8th Victory Tour → 5. kraj | Anketa

Saturday, May 12, 2018

Simon Cabrrera

  

Player: Renaiti

FC: Adam Levine

Occupation: Trainer

Contact: renaiti@seznam.cz

Age: 29



Status: alive

[ sájmn kabréra ]


credits [ 0 ]

cestovní doklad


Na první pohled si nejspíše řeknete, že tenhle chlapík je úplně v pořádku a nebudete s ním mít problém vycházet. Vždy perfektně upravený, co se vzhledu týče, přesně jak se to od něj očekává. Stejně jako jeho sourozenci i on má vždy svoje černé kadeře zastřižené profesionálem a dokonce má z jejich rodiny i největší slabost pro tetování. Na rozdíl od bratrů je jeho hruď téměř celá pokryta tetováním, dokonce i ruce. Dává to velmi rád na obdiv, hlavně při tréninku, kdy nosí pouze upnutá tílka. Celkově se velmi rád chlubí svojí vypracovanou postavou a moc často ji nezkovává pod vrstvy oblečení. Jenže v jeho případě není zrovna dobré dát na první dojem, neboť Simon je přesně ten typ chladného parchanta, kterému bude více méně všechno jedno a bude se nad vás povyšovat v každé situaci, nezáleží mu na situaci, nebo na tom jak se vlastně cítíte. Bude tam a bude se snažit vaší situaci co nejlépe zhoršit, protože to je ten způsob, jak on to vede. Nemá rád slabé jedince a snaží se je tím trochu popohnat k nějaké akci, aby se třeba začali bránit nebo se za sebe postavili. Rozhodně nesnáší ufňukánky, kteří s brekem někam odběhnout hledajíc někoho hodného, kdo je polituje a ukonejší. Vidí to prostě tak, že ten kdo je neschopný se postarat sám o sebe, tak si vůbec nezaslouží jeho pozornost a byla by to akorát tak ztráta času. Celkově některé jeho reakce na dané situace jsou zcela jiné než u jiných. Třeba, když se stane nehoda, tak jeho názor bude, že si za to můžou účastníci vlastně sami a nebude si tím špinit zbytečně ruce, bude mu to dočista ukradené. Další citové pochody moc vnímat také neumí, i když se pousměje, většině lidí i tak připadá uvnitř chladný, protože výraz jeho očí je prakticky neměnný. Hodně času tráví sám a společnost přímo nijak nevyhledává ani mezi těmi, co se chovají stejně jako on. Nemá to jednoduše zapotřebí a nemusí se pak o něco starat, protože každý nakonec něco chce a on by musel pryč od svých velice důležitých věcí, jako je spánek, starání se o svůj vzhled a nebo cvičení. Všechno je to pro něj velice důležité. Simon zkrátka patří mezi ty kluky, kteří si jsou jistí sami sebou. Svými dovednostmi, znalostmi a stejně tak i vzhledem. Sebevědomí je tedy rozhodně něco, co mu nechybí a díky tomu ho jen tak něco ohledně jeho osoby nerozhodí. Raději řeší věci s chladnou hlavou, protože dobře ví, že řešit něco v afektu není nikdy dobrý nápad. Abyste ho naštvali, tak se musíte vážně hodně snažit a udeřit do nějakého slabšího místa, je však poměrně těžké nějaké najít. I když něco se samozřejmě také najde. Má strach ze selhání, že prostě zklame sám sebe, což je něco, co by nikdy neunesl a proto pořád něco musí dělat, aby se nikdy nezklamal a vždycky podává ty nejlepší výkony, kterých je schopen. V tomto ohledu je velmi ambiciózní, ale to tak v jeho rodném kraji asi bývá. Má prostě nutnou potřebu vždycky ve všem vyhrávat. Asi nejdůležitější je to, že na první pohled vypadá, že by vás dokázal rozmáčknout pěstí jako nějaká otravný hmyz. Možná by to skutečně zvládl, těžko říct. Jeho svalstvo je prostě to, na čem si zakládá. Chce v ostatních budit respekt, chce aby se ho možná i trochu báli. Myslí si, že tohle ve svojí práci potřebuje ze všeho nejvíce. Na druhou stranu se jedná přesně o ten typ člověka, co mu zemře i kaktus. Nebyl by absolutně schopný se postarat o nic, krom sebe. A i když má zvířata a rostliny rád, drží se od nich dál. A velmi podobně to má právě se vztahy. Ať už měl přátelský a nebo milostný vztah, většinou ztroskotal, protože nedokázal pochopit potřeby osoby na druhé straně. A taky v tom většinou bylo i něco jiného. Kdo není dost dobrý pro jeho maminku, není dobrý ani pro něj. V tomhle ohledu je opravdu obrovský mamánek. Autority sice neuznává, ale osobu, která si říká jeho máma, poslechne na slovo. Možná je to tím, že je nejmladší, ale prostě to takhle má nastavené. Jestliže mu něco neschválí, je to pro něj uzavřená věc. O tom, že je inteligentní a zběhlý ve svém oboru nemůže být pochyb. O tématu, do něhož je zapálený, by dokázal básnit klidně celé hodiny. Má znalosti dokonce i z vlastních zkušeností, což mu přidává na jeho rozhledu. Zná tak i spoustu vychytávek, které se v praxi dají použít. Všechny druhy zbraní, bojová umění a fitness to je prostě jeho.


