Showing posts with label Characters. Show all posts
Showing posts with label Characters. Show all posts

Monday, May 04, 2020

Willa Galloway

[ vila galouvej ]

 

Player: Elli

FC: Imaan Hammam



Contact: eliskafranova@seznam.cz

Age: 18 | Tesserae: 7


Token: Bílý kamínek




level [ 1 ] • credits [ 0 ] • gems [ 0 ]

 osoba nic nevlastní


Jako naprostá většina Jedenáctého kraje je Willa zvyklá na těžkou práci. Jen tak něco ji neunaví a do práce se pouští ráda. Je velice pracovitá a má šikovné ruce, které dokáží různé věcičky. Hodně se jí vyplatilo, že po matce zdědila velké nadání na vaření a kvůli nedostatku jídla dokáže udělat snad ze všeho nějaký skromný pokrm. Také pozná nespočet bylinek a rostlin, takže nemá strach, že by se zrovna ona otrávila. Jelikož žije v jedné z těch nejnebezpečnějších a nejchudších ulic v jejím kraji, musela se naučit nějak bránit. Vždy se tak dělo u kuchyňské linky, kdy při vaření a krájení masa či zeleniny praktikovala formy bodání a sekání. Jen ale do vzduchu. Jednou ji u tohoto činu načapal otec, který nikdy nebyl zastáncem násilí, ale poté, co umřela Willina matka, se rozhodl, že nedovolí, aby se jeho jedinému dítěti stalo něco podobného. Zemřít někde v temné uličce. Tak začali trénovat základy sebeobrany společně, krůček po krůčku. Nejdřív jenom jak vykrýt útok, poté jak někoho pořádně zasáhnout. Willa nemá zrovna nějaké velké svaly, ale kdyby přišlo do tuhého, silnou ránu dát umí. Je odhodlaná a nic jen tak nevzdá, a tak to vždy bylo s jejím malým tréninkem sebeobrany. Když už dívka dospívala, otec se rozhodl ji nějak naučit zacházet s nožem, tak doma nasadil slaměné panáky. Po dlouhé době trénování si nůž osvojila a bere ho spíše jako prodloužení její ruky. Před nějakou dobou si také usmyslela, že by bylo fajn se naučit nůž vrhat. Nejdříve jí to vůbec nešlo, panáky vždy minula, ale po roce se začala zlepšovat. Nejde říct, že by v tom byla skvělá, ale schopnost si osvojila a Willa nepochybuje o tom, že by se teď ubránila. V dětství jí umřela matka, tak to byl jen otec a ona. Musela chodit do sadů s ním, aby se uživili. Jako malá samozřejmě nemohla dělat dospělou práci, tak byla přidělena na šplhání stromů, kde měla sbírat ovoce. Zanedlouho se z ní stal docela dobrý lezec a do této doby ji baví se vyšplhat do koruny stromů a dívat se dolů na lidi. Teď už je však dospělá a je schopná zastávat těžší práce jako všichni ostatní. Po nějaké době si zvykla na těžkou práci a je schopná unést i hodně těžké věci. Je také zvyklá zastávat práci druhých, když ji nikdo nekontroluje. Žádné práce se jen tak nezalekne, navíc má výdrž velkou. Jak už bylo zmíněno, ráda leze po stromech, tak by se dalo říct, že je docela ohebná. S jejíma dlouhýma nohama se také skvěle běhá, fyzickou stránku má tedy Willa pod palcem, jak to tedy jen za jejích podmínek jde. Pokud jde o její sociální život, s tím nemá problém. Je přirozeně usměvavá a ráda debatuje na různá témata, poznává nové lidi. Ráda říká, že má dobrý čich na lidi, že na nich vidí, jací jsou. Většinou má pravdu, každého ale prohlédnout nemůže, když lidi kolem rádi lžou a přetvařují se. Jinak se jí ale daří rozpoznávat emoce ostatních lidí a má různé techniky, jak se jim dostat pod kůži.


Pokud jde o přemýšlení pod tlakem, tahle dívka to vůbec nezvládá. Když spěchá nebo vlastně má něco dělat v daný čas, její mozek není schopen fungovat. Ruce se jí začínají potit, kolena třepat. Termíny a čísla jí obecně dělají problémy. Také není fanda školy a vkládání informací do hlavy jí ve většině případů dělá problémy (pokud nejde o recepty na vaření). Pokud ji něco nezajímá, automaticky se jí to vypaří z hlavy, jako kdyby to tam nikdy nebylo. Má také problém mluvit spisovně, což je hrozné, pokud by na ni mluvila úřední osoba. Obecně má problémy se slušnou reprezentací, má velice ostrý jazyk a moc nepřemýšlí nad tím, co ze sebe vypustí. Měla by se více kontrolovat ve všech ohledech. Vulgární slova jsou v jejím slovníku jakoby běžná slova. Její otec ji vždy držel od mírotvorců co nejdál, ale párkrát se stalo, že si v jejich přítomnosti zobák otevřela a rozhodně to pro ni neskončilo dobře. Nikdy to pro ni neskončí dobře. V životě nikdy neměla žádnou velkou autoritu, otec ji musí neustále odtahovat od problémů. Její hlava funguje hodně zvláštním způsobem. Využije každou skulinku, aby někoho naštvala. Nejradši by si podala někoho z Kapitolu. Vždy, když nějakého zázrakem uvidí u nich v kraji nebo v televizi, má velkou chuť nějakého zpacifikovat. Tato chuť nevychází z nějaké zkušenosti, nemá žádný důvod nenávidět Kapitolany. Vychází to z čisté touhy nebýt kontrolována, život bez lidí, co jsou na tom o hodně lépe než vy. Došlo by i k tomu, že by se normálně vysvlékla na náměstí svého kraje a volala by po anarchii. Zatím je ale udržována zkrátka, všechny tyhle velké nápady má stále jenom v hlavě. Pokud jde o nějaké fobie, Willa má obrovský strach z plavání, nejvíce ale z otevřeného moře. Nikdy sice neplavala, ale jen pomyšlení, že by byla ponořená ve vodě a kilometry od ní absolutně nic, ji děsí. Také zastává názor, že utopit se je ta nejhorší smrt, co může být. Smrt plná bezmoci. Většina jejích nočních můr je právě ta, že se topí. Cokoliv se takovému pocitu podobá (bažina, pohyblivý písek) ji nehorázně děsí a udělala by cokoliv, aby se do takovéto situace nedostala. Její velká slabina je její špatné určování směru. Lehce se ztratí a pokud jde o světové strany, o tom nemá vůbec tušení. Pokud je někde sama, v neznámé oblasti a neví, kam jít, puknou jí nervy. V ten moment není ani schopná myslet. Je strašně tvrdohlavá, za vším, co je její, si stojí a nikdo a nic ji nepřinutí myslet si jinak.


