Showing posts with label Deceased. Show all posts
Showing posts with label Deceased. Show all posts

Monday, September 28, 2020

Kyrill Carstairs

[ kyril karstérs ]

[player] Renaiti

[fc] Caroline Daur
 

nothing can stop your destiny

× [species] human
× [date of birth] october 4, 2207 | ♎︎ libra
× [loyalty] neutral
× [credits] 0

× [level] 1
× [age] seventeen | 17
× [occupation] student
× [gems] 0





vitality [ 0 ] × defense [ 0 ] × deceased - uškrcena: Larsyn Kai Scorsese
  • Kdo by od ní očekával, že nebude křehkou květinkou, která neumí zacházet se zbraní, tak si tipuje správně. Jako snad každý v jejím kraji, tak i ona pro jistotu využila možnost navštěvování Výcvikového centra. A něco to v ní přeci jenom nechalo. Nebojí se chopit zbraně a určitě by se zvládla ubránit částečně i holýma rukama. Se zbraní si je však pochopitelně jistější, kdyby k nějakému boji dojít mělo. Stát proti figuríně či trenérovi je pro ni do jisté míry forma zábavy. Našla si totiž v tréninku zalíbení. Nikdy však neprahla po tom, aby lidi úplně zabíjela. Pochopitelně by však pro svůj život udělala cokoliv, protože jestli něco opravdu nepostrádá, tak je to právě vůle žít. Její favoritkou mezi zbraněmi se stala naginata, bez níž by její trénink nebyl tréninkem. Celkově jí to jde mnohem více s delšími zbraněmi, jako je kopí a v nouzi případně i meč. Na dýky a vrhací zbraně ji příliš neužije. Pravděpodobně to bude způsobeno tím, že je zvyklá zacházet s lakrosovou holí, až občas její pohyby působí, jako by hůl byla součástí její ruky. Naginata i kopí jsou lakrosce mnohem podobnější, než třeba shurikeny. Její výhoda při manipulaci s naginatou spočívá hlavně v tom, že zvládá být opravdu mrštná ve svých pohybech. Nikdy nezůstává stát na jednom místě příliš dlouho. Je zvyklá na to, že se při svých výpadech hodně pohybuje. Má důležité základy také v boji tělo na tělo, aby se zvládla částečně ubránit, kdyby to kdykoliv potřebovala. Díky sportům si udržuje dobrou kondičku, která jí umožňuje zvládat i delší fyzický výkon, aniž by se vyčerpala po pár minutách. Běh pro ni také nečiní problém, ačkoliv to není její oblíbená činnost, vydrží opravdu hodně. Pokud by ji chtěl někdo uhnat jako psa, tak mu to dá asi hodně zabrat. Kyrill má opravdu energie na rozdávání, což ještě víc podporují veškeré proteinové tyčinky a drinky. 
  • Největší její slabinou je duševní nevyrovnanost. Nutnost cpát do sebe prášky ve stresových situacích, aby svůj stres potlačila a uklidnila si nervy, je jako nastražená past. Je jen otázkou času, kdy to přestane fungovat a zase se zhroutí. Prožila si to pouze jednou, ale uvědomuje si, že vzhledem k faktu, jak dlouho již prášky užívá, tak další zhroucení by se jí dočista vymklo kontrole. Občas má strašné nutkání všem dát přes držky, ale prášky ji vždy spolehlivě zklidní. Rodiče ví o dávkách, které má předepsané, ale už nevědí o tom, že si obstarává prášků mnohem více, nelegální cestou. Její silnou stránkou není ani přežití v přírodě. Obstarat si jídlo, vodu a oheň nepatří mezi schopnosti, které by měla možnost si nějak osvojit. Nikdy totiž nepředpokládala, že by je k něčemu mohla potřebovat. Nevýhodou by také mohlo být to, že neumí a nechce zacházet se všemi zbraněmi a její zaměření patří spíše na dlouhé zbraně. Potíž by též mohla nastat tehdy, pokud by čelila muži, který bude o hlavu vyšší a jen jeho svaly by vážily tolik, co samotná Kyrill. V takovém nevyrovnaném boji by rozhodně byla v nevýhodě. Občas má tendenci všechno předem vzdávat, pokud poblíž není někdo, kdo by ji nakopnul k tomu, že to zvládne. Tyhle stavy prožívá nejčastěji před nějakým utkáním, kde ji z toho naštěstí zbytek týmu vždycky svým nadšením dostane, ale kdyby poblíž nikdo nebyl, prostě by se sbalila a odešla. Ačkoliv chce dokázat všechno, tak ze srdce nenávidí neúspěch, je to pro ni jedno velké selhání a obrovský nápor na psychiku, pokud něco nezvládne. Fakt, že není schopná věřit každému by se v aréně mohl projevit hlavně tím, že nebude schopná uzavřít si spojenectví na pár dní. Období Her je velmi ošemetné a ze všech ročníků ví, že nikdo si tam nepřišel tvořit kamarády. Nepřipouští si však, že by kdy do Her mohla být vybrána, a proto této show nevěnuje příliš pozornosti. Veškerý podstoupený trénink tedy dělala jen pro vlastní dobro a ne, aby tyto věci poté zužitkovala v aréně.


