Thursday, February 22, 2018

134th Annual HG - Rozhovory II

  • 7. kraj - Gabby Francis & Abraham Carrington
    • Body → rozhovor: [0/10] x [0/10] - oblečení: [6/10] x [0/10] | Moderátor: Nyx Kesington
    • Popis: Žádný. | Designér: Incognito
  • 8. kraj - Lister Exeter & Sebastian Santagostino
    • Body → rozhovor: [8/10] x [9/10] - oblečení: [8/10] x [7/10] | Moderátor: Nyx Kesington
    • Popis: Žádný. | Designér: Kesame Brannan

Potlesk pro Lister Exeter a Sebastiana Santagostina! *Zatleská jim a poslušně vyčkává na svém místě.* Vy máte zajímavá jména pro osmý kraj. *Podívá se na ně s hlavou nakloněnou na stranu.* Exeter, odkud pochází? Takové neznám, něčím výjimečná ta rodinka? *Otázkou působí trochu nepříjemněji, jako by jí snad už odsuzovala jen podle vzhledu a jména. Na Sebastiana se naopak podívá pobaveně.* Santa... gostino. Prvně mě to připadalo jako Santa, tak každý zná o Vánocích komerčního Santu. A Gostino, trochu mi to připomnělo langustu. Máte rádi langusty? Nevím zrovna, jestli máte takovou pochoutku ze Čtvrtého kraje, ale je to vynikající. Možná vám to dneska přinesu po rozhovoru. Co vy na to? *Nechává jim prostor, ale do toho stejně ihned mluví dále.* Ale teď vážně. Co Osmý kraj může nabídnout Hladovým hrám, jak vyhrajete? Bylo by na čase něco udělat s vaším seznamem vítězů. Jen tak podotýkám.

Sebastian Santagostino: *Stojí v zákulisí a pořád si tam uhlazuje a upravuje svůj oblek. Až ho doslova musí vyhnat, aby se hnul směrem k pódiu. Jak jde vedle Lister, tak natáhne ruku, položí ji kolem jejich boků a přitáhne ji blíž k sobě, snad jako by chtěl ukázat, že jejich kraj prostě stojí při sobě. Volnou rukou mává na diváky,* zdravím Kapitol a všechny jeho úžasné obyvatele, *usmívá se. Když dojdou až k moderátorce, tak Lister pustí a přijde blíže k moderátorce, které vtiskne takové ty dva letmé polibky na tváře, jako to při přivítání dělají Francouzi. Při otázce, odkud pochází příjmení Exeter se na svoji krajanku se zájmem podívá. Potom přijde řada na něj,* kdo ví, třeba můj praprapraprapra, *nadechne se,* pradědeček byl Santa a podle něj je odvozeno naše příjmení? *s úsměvem souhlasí s jejím návrhem,* ale s langustou určitě nemáme nic společného, myslím, že většina u nás ani neví, co to je, *uculí se.* Ne, můj otec nikdy nebyl příliš výřečný, co se týče jeho minulosti, takže o historii svého příjmení vlastně ani nic nevím, *pokrčí rameny. Při jejím podotknutí se zasměje,* to je pravda, *souhlasí s ní,* myslím, že už ani ten největší pamětní si nevzpomene na poslední hry, kdy někdo z našeho kraje vyhrál, *pobaveně se na ni podívá,* jediné co můžeme s Lister slíbit, *koukne na dívku sedící vedle něj,* je, že zkusíme reputaci našeho kraje trochu napravit, je to tak? *chce se ujistit.*

