rakosnikova@gmail.com

Age: 41 deceased - útok D13, zastřelena





[ before the Hunger Games ] Díky své výbušnosti, talentu ke sportům a otcově rybářské společnosti, kde ji naučili zručnosti s noži a provazy, si vybudovala solidní základ pro trénování na Hry. Nevkládá své šance v naději, že ji nevyberou, a proto už pátým rokem trénuje se zbraněmi, přičemž nejjistěji se cítí s noži, dýkami a oštěpy. Piluje vytrvalost i během plaváním, které ji dokáže jako jedna z mála věcí skutečně uklidnit. Ačkoliv je spíš pohybový typ, v rozeznávání rostlin není úplně bezradná. Pokud by ji ale někdo nutil lézt po stromech, bylo by to horší.

[ the days after ] Jen tak nečinně sedět pro ni nikdy nebylo, tudíž zůstat aktivní i po vyhrání svého ročníku se stalo klíčovým. Přerostlo to spíš v určitý typ terapie. Vzala si do hlavy, že po neblahé zkušenosti z arény s ovládáním meče se s touto hračičkou naučí. V průběhu let k tomu přidala navíc ještě katanu, ve které se obzvlášť našla. Boj s ní ji naprosto učaroval. Vzhledem k tomu, že i ona je stále na očích, snaží se udržovat v co možná nejlepší kondici, zejména potom pomocí jógy a bojových umění. Strach z lezení po stromech a celkově po výškách se jí podařilo překonat, ale ani v současnosti se nad zemským povrchem necítí dvakrát nejlíp. A nakonec si rozšířila obzory i co se léčivek týče. Shledala tu zeleň překvapivě uklidňující.


[ before the Hunger Games ] Jednoznačným mínusem je pro Lily strach z výšek. Netrpí přímo závratěmi, ale rozhodně jí být nad zemí neudělá dobře a bohužel to také dá často najevo, pokud je tam zahnána. I když jí to pýcha nedovolí přiznat nahlas, je v přírodě na vlastní pěst téměř bezradná. Rozdělání ohně bez sirek či pohodlného zapalovače je něco, o čem si může nechat jen zdát. Nedokáže patřičně ovládat luk, kuši ani cokoliv těžšího na blízko. Je pro ni téměř nesnesitelné setrvat na jednom místě jako pecka delší dobu. Může být tedy značně netrpělivý a až přespříliš podnikavý tvor.

[ the days after ] Na rozdíl od té dřívější Lily už sice není tolik výbušná, je však těžké z ní dostat empatii a schopnost cítit se skupinou tak jako dřív. Uvědomila si, že v tomhle světě hraje sama za sebe. Ohlížet se po ostatních ji stálo tolik, že už to není ochotná znovu podstoupit. Nevěří už téměř nikomu. Občas nevěří ani sama sobě, ať už se to zdá jakkoliv paranoidní. Své vnitřní démony i nadále pečlivě střeží před světem pomocí neprostupné stěny přetvářek. Je tedy ještě mnohem těžší najít toho pokřiveného člověka, jaký se pod všemi těmi vrstvami lží a falešných úsměvů doopravdy skrývá.


[ before the Hunger Games ] Jako vymodlené dítě se Lily narodila do bohaté rodiny Diane a Fletchera Ellingsonových, a tak se jí dostalo čehokoliv, co si kdy usmyslela. S přihlédnutím k faktu, že je jedináček, ji téměř každý považuje za rozmazlenou hrabivou fiflenku s nosánkem nahoru. Svým chováním se to rozhodně nesnaží vyvrátit. Je náladová, hodně nedůvěřivá a s nikým se moc nepáře. I přes to však patří mezi společenštější část svých vrstevníků. Na rodinu a život ve Čtvrtém kraji nedá dopustit. Pakliže by Lily do Her skutečně vybrali, má jasno, jakou masku si nasadí. Se svými blond vlasy a milou tváří nebude nijak těžké se vpravit do role nevinné splátkyně. Lstivě nechá kořist v blažené nevědomosti až do posledního okamžiku, kdy zaútočí.