  • [ personality ] Na první pohled se na všechny vždy snaží působit vyrovnaným dojmem a že ji naprosto nic nerozhodí. Bohužel to k její smůle není zase taková pravda. Uvnitř sebe se pere s pocuchanými nervy, kterým stačí jen málo k tomu, aby v jedné chvíli propukla do breku a zároveň se i totálně vytočila do nepříčetnosti. Vůbec není vyrovnanou osobou. V hlavě to má víceméně v pořádku, jen když nad svým chováním ztratí kontrolu, tak je pro ni těžké se zase přivést ke smyslům. Na okolí se však snaží působit jako usměvavé sluníčko, které má naprosto vysněný život bez jediného mráčku. Jediný, kdo alespoň částečně o jejích trápeních ví, tak je Larsyn, ale to je pouze špička ledovce, než co se opravdu uvnitř Kyrill odehrává. Až na tuhle jednu špatnou vlastnost, je jinak Kyrill opravdu dobrý člověk. Ačkoliv mohou její slova občas ranit, na lži si opravdu nepotrpí, a proto vždy říká všechno na rovinu. Je vcelku extrovertní, ale jakmile dojde na její osobní život, tak se zdráhá odpovědi. Ne všem totiž stoprocentně důvěřuje. Jediným takovým člověkem je pouze Larsyn, které by svěřila jakékoliv tajemství, u ostatních je již značně opatrná. Tvrdohlavost, smysl pro detail ani její ambice jí nikdo upřít nemůže. Občas je to s ní v tomhle směru opravdu těžké, ale všechno dělá jenom z toho důvodu, aby to podle ní bylo perfektní. Raději si mnoho věcí udělá sama, jenom aby to bylo podle ní dokonalé, než aby to někdo odfláknul. Čas od času trochu bojuje s tím být týmovým hráčem, nejraději by všechno udělala sama. A právě s touhle vlastností jí hodně pomáhají sporty na škole, kdy musí svému týmu věřit. 
× × ×
  • [ file 001 ] Její rodina možná nepatří mezi významné rody, ale jejím rodičům se podařilo vytvořit něco neobyčejného. A tím je Kyrill. Andílek, který se narodil jako čtvrté dítě ke třem starším bratrům. Její vyrůstání tedy pochopitelně provázelo hodně breku, když jí starší sourozenci neustále všechno brali a ničili. Pro rodiče však byla jako klenotem, na který vždy byli velmi pyšní a znatelně ji tedy před jejími bratry upřednostňovali. Z toho pravděpodobně pramenily různé nesváry, neboť kluci se nedokázali vypořádat s nedostatkem pozornosti. Rodiče pro svoji malou holčičku vždy dělali, co jí na očích viděli a jen trochu to bylo v jejich silách. Ačkoliv Carstairsovi nepatří do bohaté smetánky, tak Kyrill dopřávají, co se jenom dá. Rádi by totiž, aby její budoucnost byla mnohem lepší a nebojí se proto do ní ty peníze investovat, neboť v ní vidí jasný potenciál. S rodiči má tedy velmi dobrý vztah, co se však jejích bratrů týče, tak tam je to již o poznání chladnější. S nimi totiž táta nezachází jako v bavlnce, a proto se jim Kyrill ani nediví, že ji nemají zrovna nejraději. Ačkoliv ji to mrzí, nic s tím nenadělá. Všichni tři bratři si totiž co nejdříve museli najít nějakou brigádu na rybářských lodích, jakmile dosáhli požadovaného věku, zatímco u Kyrill rodiče zvolili jako prioritu dobré vzdělání. Již od základní školy na ni tedy byl vyvíjen hodně velký tlak, aby její výsledky byly velmi dobré. Při tom všem ji při smyslech udržovalo její kamarádství s Larsyn. Všechno se to však postupně stupňovalo, až si nedokázala představit, že by se její cesta s Larsyn rozdělila, když kamarádka přecházela na jinou školu. To bylo poprvé, co se mentálně dočista zhroutila. Nejdříve se rodiče hodně zdráhali, ale nakonec přestup zařídili i Kyrill. Uvědomuje si, jak moc se pravděpodobně máma s tátou kvůli jejímu vzdělání museli zadlužit, ale dělá všechno pro to, aby jim to jednoho dne mohla do posledního kreditu vrátit. Nakládá toho na sebe občas více, než by bylo nutné, a tak je jen otázkou času, než vybuchne jako časovaná bomba. Od toho ji ale bezpečně udržují její prášky a Larsyn. Je tedy jasné, že účast v Hladových hrách nikdy nebyla její prioritou. Ačkoliv trénink poctivě podstupuje, tak své cíle vidí zcela někde jinde. Občas to ve škole také nemá jednoduché, když se pohybuje převážně v kruzích spolužáků, kteří pochází z bohatších rodin, než je ta její. Snaží se však spolehlivě zapadnout a nedávat nikomu záminku, aby její původ zpochybňovali. Má totiž za to, že si zaslouží na té škole být stejně jako všichni ostatní. Navíc ji to tam opravdu velmi baví. Učení zrovna moc ne, ale možnost sportů, která se jí otevřela je pro ni jako hnací motor.


  • Larsyn Kai Scorsese × Zná se s ní prakticky skoro celý život. Larsyn je pro ni jako podprsenka. Je blízko jejímu srdci a vždy tam pro ni je, aby ji podpořila. Stejnou podporu se snaží Kyrill poskytovat i jí. Zná všechna její trable se sestrou i s kluky a její prací je ji od toho všeho zkusit rozptýlit. Má s ní opravdu jedinečný vztah. Nikdy se nezajímala o bohatství její rodiny, protože tyhle dvě se potkaly ještě ve chvíli, kdy se lidé nebáli vyslovit jméno Scorsese. Má k její rodině pochopitelně respekt, není totiž hlupák, ale její pohled na Lars se v tomhle nijak nezměnil. Ani se kamarádku nikdy nesnažila využít, aby se přes ni dostala k nějakým výhodám. Pořád je to pro ni ta holka, které upřímně řekne cokoliv, co si o ní bude myslet, i kdyby se jí to nemělo líbit. Občas se pochopitelně pohádají, ale nikdy to nevydrží více než pět minut, než se opět udobří. Říká se, že co se škádlívá, to se rádo mívá a u těchto dvou to platí dvojnásobně. Larsyn je pro Kyrill jako sestra, kterou nikdy neměla.

