Showing posts with label Dead Victors. Show all posts
Showing posts with label Dead Victors. Show all posts

Sunday, November 09, 2014

Archer Francis Jr.

[ arhčr frencis ]

 

    

Player: Diddi

FC: Ty Simpkins → Keenan Tracey

Victory year: 122nd Annual Hunger Games

Contact: hp.diddinka.hg@gmail.com

Age: 31

Token: Ježeček z borové šišky

Hobby: Kreslení, Parkour



level [ 0 ] • credits [ 400 ] • gems [ 0 ]

Interview | ID Card ]

1x obsidiánový klíč

cestovní doklad, mobil - Advansy


[ before the Hunger Games ] Díky jeho malému vzrůstu mu nedělá sebemenší potíže být nenápadný, avšak jeho povaha je k tomuto docela dost opačná. Je rád středem pozornosti, to ale neznamená, že neumí být zticha. Je to veliký šprýmař, rád vyrábí různě složité pastičky, díky kterým dělá docela velkou neplechu svému okolí, hlavně jeho sestrám Leonie a Gabby. Nejednou se kvůli jeho kanadám dostává do problémů - svým způsobem je to umělec, jako jeho matka. Umí se celkem slušně přetvařovat. Má díky tomu celkem dobré reflexy a taky je díky tomu dost vynalézavý. Jelikož pochází ze Sedmičky, tak by bylo celkem divné, kdyby se neuměl ohánět sekerou. Umí se s ní pořádně rozmáchnout, ale jeho výška bojkotuje jeho sílu. Sekeru držel prvně v pěti letech, kdy s ní štípal dříví na zimu. Postupem času se však rozhodl, že s ní zkusí trénovat, aby byl případně připraven, kdyby ho vybrali do arény. Teda ne, že by si věřil, že má nějakou šanci, kdyby ho vybrali v tak brzkém věku, ale aspoň by se mohl trošku zkusit bránit. když berete jako posilování vykládání a nakládání nasekaného dříví, tak v tom případě i posiluje. Zvládne poznat několik jedlých rostlin, ale jen opravdu několik. Další vlastností, které se naučil díky kraji, je lezení po stromech. Toto ho dokonce i baví, protože přece přeskakovat z větve na větev je sranda ne? Také rád běhá. Nevadí mu dlouhé tratě ani ty krátké.

[ the days after ] Splašily se v něm hormony a najednou nám vyrostl. Díky bohu. Byl z té své výšky tak zoufalý, že se učil na chůdách! Říct, že v tom byl hodně mizerný, ani zdaleka nevystihuje, jak příšerný na nich byl. Sekeru neodložil. Začal s ní trénovat a umí se s ní pořádně rozmáchnout, teď ještě víc. Má na to i větší sílu. Začal posilovat, aby taky ne, když měl za spojence profíky, vedle kterých vypadal jako naprostý podvyživený vyžle a ustřelený kecky zároveň. Chudáček. Z arény si teda odnesl dost mizerný názor na svou postavu, ale teď s ní už je docela spokojený. Začal se věnovat parkouru. Hrozně ho to baví, jelikož je takový hyperaktivní a skákat po všemožných stavbách je děsně super. Jeho začátky byly trošku bolestivý, ale to mu nevadilo, zažil už horší bolest. Teď už je v tom relativně dobrý a pořád se zlepšuje a zkouší nové triky. Další věcí, se kterou začal, je kreslení. Prostě vezme tužku, papír a kreslí. Je to něco co má po mamince a uklidňuje ho to. V kraji už není středem pozornosti kvůli svým kanadským vtípkům. Ty si nechává pro své milované sestřičky nebo do Kapitolu. Není to tím, že by ho nebavily. Problém bude spíše v tom, že jich vyvedl už tolik a neví, jaké další by měl tvořit nebo si nedokáže vybrat ten nejlepší. Tím pádem zaměřil svou energii na parkour, kreslení a nějaké to posilování. Pořád dokáže rozeznat nějaké jedlé rostliny. Dokonce se naučil plavat, teda ne, že by měl zrovna moc na výběr... Bylo to něco jako "Buď plav, nebo se utop", když ho ta ďábelská bytost strčila dolů z paluby a smála se tomu, jak se hezky "roztomile" topí - teda tak to vidí on. Samozřejmě si to vyzkoušel ještě párkrát poté. Asi se z něj přece jenom stal bojovník.