Lister Exeter: *Když vyjde na pódium, nečekaně si ji Sebastian přitáhne k sobě, pokud chtěla nějak cuknout, tak tu možnost propásla. Nyní by vypadala trapně, a tak to nechala být a naopak totéž udělala ona jemu a též, jako on zdraví všechny přítomné a usedne na křeslo. Následuje smršť otázek moderátorky. Ta první míří hned na její jméno. Není tou otázkou nijak překvapená, čekala něco v podobném stylu a tak měla hned připravenou odpověď. Usmála se a odpověděla* Hmm, my jestli jsme zajímaví? Možná tím jménem. Co jsem tak zjišťovala, tak Lister mám proto, že jsem se narodila na podzim a padalo listí. Tak mě napadá… Ještě že nepadalo něco jinýho… *rozesměje se* Ohledně přijmení jsem pátrala, ale jediné, co jsem našla, bylo, že před několika staletími žil prapředek jménem William s přídomkem from Exeter, což bylo nejspíše město v té zemi, odkud pocházel. Uznávám, je to velmi netypické, ale alespoň si mě lidé pamatují. *počká na krajana a jeho odpověď a poté už jen dodá* No, ale tenhle Santa dárky nenosí. Langusta? To je k jídlu? *podivila se překvapeně a na návrh ochutnávky souhlasně pokýve hlavou* Jasně, všechno je třeba vyzkoušet. Lépe vyzkoušet a už nikdy nemít, než nezkusit vůbec. *Následuje dotaz, co mohou nabídnout po výhře a poslední výhra je už dost stará. Souhlasně přikyvuje a hned po krajanovi odpoví* Souhlasím, Nyx, už by to nějakou výhru chtělo, ale já sama jsem nad tím ani tak nepřemýšlela. To ukážou až další dny, jestli změníme osud. *poté zareaguje na krajana* Je to tak, zkusíme to vylepšit.

Jste kraj textilů a na přehlídce jste vcelku zazářili, ještě aby ne. Jak se vám přehlídka líbila a co tady v Kapitolu obdivujete nejvíce? Zkoušeli jste už křišťálový dort? *Má hlad, tudíž se to z ní dere na povrch, jak tu nejenom sní o jídle, ale už i mluví.* Netuším, zda to mají jen profesionální kraje, ale toho dortu jste si při příchodu museli všimnout. Patrový dort s jedlými křišťály. *Opět se zasní a tím pádem jim nechává prostor na mluvení.*

Sebastian Santagostino: *Při položení otázky se ještě koukne na Lister, když nic neříká, ujme se slova jako první.* O něčem takovém jsem snil už od malička, *rozplývá se nad celou situací,* vždycky jsem si přál předstoupit před Kapitolany a představovat nejnovější módní kousky zdejších stylistů. *Říká to strašně nadšeným tónem a usmívá se u toho,* no jo, můj kraj se ve mě nezapře, *s uculením pokrčí rameny.* Úplně mě fascinuje vaše móda a originální styl oblékání, u nás nic takového není, nikdo moc nemá rád výstřednosti, *nechápavě nad tím zakroutí hlavou,* ale tak, je to jejich mínus, *zasměje se.* Taky se mi líbí vás uvolněný styl života a... pane bože to jídlo! *řekne hned, jak moderátorka začne mluvit o křišťálovém dortu,* úplně jsem se bál, že bude muset chudák stylistka přešívat šaty na rozhovor, protože vždycky když jsem nic nedělal, tak jsem zkoušel vaše speciality, ale na křišťálový dort jsem nenarazil, *poví na oko posmutněle,* ty ano Lister? *otočí se na krajanku. Potom koukne zpět na moderátorku,* budu to ale muset napravit, *ujistí ji s kývnutím hlavy,* přidáte se potom? *mrkne na ni s úsměvem a potom už pozornost plně věnuje své spolukrajance.*

Lister Exeter: *Otázka na přehlídku jí překvapí, moc aktivně se jí neúčastnila* Jak se mi líbila? Zážitek na celý život. Bylo to něco skvělého! Rozhodla jsem se moc neprojevovat, abych něco nezkazila a jen si to užívala a vstřebávala tu atmosféru. Už asi nikdy mě nebudou obdivovat také davy lidí. *rozzáří se nad první částí otázky a plynule přejde na tu další* Asi nejvíce tu vyspělost, tady je všechno tak výkonný, tak moderní a hlavně jsou tu skvělí lidé!!! *ukáže na publikum na znamení, že myslí je. Na část ohledně dortu se na ní otočí krajan, jestli ho už viděla.* Viděla. Ale jen za výlohou. Ovšem pokud bude někde k jídlu, rozhodně do něj půjdu. Kdo by si nechtěl takhle luxusně osladit život. A mimochodem, je jeden exemplář v zákulisí?? *zeptá se zvědavě a nečekaně se vrátí k jídlu, když uslyší krajana mluvit o jídle.* Jídlo, jídlo, jídlo… Prostě chlap. *rozesměje se a z legrace do něj maličko drcne*