Friday, April 17, 2020

Crimson Aswegan

[ krymsn asvegan ]

 

Player: Larsyn

FC: Yolandi Visser



Contact: creationoflars@gmail.com

Age: 17 deceased - rozseknuté břicho: A. Bennet


Token: Černé kontaktní čočky




Z profesionálního hlediska je průměrná, svalově až podprůměrná, ale má jiné kvality, se kterými se může pyšnit. Má nevýhodu, že se bojovému tréninku začala věnovat v pozdějším věku – cca ve čtrnácti, tudíž má od všech ostatních v kraji menší skluz, ale nikterak ji to netrápí. Výsledky v podobě čísel jsou pro ni absolutně nedůležité a zajímá se spíše o výsledky v praxi. Přeci jen má Hladové hry léta nastudované, a tak ví, že to nejsou je siláci, co se stávají vítězi. V některých ročnících to vidí spíše jako nevýhodu, proto se silovému tréninku nikdy tolik nevěnovala. Ano, samozřejmě zvedala činky a musela si nabrat nějaké to nezbytné svalstvo, ale soustředila se primárně na zvýšení vytrvalosti. Dokáže uběhnout několik kilometrů bez toho, aby se v cílové čáře zhroutila a po celý den by se snažila do svých plic nahnat nějaký kyslík. Podobně organizované to má s plaváním, je dobrý plavec, snad by se dala i přirovnat k obyvatelům Čtvrtého kraje, pokud není rovnou lepší než někteří. Nejzásadnější položkou ve schopnostech je repertoár zbraní, se kterými zvládá manipulovat. Má nepřeberné možnosti u sečných zbraní, upřednostňuje kór lehčí a kratší – menší meče, srpy, mačety a další podobné. Dokáže využít okolní prostředí a nachází vražednou zbraň v čemkoliv, i když by to měl být jen pouhý šutr. Ve vraždění má dlouholeté zkušenost, takže premiéru v prolévání krvi si již dávno odbyla. Nečekejte žádné vysoké číslo, ale i tak je to zřejmě na dívku v jejím věku dost. V boji je též výborná na uhýbání, neboť je velmi flexibilní a zvládá se ohnout do takových nepřirozených pozic, že to vypadá až nelidsky. Celkově má pohyby, že při pohledu na nich může být člověku nepříjemně. Vypadá to, jako kdyby měla elastické kosti, což ovšem nemá ani není gumová. Její specialitkou je luxace kloubů a tím se častokrát vyhnula zatčení. Nebylo jednoduché se to naučit. Zprvu to nehorázně bolelo, nyní je to stále bolestivé, ale přestala to vnímat. Repozice je už samozřejmostí, ačkoliv trénink vyžadoval poměrně velké množství lokální anestézie, což vyústilo k její závislosti. Dnes už se tomu ale raději straní. Vybudovala si tím však imunitu, tudíž není jednoduché ji podobnými sajrajty ihned uspat, na to je potřeba dávka jak pro koně, ale to by ji pravděpodobně rovnou uspalo na věky věků, jelikož by takovou dávku neměla šanci přežít.


Malé, zákeřné a škodolibé stvoření, jež trpí chorobnou megalomanií. Nutno tedy říci, že u nových lidí rozhodně nezaujme a pokud ano, jsou zřejmě podobní. Není dne, kdy se podceňuje, spíše se nezdravě přeceňuje a nemyslí si, že je porazitelná. Bohužel to je moc sladká myšlenka, aby to byla pravda. Crimson má spousty nekvalit, které ji dokáží totálně zničit. Především se však nacházejí v psychické sféře, poněvadž je lehce zmanipulovatelná a v případě, že si někoho oblíbí, tak pro něj dokáže udělat leccos. Absolutním Bohem je pro ni momentálně Landon, takže kdyby se někdy stalo, že by zemřel nebo by ji ze života vykopl, totálně by se zhroutila. Těžko říct, co by dokázala v té chvíli provést. Je vysoká pravděpodobnost, že by jej následovala, jelikož věří v posmrtný život. Nesnáší, když ji někdo uráží – pokaždé chytá přehnaný amok a je neschopná nad věcmi rozumně uvažovat, ale taková je vesměs pořád. Není vyloženě hloupá, ale občas udělá něco, nad čím si člověk kroutí hlavou, zdali je v pořádku. Má nelogické uvažování, které se mísí s její naivní představivostí, že dokáže konat nemyslitelné. Zřejmě je schopná si zlomit nohu kvůli tomu, že ignoruje fyzikální zákony, i když to bude spíše tím, že chce překonávat nebezpečné výzvy a je plná zavádějící odvahy. Sama očekává, že ji to jednou zabije, pokud to neudělá aréna. Postrádá jakoukoliv empatii a má mělké pochopení k emocím, klidně se bude smát ve zcela nemístních situacích. Ty jsou pro ni mnohdy dosti zábavné. Dále je třeba zmínit její fyzickou sílu, kterou má patrně nižší než většina profesionálů. Dokáže sice přechytračit silnějšího protivníka, ne-li rovnou nějakou korbu, ale kdyby je měla rozdrtit holýma rukama, tak to po ni chcete moc. Vyzáblá postava jí nedovoluje riskovat v boji tělo na tělo. Sice má neskonalou potřebu se přeceňovat, ale stále ví, že oproti hroudě svalů zkrátka šanci nemá. S tím se pojí fakt, že neumí bojovat s těžkými zbraněmi, jako je válečné kladivo. V nejnutnější situaci je ovšem schopná ji do ruky vzít a snad by to v náporu adrenalinu vydržet – nebylo by to poprvé, ale bude to pro ni sakramentsky náročné. Příroda je též jejím velkým nepřítelem, mimo město se nikdy nezdržovala, takže nezná, co ji tam může čekat. Ve výcvikovém centru tu možnost měla a jako menší se věnovala různým bylinkám, ale později se k tomu již nevrátila a všechno pozapomněla. Nejspíš by ještě poznala jednu či dvě jedovaté rostlinky, ale to je vzhledem k počtu flór vcelku k ničemu. Podobně to má se zvířaty, ale základy má, tudíž díkybohu rozezná kočku od psa.


