Showing posts with label Capitol. Show all posts
Showing posts with label Capitol. Show all posts

Sunday, May 03, 2020

Zipper Cadenza

[ zipr kadenza ]

[player] Andy

[fc] Flamur Ukshini
 

live life. learn lessons. liberate yourself.

× [species] human
× [date of birth] june 4, 2199 | ♊︎ gemini
× [loyalty] neutral
× [credits] 0

× [level] 1
× [age] twenty-five | 25
× [occupation] club dj
× [gems] 1




defense [ 2 ]
  • Už na první pohled nepůsobí jako klasický Kapitolan. Je přirozeně snědší pleti a celkově disponuje velmi exotickými rysy, které nejsou zas tak běžné. Taktéž má tmavé vlasy a lehké strniště. Může jít o modelový příklad nezvykle pohledného mladého muže, ale on nikdy nebyl na to se chvástat svým vzhledem. Byl naučený pokoře a laskavosti. Jde o někoho, kdo má velmi pozitivní přístup, jak k životu a sobě samému, tak vůči svému okolí. Někdy se může zdát, že je pro věc až moc zapálený, ale je to zkrátka on. Je velmi vstřícný a tolerantní, ale zastává pravidla „jak ty na mě, tak já na tebe“, což se může posléze v jeho projevu odrazit. Ve chvíli, kdy s ním totiž bude někdo jednat ne zrovna pěkně, přenastaví se do stejného módu a v tu chvíli může být pěkně zlý i on, ovšem v rámci možností, neboť věčného optimistu nedokáže příliš mnoho věcí rozhodit – pokud teda nepočítáte smrt blízkého. Smrt matky přetrpěl. To jen kvůli tomu, že kromě své sangvinické povahy je dostatečně melancholický a dokáže situace prožívat po svém a velmi citlivě. To je možná důvodem toho, proč Laylu při jejím objevení na dámských záchodcích v klubu vzal dobrovolně k sobě domů. A to tedy odkazuje na další téma – vztahy. Nikdy nepotřeboval přemýšlet o své vlastní orientaci, v tomhle je dost otevřený a nepotřebuje přemítat nad nějakými škatulkami. Zkrátka, ať ho přitáhne cokoliv, je mu prakticky jedno, zdali půjde o muže nebo ženskou. Každý by to přisuzoval bisexualitě, ale je svým způsobem spíše pansexuál. Nerad by se ale sám zaškatulkoval, jelikož „labels“ mu nejsou kdovíjak příjemné, tak o tom zaprvé moc nemluví a zadruhé je zkrátka a jednoduše otevřený možnostem, které mu Panem nabízí. Je velmi umělecky zaměřený. Věnuje se hudbě, snad od té doby, kdy mu matka poprvé v postýlce zazpívala na dobrou noc. Od té doby si broukal, huhlal až do momentu, kdy se naučil ovládat paličky a na svých podomácku vyrobených bicích začal tlouct různé hudební sestavy. Je velmi pozorný detailista. Díky tomu si v životě všiml i situace, která ho dostala na jeho profesní dráhu. Konkrétně ta talentová soutěž. Normální člověk by si asi vylepených, nic neříkajících, nudných plakátů nevšiml, ale on ano. Zkrátka se dívá z vícero různých úhlů na věci, nad kterými by obyčejný smrtelník jen mávl rukou. Pokud není zaujatý v tvorbě hudby, rád své okolí baví přirozeným humorem – avšak, možné je i to, že si svůj smysl pro humor pouze nalhává a jeho okolí se mu směje, jen aby to nebylo trapné. To ale nemění nic na tom, že se mu občas podaří svou společnost rozesmát – a nikoliv mu, ale vtípkům, které vyplodí. Má velmi bystře vyvinutý smysl pro pomáhání a naslouchání druhým. Dokáže poslouchat druhé a jejich „problémy“, aniž by zívl do ruky, ba dokonce usnul. V takových situacích je velmi odhodlaný pomoci a poskytnout dotyčnému svou radu – odborníka, jojo. A to je základně asi tak vše, co je zapotřebí vědět. To a mnohem víc jen u Zippera Cadenzy.
× × ×
