Showing posts with label Arena. Show all posts
Showing posts with label Arena. Show all posts

Sunday, October 21, 2018

Mariko Amari

[ mariko amári ]

[player] Quinn

[fc] Kiko Mizuhara
 

my v is for vendetta

× [species] human
× [date of birth] july 5, 2206 | ♋︎ cancer
× [loyalty] neutral
× [credits] 0

× [level] 3
× [age] eighteen | 18
× [occupation] student
× [gems] 0




vitality [ 0 ] × defense [ 16 ]
  • Mariko byl poskytnut ten nejlepší trénink již od raného dětství. Není tedy divu, že neexistuje moc věcí, které by nezvládala. Ze všeho nejdřív začínala s atletikou a gymnastikou, aby se své tělo naučila pořádně ovládat. Od přírody jí bylo naděleno ohebné tělo, takže s těmito disciplínami neměla nikdy větší problémy. Vybudovala si tím určitou sílu a obratnost. Zkrátka měla výborný základ, se kterým se dalo dál pracovat. Její trénink nikdy nebyl procházkou růžovým sadem. Už v téhle fázi po ní byly vyžadovány nadprůměrné výkony. Vždy musela být schopna zvládnout vše úplně bravurně a kolikrát ještě lépe. Chyby v jejím životě neexistovaly. Lépe řečeno, existovaly, ale postupem času musely vymizet. Ze začátku se snažila hlavně kvůli svým rodičům, ale jakmile se jí do hlavy dostala ta chtíč po uznání a sama chtěla být nejlepší, začala na všem pracovat ještě dvakrát více. Potřebovala to, aby měla klid na mysli. Svým způsobem tréninkem utíkala od reality, což bylo přesně, co její rodiče chtěli. Bylo to rozptýlení a velmi dobré. Když byla ve školním věku, otec ji začal vyučovat různá bojová umění, nejvíce se jí ale zalíbilo judo, kvůli tomu, jak moc je kontaktní. Dnes už ho zvládá na velmi vysoké úrovni a nebála by se vyzvat k souboji i někoho mnohem staršího a zkušenějšího. Tahle část tréninku ji bavila mnohem více než pouhá atletika a gymnastika. Mohla při ní totiž vybít svou agresivitu, což jí neskutečně psychicky pomohlo. Celkově si dokáže vždy nějakým chytrým způsobem odpomoci od hněvu, aby v afektu nejednala iracionálně. Je to velice dobrá schopnost, protože ji drží dál od dělání rozhodnutí, která by pro ni nebyla výhodná. Co se týče soubojů tělo na tělo, dost ji také ovlivnily pouliční zápasy, které se teprve v posledních pár letech staly její každodenní zábavou. Ví, jak bojují trénovaní lidé i naprostí začátečníci, což jí také dává velkou výhodu. Umí zaútočit podle toho, proti komu stojí a nedělá jí problém svojí mrštností a rychlostí přeprat třeba i dospělého chlapa. Má na něj totiž nejen silově, ale navíc ho dokáže přechytračit a to je něco, co je v jejím boji velice patrné. Každý pohyb dělá s rozmyslem, vždycky je o krok napřed a je velice těžké ji zaskočit. Samozřejmě se to stává, ale musíte být alespoň na stejné úrovní jako ona, aby se vám to podařilo. Jak už bylo řečeno, síla jí rozhodně nechybí, i když na to nevypadá. V jejím roztomilém a křehkém vzhledu se také skrývá spousta výhod, nikdo by do ní totiž neřekl, že dokáže bez problému zabít. Ano, nedělá jí problém ani krev ani zabíjení, minimálně to první je pro ni naprosto normální věcí. Kdyby musela zabít, udělá to, problém s tím nemá a nikdy mít nebude, protože sebe staví na první místo. Důležité je pro ni její vlastní přežití a co se stane