Původně Crimson Montgomery, narozena v Druhém kraji, nikdy nepoznala své rodiče. Doteď stále neví, co jsou zač, ale upřímně ji to nezajímá. Skutečnost je taková, že po narození se jí zřekli, protože nepředstavovala vnější ideály Montgomeryových. Byla bledá, měla světlé oči a celkově vypadala jako z jiného světa. Albín, co jim naháněl strach, přesto ale nikdy nebyla ošklivé dítko. Po svém narození byla v košíku vyhozena před prahem mladé slečny, která byla shodou náhod i ošetřovatelkou v dětském domově. Slečna se jí v té době nemohla ujmout, poněvadž měla svých starostí už příliš a v tehdejší době by si při studiu jako svobodná matka nevedla moc dobře. Její rodiče byli sobci, tudíž ani oni nejevili žádný zájem, a tak bylo maličké nemluvně dáno do dětského domova, kde celý předpubertální období vyrůstala. Nebyla žádná rodina, která by se jí ujala. Nejprve to bylo zásadně kvůli tomu, jak vypadala, zkrátka všechny děsila. Později, když už nebyla jako bílá stěna, tak byla několika rodinami odmítnutá, protože byla už příliš velká. Nenesla to úplně nejlépe, protože nevěděla, co je na ní špatného. Může to být k neuvěření, ale bývala velmi vzorná, hodná a k lidem se chovala vstřícně. Její proměna začala ve dvanácti letech, kdy začala chodit do výcvikového centra a začala poznávat lidi mimo ústav. Bohužel se zapletla se špatnými lidmi. Hodně dlouhou dobu si ji dobírali, neboť byla v ní viděli slabý článek profesionální řady. Šikanovali ji a dělali jí nehorázné schválnosti, za kterých byla potrestaná, i když za to nemohla – respektive to na ni hodili. Chtěli ji za každou cenu vydeptat, což se jim po nějakém čase i povedlo. Snažila si to nebrat k srdci, ale pak přišel zlom, kdy se chtěla zabít, protože to pro ni nemělo prostě cenu, ale z té situace ji zachránil Landon. Jedno z mnoha důvodů, proč je na něm tolik závislá a je pro něj schopná cokoliv udělat, i když se někdy chová, že má navrch, ale nemá. Jsou to jen zuřivé stavy, které se v ní začaly po tolika letech tyranie probouzet. Landon jí naučil, aby se uměla před podobnou cháskou bránit, a tak se stalo. Všichni se jí začali vyhýbat, protože z ní měli divné pocit a nechovala se vždy lidsky. Několikrát lidem vyhrožovala, že je sežere a když jednou někoho kousla, začali to brát vážně. Nebylo to ani tak to, co jí Landon naučil, ten se spíš postaral o to, že nyní nemá žádná omezení. Svou novou identitu si stvořila sama, změnila si příjmení, respektive si přidala Aswegan – důvod to žádný nemá, pouze se jí zalíbilo, jak to fonicky zní. Ačkoliv byla v rodném listě stále Montgomery, ta rodina ji nikdy nepřijala za svou ani po tolika letech. Žila povětšinou sama a jako svou rodinu brala kult a hlavně Landona. Vzhledem k tomu, že nikdo z nich to nemá v hlavě v pořádku, tak neměla žádný normální vzor. Stala se mišmašem všech členů a prakticky nemá vůbec žádné zábrany. Provádí činy, které ostatní mohou brát za nepřirozené. Často zasahuje do osobního prostoru, je hlasitá a nemá korektní chování, protože jí to nikdo nenaučil. Má bizarní pojem o etice a lidstvu. Když chce, tak dokáže pro zmanipulování člověka, ale nikdy jí to dlouho nevydrží, jelikož je to otrava a též v tom není úplně zběhlá. Ve zkratce se nechová vůbec jako člověk a vidí to jako svou normu. Crimson je celkově člověk bez cíle, který se dá snadno zmanipulovat, i když tak nemusí působit, neboť se jeví jako svérázná hlavička.

Saturday, April 04, 2020

Scarsia Aigle Nyph'thriss

[ skárša ajglh nýftris ]

 

Player: Rywaine

FC: Jenny Boyd

Vitality: +21


Contact: nielle.shine@gmail.com

Age: 17 deceased - sťatá hlava: A. I-D.