Willa se narodila jako jediné dítě Rema a Tyi Gallowayových, chudý pár žijící jako spodina Jedenáctého kraje. Tihle dva se spoléhali jen jeden na druhého, oba bez rodičů, bez financí. Neměli nic jiného než sebe. To se ale změnilo, když na svět přivedli Willu. Dívka byla obklopena nekonečnou láskou, žili šťastně, i přes nedostatek financí. Zahlcovali ji láskou. Byla trochu izolována od okolí, proto ani nevěděla, že jsou na tom její rodiče špatně. Kolem sebe cítila jen štěstí, s oběma rodiči měla nádherný vztah. Ráda doma čekala, než přijdou oba z práce. Vše se změnilo, když nastoupila do školy. V Jedenáctém kraji nebyl nikdo sice nijak zvlášť bohatý, ale jen jak se rozhlédla po svých spolužácích a oni po ní, hned se vědělo, že je dívka ze spodiny. Nejdříve to měla těžké, ale po nějakém čase se zapojila do kolektivu a našla si dva lidi, se kterými je nerozlučná dodnes. Lisa, Flint a Willa jsou nerozlučná trojka a ode dne, kdy se poznali, jsou skoro vždy spolu. Od školy a práce po volný čas. Ve škole se jí to tedy zlepšilo, život měla na chvíli poklidný. V sedmi letech se vrátila ze školy domů a první, co viděla, byl její otec zdrcený na stole. Její matka byla nalezena mrtvá v temné uličce, aniž by někdo věděl, že zmizela z práce. Otec jí to říkal těžce, samozřejmě. Nemohli však truchlit dlouho, těžce žili ze dvou platů, tak bylo nemožné, aby pracoval jen Rem. Proto musela Willa jít pryč ze školy a začít pracovat v sadech. Samozřejmě poté, co si vyřídili na radnici pracovní papíry. Poté byla přidělena na tradiční práci malých dětí, sbírání plodů ze stromů. Jak ubíhala léta, přišla puberta, velice těžké období pro ni, hlavně však pro okolí. Na povrch se dostala Willina rebelská nátura. Odmlouvala, samá sprostá mluva a jakoby to dělala všem kolem sebe naschvál těžší. Po dovršení patnáctého roku se trochu zklidnila, ale její odvaha a rebelská duše nikam nezmizela, jen se umí krotit, víceméně. Jinak si život užívá, pokud nemyslí na to, že se někteří lidi mají o hodně lépe než ona. Nemá nějak velké problémy, teď, když už dělá dospělou práci, dostává hezký plat na to, aby se s otcem uživili. Za ta léta se vztah s přáteli ještě posílil a jsou teď vždy spolu, pokud není Willa u plotny nebo cvičí s otcem. Lisa vždy zázračně sežene alkohol a celá trojka jde pít. Alkoholu se dívka nejdříve bála, ale po nějakém čase si na tu chuť zvykla a vyhledává ji. Poslední dobou se hodně usmívá, často je pod vlivem. Ráda se zbaví starostí a špatných myšlenek. Když se opije, všechna touha po násilí z ní vymizí, stane se z ní mírumilovná dušička. Nezůstává pod vlivem však dlouho, nemůže si dovolit ztrácet čas. Snaží se co nejvíce vydělat, proto hledá různé formy práce. Sem tam prodá i jídlo, co uvařila, když nějaké zbude a cítí se štědře. Prostě udělá, co se dá, aby zajistila sebe a svého otce.

Friday, May 01, 2020

Trinity Shinoda

[ trinity šinoda ]

[player] Quinn

[fc] Rina Sawayama
 

the winner takes it all

× [species] human
× [date of birth] july 31, 2207 | ♌︎ leo
× [loyalty] capitol
× [credits] 5 300