s ostatními, to už jí je vcelku jedno, hlavní je, že vyvázne živá ona. Kdyby to bylo na ní, možná by na to takhle nenahlížela, ale jelikož jí to bylo do hlavy vtloukáno odmala, je to něco, co má zkrátka zafixované. Nebyl by to pravý trénink, kdyby se později nedostala i ke zbraním. Její repertoár obsahuje vše, od střelných zbraní po sečné a bodné. V ruce držela snad vše, co si dokážete představit. Její nejoblíbenější ovšem zůstává mačeta, se kterou se jí pracuje a zachází nejlépe. Zaměřila svou pozornost tedy především na ni a určitě by po ní sáhla, kdyby se měla bránit. To, co s ní předvádí, je někdy až neuvěřitelné. Když se skloubí její pohybové nadání a to, co zvládne se zbraní, vznikne něco, co je na pohled neskutečně estetické a v praxi velice účinné. Často také sahá po válečném kladivu, to používá, když se chce pobavit. Je to taková její relaxační zbraň, to ale neznamená, že s ní není stejně smrtelná jako s mačetou, ne-li i více. Kdyby byla potřeba, zvládla by si zbraň udělat v podstatě z čehokoliv. Hrubé síly má dostatek na to, aby vás zvládla dostat ze hry i třeba za pomoci obyčejné cihly. Trénuje každý den, ať už doma profesionálně, nebo sama pouze pro zábavu. Snaží se každý den pracovat více a více na své fyzičce, protože ví, že ta je pro ni naprosto klíčová a bez ní by nemohla dělat všechny ty ostatní super věci, které tak neskonale miluje. Svůj denní program začíná již brzy ráno a snaží se ho dost obměňovat, aby nedělala a netrénovala stále to samé. Co ovšem považuje za svou největší přednost, je její vytrvalost. Svou neodbytností se mnoha svým protivníkům zdá otravná a čím otrávenější jsou, tím lehčí je pro ni dostat je k zemi. Ať už jí ublížíte jakkoliv, nikdy od ní neuslyšíte žádné nářky. Ze svých chyb se poučí a vrátí se, silnější než před tím, aby vám vše dala pořádně sežrat. Jestli existuje něco, co miluje, je to pomsta. Mstí se opravdu ráda, jelikož si tím dokazuje, jak dobrá je. Čas od času si zkrátka musí dokázat, že patří mezi nejlepší. Vězte, že i kdyby byla zmlácená téměř do bezvědomí a vy jste byli v těžké přesile, nikdy by vám neřekla, že boj vzdává. Sice má vysoký pud sebezáchovy, ale její hrdost ho stále přerůstá a rozhodně by radši zemřela, než aby přiznala porážku. 
  • Je sice fajn, že toho tolik umí, na své slabiny už ale tolik nemyslí, takže si často ani není vědoma, že nějaké má. Pak je to pro ni docela šok, když je uprostřed nějaké nepříjemné situace a najednou si vzpomene, že něco neumí. Vyloženě jí vadí, že by měla nějaké slabiny mít, takže je dost vypuzuje z mysli. Proč se tím zaobírat, když to není důležité, že? Důležitý pro ni byl a je pouze trénink, nic jiného. Běh nikdy nebyl její silnou stránkou, neběhá příliš rychle a ani s dechem jí to často nevyjde. Prostě si to neumí rozložit a její maratony a sprinty nekončívají příliš úžasně. Plavání je další schopností, kterou nikdy moc neřešila. K čemu by jí taky v Prvním kraji byla? Možná má z vody i tak trochu strach, hlavně z té hluboké. Ten pocit nejistoty, jenž přichází s tím, že neví, co se pod ní nachází, by ji nejspíše dokázal dost pocuchat s psychikou a možná by se jí to stalo i osudným. Dále má obrovský strach z