8th Victory Tour → 5. kraj | Anketa

Monday, February 05, 2018

Serina Redmond

 

Player: Renaiti

FC: Shay Mitchell



Contact: renaiti@seznam.cz

Age: 17 deceased - probodnuté srdce: T. Kyle


Token: Tarotová karta - Smrt

[ syrína redmond ]


Její neutuchající úsměv je natolik nakažlivý, že po nějakém čase stráveném s ní se snad musí, byť jen na sekundu, usmát snad každý. Říká se, že ti nejšťastnější lidé zvenčí, jsou uvnitř ti nejsmutnější. Možná to tak u ní je taky. Jenže nikdy to nedává najevo. Je zvyklá se se svými problémy porvat sama, na to je silná dost. Nechce soucit někoho jiného, potom by si připadala jako malý ufňukánek. Ačkoli by to do ní nejspíše jen tak někdo neřekl, během pár chvilek o vás dokáže zjistit mnohem více, než by si kdo myslel. I když nikdy neměla možnost studovat psychologii nebo tak něco, od té doby, co trávila hodně času mezi lidmi se naučila pozorovat každý jejich postoj, mimiku v určitých situacích. Postavení těla jí tak dokáže prozradit mnohem více, než třeba taková slova, protože v tomto ohledu je hodně vnímavá a navíc lidi dokáží kontrolovat, to co říkají, ale jak se při tom chová jejich tělo, mnohdy už ne. Pozná tak dobře i to, když někdo lže nebo třeba rozpozná, co člověk udělá, mnohdy i dříve, než to ví sám jedinec. Její sourozenci jí za to ne jednou nazvali čarodějkou, když se jim při rvačce ubránila, jelikož jejich pohyby byly velmi průhledné a snadno odhalitelné. Mimo to se nejedná ani o žádnou křehkou květinku, co se fyzické síly týče. Tím, že už od velmi útlého věku nastoupila do práce si získala schopnost pracovat dlouho a tvrdě. Získala tak lepší kondici, výdrž a tak trochu i svalovou hmotu. Od té doby už jí třeba lezení po stromech nedělá žádný problém, protože má v rukou dost síly na to, se tam udržet, i když třeba ještě něco musí nést. Nebojí se vylézt kamkoli, i do méně přístupných míst, protože v tomto ohledu si je se sebou jistá. K tomu všemu hodně přispěla i práce na polích, kde třeba takové celodenní kopání s motykou je také docela slušnou posilovnou. Kdysi měla asi největší problém se srpem, kdy od něj získala na jedno hezké zranění. Ale jak se říká všechno zlé je k něčemu dobré - naučila se díky tomu si ošetřit zranění i z toho mála co měla u sebe. Navíc od té doby si tak po na tajno o polední pauze zkoušela nějaké triky, zaprvé aby se zabavila a zadruhé aby se s ním trochu sžila a nedělal jí takový problém. Navíc se zocelila i co se týče extrémních počasí. Přílišné vedro nebo naopak déšť či chladné teploty už jí nijak výrazně nedělají problém, prostě zatne zuby a dělá, co je potřeba. I když je to divné, mírotvorcům také za něco vděčí. Především za svoji preciznost, které by bez jejich ustavičného kontrolování nikdy nedosáhla a také za to, že si díky nim utvořila hroší kůži. Kdokoli na ni může řvát, dobírat si ji, smát se jí a jí to bude úplně jedno. Prostě se na toho člověka usměje a půjde si zase po svém. Tak nějak je zvyklá na ne příliš dobrý nebo dlouhý spánek a naučila se s tím žít, už jí to více méně nechybí. Naučila se jíst po velmi malých porcích, proto nehrozí, že by někdy strádala hladem, vystačí i z trochy, kterou má u sebe. Není typ holky, co by se hned složil z pohledu na krev nebo z větší námahy. Nehrozí, že by zamrzla v případě nějakého ohrožení, protože pud sebezáchovy je prostě silnější. V případě nebezpečí by se asi s malou improvizací naučila zacházet s čímkoli, co by bylo po ruce. Je poměrně inteligentní, to jí nikdo nemůže upřít. Není tedy pochyb, že by to mohlo být také jednou z těch nebezpečnějších vlastností.