× [level] 6
× [age] seventeen | 17
× [occupation] student
× [gems] 5




vitality [ +15 ] × defense [ 35 ]
  • Trinity je naprostá živelná pohroma, ovšem v tom nejlepším slova smyslu. Kamkoliv vejde, okamžitě se stává středem pozornosti a taková pozice jí naprosto vyhovuje. Zkrátka má v sobě něco, co lidi zajímá a chtějí o ní vědět víc. Velmi si na tomhle zakládá a také o sobě ráda šíří věci, které jen a jen podporují zájem ostatních. Nikdy se ale nestane, že by prozradila moc. Být otazníkem a záhadou ji neskutečně baví a za žádnou cenu se toho nevzdá, je to součást jejího šarmu. Mezi lidmi se cítí nejlépe a je to na ní vidět. Nepotřebuje být nejmilejší osobou pod sluncem, aby si získala příznivce, bohatě jí k tomu stačí její obratnost se slovy. Samozřejmě nemá problém být vzornou, milou dívkou, když to situace požaduje, také jí ale nevadí být úplná svině. Vždycky si vybírá, co se jí hodí nejvíc. Pocity ostatních ji příliš nezajímají, tak nemá problém poslat k vodě třeba i svoji nejlepší kamarádku, jenom protože se jí prostě zničehonic znelíbila. Tahle nezávislost na pocitech ostatních jí umožňuje mít všechno pod kontrolou a nikdy se nenechat emočně do něčeho zmanipulovat. Když už bude probíhat nějaká manipulace, bude spíše z její strany než z vaší. Velmi si věří, nemá ale potřebu to všem cpát, takže se jedná o zdravé sebevědomí, které také může přispívat k její celkové image. V každé situaci si zvládne udržet pozitivní myšlení, což je velká výhoda. Věří, že nemá důvod se o nic strachovat a všechno nakonec dopadne dobře. Nechybí jí tedy ani pořádná odvaha. Nezalekne se žádné výzvy a vždy je připravená na cokoliv. Na rozdíl od ostatních ve Třetím kraji, si úplně nepotrpí na technologii a vědy, ovšem nějaké ty základy nejspíš má. Minimálně ví, jak s technologiemi zacházet a to občas úplně stačí. I když neměla nadání, co se inteligence týče, byla naopak obdařena spoustou pohybového talentu, který byl u Trinity, díky velké podpoře adoptivních rodičů, rozvíjen již od nízkého věku. Vždy byla velmi aktivní a do sportů zapálené dítě. Zvládne kdejaké gymnastické kousky a ani atletika jí nedělá potíže. Je dobrou běžkyní, nemá problém si rozložit síly tak, aby ze sebe buď v krátké době vydala co nejvíce, nebo naopak zvládla být konzistentní delší dobu a nepovolila. Její výdrž je opravdu obdivuhodná a sama je na ni pyšná. Jistě by jí nedělalo problém ani lezení a další podobné aktivity. Kde se toho ale naučila nejvíc, je hokej a motorball. Tyhle dva sporty jí do života daly spoustu schopností, ve kterých je opravdu vynikající. Začínala s hokejem, je tedy jasné, že se umí perfektně pohybovat na vzdušných bruslích. Aby něco vydržela, vždy posilovala celé tělo, především se ale soustředila na nohy a ruce. Nedovolila si být slabá, protože prostě chtěla být nejlepší ze všech. Makala na sobě opravdu tvrdě a věnovala tomu veškerý svůj volný čas, který její vrstevníci většinou trávili nad knihami. Nepolevovala a vypracovala si opravdu úctyhodnou fyzičku. Hokej je agresivní sport, rozhodně tedy není žádná bačkora. Snese ránu a také jich zvládne pár rozdat, když na to přijde. Nemá zábrany, co se těchto věcí týče a pokud by bylo potřeba, jistě by zvládla někomu vážně ublížit. To se samozřejmě při zápasech nesmí, ale zkrátka je to v ní, kdyby se jednou měla bránit. Ne nadarmo byla spoustou lidí označena za jednu z nejlepších hráček ve svojí kategorii, pro tu pozici se velmi nadřela. Zde se ukazuje její bojovný duch. Má v sobě přirozenou chuť vítězit a získávat si tím větší a větší slávu. Pro uznání by udělala opravdu cokoliv a nenechá se zastavit naprosto ničím. Co se motorballu týče, ten jí toho dal snad ještě víc než hokej. Je to mnohem brutálnější zábava a hlavně za sebou člověk nemá žádný tým. Nemá tedy problém být úplně samostatná a bojovat sama za sebe, vlastně se jí tak daří úplně nejlépe. Nějaké hraní podle pravidel ji většinou moc nezajímá a diváky nejspíš také ne, jelikož je to alespoň zábava, když se stane něco nehezkého. Bruslit s těžkým kovovým míčem není nic jednoduchého a musela tedy ještě o něco víc zabrat, aby jí nedělalo problémy vydržet celý závod bez větších problémů. V obou těchto sportech vyniká třemi hlavními vlastnostmi – rychlost, neohroženost a síla. Protivníci většinou mají problémy jí stačit, občas to i vypadá, že je na několika místech najednou. Svými pohyby si je vždy stoprocentně jistá a to jí dává tu největší výhodu. Co se neohroženosti týče, nemá problém se pouštět i do riskantních věcí, jenom protože ji to prostě baví. Někteří by to nazvali bláznovstvím, dokud jí to ale vychází, je to obrovská výhoda. Silou se pak myslí jak ta vnitřní, tak fyzická. Kdo s ní přijde do styku, okamžitě ví, že si s ní není radno zahrávat. Pokud má tu správnou motivaci, dokáže se vybičovat k opravdu působivým výkonům.
  • Nejradši by samozřejmě byla, kdyby žádné slabiny neměla, ale pořád je jenom člověk a nemůže umět všechno na světě. Uvědomuje si svoje nevýhody stejně jako svoje přednosti, ale většinou si s nimi nedělá vůbec hlavu a nakonec ráda zapomíná, že není superčlověk. Její láska pro nebezpečí a adrenalin ji často dostává do situací, které nejsou ideální. Kolikrát může být v ohrožení života a jenom se tomu hloupě smát, protože pro ni je to jedna velká sranda. S tím se pojí i fakt, že má problém brát cokoliv vážně. Jelikož to platí tak nějak pro všechny a pro všechno, často se může zdát až drzá a někomu její přístup zkrátka nemusí připadat úplně sympatický. Je to velká extrovertka a nezvládne být delší dobu sama. Miluje společnost lidí, ráda se předvádí a jakmile kolem sebe nikoho nemá, nenachází motivaci dělat cokoliv. Vždycky žila pro slávu, touží po tom, aby lidé znali její jméno a obdivovali ji. Mnohdy je pro to schopná udělat naprosto cokoliv a její tvrdohlavost jí je velkou slabinou. Obklopuje se spoustou lidí a velmi je střídá, přátelství pro ni tedy není žádné závazné slovo. Je známá svou přelétavostí a názory na lidi zvládne měnit třeba i každou minutu. Tohle všechno plyne z toho, že se bojí k sobě kohokoliv pustit. Bere to jako velkou slabost a nezvládne se plně otevřít naprosto nikomu. Lidem totiž nevěří, vidí je pouze jako potencionální hrozby, které by ji mohly ohrozit. Jakmile ji někdo omrzí, okamžitě přejde k někomu dalšímu a nedělá si s tím vůbec hlavu. Celkově je dost lehkomyslná, nad svými činy příliš nepřemýšlí a do všeho jde rovnou po hlavě. Narodit se ve Třetím kraji většinou znamená přirozeně vysokou inteligenci, ona ovšem mezi chytré nikdy nepatřila. Nedá se říct, že by byla úplně vymatlaná a bez mozku, ale rozhodně se nevyrovná ostatním v kraji. Učení ji nikdy nebavilo, hlavně kvůli jejímu problému s pozorností. Stále kolem sebe musí mít nějakou akci, jinak se lehce znudí a okamžitě ji přestane vše zajímat. V tu chvíli ani nemá cenu se s ní bavit, protože z ní pravděpodobně nedostanete nic než protočení očima a následný nevraživý pohled. Problémy se soustředěním jí ale překáží i mimo školu. Než se k něčemu dostane, trvá to většinou velmi dlouhou dobu, protože mezitím začne dělat dalších deset věcí a potom nic nestíhá. Výjimkou v tomto všem jsou sporty, kdy se na svůj cíl opravdu soustředit dokáže, jelikož si to velmi dlouho tloukla do hlavy, i tak jí to ale vždy dá velkou práci. Celý svůj život strávila ve městě a očekávat od ní něco jako umění přežít v přírodě je tedy dost nelogické. Jakoukoliv rostlinu nenazve jinak než „kytka“ a pravděpodobně by měla problém rozeznat i některá zvířata. Nikdy tyhle schopnosti nepovažovala za důležité, jelikož opravdu neplánuje ve svém životě nějaký dlouhý pobyt v přírodě. Nejspíš by byla velmi otrávená, kdyby v takovém prostředí měla strávit delší dobu. Naprosto nesnáší špínu, rozhodně od ní tedy nelze očekávat, že by se maskovala pomocí nějaké hlíny či ještě něčeho horšího. Velmi si potrpí na svém vzhledu a vždy chce vypadat k světu. Nikdy nepoznala chudobu ani strádání, bylo by pro ni tedy nepochybně těžké se uskromnit na delší dobu. Ačkoliv se na sobě opravdu snaží pracovat, pravděpodobně se nikdy nevyrovná někomu, kdo měl profesionální trénink celý život. Ona si zakládá na tom, že se vše učí sama a nemá ráda, když jí do toho někdo mluví, proto lze najít hrubé chyby v čemkoliv, co dělá. Obhajuje to tím, že nikdo není dokonalý, ale jednou se může stát, že se jí jedna z těchto chyb stane osudnou a pořádně se spálí. Nikdy v ruce nedržela pořádnou zbraň, raději se bije rukama. Pravděpodobně by si zvládla poradit s něčím, s čím se dá člověka jenom tlouct, ale to je tak všechno. Celkově jí boj moc neříká, konfrontaci zažívá jenom při zápasech a tam to není úplně takové, že by musela vědět, jak se rvát. Nevýhodou jí může být i malý vzrůst, kdyby se měla postavit proti nějakému skoro dvoumetrovému silákovi, nezbývalo by jí nic jiného, než ho přechytračit, protože fyzicky by na něj rozhodně neměla. I když nějakou tu sílu mít musí a není na tom úplně špatně, nikdy ze sebe nechtěla udělat jenom hordu svalů, jelikož by se pak znelíbila sama sobě. Rozhodně se cítí víc pohodlně ve slovních konfliktech a pokud to neuzná za vhodné, jiným způsobem neútočí. Když už ji ale někdo naštve opravdu hodně, nelze ji zastavit. Jako by najednou měla v hlavě úplně vygumováno a jejím jediným cílem bylo vás totálně zničit. Pomstychtivost v jejím životě hraje opravdu velkou roli a vidí-li ve vás nepřítele, je lepší se pakovat, protože slovo „milosrdnost“ ve svém slovníku nemá.