výšek, dělá se jí z toho zle a motá se jí hlava. Lezení tedy také není její nejoblíbenější činností a snaží se mu obloukem vyhýbat. Co se týče znalostí, přiznejme si to, nepatří mezi nejchytřejší. Nechává za sebe mluvit své činy, ne svou inteligenci. Určitě radši něco vyřeší pěstmi, než aby se to snažila nějak racionálně řešit slovy. Rozhodně by vám nebyla schopná vyjmenovat nějaké rostlinky a už vůbec by vám neřekla, které ji zabijí a které sníst může. Však o co jde, kdyby neměla jídlo, nebude přeci žrát nějaký kořínky, ne? To je silně pod její úroveň. To je dalších z jejích problémů, má trošku nosánek nahoru a je zvyklá na poměrně luxusní život. Jakkoliv měla přísnou výchovu, vždy se jí dostávalo všeho, na co si vzpomněla a kdyby tomu tak najednou být nemělo, asi by to moc nezvládala. Rovněž je zvyklá, že jde vše podle ní a ráda přebírá vůdčí role. Jakmile má být součástí skupiny, které není lídrem, už jí to začíná vadit a dokáže být pěkně protivná. Lidi, se kterými se baví, si vybírá pečlivě a pokud se jí nezamlouváte, vůbec se s vámi nebude zaobírat. Zároveň má ale obrovskou potřebu socializovat se, což není ideální kombinace. Pokud by s někým dlouho nekomunikovala a měla by být sama, nejspíše by se zbláznila, nehledě na to, že by ji to přeneslo zpět do jejího dětství, na které ona vzpomíná velmi nerada. Celkově není psychicky úplně v pořádku a kdekdo by ji mohl označit za blázna. K lidskému životu necítí absolutně žádný respekt, to může být jak výhoda, tak i obrovská nevýhoda. Bez problémů by vyměnila svůj život za život ostatních a ještě by těmto lidem zamávala, zatímco by je předávala do rukou protivníka. Je tedy vcelku jasné, že jí chybí jakékoliv týmové smýšlení. “Jeden za všechny, všichni za jednoho” u ní naprosto neplatí a nejspíše by se vám vysmála, kdybyste jí něco takhle trapného řekli. Dokáže dobře přemýšlet za pochodu, ale když má vytvořit nějaký dlouhodobý plán, tak jí to nejde. Vůbec nemyslí na detaily a její plány často nevyjdou tak, jak by si to představovala, což ji akorát tak naštve. Mariko je velmi agresivní a pokud dlouho nemá nic, na čem by se mohla vyřádit, skončí to pro vás nejspíš špatně, pokud jste v její blízkosti. Je posedlá perfektností a musí mít vždycky všechno nejdokonalejší. To se týče i jejího vzhledu. Cítí se nesvá, když nevypadá naprosto úžasně, proto od ní nečekejte, že by se obrátila k nějakému maskování či schovávání se v křovinách. To s ní prostě nejde dohromady. Navíc by třeba takové maskování určitě ani nezvládla. Výtvarný talent jí chybí a nehodlá s tím nic dělat, protože ho nepotřebuje. Je zvyklá na život ve městě, v přírodě byla jen párkrát v životě a moc se jí to nelíbilo. Takové rozdělání ohně, sehnání potravy, líčení pastí, to jsou schopnosti, které nikdy nezískala a pravděpodobně si o nich myslí, že jsou naprosto podřadné. Mezi její nevýhody patří také brutální upřímnost. Chybí jí jakákoliv empatie, sdělí vám tedy svůj názor, i když o to nestojíte a je jí úplně volné, jestli vám to třeba nějak neublíží. Zákony jsou takové, jaké si ona určí, takže rozhodně není nějaká svatá. Popravdě nejspíš panemské zákony ani nezná, takže by nevěděla, kdyby je porušovala.