Je to dobrá duše. V jiné době a na jiném místě by to možná bylo to nelepší, co by kdy mohla mít, ale v tomhle světě? Asi ta nejhorší vlastnost. Je velmi empatická vůči ostatním lidem. I když člověka příliš nezná, dokáže si s ním povídat tak, jako by jej znala třeba celou věčnost. Nedělá jí problém se vcítit do něčí situace, protože si dokáže více než dobře představit, když někdo nemá lehký život. Nedokáže v lidech rozpoznat dobro a zlo. V každém se snaží vidět jen to nejlepší. Naivní? Ano, to ona v tomto ohledu vskutku je. Sice ví, že život je takový jaký je, ale i přes to jí to nedonutilo k tomu vidět lidi v jiném světle. Nedokáže prostě jen tak někoho odsoudit podle prvního pohledu, je si totiž jistá, že všechno je zapříčiněno něčím z minulosti. Pokud je v ohrožení někdo, kdo pro ni znamená opravdu hodně, byla by schopná za něj položit i život, pokud by to bylo potřeba. Navíc pokud se někdo dostane do ne příliš schůdné situace, snaží se mu pomoci, jak nejlépe dokáže a rozhodně se k nikomu nikdy takhle neotočí zády. Neuvědomuje si totiž, že by ji to jednou mohlo stát krk nebo přinejmenším jí to zadělat na pěkné problémy. Její hnací motor je vděk, má strašnou potřebu, aby jí někdo byl vděčný a ukázal jí, že na tomhle světě není úplně zbytečně. Vůbec se neumí přetvařovat. Buď člověka má ráda nebo ne. Každý to na ní hned pozná. Neumí být jako chameleon a měnit svá rozhodnutí podle toho, jak se jí to zrovna hodí. Jednou když nějaký postoj zastává, byla by schopná se za něj porvat do krve. Počkat, cože? Ano, sice je to dobračka od kosti, ale naštvat se taky umí a když se naštve někdo jako ona, to potom teprve stojí za to. Tuhle svoji stránku se však snaží hodně potlačovat, protože je to něco jako takové její temnější já. Nenávidí se za to. Pokud ji něco opravdu naštve, je jako běsnící zvíře a úplně se jí zatmí před očima. Nikdo by ji v tu chvíli nepoznal. Nutno podotknout, že se snaží tuto stránku hodně potlačit, ale jak se říká, když už pohár přeteče, není cesty zpět. Je ten typ hodné holčičky, která se nikdy nepouštěla do křížku se zákonem. Nikdy neudělala nic, za co by měla být potrestána mírotvorcem, na to k nim má až moc velký respekt. Tak jako každý má prostě strach o svůj vlastní krk. Nechce přijít o život jen kvůli nějakému hloupému rozhodnutí. Na to má i ten svůj mizerný život natolik ráda. Je hodně sebekritická a nikdy jí to, co udělá nepřijde dobré, i když někdo jiný to může vnímat jinak. V určitých věcech je naopak velmi hrdá. Zakládá si na tom, jak ji ostatní vnímají, někdy možná až příliš. Chce být viděna jen v tom nejlepším světle a ukázat, že se jen tak něčeho nezalekne a není to žádná bábovka. K takovým těm fyzickým slabinám bez pochyb patří plavání, vždyť tahle holka nikdy neviděla nic většího než je vana. Neví, jak se plave. S těží by asi kopala a máchala rukama, ale rozhodně by to nepřipomínalo ani z dálky plavání, spíše topení. Chvíli by se asi zvládla nad vodou udržet, dokud by jí někdo nepomohl, ovšem záleží, jestli by se někdo takový vůbec našel. Tak jako snad každý v jejím kraji, nikdy ani nesáhla za profesionální zbraně. Viděla jen ty, které nosí mírotvorci a tím tak nějak její znalosti končí. Vlastně si ani nemyslela, že by to někdy mohla potřebovat. Její život se vždycky točil pouze kolem školy a práce, nic jiného neznala, tak jí to ani nepřišlo.


