Monday, October 22, 2018

Ragnar Forsythe

[ ragnar forsajft ]

 

Player: Pietro

FC: Ryan Kwanten

Occupation: Unemployed

Contact: Butschek.Petr@seznam.cz

Age: 28



level [ 0 ] • credits [ 0 ]

osoba nic nevlastní


Hnědé vlasy, trocha těch vousů, někdy bez nich a někdy i s brýlemi a samozřejmostí je vycvičená postava. Na té si zakládal. Nyní už to není úplně zrovna maniak do cvičení a posilování, ale stejně si hlídá, co jí, aby nebyl jako kulička. Bůh Adonis to sice není, ale přesto se od narození mohl těšit z toho, že tak nějak lépe vypadá. Krása je druhořadý pojem, u něj se o ní ale mluvit musí. Do modelingových soutěží se nehlásil. Jako tak na odiv to dávat zase není potřeba. Stejně bude v popředí a vidět, až ten rodinný majetek bude jednou jeho, ať už celý, nebo část. Po stránce chování prodělal hodně obratů a změn. Jako malý byl prostě „dítě na zabití“, protivný, agresivní a lakomý. Když nedostal hračku, co chtěl, v lepším případě jen řval, v horším se neváhal i poprat. Bujará mladistvá léta agresivitu a všechny jeho dětské neduhy postupně smazaly, ale se školou a učením se dostavovaly spíše deprese a výbušnost, nikoli však agresivní. Byl ve stresu. Mejdany a večírky měly také svůj podíl. Na nich byl jak utržený z řetězu, živý a energický, ale po nich dokázal i dva tři dny být naprosto potichu a nemluvit a být jak utlumený. Leckteří by ze života, který vede, byli asi po několika dnech závislí na kdečem, ale on ne, naučil se v tom fungovat a užívat si toho v míře, kterou chce nebo případně potřebuje. Každý den vstane se svým osobním mottem „Současnost není samozřejmost.“ Jednou se totiž může probudit a nic z toho, co má, nebude, nebo nebude mít cenu. Ačkoli jsou majitelé banky, přesto si ukládá stranou. Má prostě rád své jisté. Jak bylo již naznačeno, nemá žádnou vážnou známost, přítelkyni, prostě nikoho. Ne, že by mu tento stav vadil, to ne, ale mít nějakou tu dámskou společnost nejen pro potřeby kapitolských akcí by také nebylo od věci. Není mu moc příjemné, když se někde ukáže bez doprovodu, obzvláště když jej ostatní mají. Není to jen muž oplývající bohatstvím, ale je i celkem zručný, i když práce se v rodině nemusí zrovna moc provozovat, koukal na všechny ty dělníky, které rodiče platili, aby udělali tohle a tamto. Stlouci dvě prkýnka zvládne, zašroubovat šroub také. Velké stavby ale raději nechává zkušeným. Stejně tak to je s mechanikou a technikou. Nebojí se zašpinit od oleje nebo benzínu, ale velké opravy motoru, nebo převodovky, raději svěří servisu. Co si spraví sám, je sekačka. Sekat trávu se naučil jako samouk, první pokusy v raném mládí odnášel zahradník velkým vyhubováním od otce nebo matky, protože zahrada byla křivá a spoustu míst neposečených. Dovede se otáčet i v kuchyni, na pětihvězdičkový restaurant „Le Ragnar“ to není, ale snazší jídla jako špagety, bramborové kaše, karbanátky, hranolky, řízky a další dokáže. Je tak záhadou, proč je vlastně sám.


Ten se uměl narodit! Nosit jedno z nejdůležitějších a nejvíce prominentních rodin je samo o sobě čest a jemu se jí dostalo už od samého počátku. Se všemi pozitivy i negativy, které to nese. Jméno sice dává vědět, že je členem rodinného klanu, ale doposud byl takovým tím vzadu, který jen pozoroval, jak se ostatní členové rodiny spolu dohadují a řeší kdejaké problémy. I přes spousty bratrů a sester před i po něm, se do centra dění moc nehrnul a zaujal podobný přístup jako bratr Colton, jen ne tak moc, ale postupně. Dětství jako on by chtělo snad každé dítě, a které ne, tak lže. Stačilo se jen zasnít o nějaké hračce a hned se změnila v realitu. Nic nebylo odpíráno, nebyly žádné limity. A Ragnar si toho vážil. Mohl dělat děsný věci a být černou ovcí rodu, ale kolem osmnácti si uvědomil, že tahle cesty by jej mohla připravit i o případnou část dědictví nebo rovnou úplného zatracení. Už ve školních letech vzhledem k tomu, že klan vlastní největší (a jedinou) banku v zemi, byl veden k lásce k číslům a těm pěkným šustivým papírům, kterým se říkalo peníze. Nyní je všechno elektronické, ale principy jsou pořád stejné. Ve škole se stal na číselné a ekonomické obory přímo expertem. I jeho se ale během studií týkaly Sklizně. Na rozdíl od několika sestřenic jeho jmenovka vytažena nebyla a šest let, kterých se ho to týkalo, přežil. Ne že se nesnažil do Her přihlásit. Zkusil to a nejednou, ale vždy se našel někdo rychlejší, komu ta ruka vyletěla rychleji nahoru. Podařilo se mu tedy dokončit studia, a pak to začalo. Jelikož studia měl hotová a v kapse, přestal být vázán povinnostmi a začal si naplno užívat života. A nedržel se při zdi. Vždy, když si pořídil nějaké auto, do týdne jej prostě buď prodal a nebo nechal někde stát, protože ho jednoduše už nebavilo. Klíčky si od něj nechal a první z lidí, kdo ho na ten vůz upozornil, ty klíčky dostal. Stejně proměnlivé jako vozy byly i drahé polovičky opačného pohlaví. Která vydržela v jeho přízni dva týdny, mohla si gratulovat. Ale děvčata si zoufat nemusela, za ten týden do nich nacpal a dal jim tolik peněz, že měly pár měsíců z čeho žít. Roky plynuly a jeho život, čím dál více proměňovaný v bohémský, ho pomalu a jistě přestával bavit. Něco tomu chybělo. Pitky do pozdních ranních hodin, nestoudné útraty po podnicích různých kvalit mu už nedodávaly to potěšení, co dřív. Samozřejmě, nejen pitím se dalo slušně bavit, ale jakékoli jiné povzbuzení mu přišlo odporné a stranil se toho. Něco jiného je vyspat se z opice a něco jiného být několik dní mimo z jednoho šňupnutí. Na dveře mu klepe třicítka a on sám se chce trochu usadit. Jen najít tu pravou. Za ty roky plných párty a bujarých oslav žádnou, která se mu líbila, zatím ale nenašel. Rozhodl se hledat. Začal dobře, ví dobře, co by měla splňovat a jak vypadat.


× o doplnění si napiš na e-mail

other worlds

stranger2s.jpg https://lh3.googleusercontent.com/Pw0zB0hurIqLYe3Dbii8mgZ8-m5myKuUtsQ2qtwficdo5n9uKQvLA3mzvOkjh7iL3CUXJzXut2adFoTqKA=w200-h92