  • [ file 001 ] O rodině Amari toho nikdo moc neví. Na ulicích se o nich šeptá, že jsou zapleteni do všelijakých ilegálních aktivit, takováto obvinění ovšem oni sami zuby nehty popírají. Mariko příliš neví, jaká je pravda, ale dle jejích zkušeností si je skoro jistá, že tyhle pomluvy jsou pravdivé a její rodina je jen banda lhářů a podvodníků. Kvůli způsobu výchovy svou rodinu malá Mari nikdy nemusela a stejný přístup k ní má i dnes. Sebrali jí dětství a vyměnili ho za tvrdý režim doplňovaný ještě tvrdším tréninkem. Na rozdíl od ostatních měl její trénink ovšem úplně jiný účel než nějaké pitomé Hladové hry. Tahle reality show byla její rodině těžce ukradená. Musela být perfektně trénovaná, aby se případně jednoho dne dokázala bez sebemenších problémů ubránit, kdyby po jejich rodině někdo šel. Byla to taková pojistka jejich rodičů. V případě, že by je někdo dostal, měla místo nich být nasazená Mari. O tom ale ona vůbec nevěděla a nikdy se to také nedozvěděla, tyto plány jí tedy jsou dodnes neznámé. Je to před ní udržováno jako tajemství. Vždycky byla velmi společenská a zvídavá a to jejím rodičům zrovna dvakrát nevyhovovalo. Co kdyby jednou něco někomu řekla a oni se potom dostali do problémů? Tenhle scénář byl nepřijatelný, proto život své dcerky přebrali do své kontroly. Její pozornost a zvídavost upoutali tréninkem a do hlavy jí vtloukali, že je to jediná důležitá věc na světě. V myšlenkách se Mariko vždy zdálo, že na tom něco nehraje, ale nikdy nějak zvlášť neodporovala, protože jí trénink nevadil. Vypěstovala si jakousi závislost na uznání, které se jí po zvládnutí něčeho složitého dostalo. Její obrovskou výhodou byla tvrdohlavost, jež ji vždy nutila trénovat více tvrdě než předešlý den a neohlížet se za neúspěchy. Není to tak, že by si svých chyb nebyla vědoma, ale nehodlá se s nimi smířit, takže na nich pracuje, dokud nevymizí. Ani škola ji nemohla jakkoliv rozptýlit, jelikož jí rodiče zvládli zajistit domácí vyučování. Kolikrát se stalo, že několik týdnů byla pouze v domě a měla úplně zakázáno jakkoliv se stýkat s okolím. To bylo pro někoho jako ona naprosté psychické mučení, ale musela to vydržet. Co jiného jí také zbývalo, že? Jakkoliv špatně se cítila, vždycky se z toho dokázala sama vyhrabat. Svoji rodinu často viděla jako smečku lvů. Nikoho nepustili k sobě, nikoho nepustili ven a trvali na tom, že každý člen musí být co nejsilnější, jinak se k němu chovali naprosto příšerně. Sama se ráda přirovnávala k lvovi, jelikož se jí líbila síla a hrdost tohoto zvířete. Takhle nějak vypadalo celé její dětství a stálo to dost za nic. Je jasné, že za těchto podmínek z ní nemohl vyrůst nikdo normální. Je trošku mimo realitu, má posunutou hranici psychické i fyzické bolesti a ostatní lidi většinou nevnímá jako někoho jí rovného. Jakmile se dostala do puberty, začala se dosti bouřit. Už ji nebavily neustále lži a vysoké nároky jejích rodičů, tak začala utíkat. Díky jejím tréninku to nebylo nic těžkého, její rodiče si tím dost ztížili práci, jelikož díky němu byla o dost silnější, rychlejší a chytřejší a nedělalo jí problém je přelstít a dostat se ven. Komunikace s ostatními pro ni byla klíčová a rychle si zvládla najít přátelé, těžko říct, jestli na nejlepších místech. Protože celý život byla vychovávána v dosti násilném duchu, našla zálibu v pouličním zápasení. Odsuď právě většina jejích kámošů pochází, naprostá spodina společnosti, kterou nezajímá nic a nikdo. Vlastně tam perfektně zapadla, jelikož lhostejnost k životu ostatních a bojovnost v ní byla zarytá natolik, že adaptovat se na zdejší prostředí nebyl vůbec žádný problém. Ačkoli měla několik možností zůstat a domů už se nevracet, vždycky ji něco přitáhlo zpět. I když je to naprosto nepochopitelné, stále k tomu místu má jistou citovou vazbu a má někde hluboko uvnitř dáno, že se od své rodiny nemůže úplně oddělit, jakkoliv si tím sama ubližuje. Kdykoliv se domů vrátí, čeká jí peklo, které ji ale svým způsobem dost posiluje. Čím tvrdší její režim je, tím jí to připadá lepší. Uvědomuje si, že to není nejlepší způsob života, ale jestliže nechce zlenivět a stále chce být lepší, tuhle disciplínu a trénink, co jí rodiče poskytují, nutně potřebuje. Na jednu stranu je úplně nenávidí za to, co z ní udělali, na druhou jim děkuje. Před nimi ovšem ukazuje pouze tu nenávist. Dost si na nich vybíjí agresivitu, protože si myslí, že si to zaslouží. Kdekdo by mohl říct, že by si to po tolika letech striktní výchovy neměla dovolit a mít k nim silný respekt, to se jim ovšem nějak nevyvedlo a ona jimi možná tak maximálně pohrdá, nic jiného k nim necítí. Není to tak, že by svůj život nenáviděla, to rozhodně ne, ale také ho nějak nemiluje. Její život je spíš přežívání a neustálá potřeba seberealizace, která nikdy není ukojená, jelikož je naučená dávat si co nejvyšší nároky. Co se její povahy týče, nejedná se o nikoho nepříjemného, pokud usoudí, že jste na její úrovni. Své přátelé a lidi, se kterými se baví, si pečlivě vybírá. Nejde daleko pro ránu ani pro nadávku, ráda vám řekne, co si o vás myslí, i když to třeba není nejhezčí. Vždy je upřímná a nesnáší lži, protože už jich má za ta léta dost a nestrpí je. Náladovost je u ní na denním pořádku, své emoce ale často dobře skrývá, jelikož ví, jak velkou slabinou jí mohou být.