Token: Zbroušený kus zrcadla




Nie je práve obyčajnou obyvateľkou Jedenásteho kraja. Jej život bol všelijaký, len nie životom regulárneho obyvateľa. Stačí jej najmenšia zámienka a pustí sa s vami do boja na život a na smrť… Alebo sa vás minimálne pokúsi zmlátiť do bezvedomia. Svoju agresivitu sa nepokúšala krotiť, skôr ju podporovala každodenným viacfázovým tréningom. Toho sa tam nedočká len tak niekto. Proste do človeka pôjde alebo ho ovplyvní, len aby na ňu zaútočil sám. Samozrejme si svoje obete vyberá podľa toho, ako vyzerajú a ako sa správajú. Dáva si vždy veľký pozor, aby si nezobrala nejaký veľký kúsok, ktorý nezvládne, i keď sebavedomia má celkom dosť. Nemôžete o nej povedať, že by bola hlúpa, rozmýšľa celkom strategicky aj v návale spomínanej agresivity. Nevadí jej krv, dokonca ju v niektorých prípadoch fascinuje. Nerobí jej problém s človekom pod rukami urobiť čokoľvek. Naučila sa, že musí využívať prostredie okolo seba – tomu sa vie prispôsobiť veľmi rýchlo a má ho celé len vo svoj prospech. Zbrane nemala nikdy nejaké špeciálne – palice, pálky, sekery alebo čokoľvek, čo jej prišlo pod ruku, s tým do toho šla a s tým aj cvičila. Profesionál by sa podľa nej mal učiť práve na takýchto veciach – vedieť človeka zabiť s čímkoľvek, čo mu príde pod ruku, nie si odmalička osvojovať všetky druhy zbraní, ktoré im možno v niečom ako aréna ani nemusia pomôcť. Agresia, drzosť, odlúčenie od rodiny z nej spravili práve materiál do arény. Podieľala sa na tom aj jej túžba odísť z Jedenástky a usadiť sa v dedine víťazov. Práve kvôli nechuti žiť tam porušila zákony a celkom často odchádzala do iných krajov. Pretvárka a hra s ostatnými tiež patrí medzi jej schopnosti, takže sa jej nikdy nepodarilo dostať do nejakého väčšieho problému. To, že dokáže niekoho vyprovokovať do bitky neznamená, že nedokáže niekoho zmanipulovať do falošného priateľstva. Tých má viac v pár krajoch Panemu a keď niečo potrebuje, len sa za nimi obráti a má to. Aké ľahké, keď si človek vie zariadiť niečo také. Týmto cestovaním sa naučila niečo malo z viacerých oblastí – zistila si veci o krajoch, videla rôzne veci, ktoré by jej spolukrajania asi nevideli a naučila sa splývať s okolím a ukrývať v tieňoch. Tak sa dokáže skryť aj na miestach, kde by to na prvý pohľad nebolo možné. Keď si poviete, že vám ide o krk, tak je ale asi možné takmer všetko. Doma si vyrobila svojpomocne veľa posilňovacích strojov, ktorej jej boli vynikajúcou oporou v tréningu. Asi by sa bez nich nedostala na takú úroveň, na akej je teraz. Každý deň si tiež išla aspoň raz zabehať. Už prirodzene je veľmi rýchla – je chudá a postavu má atletickú. To, že tento svoj talent rozširovala je len a len plusom. Výdrž by tiež nemala k zahodeniu, ale obratná je ešte viac. Doma skúšala aj rôzne vlastné gymnastické prevedenia, ktoré jej dodali na pružnosti a obratnosti, ktoré sa jej len a len hodia v boji. Spolieha na svoju šikovnosť a rýchle reflexy. Mimo to vie plávať, naučila sa jazdiť na koni a nemá problém so základmi stopovania. Skôr ľudí ako zvierat. Naučila sa založiť oheň a vytvoriť si aspoň provizórny prístrešok – neraz zostala na noc mimo kraja. Dokáže zjesť aj úplný hnus, nejako má žalúdok na všetko. Ak by jej niečo zachránilo život, kľudne skočí do hnoja. Prežitie je niečo, v čom vyniká, lebo sa neprieči skoro ničomu. Zároveň nemá strach skoro z ničoho. Jej vnímanie všetkého je o niečo málo odlišné od vnímania ostatných ľudí. Nikdy nebola úplne normálna, ale aj to berie práve za jedno veľké plus u svojich schopností. Len tak ju nič nevykoľají a nedostane, ak to ona sama nechce. Do tejto formy sa dostala hlavne kvôli tomu, že sa už ako dieťa zatla, že zo seba niečo spraví. Tak sa aj stalo, už to len aj uplatniť a zdvihnúť ruku – následne si statočne napochodovať do "súťaže" o vlastný, avšak lepší život.


Aj keď vám povie, že sa ničoho nebojí, má predsa len jednu fóbiu – arachnofóbiu. Tá z nej však robí vystrašené a ešte agresívnejšie monštrum, utekajúce a búchajúce okolo seba rukami hlava-nehlava. Samotná agresivita by mohla byť ako plusom, tak i mínusom, keď ide o boj. Nie vždy si dáva pozor na okolie a rada ide po hlave. Ak ju to prepadne, nemá zábrany a jediné, na čo dokáže myslieť, je práve násilie. V tej chvíli by dokázala spôsobiť fatálne zranenia aj priateľovi. Rovnako ako v amoku hnevu alebo inej silnejšej negatívnej emócie, kedy si nie je vedomá toho, čo robí. Nie po celý čas, ale v istých častiach áno. Takto si dokáže pokaziť aj tie vzťahy, na ktorých už má zapracované a ktoré krásne ovláda ťahaním za svoje nitky. Práve táto jej stránka často odradí veľké množstvo ľudí. To, že sa s tým nenaučila nikdy pracovať a len to podporovala z nej urobilo tohto povedzme… psychopata. Vo svojej nálade nemyslí na ľudské potreby – zabúda piť a jesť, potom sa čuduje, čo je s ňou v neporiadku. Tieto stavy sú celkom časté, ak si nevenuje dostatočnú pozornosť. Vždy si hľadá niečo, čomu by sa mohla venovať, nedokáže obsedieť na meste, nedokáže vyčkávať dlho. Je až príliš impulzívna. Jej strategické myslenie a nedočkavosť spolu nie vždy robia práve dobrú kombináciu a ona z toho nie vždy vyťaží práve najlepšiu vec. Aj napriek jej častým vychádzkam mimo rodný kraj sa naučila o technológii málo. Nejaké znalosti sa k nej dostali, ale že by niečo uplatnila v praxi? Asi ťažko bez menšieho tréningu. Nevie veľmi dobre variť, rastliny rozozná, ale vyrobiť si masť alebo nejaký  čaj po nej nechcite. Proste žiadna žienka domáca ani lekárnička. Ošetrí seba, ale keby má pred sebou takú zlomeninu, tak vôbec netuší, čo s tým má robiť. Vyrábanie pascí ide tiež úplne mimo ňu. To by sa radšej pustila do lovu, s ktorým však nanešťastie nemá žiadne skúsenosti. Ale verí si u toho o niečo viac, ako pri vytváraní nejakých vecí. Nie je technický typ. Nevie šiť, viazať uzly. Jej spomínaná impulzívnosť a reflexy sú niekedy spúšťačmi jej agresie. Niekedy akoby sa jej zatmelo pred očami a do tela jej vošiel niekto úplne iný. V mnohých prípadoch zastrašujúce, ale má to rada. Čo je však dôležité, že musí mať svoj spánok. Ak nemá aspoň pár hodín v noci, na ďalší deň je úplne bez energie, ako nejaká vypľutá haluška, tackavo sa snažiac dostať z miesta na miesto. Ani voda do ksichtu by ju nezobudila. Tiež ako každý človek zle zvláda, ak dlho nepije. Vždy si so sebou všade berie aspoň malú fľašku vody, ak by sa dostala do nejakých problémov. Nie je čestná, nie je športová hráčka, ak sa jej to hodí, človeka zabije v spánku a má ho z krku. Dokáže si len jediným pohľadom urobiť veľa nepriateľov, a tak to mať oveľa ťažšie v svojej ceste za cieľom. Ani tá cieľavedomosť a veľké sebavedomie jej nie je niekedy k úžitku. Úplný horenos nebude, ale dokáže sa preceniť a potom musí niesť následky. Dokonalosť vo vlastných očiach je niečo v čo verí, ale zároveň sa to snaží ešte a ešte zlepšovať. Stále pre seba nie je presne tým, čím by chcela. Má v hlave jasnú predstavu, ktorú chce dosiahnuť. Rada sa preto ako dôkaz tomu dostáva do nebezpečných situácií, ako je aj napríklad lezenie bez istenia na vysoké miesto – či už sú to hory alebo stromy. Berie, že riziká ju dostávajú ďalej a z času na čas, ako keby sa jej zastavilo akékoľvek rozmýšľanie a ona by skočila to jamy k levom, ak by to šlo.