Jaký kraje berete jako největšími konkurenty a naopak ty, co jsou úplně bezpečné v prolívání krve? Ty, co byste jen tak lehce zabili? *Vrací se opět k tomu, k čemu tu je a ptá se na serioznější dotazy.* A taky jaký to vůbec má důvod? Samozřejmě neberte jen tento ročník, ale obecně. Tak se rozmluvte! *Pobízí je, jelikož mají už jen pár minut.*

Sebastian Santagostino: *Trochu si poposedne na křesle a mezi ukazováčkem a palcem si promne bradu.* Takhle to dělají ti chytří, když přemýšlejí, ne? *zasměje se tomu,* tak ne, *dodá nakonec s úsměvem, ten mu však trochu poklesne, když promluví. Lehce u toho i svraští čelo,* v posledních dvou rocích si myslím, že třeba nejvíce se krev prolévá právě z řad našeho kraje, *odkašle si, už je zcela vážný,* a obecně si myslím, že takový nejzranitelnější kraj je právě ten náš a nebo ještě možná třetí. Přeci jen, když se to vezme kolem a kolem s čím my bychom měli umět zacházet? S jehlou? Ta nikoho asi nezabije, když proti vám jde protivník s mečem, *uchechtne se,* navíc je problém v tom, že nás nikdo od malička nevede k boji, takže možná i to je ten důvod, proč se z toho někteří naši splátci většinou složí a vzdají to, *pokrčí nad tím rameny.* Jinak myslím, že každý z krajů v sobě má hodně potenciálu, vždy záleží spíše na výběru splátců, co mají za dovednosti a jak jsou ochotni se s danou situací potom poprat. I když totiž někteří nemají přístup do centra, tak se umí dobře ohánět s věcí, kterou používají každý den, protože na ní tak trochu taky vlastně závisí jejich přežití, *vypraví ze sebe a potom už pohled upře na svoji spolukrajanku. Jakmile je rozhovor u konce, postaví se na nohy a nakloní se k moderátorce, které vtiskne lehký polibek na ruku.* Bylo mi ctí, *potom pošle ještě jeden vzdušný do publika a ke kamerám, než se s máváním pomalu rozejde směrem do zákulisí,* sladké sny Paneme!

Lister Exeter: *U této otázky se zamyslí, nasadí strašně přemýšlivý výraz a nechá zatím mluvit krajana, až po něm odpoví.* Sebastian má pravdu, to je těžké určit, kdybych tu seděla jako zástupce profesionálního kraje, tak ti odpověď dám hned bez rozmyslu, na druhou stranu, s tím, že jsme nejslabší bych úplně nesouhlasila. My sice nejsme špička startovního pole, spíše slabší střed a tím nechci říct, že jsme outsideři, to doufám nejsme. Ale abych ti odpověděla… *na chviličku se odmlčí* Těmi přímými konkurenty jsou alespoň dle mě Třetí kraj a Pátý kraj, naopak sebejistě bych se cítila v boji s Dvanáctým nebo Šestým. Profikraje jsou jiná, lepší liga - jsou to kraje s výcvikovými centry, tam jsou síly diametrálně jiné. A ten zbytek je sice bez center, zato s pracemi, vyžadujícími sílu, když k tomu přidáš nějakou věc, kterou, jak říká Seb používají celý život… *pak už vidí krajana, jak líbá moderátorku, tak se také postaví a poděkuje všem za to, že tu byli a s krajanem odchází*
  • 9. kraj - Julianna Ikarhé & Ross Ringarden
    • Body → rozhovor: [1/10] x [5/10] - oblečení: [0/10] x [0/10] | Moderátor: Nyx Kesington
    • Popis: Žádný. | Designér: Žádný
Letos bylo hodně bezvýrazných krajů, co se týče přehlídky. Vy patříte mezi nimi. *Probodne je trošku vraždivým pohledem a je jí jedno, že jeden z nich je jen ještě malý klučina.* Již není dovoleno jezdit úplně nahý, takže to je aspoň dobré, ale proč jste odmítali kostýmy? Však není to jedna z mála věcí, co vás udrží déle při životě nebo si myslíte opak? *Povytáhne obočí.* Ovšem neviditelnými vás to neudrží.

Julianna Ikarhé: *Začudovane po Nyx pozrela.* Kostým by ma mal udržať pri živote? *Vypúlila oči a zasmiala sa.* Ja len neschvaľujem kapiotlskú módu.