  • [ appearance ] Mezi obyvatelstvem Třetího kraje nepochybně vyčnívá. Ještě aby ne, když se pro to snaží dělat úplně vše. Neskutečně ji štve splývat s davem, proto ji často uvidíte ve velmi zářivých barvách, ať už se jedná o oblečení, vlasy či make-up. Na své vizáži si nechává záležet mnohonásobně víc než většina lidí v jejím okolí. Jakožto člověk, co je mezi svými vrstevníky poměrně populární, se považuje za udavače trendů a také se podle toho chová, jakkoliv je ta představa poněkud přehnaná. Na jejím vzhledu je nepochybně nejzajímavější to, jak často ho mění. Její nerozhodnost ji nutí být chameleonem, svou image přizpůsobuje své momentální životní situaci, náladě, ale i třeba trendům, které jí zrovna přijdou dobré. Většina lidi ji pravděpodobně zná jako dívku s dlouhými, oranžovými vlasy a osobitým stylem. Právě k tomu se totiž vrací úplně nejraději. Není se čemu divit, jelikož oranžová je její nejoblíbenější barva, a i kdyby zrovna neměla takové vlasy, často si najde i jinou cestu, jak ji do svého vzhledu zapojit. Sama si o sobě myslí, že je atraktivní a je to právě tohle sebevědomí ve svém vzhledu, které jí dodává ten pravý šmrnc a šarm. Postavu má díky častému pohybu velmi dobrou. Je to jedna z věcí, na které je opravdu pyšná a udělala by vše, aby si ji udržela. Žije velmi zdravě a je to na ní vidět. Když už by se nějaká nedokonalost objevila, s make-upem umí naprosté divy, takže to nevidí jako problém. Neexistuje, že by na veřejnost vyšla neupravená, a pokud by do takové situace byla nucena, nejspíš by jí z toho bylo dost nepříjemně. 
  • [ personality ] Ačkoliv se její povaha zdá být na první pohled velmi jednoduchá a někomu se svým výstupem může zdát až hloupá, je to opravdu pouze zdání. Pokud si na ni hned ze začátku uděláte takový názor, existuje velká šance, že chtěla, abyste ji takhle viděli. Nedělá jí problém přizpůsobovat svou povahu různému prostředí a různé společnosti. Jedna věc, kterou by ale nikdy nedokázala popřít, je její živost. Neustále potřebuje něco dělat, z očí jí téměř pořád srší život a její pozitivní energie je až nakažlivá. Její síla spočívá ve vysoké emoční a společenské inteligenci, které umí neskonale dobře využít. Neustále si vyžaduje pozornost. Jakmile ji nemá, začne vymýšlet vše možné, aby ji získala, ať už jsou to naprosté lži, nebo různé společensky nepřijatelné věci. Nikdy to nezavede tak daleko, aby se stala kontroverzní, či byla v příliš velkém rozporu se zákonem, ale často se pohybuje na hraně. Pro své vlastní pobavení je schopná udělat téměř vše. Uznání ostatních je pro ni skoro jako droga, které nemá nikdy dost. I proto se špatně vyrovnává s kýmkoliv, kdo ji nemá rád a je tomu člověku schopná udělat ze života peklo, což rozhodně není zrovna dobrý přístup. Nikdy u ničeho nezůstane dlouho, takže se snaží mít hned několik věcí připravených dopředu, aby se okamžitě mohla přesunout ke své nové zábavě. Stejně nestálá je i u vztahů. Ať už se jedná o přátelství, či něco vážnějšího, pokud o někoho ztratí zájem, většinou už ho nikdy znovu nezíská a nedělá jí problém dotyčného naprosto odstřihnout ze svého života, ať byl ten vztah sebevíc hluboký. Vždycky se snaží mít nad vším přehled a získávat co nejvíce informací, protože jedině tak může volit správnou strategii, kterou se bude snažit udržet relevantní. Většinou jde do všeho po hlavě a následky příliš nepromýšlí. Je naprosto perfektní partnerem pro vše špatné, pokud jste schopní počítat s tím, že by vás naprosto zapřela, kdyby šlo do tuhého. Nejdůležitější osobou je pro ni ona sama a to se nikdy nezmění. Všechny emoce prožívá velmi intenzivně, když už se tedy stane, že se dostane do negativního stavu, je schopná v něm zůstat pěkně dlouho a často to vede až k nevědomému sebedestruktivnímu chování. Pro většinu lidí je příliš velkým soustem. Její osobnost je někdy i větší než ona sama a neví, jak se s tím vypořádat. Ať už dělá cokoliv, vždy to musí být do jisté míry velkolepé. Pokud do věcí nedává vše, připadá jí, jako kdyby je vůbec nedělala. Lze u ní pozorovat obrovské odhodlání a silnou vůli, kterou jen tak něco nezlomí.
× × ×
  • [ file 001 ] Její příběh vlastně začal poměrně tragicky. Její matka, i když byla narozena a vychována ve Třetím kraji, nikdy neztělesňovala žádné kvality tohoto kraje. Víc než vše ostatní ji zajímala zábava, věčně se tahala po různých večírcích a nikdy nehledala vztahy delší než na jednu noc. Jeden z těchto flámů bohužel skončil těhotenstvím. Matka byla velmi mladá a v žádném případě nebyla připravená na rodičovství, proto dítě hned po narození putovalo do dětského domova. Naštěstí zde nezůstalo dlouho. Její roztomilá tvářička si téměř okamžitě zvládla získat jeden mladý pár. Byla v pořadí už třetím dítětem, které vzali pod svá křídla, proto tedy jméno Trinity. Opravdu měla na rodinu štěstí, lepší si totiž přát nemohla. Rodiče jí dávali jenom lásku a vychovávali z ní slušného člověka, vedeného ke vzdělání a s velmi slušným chováním. Tohle jí vydrželo celé rané dětství, bývala velmi klidným, hodným a bezproblémovým dítětem. Již tenkrát si všechny zvládla získat na svoji stranu svým šarmem, milovala přítomnost lidí a lidé za to milovali ji. Když ale nastoupila do školy, nastal první problém. Nebyla schopná se na učení soustředit, připadalo jí to zbytečné a sny jejích rodičů o tom, že z ní jednou také bude úspěšná vědkyně, se rychle rozplynuly. Nejspíše tenhle nezájem zdědila po své biologické matce. Často ze svých špatných výsledků byla velmi smutná, brzy jí ale bylo vysvětleno, že nemá proč, protože to není konec světa. Díkybohu její rodiče nebyli takoví, že by se přes její akademické neúspěchy nepřenesli a raději se snažili najít něco, v čem by Trinity opravdu vynikala. Vždycky byla velmi aktivní a živá, snažili se tedy její pozornost přenést ke sportům. Tenhle plán jim perfektně vyšel, jelikož pohybově nadaná opravdu byla a brzy se toho chytla. Sama si vyžádala, že by chtěla zkusit hokej a to jí také bylo povoleno. Někteří ji v té době nazvali přirozeným talentem, jenže to nebyla tak úplně pravda. Každou volnou chvíli, co měla, věnovala pracování na sobě samotné, aby se brzy naučila výborně pohybovat na vzdušných bruslích. Byla do toho opravdu zapálená a její snaha šla opravdu vidět. Rodiče na ni byli pyšní, sice to nebylo odvětví, které si pro ni ze začátku přáli, i tak ale byli rádi za to, že se jejich dceři tolik daří. Kdo z toho nadšený nebyl, byli její nevlastní sourozenci, kterým připadalo, že se Trinity dostávalo příliš pozornosti. Ona k nim nikdy žádnou zášť necítila, oni dva ale k ní ano a dávali jí to sežrat. Naštěstí byla obdarována velmi pozitivním duchem a až tolik jí to nevadilo. Ostatně, kamarády si mohla hledat i mimo svou rodinu a přesně to dělala. Bylo by nejspíš logické, kdyby byla mezi svými vrstevníky v kraji outsiderem, jelikož s většinou z nich nesdílela stejné zájmy, opak byl ale pravdou. Díky tomu, jak sympatická je, si zvládla získat spousty přátel a také si mohla dovolit střídat je jako ponožky. Její strategie, co se socializování týkalo, vždycky byla taková, že donutila lidi, aby o ní chtěli vědět víc. Co lidé neznají, to je láká, a proto byla Trinity vždy zaručeně středem pozornosti. Pro některé vzorem, pro další zase velkou rivalkou, nikdo ale nemůže popřít, že vždy mezi lidmi vyvolala rozruch. Užívala si to, měla radost, že se nachází na vrcholu sociální pyramidy. To místo si přeci jen zasloužila, ke všem se snažila být milá, i když některé její poznámky tak občas vyznít nemusely. Vždycky v sobě totiž měla jistou bojovnost a talent na rozpoutávání konfliktů, což byly jedny z vlastností, které jí pomáhaly hlavně v hokeji. Tenhle sport ji hrozně dlouho neomrzel a každý, kdo se s ní při zápase potkal, okamžitě zjistil, proč ji každý považoval za talent. Oplývala rychlostí, vychytralostí a sílou – tři vlastnosti, které z ní dělaly silného soupeře. Tahle trojkombinace, která mimochodem také perfektně korespondovala s jejím jménem, byla její naprostou specialitou. Bohužel, hokej ji po dlouhých letech začal nudit. Zřejmě se jí začalo zdát, že je vše až moc opakující se. Ztratila vášeň a to je většinou konečná pro každého sportovce. Zkusila potom spoustu dalších věcí, ale nic ji tolik nenaplňovalo. Začala se tedy trošku víc věnovat studiu, což ji ovšem demotivovalo ještě více, protože opět zjistila, že na to vůbec není. Její sláva na chvíli pohasla, lidé se o ni tolik nezajímali a ona nevěděla, jak je získat zpět na svou stranu. Bylo to těžké, když na nic neměla náladu. Záchranu nakonec našla na opravdu nečekaném místě. Zaujala ji pouliční verze motorballu. Nevypadalo to špatně, zkusila to a okamžitě se zamilovala. Opět se jí vrátila jiskra a tentokrát si byla jistá, že ji jen tak neopustí. Zvládla si opět získat jistou popularitu mezi svými vrstevníky a nehodlá už se jí vzdávat. Motorball pro ni nebyl nějak těžký na naučení se, své nadání nikdy neztratila, proto to pro ni byla hračka a než se nadála, postupovala stále výš a výš. Své zkušenosti z hokeje zvládla zakomponovat do svého přístupu k motorballu a rychle si vybojovala svoje místo mezi nováčky. Její rodiče z jejího nového koníčku nejsou moc nadšení, ale tvrdohlavá Trinity si tuhle nebezpečnou zábavu zkrátka vymluvit nedá. Moc touží po tom, aby jednou byla slavná, měla fanoušky a každý znal její jméno. Úspěch je její hlavní motivací a žene ji kupředu velmi dobře.