[ the days after ] V aréně slyšela, viděla a udělala věci, které notně poznamenaly její život. Množství vzpomínek se jí vrací v živých barvách a to nejen ve spánku. Nikdy jí zřejmě nebude dovoleno zapomenout na smrti, jímž byla svědkem nebo které přímo způsobila vlastní rukou. Zejména pak milost prokázanou Cicerovi a v podstatě vše, co se kolem jeho osoby točilo. Naučila se s tím však žít. Naivní sny a představy o mentorování roztříštily následující ročníky, kdy sledovala umírat své svěřence, pěkně jednoho po druhém, všemožnými způsoby. Postupem času vůči tomu otupěla, takže nyní možná tu a tam v průběhu Her působí jako bezcitný stroj. Láska k rodnému kraji v jejím srdci sice přetrvává, ale už se tam jen nerada vrací. Uvědomila si, že její stavy, její nálady a pocity pochopí jen jí rovní – vítězové. A mezi ty její přátelé, rodina a ani většina kraje nepatří. Ačkoliv se takového pochopení nedočká ani v Kapitolu, pořád tam zůstává raději. V moři mnohostranných masek a charakterů se jí plave lépe, než v relativně normální a klidné zátoce rodné Čtyřky. Pochopila však, že normální pouť napříč léty na tomto světě už pro její osobu k mání není. Jediné, co Lily na jejím životě v zemi-nezemi mezi křiklavě barevnými Kapitolany pomalu sžírá, je nesnesitelná samota. Přesto ale k smrti ráda žije.


× Andy Foy - Setkali se jednou v hotelu a dost si padli do oka, trochu toho společně v Kapitolu zničili. Hlavně hotel. Vždycky si spolu najdou nějakou řeč, jsou to prostě dobří kamarádi.

× Desirée Mason - Tuto slečnu bere jako známou osobu a kamarádku. Nechovají k sobě žádné hluboké city. Sice není jasné, jestli jí může věřit a svěřovat jí tajemství, ale něco jí říct může. Všechno se to zdá být 50 na 50.

Wednesday, February 20, 2013

Jason Seatton

[ džejsn sýttn ]

 

    

Player: Sabrae

FC: Francisco Lachowski

Mentor: Doutzen Marine

Victory year: 101st Annual Hunger Games

Hobby: Trenér ve výcvikovém centru

Contact: misadole@seznam.cz

Age: 46 deceased - usmrcen medúzou


Token: Rybička



[ before the Hunger Games ] Jelikož je Jason odmalička pořád ve vodě, tak umí skvěle plavat a zadržovat na dlouhou dobu dech. Je také profesionální splátce, takže mu nechybí velká síla, kterou si získal pravidelným cvičením. Zaměřuje se především na trojzubec a oštěp, takže umí zacházet se zbraní na dálku i na blízko. Samozřejmě také umí zacházet s dýkou, kterou například filetuje ryby. Než na někoho zaútočí, tak si předem všechno dobře rozmyslí a celkově jedná rozvážně. Dokáže nastražit i pasti, tím pádem i uzly. Nedělá mu problém nějaké maskování, oheň však není jeho parketa. V přírodě se orientuje, protože každý letní nebo jarní večer bloumá okolo jezer, moře nebo lesa. Hlavně aby nebyl doma.

[ the days after ] Nic moc se na jeho dovednostech nezměnilo. Cvičí stále dál, aby si udržel aspoň nějakou kondičku a pevnost postavy. Krátkou dobu po hrách pracoval i na ovládání jak oštěpu, tak trojzubce. S uzly to umí stále stejně dobře, jen je při nich ještě více obratný. Jason však zlenivěl, takže tak trošku pozapomněl na práci s dýkou, ryby si vždy nechával připravit od Kapitolu a doma ve vesnici vítězů mu vždy vařil někdo jiný. Plavat a potápět se chodí pořád, to je nedílnou součástí jeho života. S duševní silou je na tom už o poznání hůře. Nepřemýšlí nad následky svých činů a bezhlavě se žene kupředu a je mu celkem jedno, koho cestou strhne k zemi a nechá ho ležet, aniž by mu pomohl. V aréně se přiučil možná jen to, jak vypadají jedovaté keře a od kterých se má držet dál, však si to taky vyzkoušel na vlastní kůži.


[ before the Hunger Games ] Mezi jeho oblíbené činnosti rozhodně nepatří jakákoli manipulace s ohněm. Neoblíbená, protože je už od přírody vodní člověk a několikrát se už nepěkně popálil, takže má z ohně i trochu strach a rozhodně se mu vyhýbá. Také má problém s některými zbraněmi. Neumí s ničím jiným než s oštěpem, trojzubcem a dýkou. Kdyby mu někdo strčil do ruky luk, pravděpodobně by se sám zranil při natahování tětivy, nebo by si probodl ruku šípem. To podobné i s mečem. Zřejmě by se jen točil okolo své osy a nechal meč, aby se točil s ním. Rozhodně neumí nějaké výpady ani krytí s ním, přece jen je trojzubec trošku jiná kategorie. Jeho největším problémem je však dobrosrdečnost a ochota. Někdy se nechává strhnout a je schopný pomoct i svému nepříteli. Nedokáže se přetvařovat a lhát, kolikrát by pro dobro druhých nasadil svůj vlastní život.