Asi tou největší otázkou je, proč se vůbec osoba, jako je on, chtěl stát trenérem? K tomu, abychom ji zodpověděli, potřebujeme znát jeho životní příběh. Všechno to začalo dnem, kdy se dívka potkala se svým bohatým princem. Zprvu to vypadalo, že by trenérka mírotvorců dokázala nápadníkovi pořádně pocuchat ciferník, ale nakonec si ji ten Kapitolan dokázal získat. Byl to románek přesně jak má být. Nakonec se to všechno přehouplo až v zásnuby a následně i tu svatbu. O tom, že to byla velká věc, jeho matka mluví pořád, když se jí na to zeptá. Postupem času na svět přišli dva synové a jako ten poslední přírůstek do rodiny byl Simon. Stejně jako jeho bratři, i on se narodil do Druhého kraje a na svůj původ je náležitě pyšný. Jen co se trochu naučil chodit, už prý s ním chtěl Brian zápasit, což samozřejmě on netušil, a proto, kdy ho nějak bouchl, tak vždycky začal křičet jako neurvalý. To ho naštěstí postupem času přešlo a přestal být tolik citlivý. To, že neměl do dětství tak velký zásah otce, jej nijak nepoznamenalo, protože matka na ně byla hodně přísná, takže tu jeho absenci ani nijak nepocítil. I přes to, že se k nim matka nechovala jako k princeznám, tak si k ní vybudoval úžasný vztah. Ví, že je to jediný člověk, který tu pro něj pořád bude a vždycky se ho zastane, pokud to bude potřebovat. Už v té době začínal být takovým mamánkem, to co řekla, bylo svaté. To platí i do dnes. Pamatuje si, že byl trochu smutný z toho, když Zachary odjel do Kapitolu, ale to ho rychle přešlo, když mu jich Brian pár vrazil. Od té doby se prostě hodně přimkl k trénování. Sice byl malý a neměl moc síly, ale právě to chtěl změnit. Vždycky se v této otázce chtěl - nejspíše i pořád chce - vyrovnat Brianovi. Toužil po tom svému bratrovi ukázat, že není taková nula, za jakou ho pokládá a taky mu to jeho pošťuchování oplatit i s úroky. Stali se z nich v tomto parťáci na život a na smrt, i když je oproti němu o dost mladší. Nebyl den, kdy by spolu nešli do Výcvikového centra, občas pod drobnohledem matinky, která je třeba učila i něčemu, co neuměli. Brzy to přerostlo až k tomu, že mu trénování nestačilo a začal navštěvovat i různé kroužky bojových umění. Nejdříve začal s karatem a potom se k tomu přidalo i judo. Jejich trenér byl na ně docela přísný, přesně tak, jak to malý kluk potřebuje. Hnalo ho to k lepším výsledkům, obzvláště když viděl, jak se blíží Hladové hry, do nichž se Brian chce přihlásit. Bylo mu ne víc než jedenáct, když se Brian po neúspěchu začal stranit úplně všemu a všem. Neměl z toho moc rozum, nevěděl, proč se najednou bratr takhle chová. On totiž trénoval proto, že ho to bavilo, nikdy nebyl jeho sen dostat se do Her a neměl ani ponětí, že někdo by to mohl mít nastavené až tak moc, že to byl jeho život. Jednou ho našel v koupelně, jak v bezvědomí leží na zemi. Díky bohu se ten trouba jen předávkoval práškem na spaní a nebylo to nic, co by se nedalo vyřešit. Ten pohled na jeho bezvládné tělo, jej však bude ničit pořád. Možná i to je ten důvod, proč se radši k nikomu moc nechce upínat, protože nic podobného už prožít prostě nechce. Matka to s Brianem začala řešit a i když si s ním občas šel ještě zacvičit, už měl jiné priority. Simon ale nepřestával v trénování. Chtěl se zlepšit v každé zbrani, kterou uměl ovládat. Jeho specialitou vždycky byly chladné zbraně, ať už střelné, sečné či bodné. Už odmala znal jejich názvy a už mu jen zbývalo, aby se s nimi naučil zacházet. Hodně mu pomáhalo, pokud mu matka vyčítala techniku a učila jej, jak je to správně. Každý rok se dostavoval na losování, jak si to pravidla vyžadovala, ale k jeho štěstí, ani jednou nebyl vybrán. Spokojeně se tak věnoval i nadále věcem, které jej bavily. Nejspíše si připadal málo vytížený, protože začal ještě navštěvovat box a lekce ninjutsu. Odsud si vlastně odnesl všechny ty znalosti, které má dnes ohledně lukostřelby, výbušnin, ošetření a jedů. V kraji zůstával i po své plnoletosti a plně si to tam užíval. Občas i matce pomáhal v práci a peskoval tam ty nemehla, která se měla stát mírotvorci. A tam to vlastně všechno začalo. Přišel na to, že ho baví, předávat svoje poznatky ostatním, obzvláště, pokud se najde někdo, kdo je dokáže využít. Dodává mu to zkrátka pocit za dosti učinění, když se od něj někdo něco naučí. Dlouho tedy pobýval v akademii a pod rukama mu prošla spousta mužů, občas i nějaká ta žena, ale ty by dokázal spočítat i na jedné ruce. Až mu jednou přišel dopis z Kapitolu, že místo trenéra splátců je jeho. Byl z toho dost překvapený, protože o ničem nevěděl, netušil, že rodiče pro svého milovaného chlapce tohle udělali. Na jednu stranu na ně byl naštvaný, jelikož byl zvyklý na svůj život a měl to rád, ale nakonec přeci jen tady do Kapitolu odjel. Tam měl znovu možnost shledat se se svými dvěma bratry. Zjistil, že Zachary vůbec není tak špatný a toto tvrzení se mu prohloubilo, když ho začal brát i na nějaké ty večírky, aby mu ukázal, jak se má bavit. Celý jeho život je vlastně ovlivněn velmi jeho staršími bratry, ale nijak moc mu to nevadí. I nadále dělá to, co jej baví a jestli je to v Kapitolu nebo doma ve Druhém, je mu prakticky jedno, hlavně, že má tu možnost trénovat.