Ross Ringarden: *Vyjde na pódium, a pozdraví všechny přítomné, trochu se mu třesou kolena, má trému, ale snaží se tvářit jako, že je nad věcí* Já žádný kostým neodmítl, jen nám nebyl dodán včas. To se prostě stane a stalo se to nám. Příště se to může přihodit někomu jinému a jinému kraji. *pokrčí rameny a mávne rukou* Neřekl bych, že to na to má nějaký vliv. Možná to, že jsme ho neměli, je malé plus. A s tím, že nás to neviditelné neudrží, nelze nesouhlasit. Ovšem zase si nemohou nás podle něj pamatovat a tak nás vyhledat, alespoň ze začátku.

Co je vaší největší motivací vyhrát Hladové hry? *Zeptá se krátce a nechává jim veškerý prostor. Sama se jejich slovům i věnuje a nechává jim prostor bez přerušení.*

Julianna Ikarhé: Moja sestra Errisa a môj brat Jess. Pre nich ich budem hrať a pre nich ich aj vyhrám! *Zakričala na celú sálu veľmi nahlas.*

Ross Ringarden: *Nad motivací musí chvíli přemýšlet, ale je to pro něj těžký dotaz, jeho fyzička je v porovnání s konkurencí prachbídná. Nechá proto domluvit krajanku.* Motivace snad jen ta, že bych byl jedním z vítězů a tak vešel do historie kraje. A byl bych v ní i dlouho po tom, co bych nebyl naživu. Dosud jsem nic, co by to zaručovalo, neudělal. A nyní mám další možnost. A i když si myslím, že jsou tu silnější soupeři, pokusím se do toho dát všechno. Díky, že jste tu byli a děkuji za pozornost.

*Zadívá se na Juliannu.* Ty jsi velice krásné děvče, čeká na tebe v kraji nějaký pohledný mladík? *Šibalsky se usměje a obrací se i k Rossovi.* Ty mladíku jsi asi druhý nejmladší splátce letos, jestli se nemýlím... *Přepočítává si to v hlavě, ale moc tomu chvilku nedává a pokračuje.* S takovými velikány máš šanci bojovat? Přece i jednom tvůj věk může být tvým přítelem. Můžeme se u tom přesvědčit u Karalynn RIngrose a Archera Francise. I když spíše Archera. Co ty si o tom myslíš, je tam ta šance velká nebo to u současných vítězů, co vyhráli jako mladičký, bylo jenom obrovské štěstí?

Julianna Ikarhé: Mala som priateľa, ale rozišla som sa s ním. *Povedala roztrasene. Uhladila si nádherné vlasy a odvràtila sa preč pohľadom od Nyx.*

Ross Ringarden: Šanci s nimi bojovat mám, ale jelikož jsi již osmnáct lidí viděla, je ti asi zřejmé, jak velká je. Její velikost se ale může měnit podle toho, jak jsou soupeři inteligentní. Pokud inteligentní jsou, nebudou tě podceňovat a uspět proti nim bude složité, v opačném případě je ta šance větší a boj může skončit překvapivě. Nutno ovšem dodat, že mí soupeři jistě hloupí nebudou. *Věkem se nikdy nezabýval, neví moc, co odpovědět, ale nakonec přece jen něco řekne. To první a logické, co jej napadne.* Štěstí je ve všem. Věk je jen číslo. Z bohatšího kraje může být i dvanáctiletý splátce nebezpečnější než osmnáctiletý z chudšího. To je velmi relativní. Samozřejmě, většinou je to ale podle věku, čím je splátce starší, je i silnější, nebo je alespoň tak braný svými soupeři. Dovolím si otázku. Na koho by jste vsadila Vy? Na dvanáctiletéto splátce z Dvanáctého, nebo na osmnáctiletého z Druhého, či na dvanáctiletého z Druhého, nebo na osmnáctiletého z Dvanáctky? *zeptá se moderátorky* Na podstavcích v aréně jsou šance všech stejné, bez ohledu na věk. Díky, že jste tu byli a děkuji za pozornost. Pěkný večer všem do Panemu a Kapitolu! *zamává na rozloučenou a odchází*