„Oh please, call me Nightmare…“ Nenávidí svoje meno – Aigle, nenávidí svoju rodinu, nenávidí kraj, v ktorom žije. Celý život pociťuje práve len túto emóciu. Niečo, ako je čerstvý vzduch, ktorý by ste čakali v uzavretej miestnosti. Hovorí si Scarsia. Už odmalička bolo jej cieľom dostať sa preč od svojho vlastného života a založiť si nejaký vlastný. Z podkrovia ich domu si urobila nedobytnú pevnosť už vo veku siedmich rokov. Nikoho tam nepustila a ak sa o to niekto pokúsil, neskončil veľmi dobre. Už vtedy sa začala vyvíjať jej prílišná agresivita. Dokáže si nájsť aj tú najmenšiu zámienku, len aby sa mohla s niekým do krvi pobiť. Krv – tá ju priam fascinuje. Rada vidí, ako sa ľudské telo rozpadá pod dopadmi jej pästí, kameňa alebo iných predmetov v jej dosahu. Niekedy sa dokonca snaží ostatných prinútiť na ňu zaútočiť provokáciou. Potom sa do toho pustí po hlave a nedá si pokoja, kým ju niekto neodtiahne alebo je jej obeť minimálne v tom bezvedomí. Ako bolo spomenuté, už ako malá nebola normálna. Raz v spánku skoro udusila jedného z rodičov, ani si neráči pamätať, ktorý z nich to bol. Proste jej niečo nedovolili a ona videla len jeden jediný spôsob, ako to celé napraviť – smrťou. Pekné myšlienky desaťročného dieťaťa, všakže? Snažili sa nejako zvládnuť jej správanie, ale nešlo to. Bola priam nedotknuteľná a nemala sa problém pobiť aj s príslušníkmi vlastnej rodiny. A keď boli náhodou silnejší, tak ich kľudne pohrýzla a utiekla do svojho podkrovia. Tam cvičila. Mala tam rôzne provizórne posilňovacie stroje, ktoré jej veľmi pomáhali s vylepšením fyzickej kondície skoro až na maximum. Takže aj s vzhľadom nežnej krásnej kvetinky je to nekontrolovateľný psychopat, ktorý vám v jednej sekunde zlomí väzy a v ďalšej si lakuje nechty. Nepotrebovala trénera, nepotrebovala nikoho. Naučila sa žiť sama za seba. S rodinou sa absolútne nebaví, ak niečo robia v kuchyni, bez ostychu im všetko vezme, ale neprehovorí s nimi ani slovo. Žije s nimi v dome, ale robí sa, ako keby to boli len duchovia. Dokonca im z času na čas robí aj naschvály, zoberie si peniaze a potom odíde. V noci sa vracia. Niekedy už má dosť tých odsudzovačných pohľadov, tak si cez malé okno prehodí lano a z domu sa tak dostane nepozorovane kedy sa jej len zachce. Je to naozaj, ako keby bola v tej dobe úplne cudzou osobou. Celý ten jej tréning a nenávisť sa len kopili a kopili – rozhodla sa totiž prihlásiť do Hier a zruinovať ich tam všetkých. Jedenástka bola presným opakom toho, čo v živote chcela dosiahnuť. Preto sa zdalo ako najlepším spôsobom zo seba urobiť profíka v nesprávnom kraji a potom im tam všetkým krásne nakopať zadky. Nenávidí celý ten systém krajov, kvôli ktorému sa narodila do debilného zapadákova, kde môže tak akurát obdivovať poľnohospodárstvo, ktoré ju absolútne nezaujíma. Pracovala len keď naozaj nemala čo robiť alebo si potrebovala zarobiť nejaké peniaze navyše. Nemohla donekonečna vykrádať jej rodinu. Tá už si začala na peniaze dávať lepší pozor a Scarsia sa k nim tak len tak hneď nedokázala dostať. Bola teda nútená si ich nájsť nejako sama. Nie že by to zase bol nejaký problém, ale veľa ľudí si svojim chovaním poštvala. A aj tak v tom stále pokračuje. Proste si potrebuje na niekom vždy vybiť aspoň časť svojej agresivity. Má jej v tele snáď za desať ľudí a nevie, čo s ňou. Preto je pre ňu boj tou najlepšou aktivitou – a keďže sa do neho nikto nehrnie dobrovoľne, musí si vždy niekoho nájsť. Okrem toho si každý deň ide kvôli kondičke zabehať a hľadá miesta, kde by mohla ja plávať. Odkedy sa rozhodla, že chce ísť do arény, snaží sa zlepšiť v každej jednej veci v akej len môže – nechce byť potom prekvapená tým, čo uvidí. Ak by sa dostala niekam do vody, musí vedieť plávať, v lese musí vedieť stopovať, a tak ďalej. Síce nevie, čo by robila v takom meste, ale aj tam by si určite našla niečo, čoho sa držať. Proste je v jej záujme prežiť a ostatným popritom spôsobiť čo najväčšiu ujmu na zdraví či už len obyčajným mučením alebo smrťou. Nie je to ťažké. Je drzá, je hnusná, ale ak potrebuje, vie zahrať pekné divadielko a dostať sa z a do situácií akých len chce. Za svoj život skúsila snáď všetko a prežila toho omnoho viac akoby niekto v jej kraji mal. Porušila totiž pravidlá a išla mimo hranice viac ako raz. Nejakým spôsobom ju nikto nikdy nechytil, aj keď mala pekne namále. Skúsila si drogy, párty, alkohol, cigarety, sex. Všade sa cítila lepšie ako doma. O to väčšia motivácia k tomu, aby cvičila viac, učila sa viac a nakoniec zdvihla ruku a išla si za svojou vysnívanou budúcnosťou. Keď za to bojuje celý život, verí, že sa jej to podarí a nesklame samu seba.