  • [ file 001 ] Zipp se sice narodil dvěma rodičům, ale po jeho narození byl vlastně závislý pouze na jednom z nich, protože otec od nich hned po jeho narození utekl. Kdoví, kde je mu konec a vlastně se nikdy nedozvěděl, co to bylo za parchanta. Během života neměl nikdy potřebu hledat ho a zjišťovat více. Má matku, kterou miluje a která patří mezi jeho priority v životě, a to by tak podle něho mělo zůstat. Již v raném dětství k ní vzhlížel jako ke svému vzoru, i když ženskému. Jeho matka byla umělkyně. Nesoustředila se ale na jedno odvětví, ale pracovala na vícero věcech. Byla skvostnou malířkou, avšak tuhle zálibu dělala pouze pro sebe. Primárně byla zpěvačka, vystupující v různých podnicích – kabaretního původu či zaměření. Nebyla ale umělkyní – tedy tanečnicí, pouze zpívala. Její hudba se dosti blížila jazzu či bluesu. A tahle její záliba je možná důvodem toho, proč je Zipper nadaný hudebník – k tomu se ale dostaneme. Zipper chodil do školy jako každé kapitolské dítě a vystudoval s minimálně průměrnými výsledky. Samozřejmě, že by rád na univerzitu, to je cílem snad každého, co se někam chtěl dostat, ale čas a okolnosti mu to zmařily, neboť jeho matka vážně onemocněla a musela přestat pracovat. Zippovi mohlo být nanejvýš šestnáct let, ale už musel začít pracovat, aby se uživil. Chodil na brigády v různých podnicích, ale nikdy to nebylo nic lepšího než umývač nádobí a další věci v tomto okruhu, co se zaměření brigádní profese týče. Každopádně jim to pomáhalo, tyhle malé výdělky. Měl velké sny a vize a k jejich splnění potřeboval peníze. Hromadu peněz. Dřel a dřel, aby se nějak postaral o svou matku a zároveň si šetřil na své cíle. Chtěl se zkrátka živit hudbou a té se věnoval každý den. Neměl peníze na drahé hudební nástroje, ale byl natolik kreativní, že si doma po nějakém čase vytvořil provizorní umělecký koutek. Sbíral po popelnicích materiál, který se mu hodil a brzy měl provizorní sestavu bicí – ovšem, to je dost bohatý název, jelikož vizuálně ty bicí nebyly nic moc. Ale sloužily a sloužily dobře. Na nich si nacvičil práci s rytmem a postupem času uchytil základy a techniky, aby se zdokonalil. Nemoc matky ale do jejich životů zasáhla mnohem hlouběji a brzy, krátce po jeho plnoletosti, podlehla tomu, co ji sužovalo. Došla klidu a pokoji, ale Zippera to ubíjelo. V ten moment se uzavřel do sebe a nikoho k sobě nepouštěl. Pracoval, ale často duchem mimo své tělo, neboť se přes ztrátu své matky nedokázal přenést. Během toho času se ale okolnosti překlenuly jako na houpačce, neboť měl možnost vydělat spoustu peněz. Tolik peněz, kolik by mu stačilo na DJ sestavu, po které toužil. V podstatě to byl směr, kterým chtěl nechat směřovat svůj život. A ta příležitost nebyla nic jiného než talentová soutěž. Menší, komornější, ale jemu to k dosažení první příčky při plnění svých snů stačilo a on ji skutečně vyhrál. Za peníze, které vyhrál, si nakoupil, po čem jeho srdce prahlo a začal se věnovat dráze DJe. A po několika měsících ovládl umění práce se sestavou a mohl se tím začít pomalu, ale jistě živit. Hrával v několika klubech v Kapitolu. Zpočátku to byly menší, neznámé kluby, ale nedlouho poté získal šanci hrát v jednom ze známějších klubů. A tam se poznal s Laylu. Až zjistíte, jakým způsobem, jistě vás to pobaví. Měl zrovna po šichtě a pomáhal tamním zaměstnancům kontrolovat klub – převážně proto, zdali hosté již opustili prostory. Kupodivu to byla pěkná shoda náhod, neboť ji našel na dámských záchodem úplně opilou a... detaily si necháme, ale byla zkrátka mimo sebe. Chtěl ji doprovodit domů, jenže jak brzy zjistil, domov neměla a díky tomu, že ho matka vždy učila, aby byl k druhým dobrý, neboť se mu to vrátí, vzal ji k sobě. To bylo to osudné, neboť se z nich po krátkém čase stali nejlepší přátelé na život a na smrt. A bydlí spolu dodnes, vtipné, že.

