Friday, January 03, 2020

Charna Hastings

[ čarna hestyngs ]

 

Player: Quinn

FC: Mia Wasikowska



Contact: hg.annquinn@gmail.com

Age: 18 | Tesserae: 7


Token: Nábojka




level [ 0 ] • credits [ 0 ] • gems [ 0 ]

 osoba nic nevlastní


Dalo by se říct, že je docela schopná, minimálně v porovnání s ostatními v kraji. Už odmala se musela potýkat se spoustou bolestí. Její otec byl docela velký násilník a svou zlost si často vybíjel i na ni, což vedlo k tomu, že si na násilí i bolest zvykla. Celkově jí nepřijde nic nenormálního na tom, když se lidé servou do krve, naopak to vidí jako úplně normální a v případě, že je účastníkem, jí to přijde i dost zábavné. Nemá problém ubránit se, když se ocitne v pěstním souboji. Desítka je v posledních letech dost nevlídným místem a většina obyvatelstva má alespoň nějaký základ sebeobrany. Konkrétně ona chodila po ulicích a přímo bitky vyvolávala, nebo ostatní prosila, aby jí něco naučili. Jak už tomu na ulici bývá, v těchto soubojích nejsou žádná pravidla a dokáže tedy bojovat bez jakýkoliv zábran. Morální zásady jí nic neříkají, je schopná vám říct a udělat cokoliv bez ohledu na to, jak moc je to nekorektní. Zkrátka to má v hlavě nastavené trošku jinak než normální lidé. Nelze od ní očekávat, že by někdy boj vzdala, je totiž dost ctižádostivá a jakákoliv porážka, byť sebemenší, je pro ni velice hořká a těžce ji nese. Týrání mívá většinou za důsledek spoustu věcí a konkrétně u ní z toho vzniklo to, že nikomu nic nenechá zadarmo a za každou cenu se musí bránit každému útoku, ať už fyzickému či psychickému. Postupem času dokonce ona sama začala být útočníkem a pomalu, ale jistě se z ní také stává neskutečný násilník. Na chudou dívku z Desátého kraje také pobrala celkem dost síly. Jinak to při práci na jatkách nejde, nosíte těžké kusy masa, musíte umět se postavit zvířeti, pokud je to nutné a pro slabé jedince jednoduše místo není. Taktéž se na jatkách naučila pracovat s různými nástroji, které by se daly považovat za zbraně. Dokáže si poradit prakticky s čímkoliv, co má ostří, speciálně pokud se jedná o nějaký nůž, kudlu nebo třeba sekáček. Jestli by bylo potřeba, nejspíš by se zvládla ubránit i s něčím větším, ale zatím k tomu nedostala příležitost. Co jí také není cizí, jsou střelné zbraně. Zvířata často ničím jiným uspat nejde, a proto střílet celkem solidně umí a vlastně je to u ní i dost oblíbené, protože je to rychlé a účinné. Další výhodou takovéhle práce je určitě to, že ji jen tak něco nerozhodí. Jí by třeba krev a ubližování na zdraví nevadilo ani tak, ale stýkat se s tím každý den jí určitě také pomohlo, aby na to byla zvyklá. Ačkoliv je Charna velice toxickou osobou, lidé se jí drží jako klíšťata, protože má opravdu velké charisma. Dokáže si ostatní získat na svou stranu, vytěžit z nich úplně všechno a potom je odkopnout jako nic. Dalo by se to nazvat až manipulováním a je velice pravděpodobné, že tuto vlastnost zdědila po svém otci, který je na to přímo expert, když i po tolika letech mlácení stále zvládá vždy její matku umluvit, aby s ním zůstala. S Charnou už to tak jednoduché nemá, ta se mu totiž brání. Nemá tedy problém postavit se i mnohem silnějšímu oponentovi, což může být také výhodou. Je vidět, že si v konfliktech věří a cítí se při nich jako ve svém živlu. Neměla by problém zabít člověka, v případě svého přítele/nepřítele Crispina se o to dokonce i několikrát pokusila a i když to nedotáhla do konce, je si jistá, že u kohokoliv jiného by tu problém nebyl. S pokusy vzít mu život se začala zabývat i jedy a různými rostlinami, co by mohly mít fatální účinek. Není v tom jakkoliv dokonalá, ale určitě se vyzná víc než průměrný člověk. Kdybyste ji hodili do přírody, aby se o sebe sama postarala, pravděpodobně by jí to nedělalo absolutně žádný problém. Když žila nějakou dobu sama, nic jiného jí občas nezbylo, a proto s tím zkušenosti má. Taktéž je zvyklá strádat a určitě by ji pár dní v nedostatku nezabilo. Její tuhý kořínek, agresivní nátura a chybějící empatie z ní dělají soupeře, kterého byste raději neměli podceňovat, jinak to s vámi nemusí dobře dopadnout. Nikdy nemůžete vědět, co od ní čekat, ale vězte, že její úmysly nebudou jakkoliv andělské a většinou se ke každému bude snažit jenom dostat, aby ho mohla vysát jako správný parazit a poté se přesunout dále.