[ before the Hunger Games ] Kdybyste se ho zeptali, co je jeho největší slabinou, ihned by vám odpověděl, že tím je jeho výška. A proč? Protože kvůli ní nemá takovou sílu jako ostatní kluci jeho věku. Tím pádem jestli proti němu bude v aréně stát někdo starší vyšší a silnější bude si muset vystačit se svou rychlostí a mrštností. Kvůli těm jeho vtípkům je oblíbený a nesnášený zároveň. Také kvůli nim létá v samém průšvihu, ale na jednu stranu je za to rád protože tím přidělává i práci jeho otci. Neumí plavat a asi by ani nechtěl. Přece jenom tam plave kdejaká bestie. Nepozná všechny jedlé rostliny stoprocentně, takže by se mu mohlo stát, že se jednoho krásného dne nějakou tou kytičkou otráví. Co se týče jeho orientace, tak pokud tu cestu nezná nebo si nedává pozor kudy jde a není tam něco neobvyklého, tak se zvládne ztratit. Další jeho velkou slabinou jsou jeho milované sestřičky. Kdyby jim někdo někdy chtěl něco udělat, tak by ten dotyčný rozhodně nevyvázl bez újmy - jak už psychické nebo fyzické. Udělal by pro ně cokoliv. O tom ať nikdo nepochybuje. Kromě té zmíněné sekery neumí zacházet s žádnou jinou zbraní. Ani neměl možnost se k nim nějak dostat, ale tak pokud se mu u Rohu povede sebrat sekeru, tak by mu to nevadilo. Zajisté je alespoň viděl v jiných arénách.

[ the days after ] No jelikož vyrostl, tak už svůj vzrůst jako slabinu nebere. Rozhodně sem patří chůze na chůdách. Vážně je u něj slovo mizerný slabý. Málem si u toho desetkrát zlomil obě nohy. Problémům se snaží vyhýbat, ačkoliv se mu začíná líbit ta nezákonná aktivita, kterou někdy podnikne ještě s někým jiným. Ten pocit se mu líbí, ale sám by do toho asi nejspíš nešel, ale možná se to časem změní. Ve výcvikáči se držel pouze sekery, takže se nenaučil zacházet s něčím novým. Žádné nové senzační zbraně si nevyzkoušel. Nerozpozná žádné nové jedlé rostliny, jenom ty, které už znal a to ne všechny stoprocentně, takže tu pořád zůstává riziko otravy. Pořád nemá v lásce sprint. Není v tom zrovna nejrychlejší. Mívá ošklivé noční můry, ve kterých před sebou vidí tu příšernou hydru, které nemůže utéct, ať běží, jak jen může - to je to nejmenší zlo - v další zase znovu a znovu sleduje, jak se jeho spojenci Sylver a Greer, kteří pro něj byli jako rodina, zabíjejí a ať dělá, co dělá, nedokáže jim v tom zabránit. Takže se kolikrát probudí s prázdným výrazem nebo se slzami a v duchu pořád křičí jejich jména a prosí je, aby toho nechali. A nedávno mu přibyla další, ve které vidí, jak umírají jeho první svěřenci v aréně a on s tím nemůže nic udělat. Ten pocit bezmoci je na těch nočních můrách to nejhorší. V hodně těžkých chvílích se mu vybaví slova "buď bojovník" to ho přiměje se vzchopit a zároveň ho to i dost raní.


[ before the Hunger Games ] Narodil se do chudé rodiny jako prvorozený syn. Má dvě mladší sestry, které jsou dvojčata. Takže vždycky, když vyvede nějakou kanadu jim, tak od nich to schytá jednou tak hůř. Vždycky by pro ně udělal první poslední ať to stojí co to stojí. Jeho maminka byla něco jako umělkyně v jejich kraji. Bohužel zemřela při porodu Gabby a Leonie. Leonie je ta starší, sice jenom o sedm minut, ale je starší než Gabby. Obě jsou jejich matce hodně podobné, ale Gabby o malinko víc, ačkoliv to nikdy neřekl ani jedné z nich. Možná je to tím, že Gabby zdědila po ní to nádherné kreslení. Leonie je zase trošku víc podobná jemu, i když i on umí docela pěkně kreslit. Ačkoliv má vzpomínek na mamku málo, je za ně opravdu rád a nejvíc si cenní té, kde mu vyrobila jeho talismánek ve tvaru ježečka, kterého mu vyrobila, když byl ještě malý. Co se týče jeho otce, tak ten se raději stará o jeho sestry než o něj. Asi je to tím, že ony nejsou tak problémové, ale to je jedno. On je radši, že se stará o ně, protože jsou to jediné na čem mu záleží. Pokud se stane, že se o něj jeho otec zajímá, což se moc často nestává, tak je na něj vždy jen naštvaný a přísný. A nezapomíná mu říkat, jakým je pro něj zklamáním. Když se mu jeho pastičky vymknou z rukou, tak to není zrovna moc příjemný, ale zatím to nikomu neublížilo - no možná jenom trošku psychicky. Většinou se díky nim dostane do středu pozornosti a o to mu také jde. Miluje, když se může předvádět, ale někdy to fakt přepískne až je to životu nebezpečné. V kraji je většinou oblíbený, nebo si to alespoň on myslí.