Monday, June 18, 2018

Elsie Donnovan

[ elzí donovn ]

[player] Quinn

[fc] Johanna Braddy
 

life favors the bold and fearless

× [species] human
× [date of birth] july 27, 2208 | ♌︎ leo
× [loyalty] capitol
× [credits] 0

× [level] 1
× [age] sixteen | 16
× [occupation] student
× [gems] 0


vitality [ 0 ] × defense [ 4 ]
  • I když může Elsie působit jako křehká dívenka, která moc schopností nepobrala, opak je pravdou. Jak už její příjmení napovídá, je příbuzná s Ezrou Donnovanem, vítězem Hladových her. Ten ji, jako správný, příliš starající se bratr, nenechal bez tréninku. Nikdy neměla důvod si na to stěžovat, jelikož byla aktivním dítětem a každý pohyb jí dělal radost. Nikdy se nesoustředila na konkrétní disciplínu, neměla totiž ambice ničemu takovému se v budoucnu věnovat. Její trénink byl tedy hlavně zaměřen na základy, hlavní bylo, aby si udržela dobrou fyzičku a vždy byla ve formě, kdyby se náhodou něco mělo stát. Přeci jen, nikdo nevěděl, jestli ji náhodou jednou nevyberou do Her, nebylo by to totiž poprvé, co se tam dostal někdo z příbuzných vítěze. Stalo se to už tolikrát, že i ona uznala, že je nějaký trénink na místě. Kromě každodenního kondičního cvičení se v pozdějším věku začala učit i sebeobraně. Opět to byly jen základy, ale stále toho umí v tomto ohledu víc než průměrný občan chudšího kraje. Této části tréninku se nevěnovala ráda, jelikož nepatří mezi milovníky násilí. Pokud něco musí řešit, raději se snaží využít svých sociálních schopností. Ty jsou pravděpodobně její největší zbraní. Dokáže se vymluvit prakticky ze všeho. Její nevinná fasáda ji už mnohokrát dostala z problémů, hlavně když k ní navíc přidala nějaké perfektně sehrané divadlo. Přetvařování se je pro ni denní chleba. Svou povahu zásadně volí podle toho, s kým se v daný moment baví, proto má přátele prakticky ve všech skupinách a nevadí jí dát se dohromady téměř s kýmkoliv. Naprosto nejlépe pracuje, když je ve skupině lidí. Jakmile je kolem ní rozruch, je ve svém živlu a udržuje to její pozornost, která je v jiných případech dost roztěkaná. Hlavou jí neustále víří nové nápady a často je okamžitě ráda zkouší v praxi. Většina z nich nevyjde, to ji ale nezastavuje v tom, aby vymýšlela další a další, dokud jeden nebude ten správný. Objevuje se u ní tedy jistá oddanost cíli, kterého chce vždy dosáhnout za každou cenu. Nevěří na chyby, jsou to pro ni pouze překážky a ty se vždy dají překonat. Sebevědomí jí rozhodně nechybí, naopak ho má na rozdávání. Je to velká výhoda, protože člověk, který si věří, často dokáže zázraky. Už jako dítě nebyla žádný strašpytel, vždy šla do všeho po hlavě a to jí vlastně zůstalo až dodnes. I když si na hloupou velmi ráda hraje, aby si udržela svou image, ve skutečnosti je docela inteligentní. Má dobře rozvinuté logické myšlení a vidí souvislosti i ve věcech, kde je ostatní často ani nehledají. Většinou nemá problém prokouknout různé manipulace a rozhodně nikomu nebude dělat fackovací pytel. Je silnou osobností a umí se za sebe postavit, když je to nutné.
  • I přes mnoho výhod, které v životě měla, se stále najde spousta věcí, které se naučit nezvládla, a dokonce v nich zaostává. Hned zkraje by bylo dobré říct, že nemá zkušenosti s téměř žádnou zbraní. Bratr se ji do toho pokoušel nějakým způsobem přinutit, ona si ale nedala říct. Jelikož je odpůrcem násilí, neviděla v tom žádný smysl. I kdyby se jednou do arény dostala, rozhodně by se nesnažila vyhrát zabíjením. Něco takového se jí neskutečně hnusí a pravděpodobně by nějakou dobu nebyla schopná fungovat, kdyby se dostala do situace, kdy by někoho zabila. Celkově je docela pacifista, má problém ublížit čemukoliv živému a věří, že je vždycky lepší řešení než právě to agresivní. Velkým problémem je u ní její naivní představa, že na svou stranu dokáže dostat kohokoliv. Nechápe, že některé lidi by raději měla nechat na pokoji. Často je k lidem, které shledá jako protivné, dokonce i drzá a to jí může dostat do pořádných problémů. Bere si to velmi osobně, když ji někdo nemá rád a mrzí ji to. Chce být s každým za dobře, i když je to dost nesplnitelné přání. Lidé taktéž neoceňují to, že nezvládne zavřít pusu. Ať se děje, co se děje, vždycky má co říct, jakkoliv velká kravina to je. Taktéž jí chybí filtr a z pusy vypustí naprosto všechno, co ji napadne. Nikdy nemyslí déle než pět vteřin dopředu a dala by se označit za velmi neopatrnou a zbrklou. Žije přítomností a budoucnost jí je vcelku jedno. Jelikož její rodina byla velmi milující, je na všechny její členy velmi fixovaná a těžko říct, jestli by se nesložila, kdyby měla být delší dobu bez nich. Zvláštní kapitolou je pak její bratr, na kterého opravdu nedá dopustit. Ačkoliv se snaží zachovat vždy klid, jakmile si někdo otevře hubu na něj, je schopná ho bránit do posledního dechu, i když moc dobře ví, že se zvládne obhájit a ubránit sám. Právě jemu také vděčí za další svou slabinu, kterou je rozmazlenost. Narodila se až když už byl vítězem a on své bohatství rád vrážel do všeho, na co ukázala prstem. Žila si jako princezna a muset se najednou potýkat s životem, kde by se k ní náhodou někdo nechoval tímto způsobem, by byl nejspíš dost šok. Přežití v přírodě jí nic neříká. Valnou většinu života strávila ve městě a takové prostředí jí je tedy naprosto cizí. 

