Showing posts with label Capitol. Show all posts
Showing posts with label Capitol. Show all posts

Saturday, March 31, 2018

Damian Peréz

[ dejmien peréz ]

[player] Quinn

[fc] Jesse Rutherford
 

in the end, i'd do it all again

× [species] human
× [date of birth] may 17, 2191 | ♉︎ taurus
× [loyalty] capitol
× [credits] 0

× [level] 1
× [age] thirty-three | 33
× [occupation] trainer
× [gems] 0


vitality [ 0 ] × defense [ 0 ]
  • doplním...
  • doplním...

  • [ appearance ] Co se vzhledu týče, není zrovna kapitolský ideál, ale šlo by na něm poznat, že z tohoto města pochází. Má spoustu tetování skoro po celé horní části těla, to je na něm asi ta nejzajímavější část. Jako jediný z rodiny je po otci velmi vysoký, dal by se řadit mezi nadprůměr. S postavou na tom celkově není zle, za což vděčí tréninku, kterého se mu dostávalo od mala. Atletika, bojové sporty, běh, vymyslete si cokoliv a můžete si být jistí, že on na tom za svůj život pravděpodobně alespoň chvíli makal. Jelikož ho nikdy nebrala kapitolská móda, barvy a vlastně všechny ty šílenosti, co Kapitol nabízí, není v tomto městě pro nikoho příliš zajímavý. Popravdě by spíš zapadal do nějakého kraje než sem
  • [ personality ] Damianově povaze dávalo podobu hlavně jeho dětství, což si také pořádně odnesl. Stačilo by, kdyby se narodil o pár let déle, nebo třeba až jako druhé dítě a vše mohlo být jinak, jenže on to štěstí prostě neměl. On totiž zatím neměl štěstí absolutně v ničem. Zní to docela smutně, ale je to pravda. Dětství nestálo za nic, protože neustále musel býti za příklad svým mladším sourozencům, přičemž byl nucen odrážet útoky na sebe i svou rodinu od ostatních dětí, protože zrovna nebyli ti nejlepší a nejbohatší v Kapitolu. Je od té doby dost ostrý a nejenom na lidi, co s ním mají problém. Nejspíše byste ho při prvním setkání nepopsali jako milého člověka, spíše naopak vám bude dost nesympatický. Zároveň je také ztělesněním zodpovědnosti. Nikdy nevyvádí žádné kraviny, na to on vůbec není. Když už, tak se vám tu kravinu ještě bude snažit vymluvit. Vždy má plnou hubu keců a mile rád vám je všechny poví. V tom se ty geny Perézů nezapřou. Mluví hodně, jenom to většinou není nic hezkého, pokud vás nezná. Působí dost bezcitně, i když takový vůbec není. Jenom si vypracoval tu image, často se mu to hodí. Celkově má kapitolskou povahu úplně nulovou. Nic nějak moc neprožívá a když už ano, tak to nedává najevo. Je zvyklý táhnout celou rodinu, několik let už to dělá, takže by bylo asi dost na nic, kdyby si na to za tu dobu nezvykl. Každodenní stres mu tedy není cizí a je potřeba hodně úsilí, abyste ho vyvedli z míry. Většinou mluví s dost chladným klidem v hlase a není to pro jeho okolí nic příjemného. Zatímco jeho sourozenci jsou všichni dost veselé a šťastné povahy, on je ten, co je většinou trošku krotí. Svým poměrně pesimistickým pohledem na svět je všechny tak nějak vyvažuje. Dokáže být celkem dost agresivní,to ho ale musíte vážně hodně nasrat. Není ale takový, že by toho pak litoval. Vždy věří, že je v právu a ona je to vlastně většinou pravda. I přes jeho chladnou povahu to není konfliktní člověk a musí vás mít opravdu nerad, aby nějakou hádku, či rvačku, začal sám. Často se od všeho drží dál, moc se s nikým nevadí a je to dost samotář. Samota mu perfektně vyhovuje a nějak mu hory kamarádů nechybí. Má svých pár lidí a to mu bohatě stačí. Tohle vše ale naprosto mizí, když přijde domů. Tam se mění v naprosté sluníčko, která se zajímá, stará a je šťastné. Ta změna se děje především kvůli tomu, že musí svým mladším sourozencům poskytnout co nejvíc pozitivity. Byli opravdu malí, když jim zemřela matka a on se za ně cítí zodpovědný. Také aby ne, když se o ně od té doby stará téměř úplně sám. Ztratil tím naprostou většinu svého mládí, ale to mu je úplně jedno. U něj platí a vždy platilo, že rodina je na první místě. Byl v tom smyslu vychován, tedy není divu, že ho to k tomu dost táhne. Pokud dokážete skousnout první nemilé setkání s ním, druhé už bude lepší a při třetím už se k vám bude chovat normálně. To celé, jak působí na společnost, je jenom divadlo. Je dost nedůvěřivý, tedy si raději lidi prověří, než se s nimi začne normálně bavit. Jaký tedy doopravdy je? To je otázka, kterou ani on sám asi nedokáže zodpovědět. Je to nervák, o tom není pochyb, a často se až moc stará o ostatní. Občas mívá pocit, že to jeho divadélko vlastně už vůbec není hra a je to doopravdy, ale vždy je v něm nějaký ten kus dobra, který mu připomene realitu. Když už vás zná, nemá problém normálně komunikovat a vlastně je s ním docela zábava. Jenom mu musíte dát trošku čas, aby si na vás zvykl, žádné jiné kouzlo v tom není. Vždycky byl člověkem velmi aktivním. Neexistuje u něj, aby prostě hodiny někde seděl a nic nedělal. Pořád musí mít nějakou práci, jinak začíná být nervózní. Slova "být v klidu" jsou pro něj naprosto neznámá. Nedokáže být v klidu, neustále ho něco žere, vidí ve všem chyby a snaží se je nějakým způsobem napravit. Možná i kvůli tomuhle všemu má dost problémy s vnímáním a posloucháním ostatních. Vyžaduje to opravdu veškerou jeho pozornost, aby zpracoval to, co jste mu řekli. Vůbec nečekejte, že by u toho dokázal dělat ještě něco jiného. Když vede konverzaci, musí všechnu svou energie soustředit pouze na to, jinak po vás bude házet jenom zmatené pohledy. 