*Usměje se na Rosse.* Já bych si vsadila na každého, akorát bych na někoho vsadila více a někoho méně. O tom, kdo by u mě vedl se dozvíš, pokud se vrátíš a dáme si další rozhovor. *Pousměje se a dále na sebe nic neprozrazuje, protože přece nemůže brát nikoho prioritou.*
  • 10. kraj - Akhalia Yei Neieress & Darryll Den Ilminor
    • Body → rozhovor: [4/10] x [5/10] - oblečení: [6/10] x [6/10] | Moderátor: Nyx Kesington
    • Popis: Splátci na sobě mají rudé svetry. Ne ale ledajaké. Vypadají totiž, jako by z nich neustále stékala krev. Všechno to tvoří neskutečně důveryhodný 3D efekt. Kolem ramen mají kožešiny, které také neodmyslitelně patří k Desátému kraji. Kostým doplňují potrhané černé džíny a normální boty. | Designér: Gabi Marcy Peréz

Splátci z Desátého kraje, Akhalia Yei Neieress a Darryll Den Ilminor! *Pohledem je sleduje až dorazí k ní.* Vždycky se našli ve vašem kraji docela slušní a ani vy nezaostáváte. *Usměje se upřímně.* Pomalu bych neřekla, že patříte mezi chudinu, když na vás vidím kus masa. Máte to štěstí ve vašem oboru a já burgery velice ráda. I když já raději bezlepková jídla, takže si dám jen maso a místo pečiva salát. *Zasměje se tomu.* V posledních dobách to tam u vás v kraji vrže. Nějak málo masa a málo práce. Patříte mezi těmi, co to taktéž postihlo? *Zeptá se.* Jsou to neviditelné změny, ale rychle probíhající.

Akhalia Yei Neieress: *Vošla na pódium dostatočne vystresovaná, avšak na prvý pohľad to nebolo vidieť, to by ste na ňu museli dlho uprene hľadieť. Usmiala sa na Nyx a kývla jej. Natočila k nej hlavu a zjavne ju počúvala. Pred odpoveďou na otázku sa poriadne nadýchla.* No, moju rodinu to postihlo veľmi. *Zatvárila sa smutne, avšak bolo to prirodzené, nehrala to.* Dúfam ale, že sa to zlepší. *Odpovedala a pozrela na krajana.*

Darryll Den Ilminor: *Jakmile byl vyzván, vyrazil kupředu i s krajankou vstříc světlům ramp. Mává všem v publiku a ukloní se i moderátorce, která hned pálí otázky* Hmm, tak to asi zklamu, u nás bezlepkový jídlo neseženeš, ale mohl bych ti obstarat nějaký po celé této show. Ale spíše ten burger…. No tak ti děkuju, dostal jsem na něj chuť…  *Nyx poté začne hovořit o přestávkách a nedostatku práce* Nevím, jak je tomu teďka, ale než mě vybrali, začala práce v kraji trochu stávkovat. Když nemáš maso na talíři nějaký den, dá se to vydržet, ale pokud ta odstávka trvá déle, máš ..mno.. abstinenční příznaky.. *rozsměje se*. Dá se to ale přežít, je to ovšem složitý. Ale když člověk chce, práci si najde. Jinak nezbývá, než to, co říká Akhalia, doufat, že se to zase zlepší a bude dostatek zvířat, jako byl.

*Kvůli jejich kraji se zase dostává do euforického snu s jídlem, takže zčásti ani nevnímá, co říkají.* Ano, velice zajímavé. *Odpoví, ale neví vůbec na co to vlastně odpovídá.* Co kdybyste si mohli změnit kraj nebo cestovat mezi nimi. Ono to snad už pro některé se speciální ID kartou začalo být povolené. Kam byste se ihned přestěhovali a proč? A jestli nemáte zájem, tak proč chcete v Desátém kraji zůstat?

Akhalia Yei Neieress: Určite by som tam chcela zostať kvôli koňom, rodine a čiastočne aj kvôli práce. Ale zvieratá sú proste môj život, v žiadnom inom kraji to určite nie je také ako u nás. *Usmiala sa ale napokon nahodila zamyslený výraz. Niekoľkokrát zamykala plecami.* Je ale pravda, že by ma lákalo prezrieť si ostatné kraje.