  • [ file 001 ] Co se rodiny týče, zvládla se narodit opravdu dobře, dokonce i její načasování bylo skvělé. Narodila se jen pár měsíců poté, co se do rodiny Donnovan vrátil novopečený vítěz Šestého kraje Ezra, což je katapultovalo o několik pozic výše na společenském žebříčku. Ačkoliv je jejím domovem Šestý kraj, nikdy nezažila žádné problémy, s kterými se zdejší děti potýkají. Právě naopak, žila si vždy jako v bavlnce a nikdy se ničím nemusela stresovat. Již od nízkého věku měla se svým bratrem velmi dobrý vztah. Trávil s ní spoustu času a dalo by se říct, že ji vychovával hlavně on, protože jí nikdo jiný nedokázal domluvit. Přeci jen, její rodiče už nebyli nejmladší a v mnoha ohledech jí prostě nestačili. V tu chvíli nastoupil na scénu Ezra a staral se on. Dětství měla vskutku úžasné. Pravděpodobně jste nikdy neviděli šťastnější dítě, než byla ona. Už tehdy byla velmi společenská a ráda běhala po městě s ostatními dětmi. Ty na ni sice občas koukaly skrz prsty, jelikož byla jiná, ona se nad ně ale nikdy nepovyšovala a tím si zvládla jejich přízeň získat. I přes to, kolik toho měla, se nikdy s ničím nechlubila. Naopak se o vše často s ostatními dělila, aby jim také do života vnesla trochu radosti. Kvůli tomu, že v životě neměla téměř žádné starosti, byla vždy velmi milou, příjemnou dívkou. Trénink, který jí Ezra naordinoval už když byla malá, přijala poměrně dobře. Když jí bylo vysvětleno, kvůli čemu to dělá, neměla důvod odporovat. Riziko, že se jednou dostane do Her, byla vlastně první negativní věc, která se v jejím životě vůbec objevila. I tak si z toho ale nikdy nic moc nedělala. Zabírat se něčím, co ji momentálně neovlivňuje, nepatřilo zrovna mezi její záliby, proto jí nějaké Hladové hry byly naprosto jedno. Škola pro ni vždy byla důležitou, ráda se vzdělávala a fakt, že za dobré výsledky byla chválena, ji neskutečně těšil a byl jí motivací. Ke všemu byla vždy vcelku populární, takže neměla důvod školu jakkoliv bojkotovat. Čím byla starší, tím méně s ní trávil Ezra času, což ji samozřejmě mrzelo, ale chápala, že má i jiné povinnosti. Celý svůj život si zvládla ke všemu udržet velmi pozitivní přístup a každým dnem z ní roste lepší a lepší člověk. Velkým budíčkem pro ni byly nedávné Hry vítězů, kam naštěstí nešel její bratr, ale musela vidět umírat některé vítěze, se kterými se osobně znala a měla je velmi ráda. Byla z toho dost špatná. Připomnělo jí to, že nikdo není nedotknutelný a snaží se tedy trošku více času věnovat tréninku, aby měla jistotu, že kdyby se do arény dostala, neudělá svému jménu ostudu. 