  • Python Keene × Existuje jen jeden přátelský vztah, který udržuje už několik let, a to je právě ten, který má s Python. Téměř ve všech ohledech spolu nemají vůbec nic společného, přesto ale dokáží svou přítomnost ocenit. Líbí se jí její odhodlanost a dokáže ocenit její cíle. Při jejich prvním setkání si ji v hlavě označila jako neschopnou exotku z Trojky, netrvalo to ale dlouho a svůj názor kompletně změnila. Python má totiž něco, co většina z těch exotů nemá – osobnost. Většina z nich je tak zaneprázdněná svými cíli, že jsou jako tělo bez duše, což u své kamarádky nepozoruje. Velmi oceňuje její cíle a co pro ně je schopná udělat. Navíc má slečna Keene něco, čeho se nemůže nabažit – informace. Dokáže jí zjistit prakticky cokoliv o komkoliv a touhle schopností je přímo očarována. I když jí občas neskutečně dokáže lézt na nervy, ví, že zničit tohle přátelství by jí nepřineslo nic dobrého, a proto se ho snaží za každou cenu udržet. Vlastně se v jejich vztahu nechtěně dostala do situace, kdy by vycouvání způsobilo naprostou katastrofu. Python o ní ví naprosto vše, a kdyby se tyhle informace roznesly mezi širokou veřejnost, naprosto by to zničilo vše, co si léta budovala na přetvářkách a lžích.

  • 1x obsidiánový klíč
  • cestovní doklad, mobil - Advansy

Sunday, April 19, 2020

Hysteria Infinity Tremain

[ hystyria infinity trimejn ]

[player] Andy

[fc] Billie Eilish
 

if you’re going through hell, keep going

× [species] human
× [date of birth] november 4 | ♏︎ scorpio
× [loyalty] neutral
× [credits] 0

× [level] 1
× [age] eighteen 18 永久
× [occupation] student
× [gems] 0




vitality [ 0 ] × defense [ 2 ]
  • V první řadě by se hodilo ji definovat párem velmi trefných slov a slovních spojení. Génius, nedůvěřivá, vzdělaná po jazykové stránce, logicky uvažující, matematička a na konec impulzivní a na cizí lidi drzá. Některé z rysů se mohou zdát na první pohled spíš jako slabiny než jako její přednosti, ale ona má ten dar, že i přesto, že se zprvu někdy tváří jako beznadějná a zoufalá situace či případ – dokáže z toho udělat svou přednost. Začneme ale hezky pomalu a od začátku – hezky chronologicky. Začalo to u výchovy, nutno podotknout, že její rodiče, ač jsou přísní, s ní zacházeli vždy příjemně – žádné fyzické tresty za neuposlechnutí. Velmi otevřená, avšak v některých ohledech paradoxně konkrétní a přísná výchova. V mladém věku se začala od svých rodičů učit etice, diplomacii, jazykovému přehledu, logickému uvažování, pokročilé matematice a historii. Má jisté slušné návyky – ví, jak se jí příborem, umí slušně pozdravit, ví, kdo komu kdy podává ruku a dokáže velmi rozumně a motivačně promlouvat k davu. To vše se naučila od otce – jako mírotvorce v tom má zkušenosti, neboť denně pracuje s lidmi. Rod Tremain a jeho kořeny sahají kamsi do francouzských zemí – těch původních, samozřejmě. Otec si zakládá na tom, aby potomci tohoto rodu hovořili plynule francouzsky. Seznámena je taky s řadou dalších jazyků – které se dají snadno použít jako spojenecká, tajná řeč. Nepřijde vám to dost? Zatím se jen rozehříváme. Co ale získala od matky? Vážená architektka, která na svých plánech používá pokročilou matematiku, fyziku a s logickým uvažováním taktéž není špatná. Učila ji právě logickému uvažování a také historii, kterou její matka ovládala už kvůli slohům a architektonické činnosti, kterou vedla a uskutečňovala. Matematika provázela Hysterii celé dětství a provází ji i nyní. Díky tomu si čísla zamilovala a skutečně je v praxi dokáže používat. Nespočet různých možností, variant a druhů, které ovládá. Její nejoblíbenější jednotkou kvantity se stalo samotné nekonečno, kterým je doslova posedlá a stále vymýšlí všemožné filosofické akrobacie, jak samotnou nekonečnost vysvětlit. A díky tomu v šestnácti získala prostřední jméno „Infinity“. Zpět k domácí výuce – stejně jako matematiku, ovládá logické uvažování, které spolu souvisí. I ve stresových situacích dokáže přemýšlet a nenechá se rozhodit – to jí velmi pomáhalo i ve výcvikovém centru. Historie nebyla její oblíbenkyní, avšak pokud by se vydala směrem své matky, asi by uplatnění našla. Její velmi silnou zbraní je schopnost používat své masky. Dokáže zmanipulovat a oklamat protivníka nebo kohokoliv jiného a přimět ho vytvořit si na ni kupříkladu přesně takový názor, jaký sama chce a v postranních chodbičkách své hlavy si o onom pak myslí opak a uvažuje nad jeho zbytečností. Podlé? Ne, zkrátka přirozené brnění a schopnost nepustit si někoho rychle k tělu. Nebojí se zvířat, vlastně má ráda vše chlupaté a slizké – kdyby náhodou narazila na nebezpečná zvířata, která taky rozezná, pravděpodobně si je ochočí jako spolubojovníky. Co se ještě domácí výuky týče, jejich otec potomkům obstaral celou místnost, která obsahuje nejrůznější stanice, sestrojené jím a jejich matkou, které mají za úkol posilovat a vylepšovat jejich schopnosti. Kupříkladu jednou ze stanic je právě stanice montáže zbraní, kde vytrénovali své prsty k dokonalosti a při titěrné práci už se zvládnou i soustředit a netřepat. Na této stanici se nachází mnoho součástek a logickým uvažováním pak má za úkol sestrojovat něco, čím se bránit a jelikož součástky navzájem kooperují, může je kombinovat v nejrůznějších variantách, a tak má tedy znalosti tvorby a montáže. Další stanicí je právě stanice spíše umělecky zaměřená, která ji naučila maskování – dle prostředí. Naučila se pracovat s barvami, stínováním, kontrastem i saturací a poté tuto schopnost přivedla k dokonalosti. Nyní se přesuneme v čase malinko dál do doby výcviku první úrovně v centru. Naučila se a ovládá velké množství zbraní. Byla si vědoma toho, že potřebuje mít široké obzory, rozumět si s vícerem a to z toho důvodu, že Hladové hry vám na výběr nedávají, musíte mít štěstí a tohle jí v tom může pomoci. Naučila se a umí používat zbraně na blízko jako meč, kopí, dvousečné zbraně a různé jejich úpravy. Zbraně na dálku – luk a kuši, vrhací dýky, volavky v podobě kamínků či kamenů. Kamenem dokáže pěkně rozdrtit lebku, když letí z vysoka. Jak šel čas, zvládla se obratně naučit i prvky gymnastiky a přirozeného bojového pohybu, rovněž postoji. Po nějakém čase zvládla přirozeně bojovat s téměř čímkoliv, co jí dali do ruky. Okolo událostí naučení se těchto schopností začala i posilovat. Hlavně kardio, výdrž a běh. Potřebovala být rychlá, ale v tomto měla navrch její sestra, která byla vždy rychlejší. Často spolu závodily a díky tomu se dokázala její rychlosti minimálně přiblížit – ne zcela, ale rychlá byla, to ano. Jak se trénink běhu opakoval, zvládne již běhat na dlouhé tratě bez toho, aby se vyčerpala. Samozřejmě nikdo nezvládne běhat věčně, ale ona zkrátka posouvá hranice své výdrže, kterou vytrénovala na velmi vysokou úroveň – stejně jako svou odolnost. Dlouhou dobu měla problém se sílou. Než na ní začala pracovat, byla pouze velmi mrštná, odolná a s vysokou výdrží. Jen co vstoupila do programu Sicarius, věci se změnily. Program byl náročný a ona z něj pochopitelně nechtěla vyletět, a tak si naložila dvakrát tolik věci. Naučila se tedy pracovat s vlastním tělem, myslí a nabrala svalovou hmotu, která jí velmi pomohla se sílou. Silná je, ovšem díky svému vzrůstu na to možná nevypadá. Se sílou se skutečně naučila kooperovat. Nikoliv pro druhé, ale sama pro sebe se naučila základy první pomoci – jak si ošetřit rány a díky svým šikovným prstům jistojistě zvládne i zašívat rány. Práh bolesti jí během tréninku vystoupal vysoko a s tím se pojí i to, že skutečně nemá problém píchnout do sebe jehlou a šít si otevřenou ránu. Její schopnosti obsahují i znalosti plavání, vody se tedy nebojí. Když se dostane do arény, bude to hotový zabiják – její ovládání zbraní, manipulace a psychické hry, výdrž a síla neznají hranic.
  • Pochopitelně by vám ona sama ráda řekla, že žádné nemá, ale každý nějaké má. Pokud to nejsou slabosti, pak jsou přetvořeny v přednosti, a pokud nejsou, můžou být. Zmatené? Ale jděte. Mezi její slabosti patří rozhodně špatné navazování společenských vztahů. V takovém případě bude mít velmi za náročné domluvit si třeba takové spojenectví, nedá se ale říct, že by v tom ona sama viděla problém. Je přirozeně nedůvěřivá. Ano, zvládne druhé využívat ve svůj prospěch, avšak pokud už to má být upřímné, má s tím velmi velký problém, protože zkrátka nikdy nechce takovou upřímnost, kterou by riskovala, že pokud o dotyčného jakkoliv přijde, ukáže to její zranitelnost a bude to bolet. Zná to, četla o tom, slyšela o tom a rozhodně a za každou cenu se tomu chce vyhnout. To, že zná zvířata, je sice pěkné, ale za to nezná bylinky a rostliny – tudíž si pravděpodobně nezvládne vyrobit nějakou mast, čarodějnický lektvar (žertuji) či něco podobného – ale snad se základními znalostmi první pomoci přežije a zvládne si minimálně ošetřit rány. Slabina může být i její schopnost bezcitnosti – tedy v případě, kdy by kdokoliv projevil lítost, uštědřil ránu, ona se zachová chladně a to určitě slabina je, to mi teda neříkejte, že ne, protože v reálném životě jsou konexe a vztahy důležité, ale pokud se chováte nelidsky a chladně, pak s vámi nikdo konexe a vztahy navázat chtít nebude, takže je to slabina. Má problém s autoritami a vždy jej měla, nepočítaje její rodiče. Díky své flegmatické stránce nedokáže úplně rozlišovat své vrstevníky od takových, jako jsou třeba instruktoři ve výcvikovém centru, prostě všem tyká a chová se k nim jako k „přátelům“. Těžko říct, jestli vůbec zná definici toho slova a dokáže si představit, jak moc znamená, ale zkrátka je to tak. Jediný ke komu se pravděpodobně zvládne zachovat slušně je někdo z mentorů, ale to by musel být někdo fakt důležitý. Ostatní asi obdrží stejný přístup. Je znalá v technologiích a vyrábí zbraně – umí to, to ji baví, ale rozhodně se nebude chtít štvát s tvorbou nějakých softwaru a technologických vymožeností – pasti a podobně jakbysmet, to ne. A to je z jejich slabin tak nějak vše.