  • mobil - Advansy

Thursday, April 23, 2020

Ephraim Deveraux

[ ífrejim deveró ]

[player] Niel

[fc] Alessandro Mahmoud "Mahmood"
 

sucess builds a character

× [species] human
× [date of birth] february 26, 2197 | ♓︎ pisces
× [loyalty] capitol
× [credits] 0

× [level] 1
× [age] twenty-seven | 27
× [occupation] peacekeeper
× [gems] 0




vitality [ 0 ] × defense [ 0 ]
  • -
  • -

  • Narodil se v Kapitolu, avšak v něm neproudí čistě kapitolská krev. Jeho matka pochází z Třetího kraje. Jeho otec se narodil v Kapitolu, ale často kvůli vývoji nových technologií trávil čas ve Třetím kraji. Takže tam poznal jeho matku. Ona se k němu přistěhovala do Kapitolu. Vzhledem k tomu, že jsou manželé, nebyl to problém. Teda u vlády. Kapitolané na ni nahlíží přes prsty. Vlastně celkově na jeho rodinu. Tudíž to rozhodně neměl nikdy lehký. Že si ve škole na něj zasedli učitelé? Nemohl s tím nic dělat. Ještě by ho mohli poslat do Třetího kraje a tam by mohl být vylosován do Hladových her. Nikdy se nevzdává, snažil se zapadnout, ale on byl vychováván trochu jinou výchovou než Kapitolané. Rozhodně jeho výchova nebyla jen o tom, jak jsou Hry úžasné a jaká to je sranda. Hodně se toho dozvěděl od příbuzných z matčiny strany. Má teda dost všeobecný přehled o tom, jak vnímají různé věci lidé z Kapitolu a také má přehled o tom, jak to vnímají lidé z bohatších krajů. V tomhle ohledu je celkem bystrý. Rád cvičí, naštěstí Kapitol mu v tom nabízí hodně možností. Fitness centra jsou snad na každé ulici, a to mu opravdu vyhovuje. Vždy si tam může jít vybít svoji zlost, když ho někdo naštve. Což se děje celkem často. Je totiž dost výbušné povahy. Vždy, když se naštve, tak vůbec nezná meze. Proto se i vydal na dráhu mírotvorce, prakticky práce, která je pro něj dělaná. Navíc má rád všechno v pořádku, chce prostě dodržovat pořádek. I když ho lidé nemají dvakrát rádi, tak z něj mají alespoň respekt a o to mu vždycky šlo. Celkem je v práci i úspěšný, není to zrovna člověk, který je ukecaný, proto jen poslouchá pokyny a dělá svoji práci. Mají z něj celkem radost, že nemá pořád otázky typu proč a jak. Rodiče s tím nikdy nesouhlasili, ale jemu to bylo jedno. Chtěli z něj mít nějakého vývojáře nových technologií, ale to jim úplně nevyšlo, smůla. On se celkově moc nepodobá svým rodičům. Je to divný, ale nejspíš za to mohou plastické operace, které má jeho otec. Těžko říct. Je trochu snědší pleti. Oba jeho rodiče jsou bílí jak stěna, což je celkem zvláštní. Má černé, velmi krátké vlasy. Oči má poměrně dost výrazné. Jsou tmavě hnědé, takové má jeho otec. Takže asi trochu podobnosti tam bude, i když to je jen barva očí, že. Rty jsou na jeho obličeji to nejvýraznější. Snad celý Kapitol by si přál, aby se narodili s takovými rty a nemuseli si nechávat píchat botulotoxin. Jsou opravdu výrazné a dost velké, celkem dost nezvyklé na kluka. Každopádně k jeho obličeji to opravdu sedí. Mimo to je opravdu vysoký. Měří necelých sto devadesát centimetrů. Celkem dost vyčnívá z řad Kapitolanů. Možná už jen tím, že nemá žádnou plastickou operaci. I když dost lidí mu nevěří, že ty rty jsou přírodní, avšak jsou. V levém uchu nosívá kruhovou náušnici, která je celá ze zlata. Dostal ji k osmnáctým narozeninám. Po celých zádech má kmenové tetování. Další tetování, avšak menší, má na zápěstí.
× × ×
  • [ file 001 ] Jeho život byl vždy takový zvláštní. To platí i o jeho výchově. Byl vychováván rodilým Kapitolanem, ale zároveň bývalou obyvatelkou Třetího kraje. Navíc si vždycky lidé na ně ukazovali prstem, což mu nebylo zrovna příjemné. Především v jeho pubertálních letech. Nikdy nic neměl jako děti, které měli oba rodiče rozené v Kapitolu. I ve škole to měli lehčí než on. Byl častěji zkoušen, dostával mnohem víc trestů, přitom jiné děti zlobily víc než on. Na druhou stranu díky subjektivitě učitelů toho umí mnohem víc než oni. Ačkoliv půlka jeho rodiny žije ve Třetím kraji, tak v něm nikdy nebyl. Rozhodně tam nepojede sám od sebe jen tak pro zábavu. I když ho v Kapitolu dost lidí nemá rádo, tak mají k němu respekt. To mu k životu stačí. Ačkoli byste to do něj neřekli, tak ve škole byl celkem dobrým žákem. I přes ten nával od učitelů, vše zvládal. Časem si i na to začal zvykat, že si na něj všichni ukazují prstem. Takže vlastně žil dál takový svůj zvláštní život. První zlom přišel, když mu bylo patnáct. Začaly se u něj projevovat první známky agresivity. Začal být trochu víc agresivní na spolužáky. Začal se dost prát. Člověk by řekl, že s ním prostě jen mlátí puberta. Nebylo tomu. Agrese přetrvávala a akorát to s ním bylo horší a horší. Začal teda chodit do fitness centra, kde svůj vztek vybíjel. Nejspíš za jeho agresi může to, jak si na něj všichni ukazovali, že nejsou rodina s „čistou“ krví. Během dvou let se to pomalu uklidnilo. Agresivní je teda dodnes, ale rozhodně to není tak strašné, jako tomu bylo v patnácti nebo šestnácti letech. Nejspíš to koriguje tím, že chodí cvičit a vybíjet si svoji zlost do posilovny. Jeho agrese ale nemá jen nevýhody. Krom toho, že z něj někteří mají trochu nahnáno, tak byl prakticky díky tomu přijat na Akademii mírotvorců. Při přijímacím řízením předvedl dobré fyzické schopnosti. Měl i dobré výsledky celé své předešlé studium, tím pádem byl přijat na Akademii. To byla jedna z mála věcí, která mu v životě udělala opravdu radost. Rodiče si moc nepřáli, aby se stal mírotvorcem, ale jemu to bylo tak nějak jedno. V Akademii rozhodně nebyl nějak výjimečný, jak očekával. Bylo tam hodně lidí, kteří byli jako on. Rozhodně neměl lehké se tam udržet a být dobrým. Avšak cvičil, pořád cvičil. Nikdy to nechtěl vzdát. Chtěl být tím nejlepším. Po čase se mu povedlo, že začal patřit mezi lepší studenty ročníku. Akademii absolvoval úspěšně a rovnou byl umístěn do Kapitolu. Toho si vážil. Našel si byt kousek od centra města. Odstěhoval se teda od rodičů. Po pár měsících viděli jeho snahu a dobře vykonanou práci. Rozhodli se mu krom Kapitolu přidělit Desátý kraj, který je celkem oříšek, přeci jen se v něm nacházejí věznice a jedná se všeobecně o velmi náročný a nebezpečný kraj. I tak ho to potěšilo. Všímají si totiž jeho práce a nebojí se ho přidělit do nějakého nebezpečného kraje. V tu chvíli si uvědomil, že nebyla chyba stát se mírotvorcem a že všem dokáže, že to dotáhne daleko. V Desátém kraji se mu daří. Není tam pořád. Dost času tráví v Kapitolu, ale dost pendluje mezi Desítkou a Kapitolem. V kraji se snaží udržovat pořádek. Není to jednoduché, jak zjistil. Oproti Kapitolu to je opravdu oříšek, jelikož jsou v hlavním městě lidé celkem poslušní. Zatímco v Desítce se hodně lidí bouří. S rodiči se stále vídá a i jeho rozhodnutí už celkem přijali. Jeho matka moc nesouhlasí s tím, aby jezdil do Desátého kraje, bohužel už je plnoletý a má právo si dělat, co chce. I přesto mají mezi sebou vcelku dobrý vztah. Avšak to rozhodně není dokonalá rodinka bez chyb.