[ the days after ] Hned jak vystoupil z vlaku, se na něj sesypaly jeho sestřičky se slzami v očích. Byly tak šťastné, že je zpátky. První měsíce si užíval, že je znovu vidí, ale pak mu začali připadat neuvěřitelně otravné. Pořád za ním všude chodily, takže měl klid jedině, když byly ve škole, ale to ho pro změnu chodil otravovat otec. Toho se zbavil, když se s ním dohodl, že mu dá dostatek peněz na jídlo a další věci. Takže se jejich vztah nijak nezměnil, ačkoliv se k němu doneslo, že plakal, když ho vybrali. V kraji si připadal, jako by byl pořád zavřený v aréně. Později to už nevydržel, takže sedl na vlak a vyrazil do Kapitolu. Po několika dnech se mu po nich ale začalo stýskat, takže se vrátil zpátky a nezapomněl ani na nějaké pěkné dárečky pro ty dvě zlatíčka, která vyšla ze cviku a chytí se do každého žertíku. A takhle se to u něj pořád střídá. Kapitol, kraj, Kapitol, kraj. Samozřejmě nezapomínal pěkně rozmazlovat dvojčátka. Večírky! Ty si okamžitě oblíbil. Líbí se mu ta atmosféra, ta pozornost, co mu je věnovaná a - co si budeme nalhávat? - ty stoly se sladkostmi. Sladkosti, další věc, na kterou si rychle zvykl. Díky tomu, že vyhrál tak mladý, si mohl užívat bezstarostného života, ale on se těšil, až konečně bude moct pomoc svým svěřencům. Věřil, že jim dokáže pomoct. Když tedy ten den konečně přišel, tak pomalu skákal nadšením, které ho přešlo hned po sklizni. Jeho svěřenci se chtěli hned zabít, ale nakonec to mezi nimi vyřešil, ačkoliv ne na dost dlouhou dobu, jak se potom ukázalo. Jeho první svěřenci a hned s nimi měl takový starosti. Bylo to s nimi jako na horské dráze a i přes to si je oblíbil. A znáte to, přijde první láska, první polibek a první zlomené srdce, tohle bohužel není tak docela jeho případ. Kdyby ho nechala, tak by se s tím mohl smířit, nebo kdyby ji přestal milovat, ale ona umřela a nechala ho zlomeného, zdrceného a hlavně prázdného. Vidět ji umírat pro něj bylo hrozný. Myslel si, že bez ní svět ztratil smysl, ale už ví, že je plno dalších důvodů, proč žít. Je to přece náš malý bojovník a navíc ho dvojčata provokovala těma svými žertíčky.


× Callista Allen - Byla jeho mentorkou a byl za ní rozhodně rád, jelikož mu nemazala med kolem pusy a nesnažila se mu namluvit, že má šanci vyhrát. Vlastně u ní ze začátku hledal něco jako mateřský vzor, ale když se stáhla ze všeho dění, tak to nějak přešlo. Každopádně, když se tak stáhla a nikdo o ní nic nevěděl, tak se o ni začal bát, a tak ji začal navštěvovat, aby se přesvědčil, že je v pořádku. Pokaždé, když byl v kraji tak se za ní stavil, aby zjistil, jestli něco nepotřebuje a je v pořádku. Každopádně s tím, když se sestěhovali do jedné vesnice vítězů se to dost snížilo, jelikož on moc dobře ví, že je v jejím domku prázdno a už do kraje tak často nejezdí, jelikož k tomu už nemá důvod, ale kvůli ní tam někdy jede, aby se přesvědčil, že jev pořádku.

