137th Annual HG → 6. den | SEZNAM

Thursday, June 20, 2019

Matthew Malcolm

[ maethjů malkom ]

 

Player: Renaiti

FC: Jack Dylan Grazer


Tesserae: 3 | Defense: 0

Contact: renaiti@seznam.cz

Age: 14 [↗]


Token: Použitá podkova jeho koně




level [ 0 ] • credits [ 0 ]

 osoba nic nevlastní


Vždycky byl zodpovědný a spolehlivý. Tohle jsou vlastnosti, které se u něj jeho rodiče snažili podporovat na všech frontách. Každou práci, kterou dělá, tak dělá svědomitě a snaží se odvést co nejlepší výkon. Je schopný se chopit prakticky každé činnosti. Cizí mu není ani nějaká práce se dřevem, hřebíky a kladivem. Nejednou musel opravovat nějaké díry na plotech u zvířat a zvládl si při tom nezlámat prsty, tudíž podobné manuální prácičky mu nedělají problém. Dost možná by si dokázal poradit i s nějakým vytvořením pasti, pokud by k tomu měl potřebný materiál. Rukama opravdu pracovat umí a není v tom nějak marný, jeho výtvory se nerozpadají, pokud se jich někdo dotkne. Není sice úplně nějaký robot, který by se nemusel zastavit a pořád by pracoval na plné obrátky, ale je celkem zvyklý na to být v zápřahu a nějak se fyzicky namáhat. Práce na farmě vždy začíná ráno a končí až při setmění, protože se vždycky najde něco, co by se dalo dělat. Celkově, pokud se na něj někdo podívá, musí mu být jasné, že je to prakticky pořád ještě dítě, ale dětinské chování od něj rozhodně nečekejte. Na svůj věk je celkem vyspělý, co se chování týče. To souvisí pravděpodobně i s tou jeho zodpovědností. Je také hodně učenlivý. Dokáže spoustu věcí odkoukat od ostatních a poté to aplikovat v praxi. Vzhledem k tomu, kde vyrůstal, není divu, že krev a přítomnost smrti mu nedělá žádný problém. Je zvyklý na to, že zvířata umírají a bere to jako součást koloběhu. Na farmě se s tím setkával prakticky denně a nejednou byl i on tím, kdo zvíře zabil. Otec ho chtěl zocelit a to se mu povedlo. Nevnímá to jako něco nelidského, ale naprosto přirozeného. Pravděpodobně by mu nevadilo pozorovat někoho umírat. Není to chladnokrevný vrah, aby jen tak k někomu přiskočil a zmasakroval ho, ale v nouzi, při své obraně, by mu určitě nedělalo problém proti někomu vztáhnout zbraň. Spolehlivě umí používat kuchyňské nože, ať už nějaké menší či větší. Jeho repertoár nástrojů by se dal rozšířit třeba i o takové vidle, s těmi mu to také jde celkem dobře, pravděpodobně by byl tedy schopný si poradit s nějakou zbraní, která by byla podobně stavěna. Někdo totiž tu podestýlku zvířatům měnit musí. Pokud se na něj podíváte, tak už od pohledu nevypadá jako zrovna nějaké ořezávátko, které by se zlomilo, když zafouká malý větřík. Je zvyklý vozit kotouče nebo třeba nosit vědra s vodou a ačkoli nikdy nenavštívil žádnou posilovnu, díky těmto pracím si zvládl nějakou fyzickou sílu získat. 


Jeho problém by do budoucna mohla být jeho neopatrnost, která se mu jednou již vymstila. Vyvrtl si kotník, když se mu nedopatřením prasata rozutekla po dvoře a on je musel nahánět. Nějak špatně asi šlápl a už to bylo. Podařilo se sice dát kotník do pořádku, ale jedná se zrovna o takové zranění, které je snadné přivodit si znovu, pokud udělá nějaký nesprávný krok. Už na toto zranění skoro zapomněl, takže si moc nehlídá, kam šlape, tudíž je asi jen otázkou času, než se mu to stane znovu. S tím trochu souvisí i to, že ačkoli je Matty chytrý, ze svých chyb se poučit zrovna dvakrát nedokáže. Bude tu jednu věc opakovat pořád dokola, dokud se mu to prostě jednou nepodaří, protože je přesvědčený, že jednou všechno musí vyjít, pokud člověk vytrvá. Dá se přirozeně očekávat, že se nikdy nesetkal s žádnou profesionální zbraní. Neví, jak se takové věcičky jmenují, natož drží a jak se s nimi zachází. To je pro něj jedna velká neznámá. Stejně jako rostlinky. Ačkoli by na to asi mozek měl, nikdy nebyl čas na to se je učit. Přišlo mu to jako ztráta času, být někde zalezlý a koukat do knížky, když venku na farmě na něj čekalo tolik práce. Kvůli svým povinnostem si třeba také nikdy nevyzkoušel jaké to je plavat. Kdyby ho někdo strčil do vody, bylo by to asi tak padesát na padesát, zda-li se udrží nad vodou anebo ne. Neměl ani možnost si to někdy vyzkoušet. Tím nejhlavnějším, co by mu mohlo hodně ublížit, je to, jak moc se v posledních letech upnul na svoji rodinu. Je velmi zvyklý na jejich přítomnost, že je otázkou, jestli by byl schopný vůbec ještě fungovat jako samostatná jednotka a bez nich. Odjakživa je nesmírně komunikativní, ale občas to přivádí až do takových extrémů, že je naprosto k nezastavení. Byl by schopen vám vymluvit díru do hlavy, pokud ho nějak jasně neutnete. Většinu času ani neblábolí nesmysly, spíše povídá věci, které ostatní úplně nemusejí zajímat. Občas ho docela irituje jeho vlastní výška. Každý mu sice říká, že se ještě vytáhne, ale on už chce být vysoký hned teď, protože někdy je to vážně na nic, když nedosáhne na nějaké poličky třeba v kuchyni. Sice už je v takovém tom dívčím výškovém průměru, ale to mu nestačí. Má geny na to být dost vysoký, ale na to si bude muset asi ještě nějaký čas počkat. Prozatím by to pro něj mohla být nevýhoda v tom, že například při lezení po stromech či skalách, by byl omezený v tom, kam zvládne dosáhnout.