Darryll Den Ilminor: *Maličko přemýšlí, ale odpoví v podstatě hned* Už jsem v kraji nějaký ten rok a tak bych to neměnil, práce, přátelé a celé to prostředí prostě není nikde jinde. Ovšem pokud bych opravdu mohl vycestovat, tak docela bych se rád podíval do krajů Šest a Sedm. Zajímají mě ty výrobní postupy, ať už jde o auta nebo zpracování dřeva. Jsem spíše manuální pracant než obdivovatel památek. *pokrčí rameny* Už jinej asi nebudu. Ale změnit se může každý, že ano? *podívá se na publikum, aby projevili souhlas*

Darryllku, Darryllku, Darryllku. Ty jsi jeden velký zrzek. *Jelikož z ní už mluví vyhladověla část duše, tak začne mluvit kraviny, proto s nimi začne flirtovat velmi nevídaným stylem.* Ty vůbec nejsi můj typ, ale určitě by s tebou byla dobrá jízda na horské dráze. Máš rád horské dráhy? Já teda moc ne, vždycky je mi po nich nechutně. *Udělá znechucenou grimasu a podívá se na Akhaliu.* A ty jsi tak no... prostě velká a mužná Akhalio, asi bych si nechala líbit, kdybys mi dělala osobní bodyguarda. *Mrkne po ní.* Co je vůbec vaším snem, kdybyste vyhráli Hladové hry, co by byla první věc, kterou byste udělali? Třeba skočili z padáku, snědli koní srdce? Cokoliv? Vzali byste si někoho za ženu, muže?

Akhalia Yei Neieress: Ehm, ďakujem? *Odkašľala si na jej prvé slová k nej. Napokon sa ale musela aj zasmiať.* Koňské srdce?! *Takmer vyskočila na stoličke.* Srdcia zo zásady nejem... Ale, že by som mala zjesť čokoľvek z koňa... Napína ma z toho. *Povedala a potriasla hlavou, akoby sa chcela tých myšlienok zbaviť.* Ale keby som mohla urobiť čokoľvek, určite by som chcela ísť na ruské kolo. *Zazubila sa.*

Darryll Den Ilminor: *Za toho zrzka se rozesměje. Vůbec ho tím neurazila, naopak, je tím potěšený* Jo, jo, jo. To je škoda. Naopak, vy můj typ jste, a myslím, že i s Vámi by ta horská dráha byla zajímavým zážitkem. *vrátí ji její počáteční flirtování* To nedokážu posoudit, ještě jsem jí nezkoušel. *mrkne na ní v návaznosti na předchozí dotaz*, ale když vezmu, co dráha obnáší a srovnám to se svou prací, asi bych jí dokázal přežít a nepozvracet se. *Popřemýšlí ale nad druhou částí otázky a koukne na Akhalii* Krajanka se asi malinko znechutí, ale koňský srdce není prý vůbec špatný. Samozřejmě ne syrový, nějací chlapi od nás to jedli a nemohli si to vynachválit. Já to jen ochutnal, a chutnalo mi, ovšem že bych to vyhledával se říct nedá. Sny žádný ani nemám, ale kdyby se to opravdu stalo, tak asi bych si rád zařídil vlastní farmu a za patřičně výhodné ceny bych poté zvířata i prodával firmám a farmu za ty peníze rozšiřoval. Svatbu neplánuju, o to větší je škoda, že nejsem Váš typ. *posmutněle kouken do země, ale pak se zvedne a za potlesku publika odchází s krajankou z pódia.*
  • 11. kraj - Serina Redmond & Wallace Donnovan
    • Body → rozhovor: [7/10] x [0/10] - oblečení: [9/10] x [0/10] | Moderátor: Nyx Kesington
    • Popis: Žádný. | Designér: Kesame Brannan

Přivítejte předposlední Jedenáctý, který prezentují Serina Redmond a Wallace Donnovan. Dalšího Donnovana tu máme. *Dodá ještě a zatleská kraji trochu odfláknutě.* Tak pomalu se to blíží ke konci, to byla doba, co? Baví vás to furt čekat? Vždycky budete ti předposlední, sice ne poslední, ale nebere se vás jako privilegium. Štve vás to? *Zeptá se na tuto zákeřnou otázku a do toho se i pohodově usmívá.*