× × ×
  • [ file 001 ] Damian je v podstatě začátkem jednoho dlouhého příběhu s tragickým koncem. Narodil se mladému páru a byl spíš nehodou, než úmyslem. Tito lidé spolu sice chtěli mít rodinu, ale rozhodně ne tak brzy. No, nedalo se s tím nic dělat a Damian jim zůstal na krku. Donutilo je to přehodnotit své budoucí plány, které už po jeho narození neobsahovali žádné budování kariéry. Místo toho mu pořídili hned rok na to malou sestřičku a po třech letech další. Jeho rodiče nikdy nebyli nějak bohatí, pracovali na podřadných, skoro až těch nejubožejších místech v Kapitolu, ale vždycky si našli způsob, jak svým dětem zajistit to nejlepší. Bylo opravdu vidět, že je mají rádi nadevše, ale občas ta láska prostě nestačila. Tím, že nebyli bohatí, se Damianovi a později i jeho sourozencům ve škole dostávalo hodně posměchu. Nebylo to nic příjemného a jelikož on byl nejstarší, vždy to schytal nejvíc. Schválně vyřizoval účty i za své sourozence, protože se za ně cítil zodpovědný. Jejich rodina vždy držela pohromadě a on byl pro dobro svých sester schopen udělat cokoliv. Pár let na to, to byl ve školním věku, se do jejich rodiny přidal ještě bráška a další sestřička. Dohromady má tedy čtyři mladší sourozence. To se v Kapitolu jen tak nevidí. I kvůli tomu byli často terčem divných pohledů a nehezkých řečí. Jak už asi tušíte, neměl to dětství zrovna nejlehčí, ale nějak se jím prokousal. Zanechalo to na něm ale značné následky. Od své rodiny se vždy nesmírně lišil. Za prvé, nezdědil absolutně žádný talent, co se uměleckých věcí týče. Za druhé nepobral ani moc inteligence. Není hloupý, ale také to není žádný génius, jako například jeho sestra Fallon. Celkově ho tyhle duševní schopnosti minuly, on byl vždy více fyzický typ. Od mala vykazoval velké pohybové nadání a rodiče dělali vše pro to, aby ho v něm podporovali. Navštěvoval nespočet kurzů a byl mu poskytován opravdu kvalitní trénink. Neví sice, jak to jeho rodiče zvládli, ale talenty svých dětí vždy finančně podporovali mimořádně dobře. Jednu dobu se opravdu moc chtěl stát mírotvorcem, dokonce byl připraven odcestovat do Druhého kraje na výcvik, jenže štěstí mu nepřálo. Zrovna v tu dobu tragicky zemřela matka, což ho přinutilo zůstat v Kapitolu. Od téhle události šlo všechno v jeho životě jen a jen dolů. Rodina se mu rozpadala před očima, nejstarší sestry obě odešly za kariérou a otec se naprosto zhroutil. V rodině tak zbyly dvě vykulené děti, Newt a Cadence, které ještě ani pořádně nemohly pochopit, že jim umřela maminka. Jelikož byl tatík z toho všeho dost špatný a nebyl schopen zajistit těm dvěma prckům stabilní domov, byl to právě Damian, kdo se o ně staral a vlastně pořád stará. Bylo těžké pro něj sehnat práci, ale vždy se něco podřadného našlo, aby je to dostatečně uživilo. Přece jen žijí v Kapitolu, tam na ně žádný hladomor a bída nečeká. Oba jeho nejmladší sourozenci teď žijí u něj, s tátou se moc nevídají, protože se od nich úplně distancoval a sestry mají evidentně jiné zájmy, než se s nimi scházet. Má jim to všem hrozně za zlé. Jediný, s kým docela vychází, je Gabi, u které je alespoň trošku vidět zájem. Fallon je úspěšná lékařka, pracuje opravdu mezi elitou, ale o svou rodinu ztratila úplně zájem a asi se snaží dělat, že neexistují. Hrozně ho to štve a nejspíš by jí to nebyl schopen odpustit. Naprosto nechápe, jak jim tohle mohla udělat a aby pravdu řekl, už jí ani nepřeje nic dobrého. Kvůli tomu, že se staral o děti, ztratil valnou většinu svého mládí. Jasně, že ho to občas mrzí, ale věří, že se rozhodl správně. Nemohl ty dva nechat s tátou, který je i po tolika letech stále zralý na cvokhaus. Chápe, že měl mámu rád, ale osobobně si myslí, že kdyby mu na nich záleželo, tak se dá dohromady. Alespoň pro Newta a Cadence by to mohl udělat, když už ne pro tu starší část rodiny. Ví, že je špatné mu to vyčítat, ale on si prostě nemůže pomoct. Nechce s ním mít nic společného, dokud (a pokud) se nesebere. Teď když už jsou prckové trošku starší, koenčně se mu naskytla příležitost dělat to, co měl v plánu původně. Je sice jen trenér a žádný trénink na mírotvorce do budoucna nechystá, ale pořád je to alespoň něco.