Jeho život se měl ze začátku ubírat úplně jiným směrem. Narodil se do rodiny, která jak jinak, vlastnila farmu. Všechno to bylo založeno na rodinné tradici, v níž byl také vychováván. Otec mu často vyprávěl o tom, jak převzal farmu a jak i jemu jednou připadne, protože je nejstarší. Ačkoli z toho nikdy neměl moc rozum, protože co může malé dítě pořádně vědět o chodu farmy, strašně dobře se mu to poslouchalo. Pořád chtěl všem pomáhat, ale vždy to dopadalo spíše tak, že se jenom pletl pod nohama. První jeho úkol, který mu kdy byl svěřen, si bude pamatovat na vždycky. Každé ráno musel časně vstát a jít nakrmit prasata. Kbelíky se zbytky byly pomalu větší než on, ale zvládl se s tím nějak poprat, a stejně jako ostatní v jeho rodině prokázal, že je zodpovědný, a tak někdy kolem toho pátého roku dostal do péče svého vlastního koně. Byly to pro něj jako druhé Vánoce. Už od první chvíle si spolu se Spiritem padli do oka. Našel v něm spřízněnou duši a jeho život nabyl úplně nového smyslu. Už nežil jenom pro sebe, ale i pro něj. Lásku ke koním jednoduše mají Malcolmovi v krvi. Jenže to do rodiny přibyl další prcek, ale tentokrát s culíky, byla to holka. Ze začátku se mu to moc nelíbilo, protože dítě odlákalo pozornost všech ostatních a on tak trávil čas sám ve společnosti Spirita. Občas, když se na farmě zastavil Warner, tak byl chvíli s ním, ale nakonec se s novým přírůstkem do rodiny naučil žít a přišel na to, že mít mladšího sourozence není zase tak špatné. Celkově by se dalo říct, že Matty odjakživa vzhlížel k "velikánům" svojí rodiny, za ty považoval svého otce a jeho bratra. Všechno, co se naučil, tak nějakým způsobem odkoukal právě od nich. Chtěl, aby z něj vyrostl někdo, jako byl War a jeho otec, vždycky si to přál. Jistá rána přišla v době, kdy se schylovalo k 132. Hladovým hrám. On sám si losování a podobné okolnosti kolem, moc nepamatuje. Jeho mysl to dost možná také záměrně potlačila. Avšak ta vzpomínka na to, jak zabubaný v dece a slzami v očích sledoval, jak si Warner podřezal v aréně žíly, tu nikdy z hlavy nedostane. Plakal tak moc a dlouho, že z toho až vyčerpáním usnul, a když se potom druhý den probudil, doufal, že to všechno byl jenom zlý sen. Ale bohužel. Vážně ho to celé zasáhlo a opět to provedlo jistou změnu v jeho životě. Nic už od té doby nebral jako naprostou samozřejmost a mnohem více se upnul ke svojí rodině. Mladší sestřičce, rodičům, Spiritovi a Suzi, o kterou se po Warnerově smrti začal starat. Sice se Warner nevrátil zpět živý, ale rozhodně se nestydí přiznat, že se jednalo o jeho strýce. Je hrdý na to, jak zvládl v aréně bojovat. Všechno plynulo dál a on byl nucen čím dál více přikládat ruku k dílu na farmě, ale to mu nějak zvlášť nevadilo, alespoň mu to zaměstnalo myšlenky. Během toho, co byly všechny farmy sjednocovány do jedné velké, tak jeho matka byla znovu těhotná a otec mu dal za úkol, aby na ni dával pozor, protože stejně jako všichni z jeho rodiny, i ona byla rozrušena, že jim někdo farmu bere. Ačkoli to Mattymu vůbec nebylo po chuti, zvířata byla odvezena a oni se stěhovali do nového domu. Snad jediná věc, díky které z toho nezešílel, byla, že Spirit i Suzi byli převezeni na tu velkou farmu. Nechápe, jak to otec zvládl domluvit, ale je mu za to nesmírně vděčný. Horlivě se proto ihned hrnul do toho, aby mohl být na farmě zaměstnán. Sice to není úplně to, nač byl odmala zvyklý, ale pro Mattyho je hlavní to, že může spatřit Spirita a Suzi, jak jsou spokojeni mezi ostatními koňmi a to je pro něj zadostiučinění. Alespoň pro ně to totiž dopadlo dobře. On sám už si netroufá odhadovat, co by mohl přinést zítřek. Snaží si stále naplno užívat svého života. Být tím velkým bráchou dvěma mladším sourozencům, aby i oni měli ke komu vzhlížet, jako on k otci a Warnerovi.

other worlds

stranger2s.jpg https://lh3.googleusercontent.com/Pw0zB0hurIqLYe3Dbii8mgZ8-m5myKuUtsQ2qtwficdo5n9uKQvLA3mzvOkjh7iL3CUXJzXut2adFoTqKA=w200-h92