Serina Redmond: *Jakmile se ozvou jejich jména, vykročí na pódium. Trochu ji ozáří reflektory, neboť se na chvíli zastaví a hodně mrká. Snaží se však stále usmívat a mávat do publika,* zdravím vás lidičky, *nakonec se znovu rozejde a potřese si rukou s moderátorkou, načež se usadí a dá si nohu přes nohu.* Vždycky budeme předposlední, *souhlasí s ní,* ale to nejlepší na konec, ne? *mrkne na ni a zasměje se.* Ale kdo ví, třeba se to jednou vezme taky od konce, *uculí se.* Mě osobně čekání nevadí, protože kdo si počká, ten se dočká, *vypraví ze sebe,* ovšem myslím si, že třeba pro vás to musí být extrémně dlouhé! *poví empaticky.* Svým způsobem mě to celkem štve, *přizná,* jenže co s tím nadělám? *pokrčí rameny,* na to jsem moc malá paní. Někdo se prostě narodí do lepšího kraje a někdo ne, tak už to bohužel v našem světě chodí, *je vidět, že to téma ji asi nijak netíží a bere to tak jak to je, neboť má na tváři stále nehasnoucí úsměv.*

Ty Serino musíš být opravdu usměvavá dívčina, kde ty ten optimismus bereš? *Zeptá se jí a Wallace úplně ignoruje, jelikož jí nijak nezaujal a kvůli únavě na něj tak trochu zapomněla.* Myslíš, že tě to v aréně pomůže?

Serina Redmond: *Koukne po očku na svého krajana, ale nezdá se, že by chtěl mluvit, proto se poté už dívá jen na moderátorku, která jí klade otázku.* Všichni mi říkají, že takhle veselá jsem už od malička, *přizná,* takže na to by jste se spíše měla zeptat nejspíše mých rodičů, *zasměje se.* Ne, myslím, že je to prostě hlavně z toho důvodu, že se ve všem snažím hledat optimismus, přeci jen, celý život je taková řetězová reakce. Něco se stane, aby se mohlo stát něco jiného, nemám pravdu? *položí na oplátku otázku ona jí,* a takhle to prostě chodí, *pokrčí rameny. Při další otázce se trochu zarazí,* dobrá otázka, *uzná s úsměvem,* sama vůbec nevím. *Je vidět, že přemýšlí.* I když si myslím, že mi třeba aréna tolik nepoleze na mozek, jako ostatním splátcům z předešlých ročníků, když si zachovám optimismus, *usměje se.*

*Zadívá se na Wallace, kterého úplně v minulé otázce přeskočila, ale tentokrát je otázka vedena k oběma.* Mladé vítěze z vašeho kraje vůbec nevídáme. Vlastně už dlouhou řadu let, že jsem toho ani nebyla svědky já. Co si myslíte, že je problémem? Proč vůbec vaši lidé nevyhrávají. Samozřejmě jsem tolikrát viděla, že se u vás našla nějaká ta kuráž a fyzická síla, ale do finálního dua to nebylo. Nějaké názory? *Podívá se na hosty ze zemědělského kraje, načež obrátí k publiku jako by od nich také chtěla slyšet názor.*