  • Gabi Marcy Peréz × Nezkrácená verze jejího jména je Gabriella, Gabi se chytilo až později a on se s tím pořád nějak nemůže smířit. Pro něj je to prostě Ella, mladší sestřička, kterou měl vždy tak trochu nejraději, i když by to v žádném případě neřekl nahlas. Ví moc dobře, že to s tím jejím přílišným strachem nemá lehké a mívá o ni proto dost starost. Jako jediná se na něj úplně nevykašlala, když mamka umřela. I když ta jejich komunikace nebyla po těch událostech nějak úžasná, vždy si našla čas alespoň se zeptat, jak se daří, nebo jestli může jakkoliv pomoct. Toho on si nesmírně váží. Dle jeho názoru má srdce ze zlata a neskutečně ho ničí, když si ho tou svou naivitou ničí. Kdykoliv jí někdo ublíží, nemá problém si to s tím člověkem jít na férovku vyřídit. Zastává se jí ve všech situacích, protože věří, že ona by pro něj udělala to samé. Občas se dost neshodují, protože jsou naprostými protiklady, nikdy to ale není nic vážného. Spíše to vždy končí jenom takovým tím sestersko-bratrským pošťuchováním.

  • obsidiánový box [k otevření potřeba 5 obs. klíčů]

Saturday, February 24, 2018

Dorian

[ dorien ]

[player] Renaiti

[fc] John Newman
 

the quieter you become the more you are able to hear

× [species] human
× [date of birth] march 3, 2200 | ♓︎ pisces
× [loyalty] capitol
× [credits] 0

× [level] 1
× [age] twenty-four | 24
× [occupation] avox, spy
× [gems] 0




defense [ 0 ]
  • Jeho vzhled vás na první pohled nijak výrazně nezaujme. Nic moc Kapitolského na něm není. Možná snad ten jeden nabarvený pramínek vlasů v jeho ofině, jinak nic jiného. Vždy se spíše zajímal o výrazné oblečení a ne celkový vzhled. Taky si hodně vždycky zakládal na drahých doplňcích, ať už ze zlata nebo posázené drahokamy, to bylo hold jeho. Vždycky mu všichni říkali, že je to taková straka. Od malička nosí na krku řetízek, na němž je zavěšený prsten, kde je vyryto jeho jméno i příjmení společně i s jeho datem narození a místem bydliště - adresa na rodiče, kterou musel potom zaškrtat, pokud by se však někdo hodně soustředil, asi by dokázal písmenka rozeznat. Takhle na první pohled působí jako ten největší pokorný mazlíček, který by pro vás klidně skočil i z okna, kdybyste mu to přikázali. Konec konců to je jediné, co smí vlastně dělat. Něco, co mu někdo jiný přikáže. Vždycky byl strašně komunikativní, jenže se ztrátou jeho jazyka se to změnilo. Nicméně i tak strašně rád tráví čas mezi lidmi. Je prostě společenský. Dříve by si jen tak od někoho poroučet nenechal, ale jeho postavení mu nedovoluje v poslední době mít jiný názor. S úsměvem musí dělat vše, co je mu přikázáno. Působí tak velmi poslušným dojmem. Nikdo ve skutečnosti už nezjistí, jak popichovačný a provokativní dokáže být. Všechny své jízlivé poznámky a připomínky má už jen ve svojí hlavě. Občas je vidět, že se tím hodně baví, když si o lidech myslí různé věci a oni ho za to nemohou nijak odsoudit, protože vůbec neví, co se v mysli toho usměvavého hocha děje. Vždycky byl hodně vypočítavý a to mu tak nějak zůstalo do teď. Najednou se mu otevřel svět plný možností. Může se pohybovat kdekoli a slyšet všechno, protože má s Kapitolem trochu jinou dohodu. Vůbec mu nedělá problém dělat krysu a odhalovat možné rebely, kteří se skrývají za Kapitol.
× × ×