Její život byl těžký už od jejího prvního nadechnutí, ostatně jako u každého v 11.kraji. Matka ji porodila v tajnosti a malé uplakané děťátko nechala u své nejlepší přítelkyně, aby se o něj postarala. Od té doby proto nosí příjmení Redmond namísto McAlister. Každý den pod rouškou noci, snad proto, že nechtěla být sledována, se její biologická matka plížila do tohoto malého domečku, jen aby se se svojí dcerkou mohla vidět. Takhle to trvalo zhruba pět let než z ničeho nic její návštěvy přestaly. Malá Serina z toho neměla tehdy rozum, prostě si myslela, že se její maminka s tou paní pohádala a nějaký hlubší význam v tom neviděla. Vyrůstala ve společnosti tří dalších dětí a nebylo to pro ni zrovna nejlehčí. Nebyla samozřejmě ten typ, který by si všechno nechal líbit, a tak se občas strhla nějaká ta rvačka. Jenže pokaždé za to byla potrestána, a tak se časem naučila všechno schraňovat uvnitř sebe a raději držet jazyk za zuby. Proto nijak neprotestovala, když jako malá musela nastoupit do práce, jelikož zajistit obživu pro šestičlennou rodinu není legrace a jejich rodiče to přestali zvládat, jak dítka postupně rostla. Každý den po škole nastupovala proto jako výpomoc do polí či sadů. Nijak jí to však nevadilo, brzy si na to zvykla, ostatně bylo to lepší než se doma dohadovat s jejími blbými sourozenci nad malichernostmi. Naučila se tam lézt po stromech, zacházet s motykou, srpem a dalšími užitečnými zemědělskými nástroji nebo třeba zvedat těžké věci. Vlastně si tam z toho dokázala pro sebe udělat zábavu, aby se tam pokaždé těšila. Navíc tam získala smysl pro řád a poslušnost, jelikož když jí pořád nějaký mírotvorce stál za zády a usměrňoval její chování, poznamenalo ji to. Zvykla si i na to, že se s ní prostě nikdy nebude zacházet jako v bavlnce. Od malička zná život v chudobě, proto si na to ani nijak nestěžuje, protože vlastně ani neví, že by to mohlo být lepší. I přes to všechno, co si se sourozenci dělali, je měla velmi ráda a cítila vůči nim takové to rodinné pouto, které ji hnalo k tomu pracovat, aby se měli alespoň o chloupek lépe a nemuseli tolik strádat. Kvůli tomu také ve dvanácti letech z vlastní iniciativy začala pravidelně odebírat oblázky. Nedá se asi úplně říct, že by její sourozenci pro ni udělali totéž, ale v tomto ohledu je docela slepá, naivně si myslí, že by se zachovali stejně. Její den se postupně přehoupl v jednu velkou monotónnost. Vstát, jít do školy, pracovat do soumraku, přijít domů, pomoci s domácími pracemi a jít si lehnout. Takhle to bylo až do té doby, dokud nedokončila základní vzdělání. Od té doby chodí do práce na celý den. Nikdy si nemyslela, že by její život mohl být nějak zajímavý či něčím zvláštní. Jak už to tak bývá, mýlila se. Před pár měsíci ji při práci zastavila postarší žena a předala jí tarotovou kartu s obrázkem smrti. Serina byla právem vyděšená. Když ji ukázala doma matce, ta věděla, že bude muset s pravdou ven. Pravdou je to, že tihle lidé s nimiž celý život vyrůstala a které bezmezně miluje nejsou vůbec její rodinou. Její pravá matka zemřela před dvanácti lety údajně na rakovinu, ale kdo ví. Rodina z otcovy strany má totiž natolik pokřivené myšlení, že si Serina myslí, že ji nechali zavraždit. Důvodem proč vyrůstala u Radmondových bylo to, že McAlisterovi jsou členové jakéhosi kultu, který uznává boha, jemuž musí každý sezdaný pár vždy obětovat své prvorozené dítě při dovršení osmnáctého roku. Její biologická matka si naivně myslela, že by ji mohla před tímhle osudem ochránit, jenže nepočítala s tím, že se jí Serina bude tolik vzhledově i povahově podobat. Je jí jasné, že pokud už vědí jak vypadá a kde žije, není už tu ta možnost, že by ji nechali žít. Serina je však natolik hrdá na to, aby byla popravena jako nějaké prase na porážce, že se rozhodla pro - alespoň pro ni - lepší řešení. V blížící se sklizni se přihlásí dobrovolně. Svým způsobem udělá i dobrý skutek, dá nějaké jiné dívce ještě rok k tomu, aby se na Hry třeba připravila.

other worlds

https://lh3.googleusercontent.com/Pw0zB0hurIqLYe3Dbii8mgZ8-m5myKuUtsQ2qtwficdo5n9uKQvLA3mzvOkjh7iL3CUXJzXut2adFoTqKA=w200-h92