Saturday, February 22, 2020

Deimos

[ dajmos ]

[player] Renaiti

[fc] Tom Hardy
 

loyalty above all else

× [species] android
× [date of birth] september 1, 2221 | ♍︎ virgo
× [loyalty] capitol
× [credits] 17

× [level] 2
× [age] three | 3
× [occupation] bodyguard
× [gems] 0




vitality [ 0 ] × defense [ 10 ]
  • -
  • -

  • [ appearance ] Vzhledově by se dalo říct, že nápadně připomíná reprezentanta Prvního kraje, Owena Lunsforda, kterému se již nepodařilo dostat se ven z arény 136. Hladových her. Někomu by se klidně mohlo i zdát, že to nějakým zázrakem přeci jen Owen přežil, neboť Deimos vypadá jako jeho starší verze. Obličejové rysy má sice zachované po padlém splátci, ale na rozdíl od Owena má však viditelné strniště, které by mu kdejaký muž mohl závidět, neboť se o vousy nemusí nijak starat, protože mu nerostou a stále tedy vypadají upraveně. Owen měl velmi dobře vypracované svalstvo, takže ani v tomto případě se tím vývojáři nemuseli moc zabývat a jeho stavbu těla zachovali. Má však to štěstí i smůlu zároveň, že i kdyby se už nikdy nedotkl činky, o své svaly nepřijde, jenže na druhou stranu i kdyby se snažil sebevíc, už se mu nepodaří svaly ještě víc zvětšit. Na jeho těle by nikdo nenašel ani jedinou jizvičku či škrábnutí, která Owen utržil v aréně, v tomto ohledu je Deimos naprosto dokonalý. Stejně tak i jeho pokožka na obličeji, tu by mu zase mohla závidět kdejaká žena. Ponechali mu i Owenova tetování, ačkoli kdyby se Deimose někdo teď zeptal na jejich význam, nevěděl by, co odpovědět. Tímto však veškerá jejich podobnost končí.
  • [ personality ] Po povahové stránce byl totiž Owen naprosto nevyhovující. Čas, který vývojáři ušetřili při jeho vzhledové stránce, mohli alespoň vložit do programování jeho chování. Nutno říct, že to nebyla zrovna nejsnazší a nejkratší cesta. Začínali totiž prakticky od nuly, protože po padlém splátci nemohli převzít téměř nic, aby vyhovoval svému budoucímu poslání. Nenechali mu tedy ani moc vzpomínek, protože stejně většina z nich nebyla šťastná. Velmi vzácně může mít záblesk na nějaký zápas z ringu, ale nic víc, rodinu si vůbec nepamatuje. Jednu věc mu však v hlavě nechali jako jakéhosi strašáka a připomínku, aby si uvědomil, kam patří. Je jí právě vzpomínka na jeho smrt. Ta se zjevuje pravidelně v určitých intervalech, aby na tuhle skutečnost jen tak nezapomněl. Povahově se tedy stal mnohem lepším, než byl kdy Owen. Dokáže se občas i usmát či být milý, když na něj někdo promluví. Celkově v tomto ohledu, jako kdyby měl vštípeny jen ty nejlepší vlastnosti, které jen muž může mít. Občas se u něj však může projevit jisté opovrhování lidmi z chudších poměrů, což je zapříčiněno nejen tou malou částí Owena v něm, ale i myšlením jeho majitelů. Vzteklost a agrese jsou věci, které u něj už jenom tak nenajdete a zároveň by se dalo i říct, že v hlavě už nemá jenom činku. Momentálně jeho hlavní prioritou jsou Vanderbiltovi. Pro jejich bezpečí by udělal naprosto cokoli a přesně takhle je naprogramovaný. Zničit kohokoli, kdo by jim chtěl nějak ublížit, ať to stojí co to stojí. Naštěstí je k tomu i potřebně vybaven, aby každého případného útočníka mohl včas odhalit a zpacifikovat. Měl by dokázat rozpoznat, když někdo lže, protože má veškeré psychologické informace o tom, jak se chovají podezřelí lidé. Jedině snad nějaký chorobný lhář, který své lži vážně věří, by jej mohl zvládnout oblafnout, ale ani to není tak pravděpodobné. V hlavě má i zabudovanou jakousi mini GPSku, tudíž je nemožné se s ním někde ztratit. Má povědomí prakticky o každém koutě, a tak mu stačí říct jen název ulice a on je schopný se tam dopravit, aniž by cestu předtím znal. Má samozřejmě i velmi dobrý sluch. Klidně si může někdo něco mumlat jenom sám pro sebe a jeho uši to stejně zachytí. V místnosti plné lidí je pro něj občas těžké se soustředit, a tak má většinu času tuhle funkci vypnutou, ale v případě nouze je schopný