  • [ file 001 ] Nenarodil se nikam jinam než sem do Kapitolu. Možná se ptáte, co se s ním stalo, že skončil takhle. Je to docela prosté a nijak složité, jen nad tím mnoha lidem zůstává rozum stát. Ale vezmeme to hezky od začátku, co myslíte? Jeho rodiče sice neplnili první stránky Guilty Pleasure, ale i tak si nežili nijak špatně. Peněžně byli takový ten střed, což je oproti okolním krajům hodně dobré finanční zajištění. Už jako malý měl naprosto vše, na co si jen ukázal a po čem jeho srdce - či spíše mozek - toužil. Nijak mu to nepřišlo divné, prostě byl na to zvyklý. Ukázal na nějakou hračku a ihned ji jen tak pro nic za nic dostal, jelikož kdyby tomu tak nebylo, předvedl by před výlohou takovou scénu, za niž by se rodiče studem propadli do horoucích pekel. Nástupem do školy se trochu umírnil, co se týkalo těch hraček, věci si vymrouskával i nadále, to ho nepřešlo. Už v tak útlém věku byl tím hlavním v jejich úžasné partě. Nedělalo by mu problém někoho jen tak šikanovat, ale nebylo to potřeba, tady v Kapitolu není nikdo taková socka, která by si to zasloužila. Jednou si dokonce i vyplakal zlatý mikrofon, i když se zpěvem nezabýval, prostě se mu velmi zalíbil, jak jen tam byl tak vystavený. Sem tam si ho vzal doma do ruky a zkoušel do něj zpívat oblíbené písničky, ale nikdy ho to úplně nechytlo. V šestnácti to všechno teprve začalo. Se svými kamarády nevynechal jedinou party, jež jen byla na dosah. Byl zvyklý na hodně panáků - se zákonem si hlavu nelámal, věděl, že rodiče všechno případně zaplatí - a většinou to s ním nic nedělalo, nebyl nijak agresivní nebo naopak přehnaně veselý, jediné k čemu jej to nutilo, byl zpěv a občas také k sázkám, pokud tedy stály za to. Na jednom večírku si jej všiml jakýsi skladatel, který mu nabídl spolupráci. Samozřejmě si to moc dobře nepamatoval, ale do dvou měsíců měl na svém stole svoji první vlastní písničku s níž se vyšvihl do paměti mnoha Kapitolanů. Na večírcích už nejen popíjel, ale i zpíval se svým zlatým mikrofonem, který mu k něčemu konečně byl. Na oslavě svých osmnáctin se mu popíjení se stalo osudným. Zapletl se s jakýmsi dealerem, který mu nabízel prvotřídní zboží. Peněz měl na rozhazování a tak si umanul ho vyzkoušet. Byl naprosto v extázi, ale to trvalo jen několik hodin, ihned potom následovaly prudké deprese. Nedokázal se z nich dostat ani když chtěl, připadalo mu, jako by na něj byl celý svět zlý a nikdo ho neměl rád. Chtěl to skoncovat, ale na sebevraždu neměl dostatek kuráže. Dostavil se proto na místo, kde končila cesta mnoha rebelů, které mírotvorci chytili. Za pomoci peněz je přinutil, aby i z něj udělali avoxe, i když není rebel a vzbouřence ze srdce nenávidí, nabízel tolik, že ten chlapík ho tam prostě propašoval. Teď už má od všech naprosto svatý pokoj, i když sám svého činu nyní lituje, jelikož jeho zlato v hrdle nyní už zní jen v jeho myšlenkách. Brzy se však naučil, co je po něm požadováno a svoji práci odvádí - jak si sám myslí - více než dobře. Zvykl si, i když mu tedy upřímně ten přepych chybí, ale byla to jeho blbost, zavinil si to sám. Nicméně už od začátku měl s Kapitolem jistou dohodu. Pomáhá jim v odhalování rebelů, kteří se skrývají jako obyčejní obyvatelé Kapitolu. Odposloucháváním, které mu jde dobře, prostě získá potřebné informace, které přes papír poté předává vyššímu vedení. Většina lidí se totiž neostýchá před ním mluvit, jelikož snad všichni vědí, že všichni avoxové mají zakázáno mluvit, vlastně ani nemohou. To však nikdo netuší, jakou dohodu má s vedením on. Možná proto je pořád tak veselý, jelikož na rozdíl od ostatních avoxů má prostě určité výhody.