× Claudia Riqueti - To je takový miláček v podobě vysoké blonďaté žirafy - teda jestli se někdo nerozhodne, že by jí slušel na hlavě pěkně inkoust - která se na něj stejně nemůže zlobit, ať už od něj schytá jakýkoliv žertík. A že už jich od něj schytala docela dost. Je pro něj jako starší sestra. Prošli spolu už párkrát těžkým obdobím. Někomu kdo je nezná, by se dokonce mohlo i zdát, že spolu chodí, ale nikdy mezi nimi nebylo nic víc než sourozenecké pouto. Udělal by pro ní cokoliv, kdekoli a v jakoukoli hodinu. I kdyby mu volala ve tři ráno, což většinou dělá on jí, tak by jí to zvedl. Je to prostě Claudi.

× Desirée Mason - Ďábelská bytost, kterou má rád, i když ho chtěla (z jeho úhlu pohledu) utopit. Někdy je na ní trošku drzý, ale to mu moc neprochází. Teda když je na ní naštvaný, tak je drzý hodně a je mu i jedno, když mu dá nějakou tu ránu. Je to v jeho životě největší autorita jakou kdy měl, teda co si pořádně pamatuje. Dokonce ji i dost poslouchá, ale ona o tom samozřejmě nesmí vědět. Má ji z nějakého neznámého důvodu rád, ačkoliv by jí to nikdy neřekl, jelikož by se mu nejspíš za to vysmála.

× Ezra Donnovan - Seznámili se ve vlaku na Turné vítězů a jelikož tam nebylo nic moc dělat, tak se tam Archer spřáhl právě s Ezrou, kterého tam donutil hrát na kytaru. Jedno období měl velmi v oblibě na něj posílat fanynky, jelikož tak dali pokoj jemu a byla sranda sledovat Ezru, jak neví, co má v tu chvíli dělat. No samozřejmě si to Ezra nenechal jen tak líbit. Je ochotný podniknout každou špatnost, se kterou Archer přijde a právě proto jsou nejlepší kámoši. Často si ze sebe dělají legraci a dělají různé blbosti a vlastně mu Ezra jednou zachránil život a tak, aby se neřeklo, mu Archer chodí vyjídat ledničku.

× Sigourney Wesmyron - Zná ji už docela dlouho, ještě aby ne, když vyrůstala v jeho domě. Nejdřív z toho moc nadšený nebyl, jelikož se kvůli tomu musel chovat víc dospěle a ne jako pubertální hovado, kterým ještě tehdy byl. Nespíš by její nastěhovaní i odmítl, kdyby nebylo slov, co mu řekla Des. Ze začátku hlavně řešil spory, které měla s jeho sestrami. Pak se ale vrátil ke svému normálnímu životu a doma moc nepobýval. Každopádně se snažil o to, aby vždy měla to, co chtěla a cítila se tam u nich dobře. Moc dobře si byl vždycky vědom toho, že s ním manipulovala, ale on se nechal, jelikož chtěl on sám, protože jí nechtěl nic odepřít. Možná za to mohlo jeho pobláznění do ní, které je nejspíše silnější, než si je ochotný sám přiznat, nebo je prostě už takový. Každopádně teď ji už nechal být, protože mu celkem ublížila, ačkoliv to dělala přece vždycky. Jestli k ní chová ještě nějaké city, neví ani on sám.

× Wynter Emerson Caelum - Ze začátku ji rád provokoval, protože mu chtěla vnutit to Emerson, což se mu vůbec nelíbilo. Vlastně nikdy jí tak neřekl a asi ani neřekne, jelikož se mu prostě líbí víc Wynter. Taky se spolu moc nebavili, jelikož jemu to přišlo celkem otravné, ale vždycky jí tak nějak bral na vědomí jako takovou tu kamarádku, se kterou se vídáte jenom na párty. Vlastně jednu dobu na ní měl celkem crush, ale jelikož si myslel, že ji chce Ezra, tak si držel odstup. Navíc to vypadalo, že i ona chce jeho. Ten crush přešel, ale po jednom aktu na jeho narozeninové oslavě nějak neví, co si má myslet. Pravda je ale taková, že ji nejspíš miluje.