Za svou největší slabinu, kterou si uvědomuje, považuje jednoho člověka. Člověka, kterého tolik nesnáší, až ho vlastně miluje a v jejím životě dělá takový bordel, že je kvůli tomu schopná dělat neskutečné chyby, které by případně mohly být pro ni jednou i smrtelné. Tou osobou je Crispin Warren, její kluk, který vlastně není její kluk a je to zkrátka velmi komplikované. Je jejím rozptýlením, něco jako bolehlav, co nikdy nekončí a táhne se s ní pořád dál a dál a ona mu dobrovolně nezamezuje. Nutno podotknout, že na něm má také vypěstovanou nezdravou závislost a svým špatným způsobem ho neskonale miluje. Vztah je to nehorázně špatný, ale stále fungující, protože se ho zbavovat nechce, což ji neskutečně táhne dolů. Bez něj by se měla mnohem lépe, ale zbavit se ho nedokáže, už to zkoušela a vždycky musela couvnout, jelikož by to sama sobě nedovolila. Tohle je vlastně jediná její slabina, o které pořádně ví, ostatní jsou jí docela jedno a nikdy se tím nezaobírala. I když si o sobě myslí, že umí bojovat vcelku dobře, určitě by se to nevyrovnalo profesionálnímu tréninku. Občas se jí stalo, že by v bitce využila třeba nožík, ale jakékoliv další zbraně používala vždy pouze v kontextu jatek a těžko říct, jak by vypadal její boj s nimi. Sice by si troufla na mnohem silnějšího soupeře, jelikož je šiblá, ale určitě na silné jedince nemá, jakkoliv by vám tvrdila opak. S technologií se sice občas setkává, ale určitě to není její šálek kávy. Není to k jejímu životu vůbec důležité, tak to jednoduše neřeší a jde to úplně mimo ni. Když je v ráži, nedá se s ní vůbec mluvit, má rudo před očima a vůbec nemá smysl snažit se jí její akce rozmluvit. Ve svých stavech agrese se sama ztrácí a občas si ani nepamatuje, co všechno v nich řekla a udělala. Ačkoliv se může zdát bezcitná, naopak má emocí až moc a neumí je ovládat, spíše ony většinou ovládají ji a vypadá potom jak magor. Tyto emoce se ovšem týkají jenom jí samotné, vůči ostatním většinou necítí absolutně nic, pokud se nejedná o toho blbečka Crispina, který je výjimkou potvrzující pravidlo. Tvářit se, že jí na lidech nezáleží, je pro ni velmi přirozené, ve skutečnosti je na nich ale dost závislá. Potřebuje mít stále nablízku někoho, kdo ji bude následovat jako věrný poslíček a dělat přesně to, co chce, jinak se cítí nesvá. Absolutně neví, jak se vyrovnat s tím, když se někdo snaží na ni vykašlat a nejedná s ní s respektem. Je zvyklá být autoritou a jakmile ji ztratí, vracejí se jí vzpomínky na dětství a otce, což pro ni není úplně šťastné. Její psychika je stále dost v prčicích a je s ní spousta věcí špatně, i když ona by si to nikdy nepřiznala. Další věcí, kterou se nikdy nenaučila, je plavání. Z vody má strach, speciálně té hluboké a jakýkoliv kontakt s ní by u ní mohl vést až k panice a kdyby neměla nikoho, kdo by jí pomohl, nejspíš by to pro ni byla konečná. Kromě svých oblíbených jedovatých bylinek se v rostlinstvu zas až tolik nevyzná, třeba něco léčivého by nepoznala vůbec. Nechce totiž nic léčit, vždycky chce jen ničit, proto by třeba i její použití lékárničky nemuselo skončit úplně dobře. Samozřejmě se umí nějak základně ošetřit, ale určitě to nebude jako od nějakého špičkového lékaře, spíš naopak se bude jednat o velmi provizorní řešení problému. Určitě by jí nešla jakákoliv titěrná práce, má velice nešikovné prsty a zkrátka se s ničím takovým nekamarádí. Ke všemu jí chybí jakákoliv trpělivost a se vším, co jí nejde, okamžitě sekne a maximálně ji to rozčílí.