potřebný rozhovor rozpoznat. Jeho nejhlavnější předností je však možnost přepnutí vidění na termovizi a také snímače sejmutí otisků na pravé ruce, tudíž pokud mu někdo podá ruku, Deimosovi se tímto způsobem naskytne možnost se dozvědět o dotyčném nejzákladnější informace a historii trestního rejstříku. Samozřejmě jen za předpokladu, že je daná osoba zaznamenána v databázi, ale jen výjimečně tam někdo není, protože v dnešní době je otisk třeba téměř ke všemu. A jako pomyslná třešnička na dortu je Deimosova vysoká odolnost vůči zničení. Jen tak něco jej nedokáže zastavit a vyřadit z provozu. Zvládne víceméně bez problému fungovat, i když do něj někdo nasází celý zásobník.
× × ×
  • [ file 001 ] Stejně jako žárovka Edisona, tak ani Deimos nevznikl hned na první pokus, ale bylo potřeba postupně všechno doladit. Každá jeho předešlá verze měla jednoduše nějakou chybku, s níž nebyl schopen dál správně fungovat. Hned u prvního modelu se dopustili toho, že mu zanechali až příliš mnoho vzpomínek od padlého splátce a s tím, co mu všechno naprogramovali, byl jako taková slabší verze Hulka. Naštěstí jej stihli vyřadit z provozu včas, sice zdecimoval skoro celou místnost, ale bylo to dříve, než stačil někomu ublížit. To už se však nedá říct o jeho druhém modelu. Ten se totiž pokusil jednoho z pracovníků uškrtit. Což však na jeho obranu nebyla úplně jeho chyba, neboť mu zapomněli snížit agresi, takže stačilo jen jedno slovo a pohroma byla na světě. Naštěstí vše dobře dopadlo a on byl vrácen zpět do procesu vylepšování. A že se na jeho programování všichni celkem nadřeli. Rozhodně nebyl snadným oříškem, ale ve finále z něj udělali to nejlepší, co se jenom dalo. Veškeré věci byly konzultovány pravidelně s panem Vanderbiltem a ten měl tedy jeho vývoj plně pod kontrolou. Jakmile však bylo všechno potřebné nastaveno, bylo třeba jeho schopnosti vyzkoušet v praxi. Vývojáři se mu však nechtěli jen tak sami postavit, protože si byli vědomi, co všechno dokáže. Strávil tedy nějaký čas ve vojenském výcviku, aby se naučil správně všechny své vychytávky používat. Naštěstí se ukázalo, že je učenlivý a chápe celkem rychle, tudíž nebylo třeba ho výcvikem mořit příliš dlouho. Se vším, co mu bylo naprogramováno, se zvládl seznámit a lépe teď tedy rozumí svému fungování a je tedy schopný upozornit, kdyby náhodou něco nefungovalo jak má. Uvědomil si přitom i co smí a nesmí a jak má ovládat svoji sílu, aby při případném objetí třeba hned někomu nezlámal žebra. Zároveň se vývojáři během jeho výcviku snažili i vychytat případné mouchy, které by jeho systém mohl mít, a tak by tedy v současnosti mělo vše fungovat a běžet přesně tak, jak má. Dokonce mu i vylepšili schopnost se zacházením zbraní natolik, že ať mu dáte do ruky cokoli, bude s tím umět zacházet. Vlastně v případě ohrožení kohokoli z Vanderbiltových by byl schopný si udělat zbraň snad ze všeho, případně útočníka zpacifikovat i holýma rukama. Při střílení má velmi dobrou mušku a jen výjimečně by se mělo stát, že se netrefí. Výcvik jej procvičil i co se reflexů týče, a přišel na to, že občas dokáže předvídat soupeřovy kroky a rychleji se tak vyhnout jeho útoku. Když si vším tímhle prošel a vývojáři si byli jisti, že odvedli stoprocentní práci a Deimos se nevymkne kontrole, mohl se konečně přesunout ke svojí nové rodině. Na ten den se Deimos vážně těšil, protože byl neskutečně zvědavý, jací Vanderbiltovi skutečně jsou. Měl o nich totiž vštípené nejzákladnější informace, ale nic z toho neměl podložené vlastní zkušeností. Už když je poprvé viděl, v hlavě se mu všechno seplo a věděl, že je tu pro ně, aby je chránil, zároveň se zaplnila i poslední prázdnota, kterou v sobě cítil. Dostalo se mu od nich milého přivítání a to jim nikdy nezapomene, stejně jako i novou možnost, kterou mu dali. Práce pro Vanderbiltovi jej opravdu naplňuje a nedokázal by si svůj život bez nich představit, neměl by totiž potom proč žít.