Wednesday, March 25, 2020

Enrique Charania

[ enriké šaránia ]

 

Player: Niel

FC: Lorenzo Zurzolo



Contact: nieleon@seznam.cz

Age: 17 deceased - probodnutý krk: Mars Pylon


Token: -




Narodit se do Jedenáctého kraje není zrovna výhoda, pokud chcete trénovat na Hry a vlastně celkově být v něčem fakt dobrý. Dalo by se říct, že tady tak nějak jen přežíváte a hlavně tady pracujete. Fakt to není žádná sláva se sem narodit, kor když se narodíte do nějaké chudší rodiny jako Enrique. Jeho rodina není bohatá, patří k chudším v Jedenáctém kraji, tím pádem nikdy neměl žádná privilegia a hlavně nikdy neměl šanci trénovat na Hry. Po většinu svého života byl svými rodiči, celkově celou svojí rodinou přehlížen, to má zapříčiněno tím, že je prostřední dítě, tím pádem se z něj stal takový vlk samotář a vždy se spoléhá jen sám na sebe, protože své rodině fakt nevěří, ještě aby jo, když ho celý den prakticky přehlížela a nedělala si o něj nejmenší starost. Živit se musí sám, postarat se o své jídlo, pití i bydlení. To zrovna v Jedenáctém kraji není žádná lehká záležitost. Díky tomu se stal samostatným. Musel a pořád se musí živit nelegálně. Většinou krade nějaké jídlo nebo med ze skleníků, musí být velmi opatrný, aby ho nikdo nechytil. Tím pádem musí být fakt mrštný a nenápadný, což se mu celkem dost daří. Občas si najde nějakou tu klasickou práci, aby to nebylo tolik podezřelé. Přeci jen mu je sedmnáct, dost lidí ví, že žije sám, tak musí mít sem tam nějakou legální práci. Většinou se jedná o nějakou tvrdou práci, při které se nadře a ve výsledku si nevydělá ani moc peněz. Prakticky je pro něj lepší, když ukradne nějaké to jídlo z nějakého skleníku nebo když si prostě a jednoduše zahraje na zlodějíčka. Jediná výhoda při legální práci je, že si alespoň trochu udržuje kondici. Když něco musí tahat, tak si alespoň zacvičí a může být v nějaké formě a být připravený na nějaké přepadení či na vybrání do Hladových her. Kamarádů moc nemá, spíše skoro nikoho. I přesto, když je potřeba, dokáže být velmi sympatický a přesvědčivý. Má jednoduše charisma a to velké. Celkem se to vylučuje s tím, že je vlk samotář, ale i přesto takový je. Když je člověk prakticky zlodějem, tak musí to charisma mít. Což mu rozhodně nechybí, stejně tak mu nechybí ani sebevědomí a ve svých rozhodnutích si je fakt jistý. Někdy možná až moc, ale zatím se mu to nikdy nevymstilo. Školu většinu času fláká, taky proč by ne. V Jedenáctém kraji se to stejně nějak extra neřeší, když může, tak jde raději pracovat. On i kdyby chtěl studovat, tak nemůže, vzhledem k tomu, že v sedmnácti by se fakt nezvládl sám živit a ještě k tomu studovat. Ale nikdy mu to nijak nevadilo. Přeci jen je to spíše kluk, který si žije po svém a dělá si věci, jak chce a nechce to mít zaškatulkované podle školy a nějaké stálé práce.