Narodit se do Desátého kraje určitě není výhra a Charna by o tom mohla polemizovat dlouhé hodiny. Jejich rodina nikdy nepatřila mezi ty bohatší, naopak se pohybovali dost na kraji společnosti. Její otec, jakožto velký milovník zábavy všeho druhu, většinu peněz prochlastal v hospodě a mzda matky na její výchovu pořádně nestačila. Matka byla celkově jedinou osobou, která o ni v dětství projevovala zájem. Otce skoro nevídala a když už, tak z něj měla tak maximálně strach, protože jeho pití vedlo často k agresi, kterou si vybíjel na své manželce a dceři. Vyrůstat v takovéhle domácnosti člověka poznamená, ať už chce, nebo ne. Hlavním důsledkem toho třeba bylo, že má v hlavě násilí nastaveno jako naprostou normu. Nikdy nepoznala, jaké je žít v prostředí bez něj a podle toho to vypadá. I přes svůj často agresivní přístup vždy měla hory kamarádů, jelikož umí lidem říkat to, co chtějí slyšet. Tuhle vlastnost nejspíš zdědila po svém otci, který ji často využíval k tomu, aby u sebe udržel ji a její matku. Dětství většinou trávila venku mezi kamarády, od kterých si získávala validaci, když už ji od své vlastní rodiny příliš neměla. Celkově se dost brzy osamostatnila a domů raději chodila jenom spát a jíst. Trávit tam víc času totiž bylo o hubu, chtěla se vyhnout otci a zároveň i matce, protože pohled na její utrpení ji celkem dost ničil uvnitř. Jako dítě nevěděla, jak se tomu všemu bránit, proto byl útěk tou nejlepší možností. Dalo by se říct, že už tehdy měla takové dva životy, jeden byl venku a druhý se odehrával za zdmi jejich domu. Byly od sebe všelijak rozdílné, hlavně tím, že mezi svými si připadala jako někdo a v rodině naopak jako nikdo. Čas šel dál a doma to bylo stále jen horší a horší, z otce se stával neustále větší pijan a s tím se stupňovala i jeho agresivita. Co dříve byly jenom pohlavky, nyní bylo brutální mlácení. Otec ale nebyl jediný, v kom rostla zloba a malá Charna brzy nebyla tak malá a začala se mu bránit. Neměla problém sehnat lidi, co by jí sebeobraně naučili. V Desítce je spousta maníků, co se prát umí, už jenom proto, že to není dvakrát bezpečný kraj a člověk to potřebuje. S jejím charismatem to šlo jedna báseň a brzy na sobě mohla začít pracovat. Z domova tenkrát prakticky utekla a raději žila kdekoliv jinde. Takový život ji docela otrkal a ještě přidal k její už tak dost kruté povaze. Když se potom vrátila po pár měsících domů, neměla problém svému otci odporovat jak fyzicky, tak psychicky a začala mu oplácet úplně vše. Samozřejmě proti němu neměla moc šancí, protože on byl dospělý chlap a ona malá holka, ale i tak to bylo alespoň něco, nějaký znak rezistence, který jí dodával pocit zadostiučinění. Nevěděla, jak