  • [ file 001 ] Hysteria. Jméno hodné bohyně šílenství, křiku a jak z doslovného překladu zjistíme – hysterie. Narodila se dvěma váženým obyvatelům Druhého kraje – matce Valerhyi a otci Dariusovi. Její matka je ta s dobrou pověstí, ačkoliv příjmení celá rodina převzala po otci. On je totiž ten dominantnější a prý i hlava rodiny, ale to si dost protiřečí, obzvlášť pokaždé, když mezi rodiči Hysterie dojde k hádce, konfliktu či jen výměně názorů. I její matka má v rodině důležité slovo a činy jich dvou ovlivňují a tvarují potomky samotné – oni si to velmi uvědomují, a proto se tak snaží chovat a za každým špatným, ale i tím dobrým stojí velmi dobré poučení. Matka je architektka, která pro Druhý kraj udělala mnohé – obzvlášť co se vizuální stránky kraje týče. Na druhou stranu otec, ačkoliv taktéž zasloužilý svými skutky, tak méně, neboť zrovna on patří jako jeden dílek puzzle do celého obrázku mezi místní mírotvorce. Co je ale důležité, bude její jméno, protože se jistě ptáte, jak vzniklo. V jejich rodině je odvěkou stálicí hraní se jmény, obzvlášť s těmi středními a tento zvyk vyplývá z matčiny rodové větve. Pokaždé rodič potomkovi uložil střední jméno okolo patnáctého věku života dle nějakého velmi výrazného povahového rysu či nějakého velmi trefného detailu. Velmi důkladně taktéž přemýšlí nad jmény primárními, neboť to je něco, co dotyčného představuje – kladou tomu tedy jednu z důležitostí. Když byla Hysterie malá, byla neposedné dítko. Uzlíček radosti? To určitě. Možná tak uzlíček vzteku a agonie, neboť brečela neustále. Rodiče z ní byli opravdu hysteričtí a po pár týdnech bylo její jméno na světě. Byla jejich druhým dítětem, kromě ní byl na světě i její starší bratr a taky největší osina v zadku, Bowen. Tomu se dostávalo velké pozornosti, jako tomu u prvorozených bývá, ale nějakým způsobem jejich rodiče, i když ve výchově osobní praxe nebyla, věděli, jak pozornost rozdělit oběma, aby ji ani jeden neměl málo. Zřejmě to pramenilo od předků, tato přirozená schopnost organizace a vůdčího citu. Byla a vlastně i stále je vedena k diplomacii, slušnému chování, etice, jazykovému přehledu, pokročilé matematice a historii. A jelikož oba z rodičů ovládali některou z těchto oborů, mohli své vědomosti předávat svým dětem. Otec předával zkušenosti z diplomacie a etiky, jazykového přehledu, neboť má jejich rod francouzské kořeny – jak jen je z příjmení jasné. Matka byla zase tou, která svým dětem vštípila kusy z plodů historie a znalosti pokročilé matematiky. Vzdělání bylo pro Tremainy důležité, ostatně pouze to je skutečně něco, co vám nikdo vzít nemůže. Dávno po tom, co z Hysterie byla dívka a ne pouze nemluvně, bylo u ní možné pozorovat charakterové změny, ale také stabilní črty, které se od dob neškodného miminka nezměnily. Na první pohled – tedy poslech, chcete-li – působila jako impulzivní cholerička, kterou jediná chyba či škobrtnutí dokázala vytočit do červena, až se jí u krku zvedala křikem tepna pod kůží. Ovšem, dá se i říct, že o tomto svém problému ví a snaží se s ním pracovat. Zde ale velmi pomáhá její flegmatická část osobnosti – ono jí totiž ve skutečnosti je plno věcí fuk, a jelikož zvládne zachovat dekórum, často to taky není znát, protože věčný přístup ala kašlu na všechno, je nevkusně neslušný. A tak tedy pod dozorem svého otce a nikterak přítomného – pro něj bylo totiž výhodou být na pozici mírotvorce. Ve výcvikovém centru měl přátele a známé, kteří mu žalovali a mapovali každý Terin krok – no, ale co se s ní teda stalo, začala docházet do výcvikového centra. Ze začátku mívala často trenéry – přátele jejího otce, zřejmě nějaká forma službičky za službičku, či co – a to hlavně proto, aby pochopila základy. Postupem času se zdokonalila a mohla trénovat sama bez toho, aby dělala chyby, které sama neznala. Do výcvikového centra začala chodit při dovršení dvanáctého roku života. Prakticky hned další den po jejích narozeninách. Rodiče chtěli předejít jakékoliv překvapivé náhodě, protože se šance, kdy její jméno mohlo vystoupit mezi dalšími jmény v osudí, blížila. Především její rodina pak sázela na důraz kladený tématem času, protože ten rozhodoval. Čím víc se mohla zaměřit na svůj trénink při přežití, tím vyšší měla šanci. Jak šly roky, vyhýbala se vylovení papírku s hysterickým oslovením asi jako čert kříži – během toho se zlepšovala v nejrůznějších dovednostech, které jí výcvikové centrum dalo, a brzy obdržela dopis, který hlásal prestiž a výjimečnost. Mohla se do programu Sicarius zapsat sama, mohli to udělat rodiče, ale výjimečnost, kterou si nesla tato situace, pro ni byla důležitější, a i přes její “kašlunatoismus“ to pro ni byl důležitý moment. Nebojte se, program Sicarius pro mnoho potenciálních splátců v Druhém kraji znamená zaprvé vyšší možnost postupu do Hladových her a ještě s vymytým mozkem, kdy vás donutí jít dobrovolně s falešnými nadějemi, že výhra je zaručená – ne ne, ona byla ta chytrá, ta inteligentní a ta vyčůraná. Mohla být daleko lepší než její vrstevníci a její spolužáci z programu. Mohla být na výsluní a pak být tou obětí, které bude vyplachován mozek, ale ne, byla o chlup horší než její spolužáci, ale zase ne nejhorší. Byla nadprůměrně průměrná. Nevyčnívala, to uměla dobře a snažila se to uplatnit. A díky tomu procházela životem, bez omezení toho, že se jednoho dne vzbudí a bude vědět, že nadešel ten den, kdy se hlásí dobrovolně – to rozhodně ne. Nesmíme zapomenout ani na okamžik, kdy se narodila její mladší sestra. Opak jejího staršího bratra. Mohlo se zdát být šílené, pozice prostředního sourozence, ale po narození Century to bylo mnohem lepší – holčičí síla. Bratr byl šílený egomaniak a Century se držela při zemi a co se bratra týče, sdílela Teriny názory. Jak dál se bude její příběh rozvíjet, to neví ani ona sama.