Tuesday, October 10, 2017

Deborah Blackweather

[ debrah blekvedr ]

[player] Pietro

[fc] Pauley Perrette
 

black can cover a lot of things, but never a real character of any person

× [species] human
× [date of birth] september 7, 2184 | ♍︎ virgo
× [loyalty] capitol
× [credits] 1 300

× [level] 1
× [age] forty 40
× [occupation] escort
× [gems] 0




defense [ 0 ]
  • Uvaděčka, jež by, podle jejího vzhledu poznal asi i slepý. Patří k těm menším lidem - se svými 172 centimetry si moc vyskakovat nemůže. Jednoznačně u ní převládá černá barva - co převládá, přímo dominuje. Jen se za ta léta proměnil šatník - z čistě holčičích šatů a oblečení je pro ní nyní pohodlnější spíše chlapecký styl oblečení - kalhoty, tričko, mikina, občas nějaká ta krátká sukně, aby tam zůstala ta ženská stránka její osobnosti. Dva černé copánky, obojek kolem krku, občas několik řetízků, tím šperky končí, levou ruku zdobí místo prstýnků jednoduchý ocelový boxer s maličkými hroty, který je jejím případě jen módním doplňkem, nikoliv zbraní. Vlastně jsou to jen čtyři prstýnky svařené dohromady. V letních měsících lze vidět většinu z jejích barevných, tetovaných ozdob, například pavučinu za levým uchem. Pro potřeby své nové práce si musela dokoupit pár kousků, aby na pódiích nevypadala jako buran. Sice měla ve svém životě všechno, na co ukázala, ale moc svou životní úroveň nevnímala, brala ji jako samozřejmost a než si začala žít sama pro sebe, byla i dosti zhýčkanou potvorou a když nebylo po jejím, řvala jako tur, dokud to nedostala. Nebojí se říct, co si myslí, ať jde o nějakého člověka nebo o situaci kolem, s výše postavenými lidmi ovšem tohle raději odpadá. Až na tuhle upřímnost je to normální ženská, které není moc věcí cizí a bavit se s ní dá o čemkoli. Hodně si věří, alespoň se tak tváří. S lidmi moc nesoucítí, jelikož neumí vyřešit jejich problémy a ani nechce. Její problémy taky nikdo druhý nevyřeší. Jako jedna z mála žen v Kapitolu, umí řídit motorku. Vlastní ale nemá. Práce ji cizí není, ale až na tu chvilkovou práci modelky, ji jinak, nutno dodat, nepotřebovala. Až bude potřebovat peníze, zase si nějakou práci najde. Jako modelka byla i u šití těch kousků a tak si umí i něco ušít sama, kdyby bylo nejhůře. Nakonec se doma jednoho dne při sledování ročníku Her rozhodla, že bude uvádět. Doma si přišla osamoceně, její veskrze příjemná a upřímná osobnost je halená jejím div ne démonickým vzhledem a ten všechny dosavadní nápadníky odrazuje. Měnit se kvůli nim nehodlá. A kromě toho že je to také práce a tedy jistý příjem, ji k tomu dovedla i ta představa té moci, co jí je tou prací dána - jedním sáhnutím do mísy lístků z někoho udělat buď mrtvého člověka, nebo hrdinu. Přihlásila se tedy a byl jí svěřen kraj Jedenáctý. Na vysokých kozačkách bez podpatku sice bude vidět kdejaký krajský bahno, ale nad tím mávne rukou s tím, že se to dá umýt. Tak cimprlich není. A to její vzezření může alespoň děsit ty nejmladší 12-13leté splátce, kteří si budou při pohledu na ní v černých brýlích a černém koženém kabátu až ke kolenům moci myslet, že umí nějakou temnou magii, pomocí které je vybere do Her, kterých se oni tak bojí.
× × ×
  • [ file 001 ] Už na škole se začala odlišovat - i když k tomu neměla důvod, vše viděla až moc pesimisticky a negativně. A začaly se u ní objevovat první černé kousky oblečení a excentrické doplňky. Rodičům se to zdálo netypické i na Kapitol. Poslední kapkou byl psí obojek s ostny. Uprosili ji, ať zkusí nějakého specialistu, psychologa. Tomu se sice podařilo v několika sezení vymýtit pesimismus, ale styl oblečení už ji nevymluvil. Léta postupovala a Deborah se časem ponořila do černé barvy celá. A ta je s tím obojkem pro ní tak typická, že kdyby to nosil někdo další, už by bylo bráno jako obyčejné napodobování. Doma už rezignovali na kdejaký odpor, na sny o tom, že bude chodit v normálních šatech a na výčitky, že by měla vypadat nějak jinak, aby více seděla do svého okolí. Školu absolvovala se slušnými výsledky, žádný premiant, ale taková "širší špička". Její styl oblečení ji vydělal nemalé peníze. Do té doby to totiž bylo něco, co se už tak ulítlým kapitolským trendům vymykalo a jeden z obchodního domů ji bohatě zaplatil za to, že jim bude stát modelem pro výjimečnou sérii oblečení. Série nebyla sice vyloženě kasovní trhák, ale na další slušné provize to stačilo. A tak se rozhodla postavit na vlastní nohy a koupila si malý dům, který je malým navenek, ale velikým uvnitř. Přibyla další léta a Deborah načala již čtvrtou desítku let života.

Brigado Andrijevica

[ brigádo andrijevica ]

[player] Pietro

[fc] William Fichtner
 

best defense is attack

× [species] human
× [date of birth] may 7, 2172 | ♉︎ taurus
× [loyalty] capitol
× [credits] 4 700