moc je to nesprávné a že si tím koleduje ještě o mnohem větší problémy do budoucna, zkrátka se jenom chtěla postavit svému agresorovi, o nic jiného nešlo. Čím déle to takhle bylo, tím víc začala zjišťovat, že v tom dokonce nachází zábavu a nechtěla by jiný život vést. Trávila mnohem více času doma, protože už věděla, že nemá čeho se bát a její otec se ze strašáka stal obětí. Její matka s tímhle vším nikdy nesouhlasila, naopak jí několikrát řekla, že se chová jako šílenec, ale ona vůči tomu vždy byla hluchá. Pokud netrávila čas doma nebo ve škole, snažila se pracovat, aby měla nějaké peníze navíc. Jako většina lidí z Desítky, se usadila na jatkách a brigádničit tam chodí dodnes. Pro mnohé se stala naprosto nesnesitelnou, ale někteří jsou stále schopni jí podlehnout a v té chvíli je to pro ně konečná. Je to toxická osoba, která na ostatních parazituje, ale zároveň si je dokáže získat natolik, že oni sami netuší, jak moc jim ubližuje. Když jde totiž do tuhého, z jejích úst dokáží vycházet velmi pěkná slova, které vás rychle nahlodají k tomu, abyste jí ještě dali šanci. Spálila se v tomhle pouze jednou, když potkala Crispina. Zdánlivě románek na malou chvíli, jenže se ukázalo, že chlapec je úplně stejný jako ona a to ji u něj udrželo delší dobu. Jejich vztah byl ze začátku až příliš normální, neterorizovala ho a on neterorizoval ji, ale postupem času se povahy jich obou začaly projevovat a než se naděli, z jejich vztahu nezbylo nic jiného než hádky o ničem a výhrůžky, že jeden druhého zabijí. Jakkoliv ví, že je pro ni tenhle člověk tím nejhorším, zároveň ho ve své hlavě z nějakého jí samotné neznámého důvodu drží hrozně vysoko a nemůže bez něj žít. Proto se k němu pořád vrací a vše to jde od znova jako smyčka. Na plnou hubu by byla schopna říct, že ho nechce mezi živými, dokonce se několikrát pokusila ho zabít, ale nikdy to nedotáhla do konce, protože to nedokáže, je jím na to až příliš posedlá. Jejich vztah je pro kohokoliv normálního nepochopitelný, pro ně dva ovšem naprosto vyhovující. Jsou dva parazité, co se vzájemně vykořisťují a je jenom otázkou času, kdy jim to přeroste přes hlavu. Na druhou stranu platí, že kdyby se kdokoliv něco pokusil udělat Crispinovi, byla by toho člověka schopná naprosto zničit. Ona ho může mlátit, nadávat mu a dělat mu cokoliv chce, ale ostatní na něj nesmí sáhnout, jinak bude zle. Možná kdyby jí v dětství nebylo násilí prezentováno jako norma, nikdy by to až sem nedošlo, ale takhle se jí její život líbí a nenechá si do něj od nikoho kecat.

other worlds

stranger2s.jpg https://lh3.googleusercontent.com/Pw0zB0hurIqLYe3Dbii8mgZ8-m5myKuUtsQ2qtwficdo5n9uKQvLA3mzvOkjh7iL3CUXJzXut2adFoTqKA=w200-h92