Wednesday, December 25, 2019

Kelly Morgan

[ kely morgen ]

 

Player: Alaska

FC: Riley Rasmussen



Contact: dracice.dana@seznam.cz

Age: 17 | Tesserae: 6


Token: Kus lýkového provázku




level [ 0 ] • credits [ 0 ] • gems [ 0 ]

 osoba nic nevlastní


Nikdy neměla život jako ostatní lidi z jiných krajů, kde by byla šťastná, vysmátá a žila každou vteřinou. Ba naopak svůj život zcela a upřímně nesnáší. A proto ve svých dvanácti letech začala uvažovat nad tím, že se dobrovolně přihlásí do Her. Nebylo to však kvůli tomu, že by tam toužila zemřít. Jde jí tam pouze jen o výhru, aby se mohla z tohohle zpropadeného kraje přestěhovat do Vesnice vítězů a žít život, po kterém vždycky prahla. Ve dvanácti to pro ni byl pouze bláznivý plán, ale ve třinácti letech se rozhodla jej uskutečnit a začala konat. Její první snaha se projevila, když se v lese pokoušela, s pomocí svého bratra, vyrobit vlastní luk a šípy. Zabralo to nějakou dobu, než se to skutečně povedlo a ve čtrnácti už měla svůj první luk, který byl docela i použitelný. Jasně, první šípy měly tupé hroty, ale to byl jen malý detail. Tak nějak se průběžně snažila zdokonalit nejen v lukostřelbě, ale i ve výrobě. V šestnácti vyrobila luk a šípy, které má doteď. Snaží se s nimi naučit zacházet a zdokonalit i ve svých sedmnácti letech. Co se však jejích schopností dál týče, vždycky byla typ člověka, kterého když něco popadlo, chtěl to dotáhnout i do konce. To samé platí i o její snaze, jakmile se snaží třeba něco naučit, pokouší se to dotáhnout do konce, i když ne vždy jí to zas její trpělivost dovolí, protože když jí rupne v hlavě a trpělivost překoná své meze, dokáže chytit pěkný amok a někdy má problém samu sebe zklidnit.


Jednou velkou nepřekonatelnou slabinou je strach ze tmy. Především když je v ní sama a neví, co se odkud může objevit. Proto vždy usíná v náruči buď své matky, nebo bratra. Když párkrát spala v lese, tak usínala vysoko ve větvích, aby měla pocit bezpečí, že ji nikdo nebo něco nenapadne, zatímco bude spát. Kvůli jejímu strachu se jí občas ostatní smějí, ale ona si myslí své. Pokaždé dává ve tmě, než usne, velký pozor. Strach se snaží překonat, někdy jí však přepadne nehorázná úzkost a ona je pak zranitelná ze všeho nejvíce. Tím však její strach nekončí. Bojí se i toho, že její plán vyhrát Hry neklapne a někdo, nebo spíš několik lidí, se dobře pobaví nad její smrtí, která bude buď dlouhá a bolestivá, nebo rychlá a naprosto nezajímavá. Na druhou stranu věří, že si najde spojence, protože zrovna ona sama je schopná slepě důvěřovat naprosto každému, což se jí už zrovna nejednou vymstilo. Jí to ale nedonutilo přestat věřit i nadále každému. Tohle jsou takové ty její největší slabiny a obavy, co má. Pochopitelně, že jimi to nekončí. Také má strach z Kapitolu a toho, že neví, co od nich čekat. Je tu také slabé místo, způsobené ztrátou otce, který umřel kdysi dávno. Pořád tu je pro ni ten fakt, že kdokoliv se kdykoliv o jejím otci zmíní, způsobí její psychické sesypání. Opravdu je schopná se během chvilky před tím dotyčným zhroutit, protože ztrátu otce nese pořád dost ztěžka až dodnes. Nejspíš kdyby ztratila ještě někoho z rodiny, tak by se asi už kompletně zhroutila.


Co se jejího života a rodiny týče, tak ve svých třech letech přišla o otce, který zemřel kdesi v lesích. Jeho tělo však nikdy nalezeno nebylo, takže kdo ví, zda doopravdy zemřel a třeba jen neutekl. Avšak i kdyby skutečně pouze utekl, tak je pro ni a zbytek rodiny už jen říčkou vzpomínek. Během svého dětství nikdy nebyla k ničemu vedena. Jen chodila s bratrem hledat cenné věci, zatímco jejich matka doma seděla a mnohdy jen koukala do prázdného pokoje. A takhle to probíhalo až do okamžiku, než proběhla její první sklizeň. Pro jejího bratra to byla již druhá. Po ní se rozhodla, že se do Her, až bude větší, přihlásí dobrovolně. A potom hodně dlouho přemlouvala svého bratra, aby jí pomohl. Nakonec jí přeci jen pomohl a se společnými silami sestrojili její první luk, ze kterého nejdřív ani netušila, jak se má vlastně vystřelit, natož aby něco trefila. Než si to nějak osvojila, tak se snažila věnovat pouze tomu. Jak již bylo zmíněno, tak její zdokonalování se v lukostřelbě zabralo několik let, aby byla na takové úrovni na jaké je dnes. I přesto, že působí jako milé nabité děvče, byly v jejím životě momenty, kdy byla úplně jiná, skoro až nesnesitelná. Patřily k tomu třeba dny po tom, když jí pár lidí, kterým dost důvěřovala, tak nějak podrazilo nohy a jen ji jistě během tohoto období využívali. Tak nějak měla období, kdy si slibovala, že už nikomu věřit nikdy nebude, ale tohle období bylo jen chvilkové a její život se vrátil do normálu, kdy se opět zabývá jen tím, aby vyhrála Hry.

other worlds

stranger2s.jpg https://lh3.googleusercontent.com/Pw0zB0hurIqLYe3Dbii8mgZ8-m5myKuUtsQ2qtwficdo5n9uKQvLA3mzvOkjh7iL3CUXJzXut2adFoTqKA=w200-h92