× [level] 1
× [age] fifty-two 52
× [occupation] trainer
× [gems] 1




vitality [ 0 ] × defense [ 10 ]
  • -
  • -

  • Bývalý příslušník jednotek mírotvorců se nakonec zhlédl v trénování splátců na Hry v oblasti zbraní a nejen v nich, jelikož válení se doma za ušetřené platy, jež si vydělal za jeho časů ho nebavilo. To prý může dělat až o dalších 30 let později. Trénování ale z celkem příjemného muže toho přísného člověka přece jen udělalo. Nesnáší, když někdo nedává pozor. Možná je to ze vzteku, že mu slušnou kariéru překazila obyčejná akce na kolejích, kterých absolvoval stovky, možná je to z té jakési zodpovědnosti, kterou k těm splátcům má. Toho člověka pak neváhá po upozornění vyhodit a ať se ubrání, jak dovede sám. Vrátit se člověk může, ale s pokornou omluvou. Není radno jej ignorovat, natož mu projevovat až moc velké sympatie. Přece jen, charisma mu nějaké ještě zbylo. Výhody nezískáte ani v jednom případě. U každé zbraně zvládne vyjmenovat její slabiny, i silné stránky, proč si ji vzít, nebo proč se jí vyhýbat, některé, jako oštěpy nebo praky zvládne i vyrobit. A to vše v podstatě od obyčejného kamenu až po velké střelné zbraně, co mají jeho bývalí kolegové. Ty uměl i rozebrat a znovu sestavit, ale to již nepředvádí, v aréně střelné zbraně nejsou, jen ty beznábojové jako luk a kuše. Ne všechny zbraně, co do výše zmíněného výčtu spadají, umí ovládat. Tak šedesát procent ale ano, u těch ostatních, méně častých, má jen základy, aby nevypadal jako truhlík. Základní znalosti má i o ostatních částech tréninku, byť někde je to opravdu tak základní, že to mnohdy pro nezasvěceného musí vypadat, jako když splátci učí jeho. V normálním životě mimo Hry je to přijemný člověk, i když se tváří věčně otráveně nebo vážně. Poznávací znamení budou asi hnědé vlasy a neustále upřený pohled. Žádné barevné přikrášlení v podobě tetování na něm nenajdete. Přísný je jen v centru. Společenský život vyloženě nevyhledává, ale akcí se rád zůčastní, zvláště je-li pozván. Prostě když se mu chce, tak jde. Ženu na celý život nehledá, a když už by nějaká měla být, tak by musela mít asi jeho věk a zastat nějakou práci. Žádná mlaďoučká pipka, co tráví dny v nákupáku. S ostatními lidmi to má co se povídání a jednání týče, podle toho, odkud jsou. Kapitolany a profesionální kraje bere jako sobě rovné, ostatní kraje už tolik ne, nehledí však na ně s úplným odporem. Ani nemůže. U trénování musí být fér ke všem.
× × ×
  • [ file 001 ] Tento muž, který je na půli cesty k pátému křížku v kolonce věku, měl vcelku obyčejný kapitolský život. Jako malý měl sice milující rodiče, kteří ale vyznávali přísnou výchovu. Nebyl sice každý den mlácen pro úplně pitomosti, ale jeho poslušnost zajišťoval respekt, který měl k otci - mírotvorci. On sám ale přísný nikdy nebyl. Matka byla sice mírnější typ, ale málokdy proti otci v něčem šla. Kolem desátého roku věku malého Brigada začala fascinovat otcova práce. Ty uniformy, zbraně, obrněné vozy a druhy trestů mu učarovaly. Jediné co se mu nelíbilo, bylo bičování. To mu bylo těch lidí i líto. Když se otce ptal, proč ty lidi tak mlátí, tak se mu dostalo odpovědi, že kdyby se nemlátili, udělali by to znovu. Takhle si to budou pamatovat. Jako Kapitolana se ho Hry netýkaly, a tak když dorostl do věku vhodného pro akademii - nastoupil do ní, aby kráčel v otcových stopách. Avšak bral to na lehkou váhu ve smyslu, "nějak to absolvuju." Když mu v akademii dali několikadenní propustku domů, tak jej právě doma uvítala smutná zprává - otec zemřel při jednom z bojů v jednom z krajů, kde se pokoušeli rozjet povstání proti prezidentce Virtue. Povstání bylo potlačeno a vše se ututlalo, ale otec dostal nešťastnou ránu do nohy, kterou zasáhla infekce, která se poté rozšířila. Tahle událost Brigada nakopla ve zdravém slova smyslu a byl ještě více odhodlán akademii, kterou začal brát opravdu vážně, dokončit. To se mu podařilo a nakonec byl přiřazen k 7. kraji dřevařů. Ten kraj se mu stal osudným, ale ne díky jeho krajanům. Při jedné z prohlídek kraje, kdy se měli pochytat případní krajští uprchlíci natrefil s dvěma dalšími muži na dvojici bělochů a jednoho černocha. Na jejich oblečení bylo zjevný, že jsou z jednoho ze zemědělských krajů, Devítky a nebo Jedenáctky a neměli tak tam co dělat. Tak se tedy vydal k nim, že budou chyceni a odvedeni na pranýř. Jenže trojice mužů byla nejspíše známými firmami, protože se s nimi pustila do rvačky. Všechno se seběhlo moc rychle na to, aby byly užity zbraně. Nakonec byla trojice chycena, ale mírotvorci dostali hodně namláceno. Brigadovi kolegové si odnášeli několik řezných zranění, ale Brigado to odnesl řeznou ránou na tváři a po jednom dobře namířeném kopnutí i zlomenou nohou. Zranění se vyléčila, ale jsou na něm patrná. Na tváři je k vidění díky moderní kapitolské péči jen malá jizva, ale opravená noha je vidět dosud. Na pravou nohu lehce napadá a kulhá. Ta noha se sice nezdá nějak vážná, ale jak se později ukázalo, brzdila jej při akcích a tak se po 20 letech služby rozhodl uniformu pověsit na hřebík.

Monday, January 02, 2017

Manfred Cosgrove

[ manfred kóstgrouv ]

[player] Renaiti

[fc] Liam Neeson
 

i want someone to look at me and say "because of you I didn't give up"

× [species] human
× [date of birth] november 15, 2170 | ♏︎ scorpio
× [loyalty] capitol
× [credits] 68 750