Wednesday, September 17, 2014

Ezekiel Arthur Pott

[ ezekiel artur phot ]

 

    

Player: Pietro

FC: Ian McKellen

Victory year: 92nd Annual Hunger Games

Contact: Butschek.Petr@seznam.cz

Age: 69

Token: Stříbrná psí známka s hlavou reprodrozda

Hobby: Návrhář, experimenty s jedy a chemikáliemi


level [ 0 ] • credits [ 0 ] • gems [ 0 ]

ID Card ]


[ before the Hunger Games ] Ezekiel se odmala pohyboval kolem chemikálií používaných pro barvení a čištění látek, proto se je naučil bezchybně rozeznávat a začal je studovat. Naučil se, které látky jsou prudké jedy, které omamné a nebo které jen příšerně smrdí. Kromě tohoto patřila mezi jeho oblíbené činnosti lukostřelba, z luku se naučil střílet úplně sám, dokonce si luk a šípy vyrobil. Brzy ráno a k večeru chodil tajně do lesů lovit, aby vůbec doma měli co jíst. Krom lovu v lese sbíral i různé lesní plody, bylinky a houby, takže poměrně snadno rozezná rulík zlomocný od borůvky a tis červený od brusinek. Ví, které bylinky jsou léčivé, a které naopak prudce jedovaté, lehce si poradí s většinou zranění. Při lovu a pobytu na zakázaném území se také musel umět dobře skrývat před mírotvorci, tudíž ani v maskování není špatný. Se zbraněmi se moc nesetkal, jedině tak s nožem na krájení masa a svým lukem. Ale velmi si oblíbil foukačku s jedovými šipkami, snadno přenosná a ještě k tomu nenápadná zbraň dlouhého dosahu, která téměř jistě usmrtí protivníka. Pokud tedy nemine cíl.

[ the days after ] Hladové hry si na něm vybraly svou daň. Má zrychlené reakce, jako by neustále očekával, že na něj něco nebo někdo zaútočí i přesto, že už od doby, kdy byl v aréně, uplynulo spoustu let. Je moudrý a rozvážný, dlouho nad něčím přemýšlí, než to teprve udělá, aby si byl jist, že se nic nepokazí. Řídí se totiž heslem "Dvakrát měř, jednou řež." Může se zdát, že je takový zpomalený, což je vlastně pravda, protože si pečlivě rozmýšlí, než něco udělá, ale pokud není ani na myšlení čas, je až velmi rychlý. Stále u sebe nosí svou oblíbenou foukačku, avšak vyměnil jí za pevnější, kovovou a naučil se vyrábět si pevnější šipky s delším dostřelem. Objevil několik nových chemických sloučenin, o kterých ví jen on sám a hodlá se o ně podělit maximálně tak se svými svěřenci, splátci, kteří mu byli přiděleni. Vytvořil spoustu různých čichacích solí s různými účinky, smradlavé bomby, nervový toxin do šipek a také uspávací sérum, po kterém se dotyčný již neprobudí.


[ before the Hunger Games ] Není to moc dobrý běžec a také neumí plavat, tudíž ve vodě nemá žádnou šanci na záchranu sebe samotného, natož pak ostatních. Ve spaní někdy chrápe. Není to sice žádný zvuk motorové pily, ale bystřejší splátce by ho mohl odhalit a zabít. Nesnese pohled na krev, jakmile nějakou spatří, odvrací zrak a zvedá se mu žaludek. Jakmile však přejde panika, umí krvácení zastavit a ránu ošetřit. Je to klaustrofobik, nesnáší stísněné prostory, jakmile se do nějakého takového dostane, snaží se ihned dostat odtamtud pryč. Doma sice trénuje, kdyby ho vybrali, ale je to jenom takové to domácí trénování, nikdo ho nevede a v podstatě, co se nenaučí on sám, tak to neumí. Musí věci okoukávat z televize z Her nebo od mírotvorců. Neumí to se zbraněmi a nikdy nebyl v žádném boji. Jenom jednou mu ve škole jeden kluk přerazil nos, to dost vyváděl, protože byla najednou všude krev. Není vůbec dobrý v přírodě, nezná zvířata a neví, jak by tam přežil.