  • Celeste Vanderbilt × Na svoji novou rodinu nedá dopustit. Dokázal by o nich klidně básnit hodiny, jak jsou skvělí. Pro každého z nich by byl schopen udělat cokoli a Celeste není výjimkou. Ačkoli z ní má občas pocit jistého odstupu, když si to porovná s chováním jejího manžela, tak jí to nemá nijak za zlé. Snaží se respektovat její soukromí, ale občas se ještě přeci jen zeptá na něco osobnějšího, než by jí mohlo být příjemné. Vážně se však snaží najít své hranice, co má vědět a co ne, a je rád za trpělivost, kterou s ním všichni mají. Naštěstí se mu Celeste nesnaží jeho práci nijak ztěžovat a vždy mu hlásí, když někam odjíždí, a tak pokaždé ví, kde se nachází, kdyby se náhodou něco dělo.
  • Charon Vanderbilt × Ačkoli je má primárně chránit, něco uvnitř mu hlásí, že by chlapci měl i dělat společnost. Snaží se být tedy i něco jako jeho přítelem, protože na rozdíl od obyčejných lidských kamarádů, on jej nikdy nezradí. Zároveň se snaží být i takovým Charonovým trenérem. Je totiž toho názoru, že je dobré, aby uměl základní sebeobranu a také s ním chodí trénovat na střelnici. Uvědomuje si, jak moc Ulysseovi a Celeste na Charonovi záleží, a proto je občas jako jeho stín, jenom aby si byl jistý, že je naprosto v bezpečí. Naštěstí si Charon uvědomuje, že jejich rodina ochranu potřebuje a nestává se tedy, že by se nějak rebelsky vzepřel a snažil se kolem něj proplížit. Nejen, že by se mu to asi nepovedlo, ale mohlo by ho to vystavit nebezpečí, což by Deimos asi nerozdýchal, kdyby ve své misi selhal a komukoli z Vanderbiltů se něco stalo.
  • Ulysses Vanderbilt × Moc dobře si uvědomuje, co pro něj tento muž udělal a že právě díky němu má možnost na tomhle světě být. Je mu nesmírně za tuhle příležitost vděčný. Zároveň si i neskutečně váží toho, že se jej snaží brát a zapojovat jako dalšího člena rodiny. Vážně se díky tomu cítí mnohem více lidsky, jako by konečně někam patřil. Stačila jen jedna sekunda, aby si Ulysses získal Deimosův naprostý respekt a uznání. Vidí v něm totiž úžasnou osobnost a do jisté míry i vzor, k němuž může vzhlížet. Deimos si je samozřejmě vědom, jakou zodpovědnost mu Ulysses svěřuje, když má na starost celou jeho rodinu a snaží se proto dělat vše, aby jej nikdy nezklamal. Udržet je všechny tři v bezpečí je jeho největší prioritou. Dochází mu totiž, že postavení, jako má Ulysses, je do jisté míry nebezpečné. Tento muž má jeho bezmeznou loajálnost a byl by pro něj schopen jít i do samotného pekla. 