× [level] 1
× [age] fifty-four | 54
× [occupation] head trainer
× [gems] 0




vitality [ 0 ] × defense [ 3 ]
  • -
  • -

  • Manfred i přesto, že vlastně už bydlí v Kapitolu, stále v duši zůstává natvrdlým obyvatelem Druhého kraje. Nikdy si nezvykne na ten směšný kapitolský přízvuk a zapomeňte na to, že by si někdy na sebe vzal nějaký kapitolský módní výstřelek, nebo že by si obarvil vlasy třeba na růžovo, na to opravdu rovnou zapomeňte. Vůbec se mu nelíbí, že jeho žena Severinne, kterou z celého srdce miluje, jim už propadá taky. Jemu se vlastně nelíbí mnoho věcí, ovšem svůj názor říká nahlas pouze, pokud se opije, a proto musí sám sebe na většině večírků hlídat, aby se nedostal do problémů, což mu dost často dělá velký problém, jenže avox být nechce, takže mu nic jiného nezbývá. Jinak je velmi tichý a snaží se vyhýbat ostatním lidem, a když už se s někým baví, je to většinou jen proto, že s ním potřebuje nebo musí mluvit a že si ho on sám vyhledal. Bývá často dost výbušný a když se naštve, tak si moc rád zakřičí a obvykle v takové situaci neví, co vlastně říká, takže mu vyklouzne něco, co by nemělo. Obvykle ho vždy rozčilovaly jeho děti, které měl vždycky rád a ačkoli by to do něj nikdo neřekl, že bude až tak rodinný typ, byl by schopný pro ně udělat vše. Po tom, co přišel o obě dcery, jeho milovanou Bumpey a Halcyone, tak ho to hodně zasáhlo. Nikomu o tom neřekl, možná ale Severine to přeci jen poznala, ale nikdy se o tom nikomu nesvěřil, protože na to on není. O Gunnerovi si vždycky myslel, že se až příliš stará o svůj zevnějšek, což on nikdy nedělal a bylo mu úplně jedno, co si o něm ostatní lidi po vzhledové stránce myslí. A především neschvaluje synovo barvení vlasů. Jenže vzhledem k tomu, že se mu podařilo vyhrát Hladové hry, tak se mu na něj názor pomalu mění. Sice už nezachrání to, co je mezi nimi roztrhané a on to ví. Jenom už se ho snaží trochu více respektovat. Holky mu dost často chybí a je to na něm vidět, má občas trochu strhanější výraz než kdy dříve. Není tak úplně blbej, ale spoustu věcí mu nedochází, takže hodně často vypadá jako idiot, a i když vypadá hodně nevraživě, pod kůží se mu schovává dobrák, kterému nejvíce záleží na blahu své rodiny.
× × ×
  • [ file 001 ] Narodil se do velice vlivné rodiny v Druhém kraji, jakožto druhý potomek madame Cosgrove. Jeho celé dětství bylo plné hraček a většinou to byly především buď plastové anebo dřevěné napodobeniny zbraní. Rodiče usoudili, že nejlepší bude ho připravovat na Hry co nejdříve a také chtěli, aby se jméno rodiny proslavilo ještě víc, i kdyby tam měl synáček umřít. Jen co mohl, začal chodit do výcvikáče a mezi jeho oblíbené zbraně patřil především oštěp nebo kopí. Zvládal ovládat i ostatní zbraně, často běhal, plaval a rodiče o něm začali brzy všude v kraji mluvit jako o jasném vítězovi a v jeho aktivitách ho podporovali. Měl na to také skvělého parťáka. S Elijahem byli nerozlučnou dvojkou a on se občas cítil jako jeho starší bratr. Ovšem, když se na sklizni konečně hodlal přihlásit, někdo ho předběhl a bohužel to zároveň byla jeho poslední sklizeň. Jeho rodiče z toho byli nanejvýš zklamaní a v podstatě ho zavrhli. Potřeboval práci a hlavní trenér v centru v Druhém kraji mu nabídl, že by mu mohl dělat výpomoc. To bylo přesně to, co potřeboval, a navíc žádná jiná práce by ho tolik nebavila. V té době si v centru všiml velmi pěkné dívky, o které se dozvěděl, že se jmenuje Severine. Dlouhou dobu jí jen stalkoval, a když se ukázalo, že do Her také nepůjde, začal se o ní ucházet. Snažil se, kupoval jí dárky a nakonec se přeci jen vzali. A stalo se něco nečekaného, jeho žena získala místo mezi tvůrci, a tak se vlastně oba propašovali do Kapitolu, který on nepoznal jako splátce, ale jako dospělý muž. Díky přimluvení od svého nadřízeného ve výcvikovém centru ve Druhém kraji se dostal do toho Kapitolského, které připravuje splátce na Hunger Games. Postupně šplhal po žebříčku, až se konečně dostal na místo vedoucího tréninku, což je pro něj veliká pocta. Za tu dobu se mu stihla narodit tři dítka, přičemž prvnímu a poslednímu směl jméno vybrat on, a vybral jim ta, která se nejlépe hodila k jejich dosavadní povaze. O pojmenování Halcyone se jeho žena téměř prala, neboť to byla její první dcera. Své děti vždy podporoval hlavně v tréninku na hry, protože to ho dostalo až tam, kde je. Vždy, když mohl, tak jel domů, aby se s nimi viděl a oni mu mohli vyprávět spoustu historek, ovšem Gunner a Halcy v té době byli v pubertě, a tak se k němu zas tolik nehlásili, proto si obvykle povídal jenom s Bumpey. Samozřejmě očekával, že jeho syn půjde dobrovolně do Her, celý život se na to připravoval a na rozdíl od něj, jeho nikdo nepředběhl. Jenže to netušil, že se do té stejné arény dostane i Bumpey. Byl z toho skoro na prášky, ale snažil se pořád vypadat vyrovnaně, protože nic jiného ani neumí. Mít vítěze v rodině, ještě když je to váš vlastní syn, to by měla být radostná událost, že? On neměl moc času se z toho radovat, protože se mu vrátilo jen jedno dítě. Když se to samé stalo i s Halcy, dost se mu otupily city. Občas má pořád takové ty smutné stavy, kdy jen sedí a před očima, jako by mu běželo, jak děti vyrůstaly. Vždycky byl prostě strašně rodinný a manželka a děti pro něj byly vším. Musí normálně fungovat a on to ví, takže na veřejnosti a před ostatními nikdy nesmutní. Je si vědom toho, že už je nic nevrátí, ani to, že by třeba Gunnera neměl rád. Snaží se k němu tedy chovat normálně a nevyčítat mu nic, co se stalo. Život jde bohužel dál.