[ the days after ] V aréně se jeho kondice poněkud zlepšila, ale s rostoucím věkem už ztrácí svou výdrž. Oblíbil si turistiku, za den je schopný nachodit klidně i pět až deset kilometrů a ještě toho nasbírat nějaké houby, ale kdyby měl běžet, asi by to už nezvládl. Leda možná kdyby mu opravdu šlo o život. Má pomalý start a po sto metrech už mívá problémy udržet tempo. Delší trasu jak 500 metrů nezvládne uběhnout vůbec, spíše ujít rychlou chůzí nebo v mírném poklusu, ale dává přednost procházkám s holí v ruce, kterou má spíše jako módní doplněk, ale v kopci se mu přeci jen hodí. Plavat stále neumí, nad hladinou se neudrží, avšak celkem obstojně se potápí... tedy spíše topí. Jestli by měl zemřít utopením, tak ať je to alespoň se stylem. Na čtení potřebuje brýle a jeho pohled do dálky také není zrovna jestřábí, pomalu se u něj objevuje krátkozrakost, Ezekiel uvažuje, že by si nechal oči spravit v Kapitolu, ale zatím se k tomu neměl. Krev stále nemusí, ale už to na něj nemá takový vliv jako dříve, Hry ho zocelily. Klaustrofobikem zůstal i nadále.


[ before the Hunger Games ] Narodil se do rodiny oděvních návrhářů. Jak nečekané u Osmého kraje, že? Rodiče se dokázali postarat o rodinu dobře, má ještě staršího bratra, se kterým má dobrý vztah. Jak už jsem zmínila, odmalička vynikal v rozeznávání chemikálií a jedů a hodlal to využít, kdyby ho vybrali jako splátce. Ba dokonce byl připravený ty Hry vyhrát. Ezekiel je poměrně urostlý muž, má přibližně metr osmdesát. No i přesto pod huňatým klenutým obočím se nachází pár ocelově modrých očí, které neustále zkoumají okolí. Mezi nimi tkví celkem široký nos a pod ním úzké rty. Často se usmívá a i v očích mu je vidět šibalská jiskra malého kluka. Jako správný obyvatel Osmého kraje se samozřejmě umí obléknout, rád nosí slušivé obleky a košile, avšak nepohrdne ani pletenými svetry ze stoprocentní bavlny nebo klobouky. Klobouky má totiž moc rád, má jich doma celou sbírku a kdykoliv je možnost, nějaký si na sebe vezme. Má trochu poleptané ruce od chemikálií, ale nic závažného to není, jen pár jizev.

[ the days after ] Po Hrách chvíli zůstal v Kapitolu, kde si užíval blaha, krásných žen a bohatství, ale brzy ho to přešlo a po dvou letech se vrátil zpátky do Osmého kraje, kde pokračoval ve svých experimentech a vynalézání. Když ho bylo potřeba, tak mentoroval. Také chodil častěji do lesa, kde trénoval lov, lukostřelbu a podobně. Chodil a stále chodí běhat, aby zlepšil svou fyzičku. Když má čas, navštěvuje Kapitol, ale už ho tak neláká jako dříve, dalo by se i říct, že ho omrzel. Ženy ho už nechtějí i přesto, že vyhrál Hry, raději sáhnou po mladších vítězích. I ostatní Kapitolské věci ho poněkud nudí. Vlastně do Kapitolu jezdí jen v době Her, aby pomohl splátcům ze svého kraje, a inspirovat se Kapitolskou módou pro své vlastní modely pro Osmý kraj. Dal se i na čtení, jelikož už to je starší pán a chce být přesně takovým tím starším pánem, co je moudrý a každému rád pomůže. Žije ale sám se svými dvěma psy, protože s lidmi ani neví, jestli to vydržel. Po Hrách se odstřihl od své rodiny a zvykl si na to, že je samostatnou jednotkou.


× o doplnění si napiš na e-mail

Tuesday, August 19, 2014

Samuel Collins

[ sejmuel kólins ]

 

    

Player: Dahlia

FC: Tyler Posey

Victory year: 4th Pentagames

Contact: v.shany.dufkova@gmail.com

Age: 37

Token: Kožený náramek

Hobby: Pěstování bonsají, sbírání mušlí


level [ 0 ] • credits [ 6 580 ] • gems [2]

Interview | ID Card ]

1x, obsidiánový klíč, 2x obsidiánový box [k otevření potřeba 5 obs. klíčů]