Sunday, February 09, 2020

Brutus Hexspoor

[ brutus hekspůr ]

[player] Fion

[fc] Aidan Gillen
 

we're all liars here

× [species] human
× [date of birth] june 15, 2171 | ♊︎ gemini
× [loyalty] capitol
× [credits] 9 130

× [level] 3
× [age] fifty-three | 53
× [occupation] gamemaker, night club owner
× [gems] 22





vitality [ +12 ] × defense [ 7 ]
  • Brutus nepochybně patří mezi nejkontroverznější tváře kapitolské smetánky. Učebnicový „self-made man“, kterému není nic svaté a je více než ochotný jít přes mrtvoly. Rozvracet rodiny, štvát proti sobě přátele a partnery a v neposlední řadě pozoruhodná schopnost být ve správný čas na správném místě – to jsou Brutovy základní ingredience úspěchu. Zpočátku se jeví jako přítel všech. Šarmantní, vtipný, dobře vypadající, vždy rád pomůže. Nic však není zadarmo a zádrhel přijde v okamžiku, kdy si Brutus vyžádá něco na oplátku. Tehdy vyjde na světlo jeho pravý charakter. Každé jeho rozhodnutí řídí čirý pragmatismus a chladný kalkul. Balíček vlastností, který mu byl dán do vínku, jej předurčil pro funkci tvůrce Her. V utrpení ostatních se však přímo nevyžívá – veškerou špinavou práci dělá pouze pro své vlastní zvýhodnění. Povaha, která se zdá být perfektním koktejlem vlastností typických pro superzáporáka, má však i několik slabin. Brutus často trpí derealizací. Tato psychická porucha u něj vznikla v době, kdy zápolil se šikanou. Oproštění od reality mu pomáhalo situaci lépe zvládat. S tím souvisí jeho nerealistické cíle a určitý idealismus – během let si vytvořil vlastní vnímání světa, kdy má pocit, že může dokázat vše. Z většiny nepříjemných situací se však díky svému ostrému jazyku dokáže „vykecat“. Na Kapitolana může působit až usedle; nejčastěji je k vidění v drahém černém obleku s černou košilí. Jen zřídka jej lze zahlédnout oblečeného jinak. Jeho démonický vzhled a hluboký hlas mu zajišťují sympatie zejména u něžného pohlaví, pro které je zvláštním způsobem přitažlivý. Přispívá k tomu i fakt, že kromě svého oficiálního zaměstnání se angažuje i v mnoha dalších odvětvích – po celém Kapitolu je známý jako majitel sítě nočních klubů, jejichž hlavní výdělek nezajišťují spoře oděné slečny, nýbrž prodej zbraní a drog. Brutus je tedy pro mnoho obyvatel Kapitolu vyhledávaným společníkem.
× × ×
  • [ file 001 ] Nemožné se někdy stává skutečností. Takto by se dal ve stručnosti popsat Brutův životní příběh. Díky svému nezlomnému charakteru se vypracoval na prestižní pozici tvůrce Hladových her a stal se uznávaným členem kapitolské společnosti. Brutus se však nenarodil se zlatou lžičkou v ústech a dalšími výhodami, které by ho předurčovaly k úspěchu, jako tomu bylo u ostatních obyvatel Kapitolu. To vše může vděčit své bezskrupulózní povaze a vysokému intelektu. Brutův otec musel pracovat jako zpracovávač drahých kamenů v Prvním kraji poté, co byl za nejasných okolností vykázán z Kapitolu. Údajně se nehezky vyjádřil o tehdejším prezidentovi a za trest se propadl o několik příček na společenském žebříčku. Brutus byl od útlého věku šikanovaný ostatními dětmi, ať už to bylo právě kvůli jeho původu nebo jeho neduživé konstituci – v dětství byl nevelkého vzrůstu a trpěl podváhou. Když Brutův otec náhle zemřel, bylo mu pouhých osmnáct let. Projevil však nečekanou houževnatost, když se na vlastní pěst vydal zpět do Kapitolu a začal pracovat u otcova dávného přítele jako programátor v herním studiu. Odjakživa byl velmi dobrý v matematice. Časem vystoupal až na pozici spolumajitele. V té době učinil snad nejkontroverznější krok ve své kariéře – svého „zachránce“ se elegantně zbavil, převzal jeho podnik a následně firmu prodal konkurenci. Tato pozice však byla pro Bruta pouhým odrazovým můstkem – pomocí intrik, manipulace a úplatků šplhal ve společenské hierarchii výš a výš, v čemž pokračuje i nadále. Jeho ultimátní cíl je totiž prostý – získat úplně vše.