Wednesday, April 01, 2020

Kimberly Cavazos

[ kimbrhly kavasos ]

[player] Renaiti

[fc] Lily James
 

amor vincit omnia

× [species] human
× [date of birth] september 15, 2207 | ♍︎ virgo
× [loyalty] capitol
× [credits] 1 000

× [level] 8
× [age] seventeen 17
× [occupation] student
× [gems] 5




vitality [ +31 ] × defense [ 23 ]
  • Asi by nikoho nemělo zrovna dvakrát překvapit, že je schopná si prakticky poradit s jakoukoli technologickou moderní vymožeností, kterou jí dáte do ruky. Přeci jen, její kraj je téměř takovou kolébkou všech těchto věciček, tak by bylo zvláštní, kdyby s nimi neuměla pracovat. Rozhodně to ale není žádná její specializace, spíše to považuje automaticky za vlastnost, kterou musí ovládat. Není tedy žádný blázen do počítačů, v tomto ohledu je mnohem staromódnější. Spíše ji totiž najdete s knihou v ruce. Nejen, že se ráda nechává unášet fiktivními světy, ale dost často právě nějaké romány střídá s odbornou literaturou. Díky ní si rozšiřuje své obzory, protože chce mít všeobecný přehled a povědomí ze všech oborů. Ví, že na to ten mozek má, a tak se toho snaží využít. Nemá totiž ráda ten pocit, když někdo o něčem začne mluvit a ona vůbec neví, oč se jedná. Má neustálou potřebu být ve všem v obraze, a tak jí vůbec nevadí si něco nastudovat třeba i navíc – v tomhle se v ní Třetí kraj rozhodně nezapře. Její znalosti začínají v oblastech chemie, biologie, kde opravdu exceluje, ale díky odborné literatuře si získala i povědomí ohledně historie, fyziky, geografie a psychologie. Dokonce se učí i cizím jazykům, přičemž nejlépe zatím ovládá latinu, ale chce se naučit i čínsky a japonsky. V rozporu s její romantickou a naivní stránkou, stojí její realismus. Moc dobře si totiž uvědomuje, jak to ve světě chodí a že to není úplně nejrůžovější místo k životu. Právě proto tuhle svoji tvář raději skrývá za tu romantickou a naivní dívku, která je mnohem veselejší, než kdyby se užírala tím, jak je svět nespravedlivý. Nicméně, ať to může vypadat, že má hlavu v oblacích sebevíc, uvědomuje si nepříjemné skutečnosti, jenom je prostě na sobě nedává znát. Vzhledem k počtu načtených knih a široké slovní zásobě, to opravdu umí se slovy. Ať už v psané formě, tak i v té mluvené, pokud se na nějaký rozhovor může připravit. Je zvyklá celkem často používat nějaké metafory či přirovnání a vlastně tím tomu dotyčnému jistým způsobem i říct, že je úplně blbý, ale vzhledem k tomu, že nepoužívá vulgarismy ani jiné hrubé výrazy, tak si to dotyčná osoba nemusí ani uvědomit, že mu vlastně nadává. To nejzajímavější na ní jsou však znalosti v oblasti chemie, které má opravdu na skvělé úrovni. Periodickou soustavu prvků by zvládla odříkat jako básničku i včetně různých vlastností daných prvků. Dokonce i ví, se kterými chemikáliemi je bezpečné manipulovat holýma rukama, ačkoli ostatní by automaticky nejraději použili jeřáb, když uslyší v názvu kyselina. Pro tenhle obor se prakticky narodila a vážně mu rozumí. Po fyzické stránce na tom není zase tak špatně, jak by se čekalo. Sice jí zdravá strava nic neříká a jednoduše papká to, co zrovna chce, ale má tu výhodu, že její metabolismus pracuje velmi rychle, tudíž se neustále může pyšnit hubenou postavou. Když se k tomu přidá ještě fakt, že musela svoje tělo posílit kvůli vzdušné gymnastice, tak ve výsledku vypadá skoro jako nějaká fitnessačka. Ruce má na svém těle asi nejsilnější, ale zase není žádná kulturistka, aby zvedala těžké váhy. Nicméně ví, že svoji váhu rukama udrží a to je pro ni nejpodstatnější. Díky gymnastice se naučila dobré rovnováze a také mrštnosti. Nemá problém předvést hvězdu, stojku či provaz.
  • Není úplně ten nejspolečenštější člověk na světě. Když se s ní někdo začne bavit, tak se dokáže rozpovídat, ale aby ona sama za někým přišla a začala hovor, to je velice nepravděpodobný scénář. Má totiž až chorobnou potřebu, aby všechno šlo podle plánu. Když se něco maličko odkloní, tak už neví, jak má na danou situaci reagovat. Není zrovna nejlepší improvizátorkou, a tak je na ní poznat, když ji něco vyvede z míry. Často si v hlavě totiž nalajnuje, jak přesně bude hovor s daným člověkem vypadat, jenže už jí nedochází, že její život není jeden z jejích psaných příběhů. A nemůže tudíž ovlivnit, co ten druhý odpoví a jak zareaguje. A přesně v ten moment se dostává do úzkých. Není to konfliktní člověk, všechno se snaží řešit diplomatickou cestou a ne se prát jako zvíře, protože to jí přijde barbarské. Je tedy jasné, že Hladové hry ji nikdy příliš neuchvátily. Ráda se podívá, kdo je nový vítěz, ale aby sledovala napnutě všechny boje, to opravdu ne. Z tohoto faktu tedy jasně vyplývá, že nikdy neměla potřebu se na arénu jakkoli připravovat. Ani ve snu by ji nenapadlo, že by někdy mohla potřebovat přežít v přírodě a ačkoli zná všechny možné rostliny, hmyz, biotopy a podobné věci, asi těžko se z knížek naučila, jak rozdělat oheň. Sice má nesmírné znalosti v různých oborech, ale nikdy si nevyzkoušela jejich aplikaci v praktickém životě, kde by jí opravdu šlo o život. S tím souvisí i fakt, že se nikdy nedotkla žádné zbraně. Umí si sice v kuchyni ukrojit chleba nožem, či nakrájet maso na kostičky, ale nůž má od vražedné zbraně, používané v aréně, pořád docela daleko. Z některých arén si pamatuje určité druhy zbraní, jako je třeba kopí, mačeta, luk, meč a podobné, ale nikdy neměla možnost se něčeho takového dotknout fyzicky a nejspíše by ji to stejně ani nelákalo. Není vraždící stroj. Dokonce by se i maličko dalo polemizovat s tím, jestli náhodou v jistých ohledech není až příliš naivní. Jistě, jen tak ji někdo neobelže hezkými slovíčky – pokud to samozřejmě není nějaký pěkný klučina – ale tak nějak jednoduše věří, že dobro zvítězí nad zlem. Má totiž za to, že všechno špatné se druhým vrátí, neboť karma je zdarma. Jako další její nevýhodou je, že je až přílišnou romantičkou. Věří v pravou lásku, která hory přenáší a snaží se svůj perfektní protějšek najít prakticky na každém kroku, protože chce strašně moc tuhle lásku prožít. Její hubená postava si na ní však vybírá jistou daň. Trpí totiž hypertyreózou, kvůli které musí brát prášky, které regulují činnost její štítné žlázy, jež právě způsobuje její rychlý metabolismus. Problém je však v tom, pokud prášky vynechá na nějakou delší dobu. Jako malá je brala nepravidelně, protože to pro ni byla nepříjemná obtíž, ale vždycky se potom cítila neskutečně mizerně a bylo jí vážně špatně. Od té doby se tedy naučila brát prášky pravidelně. Takovým jejím nešvarem je, že když se pro něco nadchne, tak je schopna tomu dát sto procent, ale nezvládá věci často dokončit, protože ji to zase rychle omrzí, když nevidí výsledky, které si vysnila. Nejraději by totiž všechno měla hned, což takhle nefunguje.