Serina Redmond: *Pokyvuje hlavinkou, když moderátorka mluví. Nijak jí neskáče do řeči. Po doznění poslední otázky na chvíli mlčí než znovu promluví.* Musím říct, že takhle jsem nad tím vlastně vůbec nepřemýšlela, *přizná se,* ani já si vlastně nepamatuji, že bych někdy viděla někoho od nás vyhrát. Sama nevím proč tomu tak je, protože si myslím, že i u nás jsou velmi potencionální jedinci, kteří by se svojí silou mohli rovnat třeba profíkům, *mluví neutišitelně dál,* nejspíš je to všechno zapříčiněno špatnou shodou náhod. Ne příliš dobré počasí, zdravotní stav, mutanti, tohle všechno si jistě vybírá svoji daň, *přemýšlí nahlas,* a když potom potkají silného splátce, bohužel je to konec, *sklopí hlavu. Najednou ji však zase napřímí a má na ni znovu svůj úsměv,* ale tak to je, *pokrčí rameny,* nikdy nevíme, co pro nás nachystá zítřek a kdo ví, třeba se vy, náš kraj a s trochou štěstí i já přeci jen dočkáme brzy nějakého vítěze, *mrkne na ni spiklenecky. Potom ještě znovu koukne na svého krajana. Jakmile je rozhovor u konce, postaví se na nohy a znovu si potřese s moderátorkou rukou,* děkuji za příjemné popovídání, *usměje se. S těmito slovy se odebírá pryč. Po cestě ještě mává do publika.*
  • 12. kraj - Sae Alma Fers & Codsworth O. Golghota
    • Body → rozhovor: [3/10] x [0/10] - oblečení: [0/10] x [0/10] | Moderátor: Nyx Kesington
    • Popis: Žádný. | Designér: Źádný
A máme tu poslední dva splátce, Sae Alma Fers a Codswortha Golghota! *Představí je hlasitě a čeká na jejich příchod.* Zdravím Sae a Codsworthe. *Usměje se.* Co nám přinášíte z Dvanáctého kraje? Jste takové chudinky, dávají vám vůbec najíst tady? Musíte pořádně přibrat do té arény. *Zadívá se na něj, načež se trochu protáhne a položí se celá do křesla.* Klidně si tady vezměte ode mě ty makronky. *Nabízí jim sladkost a pokračuje dále ve své práci.* Poslední vítězka Marva, bylo to velmi zajímavé... *Odmlčí se.* vůbec bych nečekala, že by vyhrál někdo bez žádné smrti. *Promne si rty.* Co vy? Jste připraveni někoho zabít a probojovat se k vítězství?

Sae Alma Fers: *Keď príde na rad, je z toho dosť nervózná. To už volajú jej meno a tak sa vyberie na pódium.* Ďakujem Kapitol! *Hovorí a popritom sa usmieval na publikum. To už sedí a počuvá moderátorku. Absolútne nevie čo jej má odpovedieť na otázku čo priniesli.* Noo v našom kraji toho veľa nie je, ále ak chcete môžem vám darovať uhlie. *Odpovedá na koniec a usmieva sa. Na jej vetu a otázku či im tu dávajú najesť odpovedá zasa s úsmevom aj keď vôbec nevie čo má hovoriť.* Áno, starajú sa tu o nás veľmi dobre. Najradšej bysom tu ostala. *Hovorí a popritom sa snaží usmievať. Keď jej ponúkne tie makronky, prekvapené na ňu pozerá ako môže byť niekto taký... Ak si uvedomí čo má robiť, vezme si od moderátorky makronku a usmeje sa.* Ďakujem! Sú naozaj výborné! *Hovorí a snaží sa zakrývať ruky kvôli jazvám. Na jej otázku ohľadne víťazstva len chvíľku mlčí a napokon prikývne.* Som pripravená vyhráť za akúkoľvek cenu.

Co je vůbec vaší největší obavou v aréně? Radši byste se vyhnuli děsivým mutům, roztomilým mutům či nějaké zákeřnému neviditelnému útoku? *Provede dotaz a nechá jim prostor.*

Sae Alma Fers: Mojou najväčšiou obavou je že ostanem vo fináli z nekým koho si obľúbím. *Odpovedá a napokon pokračuje.* Najhorší je podľa mňa neviditeľný útok, no mutovia sú tiež zlý.

Já bych se vyhnula všemu. *Zasměje se a odpovídá ještě na svojí předešlou otázku.* Letošní Hry jsou prozatím takové suché. Zatím se nenašel ten správný oblíbenec. Jindy už skandují jména při přehlídce, ale letos je to poněkud ochablejší. Jaký vůbec máte názor na ostatní splátce, tedy vaši konkurenti? Je někdo, kdo vypadá, že to opravdu zvládne nebo si snad myslíte, že těmi správnými kandidáti jste právě vy? *Zeptá se na poslední otázku večera.*

Sae Alma Fers: *Počúva moderátorku a nevie čo jej na to má povedať.* Myslím že by nemuseli byť až tak veľký problém. *Hovorí pomali.* Áno presne to si myslím. Myslím že dokážem vyhrať práve já. *Odpovedá nakoniec moderátorke a pozerá sa na publikum.*

other worlds

stranger2s.jpg https://lh3.googleusercontent.com/Pw0zB0hurIqLYe3Dbii8mgZ8-m5myKuUtsQ2qtwficdo5n9uKQvLA3mzvOkjh7iL3CUXJzXut2adFoTqKA=w200-h92