× Brian Cabrerra - Nejstarší brácha, ke kterému bezmezně vzhlíží. Sice by mu to nikdy neřekl do očí, ale dává mu to dost najevo. Vždyť je to člověk, který ho naučil bojovat. Nebýt něj, nechtěl by vědět, co by z něj vyrostlo. Navíc s ním prožil mnoho "klukovin", na nichž se mohl podílet. Vždycky to byl sice Brian, kdo je tak dostal do nějakého maléru, ale pokaždé to stálo za to. Do dnes jsou spolu zvyklí cvičit, sice ne už tak moc jako tomu bývalo dříve, ale když se sejdou, tak si ještě pořád zvládnou dát pořádně do zubů. Ví, že ze strany Briana je to všechno takové pošťuchování a provokování, ale ani přes to to nemá rád, protože on musí být vždycky ten nejlepší. Ale i přes občasné neshody je to brácha, kterého by nevyměnil. Jejich společným tématem je právě fyzická síla. 

× Zachary Cabrerra - Paradoxně má dobrý vztah i s tímto bráchou. Brian a Zach se nemají vzájemně rádi a on to vnímá více než dobře. Nicméně on ani s jedním nemá problém. Zachary se o něj dobře postaral od té doby, kdy se přistěhoval do Kapitolu. Z části mu vděčí i za svůj nynější post, protože mu dodal odvahu k tomu, se tam přihlásit. Čím více má možnost jej poznat, tak si docela vyčítá, že spolu v dětství netrávili více času. Společně by dokázali vykoupit snad celý nákupní dům, pokud by na to přišlo. V téhle otázce si zase rozumí s ním, protože Zach chápe jeho zapálenost, co se týče vzhledu a oblékání. Navíc, zná ho z úplně jiného pohledu než většina lidí. Ví, že má stejně velkou slabost pro klavír a hudbu, jako třeba pro pití a ženy. 

other worlds

https://lh3.googleusercontent.com/Pw0zB0hurIqLYe3Dbii8mgZ8-m5myKuUtsQ2qtwficdo5n9uKQvLA3mzvOkjh7iL3CUXJzXut2adFoTqKA=w200-h92