  • [ file 001 ] Její narození byla obrovská událost, protože její rodiče tolik toužili po dítěti, ale doktoři a věda, jako by se proti nim spikli a oznámili jim, že prakticky není možné, aby dítě měli. Zkoušeli všemožné i nemožné, až už pomalu ztráceli naději na to, aby miminko měli. Nakonec to dopadlo tak, že účinným se ukázalo být umělé oplodnění. Jakmile se její matka po nějaké době dozvěděla, že miminko skutečně čeká, nemohla tomu uvěřit. Narození malé Kim bylo takovým malým zázrakem. Není proto divu, že už od jejího prvního nadechnutí, by pro ni rodiče udělali naprosto cokoli. Snesli by pro ni i modré z nebe. Ačkoli svoji dcerušku oba nesmírně milovali, přeci jenom práce pro ně byla také důležitá, jelikož bez ní by si nemohli dovolit žít na nějaké slušné úrovni. Naštěstí mohli péči o své miminko a práci dobře zkombinovat dohromady. Ze začátku matka pracovala z domu a otec odváděl veškerá zkoumání v laboratořích, aby je jeho drahá žena poté mohla doma zpracovávat. Jakmile však Kimberly povyrostla, začali ji brávat s sebou do laboratoří. Často je sledovala za skly, jak se tam pohybují v ochranných oblecích a hýbají s různými věcmi. Dovnitř pochopitelně nesměla, ale byla vychována jako velmi poslušné dítě, takže neměla potřebu tropit nějaké lumpárny. Byla schopna oba rodiče zaujatě pozorovat a nebo si vzít kousek papíru a celé hodiny si něco kreslit. Jen co nastoupila do školy, tak ji rodiče přihlásili do několika zájmových kroužků, protože v ní chtěli probudit toho malého génia nadaného na všechno, jakého v ní viděli. Celkem brzy se přišlo na to, že nemá zrovna hudební sluch, proto hudební kroužky odpadly vcelku brzy. Vše se hezky vytřídilo, až jí zůstala pouze vzdušná gymnastika, která jako jediná vydržela až do nynější doby. Přijde jí, že to je jediná činnost, při které opravdu může vypnout, nevnímat svět a soustředit se jenom na své pohyby. Je to pro ni takový únik z reality. Ačkoli si poradí se všemi gymnastickými pomůckami, její favoritkou je ta vzdušná gymnastika. Srdce jí sice netluče jen pro tenhle sport, ale stalo se to příjemným zpestřením jejího života, který se jinak skládá především z nějakého biflování informací, což už jen takhle nezní zrovna záživně. Rodiče by z ní do budoucna totiž rádi měli někoho, kdo učiní nějaký obrovský objev a zapíše se tak do dějin. To je důvod, proč po ní chtějí, aby zkoušela tolik samostatných projektů a hodně se zaměřovala na studiu. Všechno to asi začalo tím, když se jí povedlo vyhrát její první chemickou olympiádu. Bylo to jednoduše jedno malé tlesknutí v horách, které spustilo lavinu. Sice je technologie v posledních letech hlavní prioritou kraje, avšak díky všem těm vymoženostem se úroveň zkoumání v chemii také posunula na mnohem vyšší level a rodiče to vidí jako skvělou příležitost pro to se v tomto oboru prosadit. Gymnastika je jediná věc, kterou rodiče tolerují jako její volnočasovou zábavu. Všechno ostatní ji podle nich pouze rozptyluje od učení. V tomhle je však Kim tak trochu rebelka a zvládne si najít způsob, jak se ke knihám či filmům dostat i za jejich zády. Dělá to z toho důvodu, že tak může dočista zapomenout na svůj život a prožívat alespoň na chvíli příběh někoho jiného. Moc dobře si uvědomuje, že se jedná často jen o vymyšlené postavy, ale i přesto ji to baví. Přijde jí to totiž strašně kouzelné, jak si pravá láska nakonec najde svoji cestu. Dokonce se párkrát snažila napsat i vlastní příběhy, ale žádný se jí nepodařil pořádně dopsat. Nikdy totiž netoužila po tom se stát nějakou uznávanou vědkyní. Jejím snem je mít milujícího manžela, s nímž by mohla prožívat vlastní romantický příběh a jež by jí dodával inspiraci k psaní. Nic víc by ke svému štěstí nepotřebovala. Jenže nechce zklamat rodiče, takže tohle zůstává jako takové její malé tajemství, které se snaží skloubit dohromady společně s tím, co po ní požaduje její rodina.

other worlds

stranger2s.jpg https://lh3.googleusercontent.com/Pw0zB0hurIqLYe3Dbii8mgZ8-m5myKuUtsQ2qtwficdo5n9uKQvLA3mzvOkjh7iL3CUXJzXut2adFoTqKA=w200-h92