Rozhodně nemá dokonalý život, ani dokonalé vlastnosti. Už jen to, že rodina o něj nemá prakticky žádný zájem, tak žádná starost z něj udělala trochu hajzla. Moc se není čemu divit, když se přibližně šest let živí hlavně kradením věcí. Těžko říct, proč si nenašel nějakou pořádnou práci. V Jedenáctém kraji to moc nejde, když člověk nemá žádné vzdělání. On má sotva to úplně základní. Do školy chodil prakticky jen do jedenácti let. Jakmile už mu bylo dvanáct, tak přestal do školy chodit, nejdříve částečně a poté úplně, zřejmě proto, že jen čekal, kdy půjde do Hladových her. Do školy přestal chodit kvůli vlastnímu rozhodnutí, nikdo ho nenutil jít pracovat, avšak on šel raději předstírat, že pracuje legálně, než trávit opravdu zbytečné hodiny ve škole, a to je pravda, protože v Jedenáctém kraji není kvalita výuky jako v Prvním či Druhém kraji. Možná to byla chyba, protože nemá moc velké tušení, co by se mohlo vyskytovat v Hladových hrách. Jaká fauna či flóra. Mohl teď na tom být mnohem líp, kdyby alespoň měl základní vzdělání, kdyby měl alespoň trochu chuť studovat, mohl by si teď žít trochu lépe než teď. Prakticky nemá žádné pořádné a trvalé bydlení. Nikdy nemá stálý příjem peněz, někdy se mu daří líp a někdy hůř. Klidně najednou může hladovět, protože v kraji bude mnohem víc mírotvorců. V tomhle ohledu nebyl zrovna chytrý a celkem si tím zkazil život. On si to nějak neuvědomuje, možná, dost možná to je tím, že jeho sebevědomí je občas až moc vysoké. Je to tak, i lidé z Jedenáctého kraje, tak jako je on, dokážou být trochu moc sebevědomí. Z toho zase plyne, že ani není moc šetřivý, vždy, když má dostatek jídla, tak si ho nedokáže zvážit a většinou ho fakt sní celkem rychle, to platí i s penězi. Pokud má až moc peněz, tak je většinou utratí za blbosti a nedokáže si našetřit na nějaké věci, které by pro něj měly větší využití a hodily by se mu celkově do života víc. Ne, že by někdy měl u sebe nějak moc peněz, ale i přesto nedokáže být moc spořivý. Na druhou stranu, jak se to měl naučit, když skoro celý život vyrůstal sám. V sirotčinci nevyrůstal, v Jedenáctém kraji se to zrovna nebude dvakrát řešit. Stačí když je přihlášen do výběru do Her, což on je. Díky tomu, že se vychovával sám, tak je občas takový svůj. Občas se dokáže chovat trochu dost nevychovaně a neslušně.


Na svůj věk má průměrně vysokou postavu, měří sto osmdesát centimetrů a je trochu hubenější než většina lidí z profesionálních krajů, ale není o tolik hubenější, jak by se předpokládalo. Přeci jen děti z chudých krajů, přesně z takových, jako je Jedenáctý kraj, jsou celkem vyhublé a občas až podvyživené. To u něj rozhodně neplatí, on je vcelku normální postavy. Trochu, ale spíše minimálně vypracované. Když občas dělá legální práci, která je o dost těžší, minimálně pro něj, než ta ilegální. Hlavně mnohem těžší na fyzičku, tak se logicky trochu vypracuje, ale opravdu to na druhou stranu není žádný zázrak. Má tmavé vlasy, přesně takové barvy, jako měla jeho matka. Obočí má trochu tmavší a oči má světle hnědé. Ty má jako jeho otec. On je celkově v obličeji více podobný svému otci než své matce. I když se to teď těžko porovnává, když se spolu nevídají a to vůbec. Nikdy o něj neměli nějaký zájem. Už od narození se o něj moc nestarali, samozřejmě jídlo a pití mu dávali. Oblečení měl vytahané, protože ho dědil od starších sourozenců, což nebyla žádná sláva. Ale tak nějak přežíval. Teda do té doby, dokud byl nejmladší. Poté se jeho rodičům narodili dvojčata a on byl prakticky odstřižen od rodiny. Se staršími sourozenci se nevídal, ti se dostali k drogám a jeli na nich, takže furt byli někde ve městě sjetí. Avšak ještě pár let to doma nějak přežíval. Jídlo si bral sám, do školy chodil. Jakmile mu bylo dvanáct a byl tedy zapsán do sklizně, tak z domova odešel. Nemusel ani utíkat. Rodiče byli spíše rádi, že se ho zbavili. Neměli ho rádi a to mu dávali fakt výrazně najevo. Spíše doufali, že z něj budou mít nějaké peníze, a tak nebudou muset makat, zřejmě doufali, že bude makat za ně a že jim kraj na ty děti dá peníze. Ve dvanácti teda odešel z domova. Sbalil si svých pár věcí a utekl někam do města. Ve městě žebral, zjistil, že lidi jsou nesoucitní. Prakticky nikdo mu nedal nic. I když měli co mu dát, tak mu to nedali. Našel si nějaký plac, kde by mohl bydlet. Byla to stará opuštěná budova na kraji města, kde žije dodnes, postupně si to nějak zlepšoval, aby se tam vůbec dalo žít. Stále to není nic moc, ale tak dá se v tom přežívat. Stal se z něj zloděj, když viděl, že lidi nemají soucit vůči dvanáctiletému klukovi. To se mu celkem dařilo, a tak u toho zůstal. Přeci jen byl vždy dost nenápadný a mrštný. Nemusel si ani nikdy brát oblázky, protože vždy si ukradl celkem dost jídla, aby z toho minimálně dokázal vyžít. Kolem patnácti let začal občas pracovat i legálně, protože nechtěl v lidech vzbuzovat podezření. Nepracuje legálně často. Své rodiče prakticky vůbec nevídá, to platí i o jeho starších sourozencích. Ti jsou nejspíše někde mrtví, nejspíše se předávkovali.

other worlds

stranger2s.jpg https://lh3.googleusercontent.com/Pw0zB0hurIqLYe3Dbii8mgZ8-m5myKuUtsQ2qtwficdo5n9uKQvLA3mzvOkjh7iL3CUXJzXut2adFoTqKA=w200-h92