[ before the Hunger Games ] Samuel je chlapec peknej športovej postavy s veľkou silou. Pomáha v baniach, kde často ťahá ťažké vozíky preplnené čerstvo vyťaženým dreveným uhlím. Dokáže toho uniesť naozaj veľmi veľa. Svoju silu vie dobre používať, dokonca sa vie aj biť. Keď sa z času na čas dostane do bitky medzi vrstovníkmi, je veľká pravdepodobnosť, že to Samuel vyhrá. Všetky tie skúseností z pouličných potýčiek by veľmi rád zužitkoval pri tréningu, no keďže žije v kraji bez výcvikového centra, má chlapec hold smolu. Má znalosti byliniek. Sám niekoľko druhov pestuje a dokáže ich veľmi dobre rozoznávať. Na Samuela sa nalepilo čo-to aj z prvej pomoci, zakladania ohňa a dokonca ešte zo starých detských čias ovláda aj šplhanie po stromoch. To sa naučil v lese, ktorý obkolesuje Dvanásty kraj, a ktorý je zároveň aj zakázaným miestom. Nie je síce žiaden veľký obchodník, ale z občasných návštev čierneho trhu sa naučil aj zjednávať a vyjednávať. Pozná pár psychologických trikov a vie dostať ľudí tam, kam chce, aby sa dostali.

[ the days after ] V týchto dňoch sa aktívne venuje už len zlomku toho, čomu sa venoval pred hrami. Keďže sa nemusí báť o svoj život, má viac-menej pokojný život. Nepotrebuje vlastne žiadne vedomosti ku tomu, aby mohol žiť mierumilovný pokojný život. No on i tak z akéhosi zvyku, na sprioritňovanie telesnej stránky jeho tela, ešte vždy cvičí. Každý deň si odbehne tak minimálne štyri kilometre. Znamená to, že má veľmi dobrú telesnú kondíciu a vytrvalosť. Na to, aby si udržal silu, si doma v garáži zariadil malú telocvičňu. Každý deň v nej trénuje na boxovacom vreci a na lavičke s činkami. Nie je to nič fancy, no na udržanie a prípadné naberanie svalovej hmoty je to celkom slušné. Pestovanie byliniek sa premenilo na pestovanie exotickejších druhov rastlín a bonsajov. Ale tak vedomosti z rastlín stále má a dokonca si ich pravidelným študovaním materiálov v knihách ešte vylepšuje. Okrem rastlín ho začali fascinovať aj morské živočíchy, čoho dôkazom je aj jeho rozsiahla zbierka mušlí.


[ before the Hunger Games ] Prvá a obrovská nevýhoda Samuela je, že nevie narábať s absolútne žiadnymi zbraňami. Keby už niekoho mal zabiť, tak ho pravdepodobne dobodá nožom. Okrem neho nedržal žiadnu inú zbraň vo svojich rukách. Mnohé z nich ani nepozná. Mohol by ich poznať, keby sa díval na Hunger Games, no to on odmieta, z osobného presvedčenia. Nenávidí Hunger Games, nesleduje ich, nezaujímajú ho. Za svoju tvrdohlavosť si dokonca raz aj vyslúžil trest, kedy odmietal pozerať túto krvilačnú reality show v škole. Nie je to človek, ktorý by bol zrovna tichý. Bez toho, aby povedal svoj názor nahlas sa jednoducho nezaobíde. Rád sa chodí schovať do lesa pred svetom, byť sám. Akokoľvek by tam chcel nájsť nejakú potravu - nevie to, nikto ho to nikdy nenaučil. Takže les si skôr spája s oddychom, než ako so zdrojom potravy, alebo iných potrieb. V prstoch nemá takú jemnú motoriku, aby sa mohol venovať nejakým ručným prácam, alebo niečo, čo treba robiť úplne presne. Svoje ruky používa najčastejšie z tej silovej stránky, než z tej presnej.

[ the days after ] Po hrách to má vo svojom mentálnom živote trochu zložité. Celkom sa mu zmenila jeho povaha, ale to môže byť aj tým, že už viac nie je teenager a jeho mentalita dosiahla vnútornú stabilitu. Síce v spoločnosti pôsobí šťastný a vyrovnaný, pri dlhých obdobiach samoty upadá do depresií, ktoré ho celkom ochromujú. Snaží sa ich riešiť najmä madikametmi, na drogy a alkohol sa vonkoncom necíti. Odkedy si zažil "ľudské telo" z takej blízkej vzdialenosti, má celkom problém so spánkom. Často sa mu sníva o tom, že sa nachádza vo vlastnom tele, alebo že je niekto iný v ňom a ničí ho. Pri pohľade na surové mäso mu občas príde nevoľno a dovádza ho to k zvracaniu. Jeho nenávisť ku hrám sa síce vytratila, ale ešte vždy mu je ľúto premárnených ľudských životov mladých ľudí, čo tam zahynú. Každý rok finančne pomáha ľuďom z ich kraja, ktorých deti umreli práve v aréne. Celkovo teraz keď dospel, má väčší sklon ku sociálnemu mysleniu a ku pomoci druhým.