[ the days after ] Technické slabiny zůstaly stále stejné. V aréně už byl a do výcvikového centra se splátci nesmí, takže už nemá potřebu se učit novým věcem. S mečem i lukem to umí stále stejně hrozně, ale něco na jeho povaze se změnilo. Stále jsou to ale slabiny. Už není tak dobrosrdečný a ani ochotný. Teď je spíše protivný, protože Kapitol opravdu nemá v oblibě. Ani teď se neumí přetvařovat a lhát, ale už se nebojí dávat najevo svoje pocity a dává jim volný průchod. Opravdu velký strach má z jakýchkoliv barevných keřů. V aréně totiž snědl pár úžasně vypadajících lístečků a ty mu způsobily halucinace a stav, kdy si připadal, jako by ani neměl mozek. Dále také nemá rád lesy, protože v aréně v lese potkal pár opravdu ošklivých trpaslíků, takže nemá rád ani žádné trpaslíky a vždycky poplašeně otočí hlavu, když nějakého vidí.


[ before the Hunger Games ] První důležitá informace o něm je, že se nechová jako profík. Ostatní kraje mu moc nevadí, je přátelský a milý, rozhodně v něm nenajdete špetku drzosti ani arogance. A proč se nechová jako typický profík? Chce být prostě odlišný od jiných a aroganci s povýšeností vídává u svých rodičů, což se mu vůbec nelíbí. Právě jeho rodiče ho poslali do výcvikového centra, aby se učil na profíka. Nakázali mu, že se prostě musí přihlásit, pokud ho v 18ti letech nevylosují, jemu je to úplně jedno. Každý musí jednou umřít, Jasonovi je ukradené jakým způsobem. Doma má ještě malou sestru, které si rodiče moc nevšímají. Děti mají jen na ozdobu. Maye je 8 let, takže už je dost velká na to, aby chodila s Jasonem plavat a nebo lovit ryby. Jsou rádi spolu a nahrazují si takové kamarády, které si nikdy moc nedokázali v kraji získat. Ne kvůli tomu, že by nebyli komunikativní typ, ale nikdo se s nimi nechce bavit kvůli jejich přátelské povaze. Takže spolu tráví co nejvíce času a Jason předává Maye všechny svoje dovednosti, protože chce od rodičů brzy odejít, ale ti si toho snad ani nevšimnou.

[ the days after ] V některých věcech se od základů změnil. Typický příklad je jeho chování vůči druhým. Ke své rodině se chová stále stejně, Mayu, svojí "malou" sestřičku miluje stále stejně, ale pořád se nedokáže smířit s tím, že už není malá. K ostatním se chová někdy vážně ošklivě. Hlavně když si mu ztěžují, jak strašně těžký život mají. On si myslí, že už nikdo nemůže mít těžší život než on. Stal se z něj velmi zvláštní člověk. Má všechny čtyři temperamenty v sobě a někdy se některý projevuje víc než ty další. Takže občas hází talíři, neovladatelně se lituje a má chutě se zabít, někdy se chová úplně normálně a někdy se mu úplně všechno jedno. I třeba to, že jeho svěřenec umírá. Předtím byl hodný, milý a pozorný kluk a teď je z něj špatný člověk. Velmi zřídka se mu však rozsvítí a on se chová stejně jako dřív. Ten fakt, že už není skoro vůbec se svou rodinou ho však ničí. A nejhorší vzpomínka jeho života je umírající Veronica… a on má na rukou její krev. Právě proto má fobii z barevných keřů. Veronicu zabil právě po požití onoho barevného lístečku… a můžeme také říct, že lísteček mu zanechal následky na mozku doteď a něco v něm nezvratně změnil.

other worlds

stranger2s.jpg https://lh3.googleusercontent.com/Pw0zB0hurIqLYe3Dbii8mgZ8-m5myKuUtsQ2qtwficdo5n9uKQvLA3mzvOkjh7iL3CUXJzXut2adFoTqKA=w200-h92