Wednesday, January 01, 2020

Andromeda Van Halen

[ andromída ven hejln ]

[player] Andy

[fc] Rita Ora
 

mistakes are often the greatest teachers

× [species] human
× [date of birth] october 2, 2192 | ♎︎ libra
× [loyalty] neutral
× [credits] 3 200

× [level] 1
× [age] thirty-two | 32
× [occupation] actress
× [gems] 0




defense [ 0 ]
  • Krásná. Krásná jako to nejhezčí souhvězdí na noční obloze. Věnujme tedy první řádky tomu vizuálnímu, než se přesuneme k tomu, co do vínku nadělila matka příroda vnitřně. Na první pohled je možné povšimnout si krásných blond vlasů, které nejčastěji nosí rozpuštěné a lehce zvlněné. Snad by měly připomínat korunu krásy, přeci jen se tak vlasům často přezdívá. Plné symetrické rty a hnědé oči. To jsou další rysy, kterých si může každý, kdo s ní přijde do kontaktu, všimnout. Drobná postava a nanejvýš božské křivky. Ostatně, dělá svému jménu čest a je jejím nejlepším fyzickým ztělesněním. O tom může vyprávět i její povaha. Vždy laskavá, vlídná, ovšem v některých momentech zvládne být i sarkastická a ironická. Život je hra, život je zábava a to, jak si občas dvě lidské bytosti dokáží pohrát a vytvořit tak krásné metafory a ještě dokonalejší charakteristická porovnání je zkrátka umění. A to ona má ráda, ano, dokáže porozumět jakémukoliv druhu umění od malířství po zpěv, přes herectví až po krejčovství a tak různě. Stejně tak ho dokáže patřičně ocenit svými slovy i svým majetkem. Dokáže býti velmi společenskou, pokud jde o to, v jiných případech pak ráznou či ochranářskou, znova záleží na tom, jak se druhý dotyčný bude chovat, ale primárně se řídí pravidlem: "Jak ty na mě, tak já na tebe." V životě jí tohle pravidlo nikdy nezklamalo a tím pádem mohla získat to, co chtěla, jelikož její neohroženost a ambice neznají konců. Pokud si v životě nastaví nějaký cíl, běží za ním přes všechny překážky a nezastaví se, dokud jej nedosáhne a v momentě, kdy se její pouť za splněním snu naplní, zvolí si jiný. Dokáže být vždy a ve všem pečlivá, detailistka s talentem pro vnímání maličkostí. Někdy bývá za problém její soucit a empatie, jelikož se mnohdy nad zákeřným chudákem ohlédne a pro ostatní tudíž v ten moment není místo, ale jedná srdcem, hlava v takových případech jde malinko stranou. Je pěkným romantickým kvítkem a potrpí si na tom, aby pokud je už k někomu otevřená, aby mu své pocity dala najevo. Když jí někdo zkrátka a jednoduše otravuje, dozví se to v několika málo vteřinách a pokud má někoho ráda, obdaří ho dary, úsměvy a laskavými slovy, taková je a vždy bude, Andromeda Van Halen.
× × ×
  • [ file 001 ] Narodila se do krásného města Panemu, do hlavního města všech ostatních měst - říkejme jim kraje, dvěma vysloužilým podnikatelům, kteří už vlastně podnikat ani nemuseli, protože měli všeho dost a tak či tak, zvládli své dcerce splnit vše, co jí na očích viděli. Odmalička se sama učila, že co chce, musí si vydřít. Přes soukromé vzdělávání a všech takových vymožeností, o které se postarali její rodiče, a i přes protekce v různých oblastech a sekcích svého života se nikdy nevzdala a vždy to, čeho chtěla dosáhnout, dosáhla za pomocí vlastních sil. Ať už se jednalo o ovládnutí umění zpěvu, kdy se krok po krůčku učila různé techniky, aby ovládla principy svého hlasu, až přes různé herecké lekce a kurzy, které vlastně jen posílily její úspěšnost při dosažení počáteční brány v kariéře herectví, všeho dosáhla vlastní vůlí. Její dospívání bylo víceméně procházka růžovou zahradou, kdy si na nic nemohla stěžovat. V šestnácti letech vystupovala v prvním představení v místním divadle a doslova se do svého oboru zamilovala. V životě se snad nikdy nezamilovala do nikoho tak jako do své práce, které se věnovala na sto procent. Na lásku tudíž nezbyl čas, ale ve svých třiceti letech už je svým způsobem osamělá a nerada by na prknech divadla zemřela sama, ale to je opět jiný příběh, jehož stránky se v těchto prvopočátcích nehodí ani otevírat, ani jimi listovat.

  • mobil - Advansy

other worlds

stranger2s.jpg https://lh3.googleusercontent.com/Pw0zB0hurIqLYe3Dbii8mgZ8-m5myKuUtsQ2qtwficdo5n9uKQvLA3mzvOkjh7iL3CUXJzXut2adFoTqKA=w200-h92