[ before the Hunger Games ] Sedemnásť rokov dozadu sa Samuel narodil do Dvanásteho kraja do chudobnej malej rodiny. Na okraji Dvanástky majú on a jeho rodičia malú chatku. Nie je to bohviečo. Pravidelne im tam zateká, a tak niet divu, že ich bývanie je viac plesnivé, než pohodlné. Našťastie majú pri dome malú roľu, pretože inak by zrejme nemali čo jesť. Čo si nevypestujú, alebo nevymenia na čiernom trhu, to prakticky nemajú. Samuelov otec pracuje v baniach, kde inde by sa aj mohol zamestnať niekto v Dvanástke? Už od pätnástich rokov tam chodí s ním vypomáhať. Niekedy len aby uľahčil otcovi robotu, ale niekedy, keď majú zvýšené uholné kvóty, drie tam normálne za peniaze. Jeho matka je niečo asi ako liečiteľka. Ošetruje ľudí, ktorý si nemôžu dovoliť profesionálnu medicínsku starostlivosť v nemocnici na námestí Dvanásteho kraju. Veľa sa od nej naučil. Celkom ho to baví jej pomáhať pri tejto práci. Samuela napĺňa, keď môže pomáhať niekomu, komu by nikto iný nepomohol. Napriek všetkej jeho snahe pri vedení domácnosti, nemajú dosť peňazí na jedlo, a tak, aby nepomreli, musí Samuel chodiť do miestnej budovy súdu pre oblázky. Nikdy ho ku tomu neprinútili rodičia, vždy to robil bez ich vedomia a prišiel domov ako na hotovú vec už priamo s obilím a olejom. V deň, kedy tak urobil prvý krát, mu jeho otec ako symbol vďačnosti podaroval svoj kožený náramok, ktorý sa v ich rodine dedí celé generácie. Svoju averziu voči hrám verejne netají. Hunger games sa pre neho stali niečo ako strašiak na poli jeho života. Má z nich strach, desia ho. Štíti sa myšlienky, že by musel ísť do arény bojovať. Jediná vec, ktorú neznáša viac ako hry sú profesionáli a nespravodlivosť nerovnosti hier medzi krajmi.

[ the days after ] Samuel si žije už niekoľko rokov žije veľmi pekný život víťaza 4th Pentagames. Síce život stále nie je to, čo to byť mohlo, nemôže si sťažovať. Oproti tomu, čo zažíval predtým, je to neporovnateľne markantný rozdiel. Z financií, ktoré dostával z Panemu samozrejme dal dokopy seba a aj svojich rodičov. No toto zdanlivé šťastie netrvalo dlho. Raz, počas Samuelovho mentorovania v Capitole, jeho rodičia vo svojom novom dome nechali zapálenú olejovú lampu, ktorú prevrhla mačka a spôsobila požiar. Samozrejme nikto neprežil, pretože v tom čase všetci spali. Ostal teda na všetko takpovediac sám. Nedá sa povedať, že by nedostával nejakú tú mentálnu podporu z vonkajška, od spolukrajanov, to nie, ale tak predsa len to nie je také, aké by to byť mohlo. Čo sa týka jeho vily vo štvrti víťazov. Dobrovoľne sa jej vzdal, ubytoval tam sociálne slabších príbuzných, ktorých samozrejme dotuje. Aby on sám nebýval na ulici, nechal si postaviť malý tehlový domček niekde medzi ostatne priemerne zarábajúcich ľudí Dvanásteho kraju.



× o doplnění si napiš na e-mail

other worlds

stranger2s.jpg https://lh3.googleusercontent.com/Pw0zB0hurIqLYe3Dbii8mgZ8-m5myKuUtsQ2qtwficdo5n9uKQvLA3mzvOkjh7iL3CUXJzXut2adFoTqKA=w200-h92