  • Brysen Angela Roycaster × Bylo by asi hodně špatné, kdyby neznal lásku života svého drahého přítele. Docela dost o ní kdysi mluvil a od té doby o ní měl jenom to nejlepší mínění. To se nezměnilo ani když se spolu potkali. Příjemným překvapením bylo i to, že je to snad jediná žena, kromě Severine, s níž dokáže navázat naprosto nezávislou konverzaci a nevzniká takové to trapné ticho. Dost možná je to zapříčiněno právě tím, že je vojákem a mají tak určité společné téma. Z jeho strany tam byl vždycky určitý respekt k její osobě. Nejen kvůli práci, kterou odváděla, ale i to jak se se vším dokázala vypořádat. Když se dozvěděl o její smrti, rozhodně ho to vzalo. Z velké části i kvůli tomu, když viděl co to udělalo s Elijahem. Nikdy by ho ani ve snu nenapadlo, že by ji mohl znovu vidět chodit živou a zdravou, natož, že by s ní mohl opět někdy promluvit.
  • Celeste Vanderbilt × Má s ní takový docela neutrální vztah. Je to blízká přítelkyně jeho ženy, a proto ji respektuje. Nijak mu její přítomnost nevadí a je schopný si s ní normálně povídat, pokud se někde sejdou. Že by si s ní zašel jen tak někam na kávičku, to ale už úplně ne. Každopádně se k ní chová hezky. Nikdy na něj nebyla nějak zlá nebo nepříjemná, tudíž se snaží o totéž. Ani v její přítomnosti třeba nemusí předstírat nějaký zájem o jejím životě, opravdu ho zajímá, jak si žije. Svým způsobem má prostě k lidem určitý obdiv, když se dokáží pohybovat v tak vysokých kruzích a nešlápnout vedle. Působí na něj jako dobrá duše a nemá důvod ji podezřívat z nějaké přetvářky. Je si vědom toho, že si jsou se Severine dost blízké a občas má i trochu strach, co jí o něm jeho drahá žena napovídala.
  • Elijah Wesmyron × Bratr, kterého nikdy neměl. Úplně takhle jednoduše by jejich vzájemný vztah šel charakterizovat. Trávili spolu opravdu hodně času. Prožil s ním tolik věcí, že by to vystačilo na jeden celovečerní film a ještě by bylo potřeba pokračování. Ty zážitky nikdy nezapomene a nikdo mu je z paměti nevymaže. Tenhle člověk je pro něj hodně důležitý, a proto se už i občas stalo, že se s někým popral, když měli na Elijaha nějaké poznámky, které mu nebyly po chuti. Za přátele je přeci v pořádku se rvát, ne? Vlastně mu docela i vděčí za manželství se Severine. Vzhledem k tomu, že to se ženami umí, tak mu občas i radil, jak na ně, což vedlo k tomu, že si našel tak úžasnou ženu. On se mu snažil být velkou oporou v kraji a Elijah mu je teď velkou oporou zase v Kapitolu. Neumí se moc pohybovat v takové společnosti, po tom co ho rodina zavrhla a Elijah ho naučil co a jak.
  • Gunner Cosgrove × Dříve se mu snažil vážně věnovat, jenže pak tak nějak viděl, že jeho syn má vzor v někom jiném, což ho samozřejmě štve, jelikož ať se tváří jakkoli, pořád je to snad sen každého otce, aby ve vás váš syn viděl vzor nebo ne? Nikdy mu nebyl úplně lhostejný, pořád je to jeho syn. Když byl v aréně s Bumpey, bylo to pro něj dost těžké. Nechtěl ztratit ani jednoho. Smrt nejmladší dcerky mu nejdříve měl za zlé, ale už ho to přešlo. Dostal se do té fáze, že je rád, že se z arény dostal živý. Uvědomuje si, že jejich vztah je takový všelijaký, ale on není ten typ, který by to měl sílu nějak měnit. To jeho žena. Občas má pocit, že oba jsou úplně rozdílné povahy a jejich cesty se rozešly už dlouho před tím. I přesto, pokud s někým mluví a dojde řeč na Gunnera, tak je schopný o něm hrdě mluvit, ale zase to nepřehání.
  • Severine Cosgrove × Jeho skvělá a hlavně cílevědomá žena. Měl velké štěstí, že mu před lety řekla to osudové "Ano". Ani on v té době nevěděl, že to dotáhne až na hlavní tvůrkyni, ale samozřejmě v ní věřil. Každý čas, který teď spolu stráví je pro něj vzácností, protože je opravdu pracovně vytížená. Občas si myslí, že to až moc přehání, ale nemluví jí do toho. A i když se často nevídají, zůstává jí věrný a nikdy jí by jí nepodvedl. Snaží se vůči ní chovat jako vzorný manžel, neboť chápe, že prostě nemá dostatek času. V poslední době má tendenci stmelování rodiny a on z toho samozřejmě není moc nadšený, ale co by pro ni neudělal. Šel by pro ni třeba až na samý kraj světa, tak občasné rodinné večeře nějak zvládne. Čas od času se snaží udělat nějaké pěkné gesto, aby trochu vypnula a zahodila všechen ten stres ohledně arény.
  • Ulysses Vanderbilt × Je si vědom toho, že oproti němu je jeho původ dosti zanedbatelný a nesnaží se to nějak skrývat, třeba tím, že by v jeho přítomnosti ze sebe dělal něco co není. Ne, prostě ví, že takhle už to je a nic to nezmění. Je taky rád, že mu to nedává zase tolik najevo, ten rozdíl mezi nimi. Celkově je pro něj docela čest, že se s ním někdo takového postavení dokáže bavit. Jejich ženy jsou velké kamarádky a na akcích většinou jsou spolu, takže jim občas nezbude nic jiného než se spolu bavit. Jemu to nevadí, ale pokud by neměl náladu, nevnucuje se. Ulysses se k němu nechová nějak nadřazeně nebo tak, a tak nemá důvod být na něj hnusný. Jistě, má k němu respekt a určitě by před ním neřekl úplně všechno, co si zrovna myslí, ale snaží se ho vnímat jako fajn chlapa. Nemá s ním žádný osobní problém nebo spor.

other worlds

stranger2s.jpg https://lh3.googleusercontent.com/Pw0zB0hurIqLYe3Dbii8mgZ8-m5myKuUtsQ2qtwficdo5n9uKQvLA3mzvOkjh7iL3CUXJzXut2adFoTqKA=w200-h92