Sunday, April 19, 2015

Nate Holbourn

[ nejt haulboorn ]

[player] Andy

[fc] Patrick Schwarzenegger
 

one day i'm just gonna say fuck it all and let my demons out to play

× [species] human
× [date of birth] may 6, 2207 | ♉︎ taurus
× [loyalty] capitol
× [credits] 0

× [level] 8
× [age] seventeen | 17
× [occupation] student
× [gems] 0





vitality [ +10 ] × defense [ 28 ]
  • Měl ve svém tréninku hned dvojí výhodu oproti ostatním. Narodil se do Druhého kraje, což znamená, že je profík, což je dosti velká výhoda sama o sobě. Druhou výhodou, kterou má opravdu jen zlomek lidí, je to, že je to synátor hned dvou vítězů. Což podtrženo sečteno dává to, že umí základy snad naprosto všeho, co by se mu mohlo hodit. Rodiče se mu i sestře snažili předat vše, aby se životem dokázali protlouct, což se jim povedlo docela dobře. Už co se naučil ťapkat, a vlastně už dávno před tím, ho bavilo do všeho bouchat a mlátit. Do maminky, do tatínka, do avoxky, do hraček, prostě do všeho. Proto, hned jakmile to bylo možné, ho otec začal brávat do tělocvičny a učit ho jeho vlastnímu koníčku – bojovým sportů. Byl tak sice o maličko nebezpečnější, ale většinou všechnu přebytečnou agresi a energii rozdával do figuríny. Z čehož vyplývá, že se umí prát a má slušnou sílu. Jakmile prcek trochu povyrostl, vrazili mu do rukou zbraně. Jeho repertoár je opravdu velmi pestrý a neexistuje snad nic, co by ovládat neuměl. Přesto mu nejvíc k srdci přirostl obyčejný meč. Přijde mu nejpraktičtější a navíc mu dává pocit, jako by byl nějaký rytíř z pohádky, což samozřejmě nikdy nikomu neřekl. Miluje lov. Díky tomu se naučil skvěle s lukem a pastmi. Je to pro něj ta největší zábava a pod postelí si schovává svoje trofeje, protože má pocit, že by se to mamince moc nelíbilo. Ale taková lebka kamzíka je opravdová krása. Naučil se rozdělat oheň, najít vodu a rozeznat pár základních druhů bylinek, což je pro něj docela úspěch vzhledem k tomu, že tyhle tréninky v centru většinou prospal nebo se ulil, protože je to neuvěřitelná nuda. Ale usoudil, že se mu to jednou hodit bude, tak se to prostě naučil. Pak je tu jeho největší schopnost. Umí si naprosto každé děvče namotat kolem prstíku. Už odmalička ke krásným ženám táhl a umí ty správné fígle, aby je získal. Dokáže být charismatický, vtipný a prostě takový, po kterém každá žena touží. Jakmile však nějaká řekne ne, začne zuřit nebo propadne naprosté depresi. První varianta je pravděpodobnější.
  • Jeho největší slabostí je to, že se vůbec neumí ovládat. Jedná zcela impulzivně, bez rozvahy a hlavně většinou docela agresivně. Vůbec si nedělá servítky před autoritami, protože tohle ho rodiče nikdy nenaučili. Dokázal by dát pěstí i prezidentce, kdyby mu řekla něco, co se mu nelíbí. Což rozhodně není vhodné, ale jemu je to jedno. Proto vedle sebe potřebuje někoho, kdo ho bude trochu krotit, což je kupodivu jeho sestra. I když občas pořádají závody v nejšílenějších nápadech, když jde do tuhého, tak je ona ta moudřejší a zodpovědnější. Se sestrou má trochu zvláštní vztah, po většinu času ji chce taky pořádně praštit, ale moc dlouho bez ní nedává. To se pak pere ještě častěji, kouše si nehty, na všechny řve a tak. Není úplně nejchytřejší hlava světa a hodně věcí mu hned nedocvakne. Ale občas mívá světlé chvilky, takže to vlastně není tak strašné. Šíleně se bojí smrti. Takže když ucítí jen nepatrný pocit, že by mohl umřít, zdrhne jako srab a zatraceně rychle. Vlastně tak rychle ne, protože nikdy moc běhat neuměl. Ať už sprinty nebo dálky, ani jedno ho nikdy nebavilo a úspěšně se tomu vyhýbal. Rychle mu dochází dech a sprintem uběhne možná tak pár set metrů, než padne vyčerpáním. Což je opravdu nevýhoda. Nikdy si moc neuměl najít kamarády kvůli svojí povaze, ale nakonec si kohosi s hroší kůží našel. Teda, asi to není opravdové přátelství, protože tohle on neumí a takové city jsou mu téměř cizí, ale alespoň má s kým trávit čas, když se nudí. Do spojenectví není rozhodně vhodný. Kdo s ním do spojenectví vstoupí, tak musí počítat s tím, že bude vše podle něho. Také se může zapomenout, že by se s něčím podělil. Jeho věci jsou jen jeho a nikomu je fakt dávat nebude. Není to typ kluka, který by se o něco dělil. O cokoliv, i když by měl velký přebytek jídla, tak to je jeho jídlo. Jediný, koho tak nějak dokáže poslechnout je jeho sestra a tu taky dokáže jen když chce. Ale její slovo na něj platí. Zrovna perfektní není, on si to o sobě samozřejmě myslí. Přece on vždycky vymyslí tu nejlepší možnost, ten nejlepší nápad. Dalo by se o něm říct, že je dost velký egoista. Celkově je pyšný jako páv.

  • [ file 001 ] Jednoho dne přišel na svět maličký Nate a o pár minut za ním i jeho sestřička Shiloh. Jak už bylo zmíněno, měli to obrovské štěstí a narodili se hned dvěma vítězům – Desirée Masonové a Lewisovi Holbournovi, tím pádem mají i prarodiče vítěze, což je úplně super, ne? Bohužel nebyli tak úplně chtění, což už tak super není, a více než vlastní rodiče se o ně starala avoxka. S rodiči si nikdy moc nevybudoval vztah. Jak by mohl, když víc vídal někoho, kdo má uříznutý jazyk. Rodiče je totiž zrovna v nějaké lásce nevychovávali. Ani ona to s nimi neměla jednoduché. Jsou to neuvěřitelná tornáda a povahy jejich rodičů se v nich ještě zkoncentrovali. Což znamená, že každý zvlášť je nekontrolovatelný živel a dohromady jsou pohroma. Mají hodně podobné povahy, což je možná důvod, proč by občas nejraději vymlátili jeden druhému duši, dech, orgány a další nepotřebné věci. Na druhou stranu si k ní vypěstoval velmi silný ochranný pud, takže proti ní nenaznačujte nic zlého, pokud nechcete skončit na cucky. Jen on si může dovolit ji peskovat, mlátit ji a nadávat jí, protože on může všechno a taky je ten starší. S rodiči to má trochu složitější, ale i ty má rád tím podivným Holbourno-Masonovským způsobem, který se rozhodně nepodobá normálnímu chápání lásky. Žije v domnění, že je král světa, protože přesně tak je vychován a přesně tak to vnímá i zbytek jeho podivné rodinky. Proto nemá takové zábrany jako ostatní vůči nikomu a ničemu a do všeho se vrhá naprosto po hlavě. Taky se už několikrát natloukl, ale nikdy neuronil ani slzu, prostě se oklepal a šel dál. S pocity to má taky trochu jinak než ostatní, ale za to chudáček nemůže. Celkově by se dal shrnout jako neovladatelný fracek bez pořádného vychování. Ve výsledku to není ani jeho chyba. Je to chyba jeho rodičů, kteří se o něj ani o jeho sestru tolik nestarali a nevěnovali jim nějakou větší pozornost. Nate je už na svůj věk celkem vysportovaný. Možná chtěl zaujmout své rodiče, možná se chtěl připravit na Hladové hry, protože dobře ví, jak to chodí. Ví, že do nich jednou určitě bude muset. To je přeci ta největší zábava, když jsou ve Hrách děti vítězů. Hry vyhráli jeho rodiče a dokonce i prarodiče. Je jistý, že tam taky půjde. Chce se na to připravit, proto do výcvikového centra chodí opravdu často. On si tam hlavně vylévá svoji agresivitu. Občas to schytá nějaká figurína, do které zabodne meč a občas to dokonce schytá recepční, které zničehonic vynadá. Ta mu tam raději nic neříká, protože ví, kdo je. Nechce mít problém s rodinou vítězů. Měří zhruba sto osmdesát centimetrů. Celkem zapadá mezi své vrstevníky. Má krátké a světlé vlasy. Nate celkově působí na první pohled slušně a mile, ale naštvat ho rozhodně nechcete. Tak tohle je Nate Holbourn.

other worlds

stranger2s.jpg https://lh3.googleusercontent.com/Pw0zB0hurIqLYe3Dbii8mgZ8-m5myKuUtsQ2qtwficdo5n9uKQvLA3mzvOkjh7iL3CUXJzXut